Jiří Kopáček: Šumavské lesy nepřitahují méně a méně srážek, to jen někteří “odborníci” více a více manipulují s daty
2.7.2025
Tentokrát budu stručný. Je až neuvěřitelné k jak hoštaplerským metodám se někteří manipulátoři uchylují, aby “potvrdili” svou utkvělou představu a svatou, byť mnohokrát vyvrácenou “pravdu”. Ano, narážím na článek pánů docentů Josefa Sejáka a Jana Pokorného: Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážek (Ekolist, 29. 6. 2025).
Autoři tentokrát použili kvalitní data ze stanice Churáňov a s jejich pomocí se snaží čtenáře přesvědčit, že zde roční srážkové úhrny poklesly vinou kůrovcové kalamity o cca 100 mm za posledních 30 let. K tomuto výpočtu využili regresní přímku pro období 1995 až 2024. Schválně používám slovo regresní přímku a nikoli trend, protože aby se o trend jednalo, musela by tato závislost být statisticky významná. A to zdaleka není. Koeficient determinace (R2) uvedené regresní závislosti je pouze 0,03 (obrázek 1A). Aby tato závislost byla statisticky významná a mohly se na jejím základě činit jakékoli realistické odhady, musela by hodnota tohoto koeficientu pro zvolený počet roků být alespoň 0,13.
Nechme stranou, že toto je tak nehorázná chyba při hodnocení environmentálních dat, že by stačila k vyřazení z obhajoby i studenta bakalářského oboru a možná dokonce i autora odborné středoškolské práce. A zde se s podobným výsledkem ohání slovutný pan docent, a aby toho nebylo málo, vezme si na pomoc ještě docenta druhého. Těžko říct, do jaké míry se jedná o skutečnou (a těžko omluvitelnou) neznalost a do jaké míry o opětovnou snahu za každou cenu manipulovat s daty až, jak by řekl Švejk, do roztrhání těla. Ale i tento zjevný nesmysl jistě vzbudí obdivné hýkání Mistrových učedníků, protože posiluje jejich víru. A víra je přece tím pravým důkazem! Ach jo.
Úsměvné je, že si páni autoři nedali ani práci s porovnáním šumavského průběhu ročních srážkových úhrnů s celorepublikovými průměry. Jejich podobnost by jim ukázala, že se nejedná o šumavskou, kůrovcovou anomálii, ale celoplošný jev (obrázek 1A), a mohli si opět ušetřit zděšení. Ačkoliv bychom se možná na druhou stranu dozvěděli, že ten šumavský kůrovec ovlivnil klima v celé ČR.
Obrázek 1. Roční srážkové úhrny na Churáňově a jejich průměrné hodnoty pro Českou republiku (ČR) za období (A) 1995–2024 a (B) 1992–2024 (data ČHMÚ). Čárkované čáry jsou regresní přímky, R2 je koeficient determinace. Ani v jednom případě se nejedná o statisticky významný trend (p >> 0.1).
Navíc je zajímavé, že si jistě zcela namátkou vybrali začátek datové řady v roce 1995, kdy byl na Churáňově nejvyšší roční úhrn s výjimkou povodňového roku 2002 za celé sledované období od roku 1961. Jistě, pokud se na začátek řady dá výrazně nadprůměrné číslo, regresní čáru to krásně sklopí, a to pak hned (a nyní cituji Hrabalova strýce Pepina) „rakouskej voják zase slavně zvítězí“. Kdyby svou regresi protáhli zpět o 2–3 roky, zjistili by, že celé kouzlo rázem zmizí a srážková úhrny se dlouhodobě (nikoli meziročně) nemění (obrázek 1B).
Poté, co pan docent dokázal žonglovat s příkony energie místo s její bilancí, co měřil teploty vzduchu na otevřené ploše termistory bez radiačních krytů a vydával snímky klád pořízené termokamerou při plném slunečním svitu za běžné teploty celého povrchu, se jedná jen o další pohádku. Tentokrát však velmi slabou. Sice do jisté míry obdivuji úpornost, s níž obviňuje kůrovcovou kalamitu na Šumavě ze změny klimatu, ale je vidět, že mu „argumenty“ opravdu dochází. Jsem zvědav, co vytáhne příště. Doporučuji namalovat čáru mezi srážkovým maximem v roce 2002 a minimem v roce 2015. Ta bude ještě strmější, než ta, o níž se opírá nyní, ale ani tak nebude příslušná regrese statisticky významná.
Ale co je na celé věci nejhorší – doc. Pokorný diskredituje vědu v očích široké veřejnosti. A to je mnohem horší než jeho utkvělé představy. Dnes je bohužel módní používat vůči skutečně podloženým (ale někdy nebo někomu nepohodlným) závěrům tvrzení, které zní: „to je váš názor, a já mám jiný“. A bohužel tato „argumentace“ nachází ohlas v politice či veřejné správě. Myslím, že se tomu říká doba postfaktická. A doc. Pokorný se bezpochyby svojí „šumavskou anabází“ stává předním apoštolem této „posfaktické víry“.
reklama
Jiří KopáčekAutor je profesor hydrobiologie, vědecký pracovník Biologického centra AV ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (106)
Koeficient determinace je sice statist. nevýznamný, množství srážek má spíše klesající tendenci celorepublikově (spíše by srážek mělo být logicky více vzhledem k oteplení a zvýšenému odparu) ale to vůbec neznamená, že člověk nemůže ovlivnit klima, vodní režim svojí činností, svými postupy- naopak p. Kopáček dokazuje, že ponechání mrtvého dřeva množství vody v půdě zvyšuje. Proč by tedy člověk nemohl v půdě množství vody snížit! A o tom svědčí všechny vědecké práce, že člověk může svojí neblahou činností zničit přírodu a to nejen vlivem dnešního CO2, ale staré civilizace zničily své prostředí i bez CO2, proto se doporučuje zalesnění, zadržování vody, omezení hosp. činnosti, omezení pastvy zvl. v teplých oblastech.
A devastace krajiny musí mít vliv i na srážky, odlesněné oblasti, zástavba musí mít jiný klimat. efekt než normální funkční vzrostlý les,
kdyby se neměnily klim. poměry, nikoli jen vlivem uhlíku, stále stejně pršelo, tak by se nemuselo nic jiného dělat, jen elektroauta a za dostatečného děště by stačilo jen srážky účinně zachycovat. Jenomže je sucho, srážky jaksi nejsou, podobně jako břízy v NP, kde by jako přípravné dřeviny, které smrk stále vytlačuje, být měly.
Prostě tyto hádky o čísla jsou naprostý nesmysl, vážení odborníci, věnujte se, prosím, tomu, jak přírodu posílit, jak více zadržovat vodu, jak zajistit nezničený funkční les- asi jedině tak, že nebude nepřirozený, monokulturní, bez přípravných dřevin, které Švarcenberk nevysázel a které v NP Šumava nejsou. Věnujte se tomu, aby tam byly a ne těmto kecům, které předvádíte. Pod 1100 m může na Šumavě klidně být pestrý smíšený les, ne monokultura smrku jako kukuřičné pole pro hosp. účely Švarcenberga!
A i proti nepřirozenému nadměrnému rozmnožení kůrovce jakožto škůdci lesa je možno v dnešní naprosto nepřirozené době progres. oteplování účinně zasáhnout, je-li doba extrémní, nepřirozená, škody jsou extrémní, nepřirozené, nemohu to řešit normálními přírodními postupy, to dá rozum, podobně jako požár, jinak nám při vaší logice a lobist. vedení NP shoří také celá ČR!!!
Odpovědět
jen taková poznámka, že vědecké poznatky nejsou továrna na absolutno o tom, zda a kde bude pršet rozhoduje více faktorů, které se mohou zdát i náhodné. Zatím, co na jihu suší, na severu ta situace není tak dramatická.
Výkyvy jsou spíše směrem dolů zatím 30 stupňů byly tak tři dny. Což není nic dramatického.
Odpovědět
NO,
zatím se stále jenom o tom kecá, místo aby se urychleně stavělo vše potřebné k zadržování vody v přírodě a
že toho je, že !
Odpovědět
Pokud máme přírodu posílit, pokud máme účinně zadržovat vodu v krajině, pak je nutné vědět, čím je to vysušování způsobeno. A to bez "hádek o čísla" nejde.
Odpovědět
Vy to nevíte? A že se o tom už asi 100 let píše! Zadržování vody, funkční smíšený les, omezení a zpřírodnění agrokutury, patří k tomu i boj proti škůdcům- pokud je jejich působení katastrofou. Postupy zná celá věda, o některých (organika v půdě) věděl sedlák již ve středověku!
Odpovědět
Ano, to jsou některé z nich. Přesto nedokážou vysvětlit všechny změny z poslední doby.
Odpovědět
To máte vědět, je o tom řada publikací, tady to není doučovací kroužek (já vím, štěknnout a zalézt, jako dycky...).
Odpovědět
Já se upřímně ptám, protože jsem přesvědčen, že o funkčním lese mame asi jiné představy.
Odpovědět
Tak to musíte vytáhnout paty z města, chodit, chodit a chodit... a porovnávat. V pár větách to nejde nalít.
Odpovědět
Jinak by se dalo říci, že naše jaderné elektrárny jsou podstatně více vodními elektrárnami, než jadernými, neb to, že Vltava není splavná pod vodní nádrží Kořensko není náhoda, ono totiž Kořensko dodává vodu do chladících věží elektrárny Temelín.
Odpovědět
Nedodává. Vodu pro Temelín odebírají Hněvkovice a nad Kořenskem se chladící voda do Vltavy opět vrací. Ta pod Kořenskem není splavná kvůli nízkému stavu hladiny Orlické nádrže. Melete kraviny!
Odpovědět
no jo, si tu zprávu od vás přečtu, ale vy těch kravin se jen tak nezbavíte.
Odpovědět
Pěkně napsané. Práce pánů docentů s daty je naprosto katastrofální, interpretace amatérské a účelové. Když vidí někde obrázek, který by mohl podporovat tu jejich teorii, bez váhání ho použijí, aniž by se zabývali tím, co ve skutečnosti ten obrázek říká a co neříká.
Od pánů docentů bych čekal rozhodně víc...
Odpovědět
Je to ryze odborné téma. Jen by mě osobně zajímalo, kdo z pánů protivných stran byl déle v praxi. Pan Kopáček, či pan Pokorný? A není to vůbec od tématu- bohužel u svého oboru zjišťuji,že tituly před a za jménem ještě vůbec nic nevypovídají o skutečné erudici. Když občas navštívím některé odborné semináře, věřte, že na první pohled je znát, kdo praxí prošel, byť i jen "obyčejný" ing, a kdo je jen pustý, byť otitulovaný teoretik.
Odpovědět
Ve svém oboru mají oba praxe asi dost.
Odpovědět
Proto bych uvítal, aby pánové představili svoji dlouholetou praxi v terénu, ne jen kabinetní.
Odpovědět
Vy máte asi trochu naivní představu o práci vědce. Nevím, co dělá pan Pokorný, ale pokud vím, tak pan Kopáček publikoval řadu vědeckých prací o jezerech a půdách na Šumavě. To těžko uděláte z nějakého kabinetu - musíte si vymyslet nějaké téma, vyrazit do terénu, odebrat vzorky, analyzovat, vyhodnotit a nějak prezentovat, zpravidla formou publikace. Ječmen taky nesklidíte z kanceláře.
Odpovědět
Já bych si zase strašně rád přečetl habilitační práci pana doc. Pokorného.
Odpovědět
Tak je asi jasné, že hlupákům přístup šarlatána Pokorného imponuje...
Odpovědět
Já bych řekl, že je to spíš nedocenění komplexnosti problému. Je spousta lidí, třeba i odborníků ve svém oboru, kteří, když zabloudí do sousedního, ve kterém nemají takové vzdělání, znalosti a zkušenosti, snaží se kdeco vysvětlit jen prostředky toho svého oboru. Tohle je jeden z klasických příkladů, ale další jsou třeba u geologů (všechno je způsobeno geologickými procesy). Je to o tom, že když znám jen kousek z toho oboru, vidím jen hrubé schema a může mi spousta věcí připadat jasných. Jakmile ale začnu ten obor víc studovat, zjistím, že to tak jasné není a že je to všechno mnohem složitější, než jsem si myslel. Tak trochu obdoba Dunning-Krugera.
Odpovědět
Copak ze selského rozumu nevyplývá, že sucho je závislé hlavně na bilanci srážky/odpar a odpar výrazně s teplotou narůstá (to je hlavní příčina nárůstu sucha).
Odpovědět
Ano, ale jak to souvisí s příspěvkem, na který reagujete?
Odpovědět
Lehce vzdáleně. Hlavním problémem, kolem něhož se vše točí, je narůstající sucho. A pokud je odpar dominantním faktorem, nedává moc smysl se handrkovat o nepodstatné změně srážkových úhrnů.
Odpovědět
Nepíše se že Šunavské lesy nepřitahují méně srážek, píše se ,že Šumavské lesy,sežrané kůrovcem a neuklizené ,nepřitahují srážky.Ostatní lesy jsou v tom zamotané účelově. Sežraná a neuklizená část Šumavských lesů je jen malá část lesů Šumavy a stejně na sežraných místech hned narostla bujná vegetace. Jak tato vegetace ovlivnila místo ?
To ovšem nikdo z nepřitahovačů nepíše,to se jim nehodí do jejich tvrzení.
Všchny hádky o srážky, mají původ v zasahování a nezasahování na některých místech v NP a tak se argumentuje i teplým kmenem suchého stromu který se neodvezl a jeho teplotou, která prý má taky vliv na místní srážky .
Odpovědět
Prosím, přestaňte už s tím. Lesy žádné srážky nepřitahují. Nad lesem může za určitých okolností být více srážek než v okolí, ale pouze u velkých lesních komplexů a nejsou to srážky "přitažené" z okolí, ale voda, která se vypařila z toho lesa.
Odpovědět
Bohužel nikdo nechápete malý vodní cyklus. Zkuste fyziku pro základní školy. Budete opravdu překvapeni. Anebo zkuste si udělat osvědčení pro řízení námořní jachty a jezděte do Chorvatska. Pouhým vylezením z baráku a pohledem na oblohu nad mořem a nad horami si zdarma uděláte přesnou předpověď počasí na 2 dny dopředu. Pak pochopíte i klima. - - - - Anebo se na to vykašlete - doteď jste to nepotřebovali, k čemu by vám to tedy bylo v budoucnu.
Odpovědět
Malý vodní cyklus je už dlouho známá věc. Není to ale přitahování srážek z okolí lesem.
Odpovědět
Les zcela zřetelně přitahuje dřevorubce, možná ještě tak houbaře. Proč by měl přitahovat vodu?
Odpovědět
Pane Metelka já souhlasím s vámi. V jádře to není spor o vodu a srážky ,ale o zasahování v NP.
Odpovědět
Jasně, taky se k tomu nevyjadřuju, protože se v tom nevyznám, nicméně objevují se tu občas i zavádějící informace z meteorologie...
Odpovědět
Srážkové úhrny za posledních 35 let, dle uvedených grafů, nevykazují v oblasti české kotliny statisticky významný vzestupný ani sestupný trend, ale katastrofickými předpověďmi nás "vědci" děsí neustále.
Odpovědět
Že se u nás roční úhrny srážek nebudou moc měnit, se předpokládá už dlouho. Jinak je to ovšem s rozložením srážek během roku (pokles v létě, nárůst v zimě) a taky se změnou skupenství srážek (pokles četnosti sněžení a nárůst deště v zimě). Mění se i intenzity srážek, roste podíl krátkých intenzivních srážek a klesá podíl mírných dlouhodobějších srážek. To všechno jistě bude mít dopady na spoustu věcí...
To jen pro upřesnění...
Odpovědět
pane Metelko, to je zase síla, co tady píšete v diskusi.
Ochrana přírody svým přístupem velmi zásadním způsobem narušila vzrostlý živý les na Šumavě a tím znemožnila, aby lesy transformovaly sluneční energii do výpary a tím chladily okolní krajinu, tedy vyrovnávaly teploty.
Kopáček, Hruška a další musí dehonestovat všechny, kteří na tento stav upozorňují. Budou to dělat tak dlouho, dokud nakonec nezjistíme, že z tohoto stavu není návratu.
Na místo toho se fokusujeme na CO2, ničíme si energetiku a průmysl, hovoří se o zesilování skleníkového efektu, ale skleníkový efekt slábne, slunce nemá filtr a jeho žár spaluje, protože jsme přišli o vzrostlé živé lesy a začali jsme se klanět kůrovci.
Odpovědět
Pokud se týká přitahování vody z oceánů - vysvětluje to teorie biotické pumpy. Doporučuji téže shlédnout dokument Řeky v korunách stromů.
Odpovědět
Právě naopak. Síle je to, co tu smolíte vy. ;)
Odpovědět
Tu teorii znám. Vysvětlete mi (a můžete se zeptat třeba plachtařů), proč jsou nad lesem slabší výstupné pohyby, než nad okolními poli. Teorie biotické pumpy ale tvrdí pravý opak.
Odpovědět
Skleníkový efekt slábne? Kde jste vzal takovou blbost?
Odpovědět
Roste význam land-use, lokálně vyšší oteplení 2-4x není z CO2, to dobře víte!! A to teplo se šíří do okolí, takže NEMÁ lokální význam. Si představujete klímu jak Spejbl (VVP) příměří:-)
Odpovědět
Neračte, prosím, zapomínat, že skleníkový efekt se měří. IR záření dopadající z atmosféry k povrchu, IR záření, odcházející ze Země do kosmu. Měří se i vertikální zvrstvení atmosféry. Troposféra se nám otepluje, stratosféra ochlazuje, tropopauza stoupá zvolna nahoru - všechno to je v souladu s rostoucím skleníkovým efektem. Tak netvrďte takové blbosti. Jestli si tady někdo představuje klima jako Hurvínek válku, jste to jen Vy...
Odpovědět
On je jen hloupý, neschopný si o tématu něco dohledat a přečíst a věří jen tomu, co si vybájí v hlavě. ;)
Odpovědět
samozřejmě, že slábne, to přece musí každý cítit, kdo se pracuje venku. Nemáme lesy, destabilizovali jsme krajinu.
Odpovědět
Bůhví co venku cítíte. Ponožky se mají měnit pravidelně...
Odpovědět
Dnes bolo ráno namerané na stanici Veľká Poľana v Slovenskom raji rekord v zápornej teplote pre 2 júl. Bolo namerané mínus 4,3°C. AKo to zapadá do teórie o tom, že sa Zem nemôže zbaviť kvôli zvýšenej hladine skleníkových plynov nadmerného tepla?
Odpovědět
* Že točíš stále tuhle blbost... (sorry, nějak se to neodeslalo celé :D)
Odpovědět
Srážky zůstávají víceméně stejné, ale prodloužilo se vegetační období. Zároveň takřka nefunguje malý vodní cyklus. Krajina se tedy vysušuje. Ale to nevadí, příroda se přizpůsobí. Vadí to jenom lidem. Ale na lidi evoluce kašle. A je to tak v pořádku.
Odpovědět
Napište, co si představujete pod pojmem malý vodní cyklus.
Odpovědět
Oběh vody v místě bez přísunu vody odjinud
Odpovědět
Voda prakticky nikdy nevypadne na místě, kde se vypařila...
Odpovědět
Tak to se nezlobte, s Vámi by byla těžká diskuse o čemkoliv. Nemám na to čas.
Odpovědět
OK, chcete snad popřít, že vypařená voda je unášena větrem, dokud nezkondenzuje a nevypadne?
Odpovědět
Biotická pumpa je teorie, podle které lesy ovlivňují pohyb vzduchu a srážky v atmosféře, což vede k přenosu vlhkosti z oceánů do vnitrozemí. Zjednodušeně řečeno, stromy svou evapotranspirací (výparem z listů) snižují tlak nad lesem, což způsobuje proudění vzduchu z oblastí s vyšším tlakem (např. oceán) do oblastí s nižším tlakem (les). Tento proces pomáhá transportovat vlhký vzduch z oceánu dále do vnitrozemí a podporuje srážky v lesních oblastech.
Odpovědět
JAK výpar z listů snižuje tlak, prosím Vás? Výpar snižuje teploty (spotřeba latentního tepla), ochlazení vzduchu, za jinak stejných podmínek, vede ke ZVÝŠENÍ tlaku, ne k jeho snížení. Základy termodyamiky.
Odpovědět
Existence lesů, jejich druhové složení i struktura jsou významně ovlivňovány množstvím srážek. Na druhou stranu je i rozložení srážek nad pevninou ovlivňováno existencí lesních ekosystémů. Je obecně známo, že lesy hrají významnou roli v takzvaném „malém“ hydrologickém
cyklu. Velký hydrologický cyklus ve zkratce představuje výpar vody z oceánu, přenos vodní
páry nad pevninu a odtok srážkové vody zpět do oceánů. Malý hydrologický cyklus pak spočívá
ve výparu vody z pevniny, její přenos a následně spad ve formě dešťových či sněhových srážek.
Právě komplexy lesů mají zásadní význam pro výpar vody do atmosféry. Díky postupnému
opakování tohoto cyklu dochází k přenosu vláhy i do oblastí, které jsou od oceánu velmi vzdáleny. Podle teorie biotické pumpy navíc lesy přispívají k aktivnímu toku vzduchu z oceánů nad
pevninu. Globálně až více než 40 % srážek pochází z výparu nad pevninou, nikoliv z oceánů.
V České republice je to zhruba 20–30 % srážek, ovšem například srážky v Číně jsou podle Van
der Enta (2010) až z 80 % tvořeny vodou, která se vypařila z Euroasijského kontinentu. Lesnatá
území tvoří celé atmosférické řeky, které umožňují přenos srážek do nitra kontinentů. Výrazná
odlesnění pak mohou přivodit vysoušení (aridizaci) rozsáhlých území. Jedním z důvodů úpadku
starověkých civilizací v oblasti Mezopotámie byl pravděpodobně nedostatek vody, který byl
do značné míry způsoben rozsáhlým odlesněním Středomoří. Stejně tak může pro globální
rozdělení srážek hrát významnou roli odlesňování rozsáhlých oblasti v Jižní Americe, Africe
i v oblasti Sibiře.
Odpovědět
Teorie biotické pumpy: Vodní pára nad lesem kondenzuje za vzniku mraků. Přitom voda
v kapalném skupenství (kapičky vody v mracích) má daleko menší objem, než vodní pára
(poměr je zhruba 1 : 1200). Kondenzací vodní páry tak vzniká tlakový gradient, který
aktivně nasává vodu z okolí. V případě pobřežních lesů se tak nad pevninu dostává vlhký vzduch z oceánů, který může být souvislými lesními komplexy transportován dále do
vnitrozemí.
Odpovědět
celý problém není v tom, že to, co říká pan Pokorný o lesích je chybné, ale v tom, že zde je neproniknutelná skoro
vědecká mafie, která není schopná doručovat společnosti adekvátní výstupy a už se ani neví, co je podstatné a co je tzv. akademické, tedy jenom pro akademiky a nikoliv pro praxi. Už jenom pojem vědecký konsensus smrdí, až to není hezký. Vědci pokazili, co mohli a to v národních parcích, došlo k zániku celých funkčních lesních celků, rozmnožil se kůrovec po celé republice a ještě prostřednictvím "zvláštních" studií a měření docházejí k závěrům, že zánik lesa nevadí. Na to, že zánik lesa vadí, nepotřebujeme žádné zdůvodnění či důkazy od vědců. To ví každý, kdo se pohybuje venku. Že zánik lesa bude mít takové klimatické důsledky to je nadstavba celé této destrukce.
Odpovědět
Jste trochu mimo. Vědci nerozmnožili kůrovce po celé republice, to je nesmysl. A pokud jde o adekvátní výstupy, četl jste nějaký? Těžko. A co ví každý, to zpravidla úplně neplatí.
Odpovědět
Tak proč to v praxi funguje obráceně? Když máte les vedle pole, nad polem se ohřívá vzduch více než nad lesem, stoupá nahoru a na jeho nísto se dostává i vzduch z toho lesa. Znovu opakuji - ptejte se plachtařů, kde hledají termiku, jestli nad lesem nebo nad polem.
Odpovědět
Tak to je přinejmenším kontroverzní přístup. Pokud nad lesem dochází ke kondenzaci vodní páry z lesa, vždy zkondenzuje jen malá část páry. Jen ta, která by způsobila "přesycení" vzduchu vodní parou nad 100% relativní vlhkosti. Takže relativní vlhkost vzduchu i v té oblasti kondenzace je stále 100%. Kondenzací se ale uvolňuje latentní teplo, které vzduch mírně ohřeje, tím stoupne jeho tlak nasycených vodních par, relativní vlhkost klesne pod 100% a kapičky by se začaly vypařovat. Je to dost komplexní proces, daný dynamickou rovnováhou mezi množstvím vodní páry a teplotou vzduchu. Podstatné ale je, že množství zkondenzované vodní páry je (vzhledem k obsahu vodní páry ve vzduchu) minmální. Trochu jsem si to spočítal a pokud při 20 st.C. má vzduch 100% relativní vlhkost, obsahuje cca 14,62 g/m3 vodní páry. Pokud ten vzduch vystoupí 100 m vysoko, tam je teplota kolem 19,4 stupně (normální teplotní gradient je 0,6 stupně/100m) a tenhle vzduch má specifickou vlhkost 14,08 g/m3. Takže z 1 m3 zkondenzuje něco málo přes 0,5 g vodní páry na vodu. Tedy něco přes 3% vodní páry v tom vzduchu. Víc ne.
Odpovědět
Odpovídáte na něco úplně jiného, než na co jsem se ptal. Takže znovu: JAK výpar z listů snižuje tlak? Prosím popsat ten fyzikální mechanismus.
Odpovědět
Ono to tak ale je. Výpar snižuje teplotu a tím i tlak.
Odpovědět
Tlak naprosto minimálně. A tušíte, jak velké jsou běžné změny tlaku při běžném proudění vzduchu? Ale jinak klasika. Vytrhnete jeden minoritní efekt bez ohledu na ostatní a vysvětlujete tím kdeco...
Odpovědět
V pohodě, já tímto rozhodně nic nevysvětluju. Jen jsem "citoval" první termodynamickou větu (viz i níže), rád se nachám poučit.
Odpovědět
Teplota a tlak mají pozitivní závislost.
Odpovědět
V uzavřeném systému, což prostor nad lesem není.
Odpovědět
Tak to máte hodně pomýlenou představu o malém vodním cyklu, ale mě to ani moc nepřekvapuje. Takže pane- pod pojmem malý vodní cyklus je myšlen koloběh vody NAD PEVNINOU, a je úplně jedno, zda se ta voda vypaří ve Francii a spadne u nás či se vypaří u nás a spadne v Maďarsku. Vy si asi všichni představujete, že malý vodní cyklus znamená, že voda se vypaří v Třeboni a spadne v Jindřichově Hradci, že? Jenže tak to právě vůbec není.
Odpovědět
Pane Peregrine, dříve to tak fungovalo, voda vypařená v místě vypadla nedaleko v odpoledních bouřkách. To jen dnes je marně vyhlížíme, tu a tam něco vypadne - a to je právě jeden z příznaků změny klimatu. Nejen nepředvídatelné dříve +- pravidelné velké srážky, ale i vypařený a rozfoukaný MVC. Na to téma tu bude řeč ještě nesčetněkrát.
Odpovědět
A mmch - za to nemůže kysličník, ale právě kritizované drastické změny v krajině - jižní E. je toho zářným příkladem.
Odpovědět
Jižní Evropa se vysušuje v důsledku častějších výběžků Azorské tlakové výše až nad jižní Evropu. To se předpokládalo už někdy před 30 roky.
Odpovědět
Podstatná část. Ostatní jsou lokální vlivy.
Odpovědět
Voda může vypadnout za hodiny od výparu, ale také za několik týdnů. Průměrná doba setrvání vypařené molekuly vody v atmosféře, než zkondenzuje a vypadne ve srážkách, je kolem 1 týdne. Kam za tu dobu docestuje třeba při průměrné rychlosti větru 3 m/s?
Odpovědět
Změny v posledních 50-70 letech jsou popsány. Opět je to neoblíbené land-use...
Odpovědět
Land-use je lokálně důležitý, ale globálně minoritní vliv. A kde jsou ty Vaše teorie popsány, prosím?
Odpovědět
Podiskutejeme o tom někdy příště, z nové vody.
Odpovědět
Jinými slovy kája už je v koncích a vaří z vody. :)
Odpovědět
Základní je, aby voda ,tedy mraky a podmínky pro malý vodní cyklus přišly od oceánu, nad vysušenou krajinou se žádný malý vodní cyklus nikdy nevytvoří.
Potom možná, když bude vlhká nějaká oblast pevniny ,nějaká voda se tam vypaří a může i spadnout někde jinde. Kde to je záhada, vodu a páru si nikdo neumí označit.
Určitě malý vodní cyklus nevyřeší sucho.
Odpovědět
pana Košíčku, jsou to lidi, kteří jsou zodpovědní za stav lesů v národních parcích, kteří se rekrutují z akademické sféry a sdělují veřejnosti, že je jedno, že zahyne les, ale je to hrubá mystifikace, neboť tímto přístupem se vysušíme.
Píšete "To vaše příroda se přizpůsobí, vadí to jenom lidem." Vadí to všem, ale zodpovědnost za tento stav mají lidé, je to rozhodnutí člověka, že nebudeme lesy v národních parcích chránit.
Odpovědět
Chránit lesy v NP před čím? Před přírodou ,aby si žila jak kdysi dávno, nebo před člověkem ?
Jinde všude mimo NP člověk chrání, tedy zasahuje a jaký je výsledek? Tak proč nemůže clověk nechat těch 0,8% lesů žít vlastním životem?
Odpovědět
Je to stále ten samý spor dokola. Šumava atd. je poměrně velký regionální prvek, v podmínkách střední Evropy. Tedy - přísun oceánských srážek, přerušovaný vlivem kontinentální tlakové výše. Je to vyvýšené nad okolní krajinu, tedy to bude vychytávat srážky z frontální oblačnosti. Plus vzhledem k rozsahu celku to bude vytvářet vlastní počasí, zejména a hlavně v období vegetační aktivity (malý oběh vody). Tento závisí na kondici vegetace - čím větší objem aktivní biomasy, tím robustnější děje malého oběhu. Tedy, odlesnění, resp. nadlimitní vyředění porostů = oslabení těchto procesů. A dále, mimo vegetační sezónu, fungují porosty na návětrných svazích jako "mlžný les", tj. vyčesávají vodu z nízké oblačnosti. Listnáče méně, jehličnany více. Odlesněné svahy nevyčešou fakticky nic. Závěr? Odlesnění způsobí snížení dotace srážkami, záleží na konkrétních letech a lokalitě, můj tip je mezi 10 - 50%. Další dopad má samozřejmě to, že funkční lesní porost udržuje vyšší zásobu vody, sám o sobě (mj. větší zádržnost přívalových srážek). - - - - Je třeba si uvědomit jednu základní věc: Klimaxový les - i v našich zeměpisných šířkách - se evolučně optimalizoval na co největší produkci biomasy. Jakýkoliv zásah člověka (tedy i nestarání se o hospodářský les - tedy o uměle rozšířené smrkové porosty, namísto jedlobukových) má za následek posun podmínek. Příroda se přizpůsobí. Až lidé nebudou, během pár stovek let se vyvine klimaxový les do evolučně optimální podoby. To, zda odlesnění má nebo nemá vliv na vodní oběh, je spor o ničem. Samozřejmě že má. Proč se přít o triviálnostech. Nedivím se, že mnozí lidé věří na breathariánství. Pokud uvěří tomu, že ztráta vegetace na pevnině nemůže mít vliv na vodní režim lokality.
Odpovědět
Tak. Samozřejmě že les má velký vliv.
Odpovědět
A není 10-50% málo? Co takhle 100-150%? :)
Odpovědět
Vidím, že jste konstruktivní hlupáček. Gratuluji.
Odpovědět
Nene. Jen čekám co vypadne z nového člena místní ligy žvanilů. :)
Odpovědět
P. Košíček je mimo mísu, jenže ty taky, protože z tebe ještě nikdy nic kloudnýho nevypadlo- nebo snad jo? Že jsem si toho nevšiml. jediný, co ty umíš, je druhé shazovat, a odkazovat na jiné, zaštiťovat se jimi, jenže jejich relevance je úplně stejná, jako jejich oponentů. Ale ty- ty nemáš vlastní myšlenky a to je mnohem horší, než kdybys je přinesl a třeba i řekl nesmysl.
Odpovědět
Co zase je, redakce? Ten týpek byl a je bolševik...
Odpovědět
To jste popsal hezky, rozený kádrovák.
Odpovědět
Lepší jak nevzdělaný hlupák kájo. :-*
Odpovědět
Dva se sešli a jak pěkně si notují. Radost pohledět.
Odpovědět
Jasně a jednouznačně že ano. Tak jako zadržování vody je komplex různých příčin, tak i na teplotu, proudění vzduchu a srážky mají vliv nejrůznější příčiny. A protože teplota, proudění vzduchu a srážky se vájemně ovlivňují, souvisí všechno se vším. Kdyby to tak nebylo, srážky by byly jen dle teplot. a srážkového pásma, pak by žádná opatření ve smyslu zadržování srážek, boje proti odlesnění, proti přílišné hospodářské činnosti, nadměrné pastvy neměly význam. Je to neoddiskutovatelné, celosvětové úsilí, žádný koeficient determinace je nemůže zvrátit. Každý v tomto úsilí musí nějak přispět, i správci NP.
Odpovědět
Evropa byla odlesněna, v našich oblastech , po roce 1000 nl. Jižní Evropa někdy po roce 0. USA někdy v letech 1700- 2000 a Jižní Amerika se odlesňuje nyní. To byly obrovské změny a z pohledu klimatu planety ,ve velice krátkém období, bleskově. Nějaký sežraný kousek lesa na Šumavě je bezvýznamný.
Změnu srážek na Churáňově používají zastánci zasahování ,kácení odvozu biomasy a nasazení těžké techniky v NP, jako argument pro nutnost zasahovat.
Jiných sežraných oblasí v ČR si vůbec nevšímají, tam se zasahovalo. Jde jim jen do zasahování v NP a peníze za dřevo ,plus se k nim přidají někteří nadšení obhájci zásahů člověka do všeho co je kolem nás. Myslí si že člověk to zvládne lépe než příroda, že člověk je moudřejší než příroda. At člověk zkusí udělat i toho nemenšího broučka,vyláme si zuby.
Odpovědět
jo to je ten jihočeskej šaman s termokamerou. jsem rád, že i mezi vědci nejsou jen pochybní šamani a sběratelé titulů, ale i ti, co se snaží interpretovat vědu na základě přesných znalostí.
Odpovědět
Když se na nás valí (čím dál častěji) horký suchý vzduch, tak si lesy ani nemají co přitáhnout.
A malý vodní cyklus? Ten by fungoval ve zdravé krajině s lesními komplexy a bez velkých vyasfaltovaných ploch, ale i tam musí být nějaké silné vstupní srážky, a pak by se ta voda mohla nějak točit. Pokud jsou vstupní srážky nulové a přicházející vzduchová hmota je horká a vysušující, tak se malý vodní cyklus bude konat jen výjimečně.
Jsem milovník lesa, věřím, že je to ta nejlepší věc na světě, ale ze zkušenosti vím, že tvrzení, že les přitahuje vodu, je příliš vágní. Karlovarský kraj je dost lesnatý, ale srážky spadnou pak někde jinde a v méně lesnatém kraji. Pravda je to dáno terénem i krušnohorským srážkovým stínem, ale ani tam pršet nebude, pokud nepůjde skrz to území studená fronta s deštěm.
Odpovědět
Samozřejmě, že závěry správců NP o bezásahovosti smrkové monokultury adaptované na drsné vlhké a studené klima, kt. není a je spíše vhodné pro pomeranče se svými 35st ve stínu a prudkým deštěm jednou za 14 dní, kt. vytlačuje přípravné dřeviny, kt. nejsou, protože Švarcenberk je nevysázel a blahodárnosti lokál. disturbancí ve formě přemnoženého kůrovce, kt. za extrémního sucha sežere celý les, jsou špatné, dokonce mohou být nezákonné a správci se mohou s takovým postupem dostat do kriminálu za zanedbání péče: až celý uschlý les napadne kůrovec a nějaký šílenec způsobí požár s děsiv. důsledky, zvl. když nebudou aplikována žádná antipožární opatření: proto poslanecká iniciativa a revize je naprosto správná.
Zatímco závěry jsou špatné, nebezpečné, paradoxně nikoli samotná teorie, kt. by měla být jejich podkladem a je tedy chybně inetpretována- fanaticky: totiž že se máme svými postupy čím dál více blížit přírodě, podporovat ji v jejím přirozeném vývoji, i hospodářskou činnost usměrňovat dle přírody, to co příroda sama chce- tj. zásahy vést směrem, aby žádné nemusely být, aby si to příroda zvládala pokud možno sama: proto v hosp. lesích by měl být bezpasečný způsob pěstování, výběrová těžba, zachování matečných stromů, mrtvé dřevo. I smíšený les je vlastně normální přírodní, i lokální disturbance, požáry, býložravci, poškoz. přírody. Právě ale to nesmí být fanatizmus: jsou-li podmínky extrémní=nepřírodní, budou i následky extrémní a nelze to hodit na norm. přírodní proces, že si s tím příroda poradí sama, nutno přírodě pomoci!
Podobně je správná teorie Green Dealu: až nám vše uschne za šíleného vedra, tak sami budeme chtít něco dělat. Ale rovněž, je-li tato správná teorie chybně interpretována=fanaticky=revolučně, bez přípravy, bez revize, nutně vede ke kolapsu.
A stejně tak i liberalizmus= svoboda, malý stát, malé mandatorní výdaje, kdy odklon od tohoto základu kapitalizmu vede ke kolapsu celé EU, je-li chybně interpretován jako anarchie, jak jsme viděli u velké kuponové privatizace vede k rozkradení celého státu, zničení českého průmyslu, kdy jsme se stali montovnou.
Odpovědět
Už pod článkem Josef Sejáka a Jan Pokorného jsem označil jejich článek za nepodložený blábol. Oni přišli na to, že globální oteplování není a že za úbytek srážek může kůrovec. Kůrovec je na šumavě stejně dlouho jako smrk a to už asi 10 000 let.Jinými slovy, co chtějí Josef Seják a Jan Pokorný svým článkem sdělit? Že oněch 10 000 - 30 let to bylo v pořádku, ale že oněch posledních 30 let je to problém? Nebo že Šumava dle jejich regresní přímky vysychá už 10 000 let?
Odpovědět
Nevím, jestli náhlé radikální omlazení šumavských lesů způsobilo méně srážek, ale na základě prezentovaných statistických dat to rozhodně prokázat nelze. Chyba v interpretaci statistických dat, které se oba staří pánové dopustili, by se možná dala pochopit u ne moc inteligentního studenta začátečníka, ale u docentů? V článku prof. Kopáček stručně a jednoznačně popsal, proč oba pánové vyvodily z naměřených dat nesprávné závěry. Mám podezření, že oba pánové zneužili statistiku ke zkreslení reality úmyslně.
Odpovědět
|
|