Fotopříběh přirozené obnovy lesa po požáru
Vývoj neboli sukcese lesa po narušení (disturbanci) probíhá typicky tak, že otevřený prostor kolonizují pionýrské druhy dřevin, typicky bříza, osika, vrba jíva a borovice lesní, které na prosvětlených stanovištích rychle rostou. V jejich podrostu se pak vyvíjejí stínomilné druhy dřevin, tzv. klimaxové, které rostou pomaleji, ale nakonec po odumření relativně krátkověkých pionýrských dřevin v porostu převládnou. Příkladem takových druhů je buk, habr, jedle, částečně dub a smrk.
Průběh sukcese po požáru ale není vždy stejný. Závisí na mnoha faktorech, jako je například intenzita (správněji severita) požáru, podmínky konkrétního stanoviště (např. typ a hloubka půdy, orientace ke světovým stranám, svažitost atd.) a přítomnost zdrojů diaspor.
Požáry menší intenzity nezničí celý porost. Některé druhy dřevin s tlustou borkou, jako např. borovice lesní, je dokážou celkem dobře přežít. Stejně tak i některé druhy bylinného patra, které požár přežijí v podzemních orgánech a po požáru rychle obrážejí. Požár tak způsobí poměrně malé změny v druhovém složení a struktuře lesa, které za pár let už budou sotva postřehnutelné.
Požáry větší severity způsobují výraznější změny v druhovém složení a struktuře lesa. Mnoho jedinců stromů odumře, čímž se místo prosvětlí, prohoří organická vrstva půdy a uvolní se živiny, které byly vázány v nepřístupné formě v opadu. Původní lesní vegetace je pak z větší části nahrazena jinými druhy, které se na spáleniště šíří z okolí, a návrat lesní vegetace do původního stavu před požárem trvá déle.
Abiotické podmínky pak určují, které druhy jsou na určitém stanovišti schopny přežít, růst a převládnout a mají vliv na celkovou rychlost růstu mladého porostu. V podmínkách pískovcových oblastí dominuje v raných fázích sukcese typicky bříza na stanovištích s hlubší půdou a větší dostupností živin a vláhy. Na extrémnějších stanovištích s mělkou půdou, typicky na vrcholcích skal a skalních plató nebo na místech s extrémně chudou písčitou půdou se bříza nedokáže prosadit a v mladém porostu převládá borovice lesní. Různé scénáře vývoje lesa po požáru dokumentují přiložené fotografie.
Spáleniště na Havraní skále u Jetřichovic v NP České Švýcarsko v roce 2007, tzn. jeden rok po požáru. Požár zde byl velmi intenzivní a došlo k odumření většiny stromů v porostu, zejména borovice lesní, borovice vejmutovky a přimíseného buku. Již v prvním roce po požáru lze vidět na zemi mnoho semenáčků pionýrských druhů - břízy a osiky.
Tentýž pohled fotografovaný rok poté, tj. v roce 2008. Dva roky po požáru se v podrostu nacházejí koberce pionýrských mechů a intenzivní zmlazení břízy a osiky.
Stejný pohled fotografovaný v roce 2016, tj. 10 let po požáru. Většina pahýlů odumřelých stromů popadala k zemi a území porůstá hustý porost bříz dosahující výšky přes 5 m. V jejich podrostu lze vidět hojně zmlazující, ale pomaleji rostoucí buk lesní.
Jiné místo v NP České Švýcarsko 22 let po požáru. Na první pohled nejsou již známky požáru patrné, místo požáru ale prozrazují odumřelé pahýly borovic a hustý porost mladých bříz.
Porost vzniklý 46 let po požáru v NP Saské Švýcarsko je tvořen hlavně břízou a pomaleji rostoucím smrkem v nižší etáži. Bylinné patro se svým druhovým složením s převahou brusnice borůvky již podobá okolním, požárem nezasaženým porostům. Starý požár prozrazují stále ještě stojící pahýly odumřelých borovic.
Lesní porost na skalním plató v NP České Švýcarsko 168 let po požáru. Lokalizace této plochy byla získána z archivních lesnických map. Dominují zde dospělé borovice, v jejichž zástinu zmlazuje stínomilnější smrk. Porost má přirozenou nepravidelnou věkovou a prostorovou strukturu vzniklou spontánním vývojem po požáru.
Porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 4 roky po požáru. Jedná se o extrémnější stanoviště tzv. reliktních borů na skalním plató, kde po požáru masivně zmlazuje borovice lesní a semenáčky břízy zde téměř chybí. V podrostu vidíme koberce pionýrských druhů mechů a další rostlinu profitující z požárů - vřes obecný.
Tentýž pohled po 10 letech, tzn. 14 let po požáru. Mladé borovice již převyšují výšku člověka. Na otevřenějších místech se daří vřesu.
Jiné místo v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 30 let po požáru. Vidíme zde stále ještě stojící ohořelé pahýly odumřelých stromů a hustý porost mladých borovic a bříz. Větší jedinci dubu zimního a borovice lesní požár přežili.
Jiné spáleniště v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 35 let po požáru. Nachází se zde mladý porost borovice lesní a břízy bělokoré s příměsí dalších druhů, např. smrku. Porost dřevin zde již dosahuje výšky přes 10 m. Na starší borovici vpravo, která požár přežila, se vytvořila tzv. požárová jizva, která se pomalu zaceluje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
smějící se bestie
28.8.2022 06:54smějící se bestie
28.8.2022 08:46 Reaguje na PepaV tom případě bez tůristů !
Pepa
28.8.2022 09:08 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
28.8.2022 10:35 Reaguje na PepaPepa
28.8.2022 11:38 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
28.8.2022 13:50 Reaguje na PepaKrejcar Stanislav
28.8.2022 09:15Břetislav Machaček
28.8.2022 09:45a bezzásahu podobně. Na Šumavě smrky nahradily smrky a v NP ČŠ to bude
totéž. Co naletí, to tam bude a možná i ty invazní a nepůvodní dřeviny.
Těch se asi bezzásah týkat nebude a budou se kácet ostošest. Je to jen
pokus a hra na divočinu, která cíleně nahradila několik století řízené
pěstování lesů. Jinak ve skalách ty smrky nikdo nikdy nesadil a pouze
tam nalétly z okolí a bude tomu zase tak, pokud je ochranáři nevyřežou.
Totéž bude s modříny a jinými "nepůvodními" dřevinami. Na to jsem fakt
zvědav, co tam naletí a co s tím budou dělat! Že by později zase požár?
Petr
28.8.2022 10:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.8.2022 11:54 Reaguje na PetrTo musí rozhodnout vedení NP, potažmo min. živ. prostředí,
co s tím zamýšlí! Pokud to bude kompletní nicnedělání, tak
to bude překvapení i pro ně samotné. Co zpackali, tak taky
musí vyřešit a nechtít po mně, abych visel na lanech a
sázel, či kácel to, co si přejí a co jim tam nemusí bez práce růst, či nerůst. Možná pozvou vás mladé, kteří bezzásah a samovýsev doporučují i jinam, než pouze do nepřístupných skal. Na rovině dosud vypomáhám pěstovat
les kamarádovi, ale on není líný pracovat jako mudrlanti propagující pouhé přihlížení, jak to dopadne.
Vzhůru do skal Petře a makat, ať je to NP a nikoliv
jen náhodně zalesněné územím čímkoliv co přiletí!
Petr
28.8.2022 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekPrávě mudrlanty a "douky" jako vy je potřeba vzít do skal, ať ukážou, že nejsou líní pracovat.
Pepa
28.8.2022 11:45 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
28.8.2022 19:48 Reaguje na PepaJarek Schindler
5.9.2022 21:23 Reaguje na PepaPetr
28.8.2022 10:14Pro mnoho lidí to musí být velké překvapení, že příroda není lidský produkt, ale že dokáže vyrůst a existovat i bez lidské "péče".
Zdenek Miklas
28.8.2022 11:18 Reaguje na PetrJarek Schindler
6.9.2022 07:50 Reaguje na Zdenek MiklasSlavomil Vinkler
28.8.2022 19:50 Reaguje na PetrMiloš Zahradník
28.8.2022 11:26nikoliv v udrzitelnou a obnovitelnou divocinu, touha po palivovem drivi bude vetsi nybrz v proridlou paseku stromu, ktere jeste nebyly pokaceny a vyuzity na biomasu. Za par let muzeme mit lesu min, nez za Marie Terezie kdy ceska krajina byla - proti dnesku - v podstate odlesnena
Zdenek Miklas
28.8.2022 11:57 Reaguje na Miloš ZahradníkJarek Schindler
6.9.2022 07:52 Reaguje na Zdenek MiklasPetr
28.8.2022 12:13 Reaguje na Miloš ZahradníkZdenek Miklas
28.8.2022 15:16 Reaguje na PetrAkorát by někdo měl třeba lehce naznačit dřevozpracujícímu průmyslu, že by bylo žádoucí se začít orientovat na jiné dřeviny, které možná budou mít šanci. Z oddenků 20-30letých smrkových porostů, které "padají" a jsou ve spodních dvou metrech hnilé - asi žádné vetší terno nebude
Michal Ukropec
28.8.2022 15:20Zdenek Miklas
28.8.2022 16:30 Reaguje na Michal UkropecKmen Komančů nechal hluboké stopy
smějící se bestie
29.8.2022 05:58 Reaguje na Zdenek MiklasAnyr
28.8.2022 18:43 Reaguje na Michal UkropecPryč s komunisty! :)
Slavomil Vinkler
28.8.2022 19:35 Reaguje na Anyr5151b Mezná u Hřenska, okr. Děčín •
5151b Hřensko, okr. Děčín • Hřensko - Kamenice
5151c Nad Dolním Žlebem, okr. Děčín • Dolní Žleb
5151c Hřensko, okr. Děčín • Náplav pod Dolním Žlebem, pravý břeh, dále po…
Majka Kletečková
28.8.2022 21:31 Reaguje na Slavomil VinklerMajka Kletečková
28.8.2022 21:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.8.2022 09:45 Reaguje na Majka KletečkováPéče: Nutno je co nejrychleji a co nejvíce vysadit cílové listnáče a eradikovat všechny invazní druhy.
Radim Polášek
29.8.2022 15:13 Reaguje na Slavomil VinklerOno taky akát v tamní oblasti by způsobil pohromu, protože kořeny akátu by místní skály začaly trhat.
Slavomil Vinkler
29.8.2022 17:25 Reaguje na Radim PolášekMichal Ukropec
4.9.2022 20:19 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Ukropec
4.9.2022 20:19 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
29.8.2022 09:51 Reaguje na Anyrlet, ale pouze s jinými viníky všeho špatného!
Michal Ukropec
4.9.2022 20:17 Reaguje na AnyrMajka Kletečková
28.8.2022 21:27 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
29.8.2022 06:12 Reaguje na Majka KletečkováZdenek Miklas
29.8.2022 09:29 Reaguje na Michal UkropecAle kmen Komančů přece žádné chyby nedělá..
Majka Kletečková
28.8.2022 21:33Břetislav Machaček
29.8.2022 09:47 Reaguje na Majka Kletečkováborovice! Co tam roste po smrcích, no přece smrky a těch pár jiných
náletů je smíšený les? Koukněte na ten borový porost 14 let po požáru a co vidíte? Borovicové houští, které zadusilo vše ostatní. To samé bude v NP ČŠ, kde naletí to přeživší z okolí a budou to
borovice, smrky, modříny a vejmutovky. Po bříze je už letos veta,
neboť semena spadly do ohně. V zimě nalétnou ty jehličnany a na
jaře už vyklíčí. Na břízu budete čekat do července a na její klíčení
do jara roku 2024, kdy už tam bude koberec jehličnanů a ty tu břízu
nenechají ani vyklíčit. Chce to taky trochu dedukovat ty přírodní
pochody a možnosti přírody. Jinak žaludy a bukvice nelétají, ale
musí je přinést třeba sojky, ale co budou ve spáleništi hledat
a na zimu schovávat? Ty se mu obloukem vyhnou stejně jako ty
uhořelé veverky, myši a jiná zvířata. Je to zkáza a nikoliv ten
opěvovaný návrat k přírodě dob dávno minulých. Prosím MYSLETE!