Aleš Erber: Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy

Myšlenka České pirátské strany a Starostové a nezávislí nařizovat státnímu podniku Lesy České republiky kam, co a v jakém množství mají dodávat dříví, se mi jeví spíše jako cesta do slepé uličky. Ačkoliv se jedná o státní podnik, musí se chovat jako jakákoliv jiná soukromá firma, to znamená podnikat za účelem zisku a chovat se jako řádný hospodář. Jediné, co lze v rámci politiky usměrnit, je strategie podniku směřující k dodržování těch nejvyšších ekologických a sociálních principů splňující trvale udržitelné hospodaření a plnit státní lesnickou politiku. Jeho hospodaření má stát na moderních postupech pěstování a správy lesa vzešlé z vědy, výzkumu a požadavku společnosti. Myšlenku prodávat dříví regionálním pilám a vyčlenit jim určitý podíl z objemu těžeb, si umím představit. Ovšem nemělo by to být nařízením, jak bylo v médiích uvedeno, ale jako možnost prodeje dříví regionálním pilám, ale za tržní ceny.

Zastávám názor, že politici by měli spíše vytvářet prostřednictvím všech možných nástrojů lepší podmínky pro rozvoj tržního prostřední, a tím usměrňovat podnikatelské prostředí v zájmu schválené státní politiky. Pokud tedy k danému tématu státní politika existuje. Politika využití dřeva coby jako obnovitelné suroviny ale neexistuje. Proto v rámci dřevařského průmyslu nejsou dosud nastaveny optimální nástroje podpory zpracování, využívání dřeva a propagace českých dřevěných výrobků, včetně dřevostaveb, a proto se dřevo masivně exportuje do zahraničí bez přidané hodnoty. Zde vidím velký potenciál ke zlepšení a to, co by měli politici řešit.

Od politiků bych proto spíše očekával v rámci politické předvolebního boje popis toho, kde vidí chyby v systému lesnicko-dřevařského sektoru jako celku a následné řešení. Jednoduchou, srozumitelnou kuchařku, jak to napravit. Nikoliv do lesnicko-dřevařského trhu vnášet nejistotu a nervozitu z budoucího vývoje a politicko-ekonomického vlivu.

Pokud chtějí Piráti a STAN v lesnicko-dřevařském průmyslu podpořit v rámci zpracování dřeva prostřednictvím Lesů ČR, umím si představit, že jednotlivé lesní závody LČR budou provozovat menší až střední pilařské provozy a dříví budou prodávat výhradně pro český trh. Tendence státního podniku směřuju stále více k lesním závodům (vlastní obchod se dřevem, těžbě a pěstební práce ve vlastní režii), takže se přirozeně nabízí zvýšit českému dřevu ze státních lesů, tedy z lesů nás všech, přidanou hodnotu. A mám za to, že záměr LČR zakoupit pilu tu už minimálně jednou na stole byl, ale z různých dovodů se neuskutečnil.

A za další: Mnoho obcí a měst mají často své lesy a často dosahují nemalých výměr. Jedná se o regionální záležitosti, kde představená myšlenka je relevantní a opodstatněná. Nicméně si nejsem jist, zda vedení obecních či městských lesů dostává od vedení obcí či měst „befelem“, že bude prodávat vytěžené dříví pro regionální pily v takovém objemu, jak místní pily požadují a za ceny, který vlastníkům lesů nabídnou, tzn. třeba za nižší ceny, jež jsou na trhu obvyklé. Pokud tomu někde je, rád bych takové příklady znal.

Pokud by měla myšlenka politických stran alespoň trošku obživnout, musí lokální a regionální pily nabízet konkurenční ceny za dřevo. A to se nedocílí nařízením politiků prostřednictvím státních podniků spravující lesy nás všech, ale právě vytvořením lepších podnikatelských podmínek, ekonomickými pobídkami, daňovými úlevami pro menší až střední regionální pily a propagací dřeva, tzn. cíleným marketingem. Pokud LČR či i VLS budou nabízet přiměřený objem místním regionálním menším pilám, určitě to bude mít pozitivní vliv. Zlepší to udržitelnost lesnicko-dřevařského sektoru s pozitivním dopadem na les a samotné lesní hospodářství.

Každopádně od Pirátů a STANu je sympatické, že téma a problematika českého dřeva, českých lesů a Lesů ČR jim není lhostejné a snaží se věci řešit. Snad vycouvají z představené cesty, či ji dovysvětlí. S politickým uskupením je nutné souhlasit v tom, že stát dlouhodobě selhává v surovinové politice. Ten dřevo řeší minimálně, a tím se ze dřeva stala surovina s okrajovým zájmem, což má negativní dopad na lesy a lesní hospodářství jako celek včetně ochrany přírody. Výsledkem dlouhodobého nezájmu vlád o české dřevo je rostoucí export českého dřeva.

Věřím, že se jedná o úvodní výkop politicko-společenské debaty o českém dřevu, lesích, LČR a VLS že se k debatě přidají i ostatní politické strany i široká veřejnost, čímž by se vytvořil prostor proto, aby se ze dřeva stala strategická surovina pro ČR. Domnívám se, že by to mělo být zájmem nás všech, protože ve dřevě je velká budoucnost promítající se do většiny průmyslových odvětvích.

---

reklama

---