https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/drahuse-veverkova-vlada-schvalila-akcni-plan-podpory-rozvoje-vyuzivani-biometanu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Drahuše Veverková: Vláda schválila Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu

8.8.2025
Sdružení CZ Biom pozitivně hodnotí schválení Akčního plánu podpory rozvoje biometanu v ČR do roku 2030, který vládě předložil ministr životního prostředí Petr Hladík. Dokument představuje klíčový krok k naplnění národních a evropských klimaticko-energetických cílů a vytváří rámec pro systematický rozvoj biometanového sektoru v České republice, který může nahradit část importovaného zemního plynu.
 
Akční plán definuje biometan jako významný prvek v přechodu k udržitelné energetice s potenciálem diverzifikovat český energetický mix. Podle dokumentu má mít Česká republika do roku 2029 minimálně 100 vybudovaných biometanových stanic, které budou produkovat 491 milionů Nm³ biometanu. Cílem transformace je přitom zvýšení podílu biologicky rozložitelných odpadů jako suroviny. Biometan koncem desetiletí může nahradit více než 10 % současné spotřeby zemního plynu, který Česká republika jinak musí draze dovážet ze zahraničí.

„Biometan představuje jedinečnou příležitost, jak současně řešit otázky energetické bezpečnosti, klimatických změn a rozvoje venkova. Jeho využití může přispět k významnému snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení energetické soběstačnosti České republiky. Pro část bioplynových stanic představuje transformace na výrobu biometanu zajímavý směr, který může podpořit i rozvoj místních komunit a posílit energetickou roli zemědělců," uvádí Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

V Česku je dnes 12 stanic na výrobu biometanu, čtyři z nich vznikly přímo na zelené louce, zbylých osm pak konverzí bioplynových stanic. Tuzemští farmáři aktuálně provozují přes 600 bioplynových stanic. Pro část z nich bude ekonomicky a technologicky výhodná konverze na výrobu biometanu, zbylé pak mohou nadále vyrábět z bioplynu elektřinu a poskytovat třeba flexibilitu pro elektrickou distribuční síť.

„Biometan je součástí skládačky řešení, které Česko potřebuje využít v rámci náhrady fosilních paliv. Zelený plyn se uplatní například při dekarbonizaci teplárenství nebo nákladní dopravy. Plyn, vyrobený přímo českými farmáři, zvyšuje naši energetickou bezpečnost a přispívá k tomu, že peníze zůstanou v naší ekonomice a nemusí odtéct za dovoz zahraničního zemního plynu. Biometan může také pomoci se stabilizací distribuční sítě a umožní dlouhodobé skladování energie," dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Role zelených plynů celosvětově roste

Součástí vládou schváleného akčního plánu je třeba zavedení provozní podpory výroby biometanu, investičních pobídek, podpory vtláčení do plynárenské sítě, dále opatření na rozvoj poptávky nebo také infrastruktury pro bioCNG a bioLNG. Plán zavádí také záruky původu a certifikace udržitelnosti nebo dotace na nákup vozidel. Biometan a další obnovitelná paliva pak budou muset povinně tvořit část plynných pohonných hmot. Od roku 2026 to podle nových pravidel pro dodavatele těchto paliv bude 1,25 % a do roku 2030 pak 5,5 %.

Provozní podpora, která podpoří rozvoj českého biometanového sektoru, bude mít formu aukčního bonusu, aukce mají být vypsány od 1. ledna 2026. Sektoru pomůže také investiční podpora na výstavbu nových bioplynových stanic a úpraven biometanu, například z Modernizačního fondu v rámci programu GREENGAS.

„Schválení tohoto akčního plánu představuje důležitý milník pro český biometanový sektor. Nyní je klíčové zajistit rychlou a efektivní implementaci navržených opatření, aby Česká republika mohla naplno využít potenciál biometanu pro svou energetickou transformaci," komentuje Jan Habart.

Podle nedávného reportu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je celosvětový udržitelný potenciál produkce bioplynu a biometanu až 1000 mld. m3 ročně, což odpovídá přibližně čtvrtině dnešní globální poptávky po zemním plynu. Do roku 2050 může potenciál vzrůst dokonce až na 1400 mld. m3 ročně. Produkce těchto plynů dnes roste o zhruba 10 až 20 % za rok. Evropa dnes využívá potenciál bioplynu a biometanu ze zhruba 40 % a řadí se tak ke světové špičce.

Sdružení CZ Biom podporuje rozvoj využití biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice, prosazuje takové podmínky pro udržitelný rozvoj biomasy, bioplynu a biometanu, aby tyto obory přispívaly ke snižování emisí CO2 a k ochraně přírody a půdy. Zabývá se také využíváním bioodpadů nebo kompostováním. Sdružuje značný počet specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti využití biomasy. Spolu s vědci a experty z výzkumných ústavů, univerzit a firem připravuje odborné studie, posudky, strategie a analýzy.


reklama

 
foto - Veverková Drahuše
Drahuše Veverková
Autorka je pracovnicí společnosti Obnovitelně PRO.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2025 06:43
V rámci strategie přiblížení města venkovu by páni vědci neměli zapomínat na rozvoj malých modulárních domácích bioplynek, aby se zužitkovala každá molekula tohoto vzácného plynu. Doporučuje se konzumace zelí, luštěnin, hrušek a třešní, to vše pocukrované sušenými moučnými červy představuje kalorickou i metanovou bombu. Jedině zvýšeným úsilím splníme náročné cíle Green dealu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.8.2025 08:29 Reaguje na Karel Zvářal
Ty malé modulární bioplynky již jsou v provozu. Je třeba vybudovat jen sběrné potrubí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.8.2025 09:01 Reaguje na Karel Zvářal
Nedoporučuji při nepříznivých tlakových poměrech hodit nedopalek
cigarety do splaškové kanalizace, která je takovou bioplynkou
zásobujícím metanem okolí kanálových poklopů. Z praxe je znám
případ, kdy se na septiku rozhodla hlava rodiny grilovat, aby
nepošlapal pečlivě střižený trávník a byl vyděšen výbuchem.
Takže takové malé nedokonalé bioploynky jsou zcela běžné, ale
jejich využití by bylo svým výkonem dobré tak leda pro "věčné
světlo" v kostele. Viděl jsem návod na domácí bioplynku ze
dvou dvousetlitrových sudů (vyvíječ+ vodní přečištění plynu)
a zásobníku. Monstrum jako hrom a plynu jen na uvaření kafe!
Představa kolik ty nové bioplynky zase spotřebují biomasy
ve formě hlavně kukuřice, tak chci navrhnout přejmenovat MŽP
na ministerstvo "Utopického ekologismu a tunelování státní
kasy"!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.8.2025 09:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jako osmáci jsme s panem učitelem šlapali v bahně Oslavy a jímali metan trychtýřem do demižonů.... a v laboratoři,učebně, zkoumali co ten plyn umí.A také dvě neštěstí na dolech s desítkami obětí.Takto známe metan důvěrně.....,
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.8.2025 18:16 Reaguje na Břetislav Machaček
V devadesátkách jsem měl kontakty s majitelem firmy, která montovala sluneční kolektory a také nabízela domovní bioplynovou stanici. Demonstroval ji u svého rod. domku v Samotiškách u Olomouce. Jak mně vysvětloval, zpracovával v ní domovní splašky a trávu ze zahrady. V létě mu prý stačila na vaření i ohřev vody, v zimě skutečně jen ráno na kafe. Protože ji neměl izolovanou tak v zimě bakterie nepracovaly.
Ale už před mnoha lety jsem četl reportáž, a viděl obrázky, o takových bioplynkách u vesnických domků v Indii. Docela primitivní, ale prý fungovaly.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.8.2025 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
Poklona a pochvala.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.8.2025 08:32
A tu náplň do obrovského množství bioplynových stanic budeme získánat jak?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.8.2025 09:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Pšenici s pesticidy dovezeme z Ukrajiny a pole osejeme kukuřicí
hnojenou průmyslovými hnojivy z ropy a plynu z dovozu. Hlavně, že
nedovezeme ruský plyn díky mezičlánku pěstování kukuřice a při
jejím zplyňování v bioplynkách. EKOLOGISMUS spolu s IDEOLOGIÍ je
požehnáním pro takové "podnikání", které se neobejde bez dotací!
Idiocie vítězí nad vším ostatním !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.8.2025 09:36 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.8.2025 10:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevyrábět, nepěstovat předraženou pšenici a kukuřici v podhůří, nesnažit se být potravinově soběstačný, když kvalitní potraviny vyrobí někde za polovinu ceny jinde, je zcela správný směr o kt, mluvil Klaus: nedotovat to, co nemá smysl a dělat jen to, co zisk přináší. Na to dojel socializmus, dojede na to i celá EU, je to cesta k bídě, úpadku.
A ruský plyn?: podívejte se na Ukrajinu, co dovede ruský plyn: rozstřílené paneláky, mučení, znásilňování, odvlékání dětí, to je ten váš skvělý ruský plyn!!!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.8.2025 18:29 Reaguje na Honza Honza
dělat jen to, co zisk přináší ...............
Máte pravdu, takové sklady a montovny přinášejí mnohem větší zisky než pole s pšenicí. Otázka ale je komu. A za jakých podmínek a jak dlouho.
V tropických zemích, např. ve Vietnamu, nadnárodní firmy přesvědčily mnoho domorodců, aby přestali pěstovat tradiční plodiny - které sklízeli během celého roku - ale aby vysadili kávovníky, udělali vysoký zisk a potraviny si koupili. Když kávovníky (ale i třebas kakaovníky, dříve sisal) