Eva Tylová: Převálcuje odpadářská lobby chuť veřejnosti zálohovat PET lahve a plechovky?
Zálohovanou pivní lahev nevidět, PETky a plechovky všude kam se podívám
PETky, plechovky, PETky, plechovky, a zase dokola, na ulici, v parku, v přírodě, koukají na mě z koše na odpadky na ulici. Otevřu popelnici na směsný odpad a zase PETky a plechovky. Dokonce i když vedle kontejneru na směsný odpad stojí kontejnery na plast a na kovy. Ano velká část národa třídí, ale další ne nevýznamná část národa netřídí a jak se ukazuje, osvěta ani zvýšení počtu sběrných míst zřejmě změnit jejich chování nedokáže. Co funguje výborně je finanční motivace. Můžeme se o tom přesvědčit u zálohovaných pivních lahví. Ty nikde nevidíte a pokud náhodou někde leží či stojí, tak tam dlouho nebude, někdo ji sebere. Prostě 3 Kč jsou ještě hodnota a za 10 pivních lahví máme chleba či pomazánkové máslo. Záloha za PET lahve a plechovky má být dokonce 4 Kč, takže za 10 nápojových obalů dokonce máslo pravé.
500 milionů PETek a 600 milionů plechovek není ročně recyklováno
Současný systém v ČR je založený na dobrovolném třídění nápojových obalů a zřejmě již dosáhl svých limitů. Celkem 500 milionů PET a 600 milionů plechovek není ročně recyklováno. U nápojových plechovek se vysbírá pouze 26 %. u PET lahví 73 %. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen polovina vytříděných PET. (3) Problémem navíc je, že takto získaný PET může být stykem s ostatním plastovým odpadem kontaminován a není ho proto možné použít jako materiál pro styk s potravinami. Co se týče povinného obsahu recyklátu PET, tak zde je klíčové datum 1. 1. 2025, kdy musí být v nových PET lahvích obsaženo 25 % recyklátu. To vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech. Tedy ideální systém „can to can“, „bottle to bottle“.
Česko vždy válcovala protizálohovací lobby
Zálohový systém na nápojové obaly provozuje 13 evropských zemí, kde zálohování funguje výborně, a právě ho zavádí další 3 země. Proč to nejde v České republice? Ekologům se přes opakované pokusy zálohování prosadit nepodařilo. Již při zavádění systému sběru a recyklace, když jsme se vstupem do EU museli plnit recyklační kvóty, byl v Parlamentu boj o každé procento povinné recyklace. Působila jsme v té době, jako náměstkyně ministra životního prostředí, která za MŽP společně s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem v Parlamentu obalový zákon obhajovala. Velice dobře si pamatuji odpor poslanců proti navyšování cílů oproti těm, které jsme měli plnit pro vstup do EU. Jako obvykle v ČR vítězila klientelistická lobby proti zájmům společnosti. (4) Prosadit zálohování se nepodařilo ani ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi. Proti byl vždy i nápojářský průmysl, což jak se nyní ukazuje, bylo dle vyjádření některých jeho nynějších představitelů velice neprozřetelné. Dnes jsou naopak propagátory zálohování. (5) Musí totiž k 1.1. 2025 plnit povinný podíl rPetu 25% v nových plastových lahvích. Co se týče hliníku, tak obliba plechovek vzrostla natolik, že je i pro ně stanovena kvóta pro recyklaci. Navíc hliníkové plechovky se velice dobře recyklují. V ČR se sice už také sbírají do kontejnerů společně s dalšími kovovými obaly, ale na nové plechovky se takto sebrané kovy nevyužívají, 11 tis. tun hliníkových plechovek je tak pro recyklaci ročně ztraceno. (6)
Zálohovat nyní chce veřejnost, MŽP, ekologové i nápojáři
Stávající systém sběru PET a plechovek již dosáhl svého maxima. Větší změnu ve výtěžnosti může přinést jen zálohování. Teď je unikátní příležitost ho zavést. V jednom šiku za zavedení zálohování stojí Ministerstvo životního prostředí, ekologové, nevládní organizace, nápojářský průmysl i některá města. Např. Praha má podporu zálohování schválenu v rámci Klimatického plánu již od roku 2020. A veřejnost to chce. Tak do toho. (7)
Obce v boji za zisk odpadářů jako vazalové
Tak, kde je problém? Je a velký, sebralo by to zisky odpadářským firmám. Za rukojmí si vzaly část obcí, ty si totiž od nich objednávají zajištění odpadového hospodářství. Upřímně řečeno, která z obcí dokáže hospodaření odpadářských firem rozklíčovat? Podle průzkumu MŽP 82 % obcí si sama odpady nijak neřeší (6) a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností, aniž by měly přístup k přesným údajům o tom, kolik stojí jednotlivé položky v nakládání s vytříděným odpadem, tedy jaké jsou náklady a jaké zisky odpadářských firem. Prostě starosto zaplať, to víš zvedly se nám náklady na energie, pohonné hmoty i lidi. Kolik je jejich marže společnosti, či jaký je plat ředitele společnosti, to se starosta nedozví. Nemá tedy jasnou představu o struktuře těchto nákladů, nezná detaily nákladů na odpadové hospodářství. Pak je pro mě nepochopitelné, že tak bezmezně věří, že zálohování pro něj bude nevýhodné. Zde bych ještě doplnila, že přiměřené zisky firem jsou v pořádku, ale mám podezření, že tady jde hlavně o ty nepřiměřené.
Benefity obcí ze zálohování
Přitom obce budou mít ze zálohování profit. Obce dostanou nejen 15 % z nerozdělených záloh, ale i další benefity. Sníží se jim náklady na úklid veřejných ploch, vývoz košů, vývoz kontejnerů na plastový odpad, který ve větších městech probíhá až několikrát denně.
Koše přeplněné PETkami a plechovkami
Podle kalkulačky MŽP Praha obdrží 53 mil. Kč z nerozdělených záloh. Zálohování jí však přinese další benefity. Zálohování nápojových obalů výrazně ulehčí městům při starosti o čistotu veřejných prostranství. Jedním z nich je pravidelný výsyp městských košů. Nápojové obaly tvoří zásadní objemovou složku odpadu z veřejných košů. V Praze to je více než 12 tis. košů, které se i 4x denně vyváží. Jedná se o 2 777 tis. výsypů ročně. Podle pilotního projektu až 1/4 městských košů tvoří plechovky a PET. Tedy by se ušetřila 1/4 výsypů, což znamená nejen úsporu desítek mil. Kč z veřejných rozpočtů Prahy i městských částí. Další benefit pro znečištěné ovzduší v Praze je snížení emisí z dopravy při vyvážení košů. Odpadářské auto kličkující několikrát denně mezi lidmi na pěší zóně či mezi auty, také nikoho nepotěší. Je to problém nejen Prahy, ale všech měst, kde jsou odpadkové koše.
Konec přeplnění žlutých popelnic
Benefit je snížení počtu vývozu žlutých nádob, úspora prostředků i emisí z dopravy. Počet nádob totiž ve městě není jednoduché zvyšovat. Volného místa není ve městě dostatek., kontejnery na tříděný odpad bojují o místo s parkovacími místy či zelení, zvl. ty žluté jsou stále přeplněné i když se vyváží i několikrát týdně. V Praze se většina kontejnerů na plast vyváží 3 až 4x týdně. Odkloněním nápojových obalů z obecních systémů se v nich uvolní místo. Pokud by se snížil počet vývozů ze 4 na 3 za týden úspora by představovala 18 mil. Kč. I když k tomuto snížení nemusí u všech kontejnerů dojít, tak bude vyřešen problém přeplnění kontejnerů, které hyzdí vzhled veřejných prostranství a samozřejmě nemusí dojít k dalšímu navyšování četnosti svozů, což by si vyžádalo další desítky mil. Kč.
Čistá veřejná prostranství
Dalším významným benefitem pro obce je snížení nákladu na úklid veřejných prostranství, parků a přírody. Většinu pohozených odpadků tvoří PETky a plechovky. Ve větších městech se úklid provádí několikrát týdně a v Praze představuje desítky milionů korun, které hradí nejen hl. město Praha ale i městské části. Ano sběr odpadků by se prováděl nadále, ale s menší četností, tedy by došlo k výrazným úsporám. (8)
Méně směsného odpadu
PET lahve a plechovky zabírají v součtu přibližně 1,5 % hmotnosti směsného komunálního odpadu, avšak co do objemu je jejich podíl na směsném komunálním odpadu několikanásobně vyšší. přibližně 30 %. uvolní se i místo v kontejnerech na směsný komunální odpad, kde končí nevytříděné obaly od lidí, kteří třídit odmítají. INCIEN vypočítal, že ročně činí objem PET lahví a plechovek v systému SKO ekvivalent 600 tis. kontejnerů s objemem 1100 litrů, což je přibližně 30 tis. plných popelářských vozidel. Pokud se tento objem z obecních systémů odstraní, znamená to pro obce úsporu místa i financí.(6)
Obcím je v souvislosti se zavedením zálohového systému slíben příspěvek, který je vypočítán jako 15 % z nevybraných záloh a měl by dosahovat více než 300 mil. Kč. Tento příspěvek by měl kompenzovat např. výpadek příjmů z prodeje PET a hliníku, pokud obce provozují vlastní společnost, která s odpady nakládá nebo sloužit k úhradě nakládání s tříděnými odpady. (2)
Více k zálohování na semináři Společnosti pro udržitelný život Co přinese zálohování PET lahví a plechovek občanům a životnímu prostředí a komu vadí? 12. 11. v 16-18 h na Novotného lávce 5. V panelu vystoupí příznivci zálohování i jeho odpůrci. Účast přislíbil zástupci MŽP, SMOČR, INCIEN, Iniciativy pro zálohování i ČAObH. Můžete se seznámit i se zkušenostmi ze Slovenska.
3) https://www.mzp.cz/cz/news_20240606_Unikatni-experiment-Jen-kazda-druha-PET-lahev-putuje-k-recyklaci
6) https://incien.org/zalohovani-napojovych-obalu-bude-pro-obce-po-financni-strance-pozitivni/
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (113)
Lukas B.
5.11.2024 14:41Richard Vacek
5.11.2024 15:10Viktor Šedivý
5.11.2024 23:33 Reaguje na Majka KletečkováEva Tylová
6.11.2024 20:20 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
7.11.2024 20:47 Reaguje na Eva TylováVyrobit automat na výkup znamená spotřebovat spoustu kovů a plastů a než se to v podobě "ušetřených petek" vrátí ... to nemusí být nikdy.
Proto nemá valný smysl ani znovuzavádění skla.
Eva Tylová
8.11.2024 19:27 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
11.11.2024 15:14 Reaguje na Eva Tylová---
Ano, pro sklo to neplatí - jeho výroba je dost energeticky náročná a střep tedy znamená významnou úsporu.
Jiří Svoboda
6.11.2024 16:31 Reaguje na Majka KletečkováViktor Šedivý
6.11.2024 17:52 Reaguje na Jiří SvobodaMajka Kletečková
7.11.2024 22:33 Reaguje na Jiří SvobodaPotěšilo mne, že navzdory nesmyslnosti té pětky vzniklo vlákénko, které díky reakci paní Tylové smysl má.
Jiří Svoboda
8.11.2024 20:25 Reaguje na Majka KletečkováEva Tylová
6.11.2024 20:18 Reaguje na Richard VacekJaroslav Pokorný
7.11.2024 14:43 Reaguje na Eva TylováObdobně by se mohl vykupovat, na kila, i plast. Za mých dětských a mladých let byly sběrny surovin v každé větší vesnici. Jako děti jsme si sběrem přivydělávaly.
Jeden čas se začal propagovat sběr pocínovaných pivních uzávěrů. Média informovala, že na pocínování těch potřebných plechů se ročně spotřebuje - snad si to pamatuji správně - na 60 tisíc tun cínu. A ten že je hodně drahý. V každé hospodě pak stála na pultě láhev do které štamgasti ty uzávěry házeli. Jenže místo původního korkového těsnění se začal používat vstřikovaný plast, který se nedal odstranit. A tak ta iniciativa padla. Jenže to byl socialismus. A totalitu si přece znovu zavádět nebudeme!
Jaroslav Pokorný
7.11.2024 14:30 Reaguje na Richard VacekKolik asi energie se spotřebuje při výrobě pivní - obecně skleněné - láhve? Těžba (těžkého) písku, převoz do sklářské huti, tavba, převoz do pivovaru, převoz do obchodu, převoz, přenos domů, zpět do obchodu, převoz do pivovaru, tam obrovská myčka s vařící vodou a louhem. Prostě neustálé převážení mnoha tun obalového materiálu. Zkusili jste někdy pivní láhev zvážit? Má cca 355g. Obsah tedy 500g. Tedy poměr cca 0,7. Nebo, chcete-li, 1,4.
Porovnejte s PET lahví o obsahu min. 1,5 l, obvykle 2 l. PET je lehký materiál, do pivovaru se vozí jako polotovar, nafukuje se na místě, teplotou něco nad 100°C. Z domácností se už nevozí zpět, nevymývá se. I když se používá jednorázově, je oproti vratným skleněným láhvím mnohem a mnohem méně energeticky náročný a tudíž i neporovnatelná ekologičtější. Dá se recyklovat - při "nízkých" teplotách - na jiné výrobky, nebo využít jako palivo. Já vím, to pití piva z plastu.
Viktor Šedivý
7.11.2024 20:51 Reaguje na Jaroslav PokornýMarek Hrubý
5.11.2024 15:29Mattoni ,Coca-cola a Kofola si chtějí pořádně nahrabat prachy. Ušetří na poplatcích EKO-KOMu, přerozdělí si peníze z nevybraných lahví, vyberou provize za instalaci a údržbu automatů za láhve a prodají vytříděný materiál. A to se vyplatí :). V současné době se cena za čirou PET pohybuje přes 16 000 Kč/t.
Viktor Šedivý
5.11.2024 23:34 Reaguje na Marek HrubýDaniel Vondrouš
6.11.2024 10:55 Reaguje na Marek HrubýJiří Svoboda
6.11.2024 16:39 Reaguje na Daniel VondroušTo samozrejme neplati pro plechovky, kde je opravdu na miste blizit se 100 %. Zacneme tedy zatim zalohovat jen plechovky. A ty by se ani nemusely pri vykupu identifikovat a hledet na jejich stav.
Eva Tylová
6.11.2024 20:27 Reaguje na Marek HrubýJiří Svoboda
5.11.2024 16:12To plechovky lze zrecyklovat 100% a tam dava zalohovani smysl. I ten sber muze byt mnohem jednodussi. Maly kompaktni automat pozna, ze jde opravdu o plechovku, schramstne ji a hned ji zmackne do baliku. Jak to jednoduse zaplati, to jiz nevim.
Petky ma vyznam zalohovat jen proto, aby se vsude nepovalovaly. Hlinik pechovky ma cenu asi 1 Kc a tezko se da nekde jednoduse zpenezit. Kdyz se plechovka zazalohuje, je dobra motivace ji zase vratit, aby clovek nebyl na zaloze tratny. Sberna firma ziska tu plechovku v hodnote 1 Kc vlastne zdarma.
Emil Bernardy
5.11.2024 16:28 Reaguje na Jiří SvobodaEva Tylová
6.11.2024 20:52 Reaguje na Emil BernardyJiří Kvítek
8.11.2024 07:28 Reaguje na Eva TylováŽádná výše zálohy ho nepřesvědčí, aby to dělal jinak.
Osobně pochybuji, že by jeho chování změnily 4 Kč!
Já jsem chodil uklízet přírodu před asi 45 lety v turistickém oddíle. Bylo tam spoustu zálohovaných lahví i přesto, že tenkrát zálohy byly plošné.
Proč? Líný člověk svoje zvyky prostě nemění!
Eva Tylová
8.11.2024 19:41 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.11.2024 20:08 Reaguje na Eva TylováZa kolik se vykupuje? Lidé ho vlastně odevzdají zadarmo. Ať si tedy sběr organizují a financují ty odpadkářské firmy - pronajmou si na to část prodejny.
Vůbec mi není jasné, jak nastavit ty finanční toky. Nápojář označí PETku a přirazí k ceně 4 Kč. Tyto 4 kč by pak měl odevzdat tomu, kdo tu PETku za 4 kč vykoupí. Jak to ale provádět?
Eva Tylová
6.11.2024 20:54 Reaguje na Emil BernardyJuraj Tabiczký
10.11.2024 17:31 Reaguje na Eva TylováUdávate rôzne dáta z prieskumov ,napr "ľudia chcu zálohovať , percentá a množstvá , ktoré podporujú Vaše tvrdenia . Pán CHurchil ,vyhlásil "Verím len tým štatistikám , ktoré som sám skreslil " . Stačí si objednať priesku a zadať , čo má byť výsledkom , prípadne vyhlásiť že je to údaj z prieskumu. Ale k meritu veci. Pán Svoboda uviedol niektoré údaje k recyklácii a sú technicky nepriestrelné "Je si treba uvedomit, ze pri vyrobe PET lze pouzit jen asi 1/4 recyklatu. Pokud se vrati sberem 3/4 petek, je to mnohem vice, nez lze zrecyklovat." Teda dá sa dosiahnúť len 25% zhodnotenie PET fliaš . Momentálne sa zhodnocuje cca 10%. Čo s ostatným plastom , zakúpia o automobilky , lebo je lacnejší ako pannenský plast a pre ich účely vyhovuje .Pokiaľ by ste boli skutočná ekologistka , tak by ste vystupovala proti plastom celkove , pretože jeho prienik do životného prostredia je katastrofálny pre živé organizmy.Príjmame Plasty , v pitnej vode , v strave , vo vzduchu ,ktorý dýchame , v kozmetike,atď. Pri recyklácii plastu , konkrétne PET , ten sa melie , premýva a odpadová voda vypúšťa ako priemyselný odpad .Voda obsahujúca mikroplasty sa vypúšťa do recipientu , ktorá sa čerpá ako budúca pitná voda. Teda niečo podobne ako v rieke Ganga. Som za zber PET fliaš aby sa nedostali do životného prostredia , ale som za odstránenie príčiny , aby sa maximálne obmedzilo ich použitie . Já ako občan chcem nakúpiť pitnú vodu v sklenených fľašiach , lebo okrem mikroplastov je senzoricky znehodnotená v PET fľašiach . Len problém je v tom , že nápojárske firmy a obchod kvôli zisku pretlačil PET , lebo doprava je cenovo náročnejšia ako ste uviedli vyššie .Keďže zisk je hlavný cieľ podnikania zafinancujú - skorumpujú si "odborníkov" ktorí masírujú verejnú mienku , že všetko čo činia je pre blaho zákazníkov - človeka
Eva Tylová
8.11.2024 19:44 Reaguje naMartin Černý
5.11.2024 17:01Richard Vacek
5.11.2024 17:24 Reaguje na Martin ČernýViktor Šedivý
5.11.2024 23:30 Reaguje na Martin Černý(Zeptejte se nějakého Němce, jehož znechucení je už silnější než vrozená poslušnost.)
Eva Tylová
6.11.2024 21:14 Reaguje na Martin ČernýViktor Šedivý
7.11.2024 20:53 Reaguje na Eva TylováMartin Černý
8.11.2024 16:07 Reaguje na Eva TylováJuraj Tabiczký
10.11.2024 22:57 Reaguje na Eva TylováMajka Kletečková
5.11.2024 18:30Mohlo by přispět i k tomu, že lidé budou víc k pití využívat pitnou vodu a budou s sebou nosit častěji pro zahnání žízně nápoje v termoskách nebo termohrnkách místo pití v plastu a plechovkách. Takže by pak nebylo třeba vyrábět tolik plastových a kovových obalů.
Majka Kletečková
5.11.2024 18:31 Reaguje na Majka KletečkováEva Tylová
6.11.2024 21:15 Reaguje na Majka KletečkováEmil Bernardy
7.11.2024 06:47 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 19:31 Reaguje na Emil BernardyJuraj Tabiczký
10.11.2024 23:03 Reaguje na Majka KletečkováRichard Vacek
5.11.2024 18:56 Reaguje na Majka KletečkováPetr
5.11.2024 21:16 Reaguje na Richard VacekJaroslav Pokorný
7.11.2024 14:49 Reaguje na Richard VacekViktor Šedivý
5.11.2024 23:32 Reaguje na Majka KletečkováTonda Selektoda
6.11.2024 07:59 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
6.11.2024 09:41 Reaguje na Tonda SelektodaJá se ještě pamatuji, když se před nástupem igelitových pytlíků chodilo pro mléko s bandaskou. Jo, šlo to a šlo by to i teď. Ale nemám dojem, že by byl dobrý nápad vracet se k tomu.
Tonda Selektoda
6.11.2024 11:08 Reaguje na Viktor ŠedivýPokud skleněnou lahev naplníte v průměru přibližně 8x až 10x, tu petku musíte místo toho vždy znovu vyrobit a přitom použít i tu ropu, na výrobu toho panenského plastu (PET).
A co se týče té Vaší bandasky: taky jsem chodíval s konvičkou do mlékárny pro pasterizované mléko, někdy i pro smetanu na vaření a neubylo ze mě. Jasně, kvalita byla jiná. Dva dny mléko vydrželo, pak zkyslo. A pokud se kyška nevypila, holt se scedila přes plátýnko a byla z toho hrudka tvarohu. Zkuste si to teď, z mléka po zpracování technologií UHT...
Viktor Šedivý
6.11.2024 17:56 Reaguje na Tonda SelektodaEva Tylová
6.11.2024 21:19 Reaguje na Viktor ŠedivýJiří Svoboda
7.11.2024 13:21 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 19:46 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Pokorný
7.11.2024 14:52 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 19:47 Reaguje na Jaroslav PokornýRočně je v ČR udáno na trh přibližně 15 000 tun hliníkových nápojových plechovek (cca 820 mil. ks). Z tohoto množství se vysbírá pouze 26 %, to znamená, že 11 100 tun hliníku končí na skládkách, ve spalovnách nebo jako littering. Souhrnná hodnota vyplýtvaného materiálu je v současných cenách 216 mil. Kč.
PET lahve:
Ročně se udá na trh přibližně 47 000 tun PET lahví (cca 1,8 mld. kusů). Současným systémem se do žlutých popelnic vysbírá cca 73 %. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen 50 % množství udaného na trh. Problémem však je, že takto získaný PET může být stykem s ostatním plastovým odpadem kontaminován, a není ho proto možné použít jako materiál pro styk s potravinami. Souhrnná hodnota vyplýtvaného PET materiálu je v současných cenách 221 mil. Kč.
Zavedením zálohového systému můžeme v krátké době odklonit desetitisíce tun hodnotných materiálu ze skládek a jejich hodnota přesahující 400 mil. Kč bude jedním ze zdrojů, který pomůže financovat efektivnější zálohový systém.
Viktor Šedivý
7.11.2024 20:56 Reaguje na Eva TylováAle hlavně že splníme kvóty, které si vymyslel nějaký zelený dement v bruseli.
Tonda Selektoda
6.11.2024 07:32Emil Bernardy
6.11.2024 07:41 Reaguje na Tonda SelektodaAle máme tu hlupy a zaujaté.Tedy opakovat že 1+1=2 je mrhání energií.
Daniel Vondrouš
6.11.2024 11:06 Reaguje na Tonda SelektodaJarka O.
6.11.2024 14:07 Reaguje na Daniel VondroušJiří Svoboda
6.11.2024 16:49 Reaguje na Daniel VondroušJa zastavam nazor: tridme a zalohujme az tehdy a do te miry, dokud to jsme schopni ekonomicky prijatelne zrecyklovat.
Juraj Tabiczký
10.11.2024 21:56 Reaguje na Daniel VondroušUvidíme ako vyriešia problém víčiek a fólii s potlačou.
Tonda Selektoda
6.11.2024 08:13Nezřídka se stává, že odpadkové koše na ulicích a kontejnery na tříděný odpad, zneužívají drobní podnikatelé z okolí. Kontejnery též někdy nejsou vyváženy cíleně, protože o vytříděný odpad momentálně není na trhu zájem a již ani není kde, ten materiál skladovat.
Eva Tylová
6.11.2024 21:33 Reaguje na Tonda SelektodaEmil Bernardy
7.11.2024 06:55 Reaguje na Eva TylováPaní Evo.Vaše nápady na destrukci fungujícího sběru odpadu tu nechceme.Že máte v Praze nepořádek je Váš problém a řešte si ho ve Vaší obci.
Eva Tylová
8.11.2024 19:51 Reaguje na Emil BernardyViktor Šedivý
7.11.2024 20:59 Reaguje na Eva TylováFakt?
A fakt vývozy ubydou? Ty vykoupené lahve doběhnou zpátky samy?
Eva Tylová
8.11.2024 19:52 Reaguje na Viktor ŠedivýJuraj Tabiczký
10.11.2024 22:24 Reaguje na Eva TylováJaroslav Pokorný
7.11.2024 15:00 Reaguje na Tonda SelektodaEva Tylová
8.11.2024 19:57 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Smotlacha
6.11.2024 10:39Eva Tylová
6.11.2024 21:36 Reaguje na Pavel Smotlachaekologové zálohování podporují, aby desetitisíce tun hliníku a PETu tzv. nevyletěly komínem", ale využily se na výrobu nových obalů nebo něčeho jiného.
Jaroslav Pokorný
7.11.2024 15:06 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 19:59 Reaguje na Jaroslav PokornýJarka O.
10.11.2024 21:15 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Smotlacha
6.11.2024 10:43Eva Tylová
6.11.2024 21:42 Reaguje na Pavel SmotlachaViktor Šedivý
7.11.2024 21:02 Reaguje na Eva TylováVětšina plastu v kontejnerech je EPS a "nerozlišená směs", PETky rozhodně nejsou dominantní složkou.
Eva Tylová
8.11.2024 20:01 Reaguje na Viktor ŠedivýJarka O.
6.11.2024 14:01Neznám lidi, kteří by jásali nad zaváděním záloh. Sklo, hliník a plech se dávno třídí a recyklují přidáváním k nové surovině. Jednodušší a levné pro zadlužený stát jsou kontejnery jen na hliník a PET, a ostatní plast házet do směsného odpadu, který bez spalitelných složek (např.plast) spatně hoří, a ty se pak stejně musí před spalováním přidávat.
A pěkná vizitka Prahy. Kdepak PETky. Nepořádek, a zelené pirátstvo místo zaplacení popelářům a zvýšení frekvence svozu odpadů to chce „řešit“ zálohami firmám a snížením frekvence svozu odpadů?:O
Eva Tylová
6.11.2024 21:47 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.11.2024 13:52 Reaguje na Eva TylováI nápad, že každý obchod by směl mít jinou výši zaloh pro stejnou láhev, je kuriozní, ze západu ho neznám, vždyť to bude nepřehledné a oškube zákazníka.
Jaroslav Pokorný
7.11.2024 15:13 Reaguje na Jarka O.Eva Tylová
8.11.2024 20:05 Reaguje na Jarka O.Otakar Šída
6.11.2024 20:42Eva Tylová
6.11.2024 21:50 Reaguje na Otakar ŠídaJaroslav Pokorný
7.11.2024 15:15 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 20:06 Reaguje na Jaroslav PokornýOtakar Šída
6.11.2024 20:48Eva Tylová
6.11.2024 21:50 Reaguje na Otakar ŠídaViktor Šedivý
7.11.2024 21:07 Reaguje na Eva TylováEva Tylová
8.11.2024 20:08 Reaguje na Viktor Šedivýápojové plechovky:
Ročně je v ČR udáno na trh přibližně 15 000 tun hliníkových nápojových plechovek (cca 820 mil. ks). Z tohoto množství se vysbírá pouze 26 %, to znamená, že 11 100 tun hliníku končí na skládkách, ve spalovnách nebo jako littering. Souhrnná hodnota vyplýtvaného materiálu je v současných cenách 216 mil. Kč.
PET lahve:
Ročně se udá na trh přibližně 47 000 tun PET lahví (cca 1,8 mld. kusů). Současným systémem se do žlutých popelnic vysbírá cca 73 %. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen 50 % množství udaného na trh. Problémem však je, že takto získaný PET může být stykem s ostatním plastovým odpadem kontaminován, a není ho proto možné použít jako materiál pro styk s potravinami. Souhrnná hodnota vyplýtvaného PET materiálu je v současných cenách 221 mil. Kč.
Zavedením zálohového systému můžeme v krátké době odklonit desetitisíce tun hodnotných materiálu ze skládek a jejich hodnota přesahující 400 mil. Kč bude jedním ze zdrojů, který pomůže financovat efektivnější zálohový systém.
Jiří Kvítek
8.11.2024 07:54 Reaguje na Eva TylováAsi zapomínáte, že ne všechny odpady lze reálně recyklovat, ale lze je využívat. Když ne materiálově (kvůli nežádoucím příměsím), tak alespoň energeticky.
Výhřevnost PETu je vyšší než černé uhlí, ale do recyklace se to nezapočítává! Proto Vám to ve statistikách chybí. Ale pořád lepší energeticky využít, než skládkovat.
Uvědomte si, prosím, jak stát neuvěřitelně zaspal:
více než 31 let (přesně 11 384 dnů) mu trvalo než vydal historicky první zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí - jednalo se o zákon č.244/2022 Sb., který je účinný až od 01.10.2022, tedy pouhé dva roky!
Ale více než 31 let po vydání historicky prvního zákona o odpadech (č.238/1991 Sb. - byl účinný od 01.08.1991) mezi tím naše země byla zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení!
Teď tyto materiály často podřadné kvality máme recyklovat bez ohledu na to, zda je to vůbec technologicky možné? To, že jsou tyto materiály mnohdy pouze energeticky využitelné, MŽP i EU „odměňuje“ tím, že to nelze započítat do kvót recyklace.
K těm plechovkám:
ve větší míře se samostatně začaly sbírat teprve nedávno. Jejich boom odstartovalo období covidu, do té doby se v takové míře nepoužívaly.
Nebyl zájem o jejich samostatné vytřídění, tak se vždycky k něčemu "přihodily" a bylo to. Proto ve statistikách samostatně nefigurovaly, nebo jen symbolicky.
Dnes už ve sběrnách běžně uvidíte samostatný kontejner pouze na plechovky. Tím se to i samostatně eviduje a hlásí, což se do té doby dělo minimální měrou, pokud vůbec.
Emil Bernardy
8.11.2024 15:33 Reaguje na Jiří KvítekEva Tylová
8.11.2024 20:10 Reaguje na Emil BernardyJiří Kvítek
10.11.2024 10:55 Reaguje na Eva TylováJenže ani to není tak úplně přesné!
Pusťte si například v televizi nějaký hobby magazín a budete překvapena, co všechno lze z PET lahví vyrobit. Tohle zákon o odpadech považuje za materiálové využití a v žádných statistikách to nikde nefiguruje a figurovat nikdy nebude!
Chcete další příklad?
Zastánci zálohování budou donekonečna tupě papouškovat, jak to sníží littering. To je naprostý nesmysl!
Ten, kdo odhodí odpad (cokoliv) v přírodě, to tam odhodí, protože je líný a žádná výše zálohy ho nepřesvědčí ke změně chování a 4 Kč už vůbec ne!
Už před 45 lety jsem jako člen turistického oddílu pomáhal čistit les od odpadků podél jedné frekventované turistické trasy.
Divila byste se, kolik tam bylo zálohovaných skleněných obalů! A to bylo v době, kdy tady fungoval plošný zálohovací systém, který nám mohla Evropa závidět!! Pomohlo to změnit chování líných lidí? Nikoliv. Každý rok to bylo stejné, jako přes kopírák. Počet svezených pytlů se sesbíranými "dárečky" byl přibližně stejný, rozhodně neklesal.
Takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho...
Emil Bernardy
10.11.2024 18:09 Reaguje na Jiří KvítekViktor Šedivý
11.11.2024 19:37Když se dozvěděli, že se petky semelou a část se přimíchá do nových (s větší částí materiálu se naloží cca jako dnes s tím z popelnic, jen ten kšeft bude mít někdo pod palcem) a uvědomili si, kolik miliard na to padne, jejich podpora byla podstatně vlažnější, pokud vůbec nějaká.
Také si spousta lidí myslela, že bude možné vrátit lahev zdeformovanou, s poškozenou etiketou atp.
Je to jako s kdejakou jinou environmentalistickou buzerací - vynášejí se do nebe pozitiva, zamlčují negativa a úplně se mlčí o tom, že to zase zaplatí jen a pouze občan-spotřebitel. (Že to dělají ti, co si ten kšeft chystají.. no dobrá. Ale stát to dělat nesmí.