Miroslav Bobek: Do Prahy se chystají další ďáblové

Bohužel ďáblové jsou krátkověcí (dožívají se obvykle šesti, jen výjimečně až devíti let), a tak z této původní ďábelské čtveřice zůstala v polovině letošního dubna již pouze Nutmeg. ..............

Je pro mě absolutně nepochopitelný postoj některých zemí k jejich "národnímu stříbru (nebo snad zlatu)"? Ďáblové jsou krátkověcí, ohroženi smrtelnou chorobou, laik by předpokládal, že Austrálie jich co nejvíce rozešle do světa, aby byli rozptýleni, tedy v izolaci, s větším předpokladem, že vzniknou zdravé populace, které by se mohly zase do Austrálie vrátit.
V Austrálii je prý řada druhů ptáků hubena jako škůdci, ale přesto se nesmějí vyvážet.
Na Novém Zélandě je milý pták, přímo "domácí mazel", nelétavý druh chřástala, weka, který se naučil žebrat u lidí, je všežravý a tak mu snad nehrozí, ne vyhubení, ale zánik třebas od predátorů, které se vláda NZ snaží vyhubit. Ale, pokud vím, se také nesmí vyvést. Podobné to je s tamním druhem cvrčka, s wetou, kterých tam je (prý) na 100 druhů - ale já v přírodě neviděl žádný - jeden téměř vyhynul, bylo zachráněno pár posledních kusů v trnitém keři, kde na ně krysy, potkani a kusuové nemohli. Když si vzpomenu, jak zde děti chovají strašilky a pakobylky, tak takové wety by byly výbornými druhy pro chov a rozmnožení. Ale slyšeli jste někdo o tom něco? Já ne.
A když si to porovnám s tím, co všechno je v EU zakázáno chovat, i jako hospodářská zvířata, tak si musím přiznat, že světem vládne stále větší b.bost.

Přeji pražské zoo hodně chovatelských úspěchů