https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-zamysleni-nad-pokacenym-dubem-z-krnova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Zamyšlení nad pokáceným dubem z Krnova

11.5.2021
Pařez dubu s pěšinou.
Pařez dubu s pěšinou.
Foto | Tomáš Ledvoň
Od nedělního odpoledne sleduji dění kolem poraženého dubu z Krnova. Do diskuze jsem se zapojil a v této souvislosti jsem byl vyzván šéfredaktorem Ekolistu k vyjádření v širších souvislostech.
 

V prvé řadě oceňuji zájem oznamovatele pokácení dubu, který rostl v hospodářském lese, a ze kterého se stal předmět celospolečenského zájmu. Dále si cením všech, kteří přispěli do diskuze, díky čemuž se téma těší zájmu celostátních médií.

Úvod

V kontextu kůrovcové kalamity a rozvratu smrkových i borových lesních porostů v důsledku negativních dopadů klimatické změny, která již několik let působí na naše lesy a je mediálně hojně komentovaná, je tato kauza další impuls pro média a politiky, aby stále vnímali a řešili problematiku usychání a kácení stromů, resp. lesů velmi bedlivě a aktivně.

Věřím, že tato veřejná debata přispěje k vyššímu zájmu veřejnosti a vlastníků půdy sázet stromy do zemědělské krajiny a k pěstování pestřejších a odolnějších lesů nejen na kalamitních holinách. Vedle toho se zvýší zájem politiků, médií a veřejnosti, nutný k vytvoření lepších podmínek ke zlepšení zdravotního stavu lesů, které ještě nesežral kůrovec či nepodlehly suchu. A v neposlední řadě doufám, že tato debata povede k tomu, aby i v hospodářských lesích zůstávaly majestátní stromy.

Diskuse nad pokáceným dubem má ovšem širší kontext. Shrňme si ale celou věc postupně. Diskutující žádali od nejpřísnějšího trestu pro revírníka, který nechal dub pokácet, až po pochopení důvodů pro poražení dubu.

Mám za to, že naše společnost je už tak rozdělena, a proto další hloubení příkopů je zcela zbytečné. Pojďme se názorově sjednotit a celou situaci posoudit komplexně. Přispěje to k ochraně vzácných stromů rostoucích v lese i mimo něj, lesu samotnému, ke kvalitnější péči o les i k zefektivnění ochrany přírody. V krátkém resumé se o tom pokusím vyváženě pojednat.

Snímek pařezu, který vzbudil velkou pozornost veřejnosti.
Snímek pařezu, který vzbudil velkou pozornost veřejnosti.
Foto | Michael Cestr

Dub z Krnovska měl zůstat stát

Bylo neuvážené dub pokácet a prodat v samovýrobě. Z ekologického, etického, sociálního i kulturního pohledu to byl nešťastný krok. Kdo z nás ale nikdy neudělal přešlap? Pro revírníka, který zřejmě přijde o práci, to bude jistě celoživotní ponaučení. Věřím, že stejnou věc už neudělá. Mýlit se je lidské, odpouštět božské.

Ukázkový biologicky cenný dub.
Ukázkový biologicky cenný dub.
Foto | Lukáš Čížek

Rozhodnutí revírníka chápu

Veřejně jsem se revírníka Lesů ČR Tomáše Ledvoně zastal, na rozdíl od jeho zaměstnavatele. Argumentoval jsem bezpečností návštěvníků lesa, neboť v blízkosti dubu procházela využívaná vycházková trasa (viz úvodní foto). Pro mnohé se může tato argumentace zdát nedostatečná a neadekvátní. Ruku na srdce, kdo vidí do středu kmene silného stromu s vizuálně nezdravým kmenem, byť pařez byl zdráv, aby mohl na 100 % říci, že strom je zcela zdravý, bez hniloby a že nehrozí jeho zlomení? Nebo to, že z prosychající koruny se neulomí větev, která někomu může spadnout na hlavu? Kolega lesník nechal odstranit dub hlavně kvůli bezpečnosti návštěvníků lesa. Vyhodnotil strom jako rizikový s ohledem na jeho zbytnělý oddenek (věk stromu byl určen na 120 let, tloušťka na pařezu 1,20 – 1,40 m) kvůli cestě, která vedla v jeho blízkosti (viz foto). To znamená, že strom měl vadu růstu.

I přesto neměl být strom pokácen. Zabezpečení stromu lze provést i jiným způsobem, než jen poražením, ačkoliv to je nejúčinnější postup. Přeci jen se dubu mohly ořezat suché a nebezpečné větve. V horším případě se mohl pokácet a nechat ležet pro rozvoj brouků a dalšího hmyzu. Nestalo se tak.

Na druhou stranu bych chtěl ovšem zdůraznit, že revírník neporušil žádnou legislativní normu, ani vnitřní směrnici Lesů ČR, které jakožto bývalý revírník podniku znám dobře. Pakliže se někdo domnívá, že revírník pokácel dub tajně pro své vlastní obohacení prostřednictvím samovýroby, je nutno uvést, že samovýroby schvaluje vedoucí lesní správy. Alespoň za mne to tak platilo. Ke všemu každá uzavřená samovýroba se účtuje podle celorepublikově schválenému ceníku, přičemž před uzavřením samovýroby se dříví nabízí nejprve smluvnímu partnerovi. Mám za to, že vše bylo dle vnitřních norem Lesů ČR v pořádku. A za tento postup chce zaměstnavatel revírníka vyhodit kvůli veřejnému tlaku. Je reakce státního podniku adekvátní? Zde bych nechal odpověď na každém z vás.

Lze důvody pro pokácení dubu akceptovat?

Mám za to, že státní podnik už několikrát řešil případy, kdy pád stromu zabil člověka. Jako lesník bych se této tragédie nechtěl nikdy dožít a myslím, že by to nechtěl ani žádný vlastník či správce lesa. Proto vedení LČR vede revírníky, aby odstraňovali rizikové stromy bez ohledu na biologickou či ekonomickou hodnotu stromu, pokud vede v blízkosti cesta, vyšlapaná pěšina apod. A kolem dubu vedla evidentně cesta (viz mapa). Proto postupu revírníka rozumím a neodsuzuji ho, ačkoliv pokácení nevnímám pozitivně. Dělal přeci jen to, co je po něm ze strany zaměstnavatele vyžadováno. Podél vyznačených stezek a více frekventovaných cest je odstraňovaní nebezpečných stromů automatické. Tuto nutnost, věřím, chápe každý.

V diskuzi zazněla nová poptávka po funkcích státních lesů

V různých komentářích část veřejnosti předem vynesla nad pracovníkem Lesů ČR rozsudek. Sama rozhodla o chybě revírníka a jeho zaměstnavatel tvrdí, že s ním rozváže pracovní poměr. Je dobře, že veřejnost kontroluje veřejné věci, nad nimiž je veřejný zájem. Tím spíše nad státním podnikem Lesů ČR. Nicméně je otázkou, zda všechny reakce byly adekvátní vůči médii popsanému problému, když se postupně objevují trošku jiné informace.

Třeba ta, že strom neměl stáří 300 let, jak se uvádělo, ale „jen“ 120 let. Za sebe říkám, že to není správné a tato informace je v tuto chvíli nepodstatná. Podstatné je to, že zde projevila nemalá část veřejnosti společenský zájem, co chtějí od státních lesů. Samozřejmě forma projevu na některých sociálních sítích byla v řadě případů za hranou. Obdobné projevy by se neměly stát společenskou normou. To by se za chvíli mohli bát o práci i lesníci, kteří těží stromy v přírodě blízkých principech a hospodaří šetrně.

Na druhou stranu lesnická veřejnost by tuto debatu měla vnímat a nepřehlížet ji. Projevili se v ní totiž signály nových požadavků společnosti na les, a to především ten, co spravují Lesy ČR. Lesnický sektor by si to měl vyhodnotit a do rozumné míry se novému trendu přizpůsobit tak, aby neměl obavy z veřejného lynčování za svoji práci v lese, a hlavně pak za poražené stromy v hospodářských lesích, samozřejmě nikterak biologicky cenné. Většina společnost totiž už nebere les jako fabriku na dřevo, ale upřednostňuje jiné funkce, než ty dřevoprodukční. Pro lesníky je novodobou výzvou (výhradně pro soukromé vlastníky lesů), aby osvětou činnosti vysvětlila veřejnosti, že je dobré mít mimoprodukční a dřevoprodukční funkce lesů vyvážené, a to za předpokladu, když prodej dřeva bude pro vlastníky lesů stále jejich jediným příjmem a obživou.

Cenné nejsou jen letité duby. Správný lesník si musí v lese hledět i třešni.
Cenné nejsou jen letité duby. Správný lesník si musí v lese hledět i třešni.
Foto | Aleš Erber

Návrh řešení

Abychom předešli v budoucnu podobným střetům, je nutné nejprve identifikovat problém. Ten vidím v nedostatečné ochraně vzácných a majestátních stromů rostoucích v hospodářských lesích. Možná, kdyby podnik Lesy ČR měl zpracovanou koncepci k ochraně biologicky i ekonomicky cenných stromů, vedl by jejich databázi a měl k nim nastavený management, tak k tomuto incidentu nemuselo vůbec dojít. Revírník by mohl dál pečovat o statný dub (nechal bych ho třeba arboristicky ošetřit), jenž v lese mohl růst další století. Zároveň nemusel přijít o práci, pokud by pro ekologicky cenné stromy byla státním podnikem zajištěna ochrana. Naopak pro ekonomicky hodnotné stromy by byl zajištěn efektivnější způsob prodeje prostřednictvím uvádění kmenů na veřejné dražby cenných kmenů, kde by se v maximální míře zúročila práce lesnických předků, jenž se desítky až stovky let starali o stromy, které dnes kácíme.

Dražba cenných kmenů - Bavorsko.
Dražba cenných kmenů - Bavorsko.
Foto | Aleš Erber

Proto bych nepranýřoval revírníka a už vůbec bych ho nevyhazoval ze zaměstnání, ale naopak bych směřoval veřejnou diskusi a otázky k tomu, aby se takový incident už neopakoval, aby byla lépe zajištěna péče a ochrana biologicky cenný stromů a byl adekvátně nastaven management ekonomicky hodnotných stromů u všech státních podniků. Tento postup vidím jako výhodnější.

Dražba cenných kmenů dubu, které každoročně prodávají Bavorské státní lesy. Ukázka nejlépe zúročené práce našich předků, kteří stromy pěstovali, aby z nich byla kvalitní podlaha či nábytek.
Dražba cenných kmenů dubu, které každoročně prodávají Bavorské státní lesy. Ukázka nejlépe zúročené práce našich předků, kteří stromy pěstovali, aby z nich byla kvalitní podlaha či nábytek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Závěr

Věřím, že podnik Lesy ČR učiní takové kroky, aby se již obdobná kauza neopakovala a svému personálu vytvoří takové podmínky, které přispějí k ochraně vzácných stromů v hospodářských lesích i k lepšímu přístupu s ekonomicky hodnotnějšími stromy.

Závěrem bych chtěl poznamenat, že těžba stromů, a výhradně v těch hospodářských, je běžný proces k vypěstování pestrých, odolných a prostorově rozrůzněných lesů, pakliže chceme, aby les plnil vyváženě všechny funkce, a tedy i funkce dřevoprodukční. Je mi jasné, že většině čtenářů to je zcela jasné a bude si říkat, že to s dubem nesouvisí, ale nejsem si jist, zda si to laická veřejnost plně uvědomuje. A dále to, že těžba stromů není nic hrůzostrašného, pakliže se děje šetrně a ohleduplně k životnému prostředí. Těžba stromů přeci odnepaměti patří k výchově a obnově lesa. Těžbou se ke všemu získává dřevo, které je jedinečnou a nejekologičtější surovinou, jež má příznivý vliv na člověka. Z tohoto důvodu osobně zastávám názor, že lidstvo je předurčeno dřevo využívat v maximální míře všude tam, kde lze dřevem nahradit plasty, ocel či beton. Stromy, respektive les váže CO2, dřevěné výrobky CO2 dlouhodobě fixují. Abychom dokázali vytvořit zdravý a udržitelný průmysl, stavitelství a zdravé bydlení, bez dřeva se neobejdeme.

Mohutné duby vytvářejí v agrární krajině nejen prvky ekologické stability, ale i zvyšují její estetiku a atraktivitu pro veřejnost. Francie
Mohutné duby vytvářejí v agrární krajině nejen prvky ekologické stability, ale i zvyšují její estetiku a atraktivitu pro veřejnost. Francie
Zdroj | Aleš Erber

K tomu je potřeba, aby se v lesích těžily stromy, avšak ne ekologicky a biologicky cenné. A to laická veřejnost musí pozitivně vnímat a akceptovat. Zároveň kácení musí probíhat tak, aby těžba stromů byla šetrná, nezatěžovala a neničila půdu, a naopak příznivě prospívala samotnému lesu, biodiverzitě a celkově lesnímu ekosystému. Je také třeba ponechávat v lesích velké a mohutné stromy, jenž by zůstávaly do úplného rozpadu. Nebo se určily ty, které k tomu necháme dorůst. Přál bych si ale, aby obdobní duboví mohykáni rostli i v zemědělské krajině. Pokud se tak stane, bude na tom naše krajina jako celek lépe.


reklama

 
foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Jaroslav Vozáb

11.5.2021 07:44
Plný souhlas...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.5.2021 08:02
Aleše Erbera si velice vážím jako průkopníka agrolesnictví a zastánce správného hospodaření v lesích.
Ale právě přesto anebo proto s ním nesouhlasím.
To, co se provalilo v Krnově se děje běžně, pouze to nikdo nenahlásí.
Dub je známý svoji dlouhověkostí a nějakých 600-800 let má od boha k životu na této zemi.
Člověk je zase znám tím, že všechno poměřuje okamžitým prospěchem a považuje se za pána tvorstva. Jen ten kovid ho neposlechne .

Právě proto nemělo dojít ke skácení stromu, nějaká stezka se dá o pár metrů posunout, když už se nechtělo jít do ošetření stromu.
V čem souhlasím je to, že Lesy ČR neměly podlehnout veřejné hysterii a chlapa si ponechat.
Představa, že LČR pak udělají seznam cenných stromů a podle toho budou postupovat do budoucna je krásná představa, ale v ČR zcela nereálná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.5.2021 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já s panem Erberem souhlasím a jak si vy představujete posunutí
cesty, či stezky v lese? To bude muset padnout mladých stromů
padesát a udělá se klička kolem dubu, který byl vyhodnocen za
rizikový? Zkuste střízlivě uvažovat a vžít se do situace toho
revírníka, kterého vedení tlačí do zisku a bezpečnosti cest
a stezek v lesích. Když toto plní, tak ho propustí, aby si
vylepšilo u veřejnosti svoji pověst. Nechci polemizovat o stavu
stromu a jeho ceně, protože nemám potřebné informace, ale tak
jako pan Erber se obávám toho, že kdejaký laik bude nyní dávat
podněty k šetření kácení stromů. Stane se tak z toho politikum,
zda je revírník odborník a nebo je odborníkem laik, který zavalí
vedení lesů takovými stížnostmi. Tomu vedení to tak trochu přeji, aby sklidili, co zaseli a budou muset revidovat po revírnících
všechnu zamyšlenou těžbu, aby k tomuto nedocházelo. Možná dojde
v hospodářských lesích na praxi z městských parků, kde se dělají
tahové zátěžové zkoušky, podrobný dendrologický průzkum stromů
a zachraňují torza stromů na rok, než je vyvrátí nakonec vítr.
Víte já byl vychován, že vše má začátek a konec. Cenné dříví
má být využito a nemá zbytečně zetlít nastojato. V přístupných
místech se tak má těžit a podobná torza mohou dožít někde ve
skalách, nebo nepřístupných místech. Tam budou mít v dutinách
sovy a netopýři větší klid, než u cesty a nebo u lesní stezky.
Samozřejmě něco jiného jsou památné stromy a jiné stromy hodné
ochrany, ale to je třeba je vytipovat, označit a ošetřovat.
Takže závěrem na rozdíl od vás ten seznam významných stromů
tak nereálně nevidím, ale proboha s rozumem, ať se nechrání
zase vše.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

11.5.2021 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Ha,ha, prý "Zkuste střízlivě uvažovat a vžít se do situace toho revírníka, kterého vedení tlačí do zisku a bezpečnosti cest a stezek v lesích."
O tom, že to byla "velká" domů pro revírníka a možná i další jeho nadřízené a to v objemu, který mu hravě kompenzuje krátkodobý výpad mrzkých tabulkových příjmů (po který mu vděčný nadřízený bude dohazovat zakázky na IČO, snad může v této zemi pochybovat snad jen pan Machaček. Ostatně pokud si vygooglíte sídlo podle IČO pana lesníka, naskytne se Vám pohled na luxusní sídlo bratru za 20 mega (viz
https://maps.app.goo.gl/iwiipCJhKABWMkrC6 )...což z tabulkového platu lze asi těžko.
O bezpečnost veřejnosti tady začalo jít až v momentě, kdy se z toho stala mediální kauza. V našem lese visí na každých 50 metrech jedna 15m uschlá borovice o druhou 1m od frekventované lesní cesty sjízdné pro auta a nikoho to netankuje...holt borovice na nábytek a dekorativní bytové prvky pro oligarchy (pardon samovýrobce dřeva ;-)) jaksi vyšly z módy...
Odpovědět
DA

DAG

11.5.2021 08:20
Souhlasím s panem Erbrem.
Obávám se, že jediným výsledkem situace je, že chlap je bez práce a za dva dny po dubu neštěkne ani pes.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.5.2021 10:27
Nesouhlasím s panem Erberem v tom, že podle vnitřních směrnic LČR bylo vše v pořádku. Pokud by tomu tak bylo, mohl se pracovník obrátit na odbory, které by se za něj určitě postavily, nebo by celou záležitost dal k soudu jako neoprávněné propuštění. O ničem takovém jsme ale neslyšeli ani to nikde nečetli. Podle mě mu soukromá firma zabývající se výrobou luxusního nábytku zaplatila za to, aby si pokácení stromu nevšiml a pak se to snažil uhrát na poškození stromu hnilobou. Viděl jsem snímky z okolí toho stromu (odkaz je u jednoho ze starších článků na tohle téma) a bylo tam několik stromů kde už na první pohled hrozil pád. Kmen porostlý choroši , loupající se kůra a obnažené strouchnivělé dřevo. Tyhle stromy ale nikomu nevadily. Proč? Byly mnohem menší, neměly tak silné kmeny. Pádem by sice dokázaly zabít nebo zranit člověka, ale nikdo jejich dřevo nepotřeboval.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.5.2021 11:00
Pokud platí toto ....

" ... že samovýroby schvaluje vedoucí lesní správy."
a toto
"Ke všemu každá uzavřená samovýroba se účtuje podle celorepublikově schválenému ceníku, přičemž před uzavřením samovýroby se dříví nabízí nejprve smluvnímu partnerovi."
tak tohle
"Mám za to, že vše bylo dle vnitřních norem Lesů ČR v pořádku. A za tento postup chce zaměstnavatel revírníka vyhodit kvůli veřejnému tlaku."
... už je fest mimo.

Jednak je to v rozporu se stanoviskem mluvčí LČR k tomuto případu, které v předchozích článcích bylo citováno, jednak pokud by k propuštění revírníka
opravdu došlo, případná žaloba na neplatnost podané výpovědi by s největší pravděpodobností uspěla. A pochybuji, že v LČR jsou až takoví trotlové, aby si tímto způsobem naskakovali na vidle.

Takže by mne opravdu zajímalo jak to ve skutečnosti bylo a je.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.5.2021 21:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Mě by taky zajímalo, jak to doopravdy bylo.
Jestli šlo o chybné rozhodnutí a porušení vnitropodnikových předpisů ze strany revírníka, nebo jestli na pokácení dubu měl zájem někdo z lesní správy. A revírník pak posloužil jako obětní beránek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 05:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Nevím jak přesně mají Lčr ošetřeno zadávání samovýroby. Jedno je ale jisté, takové stromy se do samovýroby nezadávají. Pochybuji, že by smluvní partner nebral takový dub. No a pokud by měl lesní správce fyzicky schvalovat veškerou samovýrobu tak toho v týdnu asi již moc jiného nestihne. Pochybuji, že by byl revírník odejit jen na základě nějakého mediálního tlaku ohledně pokácení jednoho dubu v hospodářském lese. Spíš by mě tedy zajímalo zadání té samotné samovýroby a jak moc se to zadání lišilo od reality. V tom vidím toho "zakopaného psa".
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

11.5.2021 11:58
Taky s panem Erberem nesouhlasím. I když neznám podrobnosti, mohu z plného přesvědčení zmínit, že samovýroba výstavků (ten strom byl minimálně o jednu generaci starší než okolní porost, který je z velké části jeho potomstvem), je většinou lesníků považována za katastrofu. Lesníci si vybírají svoje povolání proto, že k takovým stromům mají přirozený respekt. Proto tam byl ponechán. Neznám ani zmiňovaného revírníka, ale ze své praxe vím, že by nikomu z mých bývalých kolegů taková samovýroba neprošla. Zmínka o blízké komunikaci, a zdůvodnění, že by někoho mohly zranit padající větve je jen zástěrkou korupce, kdy revírník umožnil samovýrobci těžbu dříví v podmínkách, kdy se "ukradené" dříví dá snadno z porostu odvézt. Divím se, že tuto lumpárnu na ing. Erber neprokoukl.
Odpovědět
PE

Petr Eko

11.5.2021 12:42
K tématu doplním, že někde bylo uvedeno, že jak se pána zeptali, kam se dřevo podělo, tak rozhovor ukončil.. Čili asi čisté svědomí moc neměl.
Já se na to dívám takto - takový strom by měl revírník chránit a chovat se k němu jako pokladu.. Pokud takový strom přežije, musí být nějak výjimečný a zasluhuje opravdu ochranu.. Pán k němu měl občas zajít, obejmout ho a načerpat z něho energii. A vzdát mu úctu..
Tak, jak se zachovat znamená, že svou práci bere jen jako "práci a ne "poslání". Ale příroda je živý organismus a ne stroj.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.5.2021 16:10 Reaguje na Petr Eko
S panem Erbenem souhlasím. Dub prokazatelně roste u cesty, i objevení pařezu provedl pocestný. Soudní proces by nebyl s LČR, ale s revírníkem.
LESY ČR mají ale velmi výrazný dvojí metr. Revírníka kvůli PR zbaví místa. Daleko závažnější hříchy obhajují, těžba lužních lesů na Moravě kolem Lanžhota i jinde probíhá bez ponechání starých dubů, s frézováním půdy, což zničí biotop a následná je chemická "péče" o sazenice. Hanba, Fuj.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.5.2021 16:29
Já bych dal ochráncům přírody možnost si v každém hospodářském lese vybrat na každém hektaru jeden strom, o který se budou zdarma starat a nést za něj plnou zodpovědnost. Jinak toto handrkování nikdy neskončí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.5.2021 16:46
Žiji v Sudetech a občas se věnuji místopisu, navštěvuji bývalé nebo i stávající vesnice a osady, kde dříve žili Němci.
Člověk se diví, kolik krásných stromů po nich zůstalo, strom byl přítel a pomocník a nikoho tehdy nenapadlo na něj vztáhnout ruku.

Střih.

V enklávě kde žiji probíhá intenzivní zástavba řadu let. V okamžiku,kdy je dům zkolaudován začnou chodit žádosti o skácení dubů a buků (80-100 let) v blízkosti domu ,které sprostě shazují listí, lámou se větve a i jinak se nehodí . Hesla o ohrožení majetku a zdraví , jeden by se pos.al.
Za čas stromy zmizí , oficiálně nebo neoficiálně a život jde dál. Spokojený stavebník se ohrožení života a majetku zbavil.

Střih

Mám kamaráda v jižním Švédsku, bydlí s paní na samotě. Těsně u domu (3m) jim roste asi 150 letý buk. Tak jsem se u skleničky zeptal,zda jim na střechu ,do okapů a kolem domu padá listí, bukvice a větvičky.
"Ano",zněla odpověď , " každý podzim a jaro je to doslova na nasrání."

"Tak proč ho nepokácíte ?" ,zeptal jsem se naivně . Byl jsem označen za idiota a člověka, který by ve Švédsku neobstál a pokračovali dál: " My stromy nekácíme, my s nimi žijeme. "

==========================================================

Každý ať si úsudek udělá sám.
Odpovědět

Jirka Černý

11.5.2021 18:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
V Sudetech musíte přihlédnout k dost podstatnému faktu a to že na ty dnes majestátní stromy nikdo cca 80 let nesáhl z trošku jiných důvodů než z pokory k přírodě. Pokud stromy rostou v bývalé zástavbě je na nich patrné že byly často dost brutálně zhlavené a to by pravidelně pokračovalo. Ty stromy jsou tak typické že se tak dá snadno najít zaniklá vesnice po které jinak nezbylo naprosto nic.
Za sebe celý ten případ vidím jako nebezpečnou ukázku jak se dá někomu "ekologicky" zničit život a co na tom že po opadnutí emocí se ukáže že vše je podstatně jinak.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

12.5.2021 21:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
mám rád svůj vlastní národ,ale v tomhle Skandinávce nikdy nedoženeme,
je to jiná, ohleduplnější, a citlivější mentalita
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

11.5.2021 17:46
Prosím, to fakt neexistuje fotka toho vyrúbaného dubu? Ak bol taký významný, ako je možné, že neexistuje jeho fotografia? Ak sa dívam na významný dub na fotke p. Čížka, je naprosto zrejmé, že vyrástol na lúke a nie v lese. Akolité hraby ho postupne utlačia a dub zahynie. Tých 500 či tisíc rokov sa nedožije v poraste, pretože tam nemá optimálne podmienky. POdľa mňa to bude podobné aj s tzv. Krnovským dubom. Stál pôvodne na lúke, fotka okolitého porastu to jasne dokazuje. Ak voľne rastúci dub zarastie lesom, pôvodné široké vetvenie je dubu značne na obtiaž a bočné konáre odumierajú, lámu sa a sú vstupom pre patogény, huby postupujú do kmeňa a celý strom je nestabilný. Pripájam sa k názoru, že rúbať taký strom na samovýrobu bola chyba. Predovšetkým vidím pochybenie o ochranárov, či už dobrovoľných alebo profesionálnych. Ak by bol dub evidovaný ako významný strom, k výrubu by nedošlo a situácia by sa riešila inak. Pre lesákov v hospodárskom poraste taký strom nemá cenu, nečudujem sa že ho vyrúbali.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

11.5.2021 18:15 Reaguje na Vladimir Mertan
V naší vlasti nemá veřejnost mechanizmy postarat se o mnohem významnější a starší památné stromy. Tzv. Žižkův dub u Loman padl, kvůli místním kokotským zemědělcům, kteří z jedné strany rozorávaly kořeny postupně až ke kmeni (aby náhodou na dotacích nezchudli) a z druhé strany nějaký automobilista v obecní samosprávě prosadil položení asfaltového povrchu na původní prašnou polní cestu, která vedle v těsné blízkosti stromu. V masmédiích se pak člověk mohl dočíst, že strom zahubila dřevokazná houba...takže tolik k ochraně stromů.
Fotodokumentace a svědectví pocestných před viz https://bit.ly/2RK4W0u
resp. foto "poraženého Žižky" zde https://bit.ly/33yKjqH
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

11.5.2021 21:02 Reaguje na Pavel Karel
To je dub iného rádu, samozrejme. Ale presne ako píšem. Solitérny samostatne stojaci dub sa môže dožiť 500 či 1000 rokov, ak mu k. zemědělci nepodorú korene.
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.5.2021 20:04
Hloupě divadlo kvuli jednomu dubu,ktereho zneužili ekoaktivisti za pomocí mainstreamových pisálku
Odpovědět
PK

Pavel Karel

11.5.2021 20:34 Reaguje na karel krasensky
Hlupák ani nemůže pochopit...ale lidem šlo o princip, protože tenhle případ rezonuje s celorepublikovou zkušeností většiny, která alespoň občas vystoupí z auta / vstane od klávesnice a jde se projít mimo sídla...
Odpovědět
kk

karel krasensky

11.5.2021 21:45
Smíchané jablka a hrušky.Krnovský dub nemá nic společného s prodejem dubové hmoty v Bavorsku,to za prvé.A za druhé co má stím dubem společného fotka těch dubu s popiskem,že vytvařejí krajinný prvek. Nic.Manipulativní bezcenný článek
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.5.2021 05:43
Více než stoleté jedle u obce Kežmarské Žľaby v Tatranském národním parku (TANAP) nebudou nikdy vykáceny. Společnost Slovenský plynárenský průmysl (SPP) prostřednictvím své neziskové organizace Ekofond SPP totiž odkoupila 107 jedlí, které tak budou trvale součástí tatranských lesů.Průměrný věk odkoupených jedlí vysokých až 26 metrů se pohybuje od 115 do 140 let.
Odpovědět
FV

F V

12.5.2021 08:23

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PV

Petr Vondráček

13.5.2021 07:54
Jsem lesník, mám rád přírodu i staré stromy. Protože jsem částečně i vlastník lesů a lesnictví mě živí, dovoluji si upozornit na jednu záležitost:
Les je majetek jako každý jiný. Pominu to, že toto se stalo na majetku státních lesů - k jejichž hospodaření lze mít vážné výhrady (jak to už tak u státních majetků bylo, je a asi bude...) - zde mimochodem jak je možné, že toto bylo zadáno v samovýrobě?! - tzn. v principu na palivo. Ale princip by měl být jasný: V okamžiku, kdy mám v majetku les a mám tam nějakým způsobem nechráněný strom a splňuji všechny náležitosti, je mým plným právem strom pokácet a prodat (to je můj prakticky jediný zisk oproti všem nákladům na pěstování lesa). Je-li veřejný zájem jiný a stát to tak určí - nechť strom prohlásí za chráněný a zaplatí mi jako vlastníkovi újmu.
Před vyjádřením nesouhlasu si prosím uvědomte, že je to v principu stejné, jako kdyby jste si koupili třeba starý dům (památkově nechráněný) a někdo by Vám ho zakázal prodat, nebo bez jakéhokoliv důvodu zbourat a postavit si nový.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.5.2021 12:35 Reaguje na Petr Vondráček
Tady bohužel dochází k míchání dvou věcí dohromady. První je obecná úvaha o tom, zda a případně za jakých podmínek obdobné stromy v hospodářském lese kácet/ponechat.

Druhá je konkrétní případ, kdy došlo k "sundání" předmětného stromu díky velmi podivnému postupu revírníka, viz. i vámi zmiňovaná samovýroba. Přitom právě toto je důvodem vyvození příslušného postihu vůči revírníkovi.

Nad prvním lze dlouze diskutovat, a stejně se neshodnout:-), druhé je poměrně triviální problém a diskutovat tam příliš není o čem, resp. to nemá cenu, buď LČR říkají pravdu a pak není moc co řešit a postih je zcela na místě, nebo ne, a potom se revírník bude bezpochyby úspěšně bránit u soudu.
Odpovědět
ak

antonín krahula

25.5.2021 06:46
Samovýrobce chtěl mít co největší užitek, proto řezal těsně u země, v kořenových nábězích. Kdyby nechal pařez, nebylo by to vůbec nápadné. Takových pařezů jsou v lese spousty.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist