https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kdyz-prirodu-nahrazuje-bagr.jihoceske-piskovny-se-dockaly-obnovy-tuni
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní

26.12.2024 06:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Na konci roku Calla již tradičně provádí v přírodovědně zajímavých pískovnách zásahy, které mají podpořit biologickou rozmanitost a zlepšit podmínky pro ohrožené druhy. Letos přišla řada na obnovu tůní v Pískovně Ledenice a v Pískovně u Žemličky poblíž Hluboké u Borovan.
 
„Údržba a obnova podobných tůní je pro jejich existenci zásadní, protože samovolně rychle zanikají. V původní krajině s přirozeně tekoucími řekami takové tůně vznikaly stále znovu. Nevadilo proto, že po několika letech zanikly. Nyní přírodu nahrazuje bagr, díky této činnosti však mají desítky druhů šanci zůstat součástí naší přírody,“ říká Tomáš Ditrich z Pedagogické fakulty JU, který se zabývá ochranou a výzkumem ledenické pískovny.

Masožravá rosnatka okrouhlolistá, chráněná rostlina v Pískovně u Žemličky.
Masožravá rosnatka okrouhlolistá, chráněná rostlina v Pískovně u Žemličky.
Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Zásahy ve dvou pískovnách se letos proto zaměřily hlavně na obnovu tůní a také okolních písčin. V Pískovně u Žemličky navíc proběhlo i vyřezávání náletu, který by tůně mohl stínit a opadáváním listí a jehličí urychlovat jejich zánik.

V pískovnách sice pracuje těžká technika, ale vše se musí předem pečlivě naplánovat. Musíme totiž zajistit, aby zásahy neohrozily zvláště chráněné a ohrožené druhy. Čas i konkrétní podoba prací v pískovnách musí respektovat jejich životní cykly nebo místa výskytu.

Chráněný čolek horský - častý druh tůní v jihočeských pískovnách.
Chráněný čolek horský - častý druh tůní v jihočeských pískovnách.
Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

„Obnova tůní vytváří významná stanoviště pro vodní živočichy. Nesmíme do nich však vysazovat ryby,“ upozorňuje Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR, který prováděl biologický průzkum v Pískovně u Žemličky. To platí podle něj dvojnásob, pokud lidé neumí jednotlivé druhy poznat a šíří ty nepůvodní, např. střevličky východní, karase stříbřité, sumečky nebo slunečnice pestré. „Po jejich vysazení celá tůň rychle degraduje a biodiverzita klesá, jelikož se rychle namnoží do velkých počtů. Naše krajina je zarybněná jako nikdy dříve, a ne do každé vody ryby opravdu patří," vysvětluje.

Chráněná vachta trojlistá v Pískovně u Žemličky.
Chráněná vachta trojlistá v Pískovně u Žemličky.
Zdroj | Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Přírodovědně cenné pískovny, o něž se Calla stará, mají jednu věc společnou. Jejich obnova proběhla alespoň zčásti bez zásahu člověka, tedy bez lesnické nebo zemědělské rekultivace. Díky tomu vznikla pestrá mozaika stanovišť. Jde o tzv. přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů, která samozřejmě zahrnuje i dlouhodobou péči o tůně, písčiny, suché trávníky nebo písčité stěny pro hnízdění samotářských včel či břehulí.

Kriticky ohrožený křísek leknínový v Pískovně u Žemličky.
Kriticky ohrožený křísek leknínový v Pískovně u Žemličky.
Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Citlivým způsobem obnovené pískovny se pak mohou stát nejen útočišti řady vzácných a ohrožených druhů, ale i zajímavými místy pro milovníky přírody, fotografy, turisty nebo geocachery. Pokud se chcete k objevitelům jihočeských pískoven přidat, tipy na zajímavé pískovny najdete na webu www.calla.cz/objevtesvoupiskovnu.


reklama

foto - Řehounek Jiří
Jiří Řehounek
Autor je přírodovědec, pracuje pro spolek Calla.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.12.2024 08:49
1* pěkný, poučný článek. Nejen tůně, ale i okolí je dobré upravit, zejména pro ubývající hmyz.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2024 12:08 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, je třeba zabránit zarůstání a zazemění, tj. udržet sukcesi v počátečním stádiu, co byla po těžbě.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.12.2024 14:29
Obvykle stačí realizovat řešení výhodné pro všechny strany. Tedy těžit písek a vzniklé plochy si brzy najdou druhy, kterým to vyhovuje. Nejsou potřeba dotace a realizuje se i ekonomický zisk.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.12.2024 17:25 Reaguje na Richard Vacek
A hlavně bez zbytečné byrokracie i dotací !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 09:22
Hlavně nenaházet ryby. A když tak nemilosrdně vysušit nebo vytrávit. To myslím zcela vážně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.12.2024 10:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jako pamětník vám povím jedno dnešní tajemství! Chovné rybníky s
okraji zarostlými rákosím a orobincem bývalo množárnou žab a u
rybníků bývaly v létě doslova žabí koncerty. To tam ale nikdo
nevídal zcela běžně volavky, vydry, jezevce, norky americké atd.
Pokud razantně ubývá predátorům jejich potravy, tak se musí taky
začít s regulací predátorů, kteří plení lokalitu za lokalitou a
přesunují se jinam tak dlouho, dokud bude kam. Až vyhubí komplet
vše, tak teprve vyhynou a nebo se zaměří na jiný druh potravy.
Oni jsou totiž přizpůsobiví na rozdíl ode jejich kořisti, která
zůstane trvale vázána na vodní prostředí a neschová se přede nimi někde na stromě a nebo v podzemí. Máme jako MO ČRS chovný rybník,
kde si sousedé kdysi stěžovali na randál kvákajících žab. Pak se
objevily prvé volavky a naletěli tam i protěžováni čápi bílí.
Během pár let tam je ticho a podle rozborů se nezměnilo složení
vody a neobsahuje škodlivou chemii. Změnilo se ale taky okolí.
Trávníky se sečou i s malými žabkami rotačními sekačkami, zahrady
jsou sterilní bez hnojišť a květin, hmyz nemá co žrát a bez hmyzu
se žáby neobejdou. Na polích už se střídá pouze kukuřice a obilí
a na cestách jsou v době rozmnožování poslední dospělé žáby a při zpáteční cestě i ty malé likvidovány. Četnost jízd aut narostla
až padesátinásobně a tudíž i riziko přejetí žáby taky tak a navíc
větší rychlostí. To jsou hlavní příčiny, ale nevyvracím ani vliv
ryb. U nich je to i obráceně. Skokani nepohrdnou rybími jikrami
a potěrem a štika a sumec dospělou žábou. Žáby a pulce milují i
užovky, které milují i rybí potěr. Jak z toho ven? Chránit vždy
to, čeho ubývá na úkor těch predátorů, které je třeba redukovat.
No a pokud množství kořisti naroste, tak omezit redukci predátorů.
Nechat tomu volnou ruku je dnes cesta do pekel a to už nehovořím
o ikonizaci predátorů na úkor jejich kořisti. Systém množení
množení predátorů bez cílového stavu je debilita, která zcela zhroutí stavy kořisti a mnohde už k tomu došlo. Hledají se ale
zástupné příčiny, aby viníci nemuseli přiznat svoji chybu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 16:04 Reaguje na Břetislav Machaček
To je taky pravda. Ale v pískovně nebezpečí silnice nehrozí tak aspoň nepustit ty ryby. A v normálním rybníku se dávávalo tak 100 kg /ha a nyní i 1000 kg/ha. A ty kapři ten kapřín vyžerou do zbla a ještě zakalí. Nevydrží tam litorál, žáby, ptáci, hmyz....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.12.2024 11:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Z rybníků udělala kapříny současná ekonomika. Kdysi
byl v poměru k ceně rybího masa příkrm(obiloviny)
příliš drahý a proto se až tak moc nepřikrmovalo.
Nyní je poměr příkrm versus cena rybího masa zcela
jiný a navíc zákazník žádá větší kusy, které už
neuživíte pouze přírodní potravou. Ony i ti kapři
na sportovních vodách jsou leckde pouze odkázáni
na potravě předkládané rybáři. Je to prostě o tom,
že ty velké trofejní ryby potřebují daleko lepší
potravu, než ty menší a taky ji zkonzumují více.
Velký kapr třeba schroustá vodní plže a mlže a ti
pak ve vodě chybí při jejím čištění od řas a nebo
zahnívajících rostlin. Vše se vším souvisí , ale
to je těžké zastáncům lovu Chyť a pusť vysvětlit.
No a dalším faktorem, který ovlivňuje množství obsádky je zarůstání rákosem a zanášení bahnem. Takže ač ubývá množství vody, tak se zarybňuje stejně a to se zákonitě musí nějak projevit.
Znám pár chovných rybníků, kde chovatele omezili ochranáři kvůli hnízdění ptactva v rákosinách.
Kdysi to rákosí potlačovali kosením, v zimě požárem a nebo vysazováním amurů. Dnes nesmějí nic z toho a z rybníků se pomalu stávají už pouze rákosiny. Ty ale rybáře neživí a tak zbytek rybníků zarybní
více, aby ztráty kompenzovali. Takto se omezují i lesáci a zemědělci a ti si ty ztráty kompenzují větší intenzifikací na tom zbytku. Pokud něco chráníme, tak ten zbytek o to více huntujeme, abychom vyprodukovali to, co nevyprodukujeme na chráněné lokalitě. Ta intezifikace je daní za
vynětí některých lokalit z běžného hospodaření.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist