http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/zdenek-vermouzek-karbofuran-si-sve-obeti-nevybira-pouzivat-ho-jako-jed-na-dravce-je-barbarstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zdeněk Vermouzek: Karbofuran si oběti nevybírá. Používat ho jako jed na dravce je barbarství

21.9.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Používání karbofuranu je naprosto barbarská činnost. A je nesmyslná proto, že neřeší žádný problém. To, že je někde málo zajíců, je dáno hospodařením v krajině, ne dravci.
Používání karbofuranu je naprosto barbarská činnost. A je nesmyslná proto, že neřeší žádný problém. To, že je někde málo zajíců, je dáno hospodařením v krajině, ne dravci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Zdeňka Vermouzka
Desítky nahlášených otrav, počty uhynulých živočichů jdou do stovek. To je účet, který nám po sedmi letech po oficiálním zákazu prodeje a používání každoročně vystavuje karbofuran. „A to se bavíme jen o zaznamenaných případech, říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO), který se karbofuranu coby časté příčině úmrtí dravých ptáků věnuje. „Těch nepovšimnutých je mnohem víc. Jen nevíme, o kolik. Nebo spíš kolikrát.“
 

Karbofuran je zakázaný jed, který byl určený primárně k hubení hmyzích škůdců v zemědělství a je dodnes hojně využíván traviči k likvidaci zvířat. Otrávené návnady si však svůj cíl nevybírají a jejich přičiněním umírají i vzácná a ohrožená zvířata. Kdo za otrávenými nástrahami stojí? Ornitologové i Policie ČR zatím tápou, i když disponují určitými indiciemi. Na usvědčení pachatele či pachatelů to ale zatím, zdá se, nestačí. Jak dodává Vermouzek: „V některých případech víme i přesně, kdo to dělá, jen se to nepodařilo prokázat.“

Je karbofuran pořád běžně k dostání?

Zdeněk Vermouzek: Ne. Karbofuran coby účinná složka průmyslového insekticidu známého pod názvem Furadan je zakázán v EU od roku 2008. Nesmí být používán ani prodáván. Pokud si jej chce někdo opatřit, zbývá mu jen poptávka na černém trhu.



Nerad bych, aby to působilo nějak návodně, ale jaké jiné průmyslové jedy jsou ještě při trávení využívány?

Tráví se ledasčím. Karbofuran je sice nejfrekventovanějším, ale občas se velmi vzácně objeví i otravy strychninem. Objevují se i jiné různé pesticidy. Problém je v tom, že většinou se příčina otravy už nezjišťuje.

Mrtvý orel mořský nalezen v lese, pitva a rozbor prokázaly otravu karbofuranem. Případ šetří ČIŽP a Policie ČR.
Mrtvý orel mořský nalezen v lese, pitva a rozbor prokázaly otravu karbofuranem. Případ šetří ČIŽP a Policie ČR.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Bělka / Karbofuran

Nepátrá se po tom, o jaký jiný další jed by se mohlo jednat?

Chemická analýza je poměrně nákladnou záležitostí. Dělá se standardně analýza na karbofuran. A jen ve vzácném případě, kdy existuje důvodné podezření, se přistupuje i k testům na jiné jedy.

Na kolik taková chemická analýza žaludku uhynulého zvířete přijde?

V případě, že se zadává analýza na konkrétní látku, v našem případě karbofuran, tak to není tak zlé. Řekněme 1500-1800 korun.

Problém je, když se neví, co za látku se hledá. Komplexní toxikologické vyšetření vyjde na 30 000. A ani tady se dopředu neví, jestli to povede k nějakému výsledku. Analýza se prostě musí cílit. My se ptáme – byl to Furadan? A dozvíme se, že ne. Pak se případně ptáme dál… byl to strychnin? Nebo nějaká z dalších třiceti běžně používaných látek?

Je dnes těžké se k těmto toxickým látkám dostat?

Netuším. Já jsem to nikdy nezkoušel. Jen vím, že v době před uvedením onoho zákazu v platnost existovaly skutečně velké zásoby karbofuranu. Protože do té doby to byla hojně užívaná chemikálie v zemědělství a dodávala se ve velkých baleních. V zemědělských závodech a na statcích to byly běžně desítky barelů. A pokud někde zůstal jeden zastrčený barel, může se ještě dlouhá léta zneužívat…

Policii ČR se dosud nepodařilo dopadnout a usvědčit jediného traviče. Je to pravda?

Je to pravda. Nevíme o takovém uzavřeném případu.

To není moc pozitivní bilance. Proč si myslíte, že dopadnout traviče je tak těžké?

Má to dva důvody. Objektivně – je to opravdu komplikovaná záležitost. Jde o trestnou činnost, která se děje beze svědků, ve skrytu. Dopadnout pachatele je složité. Pokud se najde jeden otrávený pták, tak se skutečně nedá moc dělat. Když se ale podaří nalézt desítky položených návnad, musí přece existovat nějaké stopy v terénu.

Je tedy dopadení pachatele traviče vyloženě nepravděpodobné?

Na druhou stranu by to zase nemělo být tak složité. My totiž paradoxně v některých případech v uvozovkách víme, o koho se jedná, respektive nás ty indicie vedou jasným směrem… ale problém je to těm osobám dokázat. A to už je věcí Policie ČR, jak velkou závažnost případům přisoudí. A jaké způsoby vyšetřování nasadí či kolik času a peněz tomu věnuje a ten případný důkaz zajistí. Dá se říci, že čekáme, až se nedopatřením otráví nějaký člověk. Věřím, že pak budeme mít pachatele velice rychle.

Mladý orel mořský, který měl to štěstí, že požil jen malou dávku jedu, včas byl nalezen a díky zásahu veterináře otravu přežil. Na obrázku je typická pozice při otravě karbofuranem, poloroztažená křídla, dopředu vystrčené pařáty a křečovitě sevřené prsty.
Mladý orel mořský, který měl to štěstí, že požil jen malou dávku jedu, včas byl nalezen a díky zásahu veterináře otravu přežil. Na obrázku je typická pozice při otravě karbofuranem, poloroztažená křídla, dopředu vystrčené pařáty a křečovitě sevřené prsty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Křivan / Česká společnost ornitologická

Vy osobně jste tedy s prací Policie ČR v této oblasti nespokojen?

Je potřeba říct, že se ta práce v posledních letech velmi vylepšila. Jednoznačně to souvisí s personálními změnami na policejním prezidiu. Musím uznat, že se teď policie staví k celé problematice mnohem otevřeněji, funguje mezi námi výměna informací…

Je to tedy v pořádku?

Teď jde o to, aby vyšetřovatelé dostali dostatek prostředků a času, aby mohli alespoň některé případy dotáhnout do konce. Na druhou stranu stále toho pachatele chyceného nemáme.

Takže…?

Dovedu si představit, že by ta spolupráce mohla být ještě hlubší a intenzivnější, ale je nesrovnatelně lepší, než třeba před deseti lety.

Jaká je situace s usvědčením pachatelů-travičů v jiných evropských zemích?

Objasněnost takových případů je i v okolních zemích je velmi nízká.

Nerad bych předjímal nějaký závěr, ale kdo a proč volně žijící živočichy tráví?

My jsme dosud žádného pachatele nedopadli a nemohli jsme se ho zeptat, proč to dělá. Takže se můžeme jen domnívat.

Na vašich stránkách karbofuran.cz zmiňujete mezi viníky samozvané „manažery přírody“… jak tomu máme rozumět, o kom je řeč?

Je takovým veřejným tajemstvím, že existují někteří myslivci, jež dosud nebyli schopni akceptovat současný přístup k predátorům jako k normální složce přírody a berou je za škodnou. A ti se svými silami pokoušejí s nimi vypořádat a to včetně tak nehumánních metod jako je trávení. To je jedna taková skupina…

Mrtvý orel mořský nalezen v lese, pitva a rozbor prokázaly otravu karbofuranem. Případ šetří ČIŽP a Policie ČR.
Mrtvý orel mořský nalezen v lese, pitva a rozbor prokázaly otravu karbofuranem. Případ šetří ČIŽP a Policie ČR.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dočekal / Karbofuran

A další?

…. pravděpodobně rybáři, rybníkáři, chovatelé ryb. Protože řada z nalezených otrávených návnad byla prokazatelně nastražena na vydru. Což je dost tristní, protože na ochranu vydry se současně vynakládají nemalé prostředky a je to zvíře, které do naší přírody patří. Ale někomu evidentně leží dost v žaludku.

Jde rozeznat návnada na vydru od návnady na orla, lišku či kunu?

My se dohadujeme podle okolností. Pokud je například návnada položená na chodníčcích těsně u vody, je to zastíněné tak, že žádný jiný pernatý predátor ji nemůže vidět, a návnadou je ryba, pak se můžeme domnívat, že tím zamýšleným cílem byla vydra. Ale nevíme to.

A pokud by měl být cílem orel?

Až na skutečně vzácné výjimky se naštěstí návnady s cílem usmrtit orla mořského u nás nekladou. Jde tu opravdu spíš o vedlejší produkt toho, že trávení je prostě barbarská záležitost, neselektivní metoda…a orel mršiny rád. A když návnadu objeví, tak je mu upřímně jedno, že to bylo nastraženo pro lišku, kunu, vrány, straky… a otráví se taky.

Můžete nějak popsat průběh otravy karbofuranem u dravce?

U savců a u ptáků probíhá jinak, u ptáků je obecně ta citlivost vyšší. A pochopitelně záleží na množství jedu, jaké do sebe zvíře dostane. Když se jedná o akutní otravu – a pořád se vlastně jedná o několik kapek – tak u ptáků dojde k rychlému nástupu svalových křečí, ve finále vedoucí k ochrnutí dýchacích svalů a zadušení za plného vědomí. Je to otázka minut nebo desítek minut. U ptáků je nástup otravy často tak rychlý, že zůstávají řádově metry od návnady.

Líbí se Vám článek? Přispějete si na další?

       

A u savců?

Karbofuran je nervový jed, takže tady také působí na svalovou soustavu, ale o něco pomaleji. Desítky minut až hodiny, záleží na dávce. A to je právě ten důvod, proč nacházíme otrávené ptáky, ale jen výjimečně nacházíme otrávené lišky nebo kuny. Savci ještě stačí doslova zalézt do houští a tam zdechnout. Je jim zle, ale ještě se stačí doplazit někam do skrytu, kde už je většinou nenajdeme.

Je tu nějaká šance na záchranu takového živočicha?

Pokud je dávka vysoká, tak není cesty návratu. V případě, že je otrava slabší, například sekundární otrava – například když mrtvolu káněte, které se samo otrávilo z návnady, sežere třeba orel – dostane do sebe ne kritickou dávku, ale takové množství, aby to s ním pořádně zacloumalo, pak šance na záchranu existuje. Tedy pokud se nasadí ta správná terapie. Jeden takový případ zachráněného orla v Česku už máme.

Kolik případů otrav v průměru ročně evidujete?

Je to kolem 20 – 35 otrav ročně. Ale musíme se dívat na to, jestli evidujeme případy – jednu otrávenou návnadu či sadu otrávených návnad – nebo případy otrávených ptáků.

Prokázaná otrava karbofuranem u vydry
Prokázaná otrava karbofuranem u vydry
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Je v tom takový rozdíl?

Není tomu tak dávno, co byl zaznamenáno opakované trávení na Litoměřicku, kde se trávilo hromadně karbofuranem na víc místech. Byl to čin jednotlivce nebo jedné skupiny, v jednom časovém úseku, ale výsledkem takového případů byly desítky usmrcených ptáků. A to se bavíme jen o těch, které jsme našli.

Jak velké procento případů vám asi unikne?

To je právě to. My se dozvídáme jen o absolutní špičce ledovce. Uhynulá těla ptáků, která se ztratí na polích a traktor je zaorá, nikdy nedohledáme. To, co evidujeme, je možná 5 nebo 10 %. Nevíme to, nemáme to s čím porovnat. Může to být mnohem méně. Valná většina případů zůstane nepovšimnuta. Můžeme tedy vážně hovořit o stovkách otrávených ptáků ročně a spekulovat o tisících.

Vykazují tato data nějaký pozorovatelný trend? Je trávení vázáno na nějaký region, nebo je to plošným problémem?

Časté jsou Jižní a Východní Čechy, Jižní Morava, teď to Litoměřicko… otázka je do jaké míry takové uspořádání odráží aktivitu travičů a nakolik schopnost aktivních lidí nalézt otrávenou návnadu či oběti.

Můžeme předpokládat, že na území, kde máme někoho, kdo se po odborné stránce zajímá o dravce, budeme mít více informací o otrávených návnadách, než na území, kde nikdo takový není. Co by se dalo nazvat obecným pravidlem, pak se tráví spíš v nížinách.

