https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/fotopribeh-prirozene-obnovy-lesa-po-pozaru
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Fotopříběh přirozené obnovy lesa po požáru

28.8.2022 04:35 (Ekolist.cz)
Diskuse: 47
Kokořínsko 4 roky po požáru.
Kokořínsko 4 roky po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora
Tyto fotografie dokumentují průběh přirozené obnovy lesa po požáru ve dvou pískovcových oblastech ČR, konkrétně v Národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Přirozenou obnovou je zde myšlena spontánní sukcese lesní vegetace neboli vývoj lesa bez lesnických zásahů (těžba, výsadba stromků apod.).
 

Vývoj neboli sukcese lesa po narušení (disturbanci) probíhá typicky tak, že otevřený prostor kolonizují pionýrské druhy dřevin, typicky bříza, osika, vrba jíva a borovice lesní, které na prosvětlených stanovištích rychle rostou. V jejich podrostu se pak vyvíjejí stínomilné druhy dřevin, tzv. klimaxové, které rostou pomaleji, ale nakonec po odumření relativně krátkověkých pionýrských dřevin v porostu převládnou. Příkladem takových druhů je buk, habr, jedle, částečně dub a smrk.

Průběh sukcese po požáru ale není vždy stejný. Závisí na mnoha faktorech, jako je například intenzita (správněji severita) požáru, podmínky konkrétního stanoviště (např. typ a hloubka půdy, orientace ke světovým stranám, svažitost atd.) a přítomnost zdrojů diaspor.

Lesní porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj dva roky po požáru malé intenzity. Většina stromů požár přežila, stejně tak i podzemní orgány brusnice borůvky, díky čemuž rychle obráží. Podobně je na tom i tráva bezkolenec rákosovitý, kterému se na spáleništi dobře daří.
Lesní porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj dva roky po požáru malé intenzity. Většina stromů požár přežila, stejně tak i podzemní orgány brusnice borůvky, díky čemuž rychle obráží. Podobně je na tom i tráva bezkolenec rákosovitý, kterému se na spáleništi dobře daří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Požáry menší intenzity nezničí celý porost. Některé druhy dřevin s tlustou borkou, jako např. borovice lesní, je dokážou celkem dobře přežít. Stejně tak i některé druhy bylinného patra, které požár přežijí v podzemních orgánech a po požáru rychle obrážejí. Požár tak způsobí poměrně malé změny v druhovém složení a struktuře lesa, které za pár let už budou sotva postřehnutelné.

Požáry větší severity způsobují výraznější změny v druhovém složení a struktuře lesa. Mnoho jedinců stromů odumře, čímž se místo prosvětlí, prohoří organická vrstva půdy a uvolní se živiny, které byly vázány v nepřístupné formě v opadu. Původní lesní vegetace je pak z větší části nahrazena jinými druhy, které se na spáleniště šíří z okolí, a návrat lesní vegetace do původního stavu před požárem trvá déle.

Lesní porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 11 let po požáru. Nachází se zde husté zmlazení břízy a o něco pomaleji rostoucí borovice lesní. Některé starší borovice požár přežily, po těch ostatních zbyly suché stojící pahýly poskytující útočiště pro mnoho druhů bezobratlých živočichů.
Lesní porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 11 let po požáru. Nachází se zde husté zmlazení břízy a o něco pomaleji rostoucí borovice lesní. Některé starší borovice požár přežily, po těch ostatních zbyly suché stojící pahýly poskytující útočiště pro mnoho druhů bezobratlých živočichů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek

Abiotické podmínky pak určují, které druhy jsou na určitém stanovišti schopny přežít, růst a převládnout a mají vliv na celkovou rychlost růstu mladého porostu. V podmínkách pískovcových oblastí dominuje v raných fázích sukcese typicky bříza na stanovištích s hlubší půdou a větší dostupností živin a vláhy. Na extrémnějších stanovištích s mělkou půdou, typicky na vrcholcích skal a skalních plató nebo na místech s extrémně chudou písčitou půdou se bříza nedokáže prosadit a v mladém porostu převládá borovice lesní. Různé scénáře vývoje lesa po požáru dokumentují přiložené fotografie.

