Arnošt Buček: Rekognoskační lety nad lesy ukázaly, že nedostatkem srážek viditelně trpí už i listnaté stromy
Rekognoskační lety, které každoročně koordinuje program Ministerstva zemědělství, jsou pro lesníky cenným nástrojem při vyhodnocování stavu lesního porostu. Zaprvé mají možnost vidět lesní majetek z globální perspektivy a lépe odhadnout určité tendence vývoje stavu lesa a za druhé, z výšky je možné odhalit některá počínající ohniska kůrovce mnohem dříve než ze země.
Letošní monitorování lesů však odhalilo nepříznivá zjištění. V lokalitách, kde od začátku roku spadlo extrémně nízké množství srážek, se opět rozmohl kůrovec a co hůř, na sucho začínají doplácet i listnaté porosty.
Situace s kůrovcem se bohužel nevyvíjí dobře. Především na Rejvízu v Jeseníkách, kde již od zimy spadlo velmi málo srážek, nabývá kalamita opět na své síle. Za normálních okolností napadá kůrovec hlavně osluněné stěny lesního porostu, ve stinném lese se nevyvíjí tak dobře. Avšak nyní jsou lesy natolik rozvráceny probíhající kalamitou, že podkorní hmyz má mnohem větší příležitosti k šíření.
Nejsou to jen smrkové monokultury, na které negativně dopadá aktuální deficit srážek. Přelet nad Chřiby u Velehradu nám odhalil plošné sesychání listnatých porostů, které se předčasným zbavováním listů brání odpařování vody. Sucho je tak extrémní, že většina listnatých porostů na Velehradě již nyní vypadá jako v půlce podzimu. Na nedostatek srážek trpí i mladé stromy, kterým se snižují přírůsty a některé dokonce usychají úplně.
Klíčový bude vývoj počasí v následujících týdnech. Přetrvávající sucho a vysoké teploty mohou lokálně vést ke třetímu rojení kůrovce, který se bude ve větším množství kumulovat v krajině. Nedostatek srážek může negativně ovlivnit také podzimní etapu výsadby.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (37)
vaber
30.7.2022 08:58většina letošních srážek se nikdy ke kořenům stromů nedostala,každý si to může v lese ověřit,
Jiří Svoboda
30.7.2022 11:09 Reaguje na vaberJaroslav Řezáč
30.7.2022 14:08 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
30.7.2022 15:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
30.7.2022 21:35 Reaguje na Jiří SvobodaStačí zajít do lesa a porovnat vlhkost půdy v hustém a v řídkém lese.
Jiří Svoboda
31.7.2022 09:47 Reaguje na PetrVýpar vody z nechráněné půdy je asi vyšší než ze stromů, pokud je ta půda vlhká. Až ta půda vyschne, je to naopak. Stromy v podstatě odpařují pořád, nechráněná půda hlavně po dešti. Vodní bilance lesa je na hraně, proto při několikaletém suchu začnou stromy usychat - vycucnou si samy spodní vodu a pak nemají.
Jarka O.
30.7.2022 18:42 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
30.7.2022 21:52 Reaguje na Jarka O.Nejvíc patrné je to na jaře, kdy listnáče startují a vody z nich jen teče.
Rozdílně tedy reagují i na delší sucho v létě.
Jiří Svoboda
31.7.2022 09:52 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
31.7.2022 20:19 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.8.2022 10:00 Reaguje na Jarka O.Jan Škrdla
31.7.2022 16:20 Reaguje na Jarka O.Co se týká těch uschlých smrků v NPR, tak s těmi se tak nějak počítalo (každá NPR by měla mít plán péče). Ve srovnání s hospodářskými lesy, které taky uschly na stojato, je to kapka v moři.
Jarka O.
31.7.2022 20:22 Reaguje na Jan ŠkrdlaPro mě je kůrovec selhání hospodaření, počítat se ztrátou... jednodušší je asi počítat zisk, jak oni to dělají, vždyť ta ztráta bude několikanásobná než to, s čím mohli počítat...
Jan Škrdla
31.7.2022 21:36 Reaguje na Jarka O.Jiří Svoboda
30.7.2022 11:38Břetislav Machaček
30.7.2022 15:59 Reaguje na Jiří Svobodamožná práce. Letos je poptávka po palivovém dříví a když vidím
kvanta souší a nebo dokonce spálených při požáru, tak vidím, že
tu nejde o hospodaření s dědictvím po předcích, ale o plýtvání
něčím někoho, komu nejde o nás, o hasiče a nakonec ani o les,
když jim nakonec nevadí ani jeho totální vypálení s odůvodněním,
že lépe je tam mít spáleniště, než vytěženou a nově zalesněnou paseku. To říci předkům, kteří ten les sázeli, tak je vyženou z
toho lesa býkovcem a vlastníci by je měli vyhnat i nyní!
Jiří Svoboda
30.7.2022 20:41 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.7.2022 09:45 Reaguje na Jiří Svobodaprken na ptačí budky si uříznu na cirkulárce z těch
palivových odkor, protože i ptačí budka by z nových
prken stála majlant. Ze dřeva se stává předražený
stavební materiál a přitom kulatina hnije a hoří v lesích bez užitku za potlesku ekomagorů.
Jiří Svoboda
31.7.2022 09:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.7.2022 15:11 Reaguje na Jiří Svobodaslepené chemii, tak to nepovařuji za EKO
dřevostavbu i přes ekonomický a izolační
efekt. Při následné likvidaci se jedná o
odpad zralý tak leda do spalovny odpadů,
na rozdíl od masivu konzervovaného podle
zkušeností našich předků. Jinak i ty USB
desky vyskočily cenově nahoru podobně jako
to řezivo z masivu.
Jiří Svoboda
31.7.2022 18:13 Reaguje na Břetislav MachačekPokud chcete stavět ala naši předkové, tak tam budete muset i topit/žít jako naši předkové. V čem je tedy pokrok?
Předků ale bylo na planetě řádově méně a žili mnohem skromněji. Tudy cesta ke světlým bezemisním zítřkům nevede.
Břetislav Machaček
31.7.2022 20:12 Reaguje na Jiří SvobodaNěco, co nechutná plísním, houbám
a broukům je chemie, o které se za
pár let dozvím, jaký to je sajrajt.
Dnes certifikát nezávadnosti a po
létech nebezpečný odpad. Pamatujete všespásné "nezávadné " DDT, Roundup, a ze stavebních hmot azbest, nátěry
s PCB a Agloporit z černouhelného
popílku ? Z agloporitových tvárnic s certifikátem zdravotní nezávadnosti
jsem postavil pouze plot a kurník s půdou na seno. Kamarád ale rodinný dům a pak za studená sprcha, když
ukončili další výrobu po ztrátě certifikátu nezávadnosti. Já jsem
k těmto certifikátům rezervovaný,
protože záleží, kdo zadá výzkum
a kdo přimhouří oči. Navíc výzkum
pokračuje a zjistí časem závadnost.
Nakonec se může stát, že je stavba neobyvatelná, neprodejná a při zbourání je nebezpečným odpadem.
Sto let staré borové trámy mé
střechy jsou natřeny volskou krví bez další chemie a roubenka kamaráda
lněnou fermeží. Uvnitř pak "lakem"
z propolisu a včelího vosku. Půl
metru silná srubovina byla jako izolace dostatečná stovky let i v
horách s dvacetistupňovými mrazy
a najednou je to málo? Dřeva je
v lesích stejně jako kdysi a ty
náklady na vytápění má vlastník
lesa minimální. Čím více budou
lidé na topení šetřit, tím i ten zlomek spotřebované energie bude
dražší. Lidem spotřeba klesá, ale
účty narůstají! Kam to směřuje?
Zatepluj, šetři, rekuperuj, kupuj
soláry a my z tebe stejně peníze
dostaneme . To o kolik vzrostla
cena např. polystyrénu je výsměch
všem, kteří se rozhodli zateplovat.
To je na tom kamarád ve sto let staré dřevěnici z masivu se svým
lesem na tom lépe, než majitelé
pasivních domů zadlužení až do penze.
Jiří Svoboda
1.8.2022 10:03 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
30.7.2022 15:05Kůrovec (jiný něž smrkový) klidně sežere i listnaté stromy. Místo lesa bude lesostep.
Petr Blažek
30.7.2022 16:59Jiří Svoboda
30.7.2022 20:47 Reaguje na Petr BlažekMiloš Zahradník
30.7.2022 21:23 Reaguje na Jiří Svobodacitam v publikacich "ekologu" nejmene 50 let. Poznani se vyviji, v nekterych vedach ale ne prilis rychle ;) Pro mne zajimave bylo pripomenuti, nedavno pri prilezitosti vyvrcholeni a skonceni rekordniho hladomoru v ceskych zemich pred 250 lety jakou tehda ten hladomor vyvolal nevrazivost vuci rybnikum. Ty byly prohlaseny za hlavni zdroj tehdejsiho klimatickeho zla - tim, ze zvysovaly vlhkost vzduchu a zapricnily neustale deste tech let a nasledne shniti vetsiny obili a pice. (Donedavna se uvadelo jako duvod vyrazneho mizeni rybniku pred 200 a vice lety spis to, ze pestovani napr. cukrovky v pude vypustenych rybniku se ukazovalo v dobe napoleonskych valek byt vynosnejsim nez rybi hospodarstvi.)
Myslim, ze to je poucna ukazka tehdejsiho vedeckeho poznani, ono ale dnes to poznani ale nebude, ve vecech tykajicich se klimatu a jeho interakce se stavem krajiny, o moc vetsi...
Jiří Svoboda
31.7.2022 10:08 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
31.7.2022 15:49 Reaguje na Jiří SvobodaKrcinovi ale i Trebonsko kde by nekdo melioroval rybniky i baziny - zda tyhle tri typy krajin by mely stejne ci odlisne srazky by asi bylo obtizne. (Ony i ty ranni mlhy beztak zavisi mozna vic na konfiguraci terenu nez na tom, je li v okoli rybnik nebo ne.) Ale budiz, rekneme ze Trebonsko bez bazin a rybniku by melo sussi klimat. Naproti tomu mam pocit - presna data neznam, asi ani neexistuji - ze treba vltavska kaskada mnozstvi srazek v danem miste bud neovlivnila nebo dokonce snizila (mene silne vystupne proudy vzduchu v lete cili slabsi bourky atd.) Chtel jsem jenom rici, ze tyhle efekty se blbe meri. Malokde je to tak jasne - zopakuji svoji poznamku u jineho clanku - jako u kaspickeho more kde staci vzit prutok Volhy a odelit to plochou toho more, kde v teple casti roku je pocasi dost porovnatelne na cele jeho plose a pritoky dalsich rek + srazky na hladine more lze pri hrubem vypoctu zanedbat. Jenze udaj o Kaspickem mori nerekne nic napr. soustave o malych blativych louzi kde se v lete voda vyparuje asi intensivneji (nad velkou vodni plochou byva merny vypar mensi, rekl bych nez nad malou plochou)
Jiří Svoboda
31.7.2022 18:16 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
31.7.2022 19:48 Reaguje na Jiří Svobodase vypari z rybnika za urcitou dobu ale myslim ze chapu, ze to moc nejde rozumne zmerit. (Krome vyjimek typu Kaspickeho more :) Muzu merit nejaky lavor na zahrade ale to budou uplne jine hodnoty nez u rybnika. Taky otazka, kolik se vypari vody nad lesem ci polem je zajimava ale nejde to snadno zmerit. Udaje ktere lze v tomto smeru nalezt v literature budou pouhe spekulace, tipuji ze nikde radeji nepopisi presne usporadani prislusneho experimentu. Je mozno jakztakz presne zmerit vypar nad nejakym povodim s presne merenym odtokem
a presnym odhadem srazek v danem povodi - cimz se dostavame k otazce, jak presne lze takova cisla zjistit. Mozna na Strekove jsou schopni prutok Labe zmerit dostatecne presne ale u strazek v celych CechaCh bych chybu velikosti nejmene 25 % ocekaval
Jiří Svoboda
1.8.2022 10:11 Reaguje na Miloš ZahradníkAni toho nejsou často lidé, bohužel, schopni. Jsou třeba lidé, co tvrdí, že z rozpálené vyprahlé zeminy se na slunci odpařuje více vody než z chladné vlhké zeminy.
Milan Milan
30.7.2022 22:00Slavomil Vinkler
31.7.2022 11:33 Reaguje na Milan MilanHledat jiné druhy nemusíme, jsou blízko ve středomoří ale jsou bakané(nepůvodní). Co na tom, že bez lidí by se v současném klimatu objevily i zde.
Jiří Novák
31.7.2022 17:43 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž uvážím, že v průběhu kvartéru byly Alpy pro většinu kytek obostranně "nepropustné", takže celá řada druhů která přežila glaciály v Americe tak u nás vyhynula...