S čím by to mohlo souviset? Je to třeba otázka dostupnosti lokalit?

Dostupnosti také, ale jde spíš o to, jaká myslivecky atraktivní zvěř se v těch kterých lokalitách nachází. Můžeme teoretizovat, že třeba v horách jsou honitby na vysokou zvěř, tak je myslivcům celkem jedno, kolik tam mají lišek. Protože zjednodušeně řečeno, ty jim pocitově ani skutečně nijak neškodí. A zase tam, kde převládá drobná pernatá zvěř a zajíci, může převládnout snaha trávit lišky a káňata, aby myslivci ochránili „své“ zajíce.

Otravy karbofuranem se netýkají jen divoké zvěře. Obětí se mohou stát i psi. Na snímku 1,5 roku starý foxterier, který sežral otrávenou rybu. Pitva provedá ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě prokázala otravu karbofuranem.
Otravy karbofuranem se netýkají jen divoké zvěře. Obětí se mohou stát i psi. Na snímku 1,5 roku starý foxterier, který sežral otrávenou rybu. Pitva provedá ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě prokázala otravu karbofuranem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Škeříková / Česká společnost ornitologická

Jak dopadnout traviče? Je mi jasné, že kdybyste věděl jak, tak už to dávno děláte, ale….

To je otázka pro policii. Je to činnost se všemi průvodními jevy kriminální činnosti. To, jak dopadnout traviče, musí vědět a udělat policie. Já nejsem vyšetřovatel.

Co ve skutečnosti hrozí dopadenému usvědčenému traviči? Je hrozba postihu vůbec dostatečná?

Evidentně ne, protože se to pořád dělá. Co komu hrozí záleží na konkrétních okolnostech. Může se jednat o nedovolenou manipulaci se zakázanými látkami, o týrání (bez ohledu na to, jestli je to pěnkava nebo orel mořský), může jít o pytláctví, o nedovolené nakládání se zvláště chráněnými druhy. Podle rozsahu a umístění návnad mohou některé případy návnad v okolí pramenišť souviset také s obecným ohroženým.

Pokud byste měl možnost, co byste travičům vzkázal?

Ať toho nechají. Je to naprosto nesmyslná a barbarská činnost. Je to praktika, která do 21. století prostě nepatří. Nemá co dělat v uvažování rozumného člověka. A je nesmyslná proto, že neřeší žádný problém. Chcete ochránit populace zajíců nebo bažantů? Ví se, že takhle to fungovat nebude, příčiny jejich úbytku jsou někde úplně jinde. Jejich původ je ve změně hospodaření v krajině. To žádný karbofuran nezmění. Trávení prostě nic nevyřeší.

Jak otrávená návnada vypadá?

Traviči používají jako návnadu kusy masa, vnitřnosti, uhynulou drůbež a domácí zvířata, ryby, ale i zastřelené dravé ptáky. Můžeme se setkat i s navrtanými vejci s dírkou zakápnutou voskem. Otrávenou a neotrávenou návnadu od sebe lze odlišit jen v případě, že je použitý jed barvený – a to není vždy. Avšak předkládání jakýchkoliv návnad do přírody je podle našeho právního řádu nezákonné (přestože návnady se běžně používají např. k lovu prasat, nicméně hromada ryb u posedu je mnohem méně podezřelá, než jeden kapr donesený doprostřed pole).

Co mám dělat, když narazím na návnadu či uhynulé zvíře?

V žádném případě se návnady ani mrtvých zvířat nedotýkejte a zabraňte v přístupu dětem a domácím zvířatům! Nepoškoďte stopy na místě nálezu (s ničím nehýbejte, nešlapte zbytečně okolo).

Nález podezřelé návnady je třeba bezodkladně ohlásit Státní veterinární správě nebo České inspekci životního prostředí (jsou-li v blízkosti mrtvá zvířata) a Policii ČR na čísle 158 (trvejte na výjezdu policie na místo). K odebrání návnady a mrtvých zvířat by měla policie přivolat Krajskou veterinární správu, rozbor musí zajistit policie jako součást vyšetřování.

O nálezu také informujte Českou společnost ornitologickou (773 380 285), kde vám případně poradí, jak postupovat v konkrétním případě.


Zdroj informací v boxu: karbofuran.cz


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist