https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/zivot-v-davne-africe-vzkvetal-i-v-mistech-vzdalenych-od-rek-a-jezer.cesti-vedci-zmapovali-klimatickou-historii-sahelu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Život v dávné Africe vzkvétal i v místech vzdálených od řek a jezer. Čeští vědci zmapovali klimatickou historii Sahelu

11.1.2025 05:51 | PRAHA (Ekolist/s využitím TZ AV ČR)
Jedno z vydatných pramenišť v momentě nálezu.
Jedno z vydatných pramenišť v momentě nálezu.
Foto | L. Varadzin
Asi 50 km východně od Nilu v dnes extrémně suché oblasti centrálního Súdánu objevili čeští vědci zaniklé vodní prameny a u některých z nich důkazy o lidském osídlení. Geoarcheologický průzkum a jeho výsledky rekonstruují klimatické změny ve východním Sahelu během posledních 30 000 let a poskytují jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírody v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.
 
Na počátku holocénu, zhruba před 12 000 lety, došlo v severní Africe ke značnému zvlhčení klimatu. V oblasti dnešní Sahary se tou dobou vyskytovala rozsáhlá jezera a hustá síť řek. Zhruba před 5000 lety se však začalo klima velmi rychle zhoršovat a krajina se proměnila v nekonečnou poušť a polopoušť, jakou zde známe dnes. Oblast východního Sahelu však nebyla ani před dramatickým vysušením klimatu zrovna pohostinná – byla to savana bez řek a jezer. Navzdory tomu zde po celou dobu žili lidé. Živili se nejprve lovem a sběrem a později začali chovat domácí zvířata. Otázkou zůstávalo, jak v tomto prostředí bez stabilních vodních zdrojů mohli trvale sídlit.

Celkový pohled na sedimenty fosilního prameniště s hojnými pozůstatky lidského osídlení. Prameny zde byly aktivní zhruba před 11 až 5 tisíci lety.
Celkový pohled na sedimenty fosilního prameniště s hojnými pozůstatky lidského osídlení. Prameny zde byly aktivní zhruba před 11 až 5 tisíci lety.
Foto | L. Varadzin

„Lidé v Šakadúdu museli mít jiný ekonomický i sociální systém než pravěké komunity vzkvétající poblíž velkých vodních ploch. Zvládli se nějak přizpůsobit měnícím se podmínkám kvůli klimatické změně. A nás zajímá jak,“ přibližuje Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vedoucí výzkumného týmu. „Mluvíme o dlouhé době, kdy se Sahara stala savanou a později zase pouští.“

Klimatická historie ukrytá v kamenech

Mezinárodní tým vedený Ladislavem Varadzinem objevil v pohoří Šakadúd v Súdánu desítky lokalit, ve kterých prokázal existenci vodních pramenů v podobě pěnovcových sedimentů.

„Prameny byly aktivní v časovém intervalu 14 až 5 tisíc let před současností, a protože fungovaly pouze v podmínkách určité intenzity a pravidelnosti dešťů, poznání jejich aktivity umožňuje zrekonstruovat intenzitu monzunových dešťů a na ně vázaných environmentálních procesů,“ vysvětluje Jan Hošek z České geologické služby, člen týmu a hlavní autor studie.

Vykopávky na jednom z nejbohatších zaniklých pramenišť.
Vykopávky na jednom z nejbohatších zaniklých pramenišť.
Foto | L. Varadzin

Sedimenty těchto dávných pramenů navíc v mnohých případech obsahují i archeologické artefakty a mikroskopické pozůstatky tehdejší přírody, což poskytuje cenné a jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírodního prostředí v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.

Lidé uvnitř savan

Tým expertů popsal také tři archeologická naleziště s pozůstatky lidského osídlení a činnosti.

„Nejčastěji jsme nacházeli kamennou industrii, keramiku, opracované skořápky pštrosích vajec a ozdoby z nich a také velké množství zvířecích kostí a dalšího potravinového odpadu. To vše nám umožňuje poznat způsob života a ekonomické a společenské strategie tehdejších lidí,“ říká Ladislav Varadzin.

Doklady o tom, že v pohoří Šakadúd kdysi vyvěraly desítky pramenů, poskytují hojné pozůstatky sedimentů zachovávaných na skalních stěnách.
Doklady o tom, že v pohoří Šakadúd kdysi vyvěraly desítky pramenů, poskytují hojné pozůstatky sedimentů zachovávaných na skalních stěnách.
Foto | J. Hošek

Ukazuje se, že tito lidé byli skutečnými mistry v přizpůsobení se místním podmínkám. „Používali k tomu řadu strategií, ale vše bylo možné jen za podmínek udržování poměrně nízkého počtu obyvatel a nízké složitosti společenského uspořádání, což jim poskytovalo určitou flexibilitu. To ale neznamená, že by jejich kulturní život byl neměnný. Právě naopak, v místních unikátně zachovaných a nesmírně dlouhodobých záznamech sledujeme několik radikálních změn kulturních forem,“ dodává Ladislav Varadzin.

„Přírodovědný výzkum, který je nedílnou součástí projektu, neobyčejně konkrétně odhaluje vnější podmínky života těchto lidí. Ukazuje se, že přírodní podmínky nastavovaly lidem jasné mantinely, ale zároveň také, že v nich lidé dokázali měnit pravidla hry,“ doplňuje Jan Hošek.

Ukázka archeologických nálezů z okolí jednoho z nejvydatnějších pramenišť.
Ukázka archeologických nálezů z okolí jednoho z nejvydatnějších pramenišť.
Foto | L. Varadzin

První studie klimatické historie Sahelu

Výsledky tohoto geoarcheologického výzkumu jsou průlomové, protože jako první předkládají kontinuální klimatickou historii ve východním Sahelu, který patří k ekologicky nejkřehčím částem světa. Díky tomu, že studie zaplňuje bílé místo, umožňuje také poprvé porovnat a propojit známé klimatické křivky mezi východní a severovýchodní Afrikou. To vše dovoluje lépe pochopit výchozí klimatické a ekologické podmínky, v nichž existovaly lidské společnosti na území dnešního Súdánu, od pravěkých lovců-sběračů až po nejstarší literární civilizace kúšitských království a následných křesťanských a muslimských společností. Současně to umožňuje pochopit okolnosti změn jejich způsobu života nebo migrace. Výsledky také tvoří zásadní referenční paleoklimatický materiál pro celý východní Sahel.

Studie je jedním z výstupů Projektu Šakadúd: Alternativní formy kulturní adaptace na středoholocenní vysušování severní Afriky Ladislava Varadzina, který podpořila Akademie věd ČR prémií Lumina quaeruntur.

S využitím textu tiskové zprávy Archeologického ústavu AV ČR.


reklama

 
Archeologický ústav AV ČR

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.1.2025 13:11
Bohužel je to tak. Lidem už nestačilo pečené maso, ale pekli i obilné placky a začali vařit polévky. Tím opět rozpoutali produkci skleníkových plynů ( CO 2) a vyvolali další klimatickou změnu. Sahel nebo Sahara se vysušily.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.1.2025 13:16
No pečlivě se vyhýbají vyjádření o teplotě.
Na počátku holocénu, zhruba před 12 000 lety, došlo v severní Africe ke značnému zvlhčení klimatu. V oblasti dnešní Sahary se tou dobou vyskytovala rozsáhlá jezera a hustá síť řek. Zhruba před 5000 lety se však začalo klima velmi rychle zhoršovat a krajina se proměnila v nekonečnou poušť a polopoušť, jakou zde známe dnes.
Odpovědět
Pe

Petr

11.1.2025 16:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Všude jinde víte zcela jistě jak člověk-zemědělec svým hospodařením změnil krajinu, nížiny i lesy vypásl, vykácel a vypálil, přestože k tomu nemáte důkazy, nebo pro to hovořila třeba lidská populace Ale tady ne. Pozoruhodné. Tady se nic takového nedělo? Časová shoda je tu taky, je tu prokazatelná milionová lidská populace, která na krajinu musela mít vliv velký a zcela nepopiratelný. V Africe nepásli?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.1.2025 19:56 Reaguje na Petr
No o milionech ani jiném nepíší. "ale vše bylo možné jen za podmínek udržování poměrně nízkého počtu". Ostatní je vaše interpretace.
Odpovědět
Pe

Petr

11.1.2025 20:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Wiki: Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5000–7000 lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví.
Desertifikace je důsledkem nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácení zeleně a dalších vlivů včetně vlivů klimatických.

Mě překvapuje, že jinde ihned přisuzujete změny krajiny i fauny lidem, ale tady raději ne, tady prý klima. Přitom právě tady je mnohem pravděpodobnější, že v tom lidé mají prsty. Bylo jich tam mnoho a pásli skutečně ve velkém. A kde je jejich megafauna a mamuti?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.1.2025 09:18 Reaguje na Petr
To jste interpretoval vy. Oni o dezertifikaci nadměrným spásáním nemluvili. A ani já.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.1.2025 06:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
no jo, ale o tom, co píše Petr se vědělo už před 40 lety a dneska to objevují vědci...je to komedie.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.1.2025 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Neřekl bych. Neb je to jiný a podrobnější pohled.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

11.1.2025 19:54
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
Druhým možným zdrojem vlhkosti je africký monzun, přicházející zpravidla od jihu. Klimatolog John Kutzbach v sérii článků prokázal, že monzun funguje na základě insolace, respektive množství slunečního záření, které dopadá na jednotku plochy. Toto množství závisí v delších časových obdobích (v měřítku ledových a meziledových dob) na vzájemné pozici Slunce a Země, tedy na Milankovićových cyklech. Pokud na souš dopadá víc energie, víc se zahřívá. Teplý vzduch stoupá vzhůru a vytváří oblast nízkého tlaku. Vzdušné masy obecně proudí (podobně jako voda) z vysokých do nízkých oblastí. Teplá souš tak nasává vlhký vzduch nad Indickým oceánem. Vysoká insolace na Sahaře znamená, že monzun zasáhne hlouběji do nitra kontinentu, zaplní jezera tropického pásma, které jsou zdrojnicí Nilu. Vodní bohové Egypta sídlí v rovníkové Africe.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.1.2025 20:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Oni si mnozí myslí, že poušť je horká dost. Nicméně na sahaře je oblast vysokého tlaku, to jest, suchý vzduch tam klesá, nikoli stoupá. To by se musela ohřát ještě více, aby se výše přetlačila dostatečným množstvím horkého vzduchu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.1.2025 09:32
Vždyť je to přeci jasné- úplně triviální: klima oblasti určuje příroda, třeba svými cykly nebo postupnou změnou (vysycháním) nebo náhodně- sopečnou činností, ale zároveň i člověk: vykácením rozsáhlého lesa, zástavbou, vypouštěním plynů - globální oteplování vlivem CO2.
Podobná změna by nastala ozeleněním Sahary - na Sahaře pozitivum, jinde ale třeba obrácení monzunů, podobně kotrovezní je obrácení sibiřských řek.
V menším měžítku to vidime ve Středomoří vykácením lesů, vysušením močálů. Vidíme to v Africe, Amazonii kácením tropic. pralesa a přeměně na lesa na savanu.
Prostě logicky vše souvisí se vším, nelze to vše házet ani jenom na přírodu ani jen na člověka. To by mohl tvrdit jen ignorat, blázen- nechápu některé příspěvky v ekolistu.
Proto i sám člověk může hodně věcí zlepšit ale i hodně pokazit.
Proto musí být obava z rozsáhlých změn i když jsou třeba myšleny dobře-
některé oblasti uměle zavlažujeme, ale bereme vodu z řek, některé oblasti nadměrně odlesňujeme, nadměrně zastavujeme přírodu. Kontroverzní může být umělé ochlazování- nikdo neví, jak se projeví.

Základem všeho je vodní režim, snažit se vodu zachycovat všemi způsoby.
Tím přírodě můžeme pomoci nejvíce. Zachycování vody by mělo mít přednost nad všemi činnostmi v přírodě.
Koukat na to, že se uměle odlesňuje a nic proti tomu nedělat je stejný nesmysl jako koukat na to, jak někde vzniká poušť, hodit to jen na přírodu a říkat- to je přírodní proces! NP musí být bezzásahová oblast!
Každý! diskutující musí vědět, že je to nesmysl!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.1.2025 19:44 Reaguje na Honza Honza
Vam je Honzo Honzo vsechno jasne, Vy byste mel delat reditele svetoveho klimatu. Zadrzovani vody jako zaklad veskere "klimaticke mediciny" - to je neco podobneho bylo jako pousteni zilou (opravuji: asi to tgeda melo byt spis zadrzovani) ve stredoveku
jako universalni lecebna metoda. V tom proudu rad, jak porucit vetru desti si navic sam odporujete :)
Proto musí být obava z rozsáhlých změn i když jsou třeba myšleny dobře projeví.... Základem všeho je snažit se vodu zachycovat všemi způsoby. Tím přírodě můžeme pomoci nejvíce. Zachycování vody by mělo mít přednost nad všemi činnostmi v přírodě
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.1.2025 20:36 Reaguje na Miloš Zahradník
Jestli jste si nevšiml, pane, příroda se nadměrně otepluje, důsledek je nedostatek vody.
Kvůli tomuto problému se hroutí hospodářství v Evropě, přechází se na elektrifikaci, pro kterou nejsou podmínky, FV bez úložiště nefunguje, JE jsou drahé, nedostupné. Celý svět stojí před katastrofou- některé oblasti světa budou tak přehřáté, že život zde nebude možný, stoupne voda v oceánech, migranti, jak zajistit potraviny...
Pokud by se podařilo zachytit vodu (srážek je stejně, spíše díky ohřívání moří více), příroda bude zachráněna, život nějak přežije, bez vody nikoli.
Já jsem tímto tvrzením nic objevného neobjevil, žádný ministr války nejsem, bohužel, někteří jako např. vy si tyto triviálnosti patrně neuvědmujete.
Voda se zachycuje přesdevším v lese, druhotně jakkoli - močály, jezery, rybníky, mělké řeky s plážemi, aby se přívalvá voda mohla rozlévat po loukách, meandry, slepá ramena. Nevím, jaký je tady rozpor- poručení větru dešti.
Něco jiné je obrácení sibiřských žek, ozelenění Sahary- to by mohlo být vaše poroučení větru dešti. Zalesnění určitě ne!

Odpovědět
va

vaber

12.1.2025 09:49
Existuje mapa Sahary, kde jsou zakresleny řeky ,jezera,cesty i místa . Nikdo neví co je to za mapu , kdo ji nakreslil a kdy. Je to podvrh ,obkreslení staré mapy, výmysl někoho s bujnou fantazií, nebo to tak opravdu bylo, ale kdy?
Historie lidstva byla vytvořena evropany z velice omezených znalostí které tehdy o světě lidí měli. Od té doby se vše časuje tak ,aby to zapadlo do ustáleného názoru.
Časování nálezů musí zapadat do škály ,která se kdysi vytvořila a říká nám co asi lidé v té které době uměli, . Je to asi tak ,jakoby někdo vykopal pozůstatky dnešních amazonských indiánů a zařadil je na dobu před 6000 lety. Určitě by pro to měl silné důkazy.
Vše je o správné interpretaci nálezů. To platí jak v archeologii, tak v geologii.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.1.2025 19:53 Reaguje na vaber
Tyhle mapy a dalsi udaje o klimatickych zmenach sice zni zajimave ale tezko se tam rozlisi co je overena skutecnost a co spis jenom spekulace. Pritom jde o jevy popisovane jiz v Bibli. Takove Cerne more - tolik spekulaci o zmenach jeho hladiny v poslednich desetitisiciletich a pritom nikde nenaleznete napr. podrobnou historickou mapu dna Bosporu. Jeste horsi je to s Gibraltarem a pritom kolisani hladiny Mediteranu o stovky metru je zrejme opravdu overenym faktem zalozenym na studiu tamnich hlubokomorskych usazenin. Nejen tedy - dobre overeny - vzrust hladiny od konce posledni ledove doby o cca 50 metru. Fluktuace hladiny toho more v poslednich milionech let cinily udajne i vyssi stovky metru
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist