https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kindlmann-jsme-nezavisli-vedci-nikoli-lokajove-pani-hejtmanky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Kindlmann: Jsme nezávislí vědci, nikoli lokajové paní hejtmanky

23.10.2019
Ochrana divoké přírody na Šumavě je neutuchajícím tématem sporů. Na ilustračním snímku lesy u Trojmezí.
Ochrana divoké přírody na Šumavě je neutuchajícím tématem sporů. Na ilustračním snímku lesy u Trojmezí.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Ochrana divoké přírody na Šumavě je neutuchajícím tématem sporů. Na straně jedné jsou vědci, snažící se zde zabránit současnému hrozivému vymírání druhů a ničení evropsky unikátních ekosystémů. Na straně druhé jsou politici, kteří se ve službách developerů a spekulantů s pozemky snaží „zachránit“ před ochranou přírody šumavské pozemky tak, aby z nich jejich chlebodárci mohli těžit obrovské peníze. Jsou důkazy, že jen pouhým převedením některých šumavských pozemků na pozemky zastavitelné by spekulanti s pozemky získali na hodnotě jejich pozemků přes půl miliardy. A to je jen špička ledovce, celkem zřejmě půjde o mnoho miliard.
 

A o tyto peníze mohou uvedení developeři a spekulanti přijít tím, že bude v nejbližších týdnech schválena zonace Národního parku Šumava, která díky vstřícným kompromisům vůči obcím získala i podporu drtivé většiny šumavských obcí. Není tedy divu, že právě teď dochází z té „druhé strany“ k obrovské kampani proti této zonaci, pod rouškou „zachování zelené Šumavy“ či uměle vykonstruovaného strašáka „obrany proti kůrovci“. Jistěže má každý právo na vlastní názor, avšak etický rozměr má i zde své hranice, jež jsou „druhou stranou“ bohužel poslední dobou silně překračovány, jak teď ukážu na dvou příkladech.

Příklad 1: Za nemalé peníze daňových poplatníků uzavřel Krajský úřad Jihočeského kraje s PR agenturou Ewing PR, bez mandátu od svých voličů, smlouvu zaměřenou v konečném důsledku proti ochraně přírody na Šumavě. Tato kampaň bude stát daňové poplatníky přes 2 miliony. V rámci této kampaně byla na facebooku Jihočeského kraje použita neznámým autorem řada lživých a manipulačních tvrzení, které zde byly kritizovány mnoha stovkami (snad více než tisícem) příspěvků návštěvníků této stránky.

Příklad 2: V reakci na Příklad 1 zveřejnila platforma Vědci pro Šumavu otevřený dopis paní hejtmance, v němž vyjmenovává a vyvrací 12 mýtů, které jsou dnes rozšiřovány „druhou stranou“ (jménem platformy podepsáni profesor Hruška a profesor Kindlmann). Paní hejtmanka nás v reakci na to vyzvala k veřejné diskusi tří odborníků za každou stranu obou táborů v Prášilech, 16. 10. ve 13 hodin. Tuto iniciativu jsme jednoznačně přivítali.

Naší jedinou kritikou bylo místo a čas konání, kde jsme však neprosazovali nic specifického, jen jsme naznačovali obecné zásady – odpověděli jsme: „Navrhujeme ji uskutečnit v čase a v místě, kam veřejnost bude moci opravdu přijít. Vámi navrhovaný termín (všední den ve 13 hodin) i místo (dopravně komplikovaně dostupné Prášily) nepovažujeme pro skutečně veřejnou debatu za vhodný. Navrhujeme tedy termín spíše podvečerní (18 hodin) a raději v nějakém větším sídle. Vzhledem k lokalizaci vašeho krajského úřadu by nám České Budějovice, případně Vimperk přišly jako vhodnější místa.“

Paní hejtmanka však na Prášilech trvala s tím, že „poznatky a teorie lze ověřit pouze v praxi“. To je samozřejmě nesmyslný argument, protože ověřování teorií o přírodních procesech a o jejich průběhu vyžaduje stovky, ba tisíce hodin mravenčí práce v terénu. Párhodinová procházka po jedné z lokalit ve velice různorodé oblasti s rozlohou 680 km2 je tomu však na hony vzdálena. I kdybychom se takové vycházky zúčastnili, nemohli bychom předstírat, že nám tato procházka dala argumenty pro jakýkoliv smysluplný závěr o správném způsobu ochrany přírody na Šumavě. Takovou vycházku považujeme za pouhé mediální gesto, Potěmkinovu vesnici. Trvali jsme tedy na jiném místě, než jsou nedostupné Prášily, avšak výslovně jsme již potřetí v diskusi uvedli: „Znovu opakujeme: máme zájem na diskusi, na vzájemném vysvětlování našich náhledů, pokud budou doprovozeny rigorózní argumentací, nikoli ničím nepodloženými mýty. Nemáme však zájem na stavění Potěmkinových vesnic.“

Poté se paní hejtmanka odmlčela. K našemu překvapení jsme se však dozvěděli od novinářů, že obdrželi pozvánku, že snad se paní hejtmankou plánovaná akce přece jen koná, a to v námi navrhovaném Vimperku. Tuto pozvánku ani jinou indikaci konání akce ve Vimperku jsme však od hejtmanství neobdrželi, proto jsme se jí nezúčastnili. Součástí pozvánky byla věta „členové platformy Vědci pro Šumavu pozvání paní hejtmanky k debatě odmítli“, což je pochoptitelně lež – nemohli jsme odmítnout účast na něčem, o čemž jsme nevěděli. Není podle nás obvyklé, aby se rovnoprávný účastník diskuse musel pídit po místě jejího konání přes novináře a nakonec přijít nepozván, ani to, že o něm budou mediálně roztrušovány lživé údaje.

Jč. kraj nám neposlal žádné pozvánky, a proto musel vědět, že nepřijdeme. Následné body tedy svědčí jednoznačně o skutečných úmyslech hejtmanství:

    • Po akci vyšly v několika médiích (Budějcká drbna a JcTED) tendenční a zavádějící články, obsahující výroky jako „Debata ve Vimperku se zabývala mýty o Šumavě. Jejich autoři na akci nedorazili“ či „Měla to být polemika názorových odpůrců, jenže zástupci Národního parku Šumava nedorazili, stejně jako vědci prosazující bezzásahovost v kůrovcem napadených plochách Šumavy.“ Tyto a další výroky, podané bez bližšího vysvětlení, evokují, že vědci (autoři Mýtů) nedorazili z nějakých osobních důvodů, které dávají podnět ke spekulacím o hodnověrnosti vědců. Je dost pravděpodobné, že pozváním a následným nepozváním sledovalo hejtmanství právě rozšíření těchto klamných informací o vědcích.

    • Náměstek hejtmanky Pavel Hroch prohlásil, že pro takto zásadní diskuzi by si měl každý najít čas. „… A proč tady nejsou vědci? Protože asi nechtějí konfrontaci s naší stranou.“ – Čili právě proto, že nechceme konfrontaci s hejtmanstvím, nás toto hejtmanství neseznámilo s konáním akce ve Vimperku?!

    • Na akci byly provokativně vystaveny naše vizitky (Hruška, Pavel Kindlmann – foto 4 zde), přestože bylo jasné, že nepřijdeme – snad aby tím bylo zdůrazněno, že vědci přes (neexistující) pozvání nepřišli?

    • Paní hejtmanka v jiné souvislosti poslala řediteli České televize dopis, jenž mimo jiné obsahuje udavačský text tohoto znění: „Dále vnímám jako problematickou skutečnost samotnou volbu prof. Kindlmanna jako respondenta pro pořady ČT s vahou kredibilního znalce. Člověka, jehož nevhodné vystupování v médiích a na sociálních sítích je v rozporu s váženou funkcí akademika a svědčí o tom, že jeho postoj v celé věci je více osobního charakteru. Tuhle osobu vy legitimizujete jako váženého odborníka a garanta správného názoru“. Nyní se paní hejtmanka vymlouvá na to, že prý dopis měl být její reakcí na údajné selhání redaktorů pořadu Nedej se. I kdyby, to ji snad opravňuje, aby se v dopise, týkajícím se redaktorů ČT, uchylovala bez jakékoli souvislosti k udávání a k vybízení ředitele ČT, aby znemožňoval odborníkovi pracujícímu mj. pro IUCN a OSN svobodné vyjadřování jeho názorů v médiích?! Píše se rok 2019 nebo rok 1977?!

    • V této věci nejsme sami. Jihočeský kraj prý pozval vedení šumavského národního parku, které prý uvedlo, že se nemůže dostavit, protože pozvánku dostalo dva pracovní dny před debatou. Mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák, však mluví jinak: „Ta pozvánka byla vlastně součástí žádosti o povolení vjezdu na Poledník a stálo tam, abychom se kdyžtak přišli podívat, něco v tomhle smyslu. My jsme v té chvíli už vycítili, že to není pozvánka pro partnera. Vyhodnotili jsme to, že to je opravdu součástí kampaně, kterou rozjel Jihočeský kraj v srpnu.“

Podle nás z výše uvedeného plyne jednoznačný závěr:

Hejtmanství sledovalo provedením akce a machinacemi kolem pozvání/nepozvání, změn místa konání a zřejmě i následným tendenčním informováním médií jediné: diskreditaci vědců, kteří (společně s valnou většinou šumavských obcí) podporují současnou verzi zonace, jež je dnes těsně před schválením. Názory vědců jsou striktně podložené obrovským množstvím terénních dat a jejich správnou statistickou analýzou a následnou interpretací. Hejtmanství staví na ničím nepodložených výmyslech, žádná empirická data nemá, a pokud se jejich „odborníci“ na nějaká odkazují, pak je chybně interpretují (důkaz toho je postupně předváděn ve specializovanějších časopisech, avšak zachází za rámec tohoto článku). Za této situace nezbývá hejtmanství nic jiného, než se zachovat podle Cicerona: Nemůžeš-li protivníka porazit argumenty, aspoň jej pošpiň. Ať však chce či nechce, hejtmanství si bude muset uvědomit, že jsme nezávislí vědci, nikoli lokajové paní hejtmanky.


reklama

foto - Kindlmann Pavel
Pavel Kindlmann
Autor je entomolog. Dlouhodobě se věnuje tématu šumavské přírody.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

23.10.2019 07:08
A tak si tu žijeme... toto není pouze nějaký ojedinělý případ.... takové trestuhodné konání jak krajů, tak státu a jeho firem se děje neustále a v podstatě u všeho, kde se točí velké peníze... v Olomouckém kraji jde například o prodloužení Baťova kanálu.. navíc stejná účelová kampaň ze strany státních (i krajských a někdy městských úřadů a subjektů) se koná v zemědělství a lesnictví... problém kůrovec/sucho je účelově ohýbán tak, aby se zakryly opravdové příčiny těchto lidmy způsobených katastrof a navíc i řešení těchto věcí se pohybuje v této účelové rovině...

Dokud se lidé nebudou zajímat o pravdu a budou věřit prvnímu článku "v bulváru", případně PR kampani jako předvádí kraje (v tomto případě Jihočeský), tak se stav ŽP v ČR nemůže zlepšit...

ŽP ČR je v rukou jejich obyvatel............

Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 09:01
A co jste si, proboha, soudruzi, mysleli? Když vaše strana používá podpásovky a manipulace celá léta, tak jste jen dostali najíst vaší vlastní polívčičky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

23.10.2019 11:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevíš vůbec nic Šimůnku...
Odpovědět
j

jan janeček

24.10.2019 08:30 Reaguje na Lukáš Kašpárek
až po tobě
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.10.2019 09:14
kůrovec mě netrápí za 50 let tam bude nádhernej les, co mě trápí daleko víc, že z mojí milované Šumavy se stává zastavěné území.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

23.10.2019 13:17 Reaguje na Robert Jirman
Proč jsme si nevzali příklad od sousedů ze SRN, kde je na jejich straně Šumavy území NP vymezeno tak, že nezahrnuje zastavěné části obcí a lyžařské areály, ovšem absolutně nepřipadá v úvahu na území NP něco stavět? Nebylo by lepší jít touto cestou, tedy některé části NP převést do režimu CHKO a na zbylém území NP ochranu přírody zpřísnit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.10.2019 13:25 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Uvědomte si laskavě, že naše lyžařské areály jsou nepříjemnou konkurencí těm bavorským, jednak naší úrovní cen, jednak tím, že máme víc severních svahů (což je dáno průběhem hřebene tohoto pohoří), a tím máme kvalitnější sníh a leží u nás i déle.
A tímto vysvětlíte celou záhadu boje našich zelených "proti developerům, co by zastavěli Šumavu". Nic jiného za tím nehledejte. platí si je Německo a "koho chleba jíš ..."
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.11.2019 10:49 Reaguje na Jan Šimůnek
No, teď jste na to fakt přišel :) :) :)!
Odpovědět
Karel Srdečný

Karel Srdečný

23.10.2019 09:37
Co je to hejtmanství? Nějaká nadávka?
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.10.2019 09:54
Ani se paní hejtmance nedivím, že jedná jak jedná. Vždyť současný stav na Šumavě (a bohužel nejen na šumavě) je zřejmě výsledkem pokusů a experimentů z posledních let a bohužel dost neutěšený. Tak proč v tom pokračovat a navíc s lidmi, kteří se o současnou lesní bídu pravděpodobně taky zasloužili. A je úplně jedno jakým titulem "před nebo za" se pyšní.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.10.2019 10:25 Reaguje na Milan Milan
Souhlas. Podle "vědců" si smrková plantáž poradí sama... jak moudré:-)))
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

26.10.2019 18:10 Reaguje na Karel Zvářal
Příroda si vždy poradila bez nás a vždy dobře !!!!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

28.10.2019 15:10 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
V KRNAPu k problému přistupují aktivně, což je způsob, který souzní s mým názorem.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

23.10.2019 11:30 Reaguje na Milan Milan
Dvojtej Milan nepochopil... nevadí :)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.10.2019 11:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Milan pochopil, ona ta hůl má dva konce, a každá strana používá ten svůj. Hájit nepůvodní smrčinu je ekologické chucpe, jehož důsledky se ještě dlouho potáhnou.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

23.10.2019 14:27 Reaguje na Karel Zvářal
Ovšem téměř všechny lesní porosty, které jsou v NP Šumava, byly kdysi vysázeny jako hospodářské lesy. Co se tedy vlastně má na Šumavě chránit?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

23.10.2019 14:48 Reaguje na Jaroslav Štemberk
NP Kůrovcové holiny:-))
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.10.2019 19:35 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To je jako co za logiku? Les je les a plní své funkce ať mu rozumbradové dávají jakékoliv přívlastky. To jako by jste se zeptal "která voda se má chránit???" A jestli jsou šumavské lesy vzniklé i z tzv. "hospodářských" dřevin to není vůbec podstatné, je to les a dokonce NP a to je o co tady jde. Pokud by se náhrada dřevin dělala cíleně a plánovitě, tak jistě postupná těžba a náhrada hospodářských dřevin nebude bolet. Ale škůdci využili příležitost, neposečkali a tak tady nastala během krátké doby fatální nečinnosti odborníků apokalypsa. To se nedá nijak obhájit a tak se vůbec nedivím, že kraj toho má plné zuby a vyvíjí vlastní inociativu. Mluvit o samoobnově v řádu desítek let je minimálně výsměch občanům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 14:44 Reaguje na Milan Milan
V zásadě souhlas. největší škody nadělala "bezzásahovost" a ti, co ji prosazovali, by měli cestou exekucí tato škody nahradit.
Pokud zde chceme původním lesům blízký nový les, tak ho budeme muset vysadit, protože ze smrkových šišek duby, buky, javory a další podobné stromy jednoduše nevyrostou. A jistě nějaký čas (z hlediska života stromů) ještě ten les opatrovat a tu péči pozvolna tlumit, než se tam objeví opravdový ekosystém, schopný samoudržování.
Odpovědět
j

jan janeček

24.10.2019 08:20
Pavel Kindlmann: Jsme nezávislí vědci, nikoli lokajové paní hejtmanky
a potom, ale kindlmane musí platit i opak, a to--hejtnamta je svéprávná osoba nezávislá a nikom ani není lokajkou "nezávislých" vědců typu gréty -asi tak
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

26.10.2019 18:11 Reaguje na jan janeček
Nejsi na drogách ???
Odpovědět
j

jan janeček

26.10.2019 21:29 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
a ty umíš normálně a objektivně myslet?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.11.2019 10:51 Reaguje na jan janeček
Jako výrok člena fanklubu paní hejtmanky - dobrá práce.
Jako příspěvek do diskuse tady - srajda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.11.2019 10:52 Reaguje na jan janeček
Jako výrok člena fanklubu paní hejtmanky - dobrá práce.
Jako příspěvek do diskuse tady - srajda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.11.2019 10:52 Reaguje na jan janeček
Jako výrok člena fanklubu paní hejtmanky - dobrá práce.
Jako příspěvek do diskuse tady - srajda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

9.11.2019 13:06 Reaguje na jan janeček
Omlouvám se, zakousl se mi internet a ten příspěvek je tam zbytečně mockrát...
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist