https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/barbora-formankova-jaky-je-rozdil-mezi-odpadarskou-a-zemedelskou-bioplynovou-stanici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Barbora Formánková: Jaký je rozdíl mezi odpadářskou a zemědělskou bioplynovou stanicí?

5.11.2021
Bioplynová stanice Rapotín
Bioplynová stanice Rapotín
Zdroj | Energy financial group
Když se řekne bioplynová stanice, většině lidí se vybaví zařízení zpracovávající účelově pěstovanou biomasu, která zabírá prostor jiným zemědělským plodinám. Jde však o generalizující pohled, který neplatí stoprocentně. Jako vstupní surovina totiž mohou sloužit nejen zemědělské produkty, ale rovněž biologicky rozložitelný odpad. Vzhledem k nehomogennosti a značné diverzifikaci tohoto potenciálního energetického zdroje s sebou jeho zpracování nicméně přináší řadu zejména technologických výzev.
 
Bioplynových stanic je na území České republiky více než 500, jen zlomek z nich se však specializuje na odpady jako vstupní surovinu. Důvodů je celá řada, od technologické náročnosti po potenciální nedostatek vstupní suroviny, na vině byla až do nedávna také legislativa.

Až do roku 2020 rozlišoval Energetický regulační úřad dva druhy bioplynových stanic, přičemž ty zemědělské měly nárok na vyšší provozní podporu. Bioplynky využívající jako vstupní materiál suroviny, které musejí nejprve projít hygienizací, což je třeba gastroodpad, byly právě kvůli charakteru zpracovávané suroviny řazeny do kategorie s nárokem na nižší finanční podporu. V roce 2020 nicméně došlo ke sloučení obou kategorií a podpora se nyní vztahuje na bioplynové stanice jako celek bez ohledu na jejich vstupní suroviny.

Samotný proces výroby bioplynu zůstává stejný bez ohledu na druh vstupní suroviny. K produkci dochází za pomoci anaerobní digesce, kdy dodané mikroorganismy v uzavřeném reaktoru bez přívodu vzduchu rozkládají vstupní surovinu a produkují bioplyn na bázi metanu.

Pro bezproblémový chod celého procesu je nutné udržovat teplotu v rozmezí 0–70 °C, vlhkost okolo 50 % a pH 6,5–7,5. Nedodržení některé z podmínek může vést k narušení procesu a například výrazně zvýšit zápach v okolí stanice. Za dodržení všech pravidel však k ničemu podobnému nedochází, protože samotný proces probíhá v uzavřených jednotkách, z nichž do okolí neuniká žádný vzduch ani jiný plyn.

V případě zemědělské bioplynové stanice zůstává složení vstupní suroviny konstantní a není nutná jakákoliv její předchozí úprava. V případě odpadářské bioplynové stanice výrobě bioplynu předchází tzv. hygienizace, při níž je zpracovávaný odpad zbavován nežádoucích příměsí, jako jsou například původní obaly. Zároveň je potřeba více kontrolovat dění v anaerobní jednotce a stav tamních mikroorganismů. Odpadový mix, který vstupuje do procesu, je totiž velmi proměnlivý a může vyvolávat různé reakce. Obsluha jednotky proto musí být připravena regulovat aktuální podmínky uvnitř a pružně reagovat na případné změny.

Přestože z technologického hlediska je provoz odpadářské bioplynové stanice náročnější, má také své výhody. Ta hlavní tkví v environmentální udržitelnosti. Tyto bioplynky totiž mimo jiné pomáhají řešit problém skládkování, protože coby vstupní surovinu využívají materiál, který by jinak bez užitku skončil právě na skládce, a dovedou ho efektivně a beze zbytku zpracovat v bioplyn a ekologické hnojivo.

Bioodpad se brzy přemění na bioplyn.
Bioodpad se brzy přemění na bioplyn.
Zdroj | Energy financial group

Výsledkem anaerobní digesce je bioplyn, který je možné dál zpracovávat. Spalováním v kogenerační jednotce se z něj vyrábí elektřina a zároveň vzniká odpadní teplo, které může být stejně jako elektrická energie distribuováno přímo do sítě. Bioplyn může být rovněž dočišťován a upgradován na biometan, který má vlastnosti srovnatelné se zemním plynem, a může proto být vtlačován přímo do distribuční soustavy nebo využit jako palivo pro motorová vozidla.

Odpadových bioplynových stanic se jich na území České republiky nachází osm, mezi ně patří i projekty společnosti Energy financial group v Rapotíně a Vyškově. Vedle gastroodpadu z restaurací a průmyslových potravinářských provozů EFG Rapotín BPS zpracovává také gastroodpad přímo z domácností, který je sbírán v rámci projektu Třídím gastro, jehož pilotní fáze právě probíhá v několika obcích na Šumpersku v blízkosti bioplynové stanice. Projekt se však dále rozšiřuje a v blízké budoucnosti se do něj zapojí i další města Olomouckého kraje v čele s Olomoucí.

Výroba bioplynu, potažmo biometanu z biologicky rozložitelného odpadu má velký, zatím bohužel nevyužitý potenciál. Jedná se o ekologicky šetrnou výrobu, která proměňuje jinak nevyužitelný odpad v cennou energetickou surovinu. Vzhledem k potenciální úspoře emisí, které by vznikly při skládkování, je navíc celý proces uhlíkově neutrální. Díky poměrně vysokému počtu již existujících bioplynových stanic není nutné zatěžovat krajinu další výstavbou, protože stávající zemědělské provozy mohou být technologicky upgradovány na odpadářské bez nutnosti větších stavebních zásahů.

Bioplynové stanice nemusí nutně zpracovávat pouze účelově pěstovanou biomasu a biologicky rozložitelný odpad může být v tomto případě vhodnou alternativou. Rozvoj odpadářských bioplynových stanic je proto krokem k udržitelnější budoucnosti celé České republiky, potažmo celé naší planety.


reklama

 
foto - Formánková Barbora
Barbora Formánková
Autorka je pracovnicí Energy financial group.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

M

Marcela Jezberová

5.11.2021 13:19
"Díky poměrně vysokému počtu již existujících bioplynových stanic není nutné zatěžovat krajinu další výstavbou, protože stávající zemědělské provozy mohou být technologicky upgradovány na odpadářské bez nutnosti větších stavebních zásahů" - hezké, akorát ty zemědělské bioplynové stanice stojí nejčastěji tak nějak stranou od těch správných trubek, do kterých by se ten biometan pumpoval. Takže opět krásná teorie, prakticky použitelné jen u jednotek zemědělských BPS. Navíc proměnou zemědělské BPS na odpadářskou vznikne nutnost postavit skladovací kapacity na ten odpad, který má jiné vlastnosti, než siláž nebo hnůj a také výsledný produkt už nebude digestát ze zemědělských surovin, který při použití na vlastních pozemcích nemusíte nechávat schvalovat, ale digestát, který musí projít schválovacím procesem, pokud ho budete chtít použít jako hnojivo. Takže opět, teoreticky hezké, ale prakticky rozhodně ne ve velkém použitelné.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.11.2021 15:36 Reaguje na Marcela Jezberová
nevím zda jsem to pochopil ale nenarážíte na to, že kdyby byl ten zemědělský bioodpad byl biologicky živý, tak by měl být spíš na polích a ne jej cpát do bioplynek? u tohodle by jakýkoliv sedlák před desítkami let, kroutil hlavou...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.11.2021 17:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
On ten zemědělský biodpad je živý. Jsou to výkaly a kejda v kombinaci s nějakou plodinou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.11.2021 20:07 Reaguje na Katka Pazderů
Zemědělský bioodpad? Co to je? Napadají mě tak maximálně kadavery pro kafilerku, všechno ostatní (převšim pak to co jmenujete) jsou přeci hodnotné suroviny
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.11.2021 07:31 Reaguje na Jakub Graňák
jestli to není tím, že zemědělství není tak předpojaté a nepovažuje zvířata za odpad ale i zvířata, stejně jako člověk a další živá zvířata produkují bioodpad tedy exkrementy...jen mě napadá, že lidi jsou prolezlý tak chemií a nemocemi, že by to fakt asi na pole nebylo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.11.2021 20:08 Reaguje na Marcela Jezberová
Když už BPS musí být, třeba by se odpad dal přidávat jen v jednotkách procent, ne? Kdyby to byl jen rostlinný odpad, zelenina a ovoce, tak v čem je rozdíl od zeměděl.odpadu. A odpad jako maso a sýry se dá taky použít v BPS? Nedovedu si to dost dobře představit. Obaly se prý musí ručně vybalovat, nevím, jestli to je pravda, a jestli se BPS vůbec můžou vyplatit bez dotace. Lepší řešení píše dole p. Macháček. Snížit produkci potravin nebo změnit legislativu, ať se odpad dá přenechat chovatelům. Bohužel to dnes je proti jakési hygienické směrnici z EU.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

8.11.2021 09:10 Reaguje na Jarka O.
Nic organického, co vyprodukuje zemědělství není odpad. Hnůj, kejda, močůvka jsou hnojiva, za odpad se začaly pokládat až po našem vstupu do EU. Ani sláma není odpad - buď se podestele pod zvířata a v hnoji se vrátí na pole, nebo se zaoře, aby dodala do půdy aspoň nějakou organickou hmotu. Uhynulá zvířata jsou využitelná k výrobě hnojiv nebo krmných mouček (před vstupem do EU se běžně do krmiv přidávaly masokostní, krevní nebo péřové moučky). BPS byly původně myšleny jako příležitost využít hnůj, kejdu a nezkrmitelné zbytky krmiv (po čištění jam nebo nepoužitá krmiva ze zásob). Díky nastaveným podporám se ale myšlenka nějak zvrtla a dnes se provozovatelné BPS vážně rozhodují, jestli nechají na živu krávy nebo budou kukuřici pěstovat jen pro využití v BPS.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.11.2021 12:36 Reaguje na Marcela Jezberová
Jak si tak čtu příspěvky, říkám si, zlatej kompost, hnůj a močůvka. Levné, jednoduché, známé a uzitečné postupy, které půda v republice uz potřebuje jako sůl, proč je vlastně měnit.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

5.11.2021 14:16
dobrý vědět, díky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.11.2021 17:55
Opět skrytá reklama na vlastní byznys tvářící se ekologicky. Víte
co je ale ekologičtější? Produkovat a prodávat potraviny, které se
nemusí zplyňovat, ale sníst a zkrmit zvířaty. U mne doma žádný takový
odpad nevzniká a nemám co zplyňovat. Tento odpad vzniká díky plýtvání
v této konzumní společnosti, která je založena na co největší produkci
a tak i plýtvání. Nákupy v akcích končí jako odpad, prošlé zboží taky
pouze proto, aby byly plné regály a v gastronomii jídla, která nejsou
k jídlu. No co, zákazník to vše zaplatí, tak proč to nenechat zkazit
a nebo zkazit neumětelstvím. Kdysi bývala rvačka drobnochovatelů o
zbytky, které se dnes musí povinně znehodnotit a to jde často i o
maso, které by mohly zkonzumovat masožravá zvířata v ZOO, v útulcích
a záchranných stanicích. A co teprve pečivo, zelenina a ovoce. I ty
mléčné výrobky by sežrali čuníci, ale to by to muselo být povolené
a určitě by se našli drobnochovatelé, kteří by byli ochotni nakonec
zaplatit i vyšetření zvířat na případnou kontaminaci z těchto
potravin. Ne to není možné, ono se musí vyrábět, plýtvat a řešit,
jak z potravin udělat plyn a směsný odpad. No a vyrábět plyn ze
zemědělských produktů jako kukuřice je už zhovadilost totální. Pole
má být na produkci potravin a nebo si má odpočinout, ale drancovat
ho kukuřicí je stejný nesmysl, jako ty plantáže topolů na biomasu.
Hnus.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.11.2021 20:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě tragičtěji to vypadá z hlediska toku energií, z čeho má ta chřadnoucí biodiverzita být živa, když téměř veškeré produkty fotosyntézy končí jako zdroj energie pro nenasytné člověčí hovado? A samozřejmě také jako zdroj příjmu pro různé fajnenčlgrůps
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.11.2021 18:53
Odpadová BPS by měla být součástí každé čističky odpadních vod ve středně velkém městě, jinak by doprava tohoto materiálu zcela dehonestovala tuto ekologickou aktivitu.
Jinak jak píše pan Macháček výše tak BPS v zemědělství kde se likviduje organická hmota místo aby se zaorávala je naprostý nesmysl.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

8.11.2021 09:23 Reaguje na Petr Blažek
V BPS se organická hmota nelikviduje, z BPS leze digestát, který se běžně používá jako hnojivo. Akorát se chová jinak, než hnůj nebo kejda a chvíli trvá, než se s ním na poli naučíte zacházet a ne vždycky vám sedne do osevního postupu. Digestát má nižší podíl organických látek a chová víc jako organicko-minerální hnojivo, než jako statkové hnojivo. Tragédie je, že díky podpoře OZE se vyplatí pěstovat plodiny speciálně pro bioplynku, takže ten střední článek - živočišnou výrobu produkující pro bioplynku hnůj, kejdu a zbytky krmiv - a doprovodně produkuje mléko, maso, vyžaduje zařazení pícnin do osevních postupů a umožňuje zaměstnávat lidi v živočišné výrobě nebo třeba v podnikové mlékárně, můžete v klidu vynechat.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

8.11.2021 22:21 Reaguje na Marcela Jezberová
Základem BPS je rozložení organické hmoty pomocí bakterií, přičemž vzniká bioplyn a odpad digestát. Černá voda prakticky mrtvá, bez živin jako je dusík, obsahující pouze stopové prvky anorganických živin. Je to odpad, který se sice aplikuje na pole, ale je otázkou jestli se samotnou aplikací neudělá více škody utužením půdy, než je benefit z toho mála živin , které tato černá voda obsahuje. Když proti tomu nasadíte rozmetadlo průmyslových hnojiv z rozhozem až 40m a koncentrací živin až k 50% tak vám vychází digestát spíše jako škodlivý než prospěšný. Ono to utužení půdy je velký problém i u statkových hnojiv, ale tam se utěšujete, že do té půdy opravdu něco investujete.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.11.2021 09:18 Reaguje na Petr Blažek
Tak digestát není zrovna mrtvá, odpadní, černá voda: https://eagri.cz/public/web/file/233740/Digestat_jako_organicke_hnojivo.pdf, Základní digestát: org. látky 2,5 - 5,9%, 0,4–0,7 % N; 0,15–0,25 %P2O5; 0,3–0,5 % K2O; sušina 6–9 %, pH 7–9. Hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem. Kejda: Skot: 7,5% sušina, 5,5% org. látky, 0,4% N, 0,10% P, 0,40% K, 0,1% Ca, 0,04% Mg. Ale ne vždycky vám do osevního postupu a na druh pozemku sedne. Právě jsem to probírala s jednou agronomkou, která naopak digestát vítá a řeší spíš aplikační techniku a termíny aplikace.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

11.11.2021 17:40 Reaguje na Marcela Jezberová
Neodvolávejte se na nějaké studie a zapojte rozum. Kolik digestátu by jste musela aplikovat, když pod pšenici potřebujete až 100kg dusíku. A právě ta aplikace je problém. Stovky m3 se musí rozvozit a rozstříkat na pole. To jsou stovky tun, kterými to pole pěkně plynule kolej vedle koleje válcujete.
V dnešní době máme problém s utužením půdy i bez takových nesmyslů jako je digestát z BPS.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.11.2021 06:45
Dobrá bláboloidní žádost o dotace. Odpadní fugát nazývat biohnojivem, je jen další důkaz, že co je bio a eko, tak ničí přírodu.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

8.11.2021 07:20 Reaguje na Michal Ukropec
Vystihnul jste skutečnou informační hodnotu tohoto článku: blábol, který má podpořit PR něčí firmy, ale svoji mizernou odbornou kvalitou dosahuje spíše pravého opaku!

Čekal bych, že autorka podrobněji porovná výše zmíněné dva druhy bioplynek a vysvětlí význam oněch rozdílů. Nestalo se. Možná by nebylo od věci porovnat technologii bioplynky a klasické kafilérky. Leckdo by si to se zájmem přečetl. Nestalo se.

Jak správně píšete "Odpadní fugát nazývat biohnojivem, je jen další důkaz, že co je bio a eko, tak ničí přírodu."

Má smysl vracet zpět do půdy nutričně hodnotné výstupy (hodnotné pro půdu), ale ne každý výstup z bioplynky je automaticky splňuje. A zvláště, je-li zdrojem komunální sféra! Nejde tady jenom o limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků (např. těžké kovy, PCB, PAU), ale i o mikrobiologické ukazatele, které jsou dost často podceňovány a někteří "aplikátoři do půdy" jejich hodnoty neznají vůbec. A pak se diví, že kontaminují drahocenné zdroje pitné vody.

Sledovat účinnost hygienizace technologie bioplynky je stejně důležité, jako ověřovat účinnost celého technologického procesu (např. ukazatel AT4 - test respirační aktivity), který napoví, zda to všechno mělo smysl nebo je to jenom další dotační magnet na peníze EU bez valného přínosu pro praxi.

A o to tady asi jde nebo ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.11.2021 09:16
A co vypadne z bioplynky, když se metan odseparuje? Biohnojivo? V jaké konzistinci a co v něm vlastně zůstalo? To se v článku nedočteme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.11.2021 17:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se potraviny "zplyňují" i s obaly, tak to bude smetí ke spálení ve spalovně a nebo k uložení na skládce. Vážně pochybuji,
že by měli takovou technologii, která odseparuje obaly od digestátu
z potravin. Je to tak pouze složitější výroba energie zplyňováním,
než jednodušším spálením. Navíc náročnější na převozy odpadu sem
a tam a se složitějším technologickým zařízením, než spalovna.
Hlavně, že je to štědře dotováno a o to tu vlastně jde. Doufám,
že to někomu konečně dojde a sekne po tom přelévání od daní k
dotacím. Pokud to udělá nová vláda, tak ji nakonec i pochválím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.11.2021 10:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Na odseparování obalů stačí občejné síto.
Pokud ten polotekutý produkt bioplynek je kvalitní hnojivo, tak nejsem proti. Ale tohle jsem se nikde nerozvěděl.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

8.11.2021 09:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Digestát ze zemědělské BPS: https://www.uroda.cz/je-digestat-organicke-hnojivo-ano-nebo-ne/
Digestáty zemědělské a komunální: Jak na využití digestátu dohlíží stát? https://czbiom.cz/wp-content/uploads/2020_01_WEB.pdf
Odpovědět

Jan Škrdla

7.11.2021 17:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Gastroodpad má obvykle vysoký obsah vody, nevysušený špatně hoří.
A ještě je tu taková drobnost. Současná kapacita spaloven nestačí plně pokrýt likvidaci směsných komunálních odpadů a objemného odpadu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.11.2021 19:44 Reaguje na Jan Škrdla
Bodejž by taky na to ty spalovny stačily, když se
nikde nové nestaví. No a ten zvýšený obsah vody
lze odstranit průchodem odpadu drtičem a lisem,
který z něho vodu odseparuje. Jinak těch pár
tun gastroodpadu se ve stovkách tun ostatního
odpadu ztratí. V tom bych problém neviděl.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.11.2021 22:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevím, jak si to přesně přestavujete, jestli jako v lisu na ovoce. Protože v těch výliscích je stejně ještě dost vody. To bych pak viděl jako jednodušší to, co je výhodné kompostovat prohnal kompostárnou, a to co ne, prohnat bioplynkou.
Další věc je nedostatečná kapacita spaloven, ale hlavně malý počet. Pokud máte ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) ve městě nebo aspoň v dosahu, tak dobrý. Pokud ale musíte odpad převážet přes půl republiky, tak se to dost prodraží.
Jinak jsem zvědavý, kolik se toho podaří vybudovat (popř. přebudovat stávající zdroje používající fosilní paliva na ZEVO) než začne platit zákaz skládkování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.11.2021 11:02 Reaguje na Jan Škrdla
Tak na to spalování jsem zvědav i já, když
vidím odpor i mezi ekologisty, kteří si myslí,
že třídit a recyklovat lze vše, protože neví
nic o skutečné praxi v odpadovém hospodářství.
To kdyby věděli, tak by neuvěřili pohádkám
o ekonomicky efektivních bioplynkách bez
nároků na dotace a recyklaci všech odpadů.
V prvé řadě je třeba omezit vznik odpadů,
ale nyní vše spěje spíše k jejich nárůstu.
I ty nákupy po internetu až do domu jsou
o nárůstu obalového materiálu všeho druhu
a dalším odpadu v levných výrobcích takto
nakoupených. Bez fyzického vybírání zboží
dochází častěji k nákupu šuntů, které se
ani nevyplácí reklamovat a končí v odpadu.
Tento směr nákupů tak směřuje k nárůstu
odpadů a nepomůže už ani ta "recyklace"
náročná na energii a ten nezpracovatelný
odpad.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.11.2021 08:20
Ano využití biologicky rozložitelného odpadu k těmto účelům na úkor "pěstování odpadu" navíc pomocí umělých hnojiv a jiných negativních externalit má velké a bohužel těžce nevyužité možnosti. Jsem rád, že se do tohoto má zapojit právě i Olomouc.

Díky!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist