https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-lesnicka-krize-boj-o-drevo-o-levne-lesni-pozemky-a-funkce-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Lesnická krize – boj o dřevo, o levné lesní pozemky a funkce lesů

17.4.2019
Cena lesních pozemků kvůli kůrovcové kalamitě klesá, ačkoliv odhaduji, že jejich hodnota bude v horizontu 10let daleko vyšší, než je dnes díky strategickým surovinám - vodě, dřevu a funkcím lesů.
Cena lesních pozemků kvůli kůrovcové kalamitě klesá, ačkoliv odhaduji, že jejich hodnota bude v horizontu 10let daleko vyšší, než je dnes díky strategickým surovinám - vodě, dřevu a funkcím lesů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
V českých lesích se rozpoutala přírodní apokalypsa. Lesy mizí před očima. Podléhají suchu a škůdcům. Ke všemu mnoho drobných vlastníků lesů neví, kde mají les, natož aby věděli, jak mají operativně vyhledat a asanovat stromy čerstvě napadnuté kůrovci, kde vzít pracovní sílu na těžbu a na přibližování, či finanční prostředky na následné zalesnění. Po odborné stránce mají malé znalosti. O funkci odborného lesního hospodáře, starajícího se o jejich les z pověření státu, příliš nevědí, ačkoliv by měli s jeho součinností o les soustavně pečovat.
 

Větší vlastníci lesů mají pro změnu problém s celkovým financováním provozu, protože cena dříví klesla na hranici rentability. A s příchodem suchého jara se situace v lesích nelepší. Trhy dříví na to reagují dalšími poklesy cen dříví. Sektor se propadá do stále hlubší krize. A čím více bude eskalovat kritická situace v lesnictví, tím více se vlastníci lesů budou zbavovat svých majetků.

Mnoho vlastníků už o tom vážně uvažuje, a v řadě oblastí k tomu už dokonce dochází. Zatím jen u drobných vlastníků lesů, ale situace v L-D sektoru může dojít tak daleko, že se lesů budou zbavovat i větší majitelé. Z těchto důvodů, pokud k tomu situace dospěje, lze očekávat, že hodnota lesní půdy se může rapidně snižovat.

V očích veřejnosti může současná situace vzbuzovat otázky, kdo by za aktuálního vývoje počasí a kůrovcové kalamity chtěl vlastnit nebo nakupovat smrkový les nebo kalamitní holiny („bezcenné“ lesní pozemky). Veřejnost a mnoho majitelů uvažuje obdobně. Na les ve skutečnosti pohlížejí jako na starost a břímě a nyní se přidává strach z pokuty za nezpracovaného kůrovce. Nedivím se proto, že les raději prodají.

Řada z nich totiž ví, že pokud si ho nechá a on uschne nebo ho sežerou kůrovci, budou muset investovat své vydělané peníze do asanace kůrovcových stromů a následně do založení a péče o nový porost, což je spojené s časem a fyzickou náročností. A než se dočkají nějakého zisku z těžby nového lesa, uběhnou desítky let. Ten je s ohledem na rychle se měnící klima do značné míry nejistý. Proto se nemůžeme divit, že se lesy budou prodávat.

Plynoucí nejistota brzkého návratu investic do lesa vyplývá z jeho dlouhodobé produkční doby, která je pro lesní hospodářství (LH) specifická. Než totiž stromy dorostou do optimální tloušťky vhodné ke smýcení, trvá to někdy až sto let. I když se vhodnými pěstitelskými postupy, které jsou ke všemu šetrnější k lesnímu ekosystému, dá urychlit přírůst stromů a těžit dříve, takové potupy však nejsou v České republice široce zaběhlé a ze strany Ministerstva zemědělství a státními podniky ani příliš podporované.

Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Ať veřejnost vnímá les jakkoliv, tak byznysmeni a řada vlastníků lesů na něj velmi často pohlížejí jako na továrnu na dřevo, v rámci čehož se jen deklarují další funkce lesa, které lesní ekosystém více či méně plní s ohledem na přístup lesního hospodáře. Tento pokřivený pohled často vychází ze skutečnosti, že Ministerstvo zemědělství řeší problematiku L-D sektoru za Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Na základě toho jsou na něj vyvíjeny odpovídající tlaky od těžebních a dřevozpracujících sdružení. Proto MZe nehledí na les tak, aby výhradně plnil vyváženě všechny funkce lesa, tzn. mimoprodukční i produkční, nýbrž podléhá tlakům zájmových skupin, které řeší jen své zájmy. To staví MZe do role otloukánka neřešícího situaci v L-D sektoru komplexně a systematicky.

V případě, že se role lesů zcela změní ve smyslu zpoplatnění ekosystémových služeb lesa (nedřevních – společenských funkcí lesa), za které se vlastníkům lesů bude platit, tak se naopak produkce dřeva (dřevoprodukční funkce) může propadnout až na poslední místo v pomyslném žebříčku důležitosti lesních funkcí. Větší vlastníci lesů jsou dosud živi jen z prodeje dřeva. Předpokládám, že se kvůli tomu pohled na les, jako na producenta i nedřevních lesních funkcí, zásadně změní. Domnívám se totiž, že lesy budou společností vnímány jako cenění regulátoři klimatu, ochránci vodních zdrojů a půdy, pohlcovače uhlíku atd., a to může být daleko větší byznys.

Zpoplatnění ekosystémových služeb se může zavést na principu imisních povolenek, když způsob plateb hodně zjednoduším. Pokud do úvahy zakomponuji rychlé klimatické změny, kvůli kterým dochází k náhlému rozpadu smrkových a borových lesů (nejčastější surovina pro pily v ČR), hrozbu nedostatku vody ze sucha a skutečnost, že dřevo bude nedostatkovou surovinou, tak cena lesních pozemků v horizontu deseti let naopak výrazně poroste. Lesní půda bude totiž nenahraditelným prostředkem, v němž se zadržuje voda, rostou na něm stromy – tedy dřevo, lesní plody, jež vytvářejí stabilizační prvek krajiny poskytující komplex ekosystémových služeb. Proto se les s velkou pravděpodobností stane strategickým nástrojem k dosažení moci a získání dalších (nových) finančních prostředků.

Nízké ceny dřeva, laciná lesní půda aneb možnost levného nákupu lesů

Krize v L-D sektoru a plošný rozpad lesů je samozřejmě spojený s klimatickou změnou, se špatným způsobem pěstování smrku a borovice a s dlouhodobě špatně vedenou politikou dřevařského průmyslu, jenž je nedostatečně podpořen ze strany našeho státu, a to ve smyslu vyššího použití českého dřeva v průmyslu. Proč tedy takovou situaci nevyužít a nepřispět k bankrotu českých vlastníků lesů, když se pak lze dostat k levným lesním pozemkům? Domnívám se, že od určitého okamžiku může tedy jít o velmi dobře promyšlený plán mocných finančních skupin, jak se dostat ve středoevropském prostoru poměrně levně ke strategickým surovinám, které v budoucnu budou do velké míry ovlivňovat tento svět. Lesní půda a vůbec celkový lesní ekosystém totiž skrývá řadu budoucích strategických surovin, a sice vodu a dřevo (podle prognóz bude dřeva v roce 2030 chybět v EU více jak 300 mil. metrů krychlových, pokud nebudou v EU častější plošné disturbance, opačném případě může chybět dřeva daleko více).

Směřování LH a světových politik, které se odklánějí v energetice od uhlí a jádra, může pak mít s ohledem na vývoj globální změny klimatu (GZK) zásadní vliv na obyvatele ČR a vůbec na fungování státu, neboť to může hraničit s jeho samotnou bezpečností. A to už neberu v potaz další nedřevní funkce lesů, které jsem už zmínil. Na nich vlastníci lesů mohou za pár let dobře vydělávat, pokud se zpoplatní. Jestliže se na funkce lesů a ekologické lesnictví vytvoří nové dotační tituly plnící multifunkční funkce lesa s odpovídající finanční výší, vytvoří se sektor byznysu, který bude velmi ziskový. Ovšem až poté, co mnoho vlastníků lesů své lesy prodá, či dojde k částečné privatizaci Lesů ČR, s.p.

Shrnutí

O GZK se mluví více jak 15 let. Bagatelizují ji především hlavní představitelé (otcové) kupónové privatizace. Opatření se neuskutečňují, ba naopak se do médií sdělují neúplné informace. Od roku 2015 se klimatická změna výrazným způsobem projevuje na české krajině, hlavně na smrkových a borových lesích. Že je za vše vinno sucho a kůrovec, není zcela přesné tvrzení, protože za samotným šířením kůrovců stojí i nepružný obchodní model Lesů ČR. Za jeho stávající fungování lobbují velké dřevozpracovatelské a těžařské firmy, často se zahraničním kapitálem, které vydělávají na zakázkách od státního podniku Lesy ČR. Čekali byste radikální opatření či úpravu obchodního modelu? Nikoliv. Jen se to tak médiím předhazuje.

A pokud se bude chtít změnit systém zakázek u Lesů ČR, tak předpokládám, že těžařské firmy budou vyhrožovat Lesům ČR plošnými žalobami za zmařené investice. Tomu by se ale dalo předejít dlouhodobou strategií Lesů ČR na 15 až 20 let, jež by se ke všemu mohla utužit, jestliže by vznikl zákon o státním podniku. Bavorské či rakouské státní lesy ho mají. Proč ne Lesy ČR?

Dosud se zásadně řeší jen dotace do lesů a kompenzace vlastníkům lesů, což je z mého pohledu nedostatečné. Komplexnost a systematičnost jsou pro české lesnické elity snad neznámé pojmy. Soudím tak proto, že tyto snahy doposud nevidím. Z tohoto důvodu si myslím, že pokud už nedojde k radikálním změnám, tak si český L-D sektor dláždí cestu do pekel. Takový stav či vývoj jistě nezůstal bez povšimnutí mocnějších hráčů na trhu i s mezinárodním přesahem. Otázka tedy zní, kdo má zájem o české lesní pozemky? Možná to je jeden z důvodů, proč se krize v L-D sektoru neřeší komplexně. Či je to už moc velké sci-fi? Příčiny třeba jen tkví v neumění dělat preventivní opatření, čelit hrozbám, a když nastanou, tak se neřeší způsobem padni komu padni!

Závěrem

Společenské (mimoprodukční – nedřevní) funkce lesů nabývají na svém významu, zejména funkce klimatická, vodoochranná, půdoochranná či rekreační. Právě mimoprodukční funkce budou hrát významnou roli pro vlastníky lesů. A lesnické povolání se možná stane jedním z nejdůležitějších povolání na světě. V některý státech se totiž už za různé funkce lesa platí. A to je budoucnost, ze které by měli vlastníci lesů profitovat – z nedřevních funkcí. Je samozřejmostí, že lesy s přirozenou skladbou, které jsou ke všemu obhospodařovány šetrně a přírodě blízce s dosažením formy lesa neustále plně tvořivého, tzv. Dauerwaldu, budou lépe plnit všechny funkce lesa, a tedy by měly být lépe ohodnoceny. V tomto směru vidím vizi: cílovou podobu našich budoucích lesů, kam by české lesnictví mělo směřovat.

Z aktuálního řešení L-D krize nabývám dojmu, že místo boje proti kůrovcům a místo záchrany zdravých lesů se spíše rozpoutal boj mezi mocnými skupinami o budoucí vliv nad funkcemi lesů a dřevařským byznysem, a to boj o lesní pozemky. Tito pánové totiž vědí, že na lesní půdě roste velmi strategická a trvale udržitelná a ekologická surovina – dřevo, a to v rámci lesního ekosystému, který plní cennější mimoprodukční funkce lesa. V souvislosti se suchem se hraje především o funkci vodoochrannou, a vůbec o vodu samotnou. S ohledem na to, že ČR je rozvodím, tak tato má úvaha může být vodítkem k tomu, co se kolem lesů děje, a k neustálému potvrzování, že adekvátní opatření nepřicházejí.


reklama

foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

17.4.2019 10:23
Lesy a klima jsou v neutěšeném stavu A a požadujete utěšený stav B podporovaný státem za společensky žádoucí přínosy lesa (s takovým konceptem plně souhlasím). Problém je, jak smysluplně vyřešit přechod z A do B. Mohl byste, prosím, nějaký návrh řešení napsat, ať můžeme podiskutovat?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.4.2019 20:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, omlouvám se, ale moc nerozumím otázce. Chcete po mě, (A)abych Vám popsal mechanismusm, jak by šlo proplácet vlastníkům lesů ekosystémové služby, nebo (B) abych popsal, jak převést neutěšený stav lesů na stav akceptovatelný lesníky, dřevaři a veřejností? Bod A jsem více méně popsal v článku "Budoucí role českých lesů". Bod B popisují neustále, ale postupně. Mrkněte na www.aleserber.cz Tam nejdete odpovědi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.4.2019 21:48 Reaguje na Aleš Erber
Jde mi o (A) i (B) dohromady ale asi z trochu jiného pohledu. Většina lesů je v hrozném stavu a neplní své mimoprodukční funkce a brzy asi přestanou plnit i ty své produkční funkce. Udělat z takových lesů ty správné nebude vůbec jednoduché (pokud zamítneme metodu mávnutí kouzelným proutkem). Jaká politické kroky/rozhodnutí musí stát udělat, aby se s drtivou většinou lesů začalo postupně a přitom dosti rychle dít to, co má. A jde mi o to, to jasně a stručně vyjádřit, aby se o tom dalo věcně diskutovat. Možná bych se k tomu na Vašich stránkách nějak prokousal, ale ať je to v koncentrované formě pro všechny čtenáře na Ekolistu. Omlouván se, že vás takto úkoluji, ale považuji to za potřebné.

Jako příklad, na kterém byste otestoval fungování politických kroků, byste mohl použít majitele, jehož smrkový les s 60 letými smrky je silně napaden kůrovcem, a majitel na vlastnění toho lesa až tak moc nelpí.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Podívejte se, po mě chcete, aby Vám tu napsal kuchařku k vyřešení lesnické krize. Za to jsou na patřičných místech nemálo placení zcela jiní odborníci.
Proto se omlouvám, ale na tuto otázku Vám neodpovím. Jednak taky proto, že k vyřešení L-D krize je přistoupit komplexně a systematicky. Já jsem nedifonoval 30 bodů, jnež by se muselo stát, aby došlo alespoň k částečné stabilizaci. Řešení vychází, aby se nejdříve definovaly opravdu zásadní jádrové problémy a řešit je padni komu padni. Mám za to, že jedno řešení neexistuje - např. schválení novely zákona. Jsem přesvědčen, že musí nastat řetězec zásadních opatření. Jedním takovým je napříkladsnížení stavu zvěře a zároveň zvýšení úživnosti honiteb.
Pokud bych měl alespoň částečně odpovědět na otázku: "Jaká politické kroky/rozhodnutí musí stát udělat, aby se s drtivou většinou lesů začalo postupně a přitom dosti rychle dít to, co má", tak mám za to, že je nutno vyhlásit Nouzový stav. Před tímto vyhlášením se většinová zpracovává podrobný plán hospodářsko-technických opatření. Samozřejmě "operační plán" mám zpracovaný. Skládá se z okamžitého řešení, střednědobého i dlouhodobého.
Nebo se přečtěte poslední můj rozhovor, kde najdete řadu odpovědí na vaši otázku
http://www.aleserber.cz/inpage/rozhovory/
Nebo tento článek:
https://erber.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696384
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:07 Reaguje na Aleš Erber
*nadefinoval
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.4.2019 09:15 Reaguje na Aleš Erber
Já myslím, že jste zareagoval velmi věcně a děkuji vám za to!

Zatímco v řadě společenských problémů či v ochraně klimatu asi lze situaci smysluplně řešit nějakým radikálním jednoduchým zásahem (který však mocní nechtějí provést), potvrdil jste mi mé tušení, že s lesy je to problém mnohem komplexnější. Ale o to je to nebezpečnější, svěřit něco takového úředníkům a politikům a doufat, že to dobře vyřeší. Docela bych věřil, že na to sice vyčlení spoustu peněz, ty neúčelně zmizí a situace se nezlepší.

Každopádně vyhlásit Nouzový stav bych považoval za správné a je asi třeba v první fázi shromažďovat a oponovat různé argumenty a návrhy řešení. Problém však je, že predikce vývoje klimatu je velmi nejistá a asi by se měly volit co nejméně zranitelná hodně adaptabilní řešení (v lese vysadit směs co nejvíce druhů a doufat, že aspoň některé přežijí).

Rozhodně maximální ochrana klimatu, jako primárního faktoru, je zcela zásadní.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

22.4.2019 22:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Super :-) Myslím, že jsme v situaci, že se to musí vyřešit. Pokud se stávající situace nebude řešit, naše země bude mít v budoucnu velké problémy. S tím, že vývoj klimatické změny je nejistý, mohu jen souhlasit. V minulosti jsme změnu klimatu odmítali a ted jsem pro změnu opatrní. Hold, musíme se vždy opírat o nejnovější vědecké poznatky a efektivně je převádět do praxe. Ono nám taky nic jiného nezbývá. Spíše mám obavy, že dopady změny klimatu jsou čím dál intenzivnější, že adaptační opatření nebudou stačit, a to i při výrazným omezení produkce CO2. Měly bychom co nejrychleji zalesnit veškeré místa, které lze. V tom vidím cestu, jak vše stabilizovat. Bohužel jen Evropa je místem, kde rozloha lesů roste.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.4.2019 15:27 Reaguje na Aleš Erber
Možná ani ne tak zalesňovat, jako vysazovat stromy kde se dá, a zajišťovat pro ně dostatečnou úroveň spodní vody, aby za pár desetiletí neuschly.

Mimochodem jsem v jednom vašem článku četl nabádání k využívání dřeva ve stavebnictví u mnohopodlažních budov. Řekl bych, že je hlavně třeba začít masivně využívat dřevo při stavbě RD, o což se snažím, viz www.optimalizmus.cz.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

23.4.2019 23:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak vysazovat :-) jak RD, tak i více podlažní budovy. Problém v ČR je, že se u nás výškové budovy ze dřeva nemůžou stavět. Přitom banky by v rámci svých úvěrů mohly dávat slevu na % z úvěru, a to jak na výškové budovy, tak hlavně na rodinné domky z dřeva.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.4.2019 13:32 Reaguje na Aleš Erber
2 patra u RD či jiných staveb jsou velmi lehce zvládnutelné a dřevěná konstrukce vytvoří spoustu prostoru pro uložení velmi levné minerální vaty. Náš obvodový plášť je nosný a přitom jeho objem je z 90 % zaplněn tepelnou izolací. Tomu nemůže žádný beton či cihla konkurovat, nehledě na rychlost a jednoduchost výstavby.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

17.4.2019 10:25
S autorem článku nelze než souhlasit. Bohužel se to netýká jen lesů, ale i zemědělské půdy. I zde držíme několik neslavných primátů v EU. Největší půdní bloky, nejtěžší mechanismy,jeden z nejvyšších podílů eroze a degradace půdy,NEvlastníci půdy obhospodařují její největší část,atd.

Měli bychom si konečně uvědomit, že nedostatek vody je akutní společenskou hrozbou.

Plocha ČR cca 78tis.km2, výměra lesů 27tis.km2, zemědělské půdy cca 42tis.km2.
Jak lesy tak zemědělská půda jsou ohroženy stávajícím způsobem hospodaření, kde se úloha lesů a zemědělské půdy smrskla pouze na funkci ekonomickou(jaký bude vývar), ale funkce mimoprodukční jsou úmyslně,vědomě potlačovány vladnoucím establishmentem a finanční oligarchií někam na páté místo za desetinnou čárku.
Všichni o tom vědí, odborníci marně bijí na poplach, ale byznys je byznys a za peníze v Praze dům.
Není tzv. společenská objednávka.
Ta přijde, až se sucho vystupňuje k socio-ekonomickému stupni , jako závěrečné etapě vysychání ČR. (přes etapy klimatické, půdní,hydrologické).

Je 17.4.2019,půdní mapa republiky na portálu Intersucho vypadá jak grilované kuře.
Roky 2015,2017,2018 a s velikou pravděpodobností i tento rok si předávají štafetu nejteplejší, nejsušší stále dál.
Naše krajina i společnost je zoufale nepřipravená na tyto negativní změny a vůbec nelze vyloučit, že právě tento rok ochutnáme sucho socio-ekonomické. (výpadky pitné vody, výpadky výroby).

Upozornění autora článku o možném tržním rozdělení lesní půdy (ale i zemědělské) mezi velké hráče pak vůbec nepovažuji za fikci, ale relativně možný směr vývoje v ČR.







Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

22.4.2019 22:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
První odstavce by si měla uvědomit hlavně Prha, Brno a další obyvatelé měst. veřejnost na venkově si to snad už uvědumuje. Nicméně lesy a stromy nebere stále jako regulátory klimatu. Zemědělec vám řekne, že každý strom v krajině je pro něho finanční náklad. A co se týče vl. lesů, tak řada těch drobných ani neví, kde je má. A jejich stav většinu znich moc nezajímá. Taková je realita.
Jinak děkuji z aupozornění. Jsme si tohoto nedostatku vědom.
Odpovědět
MA

Miroslav Anderle

17.4.2019 22:05
Dobrý večer, děkuji, že konečně někdo popsal stav našich lesů, tak jak to ve skutečnosti je, že ukazujete cestu, kterou by se mělo naše lesnictví ubírat. Doufám, že váš hlas v krátkém čase vyslyší i naši politici. Ale musím pravdivě říci, že na takové procitnutí nevěřím. Nebude se nic řešit, dokud kost nebude do čista ohlodaná a teprve potom se snad blýskne na lepší časy. Držím palce všem, kteří veřejně kritizují strukturu LČR. Nikdo si snad nemůže stěžovat na neodbornost lesních správců, či revírníků, tady ten problém není. Veškerý lesnický personál, je připraven na řešení kůrovcové kalamity i změny klimatu, ale jediné co jim stojí v cestě, jsou bohužel ,,dobře promyšlená" politická rozhodnutí. Lesu zdar
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:23 Reaguje na Miroslav Anderle
Děkuji! Já si myslím, že už řada politiků z nich dokonce procitla a zbytek jistě procitne, protože otázky okolo klimatické změny, dopadů na krajinu týkající se především sucha, jedinečného stabilizátora krajiny - lesů, bude stále věší téma, což zároveň bude přitahovat i pozornost médií. Já jsem lesník a vím, že pro planetu mám jedno z nejdůležitějších povolání na Zemi. Jsem na to hrdý, že mám profesi, která umí pracovat s organizmem - lesem, který umí stabilizovat klima atd. Toto je nutné vysvětlit společnosti. S ohledem na to, že u LČR jsem pracoval téměř 9 let, tak téměř dokonale vím, jak státní podnik funguje a kde má slabé místa. Ale v tomto článku rozhodně nekritizuji strukturu LČR. V jiných snad jen poukzuji, že s adaptačními opatřeními ještě vlastně ani nezačaly a že mají špatnou socilní, ekologickou politiku a že jejich strategie v ochraně lesa spíše kůrovce rozšířila, než aby jej zastavila či zpomalila. To vychází, že mají neomylné odborníky, kteří jsou víc než zákon, zákon přírody! A pracovníci LČR jistě ví, o kom mluvím! Lesu zmar!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2019 07:33
Lesník nejsem, ale asi jedinou možností, jak uskutečnit radikální změny, by bylo lesy vykoupit, převést do vlastnictví státu, který by se následně zřekl všech výhod a pouze by podporoval mimoprodukční funkce lesů s občasnou nutnou těžbou. Takže takové grandiozní státní hobby. Samozřejmě něčím financované a to něco by byly daně občanů, kteří by v dojemné jednotě pochopili nezbytnost takového kroku. Utopie, což?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.4.2019 08:53 Reaguje na pavel peregrin
Myšlenka správná, provedení hrozné.
Lesy vykupovat nemusíme, stačilo by změnit lesní zákon a v něm definovat mimoprodukční funkci jako veřejný zájem a hlavní účel lesních porostů. Další už je věc rutinní,předělat hospodářské lesní plány a kontrolovat jejich dodržování. Máme řadu bezvadných lidí v lesnické branži,personální problém to určitě není.
Jen by státní kasa přišla ročně o několik miliard z tržní produkce dřevní hmoty.
(ale ona o ně přijde i tak, obnova po kůrovci nebude zadarmo)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2019 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, a tak je to v podstatě se vším- když se nechce, je to daleko horší, než když se nemůže.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:33 Reaguje na pavel peregrin
NO, Vy jste ale revolucionář. Kam se na vás hrabou "zlatí" komunisti :-D. S ohledem na skevestraci uhlíku je nutné, aby se těžilo - max. šetrně a aby bylo vyráběno maximální množství výrobků ze dřeva. Můžeme začít tím, že se budou stavět v ČR výškové budovy ze dřeva, jako tomu je jinde ve světě. V době budoucí budou hrát lesy většinový význam z hlediska produkce nedřevních funkcí, ale společnost by to vlastníkům lesů měla umět každopádně ohodnotit. Spíše ukazujme dobré příklady z praxe - produkce dřeva i nedřevních funkcí lesa, stanovme spoelčnosti i vl. lesů vizuální podobu lesa, jak má vypadat ideální les pro jednotlivé oblasti a stanoviště a možnosti způsobů hospodaření (hospodářské způsoby a obhospodařování tvarů lesů). LČR musí být vzorový podnik. VLS má jiný úkol.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2019 12:14 Reaguje na Aleš Erber
No pane Erbere, jistě jste pochopil, že to bylo myšleno s nadsázkou. Na druhé straně-málo věcí jde po dobrém.
Odpovědět
ČM

Čech M.

19.4.2019 00:05
Řešení formou dotací? Takže jedněm budem platit za to, že pěstují les (který možná skončí jako palivo) a druhým za to , že pěstují řepku a kukuřici na biopaliva? Proč?
Odpovědět
mr

19.4.2019 13:13 Reaguje na Čech M.
Vystihl ste to naprosto přesně. Celou dobu čekám, koho to konečně napadne. Když jsou zisky, jdou do kapes majitelům. O ztrátu se ale chtějí dělit s daňovými plátci. Když se teda někomu nevyplatí pěstovat a vysadit les, tak proč ho teda před tím vytěžil? Tady kdosi účelově (kvůli nenažranosti) v minulosti porušil v lese rovnováhu (lesspolečenstva jako celku), ale důsledky by měli platit daňoví plátci.
Pro autora článku - les vyroste bez peněz i bez lidí a taky bude bez peněz i bez těch lidí plnit všechno, co jste tu vzpomněl jako mimiprodukční fce. Stačí, když se do něho přestanou už konečně různí vodborníci montovat a nechají volnost rozhodování majitelům nebo přirozenému vývoji samotného lesa.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.4.2019 23:58 Reaguje na
Problém je v tom, že celospolečenské (mimoprodukční funkce) bude jinak plnit přírodě blízký smíšený les a jinak stejnověká monokultura připomínající plantáž na prkna (které je z hlediska produkční funce výhodnější).
A taky v tom, že se soukromým vlastníkům za plnění celospolečenských funkcí neplatí tak, jak by bylo potřeba.
Odpovědět
mr

20.4.2019 11:45 Reaguje na Jan Škrdla
Vy zřejmě neumíte číst nebo nechápete význam slov u psaného českého textu.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.4.2019 13:51 Reaguje na
Vidíte, a já si to samé myslím o vás.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.4.2019 16:09 Reaguje na Jan Škrdla
Řekl bych, že dnes nikdo rozumný plantáže na prkna nevysadí a nebo se mu tam běhen 20 let něco stabilizujícího samo přimíchá.

Jiná věc je pak nadávat na předky, že před 60 lety vysadili plantáže na prkna, do kterých se dnes dal kůrovec. S tím se nedá nic jiného dělat, než vytěžit a zasázet vhodnou směs s vírou, že aspoň něco tam přežije.

Stát by měl zpoplatňovat činnosti poškozující planetu a dávat za činnosti planetě prospívající. Lidé by dostávali peníze nejen za les a stromy, ale třeba i za bílou střechu a vsakování vody ze zpevněných ploch.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.4.2019 22:13 Reaguje na Jiří Svoboda
V celku s vámi souhlasím. Akorát že, jsem nedávno šel po lese a v 3. vegetačním stupni (dubo-bukovém) jsem vedle chřadnoucí smrkové mlaziny viděl nově vysazenou SM monokulturu.
Takže všichni hospodáři asi nejsou rozumní.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

22.4.2019 22:30 Reaguje na Jan Škrdla
Tak s tím se setkávám úplně běžně. Dochází k tomu v nižší VLS! Pak ně ještě baví pokládání lapáků či instalace lapačů v lesích, kde dominují listnaté dřeviny.Jedná se především o dubohobrové porosty do 2 LVS. Instalují se jen proto, aby si lesník vykázal čárku v evidenci a nadřízení ho nebuzerovali za to, že když v JPRL vykázal kůrovco,že neumísl obranné či kontrolní opatření. Co tomu asi říkají lesní dělníci, když do lesa musí nejdříve pokáci kůrovcové oko. Musí tam nechat např. 3 ks přežívajících smrků, aby mohl umístit do porostu lapáky. Tedy za 2-3 týdny jede dělník položit lapák, aby je za pár týdnu zase vytáhl. To je fakt efektivní systém některých vlastníků týkající se ochrany lesa.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.4.2019 00:06 Reaguje na Čech M.
Rozdíl je v tom, že by neměla být dotována produkční funkce, ale ty celospolečenské (např. rekreační, protierozní, ekologická).
Pokud to převedu na zemědělskou půdu, tak místo řepky a kukuřice by to byly třeba biopásy nebo různá protierozní opatření.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:37 Reaguje na Jan Škrdla
Pane Škrdla, zapomněl jste na agrolesnické systémy. Agrolesnictví je, co se týče absorbování uhlíku, lépe než přírodní a dobře fungující les, a to prá až o 40 %. Číslo mě samotného překvapilo. Naše česká zemědělská krajina, musí mít více stromů a agrolesnické systémy jsou ideálním nástrojem pro stabilizaci krajiny.
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.4.2019 19:54 Reaguje na Aleš Erber
No, o 40% asi ne, to by tam ty dřeviny musely růst o 40% rychleji, ale souhlasím s poslední větou, za podmínky, že to bude bez dotací.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.4.2019 22:57 Reaguje na Čech M.
Stromy mohou přirůstat rychleji, díky tomu, že mají osvětlené koruny a nepotřebují tolik bojovat o vodu a živiny. Navíc mají dostatek živin díky přihnojování. Předpokládám, že rozdíl 40% je dán součtem produkce stromového porostu a zemědělské půdy pod stromy.
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.4.2019 23:49 Reaguje na Jan Škrdla
Jistě, ale zase těch stromů je tam méně, tak se to vykompenzuje podobným přírůstem hmoty v globálu.
Na stránkách Agrolesnictví píšou o 40% větší produkci plodin oproti běžnému zemědělství. O CO2 tam není slovo, což by už smysl dávalo.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

23.4.2019 07:19 Reaguje na Čech M.
Nezapomínejte na zemědělské plodiny a půdu, kde kořeny rostou pod zamrzající horizontem celoročně, takže co se týče sekvestrace uhlíku je to číslo zajímavé. A jak píšu, samotného mě překvapilo. Ono tak záleží, s jakým přírodním lesem se to porovnávalo. Inf. mám z mezinárodní agrolesnické konference. Agrolensictví ze zabývám téměř již 10 let. Možná jste četl nějaký článek ode mne.
Odpovědět
ČM

Čech M.

23.4.2019 21:39 Reaguje na Aleš Erber
Tomu číslu i tak nevěřím, ale ukládání uhlíku u zemědělských plodin stejně nemá cenu rozebírat, jde o rychloobrátkové zboží, kde se část sežere a část zůstane v zemi a shnije, takže se ihned většina C vrací do atmosféry. Něco jiného jsou dřeviny, ale i tam je to nejednoznačné, záleží jak s tím stromem naložíte po jeho pokácení atd.
Agrolesnictví je určitě užitečný směr hospodaření s půdou, oživuje krajinu, brání erozi atd. , ale já z těch stránek cítím zase jen snahu šáhnout si na dotace, které jsou morem téhle doby (i když je jasné, že bez nich to v tomle případě bude asi neživotaschopné).
Odpovědět

Jan Škrdla

22.4.2019 20:55 Reaguje na Aleš Erber
Biopásy jsem uvedl jen jako příklad.
Agrolesnictví fandím, ale jsem trochu skeptik.
Zejména z těchto důvodů:
1. vysoký podíl propachtované půdy (snad 70-80% - můžete uvést na pravou míru) - těžko se bude někdo pouštět do toho, aby zhodnocoval cizí majetek.
2. konzervativní přístup většiny zemědělců. S technikou s velkým záběrem obdělávají nejraději velké plachty a nějaký strom je pro ně překážkou.

Každopádně doufám, že si agrolesnictví postupem času najde místo jako alternativa klasického zemědělství.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

22.4.2019 22:32 Reaguje na Jan Škrdla
Proto se sanžíme o osvětu :-) abychom slabé stránky agrolesnických systémů minimalizovali.
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.4.2019 19:52 Reaguje na Jan Škrdla
Tzn. že lidé , kteří nevlastní žádné pozemky, budou platit těm, co pozemky vlastní? To myslíte jako vážně? To je novodobý feudalismus.
Jediný, kdo může zaručit spravedlivé ekologické hospodaření s pozemky, je stát na vlastních pozemcích. U ostatních vlastníků to nebude a ani nemůže fungovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.4.2019 20:40 Reaguje na Čech M.
Já bych to jako feudalismus neviděl. Spíš jako ocenění pozitivních externalit, které by mělo být vyváženo zpoplatněním těch negativních.
K tomu poslednímu odstavci - vy byste byl pro vyvlastnění z důvodu veřejného zájmu, nebo nechal vlastník ať si dělá co chce?
Odpovědět
ČM

Čech M.

22.4.2019 23:12 Reaguje na Jan Škrdla
A kdo bude stanovovat co to jsou pozitivní a negativní externality? A i když se na tom nakonec společnost shodne, jak stanovíte výši toho ocenění a zpoplatnění? Když bude dotace malá, nikdo se o ni nepřihlásí a bude si dál pěstovat svoje, když bude velká, tak se přes noc ze všech stanou ekologové a všechny svoje pozemky převedou na mimoprodukční funkce. Lidi se prostě chovají racionálně. Nepomůže ani stanovení nějaké pevné procentní rozlohy, protože denně mění spousta pozemků své majitele a bylo by těžké to ukontrolovat.
Ale hlavně! Proč by daňoví poplatníci měli někoho dotovat, když mají svoje pozemky a tam můžou samy ekologicky hospodařit (Lesy ČR)? Vláda může skoro hned a zadarmo převézt své lesy na mimoprodukční hospodaření a vykompenzovat tak intenzivní hospodaření soukromníků.
Daňový poplatník sice přijde o část zisku, ale Lesy ČR stejně poslední roky hospodařily s nulou, takže to tak bolet nebude.
Uvědomte si už konečně , že dotace jsou cesta do pekel.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.4.2019 22:12 Reaguje na Čech M.
Problém je, že občas máte soukromé lesy v lokalitách, kde zájem po mimoprodukčních funkcích převažuje (např. CHKO, povodí vodních zdrojů, erozí ohrožené svahy, příměstské lesy).
LČR doposud nešly zrovna moc příkladem, ale mohly by.

Jinak ohledně těch dotací se neshodneme. Podle vás jsou špatné už v principu, dle mého je chyba v jejich nastavení.
Příkladem nevhodně nastavených dotací jsou třeba přímé platby na plochu, kdy zemědělec dostává peníze bez ohledu na to, jak hospodaří nebo co pěstuje.

Na druhou stranu většina výsadeb v krajině a revitalizačních opatření vznikla právě díky dotacím.
Odpovědět
mr

23.4.2019 11:17 Reaguje na Jan Škrdla
Co je to ten váš VEŘEJNÝ ZÁJEM????
Odpovědět
dm

david matoušek

23.4.2019 12:00 Reaguje na
Nejsi přece tak hloupý, abys nevěděl, co tím a kór v dnešní době, zpravidla bývá myšleno. Jen si zase do Škrdly rýpnout viď? Co tahle v tomhle případě definovat veřejný zájem jako pěstování lesa způsobem, který by na jednu stranu nežádal dotace a na druhou stranu sanaci škod z kapes daňových poplatníků. A co ty na to jako starý praktik a odborník? Je to vůbec možné? Určitě nás zase poučíš.
Odpovědět
mr

23.4.2019 16:27 Reaguje na david matoušek
Jsi chytrý??? jak týdenní pes. Autor článku se Škrdlou o voze a ty o koze. Příště se nemíchej do debaty, když ten dotaz mířil na někoho jiného a asi ani nechápeš česky psanému textu.
Odpovědět
dm

david matoušek

23.4.2019 16:49 Reaguje na
Děkuji.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.4.2019 22:08 Reaguje na
V komentáři výše, na který jste takto reagoval byla notná dávka ironie. Pochopil jste to?
Odpovědět

Jan Škrdla

23.4.2019 23:46 Reaguje na
Požadavky na rozdílné hospodaření z důvodu např. ochrany přírody, ochrany proti erozi, vlivu na koloběh vody a její kvalitu, rekreace, aj.
Jsou místa, kde některý z nich výrazně převažuje.
Odpovědět
mr

24.4.2019 16:27 Reaguje na Jan Škrdla
Ale přece vás tu nemusím poučovat, že ten tzv. "veřejný zájem" vůbec neexistuje - není nijak právně definován. A vždy se jím ohání leda někdo, kdo je ve vztahu k druhému silnější - může z moci úřadu něco "povolit". Proto se jím šermuje na všechny strany a je to vždy v zájmu nějaké určité skupiny na úkor někoho a něčeho - většinou jednotlivce. Ve veřejném zájmu se ničí příroda, chrání příroda atd. A ve skutečnosti se ani o žádný veřejný zájem mnohdy nejedná. A vy se snažíte prosadit za veřejný zájem vaši neodolatelnou starost o lesy, jež vám neříkají "pane". Nic jiného v tom není.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.4.2019 22:06 Reaguje na
To že něco nechápete, neznamená, že to neexistuje.
Jeden citát praví, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
(jen tak k zamyšlení).
Odpovědět
mr

25.4.2019 15:43 Reaguje na Jan Škrdla
Ale já vás má přečteného už dávno - DOTACE, to je vaše hlavní starost ...
Odpovědět

Jan Škrdla

25.4.2019 23:58 Reaguje na
Houbelec máte přečtené.
Myslíte si, jak jste pevný v kramfleku, přitom jste tady pro smích.
Ne nadarmo vás jeden z diskutujících nazval komikem.
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 01:48 Reaguje na Jan Škrdla
Na tomto cloveku je komicke predevsim to, ze se zde na webu vyjadruje kriticky skoro ke vsemu. A predevsim k hospodareni v lesich, pritom by mu, dle jeho logiky, melo byt po tom houby, kdyz mu to nerika pane nebo neprochazi jeho potravnim retezcem.
Odpovědět
mr

26.4.2019 16:57 Reaguje na david matoušek
No, komici jste hlavně vy dva: Škrdla chce pěstovat les tzv. trvalý = výběrové kácení stromů, kdy těžbou zničí ty ostatní, ale to mu nevadí, jelikož na to chce hlavně trvalé dotace a Matoušek zase chce zachovat současné stavy zvěře, tzn. miliardové škody. Měli byste se oba hlavně nechat vyšetřit s hlavou.
Ještě by mě zajímalo, po čem konkrétně by mi mělo být houby?
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 17:22 Reaguje na
Tak snad rozumis psanemu textu,ne? Nebudu to psat znovu. Jinak les, kde se hospodari vybernym zpusobem si nevidel ani z rychliku, stary praktiku. A nejspis ani mytni tezbu v porostech se zmlazenim nebo obycejnou probirku,jinak bys nepsal takove kraviny o zniceni ostatnich stromu. To uz bysme tady davno meli tu tvou Saharu. Nemas o pestovani lesa ani paru.
Odpovědět
mr

26.4.2019 20:03 Reaguje na david matoušek
Jo, jo. Tys toho teda viděl. Dělat probírky mladších porostů a těžit lesní velikány bez poškození ostatních mladších stromů je jaksi rozdíl. To druhé bych teda chtěl vidět - hlavně bez toho poškození. Vyrábět palivo umí každý trouba. A ještě být tak ekonomicky v plusu bez dotací. Ale to už se asi s tebou bavím moc složitě.
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 20:13 Reaguje na
Tak teď jsi akorat dokazal ze o praxi vis kulove, nejspis vubec nevis jak vypada tezba dřeva, ty slozity velikane.
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 20:24 Reaguje na
Upřímně, ty nemáš s oborem nic společného, protože nikdo s lesnickym vzdelanim a praxí by tohle nikdy nenapsal. Jenom rejpon a teoretik.
Odpovědět
dm

david matoušek

25.4.2019 04:38 Reaguje na
Je zajímavé,že v jiné diskuzi jsi mel zase ty neodolatelnou starost o pudu, ktera ti nerika "pane". Ze je hospodařením degradována a zasirana jedy. Protože to prý ovlivnuje tvůj život. A les, ktery ti nerika "pane", nema vliv na tvuj zivot? Takze za mne spis jde jen o tvou snahu si za kazdou cenu do nekoho rypnout a delat chytryho. Na zaklade ceho vznikla celá řada zákonů, kvůli zajmum jednotlivce nebo zajmum společnosti?
Odpovědět
mr

25.4.2019 16:03 Reaguje na david matoušek
Jestli se jedy z pole dostanou do mého potravního řetězce nebo hlína do mé ložnice (nekvalitní potraviny atd.), měl by být za to jeho majitel tvrdě potrestán a nahradit škodu do puntíku. Od toho platím státu daně a zatím je jeho chování spíše sporné. Je to ale věcí majitele, aby k tomu nedošlo. Ne, že mu bude stát nařizovat, co má na svých polích pěstovat - tady už vidím salámovou metodu se vlomit do soukromého majetku a ještě si přihrát další peníze dotacemi. To samé s lesem. Komunističtí buzíci se už dávno vytratili, ale vás dva nám tu nasadili jako dračí sémě z neziskovek ... Zákonů by mělo všeobecně ubýt, velmi často stojí za starou Belu a nahrávají především různým podvodníčkům ... A ty zdejší kecy o veřejném zájmu v lesích jsou právě o tom.
Odpovědět
dm

david matoušek

25.4.2019 16:44 Reaguje na
Tak teď tuplem nerozumím o co ti vlastne jde. Takze najednu stranu hospodari diletanti a spatne, ale na druhou co by jim mel kdo narizovat. Takže klidně smrk pod těch tvých 1100m.n., když neberu dotace či náhrady, tak je ti kulový po tom co tam pestuju a jestli tam les vubec bude ci sezran kurovcem nebude. Ze ti zmizne voda ve studni a pul roku nezaprsi, to je taky tvuj problem. Díky, odborniku, hlavně nedejbože nikoho neomezit.
Odpovědět
mr

26.4.2019 17:12 Reaguje na david matoušek
Synku, ty prostě neumíš asi číst a nerozumíš česky. Ale demagogie by ti šla, jak mi tu podsouváš nesmysly - ještě jednou a naposled - nikomu nemohu nic nařizovat, co dělá se svým majetkem (na rozdíl od tebe uznávám soukromý majetek). Na druhou stranu mi škodu musíš nahradit - a vůbec mě nazajímá úmysl. Vždy jsem tady psal A i B. Nemohu za to, že mi nemůžeš odborně oponovat a leda se vztekáš u PC.
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 17:45 Reaguje na
Dcerko, bavime se vubec o lese? Kdyby to bylo takhle jednoduche a cernobile. Pro zacatek zrus lesni zakon. To vztekani taktne prejdu, lepsi nez to co delas u PC ty.
Odpovědět
mr

26.4.2019 20:07 Reaguje na david matoušek
Máš moc složitý život ...
Odpovědět
dm

david matoušek

26.4.2019 20:15 Reaguje na
To máš spíš ty, takhle pořád teoretizovat a přitom o tom, jak to chodí tam venku vedet prd.
Odpovědět
mr

26.4.2019 22:30 Reaguje na david matoušek
Přestaň po mně konečně somrovat dotace a pěstuj si ve svém lese 100 roků třeba palivo. Ale leda ve svém soukromém lese, mudrlante. Jsi jak mladý vlk, co by chtěl starého učit lovu. Byls vůbec někdy v lese dělat jiné věci, než sbírat houby?? Víš vůbec něco o ekonomičnosti hospodaření? To není o dotacích.
Odpovědět
dm

david matoušek

27.4.2019 04:03 Reaguje na
Jo,jo, starej vlk a provozem nepoliben, zato rozumu na rozdavani.
Odpovědět
mr

26.4.2019 17:17 Reaguje na david matoušek
A ještě jedno - diletantům nemůžeš nic nařizovat, ty mušíš z vedoucích postů vyhodit dělat to,čemu rozumí - jestli něco takového existuje. Vývoj s kůrovcem jasně ukázal, že tam ti "zodpovědní" neměli nikdy mít šanci to řídit.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.4.2019 21:42 Reaguje na
Vás taky vyhodili, nebo si vaši podřízení konečně oddechli, až jste odešel do důchodu?
Odpovědět

Jan Škrdla

26.4.2019 21:46 Reaguje na
A ještě jedno - autor článku vstoupil do diskuze a reagoval na většinu diskutujících. Na vás ne - proč asi.
Odpovědět
mr

26.4.2019 22:20 Reaguje na Jan Škrdla
Když nemáte řádné argumenty, tak asi budete těžko diskutovat. Za to vám musí být velmi vděčný za tuto vaši přihlouplou otázku.
Odpovědět
F

Fero Metam

19.4.2019 16:46
ha....už chápu...máme tu drevarskou krizy...málo je dřeva, takže když je sucho, a škúdci, je potreba vykácet, co se dá...viz. lesy Lednicko-Valtický areál, co tam po prírode, když budou penízky
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

20.4.2019 23:43 Reaguje na Fero Metam
Myslíte Moravskou Amozónii, která spadá pod Biosferickou rezervaci? Tam to je fakt dobrý oddíl no. Nicméně to toam je trošku krapet o nečem jiném, než třeba na Vysočině.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

23.4.2019 05:45
Hurá, cena lesa jde dolů, státe nakupuj své území zpět! Jedinečná šance! Stát je suverén, tak proč nemít v majetku i vlastní území.
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist