Život v dávné Africe vzkvétal i v místech vzdálených od řek a jezer. Čeští vědci zmapovali klimatickou historii Sahelu
„Lidé v Šakadúdu museli mít jiný ekonomický i sociální systém než pravěké komunity vzkvétající poblíž velkých vodních ploch. Zvládli se nějak přizpůsobit měnícím se podmínkám kvůli klimatické změně. A nás zajímá jak,“ přibližuje Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vedoucí výzkumného týmu. „Mluvíme o dlouhé době, kdy se Sahara stala savanou a později zase pouští.“
Klimatická historie ukrytá v kamenech
Mezinárodní tým vedený Ladislavem Varadzinem objevil v pohoří Šakadúd v Súdánu desítky lokalit, ve kterých prokázal existenci vodních pramenů v podobě pěnovcových sedimentů.
„Prameny byly aktivní v časovém intervalu 14 až 5 tisíc let před současností, a protože fungovaly pouze v podmínkách určité intenzity a pravidelnosti dešťů, poznání jejich aktivity umožňuje zrekonstruovat intenzitu monzunových dešťů a na ně vázaných environmentálních procesů,“ vysvětluje Jan Hošek z České geologické služby, člen týmu a hlavní autor studie.
Sedimenty těchto dávných pramenů navíc v mnohých případech obsahují i archeologické artefakty a mikroskopické pozůstatky tehdejší přírody, což poskytuje cenné a jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírodního prostředí v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.
Lidé uvnitř savan
Tým expertů popsal také tři archeologická naleziště s pozůstatky lidského osídlení a činnosti.
„Nejčastěji jsme nacházeli kamennou industrii, keramiku, opracované skořápky pštrosích vajec a ozdoby z nich a také velké množství zvířecích kostí a dalšího potravinového odpadu. To vše nám umožňuje poznat způsob života a ekonomické a společenské strategie tehdejších lidí,“ říká Ladislav Varadzin.
Ukazuje se, že tito lidé byli skutečnými mistry v přizpůsobení se místním podmínkám. „Používali k tomu řadu strategií, ale vše bylo možné jen za podmínek udržování poměrně nízkého počtu obyvatel a nízké složitosti společenského uspořádání, což jim poskytovalo určitou flexibilitu. To ale neznamená, že by jejich kulturní život byl neměnný. Právě naopak, v místních unikátně zachovaných a nesmírně dlouhodobých záznamech sledujeme několik radikálních změn kulturních forem,“ dodává Ladislav Varadzin.
„Přírodovědný výzkum, který je nedílnou součástí projektu, neobyčejně konkrétně odhaluje vnější podmínky života těchto lidí. Ukazuje se, že přírodní podmínky nastavovaly lidem jasné mantinely, ale zároveň také, že v nich lidé dokázali měnit pravidla hry,“ doplňuje Jan Hošek.
První studie klimatické historie Sahelu
Výsledky tohoto geoarcheologického výzkumu jsou průlomové, protože jako první předkládají kontinuální klimatickou historii ve východním Sahelu, který patří k ekologicky nejkřehčím částem světa. Díky tomu, že studie zaplňuje bílé místo, umožňuje také poprvé porovnat a propojit známé klimatické křivky mezi východní a severovýchodní Afrikou. To vše dovoluje lépe pochopit výchozí klimatické a ekologické podmínky, v nichž existovaly lidské společnosti na území dnešního Súdánu, od pravěkých lovců-sběračů až po nejstarší literární civilizace kúšitských království a následných křesťanských a muslimských společností. Současně to umožňuje pochopit okolnosti změn jejich způsobu života nebo migrace. Výsledky také tvoří zásadní referenční paleoklimatický materiál pro celý východní Sahel.
Přečtěte si také |
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Studie je jedním z výstupů Projektu Šakadúd: Alternativní formy kulturní adaptace na středoholocenní vysušování severní Afriky Ladislava Varadzina, který podpořila Akademie věd ČR prémií Lumina quaeruntur.
S využitím textu tiskové zprávy Archeologického ústavu AV ČR.
reklama
Dále čtěte |
Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni
Osmiletý chlapec přežil pět dní v divočině zimbabwského přírodního parku
Kavárna v Libyi si vyzdobila interiér odpadky, chce tím prosazovat ekologiiOnline diskuse
Všechny komentáře (15)
Michal Ukropec
11.1.2025 13:11Slavomil Vinkler
11.1.2025 13:16Na počátku holocénu, zhruba před 12 000 lety, došlo v severní Africe ke značnému zvlhčení klimatu. V oblasti dnešní Sahary se tou dobou vyskytovala rozsáhlá jezera a hustá síť řek. Zhruba před 5000 lety se však začalo klima velmi rychle zhoršovat a krajina se proměnila v nekonečnou poušť a polopoušť, jakou zde známe dnes.
Petr
11.1.2025 16:19 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.1.2025 19:56 Reaguje na PetrPetr
11.1.2025 20:27 Reaguje na Slavomil VinklerDesertifikace je důsledkem nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácení zeleně a dalších vlivů včetně vlivů klimatických.
Mě překvapuje, že jinde ihned přisuzujete změny krajiny i fauny lidem, ale tady raději ne, tady prý klima. Přitom právě tady je mnohem pravděpodobnější, že v tom lidé mají prsty. Bylo jich tam mnoho a pásli skutečně ve velkém. A kde je jejich megafauna a mamuti?
Slavomil Vinkler
12.1.2025 09:18 Reaguje na PetrJaroslav Řezáč
12.1.2025 06:53 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
12.1.2025 09:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVladimir Mertan
11.1.2025 19:54Druhým možným zdrojem vlhkosti je africký monzun, přicházející zpravidla od jihu. Klimatolog John Kutzbach v sérii článků prokázal, že monzun funguje na základě insolace, respektive množství slunečního záření, které dopadá na jednotku plochy. Toto množství závisí v delších časových obdobích (v měřítku ledových a meziledových dob) na vzájemné pozici Slunce a Země, tedy na Milankovićových cyklech. Pokud na souš dopadá víc energie, víc se zahřívá. Teplý vzduch stoupá vzhůru a vytváří oblast nízkého tlaku. Vzdušné masy obecně proudí (podobně jako voda) z vysokých do nízkých oblastí. Teplá souš tak nasává vlhký vzduch nad Indickým oceánem. Vysoká insolace na Sahaře znamená, že monzun zasáhne hlouběji do nitra kontinentu, zaplní jezera tropického pásma, které jsou zdrojnicí Nilu. Vodní bohové Egypta sídlí v rovníkové Africe.
Slavomil Vinkler
11.1.2025 20:00 Reaguje na Vladimir MertanHonza Honza
12.1.2025 09:32Podobná změna by nastala ozeleněním Sahary - na Sahaře pozitivum, jinde ale třeba obrácení monzunů, podobně kotrovezní je obrácení sibiřských řek.
V menším měžítku to vidime ve Středomoří vykácením lesů, vysušením močálů. Vidíme to v Africe, Amazonii kácením tropic. pralesa a přeměně na lesa na savanu.
Prostě logicky vše souvisí se vším, nelze to vše házet ani jenom na přírodu ani jen na člověka. To by mohl tvrdit jen ignorat, blázen- nechápu některé příspěvky v ekolistu.
Proto i sám člověk může hodně věcí zlepšit ale i hodně pokazit.
Proto musí být obava z rozsáhlých změn i když jsou třeba myšleny dobře-
některé oblasti uměle zavlažujeme, ale bereme vodu z řek, některé oblasti nadměrně odlesňujeme, nadměrně zastavujeme přírodu. Kontroverzní může být umělé ochlazování- nikdo neví, jak se projeví.
Základem všeho je vodní režim, snažit se vodu zachycovat všemi způsoby.
Tím přírodě můžeme pomoci nejvíce. Zachycování vody by mělo mít přednost nad všemi činnostmi v přírodě.
Koukat na to, že se uměle odlesňuje a nic proti tomu nedělat je stejný nesmysl jako koukat na to, jak někde vzniká poušť, hodit to jen na přírodu a říkat- to je přírodní proces! NP musí být bezzásahová oblast!
Každý! diskutující musí vědět, že je to nesmysl!
Miloš Zahradník
12.1.2025 19:44 Reaguje na Honza Honzajako universalni lecebna metoda. V tom proudu rad, jak porucit vetru desti si navic sam odporujete :)
Proto musí být obava z rozsáhlých změn i když jsou třeba myšleny dobře projeví.... Základem všeho je snažit se vodu zachycovat všemi způsoby. Tím přírodě můžeme pomoci nejvíce. Zachycování vody by mělo mít přednost nad všemi činnostmi v přírodě
Honza Honza
12.1.2025 20:36 Reaguje na Miloš ZahradníkKvůli tomuto problému se hroutí hospodářství v Evropě, přechází se na elektrifikaci, pro kterou nejsou podmínky, FV bez úložiště nefunguje, JE jsou drahé, nedostupné. Celý svět stojí před katastrofou- některé oblasti světa budou tak přehřáté, že život zde nebude možný, stoupne voda v oceánech, migranti, jak zajistit potraviny...
Pokud by se podařilo zachytit vodu (srážek je stejně, spíše díky ohřívání moří více), příroda bude zachráněna, život nějak přežije, bez vody nikoli.
Já jsem tímto tvrzením nic objevného neobjevil, žádný ministr války nejsem, bohužel, někteří jako např. vy si tyto triviálnosti patrně neuvědmujete.
Voda se zachycuje přesdevším v lese, druhotně jakkoli - močály, jezery, rybníky, mělké řeky s plážemi, aby se přívalvá voda mohla rozlévat po loukách, meandry, slepá ramena. Nevím, jaký je tady rozpor- poručení větru dešti.
Něco jiné je obrácení sibiřských žek, ozelenění Sahary- to by mohlo být vaše poroučení větru dešti. Zalesnění určitě ne!
vaber
12.1.2025 09:49Historie lidstva byla vytvořena evropany z velice omezených znalostí které tehdy o světě lidí měli. Od té doby se vše časuje tak ,aby to zapadlo do ustáleného názoru.
Časování nálezů musí zapadat do škály ,která se kdysi vytvořila a říká nám co asi lidé v té které době uměli, . Je to asi tak ,jakoby někdo vykopal pozůstatky dnešních amazonských indiánů a zařadil je na dobu před 6000 lety. Určitě by pro to měl silné důkazy.
Vše je o správné interpretaci nálezů. To platí jak v archeologii, tak v geologii.
