Pavel Kindlmann: Analýza požáru v NP České Švýcarsko může uklidnit vášně a ukázat cestu, jak se v nové situaci zachovat
19.1.2023 | PRAHA
Požár v NP České Švýcarsko v létě 2022 zasáhl plochu větší než 1000 ha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Národní park České Švýcarsko
Jedním z důvodů této mediální aktivity je určitě skutečnost, že každý požár, byť sebemenší, je smutnou událostí, pokud postihne nějakým způsobem člověka či jeho majetek.
Krajina okolo Havraní skály v NP České Švýcarsko dva roky po požáru z roku 2006.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora
Druhým aspektem zde je to, že my v naší krajině prostě na takové požáry v současnosti nejsme zvyklí. Očekáváme, že něco podobného je typické pro jižní Evropu a že nám se budou podobné katastrofy vyhýbat. S postupující klimatickou změnou, přinášející stále častější období sucha a horka (jen si vzpomeňte na roky 2015 až 2019) však si budeme muset přivyknout tomu, že požáry se stanou mnohem obvyklejší součástí našeho života, než jsme byli v minulosti zvyklí. Proto je třeba o požárech hovořit a hledat správné cesty, jak se při jejich vzniku zachovat. Bohužel však to často vede k tomu, že lidé v takové diskuzi prosazují své vlastní nebo jiné lokální zájmy a samozřejmě zde nemalou roli hrají i emoce.
Proto jsou v těchto situacích velice důležité objektivní vědecké analýzy dané situace (v této souvislosti všech okolností požáru), podložené dostatkem empirických dat, které jasně a nepochybně prokážou, kde je pravda. Skvělým počinem v tomto směru je nedávno publikovaná zpráva kolektivu významných, mezinárodně uznávaných odborníků s názvem „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?“, která je veřejně přístupná na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí. Z této obsáhlé zprávy (112 stran) vyjímám aspoň hlavní body, k nimž vědci došli:
• Z klimaticko-meteorologického hlediska se náchylnost území celé střední Evropy k požárům dlouhodobě zvyšuje. Sucho v srpnu 2022 v oblasti Českého Švýcarska bylo nejintenzivnější za posledních 60 let. Měření přímo z území zasaženého požárem ukazují, že extrémně nízká vlhkost půd jak na holinách, tak i v „zelených lesích“ podporovala šíření požáru.
Přečtěte si také |
Fotopříběh přirozené obnovy lesa po požáru
• Modelové analýzy ukazují, že šíření požáru v NP České Švýcarsko nešlo v daných podmínkách jednoduše zabránit. Primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé podmínky, a to zejména vysoká rychlost větru, velmi nízká vlhkost dřevní hmoty a lesní hrabanky, vzduchu a půdy, a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru.
• Zásadní je výsledek simulace, ve které jsou plochy souší nahrazeny po kůrovcové epizodě holinami, jež by vznikly, kdyby došlo k vyklizení veškeré dřevní hmoty a na území byl travino-křovinový a travní typ vegetace. Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo.
• Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich „vyčištění“, tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví apod.
První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Národní park České Švýcarsko
• Oheň také dokázal překonat všechny typy lesa. I v místech s nejvyšší silou hoření však zůstala vždy významná část ekosystému nezasažená ohněm – a právě zde nejspíš zůstala zachována semenná banka.
• V krátkodobém horizontu po požáru v NPČŠ lze očekávat prudký rozvoj bylin a trav, následovaný lesem tvořeným břízou, osikou, vrbou jívou a borovicí lesní.
• Využití přirozené obnovy jako hlavního procesu regenerace požárem zasaženého lesa je z vědeckého pohledu opodstatněné a v souladu se základním posláním NP.
• Požáry jsou častější v lesích s převahou jehličnatých druhů stromů (bory a smrčiny) a nejméně požárů bylo v dobách, kdy dominoval listnatý les (bučiny).
Přečtěte si také |
Požár v Hřensku podle hasičů ukázal, že právní předpisy jsou nedostatečné
• Jestliže příčinou požáru byla podle dostupných údajů lidská aktivita, pravděpodobně spojená s porušováním návštěvního řádu, v příštích letech je zásadní věnovat se v rámci prevence požárů personálním kapacitám strážní služby pro práci v terénu a požárním rizikům spojeným s nadměrným turismem v některých lokalitách.
Věřím, že tato příručka se stane cenným referenční materiálem pro všechny, kdo se svou činností nějakým způsobem dotýkají požárů v chráněných územích, jejich vzniku, průběhu a následků.Těm vřele doporučuji si příručku celou důkladně prostudovat a aplikovat ve vlastní praxi.Věřím též, že na jejím základě dojde k tomu, že obecné povědomí bude více spoléhat na vědecké výsledky než na ničím nepodložené emotivní výroky.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Pavel Kindlmann: Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí?
Pavel Kindlmann: Jsme nezávislí vědci, nikoli lokajové paní hejtmanky
Pavel Kindlmann: Šumava vědecko-fantastická komentovanáOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
PE
Petr Eliáš
19.1.2023 06:50Ajajaj, tak to bude rudý hadr pro místní ekobijce. :-) Jinak hezký článek. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
19.1.2023 09:20Jistě, hromádka sena shoří rychleji než hranice z polen. Takže oheň se držel na místě dlouho a bylo těžké ho lokalizovat, zvláště pak, když hořelo na velké ploše (3500 ha dle včerejší zprávy hasičů). V zarostlém členitém terénu byl znemožněn pohyb hasičů, bylo možno hasit jen ze vzduchu, ale i tak to přispělo k záchraně “semenné banky”… čehopak- smrku?-)
Mě jako ekologa velmi zklamalo, že vedení parku se nesnažilo o obnovu přirozeného lesa, ale nechávalo vše na sukcesi. Nejsou patrny žádné kotlíky s listnáči, po kterých jinde ekologové tak volají. Takže zejména schnoucí smrková monokultura s její opadankou přispěly k rychlému šíření plamenů, a nic na to nezmění ani oslavné ódy na přínos požárů pro naši přírodu.
Odpovědět
Mě jako ekologa velmi zklamalo, že vedení parku se nesnažilo o obnovu přirozeného lesa, ale nechávalo vše na sukcesi. Nejsou patrny žádné kotlíky s listnáči, po kterých jinde ekologové tak volají. Takže zejména schnoucí smrková monokultura s její opadankou přispěly k rychlému šíření plamenů, a nic na to nezmění ani oslavné ódy na přínos požárů pro naši přírodu.
SV
Slavomil Vinkler
19.1.2023 09:27Ajaj.:
* Požáry jsou častější v lesích s převahou jehličnatých druhů stromů (bory a smrčiny) a nejméně požárů bylo v dobách, kdy dominoval listnatý les (bučiny).
* Využití přirozené obnovy jako hlavního procesu regenerace požárem zasaženého lesa je z vědeckého pohledu opodstatněné a v souladu se základním posláním NP.
Tyto dva konstatování jsou navzájem v přímém rozporu. Jestliže se znovu přirozeně zmladí bříza a borovice, jsme tam, kde jsme byli. Ani "vědci" si nedovolí kritiku nesmyslu v zákoně tj. nezasahování a to ani ve zcela špatném (člověkem pokřiveném) lese.
Odpovědět
* Požáry jsou častější v lesích s převahou jehličnatých druhů stromů (bory a smrčiny) a nejméně požárů bylo v dobách, kdy dominoval listnatý les (bučiny).
* Využití přirozené obnovy jako hlavního procesu regenerace požárem zasaženého lesa je z vědeckého pohledu opodstatněné a v souladu se základním posláním NP.
Tyto dva konstatování jsou navzájem v přímém rozporu. Jestliže se znovu přirozeně zmladí bříza a borovice, jsme tam, kde jsme byli. Ani "vědci" si nedovolí kritiku nesmyslu v zákoně tj. nezasahování a to ani ve zcela špatném (člověkem pokřiveném) lese.
JH
Jakub Hruška
19.1.2023 09:57 Reaguje na Slavomil VinklerNo, není v tom rozpor - vy totiž automaticky předpokládáte, že teď je nutno udělat všechno pro to aby už "nikdy nehořelo". jenže požár je, a je to samozřejmě doloženo z historie, byl v lesích střední Evropy běžný. Takže pokud přirozenou sukcesí vyroste les, který bude převážně jehličnatý, tak prostě další požáry, stejně jako v minulosti, opět přijdou. Požář je součástí cyklu i zcela přírodního lesa.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.1.2023 12:30 Reaguje na Jakub HruškaPane Hruška, v prostoru NPČŠ byly listnaté lesy a hořelo tam zcela výjimečně a na malé ploše. Jehličnaté hořlavé lesy jsou dílem člověka. To přece dobře víte. A proč požáry a tím ničení skal urychlovat? Jen proto že přiblblý, zastaralý zákon říká něco o nezasahování?
Odpovědět
JH
Jakub Hruška
19.1.2023 12:57 Reaguje na Slavomil VinklerNemáte pravdu - sice v dnešní době jsou ve střední Evropě jehličnaté monokultury výtvorem člověka, ale během holocénu se ty listnaté lesy a jehličnatými polde aktuálního klimatu celkem střídaly. A já si navíc nemyslím, že na dnešním požářišti vyroste borový les. Bude to nějaká směs, je to přece jen dost stanovištně rozdílné, i na tom malém kousku. Ale netroufám si vůbec říct, jak to za tam bude druhově přesně za 50 let. Předpokládám, že tak fifty fifty. A teď na začátku určitě vyhraje bříza a další pionýrští listnáči.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.1.2023 19:43 Reaguje na Jakub HruškaVy nemáte pravdu. Co vyroste je na malých plochách dřívějších požárů již odzkoušeno. Bříza borovice, modřín smrk. Samé pyrofyty. netřeba zkoušet, je třeba zareagovat a napravit les omezením pyrofytů. A zavést pastvu k udržení řídkého lesa s biodiverzitou. Ochana příroda trpí schizofrenií. pokud se řekne národní rezervace typu váté písky vědí, že je třeby údržba. pokud se ale plocha zvětší na národní park, v hlavách to udělá cvak a začne se horovat pro bezzásahovost. A proč???? Vždyť naopak na velkých plochách NP. je pro biodiverzitu to správné místo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.1.2023 09:24 Reaguje na Jakub HruškaNejdůležitější je listnatý les = nutno vysadit a pak pastva nejlépe koní. No ale ti se do lesa kvůli vlkům moc nehodí. Probíral jsem se starými zprávami brněnských botaniků z Podkarpatské Rusi. Když mluvili s místními pastevci o tom, jak jsou poloniny květnaté, jeden guláš jim povídá. Víte, my sázíme ty kytky tlamami našich koní. Už tehdy byli ekologičtější, než mnoho z "Ekologů" nyní.
Odpovědět
Sl
Slovan
20.1.2023 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerNejdůležitější není les listnatý, ale les, který bude nejstabilnější a ten člověk takřka jistě nevytvoří.
Klima se mění tak rychle, že dnes neplatí ani podmínky, které platily před 60 roky. Jsou extrémnější sucha, vyšší teploty, nestabilní srážky, teplejší zimy apod. Pokud nasadíte buky na tu vypálenou plochu bez stromů (která tvoří malou část požářiště), pravděpodobně stejně nepřežijí, protože buk je světlomilná dřevina a mladé buky by se na té ploše v létě doslova upekly - jejich hladká kůra je citlivá, začne se loupat, čímž se odhalí dřevo a v důsledku toho se do stromku dostanou bakterie a houby... a je po buku. Je téměř jisté, že první se tam dostanou břízy, osiky, vrby a jiné listnaté pionýrské dřeviny s příměsí borovic a smrků. Ty rychle rostou (a zároveň na stromy rychle umírají), jsou přizpůsobeny na extrémy a vytvoří tak ideální podmínky pro jiné dřeviny - hlavně buku, kterému budou poskytovat to, co on potřebuje nejvíc. Chlad a vlhko i v době největších veder. Buk není žádný sprinter, spíše se řídí příslovím "trpělivost růže přináší" a i kdyby tam měl být 100 let jako semenáček, tak si na tu svoji šanci počká a pak už tak nikoho jiného skoro nepustí. Ne, prostě se do toho sahat nesmí. Že je příroda trpělivější než člověk je evidentní. Zároveň ale moc dobře ví, co dělá... na rozdíl od člověka.
Ta vaše pastva v lese je dnes něco nereálného. Kdo by to jako měl na starost a jak byste tu zvěř udržel na cílovém místě bez oplocení (aby nezdrhla někam na louky, např.)? Pokud je tam vypustíte bez oplocení, zaručuji vám, že se rozutečou jinam. Tohle je dnes možné na vybraných malých plochách, které se dají oplotit, ale ne v NP. Jestli tady schizofrenií netrpí spíš někdo jiný než ochrana přírody...
Odpovědět
Klima se mění tak rychle, že dnes neplatí ani podmínky, které platily před 60 roky. Jsou extrémnější sucha, vyšší teploty, nestabilní srážky, teplejší zimy apod. Pokud nasadíte buky na tu vypálenou plochu bez stromů (která tvoří malou část požářiště), pravděpodobně stejně nepřežijí, protože buk je světlomilná dřevina a mladé buky by se na té ploše v létě doslova upekly - jejich hladká kůra je citlivá, začne se loupat, čímž se odhalí dřevo a v důsledku toho se do stromku dostanou bakterie a houby... a je po buku. Je téměř jisté, že první se tam dostanou břízy, osiky, vrby a jiné listnaté pionýrské dřeviny s příměsí borovic a smrků. Ty rychle rostou (a zároveň na stromy rychle umírají), jsou přizpůsobeny na extrémy a vytvoří tak ideální podmínky pro jiné dřeviny - hlavně buku, kterému budou poskytovat to, co on potřebuje nejvíc. Chlad a vlhko i v době největších veder. Buk není žádný sprinter, spíše se řídí příslovím "trpělivost růže přináší" a i kdyby tam měl být 100 let jako semenáček, tak si na tu svoji šanci počká a pak už tak nikoho jiného skoro nepustí. Ne, prostě se do toho sahat nesmí. Že je příroda trpělivější než člověk je evidentní. Zároveň ale moc dobře ví, co dělá... na rozdíl od člověka.
Ta vaše pastva v lese je dnes něco nereálného. Kdo by to jako měl na starost a jak byste tu zvěř udržel na cílovém místě bez oplocení (aby nezdrhla někam na louky, např.)? Pokud je tam vypustíte bez oplocení, zaručuji vám, že se rozutečou jinam. Tohle je dnes možné na vybraných malých plochách, které se dají oplotit, ale ne v NP. Jestli tady schizofrenií netrpí spíš někdo jiný než ochrana přírody...
SV
Slavomil Vinkler
20.1.2023 18:42 Reaguje na SlovanAle dříve se v lesích běžně páslo. Až Marie Terezie to zakázala. V produkčním lese je to pravda. Ale v NP nejde o produkci dřeva a tedy by mělo být pastva možná (na vhodných místech). A v Bělověži se pase zubr bez ohrady, Ve Skandinávii jsou losi bez ohrady, v Jeseníkách jsou jeleni bez ohrady. Vhodným přístupem by to šlo. Musí se chtít. Na skalách NPČŠ by mohla být třeba koza bezoárová. No co.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.1.2023 18:49 Reaguje na SlovanCo se týče stability lesa uvedu příklad. Člověk vytvoří bezlesou plochu například kolem železniční tratě. A zaroste zcela sama = přírodně. Pokud je suchá akátem bezem černým, vlaštovičníkem.... Je to zcela stabilní les v zásadě na věky. Pokud je mokrá tak Vrba, olše a křídlatka. Opět zcela přírodní les. Zcela stabilní společenstvo. Je to to, co od přírody chceme?
Odpovědět
Sl
Slovan
21.1.2023 08:18 Reaguje na Slavomil VinklerTakže podporujete návrat velkých býložravců zpět do volné přírody… chápu to správně? Tak to tak i napište, protože pod pojmem “návratem pastvy v lesích” si člověk představí zcela něco jiného. No já nejsem rozhodně proti, naopak. Jen si nemyslím, že to bude mít výsledek jaké si vy asi myslíte a že ta zvířata zůstanou tam, kde byste si to asi primárně přál.
No a v tom druhém příspěvku srovnáváte nesrovnatelné. Les (NP) není kousek země u trati kde se navíc i pravidelně kácí… nebo nejezdíte vlakem?
Odpovědět
No a v tom druhém příspěvku srovnáváte nesrovnatelné. Les (NP) není kousek země u trati kde se navíc i pravidelně kácí… nebo nejezdíte vlakem?
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2023 14:14 Reaguje na SlovanI na kousku u trati můžete vidět sílu "přírody" tj. kam směřují invazní druhy bezzásahově, tj. bez člověka. Já vidím sílu akátu v dubovém lese za domem.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.1.2023 16:25 Reaguje na Slavomil VinklerProti invazivním druhům se zasahuje všude, včetně NP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2023 19:21 Reaguje na SlovanAle v NPČŠ jsou smrk, modřín, a de facto i přemíra břízy a borovice nepůvodní = invazní na dané ploše. Tak zasahujme. Neříkejme, že my nic, to příroda.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.1.2023 20:41 Reaguje na Slavomil VinklerSeznam u nás invazních dřevin (druhy s * jsou invazní místně nebo se u nich invaze očekává)
pajasan žláznatý*
javor jasanolistý*
žanovec měchýřník*
kustovnice obecná*
borovice vejmutovka
střemcha pozdní*
dub červený*
škumpa*
trnovník akát
šeřík obecný*
(zdroj: https://www.sci.muni.cz/bot_zahr/media/pdf/clanky/Invaze.pdf)
Odpovědět
pajasan žláznatý*
javor jasanolistý*
žanovec měchýřník*
kustovnice obecná*
borovice vejmutovka
střemcha pozdní*
dub červený*
škumpa*
trnovník akát
šeřík obecný*
(zdroj: https://www.sci.muni.cz/bot_zahr/media/pdf/clanky/Invaze.pdf)
SV
Slavomil Vinkler
23.1.2023 12:24 Reaguje na Majka KletečkováNapsal jsem invazní na dané ploše tj. nepůvodní protože je vysadil člověk.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.1.2023 08:28 Reaguje na Slavomil VinklerZ čeho usuzujete, že tam je přemíra břízy nebo borovice? Naprosto odmítáte to, jak lesní ekosystém v našich podmínkách funguje…všechno chcete hned, co? Trpělivost nulová.
Žádný z těch stromů co jste vyjmenoval rozhodně invazivní není. Invazivní tam jsou jiné… vejmutka, např.
Odpovědět
Žádný z těch stromů co jste vyjmenoval rozhodně invazivní není. Invazivní tam jsou jiné… vejmutka, např.
SV
Slavomil Vinkler
23.1.2023 12:21 Reaguje na SlovanViz předchozí. nevytrhujte jeden výraz. O přemíře borovice a břízy svědčí např pfotky u předchozích článků co velebily sílu přírody po předchozích požárech. Uvědomte si, že požár je životní strategie pyrofytů jak se zbavit konkurence listnáčů a udržet stanoviště. Lze jen tento kruh přerušit buď to udělá doba ledová nebo extrémní sucho nebo člověk.
Odpovědět
Sl
Slovan
23.1.2023 19:13 Reaguje na Slavomil VinklerPyrofyty jsou rostliny, které působení ohně přímo potřebují ke svému rozmnožování a existenci. Nechcete snad tvrdit, že se bříza a naše borovice tohle splňují, že? Takže se o pyrofyty opravdu nejedná.
Ona bříza mimochodem není listnatý strom?
Vy máte prostě problém s tím, že to nemá člověk "pod kontrolou". Vás to prostě neskutečně irituje a jen si to tu okecáváte (a ještě k tomu blbě), nic víc. Pionýrské dřeviny nenalezneme pouze u nás, ale i v tropech a všude jinde. Jsou prostě přirozenou první fází nového lesa - a je jedno, zda zaroste louka, lidmi vytvořená holina nebo požářiště. Necháte-li tomu volný průběh, budou tam první a můžete se stavět třeba na hlavu. Problém není tedy v přírodě a v tom, jak miliony let funguje, ale ve vašem vnímání, kdy chcete mít všechno hned a hlavně tak, jak si myslíte, že je správně. Ale co když to má být úplně jinak? Na severu planety se viditelně posouvají hranice listnatých (smíšených) lesů dál na sever a spolu s tím i hranice přirozených jehličnatých lesů (taktéž dál na sever).
Máme jedinečnou příležitost vidět, jak ta příroda bude tvořit v našich podmínkách v průběhu klimatických změn. Já bych byl tedy fakt nerad, kdyby začala úřadovat lidská "moudrost". Ta může úřadovat skoro všude jinde. Nicméně se nemusíte bát... třeba buk tam jistě bude. Ostatně staré buky jsou hned na hranici toho požářiště.
Odpovědět
Ona bříza mimochodem není listnatý strom?
Vy máte prostě problém s tím, že to nemá člověk "pod kontrolou". Vás to prostě neskutečně irituje a jen si to tu okecáváte (a ještě k tomu blbě), nic víc. Pionýrské dřeviny nenalezneme pouze u nás, ale i v tropech a všude jinde. Jsou prostě přirozenou první fází nového lesa - a je jedno, zda zaroste louka, lidmi vytvořená holina nebo požářiště. Necháte-li tomu volný průběh, budou tam první a můžete se stavět třeba na hlavu. Problém není tedy v přírodě a v tom, jak miliony let funguje, ale ve vašem vnímání, kdy chcete mít všechno hned a hlavně tak, jak si myslíte, že je správně. Ale co když to má být úplně jinak? Na severu planety se viditelně posouvají hranice listnatých (smíšených) lesů dál na sever a spolu s tím i hranice přirozených jehličnatých lesů (taktéž dál na sever).
Máme jedinečnou příležitost vidět, jak ta příroda bude tvořit v našich podmínkách v průběhu klimatických změn. Já bych byl tedy fakt nerad, kdyby začala úřadovat lidská "moudrost". Ta může úřadovat skoro všude jinde. Nicméně se nemusíte bát... třeba buk tam jistě bude. Ostatně staré buky jsou hned na hranici toho požářiště.
BM
Břetislav Machaček
19.1.2023 17:03Budiž počítačová animace a vědecké metody obhajují to množství velmi
výhřevné dřevní hmoty. Pokud ale hoří tráva a hrabanka na pasece, tak zahoří rychle, ale taky rychle dohoří a nestačí zahřát skály tak, že popraskají. Taky hoří nízkým plamenem, který se dá hasit i mechanicky
(tlumnice, případně v nouze čerstvé větve). Zkuste takto hasit 30 metrů
vysokou souš o průměru 70 cm hořící po celé délce a v celém průměru!
Výhřevnost takového stromu mi vystačí na půl zimy topení a on to teplo
předá svému okolí. Tím žárem usuší i okolní živé stromy včetně listnáčů
a vyžene od hašení i hasiče, aby se tam neupekli, neudusili a nezabily
je ty hořící padající stromy. Doporučuji vědcům amatérský pokus u dvou
ploch o velikosti jednoho metru čtverečního. Na jednom bude suchá tráva
a zbytky původní hrabanky. Na druhém přidáte suchá polena a obojí
podpálíte. U prvé plochy to za pár minut shoří bez nějakých škod, ale
na druhé ploše budou polena hořet pár hodin žárem, který speče hlínu
na cihlu a zahřeje pískovec tak, že popraská. Navíc na prvém místě
vznikl zlomek emisí, než na tom druhém a taky popela. Ten popel by
v rovině nebyl na škodu, ale na svažitých pozemcích hrozí jeho splach
i s uvolněnou půdou bez vegetačního krytu do potoků, řek a na cesty.
Ten popel zcela změní chemizmus potoků a říček a taky vytvoří pro
budoucí rostliny zcela jiné podmínky, než které měly předtím. No a
to nejpodstatnější nakonec je to, že když je to takový "dar" pro
přírodní procesy v NP, tak proč se hasil? Nestačilo hasit okraje
a vyčkat na dohoření? Po uhašení bude zuhelnatělé dřevo v lese déle,
než by zetlelo, či shnilo. Proto se taky kůly opalovaly v ohni, aby
v zemi nehnily a nechutnaly dřevokazným houbám. Toto není počítačový
model, ale praxe a obyčejný selský rozum.
Odpovědět
výhřevné dřevní hmoty. Pokud ale hoří tráva a hrabanka na pasece, tak zahoří rychle, ale taky rychle dohoří a nestačí zahřát skály tak, že popraskají. Taky hoří nízkým plamenem, který se dá hasit i mechanicky
(tlumnice, případně v nouze čerstvé větve). Zkuste takto hasit 30 metrů
vysokou souš o průměru 70 cm hořící po celé délce a v celém průměru!
Výhřevnost takového stromu mi vystačí na půl zimy topení a on to teplo
předá svému okolí. Tím žárem usuší i okolní živé stromy včetně listnáčů
a vyžene od hašení i hasiče, aby se tam neupekli, neudusili a nezabily
je ty hořící padající stromy. Doporučuji vědcům amatérský pokus u dvou
ploch o velikosti jednoho metru čtverečního. Na jednom bude suchá tráva
a zbytky původní hrabanky. Na druhém přidáte suchá polena a obojí
podpálíte. U prvé plochy to za pár minut shoří bez nějakých škod, ale
na druhé ploše budou polena hořet pár hodin žárem, který speče hlínu
na cihlu a zahřeje pískovec tak, že popraská. Navíc na prvém místě
vznikl zlomek emisí, než na tom druhém a taky popela. Ten popel by
v rovině nebyl na škodu, ale na svažitých pozemcích hrozí jeho splach
i s uvolněnou půdou bez vegetačního krytu do potoků, řek a na cesty.
Ten popel zcela změní chemizmus potoků a říček a taky vytvoří pro
budoucí rostliny zcela jiné podmínky, než které měly předtím. No a
to nejpodstatnější nakonec je to, že když je to takový "dar" pro
přírodní procesy v NP, tak proč se hasil? Nestačilo hasit okraje
a vyčkat na dohoření? Po uhašení bude zuhelnatělé dřevo v lese déle,
než by zetlelo, či shnilo. Proto se taky kůly opalovaly v ohni, aby
v zemi nehnily a nechutnaly dřevokazným houbám. Toto není počítačový
model, ale praxe a obyčejný selský rozum.
Hu
Hunter
19.1.2023 22:25Byla to fuška aby to ideologicky správně vyšlo, ale dali jsme to ☺. A voda hoří jako benzin ☺.
Odpovědět
ss
MZ
Miloš Zahradník
20.1.2023 20:33 Reaguje na Hunter1*
A taky plati, ze cim vickrat se text honosi slovy jako "vedecky" "odborny" tim slabsi to byva s presvedcivosti takove argumentace.
Autor stati dochazi k zaveru, ze je treba omezit pocet navstevniku v narodnim parku a posilit stavy strazcu parku (a nepochybne take vedcu, kteri ten park zkoumaji a simuluji procesy v nem probihajici ... Mimochodem, o jakou simulaci - viz citaci z clanku uvedenou nize - slo? Nejaky pokusny pozar nebo snad slo o pocitacovou simulaci? Nedockame se casem take treba simulaci sireni kurovce v ruznych typech lesa? (samozrejme s vysledkem ktery podporuje nazoru vedcu :)
• Jestliže příčinou požáru byla podle dostupných údajů lidská aktivita, pravděpodobně spojená s porušováním návštěvního řádu, v příštích letech je zásadní věnovat se v rámci prevence požárů personálním kapacitám strážní služby pro práci v terénu a požárním rizikům spojeným s nadměrným turismem v některých lokalitách.
• Zásadní je výsledek simulace, ve které jsou plochy souší nahrazeny po kůrovcové epizodě holinami, jež by vznikly, kdyby došlo k vyklizení veškeré dřevní hmoty a na území byl travino-křovinový a travní typ vegetace. Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo.
Odpovědět
A taky plati, ze cim vickrat se text honosi slovy jako "vedecky" "odborny" tim slabsi to byva s presvedcivosti takove argumentace.
Autor stati dochazi k zaveru, ze je treba omezit pocet navstevniku v narodnim parku a posilit stavy strazcu parku (a nepochybne take vedcu, kteri ten park zkoumaji a simuluji procesy v nem probihajici ... Mimochodem, o jakou simulaci - viz citaci z clanku uvedenou nize - slo? Nejaky pokusny pozar nebo snad slo o pocitacovou simulaci? Nedockame se casem take treba simulaci sireni kurovce v ruznych typech lesa? (samozrejme s vysledkem ktery podporuje nazoru vedcu :)
• Jestliže příčinou požáru byla podle dostupných údajů lidská aktivita, pravděpodobně spojená s porušováním návštěvního řádu, v příštích letech je zásadní věnovat se v rámci prevence požárů personálním kapacitám strážní služby pro práci v terénu a požárním rizikům spojeným s nadměrným turismem v některých lokalitách.
• Zásadní je výsledek simulace, ve které jsou plochy souší nahrazeny po kůrovcové epizodě holinami, jež by vznikly, kdyby došlo k vyklizení veškeré dřevní hmoty a na území byl travino-křovinový a travní typ vegetace. Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo.
MZ
Miloš Zahradník
20.1.2023 21:04 Reaguje na Miloš ZahradníkAbych ale nebyl nespravedlivy :) Priznam, ze mam mnohem vetsi respekt pro lesniky a lesni delniky nez pro vedce - ekology. Vedci maji psat zajimave clanky o dane prirodni lokalite a nehrat si na majitele/reditele daneho uzemi.
Opravdovy vedec se hlavne pta, klade zajimave otazky a nabizi pripadne hypotezy/odpovedi k diskusi, nehraje si na birice. Vi, ze taky skoro nic nevi, snazi se povzbudit zajem o jim zkoukamou vec a ne hrat si na Krakonose :) Strazni sluzba je potrebna - ale nemela by mit prevladajici formu policejniho dozoru a spousty zakazu. Uvadecky na koncerte ci v divadle se prece chovaji slusne, usmivaji se, davaji/prodavaji propagacni tiskoviny a nesnazi se budit dojem, ze tam jsou hlavne kvuli peskovani neukaznenych navstevniku. Zakladani ohne ve vyschle krajine je zlocin, na tom se nas asi vetsina shodne ale jak to teda bylo s bagatelizaci tohoto konkretniho ohne v prvnich hodinach, ba dnech jeho vzniku? To asi byl/mel by byt - hadam jako laik - hlavni duvod odvolani reditele parku, ne?
Odpovědět
Opravdovy vedec se hlavne pta, klade zajimave otazky a nabizi pripadne hypotezy/odpovedi k diskusi, nehraje si na birice. Vi, ze taky skoro nic nevi, snazi se povzbudit zajem o jim zkoukamou vec a ne hrat si na Krakonose :) Strazni sluzba je potrebna - ale nemela by mit prevladajici formu policejniho dozoru a spousty zakazu. Uvadecky na koncerte ci v divadle se prece chovaji slusne, usmivaji se, davaji/prodavaji propagacni tiskoviny a nesnazi se budit dojem, ze tam jsou hlavne kvuli peskovani neukaznenych navstevniku. Zakladani ohne ve vyschle krajine je zlocin, na tom se nas asi vetsina shodne ale jak to teda bylo s bagatelizaci tohoto konkretniho ohne v prvnich hodinach, ba dnech jeho vzniku? To asi byl/mel by byt - hadam jako laik - hlavni duvod odvolani reditele parku, ne?
JS
HH
Honza Honza
20.1.2023 16:36po vědeckém rozboru:
-požáry jsou také přírodní jevy a příroda se z nich vzpamatuje sama. Pozn.: to ale neznamená, že bychom proti požáru neměli bojovat. To samé platí i o všech jiných pohromách- např. kůrovce nechat rozšířit na celý NP jen proto, že jde o přírodní jev
-ponechaný dřevní materiál nezpůsobil větší škody. Pozn.: ať způsobil nebo ne, dřevní hmotu je nutno ponechávat na místě (částečně i v norm. lese)- blahodárně působí na růst nových stromů, mechy, houby, zlepšuje půdu. Proč byl odvolán ředitel?
-lépe snáší požár smíšený les, převážně listnatý. Pozn.: je i odolnější vůči suchu. Celkově zafixování NP s monokulturou smrku může v budoucnu být stejná katastrofa jako požár, smrk nemusí oteplování vydržet a začne hromadně hynout – také odvoláte ředitele? Dosavadní řízení NP ve smyslu nezasahování do přírody je chybné a překonané: v NP je zapotřebí zkoušet jiné druhy stromů, kt přežijí sucho a oteplování, NP měnit na odolnější smíšený les, zvýšit zavodnění krajiny- rozšiřovat močály, zadržovat vodu, zvyšovat biodiverzitu i vypasením vhodných ploch
Závěr: ekologové s VŠ vzděláním tyo poznatky neznají? Potřebují k tomu vědecký rozbor? Ať si čtou ekolist včetně komentářů!
Odpovědět
-požáry jsou také přírodní jevy a příroda se z nich vzpamatuje sama. Pozn.: to ale neznamená, že bychom proti požáru neměli bojovat. To samé platí i o všech jiných pohromách- např. kůrovce nechat rozšířit na celý NP jen proto, že jde o přírodní jev
-ponechaný dřevní materiál nezpůsobil větší škody. Pozn.: ať způsobil nebo ne, dřevní hmotu je nutno ponechávat na místě (částečně i v norm. lese)- blahodárně působí na růst nových stromů, mechy, houby, zlepšuje půdu. Proč byl odvolán ředitel?
-lépe snáší požár smíšený les, převážně listnatý. Pozn.: je i odolnější vůči suchu. Celkově zafixování NP s monokulturou smrku může v budoucnu být stejná katastrofa jako požár, smrk nemusí oteplování vydržet a začne hromadně hynout – také odvoláte ředitele? Dosavadní řízení NP ve smyslu nezasahování do přírody je chybné a překonané: v NP je zapotřebí zkoušet jiné druhy stromů, kt přežijí sucho a oteplování, NP měnit na odolnější smíšený les, zvýšit zavodnění krajiny- rozšiřovat močály, zadržovat vodu, zvyšovat biodiverzitu i vypasením vhodných ploch
Závěr: ekologové s VŠ vzděláním tyo poznatky neznají? Potřebují k tomu vědecký rozbor? Ať si čtou ekolist včetně komentářů!
MK
Majka Kletečková
21.1.2023 00:07 Reaguje na Honza Honza„ekologové s VŠ vzděláním tyo poznatky neznají? Potřebují k tomu vědecký rozbor? Ať si čtou ekolist včetně komentářů!“
No, pro profesionální ekology a vědce v daném oboru je čtení většiny příspěvků pod články na ekolistu, myslím, ztrátou času. Často se v těchto komentářích jedná o tvrzení, která jsou nepotvrzená, někdy očividně nepravdivá, řada komentujících prezentuje pouhé domněnky jako fakta a nekriticky zobecňuje své zkušenosti na celý svět. Já coby laik tyhle komentáře na ekolistu čtu většinou se zájmem, někdy se z nich dozvím zajímavé informace, někdy se pobavím, nad některými cizími i vlastními bláboly žasnu …
Odpovědět
No, pro profesionální ekology a vědce v daném oboru je čtení většiny příspěvků pod články na ekolistu, myslím, ztrátou času. Často se v těchto komentářích jedná o tvrzení, která jsou nepotvrzená, někdy očividně nepravdivá, řada komentujících prezentuje pouhé domněnky jako fakta a nekriticky zobecňuje své zkušenosti na celý svět. Já coby laik tyhle komentáře na ekolistu čtu většinou se zájmem, někdy se z nich dozvím zajímavé informace, někdy se pobavím, nad některými cizími i vlastními bláboly žasnu …
HH
Honza Honza
21.1.2023 07:11 Reaguje na Majka Kletečkováztráta času: to je právě velká chyba, jde tady o celkový přístup k přírodě, všeobecný náhled na problematiku. Upřednostnit věci, které jsou účelné a dávat menší důraz na věci, které mají pochybný účinek a přitom jsou náročné a mají vedlejší neblahé účinky. Ekolog musí spolupracovat s veřejností, jinak zůstane sám a jeho plány zapadnou.
Jinak v ostatním máte pravdu, názory laiků jsou nepodložené a mnohdy jsou to jen domněnky. Ale názory odborníků jsou také často rozporuplné, každý tvrdí něco jiného - viz názory epidemiologů v coronakrizi. Je třeba mít ucelený náhled a dle toho postupovat. Jaký je můj ucelený náhled jakožto laika na přírodu? Více peněz dávat na posilování přírody než na snižování CO2 (co je platné snížení CO2, když vykácíte prales, lesy, vše zabetonujete?). Jsou různé protichůdné zájmy ekologů: posilování zalesnění x diverzifikace, přírodní přístup- nechat to na přírodě (v NP) x nutná změna přírody při změně klimatu = je třeba si vytýčit hlavní cíle a dle nich postupovat (zastínění, zadržování vody). Takto nesoustavně postupují všichni odborníci (i epidemiologové v době coronakrize)- zaměří se na jeden krok a nevidí celek.
Odpovědět
Jinak v ostatním máte pravdu, názory laiků jsou nepodložené a mnohdy jsou to jen domněnky. Ale názory odborníků jsou také často rozporuplné, každý tvrdí něco jiného - viz názory epidemiologů v coronakrizi. Je třeba mít ucelený náhled a dle toho postupovat. Jaký je můj ucelený náhled jakožto laika na přírodu? Více peněz dávat na posilování přírody než na snižování CO2 (co je platné snížení CO2, když vykácíte prales, lesy, vše zabetonujete?). Jsou různé protichůdné zájmy ekologů: posilování zalesnění x diverzifikace, přírodní přístup- nechat to na přírodě (v NP) x nutná změna přírody při změně klimatu = je třeba si vytýčit hlavní cíle a dle nich postupovat (zastínění, zadržování vody). Takto nesoustavně postupují všichni odborníci (i epidemiologové v době coronakrize)- zaměří se na jeden krok a nevidí celek.
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2023 19:11 Reaguje na Majka KletečkováJsou dvě věci.
Ad1 podle profesora ekologie Storcha je největším nepřítelem ekologa ekolog jiný (a to nemyslí ty samozvané ekologisty).
Ad2)vzhledem k velké setrvačnosti myšlení jsou mezi lidmi rozšířeny zastaralé nepravdy (představa o ochraně přírody jako konzervaci=nezasahování, místo správné péče) a velmi chybí vhodná a správná popularizace.
Odpovědět
Ad1 podle profesora ekologie Storcha je největším nepřítelem ekologa ekolog jiný (a to nemyslí ty samozvané ekologisty).
Ad2)vzhledem k velké setrvačnosti myšlení jsou mezi lidmi rozšířeny zastaralé nepravdy (představa o ochraně přírody jako konzervaci=nezasahování, místo správné péče) a velmi chybí vhodná a správná popularizace.
