Petr Blažek: Proč je orba důležitá
10.12.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Tato rádla byla nejdříve tlačena nebo tažena lidskou silou a později byly využívány různé druhy potahů. Tento nástroj sice zefektivnil vlastní kypření půdy, ale nedokázal zaklopit rostlinné a jiné biologické zbytky do půdy a prakticky vůbec nedokázal bojovat proti plevelům a chorobám rostlin.
Vlevo orba s předradličkou. Vpravo podrývání s diskovým zapravovačem rostlinných zbytků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Tento stav trval zhruba 5000 let než začátkem 19 století bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo – základ moderního pluhu. Tento nástroj nejenom rozrýval půdu, ale zároveň ji pomocí šroubové odhrnovačky překlápí. To znamená, že schová pod povrch půdy všechen organický materiál včetně semínek plevelů a zbytků rostlin napadených různými chorobami a plísněmi.
Dobře provedená orba umožňuje bezchemickou, přirozenou dezinfekci povrchu půdy a tím pádem její přípravu na nové setí kulturních plodin.
Zároveň v té době docházelo k prosazování hnojení půdy pod plodiny, nejdříve pouze statkovými hnojivy, později i různými jinými i dovezenými organickými látkami. Například takovou raritou bylo rozdrcení mumifikovaných zvířat v Egyptě a dovoz této látky do Anglie, kde byla zapracována jako hnojivo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Bazos.cz
Prakticky v této době byly položeny základy moderního zemědělství. Výhody orby umožnily zaorávání hnojiv a zároveň účinně bojovat proti plevelům a chorobám, což umožnilo významně zvýšit výnosy kulturních plodin.
Zatímco ve středověku bylo nejjistějším výnosem v zemědělství pastevectví a rybníkářství, tak v 19. století to převálcovala rostlinná výroba – a mnohé rybníky byly zrušeny.
První ruchadla a pluhy byly jednostranné a oralo se s nimi dokola, to znamená do skladu nebo rozoru, později byly vynalezené pluhy oboustranné nebo otočné, které umožňují orat celé pole k jedné straně takzvaně do roviny. Postupem doby došlo také k rozvoji tažných prostředků od různých potahů, přes parní oračky až k traktorům se spalovacími motory. A samozřejmě došlo i k rozvoji velikostí a výkonnosti těchto soustrojí.
Oboustranný pluh za koně
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Sbazar.cz
Tento způsob hospodaření ovšem narazil při osidlování amerického středozápadu. Tam jsou velmi jemné a lehké půdy – spraše a při hlubokém zpracování pluhem docházelo k velké větrné erozi.
Zde proto došlo k návratu k různým mělkým způsobům zpracování půdy se všemi jejími nedostatky. Aby se překonaly, musely se začít vyvíjet a používat látky, které nahradily výhody orby – pesticidy.
Ty umožňují bezorební obhospodařování a zároveň zajišťují stabilitu výnosů plodin. No a jak už to tak bývá, člověk je od přírody tvor líný, tak se pesticidy rozšířily i tam, kde to není úplně nutné, a menší pracnost pomocí pesticidů nahradila v zemědělství obrovské množství lidí.
Různé velikosti moderních oboustranných pluhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Bohužel v dnešní úřednické době je nám zemědělcům vnucováno, jak máme hospodařit. Současná garnitura není schopná rozlišit výhody a nevýhody různých postupů a tak se nám snaží vnutit jeden manuál, bez ohledu na to, s jakou půdou pracujeme a jaké plodiny pěstujeme. A součástí těchto manuálů je omezování orby, ačkoliv většina úředníků nerozezná orbu od jiného zpracování.
Jedním z hlavních důvodů omezení orby (to je bohužel české specifikum) je obava z vodní eroze. Málokterý úředník dokáže rozlišit vodní a větrnou erozi a způsoby ochrany před nimi. Jak jsem výše uvedl, lehké půdy podléhající větrné erozi nesnesou hluboké kypření a provzdušnění. Ale naopak těžší půdy to potřebují.
Různé velikosti moderních oboustranných pluhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Při současných technologiích dochází přejezdy techniky k utužení ornice a tím pádem ke zhoršení vlastnosti vsakovat vodu. Při orbě, kde při relativně malé rychlosti obracíte půdu a struktura půdy zůstává hrudovitá, dochází v půdě ke vzniku vzduchových mezer a kapes, a na povrchu zase relativně nerovná hřebenovitá struktura. To při deštích způsobuje zadržování vody na povrchu a rychlé vsakování pod povrch do prázdných prostor.
Půda po orbě je jako houba připravena nasávat vodu. Dle našich zkušeností a porovnávání našich oraných pozemku v konfrontaci se sousedy, kteří prakticky vůbec neorají, při vytrvalém pomalém dešti máme i několik dní navíc, než z našich polí začne vytékat voda.
Další obrovskou výhodou orby s oboustrannými pluhy je možnost orat k jedné straně – proti svahu. Neexistuje žádný jiný stroj (kromě nějaké stavební techniky), který by dokázal stěhovat půdu zpátky na kopec. Všechny ostatní stroje, když hrábnou do půdy na svahu, tak ji posunou ve směru jízdy a zároveň se vlivem gravitace trochu posune ze svahu dolů. A to se děje několikrát ročně, rok co rok.
Pouze oboustranný pluh, když orá po vrstevnici proti svahu, odkrojí skývu a posune ji o šířku záběru jedné radlice (20-45cm) proti svahu výše. To jsou ročně miliony kubíků zeminy, jež mohou být vráceny na svahy.
Opět z naší zkušenosti, když oráme některá pole více let za sebou, stává se nám, že nahoře bychom půdu tlačili až na silnici a dole nám vzniká nová vodoteč, takže se tomu musí přizpůsobit orba na souvratích.
Různé velikosti moderních oboustranných pluhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Orba on line (mimo brázdu) na svahu, dokonalé zaklopení rostlinných zbytků a obilného výdrolu napadeného chorobami a škůdci.
Na konec chci zdůraznit, že ačkoliv se snažíme kdykoliv to jde orat, tak bezorebné technologie nezatracujeme. Sami je využíváme, hlavně při podzimním setí, zvláště když je velké sucho.
Důležité na tom je, aby to rozhodnutí dělal sedlák – agronom, dle aktuálních klimatických a půdních podmínek, a ne aby to stanovoval úředník pomocí tabulek, kde mají napsáno co, kdy a kde máte dělat.
Různé velikosti moderních oboustranných pluhů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Na to chodí kontroly, které nerozeznají fakticky, že jste něco udělal jinak. A tak mají fotografie, jak by měl ten pozemek vypadat a kolik rostlinných zbytků by mělo zůstat na povrchu. K tomu dnes přibývá fotodokumentace pomocí satelitů a dronů. Na základě těchto byrokratických postupů se vás snaží sankcionovat.
Nikoho nezajímá, že jste na těchto polích v životě neměl erozi a že vaše pole bez problémů vsakují většinu vody, která na ně spadne. Od toho tu úřady nejsou. Na samotný chod těchto byrokratických aparátů jsou ročně vydávány miliardy korun a samozřejmě, aby prokázaly svoji potřebu, tak vydávají další a další nařízení, které se musí znovu kontrolovat.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky
Další články autora |
Petr Blažek: Spalovací motor – hrdina povodní
Petr Blažek: Technické ani ekonomické perpetuum mobile neexistuje
Petr Blažek: Jako sedlák si myslím, že se Evropa řítí hlavou proti zdiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (94)
MU
Michal Ukropec
10.12.2024 06:02Dobrý den přeji pane Blažek. Pěkný článek, ale v rozporu a cíly holdingu A, v majetku pana A. On, i agrární komora kterou ovládá si prosadili svou legislativu. Tu také navíc podporují jimi sponzorované ekologické spolky. Jsme v Čechistánu, tak se nedivte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2024 06:41Jak může blbej sedlák bojovat s chytrým aparátem? No dopadne jako u Chlumce.
Odpovědět
FV
František Vochomejtl
10.12.2024 06:57V tomto případě zrovna s byrokraty spíše souhlasím. Orba asi má i pár kladů, ale za mě mnohem více problémů. Jasně, na rovině si může orat každý a je to bez problémů, ale pro kopce je pluh mor. Píšete, že při orbě vznikají vzduchové kapsy a voda se proto výborně zasakuje, ale to jen do té chvíle, než se vezme kompaktor, se kterým se po té oranici litá křížem krážem, aby se srovnal ten tankodrom, co naoral kdejaký kluk, co sedí poprvé v traktoru. Nedej bože, když se to někdo snaží rovnat samotnými smyky a že je takových stále dost - nakonec jsou koleje skoro vsude a o nakyprene ornici nemuze byt řeč. Pak se do toho ještě zaseje, nejlépe repka např. na vysocinských kopcích a pokud přijde větší srážka, tak ve výsledném bezstrukturnim betonu bere voda vše co může s minimálním vsakem. Když pak jedu přes Vysočinu a vidím ty kalne rybníky a pulmetrove erozni rýhy, tak bych nejradši orbu na skutečně eroznich pozemcích zakázal. Což ovšem nejde dělat od počítače, ale nejlépe podle místních skutečností.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 07:44 Reaguje na František VochomejtlTo, že někdo "zoře" kopec tak, jak popisujete, ještě neznamená, že orba není pro kopce vhodná. A na Vysočině, kde jsou rozpadavé lehčí půdy, by to vůbec neměl být problém, ani v případě nekvalitně provedené orby. Osobně nemám kompaktory rád, myslím tím klasický kompaktor s pěti-šesti řadovými pracovními ústrojími. Na Vysočině by měl stačit bohatě stroj typu Kockerling, který by tu půdu porovnal jedním přejezdem a zbytek si musí dorovnat sečka, zvláště v případě setí obilí. Ale osobně , u nás, kde máme těžké a těžší půdy, dávám přednost kypřiči. Kromě méně dokonalého zapravení zbytků, což je z logiky věci, vykonává stejnou práci a lepší, než pluh.
Odpovědět
FV
František Vochomejtl
10.12.2024 08:45 Reaguje na pavel peregrinPřestože, jak píšete, by to problém být neměl, tak je to problém zcela zásadní. Proměnil se totiž charakter počasí. Dneska je typická vysocinska letní srážka 30 mm za 10 min a to není schopna půda vsáknout při jakékoliv technologií zpracování půdy. Vždycky to poteče vrchem. A pak je třeba, aby byla na vrchu ta "armatura" poskliznovych zbytků, která umožní vodě neškodně přejet po povrchu, kdežto po orbe a minerálu na vrchu bere co chce, ať máte lehké nebo těžké půdy. Takže stačí použít jakýkoliv kypric s "nedokonalym" zapravenim poskliznovych zbytků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 08:50 Reaguje na František VochomejtlTento argument beru. Takže můj tip na kypřič by asi vyšel. Ale, upřímně řečeno, pokud na Vysočině naprší za deset minut 30 mm, ani ten kypřič neudělá zázrak.
Odpovědět
FV
František Vochomejtl
10.12.2024 11:53 Reaguje na pavel peregrinSám jsem se divil rozdílu. Jeden kopec rozdělený mezi 2 hospodařící subjekty. Na jedné straně orba, na druhé straně kypřič. Řepka založená +- stejně. Bylo to právě po 30 mm za 10 m a pokud beru erozi po orbe za 100 procent, tak po kypření byla okoměrně tak na 5-10 procentech. Můj názor je, že toto opatření funguje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 12:50 Reaguje na František VochomejtlJasně. Po orbě a čerstvém založení řepky jsou tak velké srážky problém. Ten kypřč současně půdu zpětně stlačuje, jako po přirozeném slehnutí orby, jenže tam to je, pokud nepoužijí pěchy, řádově tři týdny.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.12.2024 21:03 Reaguje na František VochomejtlBohužel plno takových zkušeností viděných ze silnice je hodně zavádějících. Za prvé letní bouřky jsou hodně lokální, na jednom konci pole je oněch 30 mm a na druhém může být úplné sucho. Dalším faktorem je hloubka profilu půdy. Nám se například ve svazích lokálně vyvěrá břidlice. Ta vodu nevsakuje vůbec a tato voda valící se dolů pak způsobuje vznik počátku erozivní vodoteče. Zde pak opravdu závisí na množství vody v daném čase. Když je jí příliš tak se rozteče všechno od orby až po striptil. Většinou však se voda zastaví a vsákne ještě na tomtéž poli.
Ovšem jak jsem se tam snažil dokázat, tak orba po vrstevnici je právě ta jediná, která dokáže vracet půdu na kopec.
Odpovědět
Ovšem jak jsem se tam snažil dokázat, tak orba po vrstevnici je právě ta jediná, která dokáže vracet půdu na kopec.
FV
František Vochomejtl
11.12.2024 13:24 Reaguje na Petr BlažekAno, možnost dostat půdu, která při obdělávání postupně leze milimetr po milimetru dolů se svahu je dnes zřejmě jediná výhoda pluhu. Ale to neni zasadni problem českého zemědělství. A nemusíte se snažit zdiskreditovat mé argumenty tvrzením, že jsem něco jen tak viděl z auta, protože tak to nebylo. Zřejmé je, že pokud naoráte kopec, schováte všechnu organiku dolů a nahoře zůstane minerál, tak vodní erozi nebrání vůbec nic a pak vznikají (jako v drtivé většině případů eroze po orbě) ty šílené erozní rýhy a plošné odnosy ornice. Budu se opakovat, ale je to z důvodu, že ta "armatura" která by měla být rovnoměrně v půdním profilu a na povrchu a dokáže ornici takto uchránit před většinou erozních událostí, je zaklopena na dně brázdy. Proto si myslím, že považovat orbu za protierozní opatření je pro mě buď nepochopitelná neznalost nebo snaha o manipulaci veřejným míněním. To druhé považuji za horší možnost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.12.2024 15:24 Reaguje na František VochomejtlManipulace to není. Pluh organiku neotočí na dno brázdy, protože je známo, či by mělo být, že při orbě dochází k mísení. Zaklopil byste to pouze orbou s předradličkou či šroubovou odhrnovačkou. Ale dnes se používají odhrnovačky tzv. kulturní, které mísí. A za druhé- pokud vám přijde velký příval, tak je úplně jedno, kolik organiky v půdě je.
V tomto případě jde totiž o čistě fyzikální jev.
Odpovědět
V tomto případě jde totiž o čistě fyzikální jev.
pp
pavel peregrin
11.12.2024 16:03 Reaguje na pavel peregrinČastým mýtem je také to, že pokud se na pole rozmetou průmyslová hnojiva, tak se orbou dostanou na dno brázdy. Není to pravda. Pluh to hnojivo při obracení skývy rovnoměrně rozptýlí do celého profilu.
Ale jak jsem již psal- výjimkou je orba s předradličkou, tzv. kulturní orba. Třeba zaorávka hnoje takovýmto typem pluhu by byla hrubou chybou, protože ten hnůj byste skutečně dostal až na dno brázdy. Orba s předradličkou se používá hlavně tam, kde je hodně hmoty, kterou chceme z nějakého důvodu dostat mimo dosah následných úkonů, třeba radličkového kypřiče.
Odpovědět
Ale jak jsem již psal- výjimkou je orba s předradličkou, tzv. kulturní orba. Třeba zaorávka hnoje takovýmto typem pluhu by byla hrubou chybou, protože ten hnůj byste skutečně dostal až na dno brázdy. Orba s předradličkou se používá hlavně tam, kde je hodně hmoty, kterou chceme z nějakého důvodu dostat mimo dosah následných úkonů, třeba radličkového kypřiče.
PB
Petr Blažek
11.12.2024 18:06 Reaguje na pavel peregrinAni ta předradlička není tak radikální, jelikož má záběr pouze cca 1/4 velké radlice. Ta shazuje pouze ten roh skývy, který by jinak trčel na povrchu včetně slámy a jiných zbytků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2024 09:23 Reaguje na Petr BlažekJJ, nechtěl jsem zabíhat až do takových podrobností.
Odpovědět
FV
František Vochomejtl
11.12.2024 19:18 Reaguje na pavel peregrinMáte pravdu, že jsem to trochu zjednodušil. Jsou určité úhly, pod kterými padá skýva na skývu a pod tímto úhlem tam leží i ta organika, o které bych rozhodně neřekl, že je rovnoměrně v profilu ornice. Ani když se orba rovmá diskerem, kompaktorem nebo třeba rotačkami cca do 10 cm, tak se k povrchu nedostává téměř žádná organika. A skutečně není jedno kolik organiky je na povrchu nebo blízko k němu. Byl jsem svědkem vícero událostí, kdy po povrchu teklo několik cm vody a organika to podržela natolik, že ornice zůstala tam, kde má být. Ale pravdou je, že vše má své limity. Po určité době i ta organika odplave, ale tvrdit, že nejlepší protierozní opatření je orba mi skutečně připadá jako manipulace.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2024 07:14 Reaguje na František VochomejtlCo si pamatuji, tak na Horácku byl odnos zorané půdy deštěm vždycky problémem, nemyslím si, že vodní eroze je novota. Tam, kde hospodaří p. Blažek, svahy a tudíž ten problém asi není, ale že orba je důležitá, I kdyby ne proti erozi, tak pro likvidaci škůdců a důležité provzdušnení, s tím se dá souhlasit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2024 09:30 Reaguje na František VochomejtlVíte, ono vždy záleží spíše na množství a rychlosti srážek v čase. Při rozložení řekněme deště za jeden den, kdy prší třeba 2 mm hod, nevadí, když spadne 40 mm. Ale stačí, aby za hodinu spadlo 20 mm a už může být problém. Jsou oblasti, kde může být lepší použít kypřič a někde pluh. To skutečně si musí každý posoudit sám a byrokracie by do toho neměla zasahovat. U nás máme velice rozmanité půdy a každá potřebuje svoji agrotechniku. Souhlasím s tím, že v dnešní době, i v rámci časových a personálních úspor, dochází často k paušalizaci či je to dáno současným odchodem mnoha zkušených lidí do důchodu a jejich nenáhradou. Protože aby agronom poznal svoje půdy, tak na to potřebuje minimálně 3 roky, pokud bude vnímavý. Zootechnik to má podstatně jednodušší.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 07:56To je váš pásák s tím pluhem nebo jen ilustrační obrázek? My pásák nemáme, mají ho vedle sousedi. Je to dobré, ale problém je ve chvíli, kdy je to pole vlhké a tam pak má problém se udržet. Je to něco za něco. Mohlo by se namítnout, že za vlhka nemá kdo co na poli dělat, ale bohužel kolikrát je praxe taková, že se to prostě udělat musí a pak je výhodnější klasika ve stopě.
Jinak naprostý souhlas, ti, kdo mluví o nevhodnosti orby na svazích, neví, o čem je řeč. Je to úplně stejné jako když jsem onehdy mluvil s jedním "odborníkem" a ten mě přesvědčoval, že brambory by se na svahu měly sázet po vrstevnici. A to byl prosím studovaný člověk. Ale já se dnes už nedivím ničemu, protože do provozu se nikdo nehrne, za to teoretiků přibývá jako hub po dešti.
Odpovědět
Jinak naprostý souhlas, ti, kdo mluví o nevhodnosti orby na svazích, neví, o čem je řeč. Je to úplně stejné jako když jsem onehdy mluvil s jedním "odborníkem" a ten mě přesvědčoval, že brambory by se na svahu měly sázet po vrstevnici. A to byl prosím studovaný člověk. Ale já se dnes už nedivím ničemu, protože do provozu se nikdo nehrne, za to teoretiků přibývá jako hub po dešti.
MU
Miroslav Uzel
10.12.2024 13:47 Reaguje na pavel peregrinVy sázíte brambory po spádnici ??? No potěš, to jste tedy odborník....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2024 14:31 Reaguje na Miroslav UzelNo když prší pomalu, je to výhoda. Ale když to udělá 50 mm za hodinu, je to horší. A brázdy udělají rybníčky, ty se protrhnou a je to všechno dole.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 19:48 Reaguje na Miroslav UzelAsi nevíte, jak se brambory na kopci sází, pane.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
10.12.2024 23:43 Reaguje na Miroslav UzelZásadně po spádnici.
Víte o kolik se musíte ohnout méně, když okopáváte brambory do kopce.
A zrovna tak, když tam v noci chodíte vybírat.
Ale vážně - podívejte se na katastrální mapy obcí, které jsou v údolích, a pole jsou ve svahu.
Budete možná překvapen, ale většina dílů po délce byla proti svahu.
Ale jednotlivé díly tenkrát byly rozděleny i na několik plodin, a orná půd byla méně slehlá, tak běžné atmosférické srážky půda pobrala, případně různé plodiny odtok vody ze svahu zpomalily.
Odpovědět
Víte o kolik se musíte ohnout méně, když okopáváte brambory do kopce.
A zrovna tak, když tam v noci chodíte vybírat.
Ale vážně - podívejte se na katastrální mapy obcí, které jsou v údolích, a pole jsou ve svahu.
Budete možná překvapen, ale většina dílů po délce byla proti svahu.
Ale jednotlivé díly tenkrát byly rozděleny i na několik plodin, a orná půd byla méně slehlá, tak běžné atmosférické srážky půda pobrala, případně různé plodiny odtok vody ze svahu zpomalily.
RP
Radim Polášek
11.12.2024 11:09 Reaguje na Miroslav UzelČistě jenom po spádnici nebo po svahu bylo možné sázet brambory pouze na malých polích. Kde jsou velká pole, jako je dnes, tak často nejde celé pole udělat řádky vedle sebe tak, aby na všech částech pole byly ty rovnoběžné řádky všude ve svahu nebo všude po spádnici. Když se sází ve svahu, tak některé řádky vždy budou dost po spádnici a naopak to vyjde totéž se sázením ve spádnici. Muselo by se uvnitř pole složitě dosazovat kousky řádků a podobně, aby to bylo všechno čistě ve svahu nebo čistě ve spádnici, vyšlo by to dost dráž a trvalo by to dost déle.
Tolik k teoretickému sázení brambor výhradně ve svahu nebo výhradně ve spádnici.
Takové složité vysazování kousků řádků půjde teprve v budoucnosti. Až bude možné různý sklon částí pole načíst do IT, spočítat přidávky těch kousků řádků a jednoduše je udělat strojem řízeným počítačem.
Odpovědět
Tolik k teoretickému sázení brambor výhradně ve svahu nebo výhradně ve spádnici.
Takové složité vysazování kousků řádků půjde teprve v budoucnosti. Až bude možné různý sklon částí pole načíst do IT, spočítat přidávky těch kousků řádků a jednoduše je udělat strojem řízeným počítačem.
PB
Petr Blažek
10.12.2024 17:33 Reaguje na pavel peregrinAno je náš. Právě takový traktor s pluhem umožňuje takové výkony aby jste za mokra mohl být doma.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 19:49 Reaguje na Petr BlažekJasně. Ale pokud vám podzim proprší, tak problémy nastanou.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.12.2024 20:08 Reaguje na pavel peregrinCo se týká setí řepek, tak v srpnu při mokru jezdím s pluhem tam kam se s ničím jiným nedostanete. Za mnou pak po mírném oschnutí jedou do hrubé brázdy rotační brány. Ale to je letní mělká seťová orba. Na podzim je již potřeba větší tahu a tím pádem se musíte přizpůsobit počasí. Ideální je všechno stihnout do konce října.
Potom nám zbývají pouze pole po cukrovce a ty již jenom podrýváme. A tam musíme mnohdy čekat na první mrazy abychom to utáhli.
Odpovědět
Potom nám zbývají pouze pole po cukrovce a ty již jenom podrýváme. A tam musíme mnohdy čekat na první mrazy abychom to utáhli.
pp
pavel peregrin
10.12.2024 20:44 Reaguje na Petr BlažekAno, rozumím. Máte půdy hlinité, zpracovatelné?
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.12.2024 21:17 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě jak kdy. Jsou spíše těžší. Když mluvíme o podzimním setí tak naše priorita je aby půda nepřesychala. To znamená ať jede pluh nebo podrývák(disky) tak hned za tím (samozřejmě když není bláto) pole přivalit - uzavřít aby nedocházelo ke zbytečnému odparu a vytvoření suchých tvrdých hrud.
U orby to řešíme tak, že za pluhem jezdí rovnou traktor na dvojmontážích s pěchem a smykovou lištou. To co se ten den zorá tak musí být přiraženo. Podrývák nebo disky mají možnost připojit si ještě další přídavný pěch nebo drtič hrud.
Odpovědět
U orby to řešíme tak, že za pluhem jezdí rovnou traktor na dvojmontážích s pěchem a smykovou lištou. To co se ten den zorá tak musí být přiraženo. Podrývák nebo disky mají možnost připojit si ještě další přídavný pěch nebo drtič hrud.
pp
pavel peregrin
11.12.2024 06:44 Reaguje na Petr BlažekProč nepoužijete rovnou kombinaci pluhu s pěchem? Jinak my na kypřiči, máme Karat, vzadu používáme těžký gumový pěch či kovový. Tím pádem je pole v podstatě připraveno k setí, ale ještě před sečkou ho přejedeme Kockerlingem. Nejsem přítel kompaktorů, na můj vkus tu půdu příliš zbytečně zjemňují, a to i pro řepku. Kompaktor používám jedině v případě setí cukrovky, tam to skutečně musí být precizní. Jinak nemám rád zbytečné operace na poli.
Odpovědět
JN
Jan New
10.12.2024 08:33Dobrý den, jde o tu rodinu Blažkovic která v okolí Ořecha pěstuje každý druhý rok na témže pozemku cukrovku, či řepku, která aby měla více peněz z dotací rozdělila hospodářství Jiřího Blažka mezi Petra, Jiřího,Martina,Vladislavu a s.r.o.Statek Blažek??? Která velké pole cca 80 ha v okolí Lochovic, aby vyřešila nařízení o max.velikosti plochy oseté jednou plodinou (30ha) to řeší tak že celé pole je např.pšenice ale např.20ha má Petr,20ha Jiří 20, či podobně?? ( No asi to nebude ono, s tím článkem to nějak nesedí).
Odpovědět
DA
DAG
10.12.2024 09:38 Reaguje na Jan NewTo je úplně jedno jestli to je on. Dělají to úplně všichni. Je to nesmyslným nastavením dotací ministerstvem. Jsem pro rozčleňování polí, biopásy atd., ale musí to být trochu systematické a pro zemědělce alespoň akceptovatelné. Myslím, že Vyborný s Hadíkem(pardon Hladíkem) to pořešili spíše svazácky než racionálně. Ostatně bohužel i všechno ostatní.
Odpovědět
Pája Žížala
10.12.2024 10:59 Reaguje na DAGSouhlas/nesouhlas - 50/50%. Není jedno, jestli je to on.
Já tohle účelové dělení neudělal. Možná se to stane, ale zatím ne. Mám 310 ha (90% svoje) a z toho hned 3 pole přes 50 - 70 ha. Další přes 35.
A naprostý souhlas, Je to nesmyslné rozčleňování a zásah do našeho majetku a práva s ním hospodařit podle své vůle. Vládnou nám lůzři ovlivnění a ovládaní psychopatickými aktivisty. A nejen v zemědělství.
Mimochodem, neořu od r. 1993. Říká se tomu půdoochranné hospodaření (proč asi, to určitě víte) a kupodivu na to (kromě jednoho, bývalého soudruha tajemníka) přešli postupně všichni moji sousedé. Používám kypření radličkou bez otáčení s různou hloubkou zpracování (mimochodem No-till ani strip - till se mi vůbec neosvědčil, jeden soused tvrdošíjně seje Avatarem, ale vzhledem k tomu, že mu nyní porost řepky z 35 do 50% zničily myši, očekávám od něj reflexi). Podle potřeby každé pole jednou za cca 5 až 8 let prohrábnu Terralandem "po rám", kupodivu také mám pásáka. A orbu považuji za archaický způsob obdělávání. Když nechcete erozi, musí posklizňové zbytky zůstat nahoře. Žížaly je o ně do další sklizně bezpečně postarají...
Odpovědět
Já tohle účelové dělení neudělal. Možná se to stane, ale zatím ne. Mám 310 ha (90% svoje) a z toho hned 3 pole přes 50 - 70 ha. Další přes 35.
A naprostý souhlas, Je to nesmyslné rozčleňování a zásah do našeho majetku a práva s ním hospodařit podle své vůle. Vládnou nám lůzři ovlivnění a ovládaní psychopatickými aktivisty. A nejen v zemědělství.
Mimochodem, neořu od r. 1993. Říká se tomu půdoochranné hospodaření (proč asi, to určitě víte) a kupodivu na to (kromě jednoho, bývalého soudruha tajemníka) přešli postupně všichni moji sousedé. Používám kypření radličkou bez otáčení s různou hloubkou zpracování (mimochodem No-till ani strip - till se mi vůbec neosvědčil, jeden soused tvrdošíjně seje Avatarem, ale vzhledem k tomu, že mu nyní porost řepky z 35 do 50% zničily myši, očekávám od něj reflexi). Podle potřeby každé pole jednou za cca 5 až 8 let prohrábnu Terralandem "po rám", kupodivu také mám pásáka. A orbu považuji za archaický způsob obdělávání. Když nechcete erozi, musí posklizňové zbytky zůstat nahoře. Žížaly je o ně do další sklizně bezpečně postarají...
DA
DAG
10.12.2024 11:16 Reaguje na Pája ŽížalaTak jste asi poctivý sedlák. Dělají to i velké holdingy. Proto si myslím, že je jedno jestli je to zrovna on. To když se podíváte potom na katastr, tak žasnete, komu všemu různá pole patří. Někteří to dělají opravdu důsledně i s přepisem pozemků. Navíc si myslím, že pak si přefakturovávají práci a ještě si "optimalizují" daně. Orba versus minimalizace mi úplně moc neříká. Na druhou stranu, když nehrozí eroze a použijete orbu, tak nepotřebujete tolik chemie.
Odpovědět
Pe
Petr
10.12.2024 11:35 Reaguje na Pája ŽížalaNikdy mě nepřestane překvapovat názor, že každý má právo si se svým majetkem dělat co se mu zlíbí. Obzlášť když tím majetkem je životní prostředí nás všech.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.12.2024 11:54 Reaguje na Petrtakže Váš majetek je Váš jen tak trošku? to znamená, že prostě můžu přijít k Vám domů a zobnout si z Vaší lednice a naporoučet Vám, jaké si máte koupit záclony?
ostatně čtěte Spencera, tam to všechno je.
Odpovědět
ostatně čtěte Spencera, tam to všechno je.
Pe
Petr
10.12.2024 12:00 Reaguje na Lukas B.V něčem máte pravdu. Pokud hrozí, že vaším majetkem a nakládáním s ním nějak ovlivníte někoho/něco jiného, tak samozřejmě a zcela racionálně je váš majetek váš jen tak trošku.
Váš příklad byl bohužel velmi hloupý.
Odpovědět
Váš příklad byl bohužel velmi hloupý.
JS
Jiří Svoboda
10.12.2024 12:27 Reaguje na PetrPokud poškozuji okolí, je to negativní externalita, kterou bych měl kompenzovat přiměřenou platbou. To mne bude motivovat k tomu, abych své okolí negativně ovlivňoval co nejméně.
Klausovský "volný" trh, kde se negativní externality ignorují, nelze ani považovat za trh - je to nespravedlivý paskvil.
Odpovědět
Klausovský "volný" trh, kde se negativní externality ignorují, nelze ani považovat za trh - je to nespravedlivý paskvil.
Pe
Petr
10.12.2024 12:44 Reaguje na Jiří SvobodaNěco jako odpustky? Když na to máš, můžeš si dělat co chceš? Tak takový svět bych nechtěl. A vy po první osobní zkušenosti také ne.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.12.2024 12:45 Reaguje na Jiří Svobodaale kdo bude hlídat hlídače?
na to narazily, narážejí a narazí všechny "mělobysesmy" a skončilo to, končí a bude končit deformací trhu a iracionálním chováním zákona dbalých občanů.
Odpovědět
na to narazily, narážejí a narazí všechny "mělobysesmy" a skončilo to, končí a bude končit deformací trhu a iracionálním chováním zákona dbalých občanů.
pp
pavel peregrin
10.12.2024 12:59 Reaguje na PetrVás asi překvapuje kde co, že? Vy jste totiž se svými názory jako z jiné planety. Předpokládám, že se neživíte jako soukromník , ale tipoval bych vás na státního zaměstnance.
Odpovědět
Pe
Petr
10.12.2024 13:03 Reaguje na pavel peregrinBohužel zde je evidentní, že vy jste se svými názory z jiné doby.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 19:52 Reaguje na PetrJá jsem příteli z doby, kdy lidé měli ještě hlavu na myšlení a ne na to, aby jim nepršelo do krku. Vy se svými směšnými a potřeštěnými názory můžete kázat leda lidem z vlastní bubliny, ale nezkoušejte to na člověka, kterého zemědělství živí celý život.
Odpovědět
Pe
Petr
10.12.2024 22:48 Reaguje na pavel peregrinŽe něco děláte celý život a znáte to má tedy znamenat, že to děláte dobře?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.12.2024 06:46 Reaguje na PetrAsi to dělám dobře, když se tím sebe a zaměstnance celý život živím, ne? Pokud by to dobře nebylo, už bychom to nedělali.
Odpovědět
Pe
Petr
11.12.2024 09:27 Reaguje na pavel peregrinMě ale váš zisk nezajímá, mě zajímá co tam zůstává po vás. O tom se tu bavíme, ne o vaší kapse, tu si jistě umíte nacpat dobře.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.12.2024 11:47 Reaguje na PetrAsi tam toho neustále zůstává hodně, nemyslíte? Pokud by nezůstávalo, nemohli bychom hospodařit.
Odpovědět
Peter Sládek
11.12.2024 16:30 Reaguje na pavel peregrinAby si pan Peregrin mohl "nacpat kapsy" musí "po něm zůstat" potraviny pro 60 dalších lidí.
Pokud má 4 zaměstnance, tak pro 300.
To samozřejmě ekokomsomolce nezajímá, oni žijí v jiné době.
Odpovědět
Pokud má 4 zaměstnance, tak pro 300.
To samozřejmě ekokomsomolce nezajímá, oni žijí v jiné době.
KP
MU
pp
pavel peregrin
10.12.2024 12:56 Reaguje na Pája ŽížalaSouhlasím se vším mimo toho, že orba je archaický způsob. My také používáme mnoho let pouze podrývák, ale co se orby týká, je třeba vždy uvažovat, v jaké oblasti ji použít. Pokud má někdo lehčí, hlinité půdy v rovině či mírném návrší, není nutné od orby ustupovat, pokud mu vyhovuje. Ten výkon pluhu a halvně drobení skývy je srovnatelné s výkonem kypřiče. Samozřejmě, žádoucí , hlavně pro seťovou orbu, je použít pěch. Ale na těžších a hlavně těžkých půdách, převažují jasně klady kypřiče, z hlediska výkonnosti a následného zpracování zcela určitě.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.12.2024 20:39 Reaguje na pavel peregrinMůj názor je, čím horší půda, tím větší péči potřebuje. Na berounsku obhospodařujeme pole, která byla kdysi dnem nějakého jezera. Hlinitopísčitý povrch, pod tím jílovité podloží vyplněné oblkázkovitými kameny. Náš boj s kameny spočívá v jejich zaorání a následná příprava již nemůže mít radličky, jelikož by jste ty kameny znovu vytahal na povrch.
Další důležitý aspekt, který v diskuzi vůbec nikdo nebere vážně je ta orba proti svahu po vrstevnici.
Počítejte se mnou:
denní výkon pluhu 25ha 250000 m2
hloubka orby cca 25cm 0,25 m
šířka záběru radlice 40cm 0,4 m
250000 x 0,25 = 62500 m3
Tolik kubických metrů půdy denně při své práci, aniž bych nějakým zásadním způsobem zvyšoval spotřebu nebo pracnost, posunu o 40 cm výše proti kopci.
Odpovědět
Další důležitý aspekt, který v diskuzi vůbec nikdo nebere vážně je ta orba proti svahu po vrstevnici.
Počítejte se mnou:
denní výkon pluhu 25ha 250000 m2
hloubka orby cca 25cm 0,25 m
šířka záběru radlice 40cm 0,4 m
250000 x 0,25 = 62500 m3
Tolik kubických metrů půdy denně při své práci, aniž bych nějakým zásadním způsobem zvyšoval spotřebu nebo pracnost, posunu o 40 cm výše proti kopci.
pp
pavel peregrin
10.12.2024 20:49 Reaguje na Petr BlažekJasně, toto umí pouze pluh, mě to říkat nemusíte. Ale jak to může v diskuzi někdo brát vážně, když tady s výjimkami nemá o zemědělství nikdo páru a pouze zde papouškují názory rychlokvašených "odborníků"?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2024 11:23 Reaguje na Petr BlažekTo dnes neexistuje stroj, který ty kameny vytáhne z pole a třeba je shromáždí k odvezením z pole? Kameny vytahané z pole ve dnešní době, přirozeně ve správné době, kdy na nich ulpí jen minimum zeminy, mohou být dnes žádaná a docela slušně zaplacená komodita. Když dneska dotěžujeme pouze zbytky z lomů a dolů na kamenivo, protože nové lomy a doly se téměř neotevírají a kamenivo se musí vozit z čím dále větší vzdálenosti.
Pokud jsou ty kameny z těch správných žádaných pevných hornin.
Jinak kdysi, za hlubokého socialismu měla JZD na pastviny a jiné dříve neorané plochy, kde orba vytahovala ty kameny z půdy, běžně drtiče kamenů. Vždycky jednou za rok, při zpracování půdy, projeli tím drtičem pole a za 3 - 5 let bylo z kamenitého pole s mnohakilovými balvany krásné hlinité pole maximálně s troškou drobných pár centimetrových kamínků na povrchu.
Odpovědět
Pokud jsou ty kameny z těch správných žádaných pevných hornin.
Jinak kdysi, za hlubokého socialismu měla JZD na pastviny a jiné dříve neorané plochy, kde orba vytahovala ty kameny z půdy, běžně drtiče kamenů. Vždycky jednou za rok, při zpracování půdy, projeli tím drtičem pole a za 3 - 5 let bylo z kamenitého pole s mnohakilovými balvany krásné hlinité pole maximálně s troškou drobných pár centimetrových kamínků na povrchu.
PB
Petr Blažek
10.12.2024 20:17 Reaguje na Jan NewKdyby jste jenom závistivě nežvanil, tak by jste věděl, že ty pole máme rozdělené už od devadesátých let. A taky by jste věděl, že jelikož hospodaříme v okolí Prahy tak si prakticky na investiční dotace nedosáhneme a máme nárok pouze na dotace na plochu.
Co se týče osevního postupu zkuste navrhnout co se dá pěstovat a prodat kromě pšenice, ječmene , řepky a cukrovky.
Dotace na plochu v současné době nepokryjí ani náklady na pachtovné a daň z pozemků. Na investice, provozní náklady a mzdy si musíme vydělat. A to i v době kdy inflace přesahuje 15% a cena potravin je neustále uměle snižována dovozy z jiných kontinentů, případně z Ukrajiny nebo Ruska.
Odpovědět
Co se týče osevního postupu zkuste navrhnout co se dá pěstovat a prodat kromě pšenice, ječmene , řepky a cukrovky.
Dotace na plochu v současné době nepokryjí ani náklady na pachtovné a daň z pozemků. Na investice, provozní náklady a mzdy si musíme vydělat. A to i v době kdy inflace přesahuje 15% a cena potravin je neustále uměle snižována dovozy z jiných kontinentů, případně z Ukrajiny nebo Ruska.
DA
DAG
11.12.2024 08:23 Reaguje na Petr BlažekUrčitě bych nepsal, že cena je snižována uměle dovozem. Ta je snižována konkurenčně. Taky svoje produkty vyvezete do zahraničí, když Vám dají víc peněz.
V podstatě je to naopak, zemědělství nebo jídlo udržujeme uměle dotacemi.
Odpovědět
V podstatě je to naopak, zemědělství nebo jídlo udržujeme uměle dotacemi.
PB
Petr Blažek
11.12.2024 18:00 Reaguje na DAGV Evropě doznívá inflace. Nic se neřešilo tolik jako cena potravin. Vše mohlo zdražit, pouze máslo ne?
V červnu jsem projížděl jižní Itálii a tam v přístavu Bari vykládali loď plnou pšenice. Pravděpodobně z Ukrajiny nebo Rusko. Tou dobou se již na okolních polích sklízela letošní úroda. Nelze to nazvat jinak než umělé snižování cen. Konkurence by byla v případě, že by tamní zemědělci museli pěstovat plodiny za stejných byrokratických podmínek jako my v Evropě.
Odpovědět
V červnu jsem projížděl jižní Itálii a tam v přístavu Bari vykládali loď plnou pšenice. Pravděpodobně z Ukrajiny nebo Rusko. Tou dobou se již na okolních polích sklízela letošní úroda. Nelze to nazvat jinak než umělé snižování cen. Konkurence by byla v případě, že by tamní zemědělci museli pěstovat plodiny za stejných byrokratických podmínek jako my v Evropě.
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 09:09Nemám co bych dodal. Je to článek fundovaného praktika. Je rozdíl půda
a půda a lokalita a lokalita. EU se shlédla v jednotných postupech pro
všechny, ať hospodaří tam, nebo tam. Rozhodnutí zda orat, či ne musí být
POUZE na samotném hospodáři a nikoliv na někom, koho ta půda neživí a ani
k ní v praxi nepřičuchl. Takoví dnes bohužel rozhodují a nebo mudrují, co
má praktik dělat.
Odpovědět
a půda a lokalita a lokalita. EU se shlédla v jednotných postupech pro
všechny, ať hospodaří tam, nebo tam. Rozhodnutí zda orat, či ne musí být
POUZE na samotném hospodáři a nikoliv na někom, koho ta půda neživí a ani
k ní v praxi nepřičuchl. Takoví dnes bohužel rozhodují a nebo mudrují, co
má praktik dělat.
MU
Miroslav Uzel
10.12.2024 13:44 Reaguje na Břetislav MachačekTak nevím, kdo zakazuje zemědělcům orat ? Je to na nich jaký způsob zvolí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 19:58 Reaguje na Miroslav UzelTak vy nevíte? Budete se divit, ale potřeštění úředníci od stolu. Jsou oblasti přímo vyjmenované, kde je orba výslovně zakázána, třeba zrovna na těch svazích, a přitom je to ta největší pitomost. Jenže to by tomu musel někdo rozumět, víte, a nekecat nám do toho. Nejvíc je člověk zvědav na odborníky, kterým ještě neoschl inkoust na diplomu, ale rad mají na rozdávání.
Odpovědět
RP
VK
Vaclav Kavka
10.12.2024 09:16A proč teda sedláci odborníci tak vyrabovali a zplundrovali krajinu, když tomu tak rozuměj?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 10:48 Reaguje na Vaclav KavkaZ vašeho příspěvku je vidět, že patříte k zmanipulované veřejnosti. O zemědělství nevíte nic. A o naše pole nemějte obavu, protože kdyby tomu tak skutečně bylo, dávno bychom nehospodařili.
Odpovědět
VK
Vaclav Kavka
10.12.2024 11:05 Reaguje na pavel peregrinTak mi vysvětlíte, kam zmizely koroptve, půlka organiky z půdy, hmyz, kterýho bylo ještě před pár lety plno?
Kde máte vy odborníci sýčky, dudky, křepelky?
Jediný, o co se nebojím, jsou vaše kapsy.
Odpovědět
Kde máte vy odborníci sýčky, dudky, křepelky?
Jediný, o co se nebojím, jsou vaše kapsy.
ss
smějící se bestie
10.12.2024 11:24 Reaguje na Vaclav KavkaBrečíš na špatném hrobě -
zelený, státní správa = přemnožení predátoři !
Odpovědět
zelený, státní správa = přemnožení predátoři !
pp
pavel peregrin
10.12.2024 13:05 Reaguje na Vaclav KavkaKoroptve a ostatní začaly mizet s přemnožením černé zvěře a neuváženým hájením predátorů, nárůstem vran, krkavců, lišek etc. To je jednoduché, ale to vás asi nenapadlo, že. A organika z půdy tak moc nemizí, protože jestli si to uvědomujete či nikoliv, tak nejen hnůj či kejda zajišťují primární hmotu, ale, a to především, posklizňové zbytky a těch je mnozstevně oproti občasnému hnojení podstatně víc.
Odpovědět
DA
DAG
10.12.2024 13:17 Reaguje na pavel peregrinSamozřejmě, že na koroptve má zásadní vliv zemědělství. A ty začaly mizet ještě před zvýšením dravé zvěře a divočáků. Naopak si myslím, že zvyšování predátorů masivně nastal až potom co myslivci pochopili, že už do budoucna nebudou drobnou lovit.
Odpovědět
Pe
Petr
10.12.2024 13:22 Reaguje na pavel peregrinPredátoři vysvětlují jen část, nevysvětlují třeba úbytek hmyzu.
Příčiny jsou tedy společné. Z jedné třetiny predátoři, z jedné třetiny zemědělství, a z jedné třetiny to ostatní dohromady.
Házet to na druhé nepomůže.
Odpovědět
Příčiny jsou tedy společné. Z jedné třetiny predátoři, z jedné třetiny zemědělství, a z jedné třetiny to ostatní dohromady.
Házet to na druhé nepomůže.
PB
Petr Blažek
10.12.2024 21:29 Reaguje na PetrÚbytek hmyzu a následně ptactva se snadno hází na zemědělce. Ovšem vůbec se nebere v úvahu, že plno ptactva bylo navázáno na lidská obydlí. U každého z nich byl suchý záchod, u většiny chlév (alespoň malý), nebo alespoň králíkárna, kotec pro slepice a za tím hnojník. A to všechno bylo zdrojem much a dalšího drobného hmyzu na který byla navázána populace ptactva. A to i v relativně velkých městech.
Zkuste nyní udělat polní hnojiště na dohled od obce. Ještě než vyklopíte druhou fůru, už budete mít telefonát od starosty nebo jiného pokrokového obyvatele, že takhle to dál dělat nemůžete.
Odpovědět
Zkuste nyní udělat polní hnojiště na dohled od obce. Ještě než vyklopíte druhou fůru, už budete mít telefonát od starosty nebo jiného pokrokového obyvatele, že takhle to dál dělat nemůžete.
LB
Lukas B.
10.12.2024 13:56 Reaguje na pavel peregrinděkuji. bez ironie. nejsem sedlák a nějakým svým selským (ehm, zahrádkářským) rozumem jsem vždy vnímal výrazný nepoměr množství organiky zbytků po sklizni a množství organiky hnoje od dobytka, který půda uživí.
samozřejmě zahrádce prospěje nadílka (třeba) koňských kobližků. ale otázkou je, kolik koňů ta zahrádka uživí, žánop.
Odpovědět
samozřejmě zahrádce prospěje nadílka (třeba) koňských kobližků. ale otázkou je, kolik koňů ta zahrádka uživí, žánop.
pp
pavel peregrin
10.12.2024 20:08 Reaguje na Lukas B.No právě. Všimněte si, že pro drtivou většinu laiků je organika v půdě spojena s hnojem, málem jako posvátným teletem. Ale pokud si vezmete to množství zbytků, které se každým rokem zapraví do půdy a srovnáte to s hnojením, které se většinou- s výjimkami- koná jednou za čtyři roky a většinou se rozmetá do 40 t a spíš méně, tak je to jasné. Takový chrást řepy nebo zaorávka jetelů, vojtěšky, hmota po sklizni zrnové kukuřice, to je masivní dotace primární hmoty do půdy. Ano, je tam většinou horší poměr C:N, ale to se dá lehce upravit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.12.2024 18:06 Reaguje na pavel peregrinNaprostý nesmysl. V době kdy začaly mizet koroptve bylo divočáků hodně málo a ani to rozšíření se s koroptví a další drobnou tenkrát nějak nepřekrývalo. Dravci byly decimováni následky používaní DDT a krkavcovití se lovili.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 20:02 Reaguje na Jarek SchindlerVás beru jako odborníka přes myslivost. Asi to tedy může být do určité míry tak, jenže je zajímavé, že konkrétně u nás koroptve nemizely a jsou zde běžně pořád. Takže nelze zřejmě generalizovat ani tak, ani tak.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
10.12.2024 23:13 Reaguje na pavel peregrinKdyž vidím z domu protější pole, tak je tam 2x zaseto obilí a 1x kuku na siláž. Sláma z obilí je odvezena, kukuřice taky. Po sklizni zbyde holé pole. Hnůj to pole nevidí, ten končí v bioplynce. Zbydou jen ty kořínky v zemi. Zdá se mi to málo na udržování úrovně humusu v zemi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.12.2024 06:48 Reaguje na Karel ValentaAno, to je pak druhá- ta špatná- cesta. Sláma z pole by měla sloužit pouze jako stelivová základna a pokud ne, tak vše by mělo jít zpět.
Sláma- pole máma. A hnůj v bioplynce je zvěrstvo.
Odpovědět
Sláma- pole máma. A hnůj v bioplynce je zvěrstvo.
PE
Petr Elias
10.12.2024 14:19 Reaguje na Vaclav KavkaTak je asi jasné, že místní sedláci neřeknou, že za koroptve mohou oni. Ale realita je taková, že nejvíc koroptví zmizelo v dobách rudého moru, kdy o nějakých zelených, přemnožených predátorech, přemnožené zvěři, atd. nebylo ani slechu. :)
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.12.2024 14:30 Reaguje na Petr Eliason tam byl asi souběh více vlivů. zcelení polí
(když je široko daleko jedna jediná plodina není po většinu roku moc co žrát) rozorání mezí (nemají se kam schovat a z čeho zobat přemrzlé bobule), chemizace zemědělství, divoká prasata...
Odpovědět
(když je široko daleko jedna jediná plodina není po většinu roku moc co žrát) rozorání mezí (nemají se kam schovat a z čeho zobat přemrzlé bobule), chemizace zemědělství, divoká prasata...
RP
Radim Polášek
11.12.2024 11:44 Reaguje na Lukas B.Koroptve by měly být ptáci silně vázáni na otevřený prostor polí a na poměrně malé teritorium o velikosti řádově stovek metrů. Na té rozloze, třeba půlky hektaru až hektar potřebují jednak nějaký křovitý hustý porost na mezi uprostřed polí a nějaké brázdy v poli pro přebývání a současně v blízkosti, řekněme 100 až 200 metrů dostatek potravy po celý rok a to pro chovný pár i odchované hejno pár dalších mladých, tudíž po celý rok poměrně vysoké množství hmyzu a semen.
Tak malé teritorium nevyhovuje velkým lánům a zlikvidovaným mezím a taková hustota a diverzita potravy nevyhovuje zase těm velkým lánům a současně chemizaci zemědělství.
První ránu tak dostaly koroptve zcelováním polí a mizením mezí v padesátých letech, druhou potom zavedením chemizace do socialistického zemědělství v sedumdesátých letech a třetí těm zbytkům koroptví namnožením predátorů po Sametu, protože lpění koroptví na svém malém teritoriu způsobuje, že tam mohou být predátorem rychle a úplně vybity.
Bažant ( a zajíc) se třeba dokázali přizpůsobit životu na biotopech postupně zarůstajících neudržovaných pastvin, luk a ostatních lesních ploch a okrajích menších lesů, proto pokles jejich počtu byl poměrně pomalejší, ale koroptev nedokázala nahradit svůj polní biotop, proto většinou úplně vymizela.
Odpovědět
Tak malé teritorium nevyhovuje velkým lánům a zlikvidovaným mezím a taková hustota a diverzita potravy nevyhovuje zase těm velkým lánům a současně chemizaci zemědělství.
První ránu tak dostaly koroptve zcelováním polí a mizením mezí v padesátých letech, druhou potom zavedením chemizace do socialistického zemědělství v sedumdesátých letech a třetí těm zbytkům koroptví namnožením predátorů po Sametu, protože lpění koroptví na svém malém teritoriu způsobuje, že tam mohou být predátorem rychle a úplně vybity.
Bažant ( a zajíc) se třeba dokázali přizpůsobit životu na biotopech postupně zarůstajících neudržovaných pastvin, luk a ostatních lesních ploch a okrajích menších lesů, proto pokles jejich počtu byl poměrně pomalejší, ale koroptev nedokázala nahradit svůj polní biotop, proto většinou úplně vymizela.
AZ
Antonín Zdráhala
10.12.2024 11:21Je vidět, že většina diskutujících ani netuší, co je regenerativní zemědělství. Proto ať žije orba. Můj děda oral dvěma koňma. Můj otec 25K. Já ořu 80k. (ale končím s tím) Vy již ořete stovkami koní. A vaše děti budou orat dynamitem. Jinak to už totiž nepůjde.
Odpovědět
VB
Vladimír Bílek
10.12.2024 12:00 Reaguje na Antonín ZdráhalaTak si sviťte petrolejkou a svíčkou na kadibudce a nám dejte pokoj na internetu, když ho děda neměl a nepotřeboval.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.12.2024 13:06 Reaguje na Antonín ZdráhalaTeď nevím- jste pro orbu, kypření či pro regenerativní zemědělství?
Odpovědět
Le
Lesak
10.12.2024 13:12Správný článek pro orbaře. Ať si každý sedlák rozhodně sám jak pole oddělovat. Já ořu už 30 let a orat nikdy nepřestanu. Jednak jsem v eku a zadruhé v tom vidím u sebe smysl.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.12.2024 16:11 Reaguje na LesakPřesně tak. Já sice už orám pouze v malém, ale bez orby bych musel
sáhnout po chemii. Taky ručně okopávám a pleji, protože půda potřebuje vzduch a nebýt orání a rytí, tak je udusaná jako stodolní mlat. Ti pomatenci se zřejmě shlédli někde v sypkých půdách a nikdy neviděli slehlou jílovitou půdu na jejímž povrchu stojí voda a kde
bez nakypření ani nic nevyklíčí.
Odpovědět
sáhnout po chemii. Taky ručně okopávám a pleji, protože půda potřebuje vzduch a nebýt orání a rytí, tak je udusaná jako stodolní mlat. Ti pomatenci se zřejmě shlédli někde v sypkých půdách a nikdy neviděli slehlou jílovitou půdu na jejímž povrchu stojí voda a kde
bez nakypření ani nic nevyklíčí.
pp
pavel peregrin
10.12.2024 20:10 Reaguje na LesakSamozřejmě, a dobře děláte, natož, když jste v eku.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
10.12.2024 18:18Pane Petře Eliasi nebo Eliáši, jsem zahrádkář občasník takže mám jen stromy (jabloně) a keře (rybíz, kanadská borůvka, ostružina, malina) a tak nemusím, přesněji nesmím ani okopávat, děda měl asi hektar a oral díky kravičce. Pokud jde o koroptve, tak to asi nepůjde jen rudým morem, aspoň nevím, že by před rokem 1989 vládl ve Spolkové republice Německo, kde se jim nedaří taky. Tamní přírodovědec to přičítal rozorání mezí (ano, nerozorával je jen rudý mor, píše o vyasfaltovaných polních cestách takže tady soudruzi zaostávají, stejně jako dnešní zemědělci) čímž se ničil životní prostor (vyvýšení chránilo proti vlhkosti nebezpečné hlavně kuřatům) a mizejícímu hmyzu (kvůli používání insekticidů) tedy potravě kuřat (náš rudý mor i v tomto marně doháněl německý rudý mor), příčin ovšem bylo víc, píše i o příliš velkých lánech, příliš bujné vegetaci díky hnojení. O to těžší bude náprava a pokud mají pravdu lidé s divokými prasaty (je to všežravec a kuřátko, které neuletí je snadná kořist) tak je asi budeme vídat jen v ZOO. Něco se zkazí snadno, zvlášť když se nedomýšlejí možné důsledky, za kukuřici nás divoká prasata rozhodně chválí, potrava je rozhodující pro početnost.
Odpovědět
Pe
Petr
10.12.2024 19:00 Reaguje na Petr DubskýS dovolením přidám k tématu jeden článek.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Zari---2007/Populace-koroptve-polni---hlavni-priciny-stavajici
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Zari---2007/Populace-koroptve-polni---hlavni-priciny-stavajici
JO
Jarka O.
10.12.2024 20:35 Reaguje na PetrHezký článek, díky. Pro Vysočinu bych vybrala jako důvod úbytku polních ptáků po 90.letech, kdy se jich objevovalo dostatek, vzrůstající zarůstání a konec obhospodařování krajiny (remízy, zarostlé louky), ničení polí budovami a silnicemi, tím i větší neklid a civilizaci, nárůst počtů dravých ptáků, a třeba i psů. Krkavcovitých je dnes vidět bezpočet druhů, koroptve, čejky, chocholouši, skřivánci, vrací polníčci už nemají šanci na návrat.
Odpovědět
JO
PE
Petr Elias
11.12.2024 13:02 Reaguje na Petr DubskýTak díky za potvrzení toho, co jsem psal. ;)
Odpovědět
PD
Petr Dubský
10.12.2024 20:38pane Petře, já jsem čerpal z velmi zajímavé publikace vydané v Německu v roce 1989, u nás v roce 1999 pod názvem Pole a louky, vidící základní problém v tom, že se ze zemědělství stal zemědělský průmysl. Je velmi zajímavá, odbornou úroveň by byl ale schopný ohodnotit pan Peregrin. A měl by si ji přečíst i pan Eliáš, poznal by, že jsme s určitým časovým odstupem kopírovali vývoj za železnou oponou, tehdy se říkalo, nevím ovšem do jaké míry vážně, dohnat a předehnat vyspělé kapitalistické státy, moje generace (ročník 1960) si z toho dělala legraci. Vyšlo to v nakladatelství Ikar v knižnici Průvodce přírodou. Zajímavý je i Les či jednotlivá životní prostředí. A vadí mi, když někdo vidí jednoduché příčiny, protože tak není možné najít řešení. A taky, že se zapomíná, kdo naši společnost živí, že to nejsou různé celebrity. Nejsem staromilec, ale pokouším se být realista.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
11.12.2024 07:50 Reaguje na Petr DubskýJsem ročník 1954 a za železnou oponou jsme žili,ale informací se to určitě netýkalo.Znali jsme a odborně na výši byli.Jen se to nějak ze známých důvodů nedařilo realizovat.V tomto změna režimu bYla uirčitě dobrá.Ti co uměli se rozjeli.Odbornost.Vysoká škola zemědělská v Praze ročně chrlila několik málo stovek zemědělských inženýrů,kteří uměli.Dnes Zemědělská univerzita tamtéž pro zemědělství 15-20studentů ročně....ostatní "speciální chovy",tedy lvi a paví oka,ekologie a další . /Po roce 1989 jsme začali být v kontaktu se světem přímo a Německu,je to blízko,byl roky trend stejný,jen pomalý.
Jaké dohánění a předehnání....dělat řemeslo dobře,podle současných znalostí,ať jsme sedlák,či lékař.
Odpovědět
Jaké dohánění a předehnání....dělat řemeslo dobře,podle současných znalostí,ať jsme sedlák,či lékař.
pp
pavel peregrin
11.12.2024 08:14 Reaguje na Emil BernardyMáte pravdu.Onehdy jsem mluvil se známým a ten se vyjádřil ještě jadrněji- produkuje asi tak 6 inženýrů, z čehož jeden se bude věnovat svojí firmě a ostatní jsou v praxi k nepotřebě.
Tam jsme to dopracovali. A proto mě skutečně vytáčí, když se k problematice zemědělství vyjadřují hlavně různé ekospolky a neznalí, zmanipulovaní lidé. A někdy mi přijde, že i na té vysoké učí dnes lidé té praxe málo znalí a když už, tak jen svého úzkého segmentu. S výjimkami, abych nekřivdil.
Odpovědět
Tam jsme to dopracovali. A proto mě skutečně vytáčí, když se k problematice zemědělství vyjadřují hlavně různé ekospolky a neznalí, zmanipulovaní lidé. A někdy mi přijde, že i na té vysoké učí dnes lidé té praxe málo znalí a když už, tak jen svého úzkého segmentu. S výjimkami, abych nekřivdil.
EB
Emil Bernardy
11.12.2024 11:51 Reaguje na pavel peregrinZnal jsem a znám hodně učitelů,je přirozené že nemají praxi jakou budou mít jejich žáci za 10 let po absolvování.Žertem kdo umí umí,kdo neumí,učí,ale to tak není.Znám učitele vynikající,není jich málo.V mém oboru škola,nástupní praxe,zkouška,atestační školení,zkouška a celoživotní vzdělávání.Ale na oblbnutí klientů stačí opravdu hodně málo a na dobrý byznys to stačí....
Ve školství by to mělo být a bylo to tak,že profesor má nějaké docenty,nástupce, a mladé asistenty....na těch dvacet studentů tento luxus není možný.
Odpovědět
Ve školství by to mělo být a bylo to tak,že profesor má nějaké docenty,nástupce, a mladé asistenty....na těch dvacet studentů tento luxus není možný.
BM
Břetislav Machaček
11.12.2024 12:01 Reaguje na pavel peregrinOno něco podobného je ve všech oborech. Z jedné
VŠ technického zaměření byli po revoluci "odejíti"
odborníci a nahradily je rychlokvašky s čistými
štíty, protože se nestihli stát členy KSČ. Jejich
jediná kvalifikace byla, že nebyli nomenklaturní
kádry a nikdo jim to nemohl vytýkat. Aby se ale
razantně odpoutali od minulosti, tak začali
učit doslova opak toho, co se učilo předtím a učí
to dodnes. Pak vám nastoupí do podniku inženýr,
který neumí číst výkresy a to už nehovořím ty
starší podle starších norem ČSN, ASA, GOST atd.
Když mu z nich četl absolvent SPŠ strojnické, tak
Ing. strojař zíral jako tele na nová vrata, že to
umí dokonce středoškolák v předdůchodovém věku.
Když jsme slyšeli, kdo je učil, tak jsme to už
pochopili, protože to byli ti, co absolvovali
školu s odřenýma ušima a v praxi by neobstáli.
Odpovědět
VŠ technického zaměření byli po revoluci "odejíti"
odborníci a nahradily je rychlokvašky s čistými
štíty, protože se nestihli stát členy KSČ. Jejich
jediná kvalifikace byla, že nebyli nomenklaturní
kádry a nikdo jim to nemohl vytýkat. Aby se ale
razantně odpoutali od minulosti, tak začali
učit doslova opak toho, co se učilo předtím a učí
to dodnes. Pak vám nastoupí do podniku inženýr,
který neumí číst výkresy a to už nehovořím ty
starší podle starších norem ČSN, ASA, GOST atd.
Když mu z nich četl absolvent SPŠ strojnické, tak
Ing. strojař zíral jako tele na nová vrata, že to
umí dokonce středoškolák v předdůchodovém věku.
Když jsme slyšeli, kdo je učil, tak jsme to už
pochopili, protože to byli ti, co absolvovali
školu s odřenýma ušima a v praxi by neobstáli.
JS
Jiří S
11.12.2024 14:14 Reaguje na pavel peregrinMohu potvrdit. Byl jsem studentem ČZU. Vypsalo se asi 5 oborů něco mající společného s agronomií. Než se začalo, tak se všechny sloučily a dohromady nás nastoupilo 12. Dodělalo asi 10 z čehož 2 byli soukromníci. 7 jich dělá obchodní zástupce apod. Jediný kdo šel pracovat do družstva (firmy) jsem jen já.
Odpovědět
