Aleš Erber: Zamyšlení nad pokáceným dubem z Krnova
V prvé řadě oceňuji zájem oznamovatele pokácení dubu, který rostl v hospodářském lese, a ze kterého se stal předmět celospolečenského zájmu. Dále si cením všech, kteří přispěli do diskuze, díky čemuž se téma těší zájmu celostátních médií.
Úvod
V kontextu kůrovcové kalamity a rozvratu smrkových i borových lesních porostů v důsledku negativních dopadů klimatické změny, která již několik let působí na naše lesy a je mediálně hojně komentovaná, je tato kauza další impuls pro média a politiky, aby stále vnímali a řešili problematiku usychání a kácení stromů, resp. lesů velmi bedlivě a aktivně.
Věřím, že tato veřejná debata přispěje k vyššímu zájmu veřejnosti a vlastníků půdy sázet stromy do zemědělské krajiny a k pěstování pestřejších a odolnějších lesů nejen na kalamitních holinách. Vedle toho se zvýší zájem politiků, médií a veřejnosti, nutný k vytvoření lepších podmínek ke zlepšení zdravotního stavu lesů, které ještě nesežral kůrovec či nepodlehly suchu. A v neposlední řadě doufám, že tato debata povede k tomu, aby i v hospodářských lesích zůstávaly majestátní stromy.
Diskuse nad pokáceným dubem má ovšem širší kontext. Shrňme si ale celou věc postupně. Diskutující žádali od nejpřísnějšího trestu pro revírníka, který nechal dub pokácet, až po pochopení důvodů pro poražení dubu.
Mám za to, že naše společnost je už tak rozdělena, a proto další hloubení příkopů je zcela zbytečné. Pojďme se názorově sjednotit a celou situaci posoudit komplexně. Přispěje to k ochraně vzácných stromů rostoucích v lese i mimo něj, lesu samotnému, ke kvalitnější péči o les i k zefektivnění ochrany přírody. V krátkém resumé se o tom pokusím vyváženě pojednat.
Dub z Krnovska měl zůstat stát
Bylo neuvážené dub pokácet a prodat v samovýrobě. Z ekologického, etického, sociálního i kulturního pohledu to byl nešťastný krok. Kdo z nás ale nikdy neudělal přešlap? Pro revírníka, který zřejmě přijde o práci, to bude jistě celoživotní ponaučení. Věřím, že stejnou věc už neudělá. Mýlit se je lidské, odpouštět božské.
Rozhodnutí revírníka chápu
Veřejně jsem se revírníka Lesů ČR Tomáše Ledvoně zastal, na rozdíl od jeho zaměstnavatele. Argumentoval jsem bezpečností návštěvníků lesa, neboť v blízkosti dubu procházela využívaná vycházková trasa (viz úvodní foto). Pro mnohé se může tato argumentace zdát nedostatečná a neadekvátní. Ruku na srdce, kdo vidí do středu kmene silného stromu s vizuálně nezdravým kmenem, byť pařez byl zdráv, aby mohl na 100 % říci, že strom je zcela zdravý, bez hniloby a že nehrozí jeho zlomení? Nebo to, že z prosychající koruny se neulomí větev, která někomu může spadnout na hlavu? Kolega lesník nechal odstranit dub hlavně kvůli bezpečnosti návštěvníků lesa. Vyhodnotil strom jako rizikový s ohledem na jeho zbytnělý oddenek (věk stromu byl určen na 120 let, tloušťka na pařezu 1,20 – 1,40 m) kvůli cestě, která vedla v jeho blízkosti (viz foto). To znamená, že strom měl vadu růstu.
I přesto neměl být strom pokácen. Zabezpečení stromu lze provést i jiným způsobem, než jen poražením, ačkoliv to je nejúčinnější postup. Přeci jen se dubu mohly ořezat suché a nebezpečné větve. V horším případě se mohl pokácet a nechat ležet pro rozvoj brouků a dalšího hmyzu. Nestalo se tak.
Na druhou stranu bych chtěl ovšem zdůraznit, že revírník neporušil žádnou legislativní normu, ani vnitřní směrnici Lesů ČR, které jakožto bývalý revírník podniku znám dobře. Pakliže se někdo domnívá, že revírník pokácel dub tajně pro své vlastní obohacení prostřednictvím samovýroby, je nutno uvést, že samovýroby schvaluje vedoucí lesní správy. Alespoň za mne to tak platilo. Ke všemu každá uzavřená samovýroba se účtuje podle celorepublikově schválenému ceníku, přičemž před uzavřením samovýroby se dříví nabízí nejprve smluvnímu partnerovi. Mám za to, že vše bylo dle vnitřních norem Lesů ČR v pořádku. A za tento postup chce zaměstnavatel revírníka vyhodit kvůli veřejnému tlaku. Je reakce státního podniku adekvátní? Zde bych nechal odpověď na každém z vás.
Lze důvody pro pokácení dubu akceptovat?
Mám za to, že státní podnik už několikrát řešil případy, kdy pád stromu zabil člověka. Jako lesník bych se této tragédie nechtěl nikdy dožít a myslím, že by to nechtěl ani žádný vlastník či správce lesa. Proto vedení LČR vede revírníky, aby odstraňovali rizikové stromy bez ohledu na biologickou či ekonomickou hodnotu stromu, pokud vede v blízkosti cesta, vyšlapaná pěšina apod. A kolem dubu vedla evidentně cesta (viz mapa). Proto postupu revírníka rozumím a neodsuzuji ho, ačkoliv pokácení nevnímám pozitivně. Dělal přeci jen to, co je po něm ze strany zaměstnavatele vyžadováno. Podél vyznačených stezek a více frekventovaných cest je odstraňovaní nebezpečných stromů automatické. Tuto nutnost, věřím, chápe každý.
V diskuzi zazněla nová poptávka po funkcích státních lesů
V různých komentářích část veřejnosti předem vynesla nad pracovníkem Lesů ČR rozsudek. Sama rozhodla o chybě revírníka a jeho zaměstnavatel tvrdí, že s ním rozváže pracovní poměr. Je dobře, že veřejnost kontroluje veřejné věci, nad nimiž je veřejný zájem. Tím spíše nad státním podnikem Lesů ČR. Nicméně je otázkou, zda všechny reakce byly adekvátní vůči médii popsanému problému, když se postupně objevují trošku jiné informace.
Třeba ta, že strom neměl stáří 300 let, jak se uvádělo, ale „jen“ 120 let. Za sebe říkám, že to není správné a tato informace je v tuto chvíli nepodstatná. Podstatné je to, že zde projevila nemalá část veřejnosti společenský zájem, co chtějí od státních lesů. Samozřejmě forma projevu na některých sociálních sítích byla v řadě případů za hranou. Obdobné projevy by se neměly stát společenskou normou. To by se za chvíli mohli bát o práci i lesníci, kteří těží stromy v přírodě blízkých principech a hospodaří šetrně.
Na druhou stranu lesnická veřejnost by tuto debatu měla vnímat a nepřehlížet ji. Projevili se v ní totiž signály nových požadavků společnosti na les, a to především ten, co spravují Lesy ČR. Lesnický sektor by si to měl vyhodnotit a do rozumné míry se novému trendu přizpůsobit tak, aby neměl obavy z veřejného lynčování za svoji práci v lese, a hlavně pak za poražené stromy v hospodářských lesích, samozřejmě nikterak biologicky cenné. Většina společnost totiž už nebere les jako fabriku na dřevo, ale upřednostňuje jiné funkce, než ty dřevoprodukční. Pro lesníky je novodobou výzvou (výhradně pro soukromé vlastníky lesů), aby osvětou činnosti vysvětlila veřejnosti, že je dobré mít mimoprodukční a dřevoprodukční funkce lesů vyvážené, a to za předpokladu, když prodej dřeva bude pro vlastníky lesů stále jejich jediným příjmem a obživou.
Návrh řešení
Abychom předešli v budoucnu podobným střetům, je nutné nejprve identifikovat problém. Ten vidím v nedostatečné ochraně vzácných a majestátních stromů rostoucích v hospodářských lesích. Možná, kdyby podnik Lesy ČR měl zpracovanou koncepci k ochraně biologicky i ekonomicky cenných stromů, vedl by jejich databázi a měl k nim nastavený management, tak k tomuto incidentu nemuselo vůbec dojít. Revírník by mohl dál pečovat o statný dub (nechal bych ho třeba arboristicky ošetřit), jenž v lese mohl růst další století. Zároveň nemusel přijít o práci, pokud by pro ekologicky cenné stromy byla státním podnikem zajištěna ochrana. Naopak pro ekonomicky hodnotné stromy by byl zajištěn efektivnější způsob prodeje prostřednictvím uvádění kmenů na veřejné dražby cenných kmenů, kde by se v maximální míře zúročila práce lesnických předků, jenž se desítky až stovky let starali o stromy, které dnes kácíme.
Proto bych nepranýřoval revírníka a už vůbec bych ho nevyhazoval ze zaměstnání, ale naopak bych směřoval veřejnou diskusi a otázky k tomu, aby se takový incident už neopakoval, aby byla lépe zajištěna péče a ochrana biologicky cenný stromů a byl adekvátně nastaven management ekonomicky hodnotných stromů u všech státních podniků. Tento postup vidím jako výhodnější.
Závěr
Věřím, že podnik Lesy ČR učiní takové kroky, aby se již obdobná kauza neopakovala a svému personálu vytvoří takové podmínky, které přispějí k ochraně vzácných stromů v hospodářských lesích i k lepšímu přístupu s ekonomicky hodnotnějšími stromy.
Závěrem bych chtěl poznamenat, že těžba stromů, a výhradně v těch hospodářských, je běžný proces k vypěstování pestrých, odolných a prostorově rozrůzněných lesů, pakliže chceme, aby les plnil vyváženě všechny funkce, a tedy i funkce dřevoprodukční. Je mi jasné, že většině čtenářů to je zcela jasné a bude si říkat, že to s dubem nesouvisí, ale nejsem si jist, zda si to laická veřejnost plně uvědomuje. A dále to, že těžba stromů není nic hrůzostrašného, pakliže se děje šetrně a ohleduplně k životnému prostředí. Těžba stromů přeci odnepaměti patří k výchově a obnově lesa. Těžbou se ke všemu získává dřevo, které je jedinečnou a nejekologičtější surovinou, jež má příznivý vliv na člověka. Z tohoto důvodu osobně zastávám názor, že lidstvo je předurčeno dřevo využívat v maximální míře všude tam, kde lze dřevem nahradit plasty, ocel či beton. Stromy, respektive les váže CO2, dřevěné výrobky CO2 dlouhodobě fixují. Abychom dokázali vytvořit zdravý a udržitelný průmysl, stavitelství a zdravé bydlení, bez dřeva se neobejdeme.
K tomu je potřeba, aby se v lesích těžily stromy, avšak ne ekologicky a biologicky cenné. A to laická veřejnost musí pozitivně vnímat a akceptovat. Zároveň kácení musí probíhat tak, aby těžba stromů byla šetrná, nezatěžovala a neničila půdu, a naopak příznivě prospívala samotnému lesu, biodiverzitě a celkově lesnímu ekosystému. Je také třeba ponechávat v lesích velké a mohutné stromy, jenž by zůstávaly do úplného rozpadu. Nebo se určily ty, které k tomu necháme dorůst. Přál bych si ale, aby obdobní duboví mohykáni rostli i v zemědělské krajině. Pokud se tak stane, bude na tom naše krajina jako celek lépe.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Miroslav Vinkler
11.5.2021 08:02Ale právě přesto anebo proto s ním nesouhlasím.
To, co se provalilo v Krnově se děje běžně, pouze to nikdo nenahlásí.
Dub je známý svoji dlouhověkostí a nějakých 600-800 let má od boha k životu na této zemi.
Člověk je zase znám tím, že všechno poměřuje okamžitým prospěchem a považuje se za pána tvorstva. Jen ten kovid ho neposlechne .
Právě proto nemělo dojít ke skácení stromu, nějaká stezka se dá o pár metrů posunout, když už se nechtělo jít do ošetření stromu.
V čem souhlasím je to, že Lesy ČR neměly podlehnout veřejné hysterii a chlapa si ponechat.
Představa, že LČR pak udělají seznam cenných stromů a podle toho budou postupovat do budoucna je krásná představa, ale v ČR zcela nereálná.
Břetislav Machaček
11.5.2021 09:36 Reaguje na Miroslav Vinklercesty, či stezky v lese? To bude muset padnout mladých stromů
padesát a udělá se klička kolem dubu, který byl vyhodnocen za
rizikový? Zkuste střízlivě uvažovat a vžít se do situace toho
revírníka, kterého vedení tlačí do zisku a bezpečnosti cest
a stezek v lesích. Když toto plní, tak ho propustí, aby si
vylepšilo u veřejnosti svoji pověst. Nechci polemizovat o stavu
stromu a jeho ceně, protože nemám potřebné informace, ale tak
jako pan Erber se obávám toho, že kdejaký laik bude nyní dávat
podněty k šetření kácení stromů. Stane se tak z toho politikum,
zda je revírník odborník a nebo je odborníkem laik, který zavalí
vedení lesů takovými stížnostmi. Tomu vedení to tak trochu přeji, aby sklidili, co zaseli a budou muset revidovat po revírnících
všechnu zamyšlenou těžbu, aby k tomuto nedocházelo. Možná dojde
v hospodářských lesích na praxi z městských parků, kde se dělají
tahové zátěžové zkoušky, podrobný dendrologický průzkum stromů
a zachraňují torza stromů na rok, než je vyvrátí nakonec vítr.
Víte já byl vychován, že vše má začátek a konec. Cenné dříví
má být využito a nemá zbytečně zetlít nastojato. V přístupných
místech se tak má těžit a podobná torza mohou dožít někde ve
skalách, nebo nepřístupných místech. Tam budou mít v dutinách
sovy a netopýři větší klid, než u cesty a nebo u lesní stezky.
Samozřejmě něco jiného jsou památné stromy a jiné stromy hodné
ochrany, ale to je třeba je vytipovat, označit a ošetřovat.
Takže závěrem na rozdíl od vás ten seznam významných stromů
tak nereálně nevidím, ale proboha s rozumem, ať se nechrání
zase vše.
Pavel Karel
11.5.2021 17:56 Reaguje na Břetislav MachačekO tom, že to byla "velká" domů pro revírníka a možná i další jeho nadřízené a to v objemu, který mu hravě kompenzuje krátkodobý výpad mrzkých tabulkových příjmů (po který mu vděčný nadřízený bude dohazovat zakázky na IČO, snad může v této zemi pochybovat snad jen pan Machaček. Ostatně pokud si vygooglíte sídlo podle IČO pana lesníka, naskytne se Vám pohled na luxusní sídlo bratru za 20 mega (viz
https://maps.app.goo.gl/iwiipCJhKABWMkrC6 )...což z tabulkového platu lze asi těžko.
O bezpečnost veřejnosti tady začalo jít až v momentě, kdy se z toho stala mediální kauza. V našem lese visí na každých 50 metrech jedna 15m uschlá borovice o druhou 1m od frekventované lesní cesty sjízdné pro auta a nikoho to netankuje...holt borovice na nábytek a dekorativní bytové prvky pro oligarchy (pardon samovýrobce dřeva ;-)) jaksi vyšly z módy...
DAG
11.5.2021 08:20Obávám se, že jediným výsledkem situace je, že chlap je bez práce a za dva dny po dubu neštěkne ani pes.
Zbyněk Šeděnka
11.5.2021 10:27Svatá Prostoto
11.5.2021 11:00" ... že samovýroby schvaluje vedoucí lesní správy."
a toto
"Ke všemu každá uzavřená samovýroba se účtuje podle celorepublikově schválenému ceníku, přičemž před uzavřením samovýroby se dříví nabízí nejprve smluvnímu partnerovi."
tak tohle
"Mám za to, že vše bylo dle vnitřních norem Lesů ČR v pořádku. A za tento postup chce zaměstnavatel revírníka vyhodit kvůli veřejnému tlaku."
... už je fest mimo.
Jednak je to v rozporu se stanoviskem mluvčí LČR k tomuto případu, které v předchozích článcích bylo citováno, jednak pokud by k propuštění revírníka
opravdu došlo, případná žaloba na neplatnost podané výpovědi by s největší pravděpodobností uspěla. A pochybuji, že v LČR jsou až takoví trotlové, aby si tímto způsobem naskakovali na vidle.
Takže by mne opravdu zajímalo jak to ve skutečnosti bylo a je.
Jan Škrdla
11.5.2021 21:17 Reaguje na Svatá ProstotoJestli šlo o chybné rozhodnutí a porušení vnitropodnikových předpisů ze strany revírníka, nebo jestli na pokácení dubu měl zájem někdo z lesní správy. A revírník pak posloužil jako obětní beránek.
Jarek Schindler
15.5.2021 05:47 Reaguje na Svatá ProstotoJosef Střítecký
11.5.2021 11:58Petr Eko
11.5.2021 12:42Já se na to dívám takto - takový strom by měl revírník chránit a chovat se k němu jako pokladu.. Pokud takový strom přežije, musí být nějak výjimečný a zasluhuje opravdu ochranu.. Pán k němu měl občas zajít, obejmout ho a načerpat z něho energii. A vzdát mu úctu..
Tak, jak se zachovat znamená, že svou práci bere jen jako "práci a ne "poslání". Ale příroda je živý organismus a ne stroj.
Slavomil Vinkler
11.5.2021 16:10 Reaguje na Petr EkoLESY ČR mají ale velmi výrazný dvojí metr. Revírníka kvůli PR zbaví místa. Daleko závažnější hříchy obhajují, těžba lužních lesů na Moravě kolem Lanžhota i jinde probíhá bez ponechání starých dubů, s frézováním půdy, což zničí biotop a následná je chemická "péče" o sazenice. Hanba, Fuj.
Jiří Svoboda
11.5.2021 16:29Miroslav Vinkler
11.5.2021 16:46Člověk se diví, kolik krásných stromů po nich zůstalo, strom byl přítel a pomocník a nikoho tehdy nenapadlo na něj vztáhnout ruku.
Střih.
V enklávě kde žiji probíhá intenzivní zástavba řadu let. V okamžiku,kdy je dům zkolaudován začnou chodit žádosti o skácení dubů a buků (80-100 let) v blízkosti domu ,které sprostě shazují listí, lámou se větve a i jinak se nehodí . Hesla o ohrožení majetku a zdraví , jeden by se pos.al.
Za čas stromy zmizí , oficiálně nebo neoficiálně a život jde dál. Spokojený stavebník se ohrožení života a majetku zbavil.
Střih
Mám kamaráda v jižním Švédsku, bydlí s paní na samotě. Těsně u domu (3m) jim roste asi 150 letý buk. Tak jsem se u skleničky zeptal,zda jim na střechu ,do okapů a kolem domu padá listí, bukvice a větvičky.
"Ano",zněla odpověď , " každý podzim a jaro je to doslova na nasrání."
"Tak proč ho nepokácíte ?" ,zeptal jsem se naivně . Byl jsem označen za idiota a člověka, který by ve Švédsku neobstál a pokračovali dál: " My stromy nekácíme, my s nimi žijeme. "
==========================================================
Každý ať si úsudek udělá sám.
Jirka Černý
11.5.2021 18:40 Reaguje na Miroslav VinklerZa sebe celý ten případ vidím jako nebezpečnou ukázku jak se dá někomu "ekologicky" zničit život a co na tom že po opadnutí emocí se ukáže že vše je podstatně jinak.
Jakub Brenn
12.5.2021 21:05 Reaguje na Miroslav Vinklerje to jiná, ohleduplnější, a citlivější mentalita
Vladimir Mertan
11.5.2021 17:46Pavel Karel
11.5.2021 18:15 Reaguje na Vladimir MertanFotodokumentace a svědectví pocestných před viz https://bit.ly/2RK4W0u
resp. foto "poraženého Žižky" zde https://bit.ly/33yKjqH
Vladimir Mertan
11.5.2021 21:02 Reaguje na Pavel Karelkarel krasensky
11.5.2021 20:04Pavel Karel
11.5.2021 20:34 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
11.5.2021 21:45Miroslav Vinkler
12.5.2021 05:43Petr Vondráček
13.5.2021 07:54Les je majetek jako každý jiný. Pominu to, že toto se stalo na majetku státních lesů - k jejichž hospodaření lze mít vážné výhrady (jak to už tak u státních majetků bylo, je a asi bude...) - zde mimochodem jak je možné, že toto bylo zadáno v samovýrobě?! - tzn. v principu na palivo. Ale princip by měl být jasný: V okamžiku, kdy mám v majetku les a mám tam nějakým způsobem nechráněný strom a splňuji všechny náležitosti, je mým plným právem strom pokácet a prodat (to je můj prakticky jediný zisk oproti všem nákladům na pěstování lesa). Je-li veřejný zájem jiný a stát to tak určí - nechť strom prohlásí za chráněný a zaplatí mi jako vlastníkovi újmu.
Před vyjádřením nesouhlasu si prosím uvědomte, že je to v principu stejné, jako kdyby jste si koupili třeba starý dům (památkově nechráněný) a někdo by Vám ho zakázal prodat, nebo bez jakéhokoliv důvodu zbourat a postavit si nový.
Svatá Prostoto
14.5.2021 12:35 Reaguje na Petr VondráčekDruhá je konkrétní případ, kdy došlo k "sundání" předmětného stromu díky velmi podivnému postupu revírníka, viz. i vámi zmiňovaná samovýroba. Přitom právě toto je důvodem vyvození příslušného postihu vůči revírníkovi.
Nad prvním lze dlouze diskutovat, a stejně se neshodnout:-), druhé je poměrně triviální problém a diskutovat tam příliš není o čem, resp. to nemá cenu, buď LČR říkají pravdu a pak není moc co řešit a postih je zcela na místě, nebo ne, a potom se revírník bude bezpochyby úspěšně bránit u soudu.