https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kindlmann-jed-proti-hrabosum.zachrana-nebo-prokleti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Kindlmann: Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí?

15.8.2020 | PRAHA
Hraboš polní.
Hraboš polní.

Nedávná zpráva ÚKZÚZ, publikovaná na stránkách Agrární komory ČR o tom, že „opatření způsobila pokles hrabošů“, a že „obavy z hromadných otrav necílových organismů se nenaplnily“, dává vážný námět k zamyšlení.

 
Taková zpráva bude totiž nepochybně brána velice vážně valnou většinou zemědělských praktiků, kteří ji budou považovat za důvěryhodnou, protože ji zveřejnil prestižní odborný ústav v oboru.

Na jejím základě pak zřejmě zemědělci dojdou k názoru, že používání jedovatých chemikálií, v tomto případě Stutoxu, je naprosto nezbytné pro regulaci populací hrabošů, kteří by jinak způsobili v zemědělství obrovské škody.

Že to není plané strašení, dokládá dnešní smršť článků v tisku, stačí do vyhledávače zadat heslo „hraboši jsou znovu přemnoženi“.

Podle této zprávy nedochází k žádným podstatným vedlejším účinkům Stutoxu na necílové organismy, jako jsou například zajíci, ptáci a další. Jsou však tato tvrzení podložená skutečností?

V populační ekologii je všeobecně známo (důkazy viz poznámka dole), že hraboši mají tří- až čtyřleté cykly v populační hustotě, což v podstatě znamená, že po roce jejich maximálního výskytu následuje s velkou pravděpodobností v příštím roce silný pokles jejich početnosti, způsobený vnitrodruhovými zpětnými vazbami a vazbami mezi nimi a dalšími organismy, se kterými hraboši koexistují. Detailní popis uvedených interakcí je však nad rámec tohoto článku.

Pole, kde působí hraboš.
Pole, kde působí hraboš.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv autora

Letošní pokles početnosti hrabošů tedy vůbec nemusí znamenat, že jde o následek použití Stutoxu, ale pouze o běžnou populační dynamiku hrabošů. Rozhodnout o tom, který z těchto faktorů má hlavní podíl na poklesu početnosti hrabošů, může jedině experiment, ve kterém bude v jedné oblasti Stutox používán a v druhé nikoli. Pouze tehdy, pokud v té druhé oblasti bude výsledný počet hrabošů v následujícím roce průkazně vyšší než v oblasti první, můžeme usoudit, že Stutox měl významný podíl na tomto poklesu. Připisovat tento pokles pouze Stutoxu bez takového experimentu, což provedl ÚKZÚZ v uvedeném článku, je naprosto neodborné.

Data pro takové srovnání jsou přitom k dispozici. Prof. Jakub Hruška, vedoucí oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR , uvádí, že v rámci výzkumu vlivu pesticidů na zvířata zemědělské krajiny byl v květnu-červenci 2020 proveden odchyt hrabošů na Moravě a v Horním Rakousku, jen několik set metrů od státní hranice s ČR. Zatímco na Moravě byla úspěšnost odchytu malá (bez rozdílu, zda byly lokality „ošetřeny“ Stutoxem), v Rakousku nebyl chycen ani jediný hraboš! A to ani v pšeničném poli s ekologickým hospodařením, ani v konvenčně (tedy s pesticidy) pěstované cukrovce. Přitom v Rakousku žádné rodenticidy, tím méně Stutox II, nebyly vůbec aplikovány. „Těžko si představit jasnější důkaz, že gradace hrabošů skončila, tak jako již mnohokrát předtím, zcela spontánně a přirozeně,“ říká profesor Hruška.

Kdybychom uměli předpovědět, že příští rok nastane kalamitní gradace hrabošů a již před jejím začátkem bychom Stutox použili, možná by význam mít mohl (i když to zatím nikdo neověřil). Jenže tohle my předpovědět neumíme. V okamžiku, kdy už je hrabošů moc, je však použití Stutoxu bezpředmětné, protože v té době už kalamitní škody nastaly (jako letos třeba v Ústeckém a Středočeském kraji), takže jim již nezabráníme. A následující rok populace hrabošů stejně klesne i bez Stutoxu.

Káně po otravě Stutoxem.
Káně po otravě Stutoxem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická

„Stutox je velmi nespecifický pesticid. Jeho účinnou složkou je fosfid zinečnatý, který se v kyselém prostředí, tedy zejména v žaludku zvířete, mění na fosfan, což je plyn a silný jed. Projevuje se narušením centrální nervové soustavy, narušením srdeční činnosti a selháním ledvin a poškozením jater. Ve větší dávce může působit okamžitě, nicméně v menší dávce působí po určité době a může v prvních stádiích způsobit zmatenost zvířete, které se může stát snadnou kořistí dravců,“ říká prof. Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jsou tedy otravy necílových organismů pouhou spekulací, jak tvrdí ÚKZÚZ v uvedeném článku i jinde, nebo je to realita?

„Nálezy desítek mrtvých zajíců, dvou otrávených čápů a několika dalších zvířat v loňském roce a prokázané otravy fosfanem v roce letošním mluví zcela jasně: Stutox je nebezpečný jed, který i při přísných podmínkách a omezeném použití zabíjí i necílové druhy zvířat. V průběhu letošního jara byl nalezen jeden mrtvý bažant na Vysočině a jedna káně lesní na Ústeckoorlicku. U obou zvířatpotvrdilo laboratorní vyšetření otravu fosfanem, fosfid zinku byl potvrzen i v granulích, které ležely na stejném poli, jako mrtvá káně,“ uvádí Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

„Zastánci trávení říkají, že jeden mrtvý bažant a jedna mrtvá káně je vlastně velice málo. Ve srovnání s loňskými 80 zajíci na jednom poli to tak může vypadat. Avšak – za prvé: mrtvá zvířata, která se najdou, jsou jen špičkou ledovce. Vůbec netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. ÚKZÚZ detailní sledování a vyhledávání mrtvých necílových zvířat neprováděl a nikdo jiný se k aktuálním údajům o tom, kdy se kde Stutox rozsypává, nedostal. Onen bažant a káně jsou tedy náhodné nálezy, skutečně uhynulých zvířat mohlo být 10 x nebo taky 100 x víc. A to nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky, které by se těžko hledaly i cíleně,“ říká Vermouzek.

„Druhou okolností, na kterou nesmíme zapomínat, je úplně jiná situace letošního roku ve srovnání s rokem předchozím. Podmínky pro rozsypávání Stutoxu na povrch půdy byly nastaveny velice přísně, předpokládaly přímou kontrolu pracovníků ÚKZÚZu na konkrétních polích, kam se měl Stutox sypat. Sami zemědělci věděli, že jsou pod bedlivou veřejnou kontrolou, a většinou o rozhoz na povrch půdy ani nežádali. Dokládají to čísla samotného ÚKZÚZu –od února do konce dubna ÚKZUZu nahlásilo aplikaci Stutoxu jen 239 zemědělských podniků, tj. zhruba 3 podniky na okres, přičemž v polovině okresů se Stutox nerozhazoval vůbec. Z dostupných údajů nejde zjistit, na jaké rozloze polí který podnik Stutox rozhazoval, ale vyjdeme-li z průměrné rozlohy půdy obhospodařované jedním podnikem (132 ha, ČSÚ 2018) a z celkové rozlohy orné půdy zhruba 2,9 mil. ha, hrubým výpočtem se dostáváme k asi 3 % orné půdy, na které byl Stutox rozhazován,“ dodává na závěr Vermouzek.

Mrtvý bažant, káně a další živočichové tedy dokládají, že Stutox zabíjí necílové druhy i při takto malém použití – a že naprostá většina zemědělců si s hraboši dokázala poradit bez rozhazování jedů po polích. Jim patří velké poděkování za to, že prokázaných úhynů necílových druhů nebylo víc.

Oproti tomu ÚKZÚZ by se měl zamyslet nad tím, zda skutečně rozšiřuje mezi zemědělskou veřejností odborně fundované zprávy.

Za kolektiv autorů Pavel Kindlmann

Pár z mnoha citací prokazující ekologii populace hrabošů na ukázku:

https://www.researchgate.net/publication/7572399_Fading_out_of_vole_and_predator_cycles

https://www.zoology.ubc.ca/~krebs/papers/317.pdf

https://www.sysecol2.ethz.ch/Refs/EntClim/I/Im018.pdf

https://academic.oup.com/bioscience/article/54/12/1071/329290

https://www.jstor.org/stable/pdf/3545711.pdf

https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/j.1365-2656.2005.01015.x


reklama

 
foto - Kindlmann Pavel
Pavel Kindlmann
Autor je entomolog. Dlouhodobě se věnuje tématu šumavské přírody.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

15.8.2020 09:26
Toto jsou pouze trapné pokusy zpochybňovat účinnost plošného rozhozu Stutoxu. Stutox plošně použitý rozhozem rozmetadlem dokáže účinně hraboše eliminovat a toto tvrzení opírám o vlastní zkušenost. To ať se vědci nezlobí, ale v tomto případě pravdu nemají. Dále- pokud p. Kindlmann tvrdí-a má v tomto pravdu- že gradace nastávají zhruba po 4 letech, samozřejmě ne všude- tak to také ale znamená, že predátoři si s tím v podstatě neporadí a v tom případě je na dotčených pozemcích zásah nutný. Zvěsti o mrtvých necílových organismech raději již nekomentovat, protože se jasně prokázalo, že v drtivé většině případů šlo o účelové lži.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.8.2020 23:51
"Letošní pokles početnosti hrabošů nemusí znamenat, že jde o následek použití Stutoxu, ale pouze o běžnou populační dynamiku hrabošů. Rozhodnout o tom, který z těchto faktorů má hlavní podíl na poklesu početnosti hrabošů, může jedině experiment, ve kterém bude v jedné oblasti Stutox používán a v druhé nikoli. Pouze tehdy, pokud v té druhé oblasti bude výsledný počet hrabošů v následujícím roce průkazně vyšší než v oblasti první, můžeme usoudit, že Stutox měl významný podíl na tomto poklesu. Připisovat tento pokles pouze Stutoxu bez takového experimentu, což provedl ÚKZÚZ v uvedeném článku, je naprosto neodborné."

S tímto tvrzením naprosto souhlasím. Divím se, že taková instituce, jako je ÚKZÚZ, se dopustila takové školácké chyby ve svých závěrech.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.8.2020 00:08 Reaguje na Majka Kletečková
Proto v prvním nebo druhém ročníku na vysokých školách studenti absolvují předmět "statistika", v němž si mají osvojit základy testování statistických hypotéz, aby se takových unáhlených závěrů ve své další práci nedopouštěli.

Dobře, že profesor Kindlmann na odborný přešlap úřadu ÚKZÚZ upozornil.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.8.2020 05:45 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, to že populace na druhý rok výrazně poklesne i bez Stutoxu ví všichni akademici, agronomové i úkzúz. Problém spočívá v tom, že oni počítají počty v zimě, či na jaře po poklesu křivky, ale to, že hraboš již na podzim než dojde k poklesu poškodí již druhou úrodu, o to se nikdo nezajímá. Zemědělci jen chtěli, aby snížili ztráty. Tzn. poškození jen jedné úrody a ne dvou.
Odpovědět
JS

Jiří S

17.8.2020 06:17 Reaguje na Majka Kletečková
K dalšímu problému dochází při porovnávání ČR a Rakouska a porovnání lokálností. Zrovna v Rakousku jsem byl na exkurzi ohledně závlah na přelomu dubna/května a nad Vídní kolem Dunaje, kde je asi 150 tis. ha závlah měli s hrabošem stejný problém. Netrávili hraboše Stutoxem II, ale Ratronem a to dokonce tak sofistikovaně, že tuto látku přidali do závlahové vody, v podstatě vznikal okamžitě fosfan a nory byly při této představě asi tedy vyplynovány. Používal se tam ve velkém. Byli jsme asi v 10 podnicích od nejmenších po největších a kdyby jste viděla, jak se doslova všude váleli prázdné kýble od Ratronu, tak takový zemědělec by nikdy kontrolou od úkzúzu v ČR neprošel. Bohužel o takovýchto věcech se málo ví.

Na VŠ stále studenti absolvují předmět statistika o to nemusíte mít strach. Vystudovaní agronomové jsou odborníci na zemědělství a nechápu tu hysterii, že si o nich všichni myslí, že jsou to chamtivý blbově. To v porovnání s Rakouskem to tak není, ale tam mají zemědělci dozorčí orgán, něco jako úkzúz, kde je vždy vyhrazena osoba, která jim radí s evidencema, aplikacema a podobně. Pokud dojde k otázkám ze strany veřejnosti na zemědělce, jde se vždy za touto osobou a cokoliv co řekne, tak berou jako bernou minci a již se neptají. Jak vidíte, porovnání takového v podstatě úředníka a ředitele úkzúzu, tady ho vážně nikdo nebere. Takže v Rakousku došlo k dotazům na Ratron, bylo řečeno, že je to nutné a tím to haslo, bez hysterie. Je faktem, že v Rakousku problémy podchytili dříve a navíc neměli problém s aplikacema do vzrostlých porostů. To by se také mohlo porovnat dle statistiky, jestli to nemělo vliv na populační křivku na podzim, kdy již do zasetých porostů nebylo nutno znovu aplikovat, protože oslabená populace v plné vegetaci a po sklizni doslova vymřela???
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.8.2020 13:35 Reaguje na Jiří S
Koukám, že je ticho po pěšině.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

22.10.2020 03:07 Reaguje na pavel peregrin
Není, akorát mi dlouho trvalo, než jsem sám sebe přesvědčil, že bych přece jen měl na ty vaše nesmysly odpovědět, přestože na to budu muset věnovat svůj cenný čas. Takže:

Pane Peregrine,

je opravdu velice zábavné pozorovat, s jakou suverenitou publikujete úsudky o lidech, o nichž nic nevíte a o věcech, kterým naprosto nerozumíte. Na rozdíl od vás zde uvedu argumenty:

1. Do svých 15 let jsem vyrůstal v malé vesničce, kde můj otec dělal šlechtitele a matka pracovala pro ÚKZÚZ. Když jsem nabral trošku rozum, s velkým zájmem jsem sledoval jejich práci a i práci "obyčejných" zemědělců a jejich šéfů v podniku. Poté můj otec dlouhá léta vyučoval rostlinnou výrobu na VŠ zemědělské. Nyní již 29 let vedeme společně s manželkou zemědělskou farmu o rozloze 25 hektarů, kde celou dobu chováme cca 8-18 koní, několik desítek až stovku ovcí (tyhle počty se samozřejmě mění), několik prasat, měli jsme i lamy a pštrosa, a variabilní počty a druhy různé drůbeže (slepice, husy, kachny, perličky, krocany). Kromě toho jsme zde po obvodu farmy vytvořili nově biokoridory ze stromů a keřů, máme zde i genofondový sad starých ovocných odrůd, kde manželka pěstuje více než 70 takových odrůd. Část těch 29 let jsme farmu vedli sami dva, po zhruba polovinu let jsme měli i jednoho pracovníka. Jedině na sklízení sena si každoročně najímáme souseda-soukromníka, jinak vše zvládáme vlastními silami. Ve světle těchto nesporných faktů jsou opravdu úsměvné vaše kecy o kabinetních vědcích (Vědci tvrdí, že jed Stutox... Ekolist 14.8.2020), "Ve výčtu podepsaných vědců nevidím ani jednoho, který by rozuměl zemědělství" či "Zemědělství je jim na hony vzdálené, nemají do toho co mluvit, protože tomu nerozumí." (Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků... Ekolist 20.10.2020).

2. Roztomilá jsou i vaše "moudra" o účincích Stutoxu na hraboše. Tvrdíte, že "Stutox plošně použitý rozhozem rozmetadlem dokáže účinně hraboše eliminovat" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a jaksi vám nedochází, že tento fakt nikdo nezpochybňuje a o tohle v mém článku vůbec nejde. Pouze tam tvrdím, že hraboši díky své populační dynamice po své kulminaci rychle zmizí, i když se Stutox nepoužije, tudíž jeho používání je užitečné jedině proto, aby se ničila již beztak chabá biodiverzita naší zemědělské krajiny. Já vím, Stutox působí okamžitě a zabrání tak hrabošům sežrat ozimy, pokud je zde nasejete. Jenže ony existují i jařiny, jestli víte oč jde. Jsou sice trochu náchylnější na sucho, ale nikde není psáno, že příští rok musí být suchý. A když bude, stejně si požádáte o dotace za škody suchem způsobené.

3. Korunu exhibici své neznalosti pak dáváte tvrzením že "predátoři si s tím v podstatě neporadí" - víte, ony v systémech dravec-kořist existují populační cykly, řízené zpětnými vazbami mezi dravcem a kořistí, jenže o tom vy zřejmě nemáte ani zdání. Řekl bych, že o populační dynamice, především o systémech dravec kořist, o který tu jde, vím možná přece jen víc než vy. Populační ekologii již několik desetiletí vyučuji na Karlově univerzitě (předtím na JčU), zvali si mě různě po světě (Anglie, USA, Japonsko, Francie, Německo) na zpracování jejich dat o populační dynamice a abych tam vedl kurzy na téma ochrany proti škůdcům, publikoval jsem o tom desítky článků v nejprestižnějších světových časopisech. Možná také, že ne nadarmo si mne proto vybrali jakožto člena skupiny vědců, která pod záštitou OSN vytvořila v květnu 2019 globální zprávu o biologické rozmanitosti (https://ipbes.net/sites/default/files/2020-10/ipbes_global_assessment_report_summary_for_policymakers_cze.pdf), která přitáhla pozornost všech mainstreamových světových médií.

4. Je třeba Vám však uznat, že máte velice vyvinutou schopnost prezentovat jako fakta naprosté lži, třeba "Zvěsti o mrtvých necílových organismech raději již nekomentovat, protože se jasně prokázalo, že v drtivé většině případů šlo o účelové lži." (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) - dokažte nám zde toto tvrzení! Naopak já jsem schopen na vyzvání předvést důkazy (výsledky chemických analýz) o tom, že došlo k úmrtím mnoha necílových organismů, přestože tento fakt nebyl nikdy cíleně sledován.

5. Výrazy o Stutoxu, že "je na dotčených pozemcích zásah nutný" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a vůbec celý tón vašich příspěvků svědčí spíše o někom, kdo je ještě stále ovládán komunistickými praktikami typu "Máš tady škůdce? Postříkej jedem! Máš malý výnos? Přidej tam umělá hnojiva! Je tvé pole příliš vlhké? Zmelioruj ho!" Právě tyto praktiky dovedly naši zemi do tristního stavu: biodiverzita naši zemědělské krajiny je jedna z nejhorších v Evropě. Děkuji vám!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist