Martin Rexa: Jakým směrem se vydá evropské zemědělství? Nyní už je jasněji
6.9.2024
Na otázku nabízí odpovědi report z tzv. Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU, zveřejněný ve středu předsedkyní Evropské komise Von der Leyen a profesorem Strohschneiderem, který dialog od začátku roku vedl. Výstupy z reportu chce von der Leyen použít pro svou budoucí Vizi pro zemědělství a potraviny, kterou má zveřejnit do 100 dnů od zahájení nového mandátu. Tento report tedy bude mít vliv na budoucí evropskou politiku, a tedy i na české zemědělství.
Skupina 30 stakeholderů, sahající od hlavní agrolobby Copa-Cogeca přes vědce až po Greenpeace, dospěli ke 100 stránkovému reportu, na kterém se všichni (!) shodli ( Executive summary má ale jen 7 stránek) a v rámci kterého formulovali řadu doporučení pro budoucí evropskou zemědělskou politiku.
Zásadní zprávou je, že se všichni shodli, že evropské zemědělství musí projít významnou transformací. Status quo není možné. A to platí např. i pro současnou podobu zemědělských dotací, které by se měly stát mnohem cílenější a směřovat primárně k těm zemědělcům, kteří je skutečně potřebují. Skrze další návrhy je vidět velká snaha, aby zemědělci měli zajištěné důstojné příjmy a životní podmínky výměnou za přechod k udržitelnějšímu modelu hospodaření. To bude vyžadovat změnu obchodní politiky, ale třeba také vznik nových fondů, ať už na obnovu přírody nebo na „spravedlivou zemědělskou tranzici“.
Aktéři se dokonce shodli třeba na tom, že je potřeba snížit spotřebu živočišných produktů. Po všech možných vědeckých studiích se to může zdát jako maličkost, ale pokud toto odsouhlasila např. Copa Cogeca, tak je to vcelku revoluční.
Účastníci také chtějí vytvořit trvalý European of Agri-food s podobným složením, který by měl vést i do budoucna k nové kultuře spolupráce a domlouvání pryč od polarizované debaty.
reklama
Martin RexaAutor je koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Doufám, že ne podle zelenejch, kteří by Nás nejraději poslali pást se -
člověk je všežravec a stát má být soběstačný v základních potravinách !
Odpovědět
Sice nevím co mají mezi těmi 30 stakeholdery co pohledávat například takoví Greenpeace ale je to celkem jedno. Jedno je jasné páni zemědělci. Po myslivcích , rybářích a lesnících jste na řadě vy. Užite si to.
Odpovědět
No,pane Jarku,omy ty profese jsou většinou alespoň dvě profese ze zmíněných v jedné osobě.Myslivec,lesník,rybář,zemědělec,pěstitel i chovatel mnohokrát jedna osoba...
Duha,Greenn... jsou podivní oportunisté.Jeden z Duhy , po padesátce,mně připadá,že začíná mít chmury z promarněného života.
Odpovědět
Sebevražda EU pod taktovkou blbky von Leyen. Ale asi to tak má být.
Odpovědět
Dotace a zákazy GMO v evropském zemědělství neprosadila Leyenová, pereblbko, to prosadili národní státy, které do toho natlačili vyděračští vyplňovači dotačních formulářů, dříve známi jako zemědělci.
Odpovědět
Vidím správně shodu v tom, že v zemědělství EU naváže na komunistické "každému podle jeho potřeb"?
Odpovědět
Vždycky, když pod nějakým článkem vidím řev zdejších komentujících, tak si můžu být na 90% jistý, že jde o správnou věc. Jste mnohem úspěšnější než meteorologové. XD
Odpovědět
Jedině a pouze ve smyslu liberalizmu: s co největší pravomocí lidí, co nejmenším státem, včetně kontrol, nařízení, zákonů, dotací. Dotace jedině do ekolog. projektů. Podpora biopotravin. Nikoli podpora nerentability- aby šumavské ZD se vyrovnalo ukrajinské černozemi.
Perspektivně většinu polí bych zalesnil- les přináší hosp. zisk a nejlépe zadržuje vodu. Místo dotací na mulčovače bych kvůli zachování diverzity využil stará původní plementa býložravců - tury, zubry, kteří udržují louky zdarma.
Odpovědět
No ony ty dotace na biopotraviny jsou obvykle podpora nejbohatší části obyvatelstva. Na Šumavě sice už žádné ZD neznám, ale ty dotace, co tam podniky dostávají, jsou z větší části kompenzace za ekologičtější režimy hospodaření v krajině a jakmile něco pasete, musíte to v zimě krmit a tak to přestává být zdarma. Jeleni ještě nikde bezlesí neudrželi.
Odpovědět
Mám lepší návrh: krajinu více zalesnit, z lesa mít hospodářský zisk (i kdyby to byla jen štěpka na topení peletami), podpořit zachycování vody, místo mulčovačů tury, zubry.
Kdo chce něco pěstovat, ať si to pětuje s minimem kontrol, s minimem byrokracie (dříve za Rakouska to taky nikdo nekontroloval), zároveň ale i s minimem dotací - nelze stále se snažit konkurovat ukrajinské černozemi!
Odpovědět
Za Rakouska úředníci zemědělce kontrolovali a dotace už tehdy existovaly - na pořízení kvalitnějších jalovic dojného skotu i třeba na zavedení meliorací. Také c.k. úředníci prosazovali zavádění efektivnějších metod hospodaření. Pro nás překvapivé - dotace nejsou výmyslem posledních 20 let.
Odpovědět
Jak jinak. Složení té slavné expertní skupiny bylo: 7 organizací obchodníků, osm organizací ekologů a ekologického zemědělství, tři zástupci evropských úřadů, dvě banky, osmů organizací různého zaměření (od vzdělávacích institucí, přes potravinové banky po organizace spotřebitelů a celí tři zástupci zemědělských evropských nevládních organizací. Takže budeme dále snižovat podporu živočišné výroby (na co organická hnojiva, no fuj), budeme dále omezovat emise skleníkových plynů (co na tom, že třeba takoví Číňani jich produkují násobně více a to i díky evropské honbě za ochranou klimatu, ovšem nejde jen o Čínu) a dotace budeme rozdělovat jen "těm, co to potřebují", aniž bychom si ujasnili, kdo to je. Evopa si prostě nedá pokoj a dokud si produkci vlastních potravin nezadupe do země, neuvěří tomu, že by ve svých ambicích měla kvůli jejich splnitelnosti a zajištění vlastní existence slevit.
Odpovědět
Pane Rexo, zkuste si porovnat o kolik se u nás zdražily potraviny od roku 1989 po dnešek a o kolik třeba voda, teplo, doprava, nájmy atd. A pak poznáte díky komu u nás je chudých "jen" 10%procent, ale ne tak 85%. Malá nápověda, je to díky zemědělům a taky potravinářům. Bylo mi smutno, když jsem slyšel ekonoma a statistika pana profesora Hindlse hovořit o ceně másla. Podle něho využili potravináři doby předvánoční. Zřejmě si myslel, že na výrobu je třeba toliko mléko, případně z něho získaná smetana. Jenže potřebujete vodu, elektrickou energii, teplo, chemikálie na čištění zařízení, zařízení opravovat, kupovat nové atd.Zkuste si práci na poli nebo třeba v mlékárně (tu uvádím, protože jsem v ní prakticky celý život pracoval, přesněji v několika mlékárnách a stát mi na důchodu ukázal, jak si toho vážil). Jinak pokud chcete zvýšit biodiverzitu, stačí se vracet v čase, sledovat ji a jak tehdy vypadalo zemědělství. Abych Vás nenapínal, bylo to v době kdy stálo na práci zvířat a lidí. Možná by pomohlo, přestat pěstovat kukuřici pro bioplynky, řepku jen na olej pro lidi, přestat stavět na zemědělské půdě, což by mohlo dovolit pěstovat tehdejší odrůdy (šlo by o období mezi světovými válkami) s menšími výnosy,odolnější s menšími náklady na hnojení,
o ochraně před škůdci nemluvě. Nemusíme obilí vyvážet a nízkými dotovanými cenami ničit zemědělství v zemích, kam je vyvážíme, nemusíme třeba trvanlivé mléko vozit po celé Evropě, můžeme se spokojit s domácími sýry atd. Uvádíte spoustu chytrých hlav, snad by něco vymysleli, já jsem jen navrhl směr, víc po mé hloupé dělnické hlavě nechtějte. Jestli chcete vědět víc, zalistujte třeba knihou pana prof. dr.Josefa Reichholfa (ročník 1945). Originál je z roku 1989, český překlad z němčiny pod názvem Pole a louky vydal vydal Knižní klub a nakladatelství Ikar. Ale předpokládám, že jako expert ji znáte. Pokud byste namítal, že na tu dřinu už nejsou lidi, tak Vám poradím, kde je brát, sociologů, politologů, ekonomů, kteří si nedovedou zpočítat náklady, máme dost. A pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý. A prospěje to i důchodovému systému. Můj děda byl tzv. kovorolník (tedy on pracoval jako zedník a posléze v cementárně a a k tomu měl asi hektar půdy) zemřel v 63 letech. Jinak pan Peregrin by možná věděl, jak je to možné provézt konkrétně, tedy menší pole menší technika vrácení mezí, přestat ničit sady, opět pást krávy(tedy méně mléka) apod. Samozřejmě by musely být nějaké dotace, jinak by nepomohly ani německé platy. Kdekdo se zaklíná zdravým selským rozumem, zajímalo by mne, co by ti sedláci, i větší museli taky pracovat a selky taky, říkali na biopaliva, pálení slámy, kravičky na lodích ...
Odpovědět
|
|