Často se dostávám do diskuzí milovníků a obhájců všech těch úžasných, volně dostupných návnad na myši a potkany, které vás otravných návštěvníků domů, zahrad i chalup zbaví. Obzvlášť mezi chovateli koní. Má to totiž velké ALE.

Poslední dobou je podobné tvrzení slyšet každou chvíli. Zejména v narážkách na Trumpa a jeho „špinavé“ kroky v úřadu. Slýcháme, že USA dostaly rozum a na klima se vykašlaly, a když na to kašlou ony, tak už se klima zachránit nedá a musíme na to kašlat taky, jinak EU zkrachuje.

Unie botanických zahrad dopisem jejího prezidenta Pavla Sekerky vyzvala poslance napříč politickými stranami, aby v rámci novelizace zákona 112/92 Sb. doplnili legislativu o roli botanických zahrad v ex situ ochraně rostlin.

Ve čtvrtek 6. března proběhl ve Výboru pro životní prostředí kulatý stůl k projednávané novele „stočtrnáctky“, tedy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla přinést změny týkající se náhradní výsadby za kácení stromů, a jak jsem i já ve svém příspěvku uvedl, tyto změny jdou rozhodně správným směrem.

A to nejen z obavy, že navrhovaný systém oslabí ochranu půdy, ale také že pravidla nemusí být v souladu s evropskou legislativou. Aneb tak to dopadá, když se významné změny vymýšlí na poslední chvíli...

Poslanecká sněmovna těsnou většinou schválila sněmovní verzi tzv. Lex OZEI III oproti verzi senátní, tedy včetně všech problematických přílepků.

Vážený pane ministře,

Ministerstvo zemědělství na žádost konkrétních subjektů prodloužilo výjimku v dobách lovu a povolilo odstřel spárkaté zvěře první věkové skupiny, do dvou let věku.

V Evropě byly vloni uvedeny do provozu větrné elektrárny s výkonem 16,4 gigawattů (GW). To odpovídá výkonu čtrnácti temelínských bloků. Celkový výkon větrných turbín už dosáhl 285 GW. Vítr tak pokrývá 20 % roční spotřeby elektřiny v Evropě. V Česku ale pouze 1 %. Uvádí to minulý týden zveřejněná zpráva WindEurope.

V současnosti čelíme zásadnímu problému – ztrátě biodiverzity pěstovaných rostlin, která je klíčová pro odolnost zemědělství v době klimatických změn. Malí semenáři, komunitní semínkové banky a organizace věnující se uchování starých odrůd mají nezastupitelnou roli v zachování genetického bohatství našich polí a zahrad. Bohužel, právě tyto aktivity mohou být v ohrožení kvůli navrhované regulaci EU o rostlinném rozmnožovacím materiálu (PRM – Plant Reproductive Material).