https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arnost-bucek-rekognoskacni-lety-nad-lesy-ukazaly-ze-nedostatkem-srazek-viditelne-trpi-uz-i-listnate-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arnošt Buček: Rekognoskační lety nad lesy ukázaly, že nedostatkem srážek viditelně trpí už i listnaté stromy

30.7.2022
Halenkovice u Velehradu, rezavá místa jsou sesychající listnaté porosty.
Halenkovice u Velehradu, rezavá místa jsou sesychající listnaté porosty.
Zdroj | Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.
Rekognoskační lety, tedy nízké přelety letadlem nad lesními porosty pomáhají lesníkům monitorovat aktuální situaci s kůrovcem i plošně vyhodnotit zdraví stromů. Po optimistickém loňském roce však přišlo tvrdé vystřízlivění, extrémní sucho se ve vybraných regionech podepsalo nejen na náchylnějších smrkových porostech, ale hromadně sesychat začaly i listnaté porosty.
 
Zhruba tři hodiny trvající let pomohl zmapovat lesní majetek o rozloze více než 42 tisíc hektarů, který spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Lesníci se mohli z výšky podívat na lesy v okolí Velehradu, Kroměříže, Bystřice pod Hostýnem, na Chřibech, na Mohelnicku, Jesenicku a v Rychlebských horách.

Rekognoskační lety, které každoročně koordinuje program Ministerstva zemědělství, jsou pro lesníky cenným nástrojem při vyhodnocování stavu lesního porostu. Zaprvé mají možnost vidět lesní majetek z globální perspektivy a lépe odhadnout určité tendence vývoje stavu lesa a za druhé, z výšky je možné odhalit některá počínající ohniska kůrovce mnohem dříve než ze země.

Letošní monitorování lesů však odhalilo nepříznivá zjištění. V lokalitách, kde od začátku roku spadlo extrémně nízké množství srážek, se opět rozmohl kůrovec a co hůř, na sucho začínají doplácet i listnaté porosty.

Bezzásahové území v NPR Rejvíz v Jeseníkách.
Bezzásahové území v NPR Rejvíz v Jeseníkách.
Zdroj | Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o.

Situace s kůrovcem se bohužel nevyvíjí dobře. Především na Rejvízu v Jeseníkách, kde již od zimy spadlo velmi málo srážek, nabývá kalamita opět na své síle. Za normálních okolností napadá kůrovec hlavně osluněné stěny lesního porostu, ve stinném lese se nevyvíjí tak dobře. Avšak nyní jsou lesy natolik rozvráceny probíhající kalamitou, že podkorní hmyz má mnohem větší příležitosti k šíření.

Nejsou to jen smrkové monokultury, na které negativně dopadá aktuální deficit srážek. Přelet nad Chřiby u Velehradu nám odhalil plošné sesychání listnatých porostů, které se předčasným zbavováním listů brání odpařování vody. Sucho je tak extrémní, že většina listnatých porostů na Velehradě již nyní vypadá jako v půlce podzimu. Na nedostatek srážek trpí i mladé stromy, kterým se snižují přírůsty a některé dokonce usychají úplně.

Klíčový bude vývoj počasí v následujících týdnech. Přetrvávající sucho a vysoké teploty mohou lokálně vést ke třetímu rojení kůrovce, který se bude ve větším množství kumulovat v krajině. Nedostatek srážek může negativně ovlivnit také podzimní etapu výsadby.


reklama

 
foto - Buček Arnošt
Arnošt Buček
Autor je jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

30.7.2022 08:58
stromy potřebují vodu a bez vody jsou odsouzeny k zániku,
většina letošních srážek se nikdy ke kořenům stromů nedostala,každý si to může v lese ověřit,
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 11:09 Reaguje na vaber
Usychání stromů je jakýsi přirozený samoregulační mechanizmus úrovně zemní vlhkosti (uschlé stromy nic neodpařují). Tam kde málo prší, tam prostě hustý stabilní les být nemůže stejně jako na savaně či pustě.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.7.2022 14:08 Reaguje na Jiří Svoboda
deštné pralesy mají s velkou vlhkostí šanci přežít...kdyby ten les byl dobře strukturovaný v jednotlivých patrech, mají větší šanci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 15:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To asi ano. Mladý nepříliš hustý les vypaří mnohem méně vody. Kdyby se tedy v Dauerwaldu velké stromy (největší odpařovači) vždy včas vytěžily, mohla by být vodní bilance lesa vyvážená i při nižších srážkách a takový hospodářský les by trvale prosperoval.
Odpovědět
Pe

Petr

30.7.2022 21:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše teorie neplatí. Kdyby platila, nejvíc vody by bylo na pasece a v hustém lese by bylo sucho. Ale není. Vy berete v úvahu pouze výpar vody ze stromů, voda se ale vypařuje i z půdy. Výpar vody z nechráněné půdy je větší než ze stromů. V půdě v hustém a zapojeném porostu tedy bude vždy víc vody, než v porostu řídkém, nezapojeném. Čím hustší les, tím víc vody. A naopak.
Stačí zajít do lesa a porovnat vlhkost půdy v hustém a v řídkém lese.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 09:47 Reaguje na Petr
Asi je třeba rozlišovat vodu v povrchových vrstvách a v několikametrové hloubce. Vy mluvíte o té povrchové já o té v hloubce. Myslím, že nejsme ve sporu.

Výpar vody z nechráněné půdy je asi vyšší než ze stromů, pokud je ta půda vlhká. Až ta půda vyschne, je to naopak. Stromy v podstatě odpařují pořád, nechráněná půda hlavně po dešti. Vodní bilance lesa je na hraně, proto při několikaletém suchu začnou stromy usychat - vycucnou si samy spodní vodu a pak nemají.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2022 18:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Stromy se shazováním listů chrání před plýtváním energií na fotosyntézu, ona bez vody nejede, ale nemusí umřít. Zdravé stromy mají nafotosyntetizováno dost zásobních látek, s kterými přečkají špatné časy do lepší sezóny. Evt. odumře pár větví a vyčerpané stromy. Záleží asi druh od druhu, jak jsou na sucho vybavené, a může to být i případ těch listnáčů na horní fotce. Jehličnany v okolí vypadají třeba zdravě, tak jsou asi odolnější proti suchu. Fotka s těmi odumřelými smrky, jak píšete dole, je ... někdo by řekl i zločin.
Odpovědět
Pe

Petr

30.7.2022 21:52 Reaguje na Jarka O.
Listnáče a jehličnany mají hodně odlišnou intenzitu, nevím jak to pojmenovat, vnitřního fungování. Listnáče na zimu opadávají, na jaře tedy musejí stihnout vyrobit celý nový výrobní orgán (listy) a pak během krátké doby vyrobit materiál na svůj růst. To je docela fuška. S malými jehlicemi by to nešlo, proto je i listová plocha mnohem větší. Pracují tedy mnohem intenzivněji než jehličnany, které nemusejí vyrábět jehlice pokaždé znovu a jedou víc v klidu, pomaleji a delší dobu.
Nejvíc patrné je to na jaře, kdy listnáče startují a vody z nich jen teče.
Rozdílně tedy reagují i na delší sucho v létě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 09:52 Reaguje na Jarka O.
Jistě, ale vše má své meze. Antropogenní klimatický rozvrat probíhá strašně rychle na to, aby se mohly stromy rozumně přizpůsobit značným výkyvům tím způsobeným.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.7.2022 20:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslíte? Jaké ale výkyvy? Komunisti uměli smrk pěstovat a tihle ne, protože je teplo, za 170 let se oteplilo o 1,5°? Když si uvědomím, že od Irska po Sibiř, od Skandinávie po Bulharsko rostou stejné stromy, a jejich dlouhověkost, tak na stromech rozvrat není vidět. Zkáza smrku je něco jiného než klimarozvrat, ale asi se neshodnem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.8.2022 10:00 Reaguje na Jarka O.
Náhlá globálné změna klimatu způsobuje náhlé změny řídících vzdušných proudění a tím značné kolísání lokálního klimatu v rámci jednotek až desítek let. V tom se také neshodneme?
Odpovědět

Jan Škrdla

31.7.2022 16:20 Reaguje na Jarka O.
Jak píšete, listnáč když v červenci nebo srpnu opadne, tak může příští rok vyrašit. U jehličnatého stromu to v 99% znamená jeho konec. Na té první fotce ty zdravé stromy okolo vypadají na buky (možná duby nebo jiné listnáče).
Co se týká těch uschlých smrků v NPR, tak s těmi se tak nějak počítalo (každá NPR by měla mít plán péče). Ve srovnání s hospodářskými lesy, které taky uschly na stojato, je to kapka v moři.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.7.2022 20:22 Reaguje na Jan Škrdla
S tím souvisí i zmlazováni z pařezů u listnáčů.
Pro mě je kůrovec selhání hospodaření, počítat se ztrátou... jednodušší je asi počítat zisk, jak oni to dělají, vždyť ta ztráta bude několikanásobná než to, s čím mohli počítat...
Odpovědět

Jan Škrdla

31.7.2022 21:36 Reaguje na Jarka O.
Selhání hospodaření to je, ale tak 50 let zpátky. Místo toho, aby se konečně začaly pěstovat lesy odolné proti abiotickým a biotickým škodlivým činitelům, tak se rozhodlo, že se bude upřednostňovat zisk. Místo toho, aby se pěstovaly bohatě strukturované nebo aspoň smíšené lesy, tak se nadále upřednostňovaly stejnověké monokultury smrku a borovice.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 11:38
To, co je na druhé fotce (bezzásahový Rejvíz), se značně příčí zdravému rozumu!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.7.2022 15:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Pro nás smutný pohled, pro ekologisty nádhera a pro hasiče další
možná práce. Letos je poptávka po palivovém dříví a když vidím
kvanta souší a nebo dokonce spálených při požáru, tak vidím, že
tu nejde o hospodaření s dědictvím po předcích, ale o plýtvání
něčím někoho, komu nejde o nás, o hasiče a nakonec ani o les,
když jim nakonec nevadí ani jeho totální vypálení s odůvodněním,
že lépe je tam mít spáleniště, než vytěženou a nově zalesněnou paseku. To říci předkům, kteří ten les sázeli, tak je vyženou z
toho lesa býkovcem a vlastníci by je měli vyhnat i nyní!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 20:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Před 3 lety mohly ty stromy být výborným stavebním dřívím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 09:45 Reaguje na Jiří Svoboda
To těm panelákovým ekologistům nevysvětlíte. Byl jsem před týdnem na pile pro Tatru odkor a koukal jsem jako na zjevení na cenu řeziva. Dnes by dům z masivu snad vyšel dráž než ze zlata! Těch pár
prken na ptačí budky si uříznu na cirkulárce z těch
palivových odkor, protože i ptačí budka by z nových
prken stála majlant. Ze dřeva se stává předražený
stavební materiál a přitom kulatina hnije a hoří v lesích bez užitku za potlesku ekomagorů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 09:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Dřevo není předurčeno na stavbu srubů. V zásadě je dobře, že zvýšení jeho ceny od stavby nesmyslných srubů odrazuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 15:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud máte na mysli dřevostavby ze štěpky
slepené chemii, tak to nepovařuji za EKO
dřevostavbu i přes ekonomický a izolační
efekt. Při následné likvidaci se jedná o
odpad zralý tak leda do spalovny odpadů,
na rozdíl od masivu konzervovaného podle
zkušeností našich předků. Jinak i ty USB
desky vyskočily cenově nahoru podobně jako
to řezivo z masivu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 18:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Co vyčítáte OSB desce?

Pokud chcete stavět ala naši předkové, tak tam budete muset i topit/žít jako naši předkové. V čem je tedy pokrok?

Předků ale bylo na planetě řádově méně a žili mnohem skromněji. Tudy cesta ke světlým bezemisním zítřkům nevede.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 20:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji, ale dům z OSB desek nechci.
Něco, co nechutná plísním, houbám
a broukům je chemie, o které se za
pár let dozvím, jaký to je sajrajt.
Dnes certifikát nezávadnosti a po
létech nebezpečný odpad. Pamatujete všespásné "nezávadné " DDT, Roundup, a ze stavebních hmot azbest, nátěry
s PCB a Agloporit z černouhelného
popílku ? Z agloporitových tvárnic s certifikátem zdravotní nezávadnosti
jsem postavil pouze plot a kurník s půdou na seno. Kamarád ale rodinný dům a pak za studená sprcha, když
ukončili další výrobu po ztrátě certifikátu nezávadnosti. Já jsem
k těmto certifikátům rezervovaný,
protože záleží, kdo zadá výzkum
a kdo přimhouří oči. Navíc výzkum
pokračuje a zjistí časem závadnost.
Nakonec se může stát, že je stavba neobyvatelná, neprodejná a při zbourání je nebezpečným odpadem.
Sto let staré borové trámy mé
střechy jsou natřeny volskou krví bez další chemie a roubenka kamaráda
lněnou fermeží. Uvnitř pak "lakem"
z propolisu a včelího vosku. Půl
metru silná srubovina byla jako izolace dostatečná stovky let i v
horách s dvacetistupňovými mrazy
a najednou je to málo? Dřeva je
v lesích stejně jako kdysi a ty
náklady na vytápění má vlastník
lesa minimální. Čím více budou
lidé na topení šetřit, tím i ten zlomek spotřebované energie bude
dražší. Lidem spotřeba klesá, ale
účty narůstají! Kam to směřuje?
Zatepluj, šetři, rekuperuj, kupuj
soláry a my z tebe stejně peníze
dostaneme . To o kolik vzrostla
cena např. polystyrénu je výsměch
všem, kteří se rozhodli zateplovat.
To je na tom kamarád ve sto let staré dřevěnici z masivu se svým
lesem na tom lépe, než majitelé
pasivních domů zadlužení až do penze.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.8.2022 10:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně, to je řešení pro jedno promile lidí. Jaké máte řešení pro zbývajících 99.9 %?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 15:05
Každý strom (druh) má své druhy kůrovců a všem těm oslabení stromů pomáhá v rozvoji.
Kůrovec (jiný něž smrkový) klidně sežere i listnaté stromy. Místo lesa bude lesostep.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

30.7.2022 16:59
Třeba konečně někomu dojde, že lesy vodu neprodukují, ale spotřebovávají. A čím vyšší budou teploty tak to bude horší. Konečně by někdo zodpovědný měl nahlas říci, že výsadba milionů stromů kultur co tu rostla před 100 lety nemá do budoucna šanci. Je třeba po světě hledat kultůry a odrůdy zvyklé odolávat vysokým teplotám a přísuškům a ne se držet nějaké zastaralé druhové čistoty dřevin.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2022 20:47 Reaguje na Petr Blažek
Uvidíte, že se ozvou nějací myslitelé, co budou říkat, že les déšť přitahuje a zadržuje vodu v krajině. Do jisté míry budou mít pravdu. Les tu vodu vsákne, odpaří a tudíž již dále nevydá.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

30.7.2022 21:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Ze les pritahuje dest a zadrzuje vodu v krajine
citam v publikacich "ekologu" nejmene 50 let. Poznani se vyviji, v nekterych vedach ale ne prilis rychle ;) Pro mne zajimave bylo pripomenuti, nedavno pri prilezitosti vyvrcholeni a skonceni rekordniho hladomoru v ceskych zemich pred 250 lety jakou tehda ten hladomor vyvolal nevrazivost vuci rybnikum. Ty byly prohlaseny za hlavni zdroj tehdejsiho klimatickeho zla - tim, ze zvysovaly vlhkost vzduchu a zapricnily neustale deste tech let a nasledne shniti vetsiny obili a pice. (Donedavna se uvadelo jako duvod vyrazneho mizeni rybniku pred 200 a vice lety spis to, ze pestovani napr. cukrovky v pude vypustenych rybniku se ukazovalo v dobe napoleonskych valek byt vynosnejsim nez rybi hospodarstvi.)
Myslim, ze to je poucna ukazka tehdejsiho vedeckeho poznani, ono ale dnes to poznani ale nebude, ve vecech tykajicich se klimatu a jeho interakce se stavem krajiny, o moc vetsi...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 10:08 Reaguje na Miloš Zahradník
Je třeba rozlišovat lokální a globální klima. Vliv stavu krajiny na lokální klima je jistě veliký ale místní zlepšení (způsobím podprůměrný odtok z území nebo nebo dokonce odpařím lokálně více vody než mi naprší) je vykoupeno zhoršením někde jinde. Proto je vliv krajiny na globální klima malý.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.7.2022 15:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Jasne, ze vliv krajiny na mikroklima je lokalne jiste velice vyrazny ale kvantifikovat, zda napr. bazinate Trebonsko pred Krcinem versus to po
Krcinovi ale i Trebonsko kde by nekdo melioroval rybniky i baziny - zda tyhle tri typy krajin by mely stejne ci odlisne srazky by asi bylo obtizne. (Ony i ty ranni mlhy beztak zavisi mozna vic na konfiguraci terenu nez na tom, je li v okoli rybnik nebo ne.) Ale budiz, rekneme ze Trebonsko bez bazin a rybniku by melo sussi klimat. Naproti tomu mam pocit - presna data neznam, asi ani neexistuji - ze treba vltavska kaskada mnozstvi srazek v danem miste bud neovlivnila nebo dokonce snizila (mene silne vystupne proudy vzduchu v lete cili slabsi bourky atd.) Chtel jsem jenom rici, ze tyhle efekty se blbe meri. Malokde je to tak jasne - zopakuji svoji poznamku u jineho clanku - jako u kaspickeho more kde staci vzit prutok Volhy a odelit to plochou toho more, kde v teple casti roku je pocasi dost porovnatelne na cele jeho plose a pritoky dalsich rek + srazky na hladine more lze pri hrubem vypoctu zanedbat. Jenze udaj o Kaspickem mori nerekne nic napr. soustave o malych blativych louzi kde se v lete voda vyparuje asi intensivneji (nad velkou vodni plochou byva merny vypar mensi, rekl bych nez nad malou plochou)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.7.2022 18:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Nechápu, k čemu je takové pitvání dobré.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.7.2022 19:48 Reaguje na Jiří Svoboda
To me prijde zajimavou otazka, kolik vody
se vypari z rybnika za urcitou dobu ale myslim ze chapu, ze to moc nejde rozumne zmerit. (Krome vyjimek typu Kaspickeho more :) Muzu merit nejaky lavor na zahrade ale to budou uplne jine hodnoty nez u rybnika. Taky otazka, kolik se vypari vody nad lesem ci polem je zajimava ale nejde to snadno zmerit. Udaje ktere lze v tomto smeru nalezt v literature budou pouhe spekulace, tipuji ze nikde radeji nepopisi presne usporadani prislusneho experimentu. Je mozno jakztakz presne zmerit vypar nad nejakym povodim s presne merenym odtokem
a presnym odhadem srazek v danem povodi - cimz se dostavame k otazce, jak presne lze takova cisla zjistit. Mozna na Strekove jsou schopni prutok Labe zmerit dostatecne presne ale u strazek v celych CechaCh bych chybu velikosti nejmene 25 % ocekaval
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.8.2022 10:11 Reaguje na Miloš Zahradník
Myslím, že si mnohdy vystačíme s kvalitativním pochopením a hrubými kvantitativními odhady.

Ani toho nejsou často lidé, bohužel, schopni. Jsou třeba lidé, co tvrdí, že z rozpálené vyprahlé zeminy se na slunci odpařuje více vody než z chladné vlhké zeminy.
Odpovědět
MM

Milan Milan

30.7.2022 22:00
Co vidíme jsou děsivé obrázky porevolučních experimentů a novodobých odborníků na lesní a krajinné hospodářství. Nejen oheň v Hřensku, ale i toto lajdáctví by mělo být trestné. A těch odborníků na koloběh vody......? Les vodu pochopitelně odpařuje, protože je to živý na vodě závislý organismus, ale ve stínu jeho korun a u země zvlášť je v žáru léta daleko nižší teplota než na prosté planině a tudíž ve svém důsledku rychlému odpaření kapalin brání a v podstatě vodu zadržuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 11:33 Reaguje na Milan Milan
Je odměřeno, že smrk potřebuje odpařit aspoň 700 mm vody. Pokud ji nemá schne, + kůrovec ... Listnáče vystačí s cca 500 mm, ale pokud chybí...
Hledat jiné druhy nemusíme, jsou blízko ve středomoří ale jsou bakané(nepůvodní). Co na tom, že bez lidí by se v současném klimatu objevily i zde.
Odpovědět
JN

Jiří Novák

31.7.2022 17:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jakým zázrakem by se dostaly přes Alpy?
Když uvážím, že v průběhu kvartéru byly Alpy pro většinu kytek obostranně "nepropustné", takže celá řada druhů která přežila glaciály v Americe tak u nás vyhynula...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 19:07 Reaguje na Jiří Novák
Ale přes Alpy ani nemusí, je tady koridor Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Morava a kolen Dunaje u Velenic do Čech.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.8.2022 11:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ve většině případů postačí vegetační posun. Druhy z nižších poloh pěstovat ve vyšší polohách. A pro nejsušší stanoviště pak budou řešením druhy z jihu. Jen pro příklad takový jeřáb břek, oskeřuše, kaštanovník, mahalebka, některé duby, popř. moruše, jsou druhy se kterými by nemusel být problém.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist