Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let. Jedná se o technický unikát
V posledních letech získává elektrárna stále větší význam. Zatímco dříve byla v provozu většinou jen dvakrát denně, když v noci spotřebovávala přebytečnou energii čerpáním vody do horní nádrže a v denní špičce naopak dodávala chybějící elektřinu, nyní ji dispečeři přepínají z čerpadlového do turbínového režimu i několikrát denně.
Dlouhé stráně pomáhají při stabilizaci sítě, ať už jde o vyrovnávání výkonu obnovitelných zdrojů, okamžitou náhradu výpadku velkého uhelného nebo jaderného bloku nebo spotřebování náhlých přebytků elektřiny, které by mohly poškodit přenosové linky. Elektrárna má také unikátní schopnost takzvaného startu ze tmy a při větším výpadku dokáže nastartovat bez vnějšího zdroje a obnovit dodávky elektřiny.
Krátce před výročím prokázaly Dlouhé stráně svou skvělou kondici – v březnu 2026 dodala do sítě 83,073 GWh a téměř o jedno procento překonala rekordní výrobu z dubna 2020, kdy elektrárna vyrobila 82,339 GWh elektřiny.
Všechny hlavní technologie tohoto unikátního díla vznikaly přímo v českých firmách. „Dík za Dlouhé stráně patří vizionářům, kteří před desítkami let projekt vymysleli, lidem, kteří ji před třiceti lety oživili i těm, kteří v ní za celou tu dobu pracovali a dodnes pracují,“ řekl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Historie projektu sahá až do 60. let minulého století. Rozsáhlé geografické průzkumy tehdy označily masiv Mravenečníku za ideální místo pro vybudování přečerpávací elektrárny. Jedním z hlavních kritérií bylo obrovské převýšení.
Těžké stavební stroje se poprvé zakously do vrcholu hory v květnu 1978. Dělníci s pomocí dynamitu vyhloubili v samotném vrcholu hory kráter hluboký téměř 40 metrů.
Na začátku 80. let centrální úřady projekt utlumily kvůli změnám v tehdejší státní energetické koncepci. Nucený odklad přinesl kromě mnoha obtíží také výrazný technologický zlom. Namísto původně plánovaných čtyř menších soustrojí s oddělenými čerpadly a turbínami navrhli energetici dvě obří reverzní turbíny, které dodnes drží evropské rekordy.
Po roce 1989 padlo definitivní rozhodnutí stavbu dokončit. Do plného komerčního provozu byly Dlouhé stráně uvedeny 20. června 1996.
Elektrárna prochází každoroční modernizací. Například v roce 2021 bylo díky technologickým úpravám na horní nádrži možné zvýšit objem maximální uložené energie o 6 % na 3 700 MWh. Tolik elektřiny dnes umí Dlouhé stráně jednorázově dodat do sítě.
ČEZ do elektrárny pravidelně investuje, například v letech 2024–2025 přesáhly investice do modernizace a oprav 800 milionů korun. „Dlouhodobě považujeme Dlouhé stráně za mimořádně důležitou součást české energetické soustavy. Potvrzuje se, že pravidelná údržba a systematická modernizace má na výrobu a kondici elektrárny pozitivní vliv a že naše úsilí má smysl,“ říká mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
Areál elektrárny ročně navštíví zhruba 100 000 lidí, návštěvnost exkurzí se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci – především turistů od dětí až po seniory, ale také odborníků na energetiku nebo studentů středních i vysokých technických škol. Účastníci exkurzí si nejdříve s virtuálními brýlemi prohlédnou nepřístupné útroby elektrárny, pak se vydají do podzemní strojovny a nakonec vyjedou autobusem k horní nádrži.
Prohlídky elektrárny je možné rezervovat prostřednictvím oficiálních stránek Prohlídka Dlouhé stráně.
Unikátní zážitek nabízí také Virtuální prohlídka elektrárny na webu ČEZ.
Čtyři nej Dlouhých strání:
-
• elektrárna s největší reverzní vodní turbínu v Evropě – 325 MW,
-
• elektrárna s největším spádem v České republice – 510,7 m,
-
• a nejvýše položenou vodní hladinu v ČR – 1 350 m n. m.
reklama





ČEZ postaví na Orlíku čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu
Energetické družstvo Hnutí Duha spustilo svou první komunitní solární elektrárnu
Energii pro nádrž Želivka má zajistit plovoucí fotovoltaika, firma vypsala tendr