Edvard Sequens: Hodnocení neexistujícího modulárního reaktoru v Temelíně? Ministerstvo by tuhle předčasnou hru mělo zastavit
20.12.2024
Včera skončil stanovený termín pro zasílání vyjádření k hodnocení dopadů na životní prostředí záměru firmy ČEZ „ Nový jaderný zdroj SMR v lokalitě Temelín“ v procesu EIA, který vede Ministerstvo životního prostředí. Předložené podklady hovoří o jaderném bloku s jedním nebo dvěma reaktory o celkovém výkonu do 500 MWe, není vůbec jasné, jaká z technologií se posuzuje, přičemž vývoj žádné ještě nebyl dokončen. Calla ve svém vyjádření z těchto důvodů požádala, aby Ministerstvo životního prostředí proces hodnocení záměru zastavilo.
Hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví lidí nemůže pracovat jen s odhadnutými očekávanými dopady. Oznámení pracuje se čtyřmi technologiemi, mezi nimiž může být jak varný reaktor, tak tlakovodní, každá má jiné parametry a tedy jiné dopady na své okolí. Vývoj ani jedné z nich pak nebyl dotažen do konce, jsou v různé fázi rozpracovanosti, kdy k realitě je ještě poměrně daleko. Ze čtyř popisovaných modelů navíc byl již vývoj reaktoru NUWARD od francouzského Framatome (EdF) zcela zastaven.
ČEZ sice již v době probíhajícího hodnocení uzavřel smlouvu o strategickém partnerství s britskou firmou Rolls-Royce Limited, ale ani jí vyvíjený reaktor ještě není dokončen a tedy i jeho hodnocení by bylo předčasné.
Oznámení používá záměrně matoucí název SMR pro záměr, který má mít instalovaný výkon až 500 MWe a správně patří mezi reaktory označované jako střední. Jako malé lze označovat ty do výkonu 300 MWe. ČEZem uvažovaný Rolls-Royce SMR se svými 470 MWe je obdobně velký jako reaktory v Jaderné elektrárně Dukovany.
Zdůvodnění umístění záměru v předloženém Oznámení se nevěnuje potřebnosti tak vysokého elektrického výkonu v této lokalitě. Pokud již dnes stávající dva reaktory Jaderné elektrárny Temelín dodávají cca 16 TWh elektřiny ročně, spotřeba elektřiny na území Jihočeského kraje je maximálně 3 TWh ročně. Zbytek je nutné transformovat a přenášet do vzdálených oblastí za nemalých ztrát. Pokud by v Temelíně měly stát další dva korejské reaktory dodávající až 19 TWh elektřiny, umístění dalšího středního reaktoru je v tomto místě z energetických důvodů zcela nadbytečné a spíše problematické.
Modulární reaktory, ani malé, ani střední v této chvíli prakticky neexistují, proto nelze zodpovědně vyhodnotit jejich dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Ministerstvo by takovou hru na hodnocení mělo zastavit.
reklama
Edvard SequensAutor je energetický konzultant, člen ekologické organizace Calla.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
tak to může být. Mám také za to, že pokud má proběhnout smysluplná transformace zdrojů, musí také proběhnout decentralizace výrobních kapacit a to i u SMR, tam, zejména do regionů, které mají vysokou spotřebu, tedy kde je průmysl, jako je strojní či ocelářský a zároveň dochází k vypínání uhelných zdrojů.
Celá koncepce představená vládou do roku 2030 je více přáním než realitou, Proto jsem narážel na to, že když se dokáže státní rozpočet lepit jak dětské leporelo, tak není vyloučené, že se takto postupuje i v jiných příkladech.
Zajímavé na tom je, že když se vytváří koncepce konstantních hodnot výroby elektřiny v ČR, přičemž hlavní slovo má mít jaderná energetika vzhledem k rozpracovanosti projektů výstavby zdrojů Dukovany a Temelín, kde se určitě přidružují SMR je dok dokončení daleko od doku 2030.
To, co probíhá je jakési zděšení že nás zachrání dočasné zdroje jenž nedávno premiérovi došlo, že bychom mohli využít výrobu z paroplynových elektráren.
Se vymýšlí "blbosti" které ve své krátkodobé účinnosti budou neskutečně drahé.
Domnívat se, že dává smysl dávat obrovské finanční prostředky do instalací dočasných zdrojů OZE a ještě větší do bateriových úložišť a ještě k tomu vytvářet záložní zdroje výpadku dočasných OZE pro vyrovnávání energetické sítě v případě dlouhodobých výpadků.
Tady se tiskne obrovský množství peněz, obrovské dluhy jejichž účinnost vynaložení v kontextu konstantních řešení výroby elektřiny je tragická či nulová.
Odpovědět
1) Hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví lidí taky nepracuje jen s odhadnutými očekávanými dopady, používá se tzv. obálková metoda, kdy se hodnotí vliv na životní prostředí oné obálky, do které se všechny tzv. SMR svými parametry s rezervou vejdou a v žádném parametru ji nepřekročí. Je docela překvapující, že něco takového pan Sequens neví (možná to jen záměrně tají), zvlášť když úplně stejně probíhala EIA i na velké bloky v Dukovanech a Temelíně.
2) Zkratka "SMR" je v podstatě jen marketingové označení a právě novelizovaný atomový zákon zkratku doslova vykládá jako "malý a střední modulární reaktor", takže Rolls-Royce SMR je jako SMR označován zcela v souladu s legislativou.
3) Severní a Baltské moře taky nepotřebují ještě mnohem větší elektrické výkony ve větrných elektrárnách, ze kterých je nutno elektřinu za mnohem větších ztrát transformovat a přenášet na mnohem větší vzdálenosti, takže chce pan Sequens tvrdit, že z energetických důvodů jsou také "zcela nadbytečné a spíše problematické"?
4) Ministerstvo by nic zastavovat nemělo, protože pan Sequens vychází z mylného předpokladu že ministerstvo hodnotí neexistující reaktor, ono ale hodnotí pouze tu obálku, a díky tomu si pak bude moci ČEZ postavit cokoliv co se do té obálky vejde a bude mít tím pádem dopady na životní prostředí menší než ona schválená obálka.
Odpovědět
Hodnotí se obálka? , to myslíte kontejnment. Odhaduji ,že v Temelíně je velký tak 50x50m.
Hodnoti jen obálku, to je trochu málo.
Každá vyrobená elektřina se musí transformovat a přenášet vedením . Netuším kolik je ztráta v el. vedení 400kV, dlouhém 100km, při plné zátěži linky.
Nebo ,někdo snad navrhuje jen distribuční linky.
Odpovědět
Nemyslím kontejnment. Obálka je abstraktní soubor parametrů, vytvoří se tak že se ze všech potenciálních reaktorů použijí pro životní prostředí jejich nejhorší parametry, např. největší objem výpustí, nejvyšší spotřeba vody, atd., a posuzuje se vliv na životní prostředí tohoto "nejhoršího" reaktoru. Pokud projde posouzením vlivu na životní prostředí, můžete pak postavit jakýkoliv reaktor, který se do této obálky se svými parametry "vejde", protože jeho vliv na životní prostředí nemůže být větší než ten posuzovaný.
Odpovědět
Na jednu stranu tady máme plány na vyšší potřebu elektřiny kvůli prosazované elektromobilitě a vytápění tepelnými čerpadly a na druhou stranu se někomu zdá, že elektřiny bude nadbytek.
Zelení pánové by se měli nejprve domluvit aby hovořili stejnou řečí, jinak je nikdo nebude brát vážně.
Odpovědět
Spořeba energie česka je asi 400-500TWH. Ttální dekarbonizace je asi 25-30 temelínských bloků, nebo asi 1/3 plochy státu FV či 3/4 plochy státu pokryté vrtulemi a k tomu asi 300 elektráren vodních typu Dlouhé stráně.
Odpovědět
Za totáče se říkalo, že průser se mění ve srandu.
Odpovědět
A to té elektřiny bude potřeba čím dál víc. Ev. i na výrobu vodíku, protože slévárny na elektřinu- to nevím! A právě těžký průmysl je podstata pro ekologii, těžké stavební a dopravní stroje, vlaky, parníky, letadla. nikoli lidi s TČ, pasiv. domy a elektroauty.
Práve proto je nutná decentralizace, zapojení i FV ale jen jako doplněk, nikoli jako náhrada plynu, ideálně s využitím dřeva= jediné smyslplné úložiště energie na zimu.
Odpovědět
Ty slévárny- to je (asi) docela proveditelné. Indukční pece jsou k dispozici až do 100 tun vsádky. Jen mám obavy, že nebude co tavit. Leda, že se ocel, hliník, hořčík a dalšá kovy dovezou. Asi z Číny/Indie.
Odpovědět
Slévárny už nyní většinou jedou na EE, elektrické pece jsou běžné. No zatím není běžná výroba železa a oceli a chemická výroba..
Odpovědět
K to mu vyzužití dřeva, to je taky srandovní. Plocha lesů pro 400TWh je asi 5x republika.
Odpovědět
Když to moudří lidé v Bruselu naplánují, tak to snad musí fungovat, ne?
Nejedná se o žádné hlupáky, tak zajisté vědí, že se fosilu zbavíme a dle autora článku k tomu ani nepotřebujeme jaderné reaktory.
Odpovědět
Když budou všichni, co doteď pracovali v průmyslu, sedět doma na dávkách, po kolejích budou jezdit jen šlapací drezíny a svítit budeme nachytanými světluškami, tak to fungovat bude.
Odpovědět
No jo ,ale co budou ti všichni vyrábět? Když zdechne nafouknutý automobilový průmysl, bude to kolik procent naší výroby?
Vyřeší to ještě větší počet všelijakých profesí, co naprosto nic nevyrábí ,jen přenáší a popisují papíry a berou tučné platy a honoráře. Jak taková práce přispívá k pokroku společnosti?
Odpovědět
Ač to bude asi většině lidí připadat divné, tak přispívat může. Je totiž jasné, že materialistická výrobně spotřební společnost založená na letadlovém principu nemůže fungovat věčně. Je tedy nutné hledat a zjišťovat možnosti všeho. V tom bude ten pokrok. Ne v hledání stále nových a nových možností výroby.
Odpovědět
Materialistická výrobně spotřební společnost existuje od počátků lidstva. Změna se takřka povedla v rusácku, číně a kldr, a to pomocí hladomorů a koncentračních táborů, respektive v Kambodži pomocí kopání motyčkami do lidských hlav.
Odpovědět
Odhad, že elektřiny bude dost, je přesný. Skončí průmysl, který kvůli drahým energiím nebude konkurenceschopný a drahou elektřinu si dovolí používat pouze bohatší část občanů. Zbytek ji bude používat omezeně a nebo z elektrocentrál bez připojení na síť.
Na základní domácí spotřebiče vám stačí malá elektrocentrála
u které se cena elektřiny dá srovnat se spotovými cenami,
které budeme platit po instalacích chytrých elektroměrů.
Odpovědět
Jak nám píše p. Pavel Hanzl Ve skansenu Evropa Číňané
budou obdivovat čadící komíny a rachotící dýzlové rumplováky.
Odpovědět
Není divu, že skoční průmysl, když machačkové dostávají hysterické záchvat, když se ji v obci má postavit fabrika.
Odpovědět
Nejde mi na rozum, proč se pořád tvrdí, že malé reaktory neexistují, když se již minimálně 60 let používají na lodích a ponorkách. Nedávno jsem viděl dokument o americké ponorce, kde se reaktory vejdou do trupu o průměru cca 10 m, přičemž musí odolávat útokům hlubinnými bombami a palivo v něm vydrží po celou dobu životnosti ponorky, což udávají na ,33 let.
To by byla otázka pro p. Wagnera.
Odpovědět
Když se tvrdí že neexistují, myslí se tím že neexistují malé energetické reaktory, je totiž velký rozdíl mezi civilním využitím jaderných technologií v energetice a právě ve vojenských reaktorech. Např. v tom že ponorkové reaktory typicky používají palivo s vysokým obohacením, zatímco energetické reaktory smí používat pouze palivo s nízkým obohacením teoreticky do 20 %, prakticky je ale téměř vždy do 5 %. V ponorkových reaktorech se příliš nehledí na ekonomiku provozu, zatímco energetické reaktory čelí konkurenci jiných technologií, takže musí být navrženy tak aby byly cenově konkurenceschopné.
Odpovědět
Právě v tom dokumentu uváděli, že první typy jaderných ponorek měly palivo na mnohem kratší dobu. To znamená, že i toto prošlo vývojem na který by nemělo být problém navázat. Navíc jaderné pohony používá minimálně 5 světových mocností, to znamená, že i zde bude existovat několik variant.
Odpovědět
Na vývoj samozřejmě problém navázat není, ale ten vývoj a licencování každého energetického reaktoru prostě trvá, těžko se to uspíší.
Odpovědět
Otázka je ,co se dá z vojenských reaktorů použít v civilu.
Taková naše A1 byla skvělá ,přírodní uran a dobré parametry páry,ovšem z hladiska bezpečnosti katastrofa a nikdo nenavázal.
Odpovědět
Trochu, nejsem odborník na reaktor a palivo ,ale znal jsem i člověka co tam zabránil ještě větší havárii.
Odpovědět
Co jsme se zatím dozvěděli, tak celé to vyznívá jaké fraška, taková hra na nějaká pravidla? Dle dostupných informací byla na dostavbu vybrána polostátní jihokorejská firma, která ve své historii postavila snad jeden blok kdesi v Saudské Ar., a snad dokonce část platby byla provedena ve zbraních. Jak mohla odhadnout náklady a cenu díla bez řádných zkušeností je minimálně diskutabilní. Zkušená francouzská firma byla vytlačena údajně jejich nižší cenou???? Se mi zdá, že než odpovědné výběrové řízení, tak to smrdí nějakým lobbistickým protlakem. Jak se pak asi může udělat hodnověrně nějaká EIA a v tak poměrně krátkém čase, to je mi teda taky záhadou.
Odpovědět
"Jako fraška" to možná vypadá jen z těchto nepravdivých nebo překroucených informací.
1) Jihokorejská firma nepostavila "snad jeden blok kdesi v Saudské Ar.", kromě čtyř bloků ve Spojených Arabských Emirátech jich postavila v Jižní Koreji ještě dalších 16 a další staví, takže má mnohem více zkušeností než ta "zkušená francouzská firma", která se u všech svých projektů potýká se značnými komplikacemi.
2) Žádná část platby ve zbraních provedena nebyla.
3) Francouzská firma nebyla vytlačena jen nižší cenou, ale také např. tím že byla ochotna garantovat dodržení harmonogramu a rozpočtu, na rozdíl od té "zkušené francouzské firmy".
4) EIA už je hotová dávno předtím než bylo vůbec výběrové řízení vypsáno.
Odpovědět
|
|