Spáleniště na Havraní skále u Jetřichovic v NP České Švýcarsko v roce 2007, tzn. jeden rok po požáru. Požár zde byl velmi intenzivní a došlo k odumření většiny stromů v porostu, zejména borovice lesní, borovice vejmutovky a přimíseného buku. Již v prvním roce po požáru lze vidět na zemi mnoho semenáčků pionýrských druhů - břízy a osiky.

Havraní skála 2007.
Havraní skála 2007.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Tentýž pohled fotografovaný rok poté, tj. v roce 2008. Dva roky po požáru se v podrostu nacházejí koberce pionýrských mechů a intenzivní zmlazení břízy a osiky.

Havraní skála 2008.
Havraní skála 2008.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Stejný pohled fotografovaný v roce 2016, tj. 10 let po požáru. Většina pahýlů odumřelých stromů popadala k zemi a území porůstá hustý porost bříz dosahující výšky přes 5 m. V jejich podrostu lze vidět hojně zmlazující, ale pomaleji rostoucí buk lesní.

Havraní skála 2016.
Havraní skála 2016.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Jiné místo v NP České Švýcarsko 22 let po požáru. Na první pohled nejsou již známky požáru patrné, místo požáru ale prozrazují odumřelé pahýly borovic a hustý porost mladých bříz.

Národní park České Švýcarsko 22 let po požáru.
Národní park České Švýcarsko 22 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek

Porost vzniklý 46 let po požáru v NP Saské Švýcarsko je tvořen hlavně břízou a pomaleji rostoucím smrkem v nižší etáži. Bylinné patro se svým druhovým složením s převahou brusnice borůvky již podobá okolním, požárem nezasaženým porostům. Starý požár prozrazují stále ještě stojící pahýly odumřelých borovic.

Národní park České Švýcarsko 46 let po požáru.
Národní park České Švýcarsko 46 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Lesní porost na skalním plató v NP České Švýcarsko 168 let po požáru. Lokalizace této plochy byla získána z archivních lesnických map. Dominují zde dospělé borovice, v jejichž zástinu zmlazuje stínomilnější smrk. Porost má přirozenou nepravidelnou věkovou a prostorovou strukturu vzniklou spontánním vývojem po požáru.

Národní park České Švýcarsko 168 let po požáru.
Národní park České Švýcarsko 168 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Porost v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 4 roky po požáru. Jedná se o extrémnější stanoviště tzv. reliktních borů na skalním plató, kde po požáru masivně zmlazuje borovice lesní a semenáčky břízy zde téměř chybí. V podrostu vidíme koberce pionýrských druhů mechů a další rostlinu profitující z požárů - vřes obecný.

Kokořínsko 4 roky po požáru.
Kokořínsko 4 roky po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Tentýž pohled po 10 letech, tzn. 14 let po požáru. Mladé borovice již převyšují výšku člověka. Na otevřenějších místech se daří vřesu.

Kokořínsko 14 let po požáru.
Kokořínsko 14 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Jiné místo v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 30 let po požáru. Vidíme zde stále ještě stojící ohořelé pahýly odumřelých stromů a hustý porost mladých borovic a bříz. Větší jedinci dubu zimního a borovice lesní požár přežili.

Kokořínsko 30 let po požáru.
Kokořínsko 30 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora

Jiné spáleniště v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj 35 let po požáru. Nachází se zde mladý porost borovice lesní a břízy bělokoré s příměsí dalších druhů, např. smrku. Porost dřevin zde již dosahuje výšky přes 10 m. Na starší borovici vpravo, která požár přežila, se vytvořila tzv. požárová jizva, která se pomalu zaceluje.

Kokořínsko 35 let po požáru.
Kokořínsko 35 let po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Adámek / archiv autora
reklama
 
foto - Adámek Martin
Martin Adámek
Autor působí na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty v Praze.
tisknout poslat
Dále čtěte |
soutok moravy a dyje Foto: RomanM82 Wikimeda Commons Proč si oblast soutoku Dyje a Moravy zaslouží stát se chráněnou krajinnou oblastí Foto: RomanM82 Wikimeda Commons Hejtman Jihomoravského kraje Grolich přivítal vznik CHKO Soutok Soutok Dyje a Kyjovky Foto: Radomír Dohnal Ekolist.cz Lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje se stanou chráněnou krajinnou oblastí, odsouhlasila vláda

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

28.8.2022 06:54
A náletová vegetace opět nechána růst v místech, kde nemá co dělat. Nejen kvůli bezpečnosti tůristů, ale opět hasičů, při příštím maléru.
Odpovědět
Pe

Pepa

28.8.2022 07:34 Reaguje na smějící se bestie
Jde o národní park ne o stromovku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.8.2022 08:46 Reaguje na Pepa
Takže prales ?
V tom případě bez tůristů !
Odpovědět
Pe

Pepa

28.8.2022 09:08 Reaguje na smějící se bestie
ne, proč? Uvědom si, že doba smrkových plantáží skončila. Vidíš snad zarostlé silnice a turistické stezky?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.8.2022 10:35 Reaguje na Pepa
Ve vyhořelém NP, smrkové plantáže nebyly, ale zarostlé silniće, turistické stezky a nepřístupná místa ANO.
Odpovědět
Pe

Pepa

28.8.2022 11:38 Reaguje na smějící se bestie
Před par lety tam bylo 80% smrku, část z nich uschla a teď je tam 60% smrku. Tedy smrkové plantáže tam byly. Dále, ukaz kde nechávají zarůst silnice a stezky nálety. Stačí fotka, abychom tady neslovickarili.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.8.2022 13:50 Reaguje na Pepa
Párkrát jsem tam v posledních dvou letech impregnované dřevo na na všelijaké zátarasy, či svodidla ke stezkám i na ploty u obydlí. Takže jsem viděl na vlastní oči, jak to tam vypadalo a jak se tam chovali tůristi.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.8.2022 13:50 Reaguje na smějící se bestie
letech vozil
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.8.2022 09:15
Přirozený návrat řírody, formou náletových rostlin ! Nic neobvykého a zvláštního. Toto se děje v prostorách zrušených nemovitostí exfirem v českomoravských okresech a krajích celkem běžně. Národní park se statusem bezzásahové přírody jako tomu bylo Boubín Šumava. Už v době naší školní docházky a školních výletů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.8.2022 09:45
Borovice po požáru nahradily borovice a jinde tomu bude při samovýsevu
a bezzásahu podobně. Na Šumavě smrky nahradily smrky a v NP ČŠ to bude
totéž. Co naletí, to tam bude a možná i ty invazní a nepůvodní dřeviny.
Těch se asi bezzásah týkat nebude a budou se kácet ostošest. Je to jen
pokus a hra na divočinu, která cíleně nahradila několik století řízené
pěstování lesů. Jinak ve skalách ty smrky nikdo nikdy nesadil a pouze
tam nalétly z okolí a bude tomu zase tak, pokud je ochranáři nevyřežou.
Totéž bude s modříny a jinými "nepůvodními" dřevinami. Na to jsem fakt
zvědav, co tam naletí a co s tím budou dělat! Že by později zase požár?
Odpovědět
Pe

Petr

28.8.2022 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
A co tedy ve skalách navrhujete? Půjdete tam sázet?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.8.2022 11:54 Reaguje na Petr
Já ???
To musí rozhodnout vedení NP, potažmo min. živ. prostředí,
co s tím zamýšlí! Pokud to bude kompletní nicnedělání, tak
to bude překvapení i pro ně samotné. Co zpackali, tak taky
musí vyřešit a nechtít po mně, abych visel na lanech a
sázel, či kácel to, co si přejí a co jim tam nemusí bez práce růst, či nerůst. Možná pozvou vás mladé, kteří bezzásah a samovýsev doporučují i jinam, než pouze do nepřístupných skal. Na rovině dosud vypomáhám pěstovat
les kamarádovi, ale on není líný pracovat jako mudrlanti propagující pouhé přihlížení, jak to dopadne.
Vzhůru do skal Petře a makat, ať je to NP a nikoliv
jen náhodně zalesněné územím čímkoliv co přiletí!
Odpovědět
Pe

Petr

28.8.2022 12:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, tak jsem to čekal. Výsměch do skal, a jako vzor dát svoji práci na rovině.
Právě mudrlanty a "douky" jako vy je potřeba vzít do skal, ať ukážou, že nejsou líní pracovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.8.2022 13:52 Reaguje na Petr
nepřístupná místa skal bez vegetace
Odpovědět
Pe

Pepa

28.8.2022 11:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Doporučuji ti si přečíst co to vlastně ta bezzasahovost v NP znamená. Často se ji ohanis. Třeba tu vejmutovku tam růst opravdu nenechají..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.8.2022 19:48 Reaguje na Pepa
V zákoně o NP je zcela diletantsky spatlána vysoká právní ochrana území (=správné) s péčí o porosty,(=bezzásahovost) což je špatně. Péče musí být řešena plánem péče, bezzásahovost patří jen někam a někde je vyloženě škodlivá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 21:23 Reaguje na Pepa
Asi nenechají. Jen snad, netvrdí pomalu stejní lidé, že se budeme díky oteplování muset porozhlédnout po odolnějších dřevinach lépe snášejících teplo a sucho. Také můžeme čekat , že k nám díky oteplení časem tyto dřeviny doputují přirozenou cestou. No, je pravda, že vejmutovka k nám přirozenou cestou asi nedoputuje.
Odpovědět
Pe

Petr

28.8.2022 10:14
Hezky zdokumentované a děkuji.

Pro mnoho lidí to musí být velké překvapení, že příroda není lidský produkt, ale že dokáže vyrůst a existovat i bez lidské "péče".
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

28.8.2022 11:18 Reaguje na Petr
..no jo, ale nedokáže "sázet" stromky do řad - a to může být pro některé zde diskutující zcela zásadní problém...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2022 07:50 Reaguje na Zdenek Miklas
To sice nedokáže ale také nevyžíná a nenatírá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.8.2022 19:50 Reaguje na Petr
Příroda Evropy je zcela jistě už tisíce let lidský produkt.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2022 07:48 Reaguje na Petr
Tak proč se do ni neustále "sejříte"?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

28.8.2022 11:26
No, ze by se ze mne po shlednuti tech snimku (a prohledl jsem si je pomerne pozorne) stal nejaky nadsenec pro "pozary - architekty a tvurce kvalitni, "prirozene" divociny" - to se rozhodne rict neda. Naopak, spis bych se jen zatvrdil v odporu k tem zelenym silencum. Bude li ale politika pokracovat tim katastrofickym smerem, ktery nabrala zvlaste v poslednim pulroce, vyresi se to uplne jinak. Nebude cim v zime topit a nase lesy se promeni v
nikoliv v udrzitelnou a obnovitelnou divocinu, touha po palivovem drivi bude vetsi nybrz v proridlou paseku stromu, ktere jeste nebyly pokaceny a vyuzity na biomasu. Za par let muzeme mit lesu min, nez za Marie Terezie kdy ceska krajina byla - proti dnesku - v podstate odlesnena
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

28.8.2022 11:57 Reaguje na Miloš Zahradník
No když vidím v okolí nějaké přeštíhlené smrkové porosty, které už "kvetou do rezava" - už aby ti mrznoucí občané ty lesy vzali útokem..

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.9.2022 07:52 Reaguje na Zdenek Miklas
A co bude na Šumavě? Tam nebudou z těch náletů přeštíhlené smrčiny?
Odpovědět
Pe

Petr

28.8.2022 12:13 Reaguje na Miloš Zahradník
Ke zvýšení "výroby" palivového dřeva nepochybně dojde. Ale i to bude do určité míry prospěšné, umožní to urychlit změnu ze stejnověkých, jednoetážových monokultur (což je nepřirozený, jen málo funkční, dole dutý les - což někteří považují za znak uklizenosti a pořádku, ale kvůli čemuž vysychá před očima), k lesům druhově i prostorově pestrým, které jsou mnohem funkčnější a bohatší na vodu i na život). Jen se musíme vnitřně smířit s tím, že už to nebudou takové ty romantické, houbařské a vycházkové lesy, na jaké jsme zvyklí a jaké si pamatujeme a podvědomě považujeme za jediný správný les, ale to se nedá nic dělat. Příroda je přednější než naše "volnočasové aktivity". Když to neuděláme, nebude ani příroda, ani my.
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

28.8.2022 15:16 Reaguje na Petr
A o tom to je - minimálně v případě lesů nechat přírodu pracovat samotnou bez nás - ono to stejně už pár milionů let dělá.. A dělá to efektivně - jen na to někteří lidé nepřišli.
Akorát by někdo měl třeba lehce naznačit dřevozpracujícímu průmyslu, že by bylo žádoucí se začít orientovat na jiné dřeviny, které možná budou mít šanci. Z oddenků 20-30letých smrkových porostů, které "padají" a jsou ve spodních dvou metrech hnilé - asi žádné vetší terno nebude

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.8.2022 15:20
Ano. Když vyvrazdime všechny lidi v baráku, bez ohledu na věk a pohlaví, za chvíli ho budou obývat feťáci a bezdomovci. A tak to bude i v Českém Švýcarsku. Co tam bylo je na popel, a agresivní pionýrské byliny a dřeviny se tam natlačí. Oslavovat tento jev může jen deviantní ekologista!
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

28.8.2022 16:30 Reaguje na Michal Ukropec
Evidentně jste nepochopil..

Kmen Komančů nechal hluboké stopy
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.8.2022 05:58 Reaguje na Zdenek Miklas
A novodobí svazáci to dorazili !
Odpovědět
Anyr

Anyr

28.8.2022 18:43 Reaguje na Michal Ukropec
Zkusil ses někdy i vzdělávat? :) Opravdu to doporučuji. Pak pochopíš, proč existují pionýrské dřeviny (pionýrské druhy obecně), a jak to pokračuje dál, když už je tam příroda nepotřebuje. :)

Pryč s komunisty! :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.8.2022 19:35 Reaguje na Anyr
A zapomínáš na agresivní invazní nepůvodní druhy. Ty převálcují vše. Agát, pajasan... A už tam jsou a čekají:
5151b Mezná u Hřenska, okr. Děčín •
5151b Hřensko, okr. Děčín • Hřensko - Kamenice
5151c Nad Dolním Žlebem, okr. Děčín • Dolní Žleb
5151c Hřensko, okr. Děčín • Náplav pod Dolním Žlebem, pravý břeh, dále po…
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.8.2022 21:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
V kraji, kde bydlím, se v lesních oblastech na uvolněných místech invazní nepůvodní druhy zrovna nešíří, ale jsou osidlovány klasickými pionýrskými dřevinami.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.8.2022 21:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
V kraji, kde bydlím, se v lesních oblastech na uvolněných místech invazní nepůvodní druhy zrovna nešíří, ale jsou osidlovány klasickými pionýrskými dřevinami.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2022 09:45 Reaguje na Majka Kletečková
Zatím, Majko, zatím, on ten postup je v lidském pozorování postupný ( jak dlouho pozoruješ?). Ale dočkej času... Bez péče dělá agát asi tak 5 km za 10 let. To je za dvacet 10 km a za 30 -15 km a do 50 let je to celé NPČŠ bez péče agátina. Já to pozoruju ve svém okolí (Brno) asi 60 let a bez péče je cokoli i NPR jen agátina. A jak jsem výše vypsal nálezy, je to na hranicích i uprostřed (např. vyhořelá Mezná).
Péče: Nutno je co nejrychleji a co nejvíce vysadit cílové listnáče a eradikovat všechny invazní druhy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.8.2022 15:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale třeba u nás na Severní Moravě se agát nešíří. Kde je zasázený historicky tam roste,už tak téměř 100 let, ale semena nejsou klíčivá. A pokud snad možná nějaký rok klíčivá jsou, semenáčky evidentně kvůli něčemu zajdou. A jelikož je CHOČS zhruba stejně nebo ještě víc na severu jako my, odhaduji, že ani tam by se akát, pokud ho člověk přímo nevysadí, nerozšíří.
Ono taky akát v tamní oblasti by způsobil pohromu, protože kořeny akátu by místní skály začaly trhat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2022 17:25 Reaguje na Radim Polášek
Nevěřte na duchy. NPČS je nejnižší a nejteplejší oblast česka. Hřensko: cca 145mnm
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2022 20:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že já blb jsem se před 30 ti lety odstěhoval z Brna do Tábora.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2022 20:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že já blb jsem se před 30 ti lety odstěhoval z Brna do Tábora.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.8.2022 09:51 Reaguje na Anyr
Vstali noví bojovníci! Jako bych četl agitku z padesátých
let, ale pouze s jinými viníky všeho špatného!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.9.2022 20:17 Reaguje na Anyr
Něco jsem si přečetl. I jsem si něco vysadil. A roste to i bez pionýrských dřevin. Jen to chce něco znát, a něco dělat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.8.2022 21:27 Reaguje na Michal Ukropec
Ačkoliv Michala Ukropce prozrazuje IQ tykve, v skrytu jednoduché duše i on touží po vzdělání na univerzitě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.8.2022 06:12 Reaguje na Majka Kletečková
Jsem hrdý na své IQ tykve. To mě odděluje od ekologistu.
Odpovědět
ZM

Zdenek Miklas

29.8.2022 09:29 Reaguje na Michal Ukropec
No oni možná ti "ekologisté" se snaží jen objevit a možná prosadit něco z nasbíraných zkušeností našich předků, popřípadě se poučit z jejich chyb..

Ale kmen Komančů přece žádné chyby nedělá..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.9.2022 09:29 Reaguje na Zdenek Miklas
Joooo, opravdu?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.8.2022 21:33
Děkuji autorovi za názorný článek! Přečetla jsem si ho s velkým zájmem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.8.2022 09:47 Reaguje na Majka Kletečková
A porozuměla jste mu vůbec? Copak tam roste po borovicích? No přece
borovice! Co tam roste po smrcích, no přece smrky a těch pár jiných
náletů je smíšený les? Koukněte na ten borový porost 14 let po požáru a co vidíte? Borovicové houští, které zadusilo vše ostatní. To samé bude v NP ČŠ, kde naletí to přeživší z okolí a budou to
borovice, smrky, modříny a vejmutovky. Po bříze je už letos veta,
neboť semena spadly do ohně. V zimě nalétnou ty jehličnany a na
jaře už vyklíčí. Na břízu budete čekat do července a na její klíčení
do jara roku 2024, kdy už tam bude koberec jehličnanů a ty tu břízu
nenechají ani vyklíčit. Chce to taky trochu dedukovat ty přírodní
pochody a možnosti přírody. Jinak žaludy a bukvice nelétají, ale
musí je přinést třeba sojky, ale co budou ve spáleništi hledat
a na zimu schovávat? Ty se mu obloukem vyhnou stejně jako ty
uhořelé veverky, myši a jiná zvířata. Je to zkáza a nikoliv ten
opěvovaný návrat k přírodě dob dávno minulých. Prosím MYSLETE!
Odpovědět

Nejčtenější články

Objem vody v části Aralského jezera vzrostl o téměř 50 procent, uvedl Kazachstán

Diskuse: 41

Vladimír Wagner: Proč se začaly používat mařiče energie?

Diskuse: 78

Vodohospodáři upraví koryto Svitavy na Blanensku do podoby, kterou mělo kdysi

Diskuse: 34

Veronika Murzynová: Přebytečná elektřina by mohla pomoci spotřebitelům. Kvůli absenci legislativy ji Česko nesmyslně maří

Diskuse: 123

Liberecký kraj zvýší podporu projektů na zadržení vody. Nově podpoří ochranu hospodářských zvířat před vlkem

Zájem o domácí zabijačky dlouhodobě klesá. Loni jich bylo 22 500, dříve 100 000

Diskuse: 35

V Istanbulu zachránili gorilí mládě z podpalubí letadla Turkish Airlines

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist