Daniel Švrčula: Biodiverzita, ochrana přírody a myslivci

Myslivec v lese. Přeje si zdravou, pestrou a živou krajinu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Marek Drha / NP Šumava

Bohužel se v poslední době objevuje velké množství článků a vyjádření, zobrazující myslivce velmi negativně. I proto vznikl nápad napsat tento článek, protože je žádoucí nalézt určitou rovnováhu a prezentovat i pozitivní tvář myslivecké činnosti, která bývá často opomenuta.

Témata, týkající se lokálně přemnožené spárkaté zvěře, kůrovcové kalamity a velkých šelem nechávám stranou. Zaměřím se na roli myslivců v biodiverzitě, ochraně přírody a rozvoji venkova.

První z pozitivních příkladů je Českomoravská myslivecká jednota, která vědoma si důležitosti udržitelnosti dobrého stavu naší přírody, navázala spolupráci s Českou společností ornitologickou, prostřednictvím petice nesoucí název „Vraťme život do krajiny“, jejíž cílem je zajistit pestrou a stabilní krajinu, plnou života.

Dalším příkladem je Ministerstvo zemědělství, které prostřednictvím krajských úřadů poskytuje myslivcům příspěvky na vybrané myslivecké činnosti, které přispívají k ekologické stabilitě krajiny a zvýšení biodiverzity. Například ve Středočeském kraji v roce 2017 myslivci využili příspěvky na zbudování minimálně 238 mysliveckých políček o velikosti 0,05 až 1 ha, 27 napajedel a 25 hnízdních budek pro vodní ptáky.

Také zde do volnosti vypustili na 355 zajíců a 250 koroptví, s tím, že zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být v dané honitbě předmětem lovu po dobu 5 let od vypuštění.

Všechna tato opatření realizovali myslivci ve svém volném čase při využití finančního příspěvku, pokrývajícího pouze materiální náklady. Z těchto jejich aktivit profitují nejen z mysliveckého pohledu zájmové druhy živočichů, ale i druhy ostatní, ať už to jsou druhy zpěvného ptactva, opylovačů, či jiné, jenž se z důvodu současné intenzifikace hospodaření v krajině vytrácejí. Na toto téma myslivci upozornili již v průběhu roku 2018.

Celkově je ale mysliveckých aktivit, které se zaměřují na ekologickou stabilitu krajiny a zvýšení biodiverzity, mnohem více, a to nejen ve Středočeském kraji, ovšem k jejich realizaci nemusí být využito finančních příspěvků, a proto je složitější tyto aktivity podchytit a prezentovat.

Výstavní skříní mysliveckých aktivit je „Honitba roku“, kde lze nalézt široké spektrum činností myslivců, které přispívají k biodiverzitě, ekosystémovým službám atd.

Nejenom myslivci u nás jsou velmi aktivní, ale také ti evropští. Jedním z příkladů může být projekt „Manifestace Biodiverzity“, který běží pod patronací FACE (Evropská federace pro myslivost a ochranu přírody).

Hlavním cílem tohoto projektu je demonstrovat roli a přínos myslivosti v ochraně biodiverzity zákonodárcům a veřejnosti a zároveň podporovat tyto aktivity v souladu s mezinárodními politikou ochrany přírody. Projekt je rozdělen do jednotlivých dílčích projektů (částí), které zahrnují široké spektrum aktivit, jako ochrana stanovišť, živočišných i rostlinných druhů, chráněných oblastí, zelená infrastruktura, ekosystémové služby atd. Manifestace biodiverzity v současné době obsahuje více než 300 dílčích projektů, které demonstrují přínos myslivců v ochraně přírody a podpory biodiverzity.

Myslivost je velmi komplexní aktivita, která vyžaduje celoživotní vzdělávání. Cílem článku bylo prezentovat tu část myslivosti, která by mohla být akceptována a uznávána.

Samozřejmě i v myslivecké komunitě jsou jedinci, přístupy a praktiky, se kterými se nelze ztotožnit či s nimi souhlasit a rozhodně není možné je obhajovat.

Sám jsem myslivec, jsem na to pyšný a své aktivity dokáži důstojně obhájit. Myslivost vnímám jako široké spektrum aktivit, jejíž součástí je udržitelný management populací určitých živočišných druhů.

Jsem přesvědčen, že většina myslivců, i přes rozdílné názory, přístupy a argumenty, na poli ochrany přírody, krajiny a biodiverzity sdílí obdobné cíle a přeje si zdravou, pestrou a živou krajinu.