Jádro jako nový český automotive: nové jaderné zdroje rozhýbou trh práce i vzdělávání

Trendy ukazují, že český jaderný průmysl stojí před zásadní výzvou. Kromě generační obměny musí zastavit odliv mladých odborníků a zároveň čelit rostoucí evropské konkurenci o technické profese. Do roku 2040 bude jen pro plánované nové jaderné zdroje potřeba přibližně 4 000 lidí, což vyžaduje koordinovanou spolupráci firem, škol a státu. Dostavba nových bloků v Dukovanech (EDU II) přinese regionu výrazný ekonomický impuls a může se stát zdrojem know-how i pro další evropské země, které na jadernou energetiku vsázejí. Nejen o těchto tématech se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD). Petr Závodský, předseda představenstva a generální ředitel, Elektrárna Dukovany II zdůraznil potřeby trhu práce pro projekt EDU II v evropském kontextu. Jádro dnes zajišťuje 23 % výroby elektřiny v EU, řada států prodlužuje životnost stávajících bloků (ČR, Velká Británie, Švýcarsko) a nové projekty plánují i dosud nejaderné země, například Polsko, Litva, Estonsko či Itálie. Česká republika tak musí počítat s rostoucí konkurencí v poptávce po odbornících v jaderném sektoru. Výstavba nových bloků EDU II nabídne uplatnění absolventům napříč obory, přičemž klíčová bude poptávka po technických profesích a obsazení licencovaných pozic řídícího operativního personálu, kontrolních a provozních fyziků či pracovníků radiační ochrany. Příprava některých klíčových specialistů, jako jsou například operátoři, reaktoroví fyzici či směnoví inženýři přitom i s praxí na reálném zařízení trvá 24 až 90 měsíců.

„Naším cílem je zajistit potřebný počet zaměstnanců bez ohrožení provozu stávajících bloků. Pomáhá nám spolupráce Skupiny ČEZ s více než 20 vysokými a 85 středními školami a velmi propracovaný systém strategického náboru. Podpora technického vzdělávání musí začínat už na základních školách. EDU II je projekt na několik dekád, který vyžaduje stabilní a kvalitní personální plánování jak pro provozní tým elektrárny, tak pro dodavatelské firmy i státní správu,“ řekl Závodský.

Zuzana Trtíková, ředitelka úseku Personalistika, ÚJV Řež přiblížila roli Skupiny ÚJV jako klíčového dodavatele inženýrských služeb, výzkumu a know-how pro českou jadernou energetiku. Spolu se Skupinou ČEZ tvoří páteř jaderného průmyslu a podílí se na přípravě nových zdrojů včetně malých modulárních reaktorů. Tyto projekty přinesou až desítky tisíc nových pracovních míst, zejména v oborech projekce a inženýringu, výzkumu materiálů, bezpečnostních analýz či IT podpory. Trtíková zároveň upozornila na demografické riziko – během příštích 15 let odejde do důchodu velká část odborníků 50+, což ohrožuje přenos know-how a kontinuitu v oboru.

„HR strategie Skupiny ÚJV je zaměřena na systematické budování odborných kapacit – od náboru a přímého oslovení přes stáže, letní školy a odborné akademie až po nástup absolventů na plný úvazek. Klíčové je propojení mladých expertů se zkušenými kolegy, cílené stipendijní programy, konkurenceschopné podmínky pro pedagogy i odborníky z praxe a také jednodušší přístup pro zahraniční talenty,“ doplnila Trtíková.

Vojtěch Tomášek, ředitel odboru vysokých škol MŠMT přiblížil nástroje podpory technického vzdělávání na vysokých školách. Připomněl, že univerzity mají autonomii v tom, jaké programy uskutečňují, ministerstvo je může motivovat především prostřednictvím projektových pobídek. Cílem je vznik progresivních a interdisciplinárních programů s širokým uplatněním absolventů. Obdobné pobídky by podle něho bylo vhodné zvážit i v rámci evropských projektů po roce 2028. „Podpora ze strany MŠMT směřuje například do umělé inteligence, robotiky, big dat, kybernetiky, kvantových a vesmírných technologií či biotechnologií. Aktuálně se diskutuje, které technické programy a v jakém rozsahu financovat, a to i s ohledem na zapojení klíčových partnerů z praxe,“ zmínil Tomášek.

Radek Chaloupka, Senior Manager KPMG představil socioekonomické dopady stavby nových bloků v Dukovanech. Studie odhaduje, že se v regionu bude nově pohybovat až 9 700 lidí, především v Třebíči, Moravském Krumlově, Ivančicích, Náměšti nad Oslavou a Jaroměřicích nad Rokytnou. Stavba nových jaderných zdrojů může zmírnit vylidňování a stárnutí regionu, přinese ale vyšší poptávku po technicky vzdělaných pracovnících a zaměstnancích ve správních profesích. Riziko masivního vysátí pracovního trhu se podle analýzy nepotvrdilo.

„Stavba EDU II je příležitostí přizpůsobit vzdělávací obory potřebám trhu, zejména na technických vysokých školách v Brně. Multiplikované dopady na ekonomiku regionu dosáhnou 230 až 250 miliard korun a vzniknout může až tisíc nových ekonomických subjektů. Nejvíce budou těžit doprava, stavebnictví, maloobchod, ubytování a stravování. Negativní dopady se projeví okamžitě se zahájením stavby, pozitivní až v jejím průběhu,“ řekl Chaloupka.

Milena Králíčková, předsedkyně České konference rektorů a rektorka Univerzity Karlovy v diskusním panelu zdůraznila, že vysoké školy chtějí nabízet více oborů odpovídajících potřebám trhu práce. Podle ní je však klíčové, aby se obory v dialogu s MŠMT nezúžily pouze na „společenskou objednávku“ a institut aplikačních garantů. „Jsem moc ráda, že se hovoří o celoživotním vzdělávání a o institutu mikrocertifikátů. Nejde o diplom od vysoké školy, ale o certifikaci konkrétních dovedností, která může pomoci i lidem, kteří už vysokou školu mají, například při rekvalifikaci. Výhoda mikrocertifikátů je jejich velká flexibilita a možnost propojit vzdělávání vysokých škol se zaměstnavateli,“ uvedla Milena Králíčková.

Petra Hrbáčková, ředitelka Střední průmyslové školy Třebíč upozornila, že motivace ke studiu technických oborů začíná už na základních školách a je nutné do diskuse zahrnout i jejich rodiče. „Na středních školách už jsou žáci, kteří mají o obor zájem, ale zásadní je práce s rodinami a širší veřejností. Potřebujeme také více kvalitních pedagogů, což naráží na nedostatek financí. Je třeba popularizovat i učitelskou profesi,“ dodala Hrbáčková.

Jan Štěrba, proděkan pro rozvoj a kvalitu Fakulty strojního inženýrství UJEP uvedl, že vysoké školy by mohly přivádět více zahraničních studentů, narážejí však na řadu bariér. „Je snazší získat do regionu zahraniční zaměstnance do továren než studenty na univerzity. Potřebujeme proto větší flexibilitu, zejména směrem ke Slovensku a Polsku, kde jazykové bariéry prakticky neexistují. Energetika je pro naši fakultu nosným tématem a zájem o technické obory nám meziročně vzrostl o 10 %,“ doplnil Štěrba.

---

reklama

---