https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vilem-jurek-za-hrabosi-kalamitu-muze-zmena-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vilém Jurek: Proč může být použití STUTOXu nutné, a kde jsou jeho limity

18.2.2020 | BRNO
Pole, na kterém řádí hraboš, z ptačí perspektivy.
Pole, na kterém řádí hraboš, z ptačí perspektivy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vilém Jurek / archiv autora
V posledních týdnech jsem se pracovně zabýval otázkami aplikace rodenticidů na zemědělských pozemcích. Načetl jsem hodně článků a studií, konzultoval problematiku s několika odborníky. Proto bych se s vámi chtěl podělit o několik postřehů, které možná uvádí věci na pravou míru.
 
1. Stutox II. je chemický prostředek na hubení hlodavců založený na bázi fosfidu zinečnatého. Jsou to malé, tmavě zelené granulky (peletky), které se v dávce 2–3 granulí aplikují do nor.

Životnost granule je jen pár dní. Není to nějaká sofistikovaná tableta, ale tlakem vylisovaná peleta z nasekané vojtěšky a drtě ze zrní. Pokud zaprší, nebo je vlhké počasí, granule se rozpadá. Po rozpadu ztrácí granule účinnost. Peleta se rozpadá na sloučeniny fosforu a na zinek. To jsou více či méně běžné látky v přírodě a v dávce 2 kg/ha je to plivnutí do moře.

2. Když granuli sežere cílový druh – v tomto případě hraboš polní, hraboš mokřadní, hryzec vodní, norník rudy – propukne v jeho žaludku bujará reakce. Jedna granule znamená smrt. Fosfid zinku se v žaludku mění na fosfan, který proniká přes sliznice do plic, krve a do celého těla a blokuje funkci mitochondrií v buňkách (buňka přestává dýchat).

Hraboš umírá během hodiny až několika dní (záleží na dávce, kterou sežral). Toxický fosfan zůstává v žaludku. Nebezpečný je tedy trávicí trakt, nejvíce žaludek, který je reaktorem smrtící koktejlu.

Většina hrabošů návnadu sežere, zaleze a zdechne v noře. Malá část vyleze na povrch a zahyne. Nastává problém, že mrtvého hraboše může sežrat necílový druh a vznikají ony známé sekundární otravy. Argumentuje se tím, že dravci a kočky nechávají z myší a hrabošů žaludek, a proto by otravy měly být méně rizikové.

Přemnožení hraboše polního vyvolalo velkou diskuzi o oprávnění použít prostředek na jeho hubení, STUTOX II.
Přemnožení hraboše polního vyvolalo velkou diskuzi o oprávnění použít prostředek na jeho hubení, STUTOX II.

Po konzultaci s odborníkem, který studuje a chová dravce, vím, že s tím žaludkem se nimrá jen poštolka. Ostatní dravci žerou celé tělo; sovy a brodiví je rovnou hltají. Jaký je přesný průběh otrav dravců či sov, nikdo neví. Nebyla na to pořízena studie, kde by se podával akutní jed kupříkladu orlu mořskému, aby se zjistilo, po kolika hraboších zdechne.

Údajně se měly sekundární otravy zkoušet na poštolkách, ale při pokusech žádná poštolka nezahynula. Přestože se Stutox používá desítky let, nikdy nedošlo k masivním otravám, že by se po polích válely kopy káňat, sov pálených a volavek. Na podzim 2019 se objevilo pár uhynulých zajíců, bažantů a čápů. Tam byla prokázána otrava fosfidem zinku. Kolik infikovaných hrabošů čápi sežrali, nevíme. Každopádně to byla dávka, která způsobila jejich smrt. Tady můžeme konstatovat jediné: chudáci čápi, chtěli se před odletem na jih posilnit a bohužel uhynuli.

3. Na Youtube můžete vidět, jak umírá sýček, který sežral rodenticid. Je to smutný pohled. Nikde jsem nezjistil, co bylo příčinou úmrtí. Takže můžeme jen hádat, co to bylo, ale Stutox z toho neviňme.

Domnívám se, že to prostředek na bázi fosfidu zinku nebyl. Nejspíš to byl antikoagulant, což je základ téměř všech jedů na krysy, potkany, myši atd. Jsou to ty různé růžové pytlíčky, pasty a pendreky, které smrdí po rybině. Běžně se antikoagulanty používají ve městech k deratizaci. Když to hlodavec nebo dítě sní, přestává se srážet krev a postupně dochází k rozpadu krve. Je to více či méně silná dávka heparinu (vzpomínáte na toho vraha?), který zapříčiní postupnou smrt. U člověka je to v prvních fázích léčitelné transfuzí.

U myší nastává dlouhé a bolestivé umírání. Zvíře je pomalé, potácí se a je snadnou kořistí. Účinná látka je v těle hlodavce mnoho dní a nerozpadá se. Pokud nezaleze do nory a tam nezdechne, snadno ji uloví cokoliv, a to cokoliv zahyne, včetně kočky, poštolky nebo čápa.

Paradoxní na tom je, že tento jed se ve velkém sype všude možně, můžete ho koupit v každé drogérii, kdežto u Stutoxu se musí aplikace předem hlásit, koupí ho jen oprávněné osoby a používá se víceméně jen v zemědělství či lesnictví. Naštěstí používání antikoagulantů na polích není dovoleno a můžeme se „bavit“ jen prostředky na bázi fosfidu zinku.

Kotě strážící hraboše, kterého ulovila jeho matka.
Kotě strážící hraboše, kterého ulovila jeho matka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Motyčka / Naše příroda

4. Zmínil jsem sekundární otravy. Co jsou ale ty primární otravy?

Fosfid zinku účinkuje jen na savce a ptáky. Kterýkoliv zástupce se může otrávit a zemřít na účinky fosfidu zinečnatého. Pokud uslyšíte, že hyne hmyz, je to nesmysl. Stejně tak to nezobe čáp nebo poštolka – nejsou to slepice.

Stutox je granulka, kterou tvoří sušená vojtěška a obilné šroty. Zákonitě to voní a je atraktivní pro všechny hlodavce, zajíce a hrabavé ptáky.

Jestliže dojde k plošnému rozhozu prostředku, není vyloučeno, že granule něco sežere. Proč? Protože to není v noře, ale na povrchu.

Platí, že čím větší živočich, tím větší množství potřebuje ke svému skonu. Když zajíc sežere jednu granuli, neznamená to ještě jeho smrt. Smrtící dávka u zajíce je asi sedmdesát granulí, u srnce je to až 200 granulí.

Velký problém je otrava křečka polního a sysla obecného. Jsou to zvláště ohrožené druhy a v jejich teritoriu by měla být vyloučena veškerá chemizace, nejen aplikace Stutoxu.

5. V tisku se hovoří o Stutoxu. Jen hrstka dodává, že je to Stutox II.

Původně se Stutox vyráběl pod názvem Grazin. Byly však problémy s jeho skladováním, a proto se upravila výroba a prostředek se začal prodávat pod názvem Stutox.

Jedná se o zkratku, která je odvozena od původních výrobce JZD Studenec. Tento původní Stutox, jehož registrace skončila v roce 1996, měl obsah účinné látky 5 %. Avšak docházelo k nestálosti granulí, které bobtnaly a ztrácely účinnost.

Proto na trh přišel Stutox I. Měl stále obsah 5 % účinné látky a do granulí byla přimíchána minerální směs, která zajišťovala stabilitu. Stutox I. se mohl používat až do roku 2018. Zásadní rozdíl v nynější verzi Stutoxu a dvou předchozích je větší množství fosfidu zinku a zákaz plošného použití.

V nabídce rodenticidů na bázi fosfidu zinečnatého jsou přípravky, které mají stejné účinky, ale jiné názvy jako Arvalin Forte, Ratron GL, Ratron GW nebo WÜLFEL. Kromě toho jsou v nabídce i další látky, které mají jinou účinnou látku - fosfid hlinitý nebo fosfid vápenatý, např. Delicia Gastoxin, Polytanol, Quickphos Tablets 56 GE.

Zničená ozimá řepka. Takových kol je na ploše několik. Má smysl sypat či nemá?
Zničená ozimá řepka. Takových kol je na ploše několik. Má smysl sypat či nemá?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv autora

Pokud tedy máme hovořit o problematice hubení hrabošů, nejde se ohánět pouze Stutoxem II, ale je potřeba myslet i na ostatní preparáty. Závažnější mi například přijde používání prostředků, které jsou založeny na namořeném zrní. Takovým je Ratron GW, který zemědělci také používají. Zrníčka jsou více či méně atraktivní pro všechny semenožravé ptáky včetně pěvců, holubů či hus.

6. V celé kauze Stutox jde o výjimku na plošnou aplikaci prostředků na bázi fosfidu zinečnatého.

Na etiketách se doslova píše: NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem ani rozmetadlem! Aby se co nejvíce eliminovaly nežádoucí účinky prostředků, je lepší provést aplikaci do nor.

Jenže co s tím, když má pole sto hektarů? Kdo bude chodit jednu noru vedle druhé a sypat tam? Je to pakárna, to si přiznejme. Proto je jednodušší granule rozhodit na plochu pomocí stroje. Na traktor se nasadí rozmetadlo hnojiv a na místo hnojiva se nasype Stutox II nebo Ratron GW.

Problém je v tom, že traktor ne vždy jede stejně rychle, na úvrati se může skoro zastavit. Pokud nechá traktorista puštěné rozmetadlo, hází to víc peletek, než by mělo. Stejná situace může nastat, když zastaví, jede moc pomalu nebo píše SMS.

Takže se může úplně normálně stát, že někde zůstane kupička, kterou zblajzne pár zajíců u Šlapanic a je povyk. Toto je technologická nekázeň, a proto je nutné tento způsob aplikace brát jako poměrně nebezpečný.

7. Výjimky, o kterých se aktuálně mluví, se vztahují na plošnou aplikaci a na použití většího množství dávky, než udává návod. O výjimku je nutné žádat v případě výskytu zvláště chráněného druhu, např. sysla nebo křečka.

Před několika dny, 13. února, vyšlo v platnost nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) o možnosti použít zvýšenou dávku u Stutoxu II a Ratronu GW z 2 kg/ha na 10 kg/ha do děr. U Stutoxu II. je možné použít i plošnou aplikaci.

Na podzim 2019 se objevilo pár uhynulých zajíců, bažantů a čápů. Byla prokázána otrava fosfidem zinku. Kolik infikovaných hrabošů čápi sežrali, nevíme. Každopádně to byla dávka, která způsobila jejich smrt.
Na podzim 2019 se objevilo pár uhynulých zajíců, bažantů a čápů. Byla prokázána otrava fosfidem zinku. Kolik infikovaných hrabošů čápi sežrali, nevíme. Každopádně to byla dávka, která způsobila jejich smrt.
Foto | Nabok / Flickr.com

Oprávněnost musí posoudit inspektor ÚKZÚZ. Pokud shledá, že na pozemku je opravdu kalamita a zemědělci hrozí škoda nikoliv malá, teprve může vydat rozhodnutí o výjimce. Jen pro pořádek, dnes mohou zemědělci sypat do děr a nepotřebují k tomu výjimku.

8. Rozhodně celou tu problematiku neberu na lehkou váhu, ale je potřeba říct, že se do krajiny sypou a stříkají mnohem horší látky. Jsou to například jedovaté insekticidy na bázi deltamethrinu, herbicidy založené na kyselině 2,4-D nebo thiakloprid – známý jako neonikotinoid, který je příčinou umírání včel.

Běžně se v krajině tráví dravci a sovy karbofuranem, který je sice zakázaný, ale řada chemických kutilů má v dílně ještě pár lahviček z dob dávno minulých. Jestliže chceme bojovat proti chemii nejen na polích, ale i v lesích a zahradách, zaměřme se v první řadě na zákaz toho největšího svinstva. To menší zlo zkusme omezit na minimum. Ale nemlaťme prázdnou slámu o Stutoxu nebo glyfosátu – tam ta klíčová chyba není.

9. V tuto chvíli jsou zemědělci v boji s hrabošem bezradní. Nějaké chlácholení berličkami je úplně zbytečné. Každý zemědělec vám řekne, že je to prima, ale je to pouze a jen prevence. Určitě neplatí, že čím víc berliček zatlučou do země, tím míň bude hrabošů. Je to řešení, které ale zemědělcům ruce rozváže.

Druhou věcí je tolik prosazovaná orba. Orba je nutná, ale není to tak jednoduché a není to úplně to pravé ořechové. Smyslem orby je především potlačení plevelů a škůdců. Další nezastupitelnou funkcí je provzdušnění podorničí a utužené vrstvy. Orba je správná, ale nejde dělat každoročně a nejde ji aplikovat na místech, kde svah překračuje určité procento sklonu, kde hrozí eroze (ne, ani tady nepomůže orba po vrstevnici).

Řada hospodářů upozorňuje, že hlubší zpracování půdy zbytečně vysušuje půdu. Orba, zvláště ta hluboká, by měla v rámci půdních bloků rotovat a jednotlivá zpracování půdy (podmítka – hlubší orba – povláčení) by měla být dělána různě v prostoru a čase. Máme-li vytvořit nějakou mozaiku, tak ji vytvořme pestrým zpracováním půdy.

Už dnes víme, že čím bude větší diverzita biotopů v krajině, tím budou populace hrabošů více rozložené v prostoru i čase a jejich přemnožení budou různě gradovat.
Už dnes víme, že čím bude větší diverzita biotopů v krajině, tím budou populace hrabošů více rozložené v prostoru i čase a jejich přemnožení budou různě gradovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Hendrychová / Naše příroda
10. Když už jsme u té mozaiky. Bude-li krajina homogenní, bude její ekologická stabilita nízká. Je potřeba vytvořit pestrou mozaiku jak stanovišť, tak hospodaření i pestrosti vývojových stádii biotopů. Ta stádia jsou vyšší dívčí, o tom někdy jindy, hospodaření jsem zmínil trošku více.

Zásadní jsou stanoviště. Mnohem lepší pro krajinu je struktura: pole, mez, pole, mez, louka, sad, pole, les, mez, polní cesta atd. Už dnes víme, že čím bude větší diverzita biotopů v krajině, tím budou populace hrabošů více rozložené v prostoru i čase a jejich přemnožení budou různě gradovat.

Navíc v pestřejší krajině je více stromů, z kterých se budou moci snášet dravci a lovit ty hraboše. Pak už nebude potřeba berliček, které jsou jen náhradou (doslova berličkou) za stromy.

Jenže to, co píšu, je hudba budoucnosti. Teď tu máme veliké lány, kde je kalamita hrabošů, a zemědělci si opravdu nemohou dovolit další ztráty v desítkách procent. Kdo to pozná na vlastní kůži, začne se také stébla chytat a řvát cosi o zázracích jménem Stutox. V této situaci věřím, že se zemědělci chytnou konečně za nos a řeknou, že takhle to nejde dál.

11. Avšak ruku na srdce, proč nikdo neřekne to zásadní a hlavní? Za hraboší kalamitu může změna klimatu!

Prosím, neviňme z toho Pepu Obržálka, ten za to, že tají ledovce, skutečně nemůže. Ta změna je globální. V přívětivém klimatu hraboš využívá podmínky teplého počasí a může se veselé množit.

V tisku se o letošní zimě hovoří jako o jedné z nejteplejších za posledních dvacet let. Není sníh, nejsou mrazy. To vyhovuje hrabošům i jiné havěti, např. klíšťatům. Dříve hraboš mrazem zdechl. Co nespálil mráz, utopil v norách tající sníh. Jenže o tento luxus jsme přinejmenším v této zimě přišli. Jak už jsem řekl, zemědělci by se z toho měli ponaučit. Třeba právě hraboši budou tím impulzem k restartu.

12. Teď jsou ale zemědělci fakt v koncích a poučky jim opravdu nepomohou.

S hlodavci se potýkáme i v ochraně přírody, především v lese a sadech. Na lokalitě Velký Hornek obnovujeme původní doubravy. Při podzimních výsadbách jsem si všiml, že polovina stromků z roku 2018 a jara 2019 má totálně sežrané kořeny. V lomu Mokrá teď máme problém se zničenými ovocnými stromy. Na zrekultivované výsypce jsme před lety založili ovocný sad. Při kontrole jsme ale v lednu zjistili, že až pětileté stromy jsou ve spodní části ohoblované na dřeň.

Sýček na berličce. Odsedátka pro dravce se umísťují na některých polích, pokud tam nejsou stromy, aby se dravci měli kam posadit, a mohli lovit hlodavce.
Sýček na berličce. Odsedátka pro dravce se umísťují na některých polích, pokud tam nejsou stromy, aby se dravci měli kam posadit, a mohli lovit hlodavce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Hornek / ČSO

Přitom na rekultivaci se nic nechemizuje, je tam pestrá mozaika biotopů, dokonce tam máme berličky. Přesto hlodavci ničí několik let opečovávané stromy. Problém s hraboši, potažmo hlodavci je všude a je jedno, jestli je to režim konvenčního zemědělství, biozelinářství nebo ochrana přírody a krajiny.

13. Ptáte-li se, jestli jsem pro aplikaci Stutoxu II. nebo jiné šmakulády, tak se přiznám, že jsem pro použití. Má to ale svá ale: – měla by to být až poslední možnost, stav, kdy už si nevím rady; jsem pořád zastáncem integrované ochrany rostlin, která říká, že pokud je překročen práh škodlivosti (škody převyšují výnosy), je potřeba zasáhnout i chemicky, do té doby hledejme nechemické metody řešení (orba, bidélka, stromy, rozdělení bloků);

– musí se dodržovat přesně návod k použití, včetně ohlašování doby aplikace,

– má-li se něco někde sypat, tak jedině do nor pomocí dávkovače v přesných dávkách a vyškolenými osobami,

– v místech, kde je prokázaný výskyt křečka, sysla nebo jiných zvláště chráněných druhů, které mohou být postiženy primárními otravami, je nezbytné vyloučit aplikaci úplně,

– po aplikaci je nutné objet rajon a posbírat uhynulé jedince (tolik jich zase nebude, protože většina chcípne v noře).

Nepodporuji plošnou aplikaci rodenticidů a neberu situaci ani na lehkou váhu, protože se jedná o použití akutního jedu. Před rozhodnutím použít rodenticid musíme zvážit všechny eventuality, včetně toho, že může dojít k úhynu větších dravců. Pokud se rozhodneme aplikovat, je nutné dodržet podmínky a vyvarovat se plošné aplikaci. Teprve pak má zásah smysl.


reklama

 
foto - Jurek Vilém
Vilém Jurek
Autor je vedoucí úseku Péče o přírodu ve spolku Rezekvítek.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.2.2020 06:36
Plošné použití STUTOXU II zemědělci je zcela nepřijatelné. Správně identifikujete příčinu v klimatické změně, která vytvořila podmínky pro populační explozi hrabošů.
Je to velmi podobné explozi kůrovce ve smrkových porostech.
Toto standardní řešení ,běžné v minulosti, nemůžeme aplikovat celoplošně , a to zejména s dopadem na ostatní chráněné druhy predátorů. Hraboš se vám zmnoží během roku několikrát, káně nebo sova určitě ne.
A co budete dělat příští rok? Opět plošné nasazení ?
S takovou nám skutečně toho moc ve volné přírodě nezbude.
Poznámka- máte pravdu, že lze volně koupit jedy proti hlodavcům. Ty jsou však aplikovány na 99,99% v urbanizovaném území a jejich dosah pro dravce je velmi, velmi zúžený.
Pod MZe ČR je celá řada výzkumných a odborných ústavů. Ptám se proč se dávno nevyšívalo nad výzkumným úkolem - dopady klimatické změny na zemědělství a právě nad otázkou přemnožení škůdců a boje proti nim.
Proč si platíme hejna odborníků, když nejsou schopni předvídat základní problémy a zejména nalézt pro ně společensky přijatelná řešení .
STUTOX I nebo II, klidně i X, to nikdy nebude.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.2.2020 07:33
Přijde mi to jako u oněch na dvorečku. Ten druhý obrázek krásně ukazuje čitelnost pobytových stop (požerků). Za 3-4 dny si troufám tu plochu ošetřit vsypem do nor (zdaleka není třeba zasypat všechny!-). Plocha je přehledně rozdělěna kolejáky, požerků je několik set, práce pro dva chlapy se zásobníkem s trubkou na rameni na dva dny. Jenže v dnešní době je dehonestující chodit pěšky, když máme tu moderní techniku, že...
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

18.2.2020 08:50
Po dlouhé době seriózní článek. Nebezpečí plošné aplikace Suttoxu spočívá v jeho zneužití a nastavená pravidla se minou účinkem. Každý zemědělec kontrolnímu orgánu hravě vysvětlí jakou těžkou újmu by utrpěl, kdyby netrávil. Takže z výjimečných výjímek se stane pravidlo a vše pojede v zajetých českých kolejích. Použití suttoxu tak paradoxně zemědělce odradí od parcelování scelených lánů, protože je pro ně ztrátové. Jediné, co na ně platí, je hrozba ztrát ještě větších, což je v českých poměrech nereálné, protože si dosud vždy vyřvali za své ztráty kompenzace. Za sucho, za mokro, za plísně, za vítr, za mrazy....Kolikrát mně napadá, jak dokázali přežít staří sedláci, kterým nikdo nic nehradil a museli se potýkat s nepřízní počasí nebo přemnoženou havětí taky. S klimatickými změnami se potýká celá Evropa. Jak to, že se hraboši nepřemnožili v Rakousku nebo Maďarsku či Francii? Hraboší kalamitu pamatuji i za komunistů. A tehdy odezněla sama za dva roky. Proto se domnívám, že si příroda poradí taky,jako dosud vždycky. Jen holt nesmíme padat do mdlob, že to není hned. A to nejhorší, co můžeme udělat, je montovat se jí do řemesla.
Odpovědět
va

vaber

18.2.2020 09:31
kdysi jsem viděl přemnožení myší na obrovském slunečnicovém poli , ne v Česku, když se pole sklidilo neměly co žrát, nějaký instinkt je nutil shromáždit se do velikého stáda, které se pohybovalo po poli jako veliký šedivý mrak, potom se vrhly na jeden blízký průmyslový objekt a z hladu začaly okusovat některé druhy plastů ,kabely atd., škody byly obrovské, všude se nasypal jed ,výsledkem bylo ,že otrávené myši někam zalezly, chcíply a všude byl odporný smrad. Většinou ale pochcípaly hladem, prostě zmizely a další rok se to neopakovalo
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.2.2020 13:22
Je to rozumně napsaný článek, nic není černobílé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2020 14:04
Na člena ekologické organizace velmi rozumný článek.

Jediná faktická chyba: Používané antikoagulanty jsou antivitamíny vitamínu K. Transfuzemi se léčí leda v ojedinělých případech. V naprosté většině k terapii stačí podání K vitaminu v infuzi (je sice z vitamínů rozpustných v tucích, ale existuje uměle připravený derivát, který se rozpouští ve vodě a dá se takto podat. Krev se při otravě nerozpadá, ale je znefunkčněn systém zajišťující její srážení a ucpávání otvorů do krevního řečiště, které vznikají i během "normálního provozu" těla, např. vzájemným otěrem kliček střeva při peristaltických pohybech, namáháním kloubů a šlach apod.
Odpovědět

18.2.2020 14:33
Díky,konečně jsem se něco dozvěděl.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.2.2020 19:38
Díky za přehledový článek. Kdyby bylo aplikováno již vloni, když zemědělci začali problém s hraboši řešit, mohlo být vyřešeno. Určitě by došlo k redukci výskytů hraboše.
Bohužel hysterie, co se rozpoutala v médiích, nějakému rozumnému řešení zabránila a tak v letošním roce bude spousta poškozených porostů pšenice i řepky.
I při plošné aplikaci nemůže být překročeno množství 2 kg/ha, tzn. 4-5 granulí na 1 m2. Větší hustota to být nemůže, překročila by se maximální dávka. A v této dávce není nebezpečný. Když ale nasypete hustěji, asi jako zahrádkáři, když hnojí ("Vždyť ono to tam není vůbec vidět, přidej!"), aby byla půda "pocukrovaná", tak už je ho opravdu moc.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

18.2.2020 23:36
Já zírám. Objektivní informace k řešení hraboší kalamity na ekologickém webu. Děkuji.
Odpovědět
Pa

PavelA

19.2.2020 08:42 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesně!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2020 09:16
Použití Stutoxu není vůbec (bezpodmínečně) nutné. Kdo koukal včera na zprávy, pan prováděl hlubokou orbu a netvářil se nijak zkroušeně. Teploty jsou jak na Řehoře, jařiny aspoň využijí jakousi zimní vláhu. Všechno je to o umění improvizace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.2.2020 12:03 Reaguje na Karel Zvářal
To jsem neviděl, ale snad nechcete říci, že pán prováděl V TÉTO DOBĚ hlubokou orbu?? Pokud ano, tak to není zemědělec, ale magor, který nezná ani základní zemědělskou abecedu!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2020 13:02 Reaguje na pavel peregrin
Viděl jsem a nafotil i pozdější provedení orby, které má pro ochranu půdy před erozí svůj význam (viz. odkaz níže, fota v časopise). Na naší rodné hroudě jsou páchána taková zvěrstva, že toto by byl jen slabý odvárek. Jestli to bylo v tomto případě kvůli hrabošům, jak vyplývalo z kontextu reportáže, nebo shodou okolnotí, to jsem nepostřehl, zaznělo tam pár vět, ze kterých dělat velké závěry bych si netroufl. Ale šot to byl čerstvý, hloubka kolem 25 cm.

http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.2.2020 14:29 Reaguje na Karel Zvářal
Tím pádem si vyhnal vodu z půdy a zničil zimní strukturu. Kdyby to udělal v prosinci, v pořádku. Jarní orba celkově je totální prohřešek proti agrotechnice. Pokud už se do toho chtěl pustit, daleko vhodnější bylo použít kypřič s okamžitým následným utužením.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2020 15:48 Reaguje na pavel peregrin
Jestliže v jiné roky přešla zima hned do léta, letos podzim přechází do jara. Zima žádná nebyla, sněhu minimum, půda ani nestihla promrznout. Tolik k té zimní struktuře. Vláhy je i tak málo, jestli dříve zaseje, aspoň to rychleji vzejde a z té minimální zimní vláhy něco bude mít.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.2.2020 17:04 Reaguje na Karel Zvářal
Hluboká orba na jaře je nebetyčná blbost a nikdo to neoddiskutuje. Po takovém zásahu se nechá dobře sít tak kukuřice, ale vše ostatní strádá a tomu, kdo tak učinil, nezbývá než doufat, že přijdou hojné srážky a trochu to napraví. Struktura se letos opravdu nemění pouze na lehkých půdách a tam, kde skutečně nic nespadlo, tam bych s tím i souhlasil, ale na jakékoliv jiné půdě je zima znát, protože srážky byly, ne že nebyly, a mírné mrazy také. To, že zimní struktura se utvořila, byste viděl nejlépe na jakékoliv těžší zemi- zkuste si takovou zem i v letošním roce otočit pluhem a uvidíte ten rozdíl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2020 17:41 Reaguje na pavel peregrin
Napište do Domažliček, je tam pár chaloupek, pan důchodce je jistě soukromník, a s ním si to vyříkejte. Kvůli reportáži o hektarovém políčku se budem přít až do rána bílýho?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.2.2020 07:11 Reaguje na Karel Zvářal
No jo, tak jste to ale měl napsat hned, že jde o takový případ ,tím je to jasné.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

24.2.2020 16:33
Kůrovec je naopak z pohledu přírody vítaná příležitost změnit skladbu lesů tak, aby byl odolnější změně klimatu, že na to není nastavená ekonomičnost hospodaření je pro mě důkaz nepřipravenosti a neschopnosti úřadů i majitelů. Pokud nelze zajistit cílenou aplikaci zemědělců podle návodu přípravku, tak je o tom zbytečné diskutovat a jsem určitě proti, až budeme mít onu pestrou krajinu s remízky a větrolamy, tak se pohneme dál, jinak je tohle hospodaření neudržitelné, to je snad dnes už každému jasné, základ je ekologičnost bez zmiňovaných sajrajtů, bez výjimek, v zemědělství pracuje pár procent práceschopného obyvatelstva, stát by měl zajistit ekonomičnost jejich hospodaření, ale zároveň být velmi přísný a hlídat stoupající úrodnost pozemků, lidi mají právo na čistou půdu a zdravý les, který slouží jako stabilizátor klimatu a zásobárna pro to nejcennější do budoucna, tzn. vodu, je třeba to reflektovat v zákonech a vynucovat (moje zbožné přání), už před 10 lety bylo pozdě.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

25.2.2020 19:34
Cituji:
"musí se dodržovat přesně návod k použití, včetně ohlašování doby aplikace,
má-li se něco někde sypat, tak jedině do nor pomocí dávkovače v přesných dávkách a vyškolenými osobami,
po aplikaci je nutné objet rajon a posbírat uhynulé jedince"

Jenomže přesně tohle právě ti takzvaní "zemědělci" dělat samozřejmě NECHTĚJÍ. Chtějí to projet rozmetačem, rozházet to svinstvo na povrch a jít domů. Takže ten článek je úplně zbytečný. Svádět všechno na změnu klimatu je také nesmysl, kalamity hrabošů tu byli i v minulosti. Kdo kašlal na preventivní opatření tak má teď škody, takový je život. Třeba právě ty škod povedou ke krachu těch nezodpovědných a dopředu půjdou Ti, co to zemědělství umí dělat. Skuteční sedláci se vztahem k půdě.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist