https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-lesnicka-krize-boj-o-drevo-o-levne-lesni-pozemky-a-funkce-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Lesnická krize – boj o dřevo, o levné lesní pozemky a funkce lesů

17.4.2019
Cena lesních pozemků kvůli kůrovcové kalamitě klesá, ačkoliv odhaduji, že jejich hodnota bude v horizontu 10let daleko vyšší, než je dnes díky strategickým surovinám - vodě, dřevu a funkcím lesů.
Cena lesních pozemků kvůli kůrovcové kalamitě klesá, ačkoliv odhaduji, že jejich hodnota bude v horizontu 10let daleko vyšší, než je dnes díky strategickým surovinám - vodě, dřevu a funkcím lesů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
V českých lesích se rozpoutala přírodní apokalypsa. Lesy mizí před očima. Podléhají suchu a škůdcům. Ke všemu mnoho drobných vlastníků lesů neví, kde mají les, natož aby věděli, jak mají operativně vyhledat a asanovat stromy čerstvě napadnuté kůrovci, kde vzít pracovní sílu na těžbu a na přibližování, či finanční prostředky na následné zalesnění. Po odborné stránce mají malé znalosti. O funkci odborného lesního hospodáře, starajícího se o jejich les z pověření státu, příliš nevědí, ačkoliv by měli s jeho součinností o les soustavně pečovat.
 

Větší vlastníci lesů mají pro změnu problém s celkovým financováním provozu, protože cena dříví klesla na hranici rentability. A s příchodem suchého jara se situace v lesích nelepší. Trhy dříví na to reagují dalšími poklesy cen dříví. Sektor se propadá do stále hlubší krize. A čím více bude eskalovat kritická situace v lesnictví, tím více se vlastníci lesů budou zbavovat svých majetků.

Mnoho vlastníků už o tom vážně uvažuje, a v řadě oblastí k tomu už dokonce dochází. Zatím jen u drobných vlastníků lesů, ale situace v L-D sektoru může dojít tak daleko, že se lesů budou zbavovat i větší majitelé. Z těchto důvodů, pokud k tomu situace dospěje, lze očekávat, že hodnota lesní půdy se může rapidně snižovat.

V očích veřejnosti může současná situace vzbuzovat otázky, kdo by za aktuálního vývoje počasí a kůrovcové kalamity chtěl vlastnit nebo nakupovat smrkový les nebo kalamitní holiny („bezcenné“ lesní pozemky). Veřejnost a mnoho majitelů uvažuje obdobně. Na les ve skutečnosti pohlížejí jako na starost a břímě a nyní se přidává strach z pokuty za nezpracovaného kůrovce. Nedivím se proto, že les raději prodají.

Řada z nich totiž ví, že pokud si ho nechá a on uschne nebo ho sežerou kůrovci, budou muset investovat své vydělané peníze do asanace kůrovcových stromů a následně do založení a péče o nový porost, což je spojené s časem a fyzickou náročností. A než se dočkají nějakého zisku z těžby nového lesa, uběhnou desítky let. Ten je s ohledem na rychle se měnící klima do značné míry nejistý. Proto se nemůžeme divit, že se lesy budou prodávat.

Plynoucí nejistota brzkého návratu investic do lesa vyplývá z jeho dlouhodobé produkční doby, která je pro lesní hospodářství (LH) specifická. Než totiž stromy dorostou do optimální tloušťky vhodné ke smýcení, trvá to někdy až sto let. I když se vhodnými pěstitelskými postupy, které jsou ke všemu šetrnější k lesnímu ekosystému, dá urychlit přírůst stromů a těžit dříve, takové potupy však nejsou v České republice široce zaběhlé a ze strany Ministerstva zemědělství a státními podniky ani příliš podporované.

Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Ať veřejnost vnímá les jakkoliv, tak byznysmeni a řada vlastníků lesů na něj velmi často pohlížejí jako na továrnu na dřevo, v rámci čehož se jen deklarují další funkce lesa, které lesní ekosystém více či méně plní s ohledem na přístup lesního hospodáře. Tento pokřivený pohled často vychází ze skutečnosti, že Ministerstvo zemědělství řeší problematiku L-D sektoru za Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Na základě toho jsou na něj vyvíjeny odpovídající tlaky od těžebních a dřevozpracujících sdružení. Proto MZe nehledí na les tak, aby výhradně plnil vyváženě všechny funkce lesa, tzn. mimoprodukční i produkční, nýbrž podléhá tlakům zájmových skupin, které řeší jen své zájmy. To staví MZe do role otloukánka neřešícího situaci v L-D sektoru komplexně a systematicky.

V případě, že se role lesů zcela změní ve smyslu zpoplatnění ekosystémových služeb lesa (nedřevních – společenských funkcí lesa), za které se vlastníkům lesů bude platit, tak se naopak produkce dřeva (dřevoprodukční funkce) může propadnout až na poslední místo v pomyslném žebříčku důležitosti lesních funkcí. Větší vlastníci lesů jsou dosud živi jen z prodeje dřeva. Předpokládám, že se kvůli tomu pohled na les, jako na producenta i nedřevních lesních funkcí, zásadně změní. Domnívám se totiž, že lesy budou společností vnímány jako cenění regulátoři klimatu, ochránci vodních zdrojů a půdy, pohlcovače uhlíku atd., a to může být daleko větší byznys.

Zpoplatnění ekosystémových služeb se může zavést na principu imisních povolenek, když způsob plateb hodně zjednoduším. Pokud do úvahy zakomponuji rychlé klimatické změny, kvůli kterým dochází k náhlému rozpadu smrkových a borových lesů (nejčastější surovina pro pily v ČR), hrozbu nedostatku vody ze sucha a skutečnost, že dřevo bude nedostatkovou surovinou, tak cena lesních pozemků v horizontu deseti let naopak výrazně poroste. Lesní půda bude totiž nenahraditelným prostředkem, v němž se zadržuje voda, rostou na něm stromy – tedy dřevo, lesní plody, jež vytvářejí stabilizační prvek krajiny poskytující komplex ekosystémových služeb. Proto se les s velkou pravděpodobností stane strategickým nástrojem k dosažení moci a získání dalších (nových) finančních prostředků.

Nízké ceny dřeva, laciná lesní půda aneb možnost levného nákupu lesů

Krize v L-D sektoru a plošný rozpad lesů je samozřejmě spojený s klimatickou změnou, se špatným způsobem pěstování smrku a borovice a s dlouhodobě špatně vedenou politikou dřevařského průmyslu, jenž je nedostatečně podpořen ze strany našeho státu, a to ve smyslu vyššího použití českého dřeva v průmyslu. Proč tedy takovou situaci nevyužít a nepřispět k bankrotu českých vlastníků lesů, když se pak lze dostat k levným lesním pozemkům? Domnívám se, že od určitého okamžiku může tedy jít o velmi dobře promyšlený plán mocných finančních skupin, jak se dostat ve středoevropském prostoru poměrně levně ke strategickým surovinám, které v budoucnu budou do velké míry ovlivňovat tento svět. Lesní půda a vůbec celkový lesní ekosystém totiž skrývá řadu budoucích strategických surovin, a sice vodu a dřevo (podle prognóz bude dřeva v roce 2030 chybět v EU více jak 300 mil. metrů krychlových, pokud nebudou v EU častější plošné disturbance, opačném případě může chybět dřeva daleko více).

Směřování LH a světových politik, které se odklánějí v energetice od uhlí a jádra, může pak mít s ohledem na vývoj globální změny klimatu (GZK) zásadní vliv na obyvatele ČR a vůbec na fungování státu, neboť to může hraničit s jeho samotnou bezpečností. A to už neberu v potaz další nedřevní funkce lesů, které jsem už zmínil. Na nich vlastníci lesů mohou za pár let dobře vydělávat, pokud se zpoplatní. Jestliže se na funkce lesů a ekologické lesnictví vytvoří nové dotační tituly plnící multifunkční funkce lesa s odpovídající finanční výší, vytvoří se sektor byznysu, který bude velmi ziskový. Ovšem až poté, co mnoho vlastníků lesů své lesy prodá, či dojde k částečné privatizaci Lesů ČR, s.p.

Shrnutí

O GZK se mluví více jak 15 let. Bagatelizují ji především hlavní představitelé (otcové) kupónové privatizace. Opatření se neuskutečňují, ba naopak se do médií sdělují neúplné informace. Od roku 2015 se klimatická změna výrazným způsobem projevuje na české krajině, hlavně na smrkových a borových lesích. Že je za vše vinno sucho a kůrovec, není zcela přesné tvrzení, protože za samotným šířením kůrovců stojí i nepružný obchodní model Lesů ČR. Za jeho stávající fungování lobbují velké dřevozpracovatelské a těžařské firmy, často se zahraničním kapitálem, které vydělávají na zakázkách od státního podniku Lesy ČR. Čekali byste radikální opatření či úpravu obchodního modelu? Nikoliv. Jen se to tak médiím předhazuje.

A pokud se bude chtít změnit systém zakázek u Lesů ČR, tak předpokládám, že těžařské firmy budou vyhrožovat Lesům ČR plošnými žalobami za zmařené investice. Tomu by se ale dalo předejít dlouhodobou strategií Lesů ČR na 15 až 20 let, jež by se ke všemu mohla utužit, jestliže by vznikl zákon o státním podniku. Bavorské či rakouské státní lesy ho mají. Proč ne Lesy ČR?

Dosud se zásadně řeší jen dotace do lesů a kompenzace vlastníkům lesů, což je z mého pohledu nedostatečné. Komplexnost a systematičnost jsou pro české lesnické elity snad neznámé pojmy. Soudím tak proto, že tyto snahy doposud nevidím. Z tohoto důvodu si myslím, že pokud už nedojde k radikálním změnám, tak si český L-D sektor dláždí cestu do pekel. Takový stav či vývoj jistě nezůstal bez povšimnutí mocnějších hráčů na trhu i s mezinárodním přesahem. Otázka tedy zní, kdo má zájem o české lesní pozemky? Možná to je jeden z důvodů, proč se krize v L-D sektoru neřeší komplexně. Či je to už moc velké sci-fi? Příčiny třeba jen tkví v neumění dělat preventivní opatření, čelit hrozbám, a když nastanou, tak se neřeší způsobem padni komu padni!

Závěrem

Společenské (mimoprodukční – nedřevní) funkce lesů nabývají na svém významu, zejména funkce klimatická, vodoochranná, půdoochranná či rekreační. Právě mimoprodukční funkce budou hrát významnou roli pro vlastníky lesů. A lesnické povolání se možná stane jedním z nejdůležitějších povolání na světě. V některý státech se totiž už za různé funkce lesa platí. A to je budoucnost, ze které by měli vlastníci lesů profitovat – z nedřevních funkcí. Je samozřejmostí, že lesy s přirozenou skladbou, které jsou ke všemu obhospodařovány šetrně a přírodě blízce s dosažením formy lesa neustále plně tvořivého, tzv. Dauerwaldu, budou lépe plnit všechny funkce lesa, a tedy by měly být lépe ohodnoceny. V tomto směru vidím vizi: cílovou podobu našich budoucích lesů, kam by české lesnictví mělo směřovat.

Z aktuálního řešení L-D krize nabývám dojmu, že místo boje proti kůrovcům a místo záchrany zdravých lesů se spíše rozpoutal boj mezi mocnými skupinami o budoucí vliv nad funkcemi lesů a dřevařským byznysem, a to boj o lesní pozemky. Tito pánové totiž vědí, že na lesní půdě roste velmi strategická a trvale udržitelná a ekologická surovina – dřevo, a to v rámci lesního ekosystému, který plní cennější mimoprodukční funkce lesa. V souvislosti se suchem se hraje především o funkci vodoochrannou, a vůbec o vodu samotnou. S ohledem na to, že ČR je rozvodím, tak tato má úvaha může být vodítkem k tomu, co se kolem lesů děje, a k neustálému potvrzování, že adekvátní opatření nepřicházejí.


reklama

foto - Erber AlešAleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

17.4.2019 10:23
Lesy a klima jsou v neutěšeném stavu A a požadujete utěšený stav B podporovaný státem za společensky žádoucí přínosy lesa (s takovým konceptem plně souhlasím). Problém je, jak smysluplně vyřešit přechod z A do B. Mohl byste, prosím, nějaký návrh řešení napsat, ať můžeme podiskutovat?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.4.2019 20:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, omlouvám se, ale moc nerozumím otázce. Chcete po mě, (A)abych Vám popsal mechanismusm, jak by šlo proplácet vlastníkům lesů ekosystémové služby, nebo (B) abych popsal, jak převést neutěšený stav lesů na stav akceptovatelný lesníky, dřevaři a veřejností? Bod A jsem více méně popsal v článku "Budoucí role českých lesů". Bod B popisují neustále, ale postupně. Mrkněte na www.aleserber.cz Tam nejdete odpovědi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.4.2019 21:48 Reaguje na Aleš Erber
Jde mi o (A) i (B) dohromady ale asi z trochu jiného pohledu. Většina lesů je v hrozném stavu a neplní své mimoprodukční funkce a brzy asi přestanou plnit i ty své produkční funkce. Udělat z takových lesů ty správné nebude vůbec jednoduché (pokud zamítneme metodu mávnutí kouzelným proutkem). Jaká politické kroky/rozhodnutí musí stát udělat, aby se s drtivou většinou lesů začalo postupně a přitom dosti rychle dít to, co má. A jde mi o to, to jasně a stručně vyjádřit, aby se o tom dalo věcně diskutovat. Možná bych se k tomu na Vašich stránkách nějak prokousal, ale ať je to v koncentrované formě pro všechny čtenáře na Ekolistu. Omlouván se, že vás takto úkoluji, ale považuji to za potřebné.

Jako příklad, na kterém byste otestoval fungování politických kroků, byste mohl použít majitele, jehož smrkový les s 60 letými smrky je silně napaden kůrovcem, a majitel na vlastnění toho lesa až tak moc nelpí.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

17.4.2019 10:25
S autorem článku nelze než souhlasit. Bohužel se to netýká jen lesů, ale i zemědělské půdy. I zde držíme několik neslavných primátů v EU. Největší půdní bloky, nejtěžší mechanismy,jeden z nejvyšších podílů eroze a degradace půdy,NEvlastníci půdy obhospodařují její největší část,atd.

Měli bychom si konečně uvědomit, že nedostatek vody je akutní společenskou hrozbou.

Plocha ČR cca 78tis.km2, výměra lesů 27tis.km2, zemědělské půdy cca 42tis.km2.
Jak lesy tak zemědělská půda jsou ohroženy stávajícím způsobem hospodaření, kde se úloha lesů a zemědělské půdy smrskla pouze na funkci ekonomickou(jaký bude vývar), ale funkce mimoprodukční jsou úmyslně,vědomě potlačovány vladnoucím establishmentem a finanční oligarchií někam na páté místo za desetinnou čárku.
Všichni o tom vědí, odborníci marně bijí na poplach, ale byznys je byznys a za peníze v Praze dům.
Není tzv. společenská objednávka.
Ta přijde, až se sucho vystupňuje k socio-ekonomickému stupni , jako závěrečné etapě vysychání ČR. (přes etapy klimatické, půdní,hydrologické).

Je 17.4.2019,půdní mapa republiky na portálu Intersucho vypadá jak grilované kuře.
Roky 2015,2017,2018 a s velikou pravděpodobností i tento rok si předávají štafetu nejteplejší, nejsušší stále dál.
Naše krajina i společnost je zoufale nepřipravená na tyto negativní změny a vůbec nelze vyloučit, že právě tento rok ochutnáme sucho socio-ekonomické. (výpadky pitné vody, výpadky výroby).

Upozornění autora článku o možném tržním rozdělení lesní půdy (ale i zemědělské) mezi velké hráče pak vůbec nepovažuji za fikci, ale relativně možný směr vývoje v ČR.







Odpovědět
MA

Miroslav Anderle

17.4.2019 22:05
Dobrý večer, děkuji, že konečně někdo popsal stav našich lesů, tak jak to ve skutečnosti je, že ukazujete cestu, kterou by se mělo naše lesnictví ubírat. Doufám, že váš hlas v krátkém čase vyslyší i naši politici. Ale musím pravdivě říci, že na takové procitnutí nevěřím. Nebude se nic řešit, dokud kost nebude do čista ohlodaná a teprve potom se snad blýskne na lepší časy. Držím palce všem, kteří veřejně kritizují strukturu LČR. Nikdo si snad nemůže stěžovat na neodbornost lesních správců, či revírníků, tady ten problém není. Veškerý lesnický personál, je připraven na řešení kůrovcové kalamity i změny klimatu, ale jediné co jim stojí v cestě, jsou bohužel ,,dobře promyšlená" politická rozhodnutí. Lesu zdar
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2019 07:33
Lesník nejsem, ale asi jedinou možností, jak uskutečnit radikální změny, by bylo lesy vykoupit, převést do vlastnictví státu, který by se následně zřekl všech výhod a pouze by podporoval mimoprodukční funkce lesů s občasnou nutnou těžbou. Takže takové grandiozní státní hobby. Samozřejmě něčím financované a to něco by byly daně občanů, kteří by v dojemné jednotě pochopili nezbytnost takového kroku. Utopie, což?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.4.2019 08:53 Reaguje na pavel peregrin
Myšlenka správná, provedení hrozné.
Lesy vykupovat nemusíme, stačilo by změnit lesní zákon a v něm definovat mimoprodukční funkci jako veřejný zájem a hlavní účel lesních porostů. Další už je věc rutinní,předělat hospodářské lesní plány a kontrolovat jejich dodržování. Máme řadu bezvadných lidí v lesnické branži,personální problém to určitě není.
Jen by státní kasa přišla ročně o několik miliard z tržní produkce dřevní hmoty.
(ale ona o ně přijde i tak, obnova po kůrovci nebude zadarmo)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.4.2019 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, a tak je to v podstatě se vším- když se nechce, je to daleko horší, než když se nemůže.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist