Daniel Višňovský: Je naše představa o energetické budoucnosti reálná? Aneb proč nám hrozí, že nám bude zima ještě letos
Za prvé, data, ze kterých jsem vycházel, pocházejí ze zdroje https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.bp.com%2Fcontent%2Fdam%2Fbp%2Fbusiness-sites%2Fen%2Fglobal%2Fcorporate%2Fxlsx%2Fenergy-economics%2Fstatistical-review%2Fbp-stats-review-2022-all-data.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK.
Je to excelový soubor obsahující historická data týkajících se všech možných energetických statistik od roku 1965, tedy je z nich patrný nejenom stávající stav, ale i vývojové trendy.
Takže tolik ke zdroji, ze kterého jsem vycházel, a který považuje většina insiderů z oblasti fosilních zdrojů jako jeden z nejvěrohodnějších.
Takže popořádku: Jako výchozí stav jsem uvažoval rok 2019, u kterého se dá říci, že byl poslední normální. Další roky byly poznamenány lockdowny, došlo k drastickým rozpočtovým schodkům, které jsou naprosto neudržitelné, a nezanedbatelná část výdajů (a tudíž i spotřeby) nebyla pokryta reálnou produkcí.
Nicméně, pokud vezmu rok 2021, tak v tomto roce byla o něco nižší spotřeba ropy, asi o 4 procenta, nižší spotřeba uhlí, ale o odpovídající procentuální podíl naopak vyšší spotřeba plynu. Je to logické, lidé tolik necestovali za prací, nějakou dobu bylo dokonce omezeno i cestování mezi okresy, a i přeprava nákladů byla nižší, kvůli výpadkům ve výrobě.
Takže v zásadě lze říci, že data včerejška samozřejmě dnes v zásadě platí. Zároveň bych chtěl podotknout, že jde o problém fyzikálně technický, a socioekonomická situace s tímto nemá nic společného – žádný zdroj sociální energie nevyužíváme.
Obavy dalšího diskutéra nesdílím, i kdyby někdy v půlce zimy došlo k vyprázdnění plynových zásobníků, stále budou tyto události pouhým slabým odvarem toho, co nás čeká v roce 2050, pokud jedinými zdroji energie bude pár reaktorů v Dukovanech, a pár v Temelíně, plus řekněme dvacetinásobek současného instalovaného výkonu ve FVE a VE, plus ty nefosilní a nejaderné zdroje, které již využíváme nyní, přičemž jejich potenciál je již dnes plně využit, a spíše – v případě biomasy jsme se dostali za hranici udržitelnosti využíváním hmoty z lesů postižených kůrovcovou kalamitou.
Ano, bylo by opravdu vhodné, aby se přehodnotil přístup k územním ekologickým limitům, nicméně, stále je potřeba mít na zřeteli jednu věc - to, že vzroste cena, nemusí nutně vést k tomu, že se vyplatí další těžba, protože je stále mít na zřeteli, že těžba nějaké energetické suroviny vyžaduje nějaké energetické vstupy, a v okamžiku, kdy objem vložené energie do produkce energetické suroviny převýší objem energie, který nám surovina poskytne, přestává tato surovina být energetickým zdrojem, a těžba za účelem získání energie ztrácí smysl.
Co se týče ruské otázky…… myslím, že i zde je velká skupina diskutérů, kteří se vidí v komunitní energetice – tedy produkce pro vlastní potřebu, a obchodovat přebytky. Tak přesně tohle ovšem dělá komunita občanů Ruské federace – těží si svých cca cca 700 miliard kubíků plynu ročně, spotřebovává 480 miliard, a co zbude, to obchoduje. Tyto dva údaje jsou z roku 2021. Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit, že již v roce 2012 došlo k situaci, kdy největší plynová pole na Sibiři – Novoj Urengoj, Jamburg a Medvežije – se dostaly za zlom produkce, a těžba na těchto od té doby klesá.
A druhá věc, už tehdy, aby mohlo Rusko dostát svým závazkům v Evropě, nakupovalo pro svou potřebu turkmenský plyn. Od té doby došlo k tomu, že se otevřela poslední velká plynová pole na území kontinentálního Ruska, tedy Karsko Jamallská pánev, na kterou jsou napojeny oba Nordstreamy. Rusko sice disponuje 1/5 všech světových zásob zemního plynu, jenomže velká část z toho se nachází v kontinentálním šelfu Severního ledového oceánu, a zatím tyto nejsou využívány, a Rusko nedisponuje technologiemi ani know-how, aby tyto mohlo samostatně využít.
Je tedy otázkou, do jaké míry je vůbec Rusko schopné produkovat tolik plynu, aby to pokrylo Evropskou poptávku, a ceny se vrátily na předkrizovou úroveň, obzvláště, pokud ten plyn exportuje i jinam, než do Evropy.
K dalšímu: Předpokládal jsem, že diskutéři budou rozporovat mnou uvedené údaje u energetických toků, ale očekával jsem to zejména u ropy, nikoli u uhlí či plynu, kde mně to přijde být jasné. Takže: produkci elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách by skutečně pokryla produkce něčeho, jako 2,5 Temelína, tedy 5 GW instalovaného výkonu, a diskutéři správně přišli na to, že výroba elektrické energie z uhlí nám poskytuje jako vedlejší produkt i suroviny, které budeme muset vyrábět jinou cestou, a tím pádem dalšími energetickými vstupy.
Pokusím se tedy dobrat k potřebné náhradě přes instalovaný výkon, tedy metodu, která byla použita k diskusi. Tedy elektrická energie + druhotné suroviny TE – 5GW – 2,5 Temelína. Je to všechno? Nikoli. Uhlí se využívá jako palivo v lokálních topidlech, takže můžeme připočíst 150 000 lokálních topidel po průměrných 20 kW, a násobilka nám napoví, že jde o 3 GW instalovaného výkonu, tedy dalších 1,5 Temelína. Je to tentokrát všechno? Není. ČR je typická tím, že ve velké míře využívá centrálních zdrojů vytápění, ať již v podobě tepláren, či městských výtopen, z nich dost velká část spotřebovává uhlí. Zde bych chtěl zdůraznit, že hlavní důvod při přechodu těchto na alternativní paliva nebyly nějaké ekologické pohnutky, ale to, že hrozilo, že tyto zůstanou bez hnědouhelného paliva, a to dokonce již v roce 2020.
Těch tepláren je v ČR 36 (některé již uhelné nejsou), ve kterých probíhá kombinovaná výroba elektřiny a tepla, a výtopen, ve kterých se vyrábí z uhlí pouze teplo bez elektřiny je řádově okolo stovky. Pokud se budeme pokoušet jejich energetický tok nahradit energií z jádra, pak budeme muset postavit něco, jako další 3 Temelíny.
A tady bych se pozastavil u jedné věci: Samozřejmě se najde někdo, kdo poznamená, že tepelný výkon reaktoru je násobně větší, než elektrický výkon na svorkovnici generátorů - nicméně, ten VYUŽITELNÝ tepelný výkon za turbínou je velice omezený, to teplo je nízkopotenciální, a hodí se tak k vyhřátí skleníků přilehlých k jaderné elektrárně. Rozhodně tento nelze použít k vytápění přilehlého města, nebo dokonce vzdálenějších lokalit. Proč? Platí druhá věta termodynamická. I když budete mít k dispozici milion litrů vody o teplotě 50 stupňů, neohřejete si s tímto vodu na čaj ani v malém hrníčku.
Pokud tedy bude požadavek na 1 GW tepelného výkonu z reaktoru, bude potřeba tento odebrat někde na středotlakém stupni turbíny, a ta bude mít nižší výkon o 1 GW násobeno tepelnou účinností turbíny jaderné elektrárny.
V ČR je napojeno na centrální zdroje tepla asi polovina domácností, velká část občanské vybavenosti, dále některé školy, nemocnice, zdravotní střediska, dokonce i část průmyslu. Dohromady je těch odběrných míst, které jsou vytápěny centrální zdrojem tepla na uhlí více než milion. Pokud vezmeme, že instalovaný příkon spotřebičů je průměrně 6 kW na odběrné místo (nezapomenout na to, že ten spotřebič je i vodovodní baterie s přívodem teplé vody), pak dojdeme k tomu, že na náhradu této energie pro centrální zásobování teplem budeme potřebovat 6 GW instalovaného výkonu, z čehož pouze menší část bude možné nahradit horkovody, protože ta spotřeba je poměrně dost rozptýlená. To jsou tedy 3 další Temelíny.
Je to vše? Jistěže ne. Myslím, že každý má doma nůž, nějaké další nářadí, a asi je těžko myslitelné, že bychom se po roce 2050 chtěli navrátit do neolitu, a používat pazourkové nástroje. Takže pak tu máme ještě Liberty, a Moravia Steel, kde probíhá primární metalurgie, kde koks vyrobený z uhlí je použit jako energetický zdroj, a jako redukční činidlo. A tady jde do tuhého, protože tepelný příkon těch vysokých pecí přesahuje 2 GW, a ten proces nelze realizovat přímo elektřinou, ale vodíkem, vyrobeným elektrolýzou v něčem, co bychom mohli nazvat terantický elektrolyzér. Ptáte se, co je to za slovo? No, pokud je 17 MW gigantický elektrolyzér, pak něco, co je 100x větší, bude elektrolyzér terantický. Vidíte, ten odchod od fosilních zdrojů bude vyžadovat i novou terminologii. Takže řekněme, že na výrobu vodíku pro vysoké pece budeme potřebovat instalovaný výkon 3 GW, což je 1,5 dalšího Temelína.
Sečteno a podtrženo, 2,5 + 1,5 +3 + 1,5 = 8,5 čehosi, co je jako Temelín současné velikosti. Tedy můj původní odhad 6-8 byl spíše konzervativní.
A nyní k tomu plynu. Dvě poznámečky: Uváděl jsem, že ten energetický tok je PRŮMĚRNÝ, a je 10 GW. Postačí tedy tento výkon? Jistěže ne. Tímto tokem bychom nahradili ty plynovody, ale nikoli ty zásobníky, které umožňují to, že plyn, který přiteče v létě, můžeme spotřebovávat v zimě. Takže pokud budeme uvažovat koeficient nerovnoměrnosti spotřeby tohoto zhruba 2,5, pak vychází zhruba, že abychom pokryli výkonovou špičku v zimě, budeme potřebovat 15 GW instalovaného výkonu, z čehož tedy část bude v podobě tepelné energie.
Namítnout můžete to, že většina těch bloků pojede pouze v zimě, stejně jako u toho uhlí. Ano, to přesně odpovídá realitě, centrální zdroje tepla také obvykle jedou v létě na jeden kotel ze čtyř, a domácí plynové a uhelné kotle v létě nepracují.
Také je potřeba vzít v potaz, že spotřeba plynu pro vytápění je velmi rozptýlená, a bylo by technicky velmi obtížné, ne-li nemožné stavět hustou síť horkovodů do každé obce. Tedy uvažujme, že výroba v těchto zařízeních by byla kombinovaná, a že nelze říci, že když má jaderná elektrárna tepelný výkon 3 GW a elektrický 1 GW, že těch 2 GW lze smysluplně využít. Stále platí druhá věta termodynamická. Takže pokud chceme z bloku odebírat 1 GWt, pak se elektrický výkon snižuje na 0,7 GWe.
A další: I zde platí, že energetickou surovinu používáme k neenergeticklým účelům. Konkrétně k výrobě hnojiv, a opět s menší účinností, než doposud. Pokud například budeme dusíkatá hnojiva vyrábět nikoli přímo ze zemního plynu, ale z vodíku, pak výsledný energetický vstup bude vyšší, než kolik by dal ten plyn, pokud bychom jej spálili. Z čehož je dohromady zřejmé, že těch 5 Temelínů jako náhrada za plyn, je spíše konzervativní odhad.
Samozřejmě, v diskusi zazněla myšlenka, že nejlepší energie je ta ušetřená. Jednoznačný souhlas.
Jenomže realita je taková, že o to se snažíme už zhruba dvě dekády, většina toho, co bylo možné zateplit již zateplené je, ty subjekty jsou na to většinou zadlužené. A vše zbourat, postavit znovu v pasivním standardu, řeší jenom část problému, a stálo by desítky bilionů Kč.
K dalšímu: Opravdu je velký rozdíl, pokud najednou budete stavět jednu jadernou elektrárnu, a 10 jaderných elektráren najednou. Vyvstávají totiž otázky – Kkdo, kde, z čeho, a za co.
Pan Míl upozorňoval, že tržní kapitalizace ČEZu je asi 160 miliard, tudíž že bude vůbec problém s poskytnutím záruk na financování na jednu jadernou elektrárnu, a nyní k té ceně. Nikde nikdy na této planetě se nepodařilo postavit jadernou elektrárnu v předem plánovaném termínu, za předem plánované peníze. Těch 180 miliard za 1,2 GW by odpovídalo ceně někdy z roku 2016, dnes je rok 2022, a ceny materiálů, energií, a staveních prací jsou minimálně dvojnásobné.
A nyní to nejdůležitější: Je potřeba si uvědomit, že politici udělají užitečného MAXIMÁLNĚ to, co slibují v předvolebních kampaních. A tady v ČR jaksi selhává občanská společnost, protože pravdou je, že řešení energetické budoucnosti po politicích nikdo nevyžaduje! I v současné době můžeme vidět, že občané v ulicích žádají okamžité řešení, a to pouze důsledků, protože příčinou současných cen energie není ani selhání trhu, ten zcela správně prostřednictvím cen indikuje skutečný stav, ale nedostatečný energetický tok, který máme k dispozici, a řešením není žonglovat cenami na úkor zadlužení a investic do budoucnosti, ale naopak, ponechání cen přirozenému vývoji s tím, že subjekty podnikající v energetice budou mít povinnost zisky reinvestovat. Současně nastavený kurz, a nejenom v ČR, je cesta ke kolapsu civilizace tak, jak tuto popisuje například Joseph Tainter nebo Jared Diamond.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (96)
Richard Vacek
26.10.2022 06:57smějící se bestie
26.10.2022 13:20 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
30.10.2022 14:37 Reaguje na smějící se bestieZan K.
3.11.2022 10:44 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
26.10.2022 07:46A takovou odtrženost od reality jsem za svůj život nezažil. Přednost dostávají ideologicky "správná" řešení, přestože jsou fatálně neodborná. Důkazem je zcela tristní situace s cenami energií t.č. od Pyrenejí po Balkán, která doslova ničí domácí rozpočty unijních domácností.
Jsem taky pro dekarbonizaci společnosti, ale mám zásadní výhrady ke způsobu, kterým se provádí.
Naprosto nesmyslně, neodborně a prosím povšimněte si, nikdo nenese osobní nebo kolektivní odpovědnost za obrovské finanční nebo ekonomické ztráty, které svým rozhodováním způsobil.
Karel Zvářal
26.10.2022 08:46 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Kaliakra
Pavel Hanzl
26.10.2022 11:59 Reaguje na Miroslav VinklerJenom nechápu, že pořád ještě nechápete, i přes trvale klesající ceny plynu i elektřiny, proč ta energetická krize nastala.
Pavel Hanzl
28.10.2022 16:09 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://ekonomickydenik.cz/evropskou-plynovou-krizi-zavinilo-rusko-dukazem-jsou-nizsi-dodavky-i-prazdne-zasobniky/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=RQBzdjZs9uD-202201181926&dop_id=14905427
Václav Hellebrand
26.10.2022 07:55Zan K.
3.11.2022 10:46 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
26.10.2022 10:28 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
26.10.2022 10:51 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
26.10.2022 11:52 Reaguje na Milan DostálA dnes to není lepší - vláda je ještě slabší a je ve vleku různých nevolených skupin. Proto je na západě jakákoliv větší investice téměř nemožná.
Pavel Hanzl
26.10.2022 12:03 Reaguje na Richard VacekSvatá Prostoto
26.10.2022 12:41 Reaguje na Pavel HanzlRakousko je z JE tradičně na prášky, Říše plnou parou směřovala ukončení výroby elektřiny z JE a my s naší závislostí na ní bychom začali stavět JE. To moc reální není, ani kdyby se chtělo.
Pavel Hanzl
26.10.2022 21:32 Reaguje na Svatá ProstotoMilan Dostál
26.10.2022 12:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 09:04 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
27.10.2022 12:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 15:01 Reaguje na Milan DostálNěco mají představit už v listopadu, nechme se překvapit.
Třeba bude stát už jeden blok v Dukovanch a 4 v Temelíne, 20 SMR po velkých městech. Já jim věřím.
sv
30.10.2022 00:51 Reaguje na Richard VacekZan K.
3.11.2022 10:50 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
27.10.2022 09:05 Reaguje naLadislav Pícha
27.10.2022 11:26 Reaguje na Pavel HanzlMiloš Zahradník
26.10.2022 10:48Plus jeste jeden pohled prostacka. Potrebujeme li 10 atomovych elektraren proc nepostavit tri (za predpokladu, ze se prestanou hazet penize do zelenych nesmyslu, by na to treba tenhle stat penize mel) od ruznych dodavatelu (USA, Francie, Korea atd. plus Rusko az dojde - doufejme, ze to bude v prubehu blizkych let - k pragmatickemu primeri v te soucasne valce Zapadu proti Rusku) a po 10 - 20 letech vyhodnotit, ktery dodavatel je nejvyhodnejsi (i s prihlednutim k tomu bezpecnostnimu pozadavku patricne diversifikace dodavatele).... ? Vim, jsou to detinsky naivni poznamky
Svatá Prostoto
26.10.2022 12:43 Reaguje na Miloš ZahradníkNic ve zlém.
Jarka O.
26.10.2022 13:06 Reaguje na Svatá ProstotoMiloš Zahradník
26.10.2022 13:09 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
26.10.2022 15:36 Reaguje na Miloš ZahradníkSlovan
26.10.2022 19:10 Reaguje na Svatá ProstotoJestliže se nebude tamním firmám dostávat špičkových odborníků a technologií ze Západu, bude to pro Číňana velký špatný. Typickým příkladem jsou čipy. Špičkové čipy Čína neumí a bez odborníků a technologií ze zahraničí tu propast nedožene. Když se to tak vezme, tak dneska nedokáže vyrábět ty nejlepší čipy žádná země, ani USA natož jakákoli soukromá firma. A že se ta omezení budou dále spíše zpřísňovat než naopak, to bych se klidně vsadil. K tomu připočtěme silné stárnutí populace a možné budoucí omezení v dalších sektorech (např. zvýšení cel na dovoz aut z Číny v EU tak, aby to bylo jako v Číně nebo USA) a je z toho takový pěkný koktejl u kterého nevíte, zda to nějak dokáží ukočírovat.
Ladislav Pícha
27.10.2022 11:29 Reaguje na SlovanSlovan
27.10.2022 14:04 Reaguje na Ladislav PíchaChce-li být Čína velmoc v pravém slova smyslu (tedy jak ekonomická tak technologická), bez těch nejlepších čipů to nepůjde. Je to základ každé dnešní technologie - o zbraních nebo vývoji např. umělé inteligence ani nemluvě. Intel, Samsung, TSMC a jiní Západní výrobci již plánují masovou výrobu 2nm, zatímco Čína je dneska schopna masově vyrábět pouze 28nm a částečně 14nm (a to jen pokud jim bude poskytovat evropská ASML a jiní výrobci potřebnou technologii - která je navíc z dnešního pohledu zastaralá). Tady totiž to jejich běžné kopírování všeho možného nefunguje. Dělá jim problém vyvinout i konkurenceschopný letecký motor, natož tohle.
Viktor Šedivý
27.10.2022 18:16 Reaguje na SlovanJak dlouho myslíte, že to bude trvat, než energeticky vyhladovělá Evropa prodá. Už teď mizí do Číny vlastnictví mnoha důležitých firem - a to ještě ekonomický propad ani pořádně nezačal.
Slovan
28.10.2022 09:47 Reaguje na Viktor ŠedivýKteré důležité? Jmenujte, když už to zmiňujete. Jediná strategičtější firma byla před pár lety německá Kuka - v tu chvíli se Evropa probudila a nic podobného se nestalo a nestane. Itálie stopla prodej výrobce dronů, Británie pravděpodobně stopne prodej celosvětově nijak významného výrobce polovodičů. Ale Holandsko dovolí prodej tak strategické firmy, jako je ASML? Sněte dál, je to jako byste tvrdil, že si Číňan koupí Airbus. Prostě nereálné ikdyby byla Evropa sebevíc v prdeli (jakože nebude).
Radim Polášek
28.10.2022 16:34 Reaguje na SlovanCo se týká těch chipů, z jedné miliardy 800 nebo kolik miliónů obyvatel Čína nyní má, není problém z 900 miliónů číňanů s lepším vzděláním a zvyklých na techniku, protože bydlí v rozvinutých oblastech, dát dohromady biotop něco mezi 50 až 200 tisíci lidí. Kteří by pracoval i na všem okolo výroby těch chipů. Potom stačí jenom usilovně pracovat aspoň 20 - 30 let, vynalézat, přebírat nové objevy atd a potom rozhodně může Čína produkovat špičkové chipy. A je vůbec otázka, jestli těch 200 tisíc lidí už na těch chipech nedělá třeba 10 let nebo už 20 let a tak Čína nebude mít špičkové chipy třeba už za 5 nebo 10 let.
Nebo potenciál v rozvoji, polovina, 2/3 Číny jso oblasti, kde se žije jako u nás před 100 lety. Kdyby teď najednou všichni Čínu blokli a přestali od Ćíňanů odebírat veškeré výrobky, tak Čína akorát přesměruje průmysl z výrobků mimo ´VCínu na výrobky pro vzestup svých zaostalých regionů. A čínská ekonomika i blokovaná může každokočně růst třeba 5 % elých dalších 20 let, než budou všchny zaostalé čínské oblasti zmodernizované a na světové úrovni.
Pavel Hanzl
29.10.2022 14:16 Reaguje na Radim PolášekZan K.
3.11.2022 10:56 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
26.10.2022 11:32Jarka O.
26.10.2022 12:25 Reaguje na Jarka O.Jakub Graňák
26.10.2022 13:31 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
27.10.2022 09:09 Reaguje na Jakub GraňákLadislav Pícha
27.10.2022 11:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 15:04 Reaguje na Ladislav PíchaJarka O.
27.10.2022 22:48 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.osel.cz/12394-ve-finsku-spustili-prvni-komercni-termalni-baterii-s-hromadou-pisku.html
Ne, vážně, vodu v bazénu kolektorem přihříváme, známý měl jakési ekočerpadlo na předehřev vody na 37°, čímž ušetřil spotřebu bojleru, ale akumulaci na zimu u vlastního domu si taky představit neumím.
Radim Polášek
28.10.2022 15:59 Reaguje na Jakub GraňákPavel Hanzl
27.10.2022 09:12 Reaguje na Jarka O.I 2. větu termodynamickou lze tím odzigac.
Emil Novák
27.10.2022 09:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 15:08 Reaguje na Emil NovákAle TČ má samozřejmě poměr 1:3, ale to vám fve dá v pohodě. Zvláště, kdybyste měl horkou vodu do února a pak teprv zapínal, kdy svítí slunko už dost silně.
Emil Novák
27.10.2022 15:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2022 14:09 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
28.10.2022 14:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2022 16:14 Reaguje na Emil NovákZaprděný hnidopich fntazie nemá, ani co by se za nehet vešlo.
Emil Novák
28.10.2022 17:11 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
27.10.2022 16:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2022 16:17 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
28.10.2022 21:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.10.2022 14:13 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
29.10.2022 15:26 Reaguje na Pavel HanzlNezaseknul se váš vývoj někde na úrovni pětiletého děcka?
Jarka O.
27.10.2022 23:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2022 16:00 Reaguje na Jarka O.Karel Ploranský
27.10.2022 15:21 Reaguje na Jarka O.Podlahové topení by nemělo podlahu ohřívat (s výjimkou koupelny) na víc než 27 stupňů.
Čili je to otázka použitých teplosměnných prvků. Pokud mají velkou plochu, teplota 50 stupňů je plně využitelná a většinou by stačila i v tuhých mrazech.
V ostatních případech je třeba zeptat se takto:
Co je lepší?
Použít zdroj, který bohužel nezajistí vytopení interiéru až úplně na komfortní teplotu, takže by se to muselo něčím dohánět (třebas elektrickým přímotopem)?
Nebo se na to prostě vykašlat, odpadní teplo dál pouštět do luftu (či do nějaké řeky) a vytápění dál řešit jen zdroji dosavadními?
Jarka O.
27.10.2022 22:56 Reaguje na Karel PloranskýRadim Polášek
28.10.2022 15:54 Reaguje na Jarka O.Na využití té vody 50 st C hned vedle jaderky to ještě jde, ale na tažení té vody na větší vzdálenost než odhadem kilometr to je katastrofa.
Jiří Svoboda
26.10.2022 11:43Tady jde přece o řekněme 5 bilionů Kč za 20 let, tedy 250 miliard Kč ročně. Jenže toto jsou peníze, které se, byť v dlouhodobějším horizontu, několikanásobně vrátí. Je to pro banky podobný druh peněz, jako poskytování hypoték (loni poskytnuto přes 400 miliard Kč), které banky velmi rády poskytují. Stát by tomu musel dát hlavně jednoznačnou podporu a poskytnout garance.
Pokud by stát omezil dotace na OZE a různá neefektivní proklimatická opatření, také by zbylo více peněz. Peníze jsou, ale musela by být ochota nedávat je do natažených rukou, jak je zvykem.
Richard Vacek
26.10.2022 12:05 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.10.2022 15:01 Reaguje na Richard VacekJarka O.
26.10.2022 12:24Rusové prý provozují reaktory na palivo z recyklace vyhořelého paliva. To je pravda nebo vtip?
Jarka O.
26.10.2022 13:03 Reaguje na Karel PadevetViktor Šedivý
28.10.2022 11:37 Reaguje na Jarka O.Na bruselský rozkaz koupíme nějakou OZE blbost z Číny.
Pavel Hanzl
28.10.2022 16:03 Reaguje na Jarka O.Ale zajímavé by to bylo, kdyby to bylo:
"Pro výrobu jaderného paliva pro reaktory FBR je možné kromě plutonia separovaného z vyhořelého jaderného paliva energetických reaktorů s pomalými neutrony také využít zásoby plutonia 239Pu z arzenálů jaderných zbraní". Wiki
Svatá Prostoto
26.10.2022 12:45Pokud někdo ano, budu rád ... a to jako fakt ... když se podělí.
Milan Dostál
26.10.2022 12:59 Reaguje na Svatá ProstotoJarka O.
26.10.2022 13:01 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
26.10.2022 15:41 Reaguje na Jarka O.Ono bude stačit sledovat co všechno skončí v kotlích tuhle zimu, jak u nás, ale hlavně třeba v takovém Polsku, uhelné pevnosti Evropy.-).
Ideály ve skutečném nedostatku přejdou celkem rychle ... proto taky Greta nejezdí kázat třeba do Afriky, že jo:-)
Jarka O.
27.10.2022 23:13 Reaguje na Svatá ProstotoBřidlicovy plyn ... má pro a proti, ten trubkový z Ruska se mi zdál lepší. Četl jste, jak Shell vydělal na této "krizi"?
Pavel Hanzl
28.10.2022 16:06 Reaguje na Jarka O.Karel Padevet
26.10.2022 12:58Slavomil Vinkler
28.10.2022 10:01 Reaguje na smějící se bestieEmil Novák
26.10.2022 13:30Jiří Svoboda
26.10.2022 15:04 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2022 15:13 Reaguje na Jiří SvobodaSlavomil Vinkler
27.10.2022 09:09 Reaguje na Emil NovákZan K.
28.10.2022 13:01Pavel Hanzl
29.10.2022 14:11 Reaguje na Zan K.Vodíkové technologie se vyvíjí a nemá to být technologicky problém, pouze finanční. Změna struktury je potřebná, jenže pořád ne a ne.
Ale ta hrstka nejbohatších s tím moc nepohne, nejhorší jsou miliardy Číňanů, Indů, Afričanů atd. atd. kteří čadí dýzláky všemožného typu a spotřebují megatuny igeliťáků a jiných ropných drivátů.
Z deseti nejšpinavějších řek světa v naší civilizaci není ani jediná.
Radim Polášek
28.10.2022 16:04Jarka O.
30.10.2022 20:25P. Višňovsky, zde máte příklad sociální dekarbonizace, asi té vice prosazované a v EU podporované. Tedy ne vymyslet bezuhlíkové zdroje energie, vyhřívání odpadovým teplém a tak, nýbrž prodej uhlíkových kreditů bankám, pojišťovnám apod., které tímto budou úplně čisté.