http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kindlmann-nemeli-by-bohati-starostove-modravy-a-kvildy-podporovat-umirajici-deti-na-ostravsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pavel Kindlmann: Neměli by bohatí starostové Modravy a Kvildy podporovat umírající děti na Ostravsku?

17.2.2017
Obec Modrava leží v Národním parku Šumava.
Obec Modrava leží v Národním parku Šumava.
Poslanci budou co nevidět hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou sněmovně vrátil senát s mnoha pozměňovacími návrhy. Možná, že pár z nich teď váhá: jejich jihočeští regionální kolegové jim našeptávají, jak hrozné následky by mohlo mít potenciální rozšíření území ponechaných samovolnému vývoji pro rozvoj 21 chudých obcí, které leží uvnitř NP Šumava.
 

Jsou tedy skutečně šumavské obce tak chudé a uškodí jim potenciální rozšíření oblastí ponechaných samovolnému vývoji? Pojďme se podívat na konkrétní čísla na příkladu jedné z těch šesti obcí (nikoli 21, jak říkají našeptávači), jejichž intravilán skutečně leží uvnitř Národního parku Šumava – obce Modrava se 62 stálými obyvateli.

Starosta obce je „uvolněný“, tj. pobírá plný plat. Obec mu v roce 2016 zakoupila novou služební Škodu Octavia kombi 2.0 TDI Scout 4x4 110 kW za 626 tisíc Kč (předtím měl také čtyřkolku téže značky), k dispozici obdržel pro rok 2017 na „činnost místní správy“ částku 4 miliony Kč. Obec Modrava postavila svému starostovi ve Filipově Huti rodinný dům s hospodářskou budovou. Stavbu za 6,7 milionu korun dostal do pronájmu za šest tisíc korun měsíčně. Kdyby touto částkou splácel na dům hypotéku, splácel by ji více než 100 let.



Program sociální stabilizace obce Modrava zaručuje, že na každé školou povinné dítě mohou jeho rodiče obdržet celkem 14 tisíc Kč ročně (na prvňáčka 17 tisíc Kč). Porodné je zde určeno ve výši 60 tisíc Kč. Program demografické stabilizace obce Modrava plánuje výstavbu 12 nových bytových jednotek v období 2008-2012 a výstavbu multifunkčního objektu, kde prý „realizuje chybějící infrastrukturu obce“ – podotýkám – se 62 obyvateli (!): sál pro zájmovou činnost, kongresový sál pro 130 osob pro přednášky, výstavy a galerie, plus 3 nové moderní byty. Obec prodává své pozemky za cenu 3500 Kč/m2. Ekologický program obce Modrava pak zaručuje poskytnutí každé domácnosti zadarmo 22 kubíků dřeva na otop. Rozpočet obce pro rok 2017 plánuje 5 milionů na „bytové hospodářství“ a 11 milionů na „komunální služby a územní rozvoj“.

Obce ležící uvnitř nebo na okraji NP dostávají v soutěžích o dotace benefiční body za tuto svou polohu. Díky tomu třeba obdržela obec Modrava v rámci Operačního programu pro životní prostředí jen v letech 2012-2014 částku 33,4 milionu Kč. Navíc jim byl vystavěn ze státních peněz most přes Roklanský potok (výše dotace přes 9 milionů Kč), a to z programu Podpora biodiverzity, který je primárně určen na budování naučných stezek, realizace opatření plánů péče o přírodní rezervace, na rybí přechody, podpory biotopů vzácných živočichů a rostlin apod.

Starosta této obce je největším křiklounem brojícím proti zvětšení plochy věnované samovolným přírodním procesům. Tyto plochy se budou téměř výhradně vyskytovat ve vzdálenosti alespoň několika km od obce. Sama obec, ani žádný z jejích obyvatel nevlastní ani píď těchto pozemků. To, že obyvatelé obcí uvnitř NP Šumava sídlí poblíž lokalit, kde by měl být vyhlášen zvláštní režim (bezzásahovost, omezení vstupu kvůli vzácné přírodě), je nijak neopravňuje k tomu, aby o těchto lokalitách měly nějaké přednostní právo rozhodovat.



V tomto smyslu bylo vyneseno dokonce soudní rozhodnutí – judikát (čili soudní výrok, který je třeba zohlednit ve všech případech podobného ražení), jenž praví ve svém bodě [61]: „V žádném případě … nelze dovodit, že by obce jako účastníci správního řízení disponovaly jakýmsi zvláštním privilegovaným postavením, ze kterého by vyplývalo jejich ‚procesní právo‘ na to, aby jejich návrhům bylo rozhodujícím orgánem vyhověno, či aby byly jejich názory rozhodujícím orgánem ‚respektovány‘.“

Je to totéž, jako třeba u jakékoliv obecně prospěšné stavby (třeba dálnice, přehrady, úložiště jaderného odpadu apod.): obyvatelé, kteří žijí poblíž, prostě musí snést následky „obecně prospěšné stavby“, ať chtějí či nechtějí. Zde je touto „obecně prospěšnou stavbou“ zachování posledních zbytků aspoň trochu nedotčené přírody ve střední Evropě.

Nejde jen o Modravu. Obecně obce profitují z toho, že leží uvnitř nebo na okraji NP. Z 10 nejbohatších obcí (z více než 6000 obcí v ČR – bráno podle příjmu obce na 1 obyvatele, nejnovější dostupný údaj je z r. 2013) je 5 obcí uvnitř nebo na okraji nějakého NP: Modrava, Stožec, Srní (vše NPŠ), Pec pod Sněžkou (NP Krkonoše), Hřensko (NP České Švýcarsko). Divočina tedy zřejmě způsobuje bohatství obcí. Zničí-li si obce divočinu, kterou mají poblíž, ztratí i příjmy. Navíc - že ochrana divočiny způsobuje na Šumavě nezaměstnanost, je nesmysl. Naopak, přítomnost divočiny působí pozitivně na rozvoj obcí, jak ukazuje známá studie světoznámé firmy EFTEC, zabývající vztahem mezi přítomností divočiny a blahobytem místních obyvatel.

Na Šumavě je vzduch čistý.
Na Šumavě je vzduch čistý.
Zdroj | Český hydrometeorologický ústav

Starostové mnoha šumavských obcí si to už začínají uvědomovat a staví se na podporu divočiny. Kromě již zmíněného modravského starosty Schuberta tak zbývá na straně „obránců developerů“ již jen Kvildský starosta Vostradovský, jenž zde má též své osobní zájmy: jeho tchyně Helena Loutchanová je majitelkou velké louky u Kvildy, kde byl plánován obří sportovní areál. Cestičku k tomu měl kdysi vydláždit tzv. senátní zákon o Šumavě, který však neprošel sněmovnou. Že by druhým pokusem byla senátní úprava zde diskutované novely, o níž se právě bude hlasovat?

Ohledně poslanců se nabízí otázka: neměli by se starat především o to, jak pomoci obcím ve svém vlastním volebním okrsku, které to mnohdy skutečně potřebují, neboť jsou nesrovnatelně chudší, než obce v nebo poblíž NP a je zde násobně vyšší nezaměstnanost? Neměla by pomoc být směrována spíše vůči obcím na Ostravsku, Bruntálsku či v Podkrušnohoří, kde – na rozdíl od šumavských obcí – díky znečištění ovzduší umírají malé děti na dýchací choroby, astma apod.?!Obce na Šumavě se totiž těší nejlepšímu ovzduší v celé ČR (viz obrázek).

foto - Kindlmann PavelPavel Kindlmann
Autor je entomolog. Dlouhodobě se věnuje tématu šumavské přírody.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist