Christopher Bruce Craft: Mokřady jsou přírodní čističky
Co pro vás osobně takové ocenění znamenalo?
Byl jsem překvapen a potěšen. Tu cenu udílí washingtonský Environmental Law Institute, není nikterak slavná, ale přesto si jí velmi vážím, cením si uznání ze strany Institutu.
Ve Spojených státech jsou mokřady chráněny možná nejstriktněji ze všech zemí na celém světě. Na federální úrovni je definováno, co jsou mokřady a jak se s nimi smí nakládat, aby nedocházelo k jejich poškozování. Naopak se na mnoha místech snažíme o jejich obnovu nebo vytvoření nových, v blízkosti zaniklých mokřadů. To je možné díky dobré spolupráci mezi ekology a politiky. Je velmi důležité vědět, jak mokřady fungují (a pochopitelně jak to měřit), jaké podmínky nutně potřebují, abychom je mohli smysluplně obnovovat. Abychom vůbec věděli, jak dlouho potrvá, než takový mokřad vznikne...
Proč jsou vlastně mokřady tak důležité?
Je celá řada oblastí, které je třeba vyzdvihnout, především zadržení vody při povodních,vysokou rychlost látkové přeměny, tvorbu biomasy a pestrou biodiverzitu. Mokřady zajišťují potravu a úkryt rybám, ptactvu a pochopitelně mnoha dalším organismům. Proto zde nacházíme tak mimořádnou biodiverzitu. To, co mne ale zajímá nejvíc, souvisí s tím, že mokřady jsou nejníže položená místa v krajině. Do nich se stahuje voda z okolí včetně nejrůznějších škodlivin a cizorodých látek a mokřady je dokáží odfiltrovat. Přírodní mokřady, a pochopitelně především nově vytvořené, je možné využít jako „čističky vody“. Proto zkoumáme látkovou výměnu v tomto prostředí, včetně jejich schopnosti pohlcovat skleníkové plyny, a porovnáváme data z Česka a ze Spojených států, ze Starého a Nového světa.
Co vás přivedlo k myšlence strávit značnou část vašeho sabatického roku právě v Čechách?
Víte, znám Jana Vymazala už dvacet let. Seznámili jsme se v roce 1991, Jan byl hostující vědecký pracovník a já jsem byl tehdy postdoktorand na Duke University v Severní Karolíně. S přestávkami jsme pět let zkoumali mokřady na Floridě. Mimochodem na ČZU jsem už podruhé a v Česku už po osmé! Zajímá mne Třeboňská pánev s jejími rybničními soustavami a také šumavské mokřady. Celý profesní život se zabývám výživou rostlin v mokřadech a látkovou výměnou v těchto systémech.
Kdy jste byl poprvé na ČZU?
To bylo loni, účastnil jsem se cyklistického výletu při sportovním dnu ČZU. (smích) Přijel jsem kvůli workshopu, který souvisel se společným projektem, který společně s Janem Vymazalem v posledních letech řešíme.
Je vůbec možné porovnávat prostředí mokřadů na Floridě a na Šumavě?
Pracuji na univerzitě nedaleko Chicaga, to je oblast, kterou srovnávat můžeme, alespoň mokřady jsou v těchto místech podobné, a totéž můžeme říci o vlhkých loukách a nivách, které jsme také zkoumali. Teď právě připravuji odborný článek a doufám, že mi s ním Jan pomůže. Výborně se mi s ním spolupracuje a doufám, že nám to vydrží dalších dvacet let. (smích) Spolupráce s odborníky z ČZU je opravdu velmi důležitá. Když se nám podaří porozumět mokřadům v podobném podnebném pásu, ale v tak vzdálených oblastech, můžeme pak cíleně hledat další místa třeba v Asii a podobně.
Rozhovor vedl Josef Beránek
reklama
