Vilém Jurek: Proč může být použití STUTOXu nutné, a kde jsou jeho limity
18.2.2020 | BRNO
Pole, na kterém řádí hraboš, z ptačí perspektivy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vilém Jurek / archiv autora
Přemnožení hraboše polního vyvolalo velkou diskuzi o oprávnění použít prostředek na jeho hubení, STUTOX II.
Licence | Některá práva vyhrazena
Kotě strážící hraboše, kterého ulovila jeho matka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Motyčka / Naše příroda
Zničená ozimá řepka. Takových kol je na ploše několik. Má smysl sypat či nemá?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv autora
Na podzim 2019 se objevilo pár uhynulých zajíců, bažantů a čápů. Byla prokázána otrava fosfidem zinku. Kolik infikovaných hrabošů čápi sežrali, nevíme. Každopádně to byla dávka, která způsobila jejich smrt.
Licence | Některá práva vyhrazena
Už dnes víme, že čím bude větší diverzita biotopů v krajině, tím budou populace hrabošů více rozložené v prostoru i čase a jejich přemnožení budou různě gradovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Hendrychová / Naše příroda
Sýček na berličce. Odsedátka pro dravce se umísťují na některých polích, pokud tam nejsou stromy, aby se dravci měli kam posadit, a mohli lovit hlodavce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hornek / ČSO
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
Unie: Klimatické výkyvy letos komplikovaly pěstování dýní
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborech
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Miroslav Vinkler
18.2.2020 06:36Plošné použití STUTOXU II zemědělci je zcela nepřijatelné. Správně identifikujete příčinu v klimatické změně, která vytvořila podmínky pro populační explozi hrabošů.
Je to velmi podobné explozi kůrovce ve smrkových porostech.
Toto standardní řešení ,běžné v minulosti, nemůžeme aplikovat celoplošně , a to zejména s dopadem na ostatní chráněné druhy predátorů. Hraboš se vám zmnoží během roku několikrát, káně nebo sova určitě ne.
A co budete dělat příští rok? Opět plošné nasazení ?
S takovou nám skutečně toho moc ve volné přírodě nezbude.
Poznámka- máte pravdu, že lze volně koupit jedy proti hlodavcům. Ty jsou však aplikovány na 99,99% v urbanizovaném území a jejich dosah pro dravce je velmi, velmi zúžený.
Pod MZe ČR je celá řada výzkumných a odborných ústavů. Ptám se proč se dávno nevyšívalo nad výzkumným úkolem - dopady klimatické změny na zemědělství a právě nad otázkou přemnožení škůdců a boje proti nim.
Proč si platíme hejna odborníků, když nejsou schopni předvídat základní problémy a zejména nalézt pro ně společensky přijatelná řešení .
STUTOX I nebo II, klidně i X, to nikdy nebude.
Odpovědět
Je to velmi podobné explozi kůrovce ve smrkových porostech.
Toto standardní řešení ,běžné v minulosti, nemůžeme aplikovat celoplošně , a to zejména s dopadem na ostatní chráněné druhy predátorů. Hraboš se vám zmnoží během roku několikrát, káně nebo sova určitě ne.
A co budete dělat příští rok? Opět plošné nasazení ?
S takovou nám skutečně toho moc ve volné přírodě nezbude.
Poznámka- máte pravdu, že lze volně koupit jedy proti hlodavcům. Ty jsou však aplikovány na 99,99% v urbanizovaném území a jejich dosah pro dravce je velmi, velmi zúžený.
Pod MZe ČR je celá řada výzkumných a odborných ústavů. Ptám se proč se dávno nevyšívalo nad výzkumným úkolem - dopady klimatické změny na zemědělství a právě nad otázkou přemnožení škůdců a boje proti nim.
Proč si platíme hejna odborníků, když nejsou schopni předvídat základní problémy a zejména nalézt pro ně společensky přijatelná řešení .
STUTOX I nebo II, klidně i X, to nikdy nebude.
Karel Zvářal
18.2.2020 07:33Přijde mi to jako u oněch na dvorečku. Ten druhý obrázek krásně ukazuje čitelnost pobytových stop (požerků). Za 3-4 dny si troufám tu plochu ošetřit vsypem do nor (zdaleka není třeba zasypat všechny!-). Plocha je přehledně rozdělěna kolejáky, požerků je několik set, práce pro dva chlapy se zásobníkem s trubkou na rameni na dva dny. Jenže v dnešní době je dehonestující chodit pěšky, když máme tu moderní techniku, že...
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
18.2.2020 08:50Po dlouhé době seriózní článek. Nebezpečí plošné aplikace Suttoxu spočívá v jeho zneužití a nastavená pravidla se minou účinkem. Každý zemědělec kontrolnímu orgánu hravě vysvětlí jakou těžkou újmu by utrpěl, kdyby netrávil. Takže z výjimečných výjímek se stane pravidlo a vše pojede v zajetých českých kolejích. Použití suttoxu tak paradoxně zemědělce odradí od parcelování scelených lánů, protože je pro ně ztrátové. Jediné, co na ně platí, je hrozba ztrát ještě větších, což je v českých poměrech nereálné, protože si dosud vždy vyřvali za své ztráty kompenzace. Za sucho, za mokro, za plísně, za vítr, za mrazy....Kolikrát mně napadá, jak dokázali přežít staří sedláci, kterým nikdo nic nehradil a museli se potýkat s nepřízní počasí nebo přemnoženou havětí taky. S klimatickými změnami se potýká celá Evropa. Jak to, že se hraboši nepřemnožili v Rakousku nebo Maďarsku či Francii? Hraboší kalamitu pamatuji i za komunistů. A tehdy odezněla sama za dva roky. Proto se domnívám, že si příroda poradí taky,jako dosud vždycky. Jen holt nesmíme padat do mdlob, že to není hned. A to nejhorší, co můžeme udělat, je montovat se jí do řemesla.
Odpovědět
va
vaber
18.2.2020 09:31kdysi jsem viděl přemnožení myší na obrovském slunečnicovém poli , ne v Česku, když se pole sklidilo neměly co žrát, nějaký instinkt je nutil shromáždit se do velikého stáda, které se pohybovalo po poli jako veliký šedivý mrak, potom se vrhly na jeden blízký průmyslový objekt a z hladu začaly okusovat některé druhy plastů ,kabely atd., škody byly obrovské, všude se nasypal jed ,výsledkem bylo ,že otrávené myši někam zalezly, chcíply a všude byl odporný smrad. Většinou ale pochcípaly hladem, prostě zmizely a další rok se to neopakovalo
Odpovědět
pp
JŠ
Jan Šimůnek
18.2.2020 14:04Na člena ekologické organizace velmi rozumný článek.
Jediná faktická chyba: Používané antikoagulanty jsou antivitamíny vitamínu K. Transfuzemi se léčí leda v ojedinělých případech. V naprosté většině k terapii stačí podání K vitaminu v infuzi (je sice z vitamínů rozpustných v tucích, ale existuje uměle připravený derivát, který se rozpouští ve vodě a dá se takto podat. Krev se při otravě nerozpadá, ale je znefunkčněn systém zajišťující její srážení a ucpávání otvorů do krevního řečiště, které vznikají i během "normálního provozu" těla, např. vzájemným otěrem kliček střeva při peristaltických pohybech, namáháním kloubů a šlach apod.
Odpovědět
Jediná faktická chyba: Používané antikoagulanty jsou antivitamíny vitamínu K. Transfuzemi se léčí leda v ojedinělých případech. V naprosté většině k terapii stačí podání K vitaminu v infuzi (je sice z vitamínů rozpustných v tucích, ale existuje uměle připravený derivát, který se rozpouští ve vodě a dá se takto podat. Krev se při otravě nerozpadá, ale je znefunkčněn systém zajišťující její srážení a ucpávání otvorů do krevního řečiště, které vznikají i během "normálního provozu" těla, např. vzájemným otěrem kliček střeva při peristaltických pohybech, namáháním kloubů a šlach apod.
Katka Pazderů
18.2.2020 19:38Díky za přehledový článek. Kdyby bylo aplikováno již vloni, když zemědělci začali problém s hraboši řešit, mohlo být vyřešeno. Určitě by došlo k redukci výskytů hraboše.
Bohužel hysterie, co se rozpoutala v médiích, nějakému rozumnému řešení zabránila a tak v letošním roce bude spousta poškozených porostů pšenice i řepky.
I při plošné aplikaci nemůže být překročeno množství 2 kg/ha, tzn. 4-5 granulí na 1 m2. Větší hustota to být nemůže, překročila by se maximální dávka. A v této dávce není nebezpečný. Když ale nasypete hustěji, asi jako zahrádkáři, když hnojí ("Vždyť ono to tam není vůbec vidět, přidej!"), aby byla půda "pocukrovaná", tak už je ho opravdu moc.
Odpovědět
Bohužel hysterie, co se rozpoutala v médiích, nějakému rozumnému řešení zabránila a tak v letošním roce bude spousta poškozených porostů pšenice i řepky.
I při plošné aplikaci nemůže být překročeno množství 2 kg/ha, tzn. 4-5 granulí na 1 m2. Větší hustota to být nemůže, překročila by se maximální dávka. A v této dávce není nebezpečný. Když ale nasypete hustěji, asi jako zahrádkáři, když hnojí ("Vždyť ono to tam není vůbec vidět, přidej!"), aby byla půda "pocukrovaná", tak už je ho opravdu moc.
MJ
Marcela Jezberová
18.2.2020 23:36Já zírám. Objektivní informace k řešení hraboší kalamity na ekologickém webu. Děkuji.
Odpovědět
Pa
Karel Zvářal
19.2.2020 09:16Použití Stutoxu není vůbec (bezpodmínečně) nutné. Kdo koukal včera na zprávy, pan prováděl hlubokou orbu a netvářil se nijak zkroušeně. Teploty jsou jak na Řehoře, jařiny aspoň využijí jakousi zimní vláhu. Všechno je to o umění improvizace.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.2.2020 12:03 Reaguje na Karel ZvářalTo jsem neviděl, ale snad nechcete říci, že pán prováděl V TÉTO DOBĚ hlubokou orbu?? Pokud ano, tak to není zemědělec, ale magor, který nezná ani základní zemědělskou abecedu!
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2020 13:02 Reaguje na pavel peregrinViděl jsem a nafotil i pozdější provedení orby, které má pro ochranu půdy před erozí svůj význam (viz. odkaz níže, fota v časopise). Na naší rodné hroudě jsou páchána taková zvěrstva, že toto by byl jen slabý odvárek. Jestli to bylo v tomto případě kvůli hrabošům, jak vyplývalo z kontextu reportáže, nebo shodou okolnotí, to jsem nepostřehl, zaznělo tam pár vět, ze kterých dělat velké závěry bych si netroufl. Ale šot to byl čerstvý, hloubka kolem 25 cm.
http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
Odpovědět
http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
pp
pavel peregrin
19.2.2020 14:29 Reaguje na Karel ZvářalTím pádem si vyhnal vodu z půdy a zničil zimní strukturu. Kdyby to udělal v prosinci, v pořádku. Jarní orba celkově je totální prohřešek proti agrotechnice. Pokud už se do toho chtěl pustit, daleko vhodnější bylo použít kypřič s okamžitým následným utužením.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2020 15:48 Reaguje na pavel peregrinJestliže v jiné roky přešla zima hned do léta, letos podzim přechází do jara. Zima žádná nebyla, sněhu minimum, půda ani nestihla promrznout. Tolik k té zimní struktuře. Vláhy je i tak málo, jestli dříve zaseje, aspoň to rychleji vzejde a z té minimální zimní vláhy něco bude mít.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.2.2020 17:04 Reaguje na Karel ZvářalHluboká orba na jaře je nebetyčná blbost a nikdo to neoddiskutuje. Po takovém zásahu se nechá dobře sít tak kukuřice, ale vše ostatní strádá a tomu, kdo tak učinil, nezbývá než doufat, že přijdou hojné srážky a trochu to napraví. Struktura se letos opravdu nemění pouze na lehkých půdách a tam, kde skutečně nic nespadlo, tam bych s tím i souhlasil, ale na jakékoliv jiné půdě je zima znát, protože srážky byly, ne že nebyly, a mírné mrazy také. To, že zimní struktura se utvořila, byste viděl nejlépe na jakékoliv těžší zemi- zkuste si takovou zem i v letošním roce otočit pluhem a uvidíte ten rozdíl.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2020 17:41 Reaguje na pavel peregrinNapište do Domažliček, je tam pár chaloupek, pan důchodce je jistě soukromník, a s ním si to vyříkejte. Kvůli reportáži o hektarovém políčku se budem přít až do rána bílýho?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.2.2020 07:11 Reaguje na Karel ZvářalNo jo, tak jste to ale měl napsat hned, že jde o takový případ ,tím je to jasné.
Odpovědět
Rz
Roman z Vysočiny
24.2.2020 16:33Kůrovec je naopak z pohledu přírody vítaná příležitost změnit skladbu lesů tak, aby byl odolnější změně klimatu, že na to není nastavená ekonomičnost hospodaření je pro mě důkaz nepřipravenosti a neschopnosti úřadů i majitelů. Pokud nelze zajistit cílenou aplikaci zemědělců podle návodu přípravku, tak je o tom zbytečné diskutovat a jsem určitě proti, až budeme mít onu pestrou krajinu s remízky a větrolamy, tak se pohneme dál, jinak je tohle hospodaření neudržitelné, to je snad dnes už každému jasné, základ je ekologičnost bez zmiňovaných sajrajtů, bez výjimek, v zemědělství pracuje pár procent práceschopného obyvatelstva, stát by měl zajistit ekonomičnost jejich hospodaření, ale zároveň být velmi přísný a hlídat stoupající úrodnost pozemků, lidi mají právo na čistou půdu a zdravý les, který slouží jako stabilizátor klimatu a zásobárna pro to nejcennější do budoucna, tzn. vodu, je třeba to reflektovat v zákonech a vynucovat (moje zbožné přání), už před 10 lety bylo pozdě.
Odpovědět
MH
Martin Hájek
25.2.2020 19:34Cituji:
"musí se dodržovat přesně návod k použití, včetně ohlašování doby aplikace,
má-li se něco někde sypat, tak jedině do nor pomocí dávkovače v přesných dávkách a vyškolenými osobami,
po aplikaci je nutné objet rajon a posbírat uhynulé jedince"
Jenomže přesně tohle právě ti takzvaní "zemědělci" dělat samozřejmě NECHTĚJÍ. Chtějí to projet rozmetačem, rozházet to svinstvo na povrch a jít domů. Takže ten článek je úplně zbytečný. Svádět všechno na změnu klimatu je také nesmysl, kalamity hrabošů tu byli i v minulosti. Kdo kašlal na preventivní opatření tak má teď škody, takový je život. Třeba právě ty škod povedou ke krachu těch nezodpovědných a dopředu půjdou Ti, co to zemědělství umí dělat. Skuteční sedláci se vztahem k půdě.
Odpovědět
"musí se dodržovat přesně návod k použití, včetně ohlašování doby aplikace,
má-li se něco někde sypat, tak jedině do nor pomocí dávkovače v přesných dávkách a vyškolenými osobami,
po aplikaci je nutné objet rajon a posbírat uhynulé jedince"
Jenomže přesně tohle právě ti takzvaní "zemědělci" dělat samozřejmě NECHTĚJÍ. Chtějí to projet rozmetačem, rozházet to svinstvo na povrch a jít domů. Takže ten článek je úplně zbytečný. Svádět všechno na změnu klimatu je také nesmysl, kalamity hrabošů tu byli i v minulosti. Kdo kašlal na preventivní opatření tak má teď škody, takový je život. Třeba právě ty škod povedou ke krachu těch nezodpovědných a dopředu půjdou Ti, co to zemědělství umí dělat. Skuteční sedláci se vztahem k půdě.