AutoMat: Porušují cyklisté pravidla častěji než řidiči aut? Výzkumy ukazují něco jiného
Výsledky ukázaly, že cyklisté dodržovali pravidla v přibližně 88 % sledovaných situací, zatímco motoristé v 85 %. Rozdíl není nijak dramatický, rozhodně ale nepodporuje představu, že cyklisté jsou výrazně méně disciplinovanými účastníky silničního provozu.
Studie samozřejmě neznamená, že všichni cyklisté jezdí ukázněně nebo že její výsledky můžeme automaticky vztáhnout na české silnice. Ukazuje však, že při skutečném pozorování dopravního chování nemusí stereotypy o cyklistech odpovídat realitě.
Bez cyklistické infrastruktury se pravidla porušují téměř třikrát častěji
Ještě zajímavější výsledky přinesl rozsáhlý dánský výzkum z roku 2019, který sledoval chování více než 28 500 cyklistů na světelně řízených křižovatkách. Výzkumníci zaznamenávali devět typů dopravních přestupků, včetně jízdy na červenou, nesprávného odbočování nebo jízdy po chodníku.
Ukázalo se, že na komunikacích s cyklistickou infrastrukturou porušilo některé ze sledovaných pravidel přibližně 5 % cyklistů. Na místech, kde cyklostezky nebo cyklopruhy chyběly, to bylo téměř 14 %. Rozdíl je to tedy téměř trojnásobný. A přestože samotné pozorování nedokazuje přímou příčinnou souvislost, naznačuje, jak důležitou roli může hrát uspořádání veřejného prostoru. Pokud mají lidé na kole jasně vymezené, bezpečné a srozumitelné místo pro jízdu, pravidla dodržují častěji. Tam, kde infrastruktura chybí, se naopak mohou dostávat do situací, v nichž volí jiné než předepsané řešení.
„Více než deset let jsem sledoval chování cyklistů, natáčel křižovatky a pomocí přímého pozorování lidí jsem sledoval a vypočítával, kolik lidí porušuje dánské dopravní předpisy. A výsledek mě naprosto ohromil. Je to pouhých 6 %. Vnímání chování cyklistů po celém světě je zcela mimo realitu,“ říká Mikael Colville-Andersen, dánský expert na městskou mobilitu.
Podle něj je klíčem k dodržování pravidel především kvalitní návrh infrastruktury. „Amsterdam má spoustu úžasných prostorů vyhrazených pro cyklisty, ale chybí mu designové myšlení a plánování, a proto se více cyklistů ve svém chování odchyluje od dopravních předpisů, protože se snaží obejít špatný design.“
Také AutoMatí výzkum potvrzuje vliv infrastruktury na chování cyklistů
K podobným závěrům dospěl také výzkum naší Laboratoře udržitelného urbanismu z roku 2023. Výzkumný tým během 50 hodin pozorování v deseti pražských lokalitách a tří skupinových rozhovorů zkoumal, jak se lidé na kole pohybují v místech s různou kvalitou cyklistické infrastruktury. „Potvrzuje se skutečnost, že kvalitní infrastruktura minimalizuje problémové chování. Cyklostezka nebo cyklopruh musí ale vést souvisle, musí být srozumitelné a cyklistům opravdu pomáhat. Není-li legální řešení současně praktické, budou ho cyklisté*ky ignorovat,“ uvádí výzkumná zpráva. Příkladem je výjezd z náplavky u Mánesa, kde cyklisté kvůli až několikaminutovému čekání na semaforu často volí jinou trasu přes přechod pro chodce nebo po chodníku.
Průzkum zároveň ukázal, že ani chování, které na první pohled působí nebezpečně, nemusí nutně znamenat skutečné ohrožení ostatních. „Zvláštním zjištěním je, že i na pohled riskantní jízda, třeba skrz křižovatku nedovolující snadné odbočení, může být fakticky zcela bezpečná. […] Nelze si to ovšem plést s bezohlednou jízdou, která se také vyskytuje,“ konstatuje AutoMat. Na základě pozorování výzkumný tým navrhl 87 opatření pro zlepšení pražské cyklistické infrastruktury.
Proč vlastně cyklisté pravidla porušují?
Zajímavý pohled nabízí také výzkum z kanadského Montrealu, který pracoval s odpověďmi více než 1 300 cyklistů. Ukázal, že důvody porušování pravidel nejsou vždy tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Někteří respondenti například uváděli, že se v určitých dopravních situacích cítí bezpečněji, pokud se od pravidel odchýlí. Může jít o snahu vyhnout se konfliktu s motorovými vozidly nebo o reakci na nevhodně řešenou křižovatku.
To samozřejmě neznamená, že je porušování pravidel v pořádku. Připomíná to ale, že dopravní chování není jen otázkou individuální odpovědnosti. Ovlivňuje ho také prostředí, v němž se lidé pohybují. Dobře navržená infrastruktura by měla být nejen bezpečná, ale také intuitivní. Pokud dopravní řešení odpovídá přirozenému pohybu lidí, je větší šance, že ho budou respektovat.
Ne každý přestupek představuje stejné riziko
Při debatách o dopravních přestupcích se často zapomíná ještě na jednu důležitou věc: jejich možné následky. Projetí křižovatky na červenou je přestupkem bez ohledu na to, zda člověk jede na kole, nebo v automobilu. Z hlediska potenciálního ohrožení ostatních ale hraje zásadní roli hmotnost vozidla, jeho rychlost a energie případného nárazu.
Zatímco jízdní kolo váží zpravidla několik desítek kilogramů nebo méně, osobní automobil běžně váží více než tunu. S rostoucí rychlostí navíc prudce roste kinetická energie vozidla, a tím i potenciální závažnost následků srážky. To není důvod přehlížet přestupky cyklistů. Je to však důvod rozlišovat mezi samotným porušením pravidel a mírou rizika, které takové jednání představuje pro ostatní.
Jak výrazné tyto rozdíly jsou, ukazují také česká data o nehodách na chodnících a tramvajových ostrůvcích, která analyzoval spolek AutoMat. Od ledna 2007 do konce května 2026 přišlo v Česku při srážkách na chodníku nebo ostrůvku o život 46 chodců. Z toho 45 zemřelo při nehodách zaviněných řidiči automobilů a pouze jeden při nehodě zaviněné cyklistou. Poměr je tedy 45 ku 1. Výrazný rozdíl je patrný také u těžkých zranění. Ve stejném období došlo na chodnících a ostrůvcích k 253 nehodám s těžkým zraněním chodce, přičemž 208 zavinili řidiči automobilů a 45 lidé na kole. Motoristé tedy tyto nehody zavinili více než čtyřikrát častěji.
Tato čísla samozřejmě neznamenají, že jízda na kole po chodníku nepředstavuje riziko nebo že bychom měli přehlížet bezohledné chování cyklistů. Ukazují ale, že při hodnocení nebezpečnosti jednotlivých účastníků provozu je důležité vycházet také ze skutečných následků nehod. Z hlediska počtu nejzávažnějších následků představují pro chodce na chodnících a ostrůvcích výrazně větší nebezpečí motorová vozidla.
A jak jsou na tom cyklisté v Česku?
V České republice zatím nemáme k dispozici srovnatelný reprezentativní výzkum, který by systematicky sledoval četnost porušování pravidel cyklisty a motoristy v běžném provozu. Policejní statistiky dopravních nehod sice zaznamenávají jejich příčiny a zavinění, ale neříkají nám, jak často jednotlivé skupiny účastníků provozu pravidla porušují při každodenních cestách. Z počtu nehod proto nelze jednoduše odvozovat, kdo je v provozu ukázněnější. Zahraniční výsledky je navíc potřeba interpretovat opatrně. Jednotlivé studie sledují různé přestupky, používají odlišné metodiky a odehrávají se v různých dopravních podmínkách.
„Já bych samozřejmě dala přednost cyklostezkám, kdybych mohla, ale buď je to teda… buď bych objížděla půlku Prahy a zase na to tolik času nemám, anebo prostě ty cyklostezky tam nejsou. Takže ano, přiznávám, občas jedu i po chodníku, ale tak, abych nikoho neohrozila. No a kde není zbytí, tak po silnici, ale když je provoz, tak se tomu snažím vyhnout, protože to je fakt nebezpečný,” říká např. Jana (63 let), jedna z respondentek diplomové práce Lucie Šroglové Mezi radostí a strachem o život: Emoční geografie cyklistek v Praze a shrnuje tak každodenní realitu pražských cyklistů a cyklistek.
Bezpečnější ulice pomáhají všem
Co tedy z výzkumů vyplývá? Především to, že neexistuje dobrý důvod automaticky považovat cyklisty za méně ukázněné než řidiče automobilů. Dostupná pozorování takové zobecnění nepodporují. Zároveň naznačují, že způsob, jakým navrhujeme ulice a křižovatky, může ovlivňovat nejen bezpečnost, ale také ochotu a schopnost lidí dodržovat dopravní pravidla.
Ostatně dělení na cyklisty, motoristy a chodce je do značné míry umělé. Podle českého průzkumu Kantaru pro iniciativu Dám respekt z roku 2022 je 84 % lidí jezdících na kole zároveň také řidiči motorových vozidel. Většina z nás se tedy v dopravě pohybuje v různých rolích – jednou za volantem, jindy na kole nebo pěšky. S každou z těchto rolí se přitom mění i naše odpovědnost vůči ostatním. Pravidla a ohleduplnost platí pro všechny, ale míra odpovědnosti by měla odpovídat také riziku, které svým jednáním můžeme způsobit. Čím těžší a rychlejší dopravní prostředek ovládáme, tím závažnější mohou být následky naší chyby.
Místo nekonečných debat o tom, která skupina účastníků provozu se chová hůře, bychom se měli soustředit na vytváření podmínek, v nichž je bezpečné a ohleduplné chování co nejjednodušší. Oddělené cyklostezky, bezpečné křižovatky a srozumitelné dopravní řešení nejsou jen otázkou pohodlí cyklistů. Mohou přispívat k předvídatelnějšímu a bezpečnějšímu provozu pro všechny.
Zdroje a další čtení:
Florida Department of Transportation (2017): Bicycle Safety: A Study of Bicyclists and Motorists in Florida. Výzkum chování cyklistů a motoristů s využitím kamer a senzorů.
Danish Road Directorate (2019): Cyclist Behaviour at Signalised Intersections. Pozorovací studie více než 28 500 cyklistů. Studie v PDF.
Městem na kole (2025): Cyclists and Traffic Offenses: What’s Really True?
Cykloetiketa
Lucie Šroglová: Mezi radostí a strachem o život: Emoční geografie cyklistek v Praze ( Sociální geografie a regionální rozvoj, Přírodovědecká fakulta UK)
AutoMat zkoumal chování cyklistů*ek Praze. Navrhuje přes 80 zlepšení infrastruktury
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Lukas B.
18.11.2026 12:12ovšem nutno říci - drtivá většina porušování předpisů (ať už za řidítky či za volantem) jsou porušení zcela bagatelní a materiální znak přestupku je zpravidla dost přitažený za vlasy (a chudák duch zákona, bezradně strašící na hradbách, jen vrtí hlavou). bagatelní překročení rychlosti (nemám na mysli prolítnutí školní ulicí v půl osmé ráno osmdesátkou!) nebo nezastavení na stopce na absolutní nulu automobilem je srovnatelně nebezpečné jako bagatelní cyklistova jízda po chodníku nebo jízda protisměrně jednosměrkou v obytné zóně.


Brněnští vědci se zabývají cykloturistikou v Podyjí, hledají šetrnou cestu
Muž z Německa čelí obvinění z pokusu o vraždu. Natáhl dráty přes cyklostezku, aby zabránil jejímu využívání
Prahou projede 31. května Světová cyklojízda. Upozorní na právo pohybovat se udržitelně a bezpečně 