https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-lesnici-versus-mocna-myslivecko-drevarska-lobby-ring-volny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Ring volný! Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobby

13.9.2019
Monokultura smrku napadnutá kůrovci - Vysočina.
Monokultura smrku napadnutá kůrovci - Vysočina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
V rámci pozměňovacích návrhů novely zákona o lesích, kterou se mění i zákon o myslivosti, vyústil v ostré reakce Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. (ČMMJ). Lesníci a myslivci jsou na jedné lodi, ale řada z nich o tom neví. Proč? Protože díky vlivným skupinám se daří vrážet mezi ně klín. O co vlastně jde v sektoru ovládaném lesnicko-myslivecko-dřevařským byznysem? O moc nad českými lesy, o zbytek smrků a lesní pozemky po kůrovcových těžbách a o budoucí byznys, až rozpad smrkových porostů odezní a vzniknou nové lesy. Není tajemstvím, že mocní pánové ovládající dřevařský sektor mají blízký vztah k myslivosti. Nejsou to jen zemědělské a potravinářské koncerny.
 

Tento týden jasně ukázal, že pokus o změnu zákona o myslivosti je Pandořina skříňka. Ta se pootevřela a krvelačná přestřelka je na světě. Jsem myslivec, lesník a agrolesník. Jsem členem ČMMJ. A velmi mne mrzí, že z úst některých představitelů či členů naší jediné zastřešující myslivecké organizace slyším velmi nepřesné informace vycházející z nepochopení věci o lovu, plánování lovu a udržení vyváženosti prostředí mezi spárkatou zvěří a lesem.

Na úvod

Myslivost je dle zákona o myslivosti souborem činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součásti ekosystému, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví. Posláním myslivců tedy není jen chov zvěře, kynologie, střelectví, myslivecká kultura, pedagogika atd., ale především udržování rovnováhy mezi počty zvěře a prostředím a vytváření dobrého životního prostředí pro zvěř.

Názorný postup našeho cíle: Přestavby stejnověkých smrkových monokultur na druhově a věkový pestrý les za absence neúměrných škod na přirozené a umělé obnově. Postup přestavby v letech je směřován od č. 1 po č. 6. obrázku. Ukázky 4 až 6 ukazují cílovou podobu (strukturu) českých lesů se zastoupením smrku, která vytváří vysokou úživnost a kryt pro zvěř, což je výhodné jak pro lesníky i myslivce.
Názorný postup našeho cíle: Přestavby stejnověkých smrkových monokultur na druhově a věkový pestrý les za absence neúměrných škod na přirozené a umělé obnově. Postup přestavby v letech je směřován od č. 1 po č. 6. obrázku. Ukázky 4 až 6 ukazují cílovou podobu (strukturu) českých lesů se zastoupením smrku, která vytváří vysokou úživnost a kryt pro zvěř, což je výhodné jak pro lesníky i myslivce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Lesníci obhospodařující les přírodě blízkým způsobem vedle produkce dřeva a dalších mimoprodukčních funkcí lesa přispívají k dobrým životním podmínkám zvěře. Řekl bych, že s chovem zvěře jde takové hospodaření „ruku v ruce“. Jestliže zvěř bude mít dobrý „domov“, bude spokojená, a bude-li dobře nastaven myslivecký management, lze dosáhnout lepší kvality zvěře z pohledu vyšší hmotnosti, zdravotního stavu i silnějších trofejí.

Přírodě blízké (nepasečné) hospodaření tedy přispívá k samotné myslivosti, zvěři atd., i když myslivost vnímá jako službu pro les. A to snad ničemu nevadí. Vždyť jde přeci o soulad mezi národním bohatstvím (lesem) a přírodním bohatstvím (zvěří).

Proto myslivci nejsou a ani nemohou být nepřáteli lesníků. Už proto, že drtivá většina lesníků jsou také myslivci. Určitá část myslivecké veřejnosti však ne zcela dobře chápe nutnost vyrovnanosti mezi stavy zvěře a jejím životním prostředí - a je nervózní, když při každé vycházce do honitby nevidí kusy vysoké či jiné spárkaté zvěře.

Opravdu chceme mít takovou myslivost, kdy nám půjde jen o lov a lovecký zážitek? V této rovině si říkám, proč je takový povyk o evidentně přemnoženou zvěř v době nekrutější kalamity českých lesích, když na druhou stranu dlouhodobě ubývá zvěře drobné do té míry, že mnohá myslivecká sdružení zrušila společné lovy na tuto zvěř. Takový úbytek populace už některým myslivcům zřejmě nevadí. ČMMJ takové stavy nejsou lhostejné, a proto dělá řadu osvětových akcí. Zájem o takové akce, které řeší biotopy zvěře, by mohl být rozhodně vyšší.

Kalamitní plocha s břízou.
Kalamitní plocha s břízou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

O co jde především progresivnějším lesníkům?

Jde nám o řádný chov býložravé zvěře v souladu s definicí myslivosti. Výše lovu by se proto měla odvozovat od stavu lesního ekosystému, aby les mohl regenerovat a jedle, buky, duby, lípy javory a další mohly odrůstat jak z umělé obnovy, tak i přirozeného zmlazení. Jde o to, aby les zdravě a pravidelně přirůstal bez výrazného poškození kmenů stromů loupáním a ohryzem v pozdějším věku. Nejde přitom o žádnou genocidu zvěře, před níž někteří myslivci tak horlivě varují. Přiměřené stavy zvěře do ekosystému patří a zvěř bude v krajině prosperovat třeba i v polovičních početních stavech oproti současným. Čím by měla v takovém případě utrpět opravdová myslivost, nám není zřejmé. Rovněž jsme vědomi toho, že nejde jen o správné pěstování porostů, ale i nastavení optimálního managementu celé krajiny.

Porost s rozvolněným korunovým zápojem, kde se obnovil přirozenou cestou smrk, dub (tzv. sojčí síje – donos ptactvem) a dalších dřevin.
Porost s rozvolněným korunovým zápojem, kde se obnovil přirozenou cestou smrk, dub (tzv. sojčí síje – donos ptactvem) a dalších dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Proč chceme regulovat zvěř a udržovat ji v rovnováze s lesem?

Odpovídajícím lovem zvěře chceme dosáhnout rovnováhy mezi zvěří a lesem tak, abychom dokázali v co nejkratším čase:

• přestavět ohrožené lesní porosty na porosty s lepší druhovou a prostorou strukturou,
• obnovit les na kalamitních holinách bez zvýšených či vynucených finančních prostředků nad úměrnou mez a využili k tomu v maximální míře tvořivých sil přírody,
• zlepšit životní prostředí zvěře,
• obejít se bez tisíců kilometrů plotů chránících vysázené stromky omezujících životní prostor zvěři, které budou zvěř zraňovat, naruší přirozené chování a vyvolají stres. To může vést ke snížení vitality a zdravotního stavu zvěře a zároveň z výší škody na zbývajících neoplocených plochách.
Abychom mohli začít vytvářet lesní prostředí, musíme najít ve spolupráci s myslivci (držiteli a nájemci honiteb) optimální míru stavů zvěře její regulací na mez únosnou pro lesní ekosystém.

Porost s podsadbou čtyřicetileté břízy, která se podsazuje skupinovitě cílovou jedlí, bukem a javorem. Aby takové prostředí mohlo vzniknout, musí být se stavy zvěře v rovnováze.
Porost s podsadbou čtyřicetileté břízy, která se podsazuje skupinovitě cílovou jedlí, bukem a javorem. Aby takové prostředí mohlo vzniknout, musí být se stavy zvěře v rovnováze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Cíl lesníků je totožný s cíli zodpovědných myslivců

Cílem je, jak se píše v odborných mysliveckých publikacích: Přirozená prevence škod páchaných zvěří je pochopitelně správná skladba porostů, která by se měla skládat z různých druhů dřevin s bohatou věkovou, výškovou a prostorovou rozrůzněností na co nejmenší ploše. Jde tedy o nastavení úživnosti prostředí s dostatkem krytu, kterou lze navyšovat vnosem plodonosných dřevin, zakládáním políček a louček pro zvěř uvnitř rozsáhlých lesních komplexů. Tedy v lesích s bohatou strukturou pak zvěř může žít nekonfliktně, protože bude mít lepší biotop. Lze předpokládat, že díky poskytnutí větší míry klidu zvěři, které se zvětší a zlepší životní prostor s dostatkem pestré a bohaté potravní nabídky budou škody přiměřené až minimální. Vycházím přitom ze zkušeností ze své provozní praxe i ze zkušeností kolegů. A o takové prostředí jde právě lesníkům, k nimž patřím i já. Rozhodně nám nejde o vybíjení zvěře, ale naopak o zlepšení jejího prostředí. K tomu ale potřebujeme čas a optimální stavy býložravé zvěře v návaznosti na lesní ekosystém.

Při zavádění nepasečných postupů tak lze dosáhnout lepšího lesního i mysliveckého hospodaření. Naopak ho nelze dosáhnout, když budeme na většině území republiky pěstovat sterilní monokulturní smrkové a borové lesy, jako tomu bylo dosud (obr. 3). Nenechme se rozeštvat vlivnými finančními skupinami v pozadí, kteří v řadě případů bojují o průmyslové hospodaření a poslední smrk v naši zemi. Lesníci a myslivci (v řadě případů tatáž osoba) se navzájem potřebují, a proto je v našem zájmu, abychom táhli za jeden provaz, nikoliv každý za protilehlý konec téhož provazu.

ČMMJ má řadu výborných projektů, jako je vyhlašování Honitby roku. Řadu z nich jsem navštívil, ale překvapil mne malý zájem samotných myslivců o předávání zkušeností o zlepšování biotopu zvěře, její kvality a způsobu lovu. To mne vede k domněnce, že celý banální spor tkví ve nepochopení toho, co je vlastně naším cílem. Tento cíl je přitom zcela zřejmý.

Smrková monokulturu představuje pro spárkatou zvěř neúživné prostředí bez krytu důležitého pro klid zvěře (Vysočina).
Smrková monokulturu představuje pro spárkatou zvěř neúživné prostředí bez krytu důležitého pro klid zvěře (Vysočina).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Fakta

Úspěšná obnova lesa je spojená se zdárným odrůstáním kultur, které však významně eliminuje býložravá zvěř. Ta je na většině území České republiky přemnožena natolik, že bez odolné a pravidelně kontrolované ochrany – oplocení či individuální ochrany, je často nemožné, aby kultury odrůstaly bez poškození okusem, loupáním či ohryzem (obr. 4, 5 a 6). Podle Mrkvy (MRKVA, R.(ed), 1995: Škody zvěří a jejich řešení. Sborník referátů. LDF MZLU v Brně. 124 s.) je třeba zvěř posuzovat jako součást lesních ekosystémů a její přítomnost nesmí narušit vyhlášené plnění funkcí lesa. Rozhodujícím parametrem je mez přirozeného stavu, při jejímž překročení se musí mluvit o neúnosné míře poškození zvěří. Ekologicky únosné stavy zvěře jsou podle Zatloukala (ZATLOUKAL, V., 1995: Lesní hospodářství a myslivost. Sbor. Škody zvěří a jejich řešení. Brno, MZLU, LDF: s. 17-23.) takové stavy, při kterých zvěř nezpůsobí překročení ekologicky únosnou výši škod více než 10 % nezajištěných kultur nebo přirozené obnovy a dále více než 0,1 % výměry lesa při postižení ohryzem a loupáním.

Myslivci udržovány stav lesa a zvěře v rovnováze, díky čemuž mohou lesníci uskutečňovat rychlou přestavbu smrkového lesa. Zvyšuje se úživnost honitby i kryt pro zvěř vytvářející pro ni dobrý biotop, kde má zvěř více klidu. Krásný příklad spolupráce mezi lesníky a myslivci. Myslivost se stala službou lesu. Škody spárkatou zvěří jsou taktéž evidované, ale jsou úměrné ke stavu prostředí. (Lesní správa Einbestock, Saské státní lesy).
Myslivci udržovány stav lesa a zvěře v rovnováze, díky čemuž mohou lesníci uskutečňovat rychlou přestavbu smrkového lesa. Zvyšuje se úživnost honitby i kryt pro zvěř vytvářející pro ni dobrý biotop, kde má zvěř více klidu. Krásný příklad spolupráce mezi lesníky a myslivci. Myslivost se stala službou lesu. Škody spárkatou zvěří jsou taktéž evidované, ale jsou úměrné ke stavu prostředí. (Lesní správa Einbestock, Saské státní lesy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Neúnosné škody nejvíce trápí západní Čechy a severní Moravu, což vyplývá z obr. 4 a 5. pod definicí míry únosných škod zvěří. Podle Národní inventarizace lesů (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2015) spárkatá zvěř každoročně poškodí okusem na celém území ČR přibližně 36 % obnovy do výšky 1,3 m. Jedinci poškození loupáním tvoří přibližně 11 %. Z měření vychází, že se jedná o dlouhodobé neúnosné škody zvěří na lesních porostech. To potvrzuje také už pátá Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky (IFER, 2015. Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky. Závěrečná zpráva leden 2016, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), která ve své zprávě zmiňuje, že vliv zvěře na stav a vývoj zejména nejmladších vývojových stadií smíšených a listnatých porostů trvá. Oproti předchozímu šetření u většiny dřevin škody působené zvěří (jakékoliv) na mladých porostech vzrostly a přesahují 50 %. Okusem vrcholu je poškozeno 32 % jedinců v kulturách hlavních dřevin, a 57 % jedinců dřevin melioračních a zpevňujících. Jakýkoliv okus se vyskytuje u 56 % jedinců obnovy hlavních dřevin a u 63 % jedinců MZD. Trend neúnosných škod zvěří dlouhodobě přetrvává, ačkoliv trend odlovu býložravé zvěře v posledních desetiletí výrazně roste. Nicméně ČMMJ problém škod bagatelizuje, když uvádí, že podle NIL (Národní inventarizace lesů) je poškozeno pouze 10,5 % stromů. Z výše uvedeného je patrné, že škody působené zvěří, ani její početnost dlouhodobě neklesají. K obratu bohužel nepřispěly ani různé kampaně pořádané MZe, ani opakovaně vydávané metodické pokyny pro redukci početních stavů spárkaté zvěře (2008-2011, 2011-2013, 2013-2018 a poslední 2018-2021). Ke všemu MZe nedisponuje žádnou veřejnou ekonomickou analýzou škod zvěří na lesním hospodářství, aby mohlo uskutečnit zásadní rozhodnutí opírající se o jasná ekonomická data. Možná by to šlo, kdyby se využilo Národní inventarizaci lesů, která by mohla ekonomickou studií disponovat?! Je škoda, že takové studie dosud neexistují. Pak se musíme odkazovat jen na přibližná a odhadovaná čísla škod.

Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř doslova okusem „luxuje“ všechny semenáčky.
Ukázka dlouhodobého vlivu býložravé zvěře na různé typy lesa. Na snímku rozdíl odrůstání přirozené obnovy dubu uvnitř a vně oplocení, kde zvěř doslova okusem „luxuje“ všechny semenáčky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Nicméně Výše uvedené studie uvádějí, že každoroční škody na lesních pozemcích se pohybují v miliardách korun. Lesnický provoz vykazuje každý rok škody na lesních porostech (okus, loupání, ohryz). Podle Zelené zprávy Ministerstva zemědělství ČR lesníci vyčíslili škody spárkatou zvěří za rok 2017 ve výši 35 mil. Kč. Jedná se o očividný stoupající trend, protože v roce 2007 se vykázalo necelých 16 mil. Kč.

Poškození kmene v nejcennější části kmene tzv. loupáním či ohryzem, kterým je kmen trvale poraněn. Poranění zvěří nejenže snižuje hodnotu stromu, ale zhoršuje i jeho zdravotní stav.
Poškození kmene v nejcennější části kmene tzv. loupáním či ohryzem, kterým je kmen trvale poraněn. Poranění zvěří nejenže snižuje hodnotu stromu, ale zhoršuje i jeho zdravotní stav.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Státní podnik Lesy ČR, který spravuje cca 48 % všech lesů v zemi, vynaložil své finanční prostředky na ochranu proti škodám zvěří za rok 2018 ve výši 401 mil. Kč. Od roku 2013 do 2018 pak celkové náklady činily 2,089 mld. Kč (Lesy ČR, 2019). A to nejsou započítány další náklady s činností související (např. náklady na dopravu a čas investovaný v rámci kontroly ochranných opatření). Na druhou stranu, abych byl spravedlivý, tak výnosy (externí) z výkonů myslivosti jen za rok 2018 byly 350 mil. Kč, čímž ale v porovnání těchto dvou položek je státní podnik v mínusu 51 mil. Kč. Pokud bychom brali plochu lesů ve správě Lesů ČR jako reprezentativní vzorek, tak každoroční náklady na ochranu lesa proti škodám zvěří v ČR odhaduji ve výši 809 mil. Kč. Od roku 2013 do 2018 pak náklady mohou tvořit cca 5 mld. Kč. Mrkva (Škody zvěří a jejich řešení. Sborník referátů z konference, Brno. 1995, 124 str. Mrkva R.) zmiňuje, že jen sumovaný negativní dopad ohryzu byl v roce 1984 vyčíslen na 7 miliard korun a že prostým přepočtem na cenovou úroveň dříví v roce 1995 dosahoval 12 miliard. Jestliže bychom připočítali trvalé škody na snížení dnešních hodnot lesních porostů, na přírůstu porostů vlivem škod zvěří k vynakládaným prostředkům na ochranu lesa proti vlivu zvěře a na snížení mimoprodukčních funkcí lesa, tak každoroční škody mohou dosahovat při dnešních cenách dříví 5 až 7 mld. Kč.

Dlouhodobý vliv škody zvěří vrcholovým i bočním okusem, který negativně ovlivňuje zdravotní stav porostu, kvalitu a odrůstání jednotlivých stromků, což zvyšuje náklady vlastníkovi lesa v péči o tento mladý les.
Dlouhodobý vliv škody zvěří vrcholovým i bočním okusem, který negativně ovlivňuje zdravotní stav porostu, kvalitu a odrůstání jednotlivých stromků, což zvyšuje náklady vlastníkovi lesa v péči o tento mladý les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Musíme si však uvědomit, že cílem odhadu není vyčíslení přesných čísel, nýbrž zahájení veřejné diskuze o tom, jak vysoké škody zvěř způsobuje nad ekologickou míru únosnosti prostředí. Profesionálně zpracovaná studie by měla zahrnovat roční škody složené z těchto atributů:

1) Škod na přírůstu vzniklé okusem.
2) Náklady na ochranu proti zvěří.
3) Zbytečně vynaložené náklady na obnovu lesa kvůli negativnímu vlivu zvěře na lesní ekosystém.
4) škod zvěří vytloukáním, loupáním a ohryzem.
5) Škody z přírůstu prodlužují dobu péče o kultury, a tím i náklady o péči o tyto porosty.
6) Náklady spojené s managementem myslivosti oceněné ve mzdách a ve zvýšených provozních nákladech u vlastníků lesů.
7) Hmotné škody ze střetu vozidel na pozemních komunikacích.
8) Škody za sníženou mechanickou stabilitu v důsledku ohryzu, loupání a vytloukání jednotlivých stromů.
9) Škody za zvýšené dispozice vůči sekundárním poškozením patogeny.
10) Škody za snižování druhové diverzity v důsledku selektivního poškozování citlivých dřevin.
11) Škody za zvýšené riziko zániku lesa.
12) Škody za snižování genetické diverzity porostů v důsledku omezení přirozené obnovy.
13) Škody za snížení tvárnosti v důsledku okusu.
14) Škody za oslabení plnění mimoprodukčních funkcí lesa.
15) Škody za změnu hospodaření, kdy se z důvodu nadměrného vlivu býložravé zvěře vnášejí dřeviny jako smrk či borovice kvůli rychlému a bezeškodnému odrůstání na úkor vnosu listnáčů a jedlí.

Zastoupení jedinců obnovy poškozených zvěří. Národní inventarizací lesů ČR II (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2015) prokázala, že negativní vliv býložravé zvěře na lesní ekosystém není jen lokální záležitostí, ale celorepublikovým problémem. Proto musí všichni vlastníci lesů vynakládat nemalé finanční prostředky, aby zajistili mladé lesní porosty před poškozením býložravou zvěří. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2015
Zastoupení jedinců obnovy poškozených zvěří. Národní inventarizací lesů ČR II (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2015) prokázala, že negativní vliv býložravé zvěře na lesní ekosystém není jen lokální záležitostí, ale celorepublikovým problémem. Proto musí všichni vlastníci lesů vynakládat nemalé finanční prostředky, aby zajistili mladé lesní porosty před poškozením býložravou zvěří. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2015
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2015

Jestliže bychom tedy sečetli zjistitelné škody způsobené zvěří, tak lze odhadovat, že celková výše škod vlivem zvěře může dosahovat okolo 5 až 7 mld. Kč/rok.

Jsem si vědom, že vyčíslené škody zvěří, jež se pohybují řádově okolo 7 mld. Kč, k čemuž dospěl i Mrkva (1995)8, jsou pouhým hrubým odhadem. Za stávajícího nastavení inventarizace škod zvěří nelze totiž věrohodně a zcela do detailu ekonomicky deklarovat přesnou hodnotu negativních vlivů působených zvěří, protože k tomu je nutné odpovídající nastavení vstupních informací na základě recenzované metodiky. Aby výstupy z měření mohly být využity pro ekonomické vyhodnocení, které budou uznávané odbornou veřejností, musí být zpracované nezávislým subjektem, který ho musí zpracovat na základě potřeb státní instituce. Tato potřeba tu dosud nebyla. Nyní ve vztahu k historicky nebývalé krizi lesů tato potřeba vyvstává.

Zpracovaná hrubá analýza škod zvěří si klade za cíl vyvolat diskuzi na toto téma a nastínit, že se pohybujeme v řádech miliard.

Jedná se tedy o impulz ke zpracování ekonomické analýzy škod zvěří a vlivu na lesní ekosystém na výše uvedených podkladech, kterou musí zpracovat renomovaní ekonomové na zadání vlády. Doufejme, že s ní přijdou v co možná nejbližším termínu, tzn. do doby, než bude vláda předkládat novelu zákona o myslivosti do Parlamentu poslanecké sněmovny České republiky.

Jak docílit efektivní redukce zvěře?

Snížení se docílí povinným předkládáním markatů ke kontrole orgánu státní správy lesů za účelem kontroly skutečně provedeného lovu. Dosažení vyváženého stavu zvěře s lesním ekosystémem se může povést, pokud se prodlouží doba lovu především u holé zvěře a bude se vyplácet zástřelné pro uživatele honiteb za odlov zvěře na předem stanovené časové období.

Jedná se o ekonomicky efektivnější a smysluplnější podporu, než kdyby stát dotoval vlastníkům lesů drahé oplocenky a stavy zvěře se udržovaly stále na stejné výši s negativním ovlivňováním vývoje celého lesa. Nehledě na to, že oplocenky jsou často poškozovány pádem stromů či divokými prasaty, která vnikají do oplocenek, otevírají cestu zvěři býložravé, která následně uměle vysázené sazenice nebo semenáčky z přirozeného zmlazení ničí okusem. Bohužel v této chvíli k tomu běžně dochází, kvůli čemuž státní podpora na výsadbu nových stromků pocházející z peněz daňových poplatníků končí z velké míry v žaludcích zvěře.

Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství. Rozdíl mezi výsledky šetření roku 2015 a 1995 CzechTerra, 2015.
Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství. Rozdíl mezi výsledky šetření roku 2015 a 1995 CzechTerra, 2015.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CzechTerra, 2015

Na druhou stranu jsem zastáncem toho, že když se schválí odvozování výše lovu na základě vlivu zvěře na ekosystém a nájemce či pronajímatel honitby bude plnit schválený a odsouhlasený plán lovu, neměl by platit škody, které vznikají v průběhu regulace zvěře. V případě tohoto postupu při stanovení výše lovu, by myslivecká sdružení neměla platit za škody způsobené zvěří.

K zákonu o myslivosti v rámci pozměňovacího návrhu G 7

Jde o nezbytně nutné přijetí úpravy legislativní normy, která umožní vyrovnanost mezi stavem býložravé zvěře a prostředím v němž žije, přičemž dokáže snížit náklady vlastníkům lesů a státnímu rozpočtu a dále umožní lesníkům využití dynamických sil přírody. Pakliže se dosáhne vyrovnaných stavů zvěře, zlepší se zdravotní stavu lesů, jejich obnova ať pod porostem, na holině nebo v uschlých (ponechaných) porostech a zajistí se rychlejší plnění mimoprodukčních funkcí lesa atd.

Případné přijetí novely mysliveckého zákona dostává stát do rukou efektivní nástroj k regulaci zvěře na základě vyhodnocení vlivu na lesní ekosystém, aby bylo možné udržovat zvěř (přírodní bohatství) a les (národní bohatství) ve vyrovnaném poměru. V současnosti není naplňována definice chovu zvěře a plnění plánu lovu je málo průkazné až nefunkční.

Odrůstající bříza na zabuřeněné holině.
Odrůstající bříza na zabuřeněné holině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Košulič

Diskuze plynou, škody zvěří rostou a stavy zvěře jsou stejné …

Pozměňovací návrh byl diskutován už od června v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí a vychází ze zadání Národního lesnického programu II (2008), Zásad státní lesnické politiky (2012) a zejména Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (2017) – opatření 1_1.1 „V rámci myslivecké legislativy vytvořit podmínky pro dosažení únosných stavů spárkaté zvěře. Výši lovu odvozovat od stavu lesních ekosystémů a zajistit jeho vykonavatelnost.“

Sloup (2013) uvádí, že schválený NLP II ukládá „s využitím výstupů národní inventarizace lesů (NIL), odborných podkladů, sledujících vzájemné interakce mezi spárkatou zvěří a lesními ekosystémy a fungující a ověřenou praxí v okolních zemích, navrhnout a podrobit odborné diskusi nový systém stanovování výše odlovu vycházejícího striktně ze zjištěného stavu lesa.“ Takový systém na základě požadavku MZe (spolupráce s MŽP) zpracoval a předložil ÚHÚL, a to v rámci projektů: „Zpracování návrhu metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému“ (ÚHÚL 2008) a „Verifikace návrhu metodiky ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému“ (ÚHÚL 2009). S dokumenty jsou čelní představitelé ČMMJ jistě seznámeni.

Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha, která spárkaté zvěři snižuje životní prostor a vlastníkům lesů zvyšuje náklady na obnovu lesa v řádech stovek miliónů korun. Je cílem, abychom měli lesy „prorostlé“ oplocenkami?
Zalesněná a oplocená více hektarová kalamitních plocha, která spárkaté zvěři snižuje životní prostor a vlastníkům lesů zvyšuje náklady na obnovu lesa v řádech stovek miliónů korun. Je cílem, abychom měli lesy „prorostlé“ oplocenkami?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

„Návrh bere vlastníkům pozemků právo rozhodovat ve svých honitbách o zvěři“

Zvěř není majetkem vlastníků pozemků. Zvěř se pohybuje v krajině bez ohledu na hranice pozemků. České myslivecké právo považuje volně žijící zvěř tradičně za tzv. věc ničí (res nullius), takže předpokládá, že volně žijící zvěř žádného vlastníka nemá a vlastnické právo k ní lze nabýt pouze fyzickým zmocněním. Vlastníkům dává zákon právo se zvěří hospodařit, jejich majetkem se zvěř stává až po jejím ulovení.

Nicméně vzhledem k tomu, že zvěř žije v krajině na pozemcích mnoha vlastníků, rozhodnutí jednoho vlastníka zvěř nelovit poškodí ostatní vlastníky nárůstem škod na lesních a zemědělských pozemcích, což je nutné mít na paměti.

Chov zvěře je legislativně definován jako „odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav“. Subjekt, který vykonává v honitbě právo myslivosti (tzv. uživatel honitby) musí ctít zásady, jejichž dodržení směřuje k naplnění cílů chovu zvěře tak, jak jsou definovány.

Lesu a české myslivosti zdar!


reklama

foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

13.9.2019 14:25
Opravdu komické, co všechno se dá započítat do tzv. škody. Rád bych se autora článku zeptal na konkrétní vyčíslení těchto parametrů a jaká metodika byla použita k jejich vyčíslení:
1)Zbytečně vynaložené náklady na obnovu lesa kvůli negativnímu vlivu zvěře na lesní ekosystém
2) Škody z přírůstu prodlužují dobu péče o kultury, a tím i náklady o péči o tyto porosty.
3) Náklady spojené s managementem myslivosti oceněné ve mzdách a ve zvýšených provozních nákladech u vlastníků lesů.
4)Škody za sníženou mechanickou stabilitu v důsledku ohryzu, loupání a vytloukání jednotlivých stromů.
5)Škody za zvýšené dispozice vůči sekundárním poškozením patogeny.
6) Škody za snižování druhové diverzity v důsledku selektivního poškozování citlivých dřevin.
7) Škody za zvýšené riziko zániku lesa.
8) Škody za snižování genetické diverzity porostů v důsledku omezení přirozené obnovy.
9) Škody za snížení tvárnosti v důsledku okusu.
10) Škody za oslabení plnění mimoprodukčních funkcí lesa.
11) Škody za změnu hospodaření, kdy se z důvodu nadměrného vlivu býložravé zvěře vnášejí dřeviny jako smrk či borovice kvůli rychlému a bezeškodnému odrůstání na úkor vnosu listnáčů a jedlí.
Prosím o konkrétní čísla, postupy výpočtu, metodiky a jejich odůvodnění, atd.
Mě třeba teď vznikla škoda, protože včera jsem viděl dančí, jak okusuje maliník a přitom bych si mohl ty maliny natrhat a kdybych je třeba prodal, tak bych mohl utrpět nějaký zisk :-). A kdybych ten zisk dobře investoval do akcií, tak by ze mě mohl být milionář. Takže jsem vlastně utrpěl v řádech milionů, protože daněla sežrala kus maliní :-). Mám jen 150 ha lesa a škody zvěří jsou naprosto marginální záležitost, a to i v případě přirozené obnovy jedle (a to si myslím že je v dnešní době dřevina úplně k ničemu), zato zloději vánočních stromků, tak to je škoda. A to se radši nebudu vůbec bavit o nějakých LVS atd.
Děkuji.

Odpovědět
Anyr

Anyr

13.9.2019 16:11 Reaguje na
To s těmi malinami bylo dost dobré. :D
Když si spočítám, o kolik jsem podobně přišel já... dost na to, abych si koupil všechny zdejší prachy-nade-vše-milující diskutující. :D
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.9.2019 01:35 Reaguje na
Konkrétní čísla neexistují, zmiňuje to i autor. A neexistují proto, že většinu těchto škod nikdo nikde nepočítá, důvodem je buď neznalost, nebo neochota. Pokud jde o soukromého vlastníka, je to jeho věc, ale když jde o LČR tak je to na pováženou, protože tam bych očekával odborníky, kterým jde především o svěřený les a ne o chov zvěře.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2019 13:51 Reaguje na Čech M.
Jistě, proto taky nelze označit to vyjádření škod v miliardách za nic jiného než blábol a hausnumero, ostatně on i ten rozptyl 5-7-12 miliard o něčem vypovídá. No nic, vyjádření autora asi nebude a nedočkáme se ho, co se taky dalo jiného čekat, lži a výmysly se dokazují těžko.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.9.2019 14:24 Reaguje na Hunter
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Výše škod zvěří byla kalkulována již v minulosti, přičemž ekonomicky byla vyhodnocena na 12 mld. Kč. Sumu 7 mld. Kč zmiňuje Prof. Mrkva ve svých odborných článcích. Došel jsem k obdobným výpočtům, ale ověření správnosti výše ekonomických škod na lesích by měla prokázat na základě NIL MZE. Stejná ekonomická analýza by se měla zpracovat i pro zemědělské pozemky. A divím se, že taková analýze neexistuje. Předešlo by se různým spekulacím o výši škod zvěří. Věřím, že ekonomická analýza škod zvěři pro celou krajinu bude dodána před předložení novely zákona o myslivosti do PSP, kde budou zakalkulované, v článku zmíněné, škody. Už jen to, že vl. lesů vynakládají vynucené náklady na ochranu proto škodám zvěři ve výši cca 1 mld. Kč naznačuje, že škody v lesích i zemědělské krajině bude ještě vyšší než je výše uváděno. Pokud ale jste nedočkaví, doporučuji Vám, aby jste se obrátil na vedení ČMMJ, aby si studii vyhodnocujíci škody zvěři v krajině nechali zpracovat od nějaké nezávislé organizace (VÚLHM, IFER, lesnické fakulty). S pozdravem Aleš Erber
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2019 15:55 Reaguje na Aleš Erber
Dobrý den, asi trpíte neschopností porozumět jasně formulovanému dotazu a odpovědět na něj. Takže znovu, jakým způsobem a za použití jakých konkrétních metodik se dospělo ke konkrétní částce 5-7-12 miliard? Uveďte prosím konkrétní čísla a data a použité metodiky. Pokud nejste schopen konkrétní odpovědi, tak jste lhář a účelový demagog. Čemu věříte (že bude něco dodáno), nebo že si myslíte, že by myslivci pak neměli hradit škody (zkuste to říct zemědělsky hospodařícím subjektům, nepochybně budou řičet blahem, navíc v přílepku G.7 o tom není ani slovo), to jsou jen plytké kecy a účelová slibotechna. Nehledě na to, že smlouvy na pronájem honiteb se v souladu s platnou legislativou uzavírají na 10 let a měnit podmínky v průběhu trvání platnosti smluvního vztahu se v právním státě tak nějak nedělá.
PS - nejsem členem ČMMJ, takže nevidím sebemenší důvod, proč bych se měl na tuto organizaci obracet, stejně tak nevidím nejmenší důvod, proč by si měla tato organizace nějakou studii nechat vypracovávat.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

17.9.2019 19:48 Reaguje na Hunter
Vážený pane anonyme, prosím, příště se alespoň pod dotazem podepište celým svým jménem. Nebo se bojíte odkrýt svoji tvář? Výpočty stojí na základě NIL, CzechTerra, ČSÚ, ZZ (MZE) a dále na základě dalších vstupních dat jako jsou např. náklady na ochranu proti škodám zvěři LČR atd. To jste uhádl, že zrovna vám, anonymu, budu poskytovat metodiku výpočtu, a to ještě veřejně. Chápu, že vás hodnoty dráždí, ale k obdobným výpočtům dospěli i jiní odborníci. A věřte, že hodnoty se pohybují na spodních limitech hodnot.Cílem bylo podat přibližné číslo, nikoliv přesný údaj, protože vstupní data jsou hodně orientační. Cílem článku proto bylo, mimo jiné, aby si MZe nechalo škody vyhodnotit a ekonomicky vyčíslit. Dosud taková analýza chybí. A jistě se mnou budete souhlasit, že tým odborníků,
který bude počítat škody na zakázku MZE, bude mít lepší vstupní data a tedy i přesnější výsledky. Výpočet se týkají jen lesních pozemků, takže vaše poznámka k zemědělským pozenkům je zcela irelevantní. Skutečností je, že vše do zákona nelze vtěsnat, proto by se to mělo řešit vyhláškou k zákonu. Tuto odpovědět berte za konečnou. Odpovídat anonymům na dotazy se mi jako fakt nechce. Věřím, že tento fakt také pochopíte. Ae
Odpovědět
Hu

Hunter

18.9.2019 07:51 Reaguje na Aleš Erber
Vážený pane Erber, samozřejmě respektuji Vaši výmluvu na můj anonymní nick, k čemuž mám své důvody. Jinak jen potvrzujete, že se jedná o naprosté hausnumero, založené jednak na zcela orientačních vstupních datech (jak sám uvádíte, tak hodně orientačních), dále pak na jakési dobře"utajené" metodice :-). Současný stav je ve skutečnosti důsledkem brutálního zanedbání péče o les, počínající již proklamováním ideologických hesel typu "kůrovec je lékař lesa" atd. Prof.Mrkva již není mezi námi a vyjádřit se již k tomu bohužel nemůže.
Stejně tak tvrzení, že výpočet se týká jen lesních pozemků je zcela mimo, existuje řada honiteb, kde se při výměře kolem 1000 - 1500 ha těch nějakých 50 a trochu více ha PUPFL najde, přičemž by to mělo ovlivňovat hospodaření, ačkoliv tato výměra představuje zcela marginální část. Takže ne že irelevantní poznámka, ale zcela věcná a je patrno, že návrh tuto skutečnost absolutně nebere v potaz. Jedná se o zcela nepřipravenou věc, zcela účelovou, zcela mimo standartní legislativní postup, propašovanou do PS de facto podvodem, nerespektují zcela běžné technické věci.
Takže ano, fakt že se Vám nechce odpovídat chápu, nemáte totiž co odpovědět.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

14.9.2019 16:55 Reaguje na
Takže Vy máte 150 ha lesa a škody zvěří jsou marginální, zato zloději vánočních stromků jsou nejhorší škůdci. Tak já Vám povím něco jiného. Jeden můj blízký příbuzný má taky kus lesa, co neoplotí a nenatře, to je zničeno, listnáče nemohl téměř vysazovat, jelikož by často nepomohla ani oplocenka, takže sázel smrky, o které teď přišel. Zato problémy se zloději vánočních stromků nemá žádné. Teď mě napadlo, jestli Vy ten les nemáte podél D1. To by bylo vysvětlení.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2019 14:06 Reaguje na Josef Jakubů
No budete se asi divit (čemuž se zas nedivím já), ale škody zvěří jsou skutečně marginální, ale je to dané způsobem hospodaření, prvních pár let jsem jenom podporoval MZD a přirozený nálet (bříza, buk, dub, habr), k restitučním pozemkům jsem postupně dokupoval a všude stejný. Nemá smysl do smrkové monokultury (což je pro zvěř hladomorna) sázet pár listnáčů bez ochrany, to je úplný nesmysl, je úplně jedno jestli tam budete mít jednoho srnce nebo srnců deset, skončí to stejně. Fígl je v počtu semenáčků a odrostků. Nemám např. problém s přirozeným zmlazením jedle, něco málo mám v oplocenkách, zbytek volně a jen to natírám. A to považuji jedli za dřevinu bez ekonomické perspektivy, jen se tím bavím. Problém jsou chtiví houbaři, co poškozují oplocenky, zvěř ne. Problém jsou zloději, co vyřežou 1,5 m odrostlé jedle, to nasere, když se s tím člověk pár let moří, to je problém. Zvěř problém není. Dřív by Vám starý hajný řekli, že boční okus není problém, naopak, nutí to terminál hnát nahoru atd. Taky se dřív považovalo za normální hospodařit v lese úplně jinak, než je dnešní standart. Tyhle pozemky mám přičleněné do honitby, kde nelovím, protože bych tam s nima se svými názory nevydržel, ale to neznamená, že s nima nevycházím. Problém Vašeho blízkého příbuzného je v tom, že na 5 ha se nijak smysluplně hospodařit nedá, to je lepší prodat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2019 10:38 Reaguje na Hunter
Je to o tom, že kdo umí tak umí. Kdo neumí bude hledat tisíc příčin proč to nejde a najít příčinu ve zv+ři je tak jednoduché. Dříve se například ve vztahu ke zmlazení hovořilo o "zlatých zubech české zvěře". Nyní, pokud nebude stav blížící se stavu nula, budeme neustále naříkat, že to stejně pořád nejde. Neustále se mluví o náletu, zmlazení a jak se nic přirozeně nezmlazuje. V první řadě je ale potřeba s tím zmlazením pracovat. Mám takový dojem, že pojem prostřihávka dávno vymizel z ceníků. Ale bez ní to bohužel nejde. Máte třeba v případě buku zmlazení čítající desítky tisíc jedinců na ha. Co z toho bez zásahu asi vyroste? Stačí se podívat na Východní Slovensko do tamějších jedlobukových lesů. Obojí se zmlazuje a odrůstá i s přispěním zvěře bez problémů. Nemohou tam ale bez ochrany vysadit naopak smrk. Trochu paradox. Ano i já zastávám názor, že boční okus není škoda, spíš naopak. Bohužel, za škody zvěří na ekonomice lesního hospodářství si může člověk sám. On si z určité míry může sám i za škody v zemědělství. Tvrdit ovšem, že k vůli zvěři jsou ohroženy další funkce lesa je lež.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.9.2019 16:01
Přesně tak to je. Mně prasata pěkně poryla na pastvině cca 20x20 m pastviště. V podstatě kdybych nemávl rukou, ale přepočítal škodu podle daných parametru mohl bych si nárokovat tak cca 5000 Kč + náhradu za trvalé následky na pozemku a náhradu na ztrátě zisku za mléko a maso na hovězím, které jsem si v důsledku náhle vzniklého nedostatku píce nemohl pořídit......Myslivci jsou letitými a dobrými hospodáři a stavět teď uměle zeď a říkat, že někdo jiný to bude dělat lépe a kvalitněji??? No chci to vidět. Jak se systém jednou rozvrátí, teprve se uvidí co myslivci zastali. Zásadní změny hospodaření by se měli projednávat, analyzovat a připravovat i několik let,ne že se ráno nějaký poslanec probudí s nápadem a místo aby jej někdo vrátil do reality tak se hned najdou "odborníci", kteří se v tom najdou a rozdávají knížecí rady a pak to v té naší přírodě a v lesích zvlášť vypadá....
Odpovědět
Anyr

Anyr

13.9.2019 16:12 Reaguje na Milan Milan
"Myslivci jsou letitými a dobrými hospodáři"

- no ty krásko.
Chlastat před pátou odpoledne se nemá. :D
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.9.2019 01:44 Reaguje na Milan Milan
"..a pak to v té naší přírodě a v lesích zvlášť vypadá.... "

No, zatím to vypadá tak , že půlka Moravy je uschlá a prohání se tam přemnožená spárkatá, která sežere veškerý listn. podrost.
Takže podle vás je nejlepší nic nevymýšlet.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.9.2019 08:37 Reaguje na Čech M.
Ale o tom přece já mluvím. Lesníci a myslivci pešovali o lesy a zvěř společně a léta to fungovalo. Kde jsou ty doby kdy bylo vysbíráno i klestí, sázelo se ostošest, na jaře se dělali kůrovcové pásy a napadené se pálilo na místě, vápnilo se podle potřeby. Do lesů volný vstup, dokonce bez závor na lesních cestách. A v lesích krásno,zdravo a klid. A pak něčí hlava vymyslela že to přece musí být jinak, a důsledek je že nejen půlka Moravy, ale i půlka StčK je uschlá a za to opravdu stavy spárkaté ani myslivci nemohou.....
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.9.2019 17:15
Je ovšem také otázka, kde je problém v tom, že myslivci stavy spárkaté zvěře nedostatečně regulují a kde v tom, že řádně nepečují o její výživu. Mám za to, že spárkatá zvěř spásá sazenice a výhonky dřevin proto, že nemá dostatek jiné potravy, ne proto, že by tento způsob obživy preferovala.
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.9.2019 01:21 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Pletete se , čerstvé výhony listnatých dřevin jsou pro zvěř tou největší pochoutkou a je schopná se pro ně prodrat i přes trní apod. a dokonce je žere i s nátěrem proti okusu.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

14.9.2019 19:55 Reaguje na Čech M.
To dělá především tam, kde je listnáčů málo a každého jednoho je škoda. Dále si jeleni a srnci každoročně sdírají z paroží lýčí, tvz.vytloukání. K tomu se nejlépe hodí mladý ohebný kmen listnáče, jelikož nemá jehličí a tudíž nepíchá. Srnec či jelen odře kůru natolik, že stromek je velmi často zcela znehodnocen. Srnčí zvěř, žijící v polích sice taky páchá škody, ale nejsou trvalého charakteru, letos spase, příští rok naroste nové. V našich nepřirozených lesích každý zničený listnáč chybí, nejen ten, který někdo vysázel, ale především ty ze samovolné obnovy, jsou životaschopnější, než vysazované, které mají poškozený kořenový systém. Kolik takových stromků je každoročně zničeno se pozná až se v lesích sníží stavy spárkaté na optimální stav, který se, dle mého názoru, blíží 0. V lese je spárkatá zvěř jednoznačně škodná. Mimo les mi vůbec nevadí, i když milý srnec, který chodí kontrolovat můj malý sad, v něm toho napáchal dost. Ale to viním sebe.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2019 14:12 Reaguje na Josef Jakubů
Tak to jste fakt objevil Ameriku, to vytloukání je totiž přirozené chování parohaté zvěře, tak to bylo, je a bude :-). Navíc srnec si tím vyznačuje teritorium, takže tím bezhlavým lovem se docílí leda tak toho, že to uvolněné teritorium obsadí srnec nový a vyznačí si ho dalším vytloukáním jinde, takže odlovem teritoriálního srnce tu škodu tak leda zdvojnásobíte :-). Jj, není nad to, když se amatéři začnou do něčeho, o čem nemají ponětí, vehementně srát načerpavši zkušenosti z ideologických brožurek HD a z 5 ha blízkého příbuzného :-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.9.2019 08:06 Reaguje na Josef Jakubů
Tak srnci nejraději vytloukají na modřínu a nevytloukají na něčem co by mělo přibližně víc jak jeden cm v průměru. U jelenů jsou to potom hlavně měkké listnáče v okrajích porostů, kolem cest či vodotečí. To jestli píchá či nepíchá, no dobré leda tak jako vtip. Poškozený kořenový systém? Vy sázíte stromky s poškozeným kořenovým systémem. No pak se nedivte. Ano snížit na nulu je letitým přáním zahradníků.Pak ale nevím proč se pořád mluví o ekosystému.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

18.9.2019 21:38 Reaguje na Jarek Schindler
To musím říct bratranci, že má sázet modříny, ale nesmí mít víc jak 1 cm v průměru. Je to ignorant, vyrostl v lese a pořád mluví o srncích, jak dělají škody, divočáci podrývají odrostlé stromky, onehdy mi tvrdil, že jsou schopni poškodit kořeny 15 letého stromu tak, že uschne. Každý listnáč, který má kůlový kořen, když ho vyořete či vyryjete, má poškozený kořenový systém. Ten kůlový kořen už mu v původní formě nikdy nenaroste. Vždy a bez výjimky je nejlépe, když strom roste tam, kde začal ze semena. A co spárkatá dokáže i v čistě listnatém lese vidím v oboře, co je před plotem a co je za plotem. A ta obora není až tak zazvěřená, mají tam hojnost políček a početné krmelce. Dokola bytelné oplocení, vysoké přes 2.5 m, stejně ho černá poškozuje a lesáci opravují. Chodím tam roky na houby, v místech, kam jeleni nechodí, t.j. podél silnice, kolem oplocení a v neprůchodnémm terénu, roste listnáčků ze samovýsevu až až. Na většině plochy však mladý podrost zcela chybí, co prasátka neseberou, to jelínci uhryznou. Pouze u Hunterů je tomu jinak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.9.2019 14:53 Reaguje na Josef Jakubů
Vy jste opravdu komik pane Jakubů.
Odpovědět

17.9.2019 23:03
Tak 7 miliard není částka k zamyšlení ale částka, která má před laickou veřejností ospravedlnit genocidu zvěře. To není žádné „zahájení veřejné diskuze“. Toto tvrzení je lež. O tom dostatečně svědčí například způsob předložení tzv. přílepku, který nějakou veřejnou diskuzi předem nepřipouští.
Dalo by se také reagovat na každý s těch 15 bodů v článku, kde by měla být u každého vyčíslena nějaká hypotetická částka, ale je to zbytečné. Zvěř jako součást ekosystému prostě a jasně ekosystém jako takový nepoškozuje. Ano, dělá člověku ekonomické škody a ty jsou vyčíslovány. Tedy jak škody, tak náklady na jejich eliminaci. Dalo by se do nekonečna diskutovat o tom, jestli jsou náklady relevantní k výši škod. Jestli je ochrana správně a účelně umisťována atd. Je to ale také úplně zbytečné. Ona totiž každá totalitní demagogie musí mít svého „třídního“nepřítele. No a pro ochranáře prezentované ekologickými sdruženími typu Hnutí Duha je prvořadým nepřítelem bohužel myslivost a lesnictví . Oba tyto subjekty mají dlouhou historii a ochranu přírody dlouhodobě jako samozřejmost. Bohužel nepůvodní ekologický aktivista ( mnohdy spíš terorista, sám sebe pasující do role experta ) bez jakékoliv historické stopy ve spojení s lesními zahradníky , kteří sebe sama pasují do role těch progresivnějších by se rád dostal do role , kdy bude zbytku společnosti diktovat své představy. Podotýkám, že bez jakékoliv další odpovědnosti .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2019 23:22
Nevím, proč mě to výše nepodepsalo. Přece jen mi to nedá abych nereagoval na pár bodů u kterých by měla být vypočítávána škoda. 7) Hmotné škody ze střetu vozidel na pozemních komunikacích.- Nejedná se spíš o škodu na zvěři? Nebylo by záhodno přestat lákat zvěř ke komunikacím plodonosnými dřevinami v jejich okolí? Vypočítejte škodu za střetu vozidel se stromy. Důsledky takových srážek jsou fatální a škoda , řekl bych podstatně vyšší . Nikdo ale fanaticky netrvá, přesto že by ubylo křížků kolem silnic, na jejich odstranění. 8) Škody za sníženou mechanickou stabilitu - Na Severní Moravě je třeba problémem václavka, která nemá se zvěří nic společného. Proč na ni lesní experti zapomínají?
11) Škody za zvýšené riziko zániku lesa – proboha, co to je? On snad někde kvůli zvěři zanikl les? 14) Škody za oslabení plnění mimoprodukčních funkcí lesa. – Mnozí „ochranáři“ a lesničtí experti z Hnutí Duha označují kůrovce za architekta či inženýra lesa. Nejdou škody v těchto bodech spíš na vrub těchto nesmyslů, Zvěř jako součást přirozeného prostředí si své životní prostředí sama nikdy nezničila a nezničí.
Nejvykutálenější je ovšem poslední bod. Opravdu chcete tvrdit, že to bylo kvůli zvěři, že se u nás například za posledních 50 let sázel převážně smrk a v nižších polohách borovice?Já vím, nějak se na těch 7 miliard musíte dostat. Ještě jste zapomněl pane Erber na kyslík. Měla by se vypočítat cena za přemnoženou zvěří zbytečně spotřebovaný kyslík .Třeba to nějakou miliardu také hodí.
Celý tento článek je s prominutím účelová dezinformace pane Erber, které snad nevěříte ani vy. Opravdu chcete tvrdit, že nepůjde o genocidu zvěře? Sníží se stav zvěře, sníží se tím opravdu škody a myslivci tyto škody přestanou platit????? Pohádka nebo spíš systémová lež. Nebude to spíš tak, že se budou předepisovat nesmyslně vysoké plány lovu a jejich neplnění bude tvrdě sankcionováno. Sníží se škody. Najdou se další a pokud ne, tak se zase nějaké vymyslí. Zvěř na stavech pomalu neumožňující lov ještě neznamená , že jeden zajíc není schopen třeba totálně zlikvidovat javor vysazený někde do louky v rámci zalesňování nelesní půdy.( osobní zkušenost). Ne, dobře placený státní úředník , nejlépe s tím správným progresívním myšlením bude plnit zadání a byl by sám proti sobě kdyby někdy připustil nějaký rovnovážný stav. Budou se vytvářet políčka pro zvěř? Kolik těchto políček, louček v lesích či jejich okrajích bylo za posledních třicet let zalesněno? Nyní se z nich opět budou vytvářet loučky, pastevní plochy? Atd.
Odpovědět
ČM

Čech M.

19.9.2019 00:10 Reaguje na Jarek Schindler
Nezlobte se na mě , ale vy ani nechápete, co znamená slovo ekosystém a oháníte se jím. Ve zdravém ekosystému opravdu zvěř významně škodit nemůže, ale kde ho zde máme a díky komu ho nemáme? SM monokultura a spárkatý zvěřinec bez šelem jím opravdu není.
K těm vašim výtkám-7) to jako když si někdo poničí auto srážkou se zvěří, tak by měl ještě platit škodu nájemci honitby?
11)nezanikl les. Ano, kvůli zvěři dnes a denně zaniká někde listnatý les a je nahrazen jehličnatým. A s tím souvisí i poslední bod, který jste nepochopil, nejedná se totiž o to, že by se výhradně kvůli zvěři sázel jehličnatý les, ale o to, že vysázený listnatý, který je následně sežrán, bývá nahrazen jehličnatým náletem a není to nic výjimečného.
A listnaté lesy zde potřebujeme, protože to možná budou jediné lesy, které se dožijí budoucnosti.
A miliardové škody? Když máte na 1ha BO lesa kompletně sežraný DB podrost se škodou do desítek tis, tak kolik to asi dělá na všech ostatních lesích?
LČR vyčíslili průměrnou škodu na 1ha 17Kč a myslí to prý vážně.
Genocidu zvěře tady nikdo neplánuje, jediná , která zde úspěšně proběhla se týkala zvěře masožravé a myslím, že HD v tom prsty nemělo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.9.2019 03:50 Reaguje na Čech M.
On někdo vymáhá škody na zvěři, ze srážky s motorovým vozidlem, nebo jsem snad tvrdil, že by se vymáhat měly ? Co ty stromy kolem cest?. Někde zaniká díky zvěři listnatý les. Proboha kde? Rád se na to podívám. Sežraný listnatý les byl nahrazen jehličnatým náletem? Toto vaše tvrzení je k smíchu. Jakým jehličnatým náletem" Odkud měl ten jehličnan naletět? Atd. Ano listnaté lesy potřebujeme. Jsou u nás přece různé vegetační stupně a každý stupeň má odpovídající dřeviny. A váš borový les s dubovým podrostem? A ten podrost (kde se tam asi bere?), kompletně sežraný, má být škodou za desítky tisíc Kč ??? Několik stovek jedinců zmlazeného dubu ( ten počet jste napsal v jiném svém komentáři) za desítky tisíc? To opravdu myslíte vážně? Ano i takto se dá dospět k miliardám. A ekosystém? Máme různé druhy ekosystémů Třeba zahrádku. Genocida masožravé zvěře před + - dvě stě lety? Pravěký člověk například vyhubil mamuty. Tedy alespoň se na jejich vymření velkou mírou podílel a představte si, že jsem schopen připustit, že ani v tomto neměla Duha své prsty.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist