https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/pribeh-seshitu-jak-papirna-vytvorila-sesit-z-trusu-divokych-koni-z-milovicke-rezervace
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příběh „seshitu“: Jak papírna vytvořila sešit z trusu divokých koní v milovické rezervaci

8.3.2025 04:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Asociace společenské odpovědnosti
K recyklaci se dá využít téměř všechno. Dokazuje to sešit vyrobený z trusu divokých koní z milovické rezervace velkých kopytníků. Nápad na jeho výrobu se zrodil na výjezdu Asociace společenské odpovědnosti do přírodní rezervace v Milovicích, kterou ve spolupráci s vědci založila ochranářská společnost Česká krajina.
 
„Poslouchali jsme výklad o tom, jak kopytníci pomáhají přírodě, a pak nás napadlo: Co kdybychom si kousek téhle divokosti vzali domů? A tak jsme začali sbírat. Bobky,“ popisuje počátek vzniku jedinečného sešitu Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace, která za nápadem stojí.

Možná to zní zvláštně, ale hlavní ingrediencí sešitu se stal právě trus těchto majestátních zvířat. „Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskávání fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost,“ dodává Lucie Mádlová.

Sešit s divokou duší vyrobila ruční papírna Papyrea. Základem jeho vzniku mohl být jen trus divokých koní. Další druhy v rezervaci, jako zubři nebo pratuři, mají dokonalejší trávení a v jejich trusu proto nezbývá dostatek vlákniny potřebné k vytvoření papíru. Nestrávené zbytky travin z milovické savany pak tvoří typickou hrubou strukturu obálky sešitu.

„Kdo si tento ‚seshit‘, jak mu v Asociace říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ uzavírá Lucie Mádlová. A co je ještě lepší? Každý prodaný kus pomáhá, příspěvek putuje na podporu České krajiny.

„Když se v roce 2005 začalo řešit vymírání motýlů v České republice, nechtěl jsem toto téma jen popsat v dalším článku. Začal jsem se více zajímat o příčiny tohoto problému i možná řešení. Díky tomu vznikla světově unikátní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky zubrům, divokým koním a zpětně šlechtěným praturům počty motýlů v těchto místech vzrostly o stovky procent, a toho nejvzácnějšího, modráska hořcového, dokonce o 1700 procent,“ popsal vznik rezervace Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina a člen dozorčí rady Asociace.

Kopytníci mají v rezervaci nezastupitelnou úlohu – jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů. Vedlejším, ale o to důležitějším efektem projektu se stala adaptace krajiny na změnu klimatu a zadržování vody v krajině.

Milovická rezervace již inspirovala vznik řady dalších upomínkových a dárkových předmětů, jako jsou pohlednice, turistické známky, turistické vizitky, razítka nebo leporela. Česká pošta vydala také sérii známek a dopisních obálek. Zájemci o netradiční sešit mohou napsat na e-mail info@a-csr.cz. Na milovickou rezervaci velkých kopytníků může veřejnost přispět také prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.


reklama

foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist