Eva Tylová: Kdo se staví proti zálohování a jaké má pohnutky?

Vyhozené PET lahve.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Eva Tylová

Jak jsem již psala v článku Převálcuje odpadářská lobby chuť veřejnosti zálohovat PET lahve a plechovky?, tak ekologové mají o podpoře zálohování jasno. Také odborníci, kteří zpracovali Klimatický plán hl. města Prahy, zálohování navrhli jako jedno z opatření. Rada hl. města Prahy na základě doporučení komise HMP pro udržitelnou energii a klima vyslovila podporu zavedení systému zálohování nápojových obalů, primárně PET lahví a nápojových plechovek, jako opatření ke zvýšení čistoty na veřejných prostranstvích a zvýšení efektivity a účinnosti třídění a následné recyklace plastů a hliníku na území Prahy a ČR (usnesení č. 844/ 2020), již 4. května 2020.

Jak se navíc ukazuje, tak výhody zálohování, uvedené v usnesení, platí stále a pro Prahu jsou výhodné nejen z pohledu ochrany životního prostředí, ale i ekonomicky. Ušetří za rok desítky milionů za úklidy veřejných ploch, výsypy košů, které obsahují především nápojové obaly a pokud přímo nesníží vývozy žlutých popelnic, tak je alespoň nebude muset navýšit, což by představovalo další náklady. Dále obdrží podíl z nevybraných záloh cca 50 milionů Kč.

Jako zastupitelka hl. města Prahy tedy prosazuji usnesení hl. města Prahy. Obdobné přínosy má zálohování samozřejmě pro všechna města.

Jsem i členka dozorčí rady Pražských služeb. Tady bych upozornila na hrubou neznalost korporátního práva paní zastupitelky Lucie Kubesy. Hlavní město Praha je jediným akcionářem společnosti Pražské služby a.s.. To znamená, že Pražské služby a.s. se řídí usneseními rady hl. města Prahy, která zastupuje jediného akcionáře hl. m. Prahu. Jako členka dozorčí rady tedy naopak kontroluji, i zda společnost Pražské služby a.s. usnesení rady hl. m. Prahy plní.

K ekonomické stránce: Pražské služby a.s. pracují v tzv. in house režimu, takže jim v zakázkách pro hl. m. Praha jsou náklady spojené se zakázkou uhrazeny. V tomto případě neobdržené platby za vytříděný PET a hliník, budou zřejmě vyrovnány z částky, kterou získá hl. Praha za nevybrané zálohy formou platby za svoz vytříděného odpadu. Vedení společnosti Pražské služby a.s se k žádnému lobbyingu odpadářských firem nepřidalo. Lobbuje především vedení odpadářských svazů ČAOH a ČAObH.

Ostravský „Mercedes“ vytřídí jen 10 % tříděných surovin

Ostravská třídička vyrábí především palivo, což Praha také činí, tím že odpad energeticky využívá ve spalovně. 10% materiálového využití „Mercedesu“ v Ostravě je tedy třeba porovnat s 31 % materiálového využití v Praze, v tomto srovnání je Praha spíše „Ferrari“, ale víme, že je třeba dosáhnout 65 %, takže ani „Mercedes“, ani „Ferrari“, ale musíme všichni přidat.

V Praze například přinese zásadní zlom třídění nejen zeleného odpadu z domácností, ale i kuchyňských zbytků a jejich využití na bioplynové stanici v Chrástu, s plánovaným čištěním na biometan. Problém, který přetrvává, není třídění na třídičkách, ale to, že část nápojových obalů končí ve směsném odpadu, a to i když stojí nádoba na směsný odpad a žlutý kontejner vedle sebe, nebo v koších na ulici či na veřejném prostranství.

K úrovni hodnocení výsledků profesionálních průzkumů se ani není třeba podrobněji vyjadřovat, za všechny hovoří usuzování na procenta podpory podle příspěvků pod článkem.

Projednání v Parlamentu nebude právě pod vlivem odpadářská lobby jednoduché. Podle toho, jak odpadářská firmy urputně bojují proti zálohování, tak asi jde o velké zisky a nazvala bych je spíše neadekvátními, protože ty oprávněné ztráty firem MŽP přislíbilo uhradit. Máme tu samozřejmě i řadu jasných příznivců/kyň zálohování, jako např. senátorku Adélu Šípovou, která svoji podporu zálohování vyjádřila opakovaně, takže nemám obavu, že by v Parlamentu objektivní informace o zálohování nezazněly.

Na závěr bych si vás dovolila znovu pozvat na seminář Společnosti pro udržitelný život 12. listopadu v 16:18 h na Novotného lávce 5 (i online a ze záznamu), kde v panelu zasednou příznivci i odpůrci. Zúčastní se JUDr. Michal Kiča, který v době zavádění zálohování na Slovensku byl státním tajemníkem Ministerstva životního prostředí.