Jaký je původ pravěké mědi ve střední Evropě? Odpověď hledá mezinárodní výzkum

Kde získávali pravěcí lidé ve střední Evropě měď na výrobu prvních nástrojů a ozdob? Byla těžena lokálně, nebo pocházela z Balkánu či Alp? Odpověď hledá mezinárodní projekt Mysterium Magnum – Počátky metalurgie ve střední Evropě. Stojí za ním Archeologické centrum Olomouc a další vědecké instituce z Polska, Slovenska a Maďarska. Vědci se zaměří na výzkum a analýzu pravěkých měděných artefaktů, určení původu surovin, zkoumání jejich kulturního kontextu a chronologie. Průběh a výsledky výzkumu budou v následujícím roce prezentovány na odborných konferencích, popularizačních výstavách i prostřednictvím webových stránek Archeologického centra Olomouc.

„Technologie získávání a zpracování mědi patří k nejvýznamnějším vynálezům v dějinách lidstva. Ovládnutí jejího zpracování zásadně změnilo strukturu lidské společnosti v pravěku,“ uvedl Jaroslav Peška, vedoucí projektu. Přestože metalurgie mědi je pro vývoj civilizace klíčová, původ měděných artefaktů nalezených ve střední Evropě zůstává dodnes nejasný.

Vědci využijí rentgenovou spektrometrii a neutronovou aktivační metodu, aby určili původ a složení měděných artefaktů. Poslední z klíčových metod výzkumu bude izotopová analýza olova, která pomůže určit původ mědi použitý v nejstarších kovových předmětech. Tato špičková metoda bude provedena v německém Curt-Engelhorn-Zentrum Archäometrie (CEZA) v Mannheimu pod vedením profesora Ernsta Pernicky, předního odborníka na archeometrii.

Analýzy se zaměří na vzorky rud a klíčové artefakty, včetně depotů s mědí. Cílem vědců je zjistit, odkud pravěké komunity získávaly měď k výrobě kovových předmětů v naší prehistorii.

Výzkum vyústí ve vytvoření unikátní databáze metalurgických nálezů, která zpřístupní výsledky archeologům i dalším vědcům. Umožní podrobné porovnání chemického složení rud a měděných artefaktů, což pomůže přesněji zmapovat, jak se kovy ve střední Evropě šířily.

Projekt se vyznačuje unikátní mezioborovou spoluprací, kdy archeologové spojí síly s geology, geoarcheology a dalšími specialisty. Výzkum probíhá formou postupného sběru vzorků rud přímo v rudonosných revírech a kovových artefaktů, jejich analýzou a srovnáním celého metalurgického výrobního procesu.

„Dosud chybělo systematické propojení archeologie s geologií a paleometalurgií, což nám bránilo v hlubším pochopení pravěké metalurgie. Tento projekt umožní nejen shromáždit a analyzovat široké spektrum vzorků, ale především je propojit v rámci společné databáze, která bude přístupná dalším vědcům,“ říká Peška.

Projekt Mysterium Magnum je součástí širokého spektra vědeckých a kulturních iniciativ, které Mezinárodní visegrádský fond podporuje již 25 let. „Visegrádský fond se zaměřuje na podporu projektů, které prohlubují spolupráci mezi našimi zeměmi a přinášejí nové poznatky o naší společné minulosti. Mysterium Magnum je skvělým příkladem propojení vědy, historie a moderních technologií,“ dodává tisková mluvčí archeologického centra Nikola Orlitová.

Hlavním partnerem projektu je Archeologické centrum Olomouc pod vedením Jaroslava Pešky. Na výzkumu spolupracují odborníci z Jagellonské univerzity v Krakově (Marek Nowak), Múzea mesta Bratislavy (Jana Mellnerová Šuteková) a Eötvös Loránd University v Budapešti (Zsuzsanna Siklósi).

Projekt probíhá od února 2025 do července 2026. Projekt financuje Mezinárodní visegrádský fond, který již 25 let podporuje vědu a kulturu ve střední Evropě.

---

reklama

---