https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/boj-s-klimatickymi-zmenami-formou-zachycovani-a-ukladani-uhliku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jonas Gahr Støre: Boj s klimatickými změnami formou zachycování a ukládání uhlíku

5.3.2009
Klimatické změny jsou úzce provázány se světovou spotřebou energie. Všechny prognózy naznačují, že spotřeba energie bude stoupat a že podíl fosilních paliv jako uhlí, ropa a plyn se bude pohybovat okolo 80 procent i v roce 2030. Proto se nemůžeme spokojit s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním efektivity energie, ale je třeba vyvinout technologii, která povede k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv. Víme, že je možné to realizovat, a bohaté země by v tomto ohledu měly zastávat vedoucí roli. Bez ochoty k silnému snižování emisí ve vyspělých zemích ztratíme potřebnou legitimitu k tomu, abychom přiměli také rozvojové země k závazkům emise redukovat.
 

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že pokud nezměníme kurz klimatické a energetické politiky, stoupne globální poptávka po energii do roku 2030 o 45 procent. IEA se obává, že světová průměrná teplota se může zvýšit až o 6 stupňů. To by bylo katastrofální. Do roku 2050 se nám proto musí podařit snížit globální emise až o 85 procent.

Obnovitelné zdroje energie a zefektivnění energie jsou hlavními strategiemi na cestě k nízkouhlíkové společnosti. V současné době, kdy je světová společnost ohrožena hlubokou recesí, musíme zmírnit negativní efekty investicemi, které zpomalí klimatické změny a zároveň posílí rozvoj energetického řešení v budoucnu. Přechod na obnovitelné zdroje energie znamená možnost úspor, inovací, udržitelnosti, nových pracovních míst a lepšího životního prostředí.

Abychom zastavili globální oteplování, potřebujeme však ještě další technologická řešení. Nemáme čas čekat na to, až nové energetické zdroje nahradí uhlí, ropu a plyn, které budou dominovat po mnoho dalších desetiletí. Proto je nesmírně důležité, abychom vyvinuli technologie, které efektivně zredukují emise z těchto fosilních paliv.

Zachycování a ukládání uhlíku (CCS - Carbon Capture and Storage) má potenciál redukovat emise z uhelných a plynových elektráren o 85-95 procent. Oxid uhličitý je při tomto procesu zachycen a uskladněn na bezpečném místě v geologických strukturách. CCS není technologií sloužící k záchraně ropného průmyslu. Má pomoci zachránit zemi před globálním oteplováním. Vizí je, že takovouto technologii bude možné dále rozvinout a v budoucnu nainstalovat na uhelné elektrárny po celém světě.

Norsko je průkopnickou zemí, která aktivně přispívá k rozvoji technologie CCS. Již od roku 1996 se na těžební plošině Sleipner odchytne ročně na milion tun CO2, který vzniká při zpracování zemního plynu. Odchycené množství skleníkového plynu není vypouštěno do ovzduší, ale je vháněno zpět do podzemního vrtu rozkládajícího se 1000 metrů pod hladinou Severního moře. Jedná se o pilotní projekt, který byl již zkoumán v rámci několika projektů financovaných Evropskou unií. Kontrolní měření ukazují, oxid uhličitý v podzemí zůstává a nedochází k jeho zpětnému prosakování na povrch.

Na západním pobřeží Norska investuje vláda značné prostředky do přestavby ropného přístavu a rafinerie Mongstad ve víceúčelové technologické centrum, kde se z budoucí plynové teplárny a elektrárny má ročně odchytit a uložit 1,3 milionu tun CO2.

Dle IEA by měla technologie CCS tvořit kolem 20 procent veškerých opatření proti klimatickým změnám, v průmyslově rozvinutých zemích by to mělo být až 50 procent. V současné době se v rámci různých projektů zkoumají možnosti, jak technologii ukládání uhlíku zlevnit a zefektivnit. Avšak velké množství finančních prostředků musí být uvolněno také na projekty zaměřené na CCS a čistou energii v rozvojových zemích.

Je potřeba mnoha takových pilotních zařízení jako je Mongstad, aby se zachycování a ukládání CO2 stalo životaschopnou technologií i z komerčního hlediska. Ambice Evropské unie, zřídit do roku 2015 až 12 pilotních zařízení pro CCS, vysílá jasný politický signál o potenciálu této technologie. To se týká i oceněníhodné iniciativy Austrálie, která chce zřídit globální CCS-institut. Toto jsou důležité kroky na cestě k realizaci cíle zemí G8 o realizaci 20 rozsáhlých demonstračních projektů do roku 2010 a širokém komerčním rozmístění CCS do roku 2020. Norsko tyto cíle a iniciativy aktivně podporuje. V této souvislosti plánuje norská vláda uspořádat v květnu 2009 konferenci na vysoké úrovni k problematice CCS, aby posílila vědomí o přispění technologie v boji proti klimatickým změnám.

Kjótský protokol přímo vyzývá k používání CCS a v Norsku bylo schváleno, že uskladněné množství CO2 v rámci projektu Sleipner může být odečteno v rámci národního emisního účtu za posledních 12 let. Nový klimatický režim pod konvencí o klimatických změnách se musí snažit o to, aby byly spuštěny iniciativy, které budou propagovat rozšíření technologie CCS i do zemí, které jsou největšími znečišťovateli a v současné době nemají žádné závazky.

Bezpečný transport a skladování CO2 vyžaduje zodpovědnou regulaci a kontrolu. Země, které vnímají klimatické změny jako vážný problém, musí ratifikovat poslední dodatky v Londýnské konvenci a v OSPAR-konvenci, které umožní zavést potřebný mezinárodní právní rámec pro technologii CCS. Mimo jiné musí být povoleno transportovat CO2 přes státní hranice. Norsko pravděpodobně disponuje rozsáhlými geologickými úložišti, kde by mohlo být uskladněno velké množství oxidu uhličitého i z jiných zemí.

Norsko má už nyní velký podíl obnovitelné energie a další redukce emisí představuje pro zemi velkou výzvu. Vodní energie pokrývá asi 99 procent výroby elektřiny a asi 60 procent naší celkové spotřeby energie pochází z obnovitelných zdrojů energie. Přesto norský parlament schválil závazek snížit množství emisí v Norsku o přibližně 2/3 do roku 2020. Naším dalším jasným cílem je být do roku 2030 klimaticky neutrální zemí. Klimatické změny představují problém, kterému je třeba čelit ofenzivně. Prezident USA, Barack Obama, dává skrze signály světu naději, že investice do čisté energie mohou být důležitou cestou k oživení ekonomiky. Některé evropské země již ukázaly, že ofenzivní přístup zaměřený do budoucna skrývá obrovský potenciál.

Klimatické změny ohrožují základní životní podmínky dalších generací. Skrze společnou snahu o rozvoj technologií můžeme tomuto problému úspěšně čelit. Vzájemná podpora a odhodlání jsou předpokladem pro společný boj proti globálnímu oteplování.


reklama

Jonas Gahr St
tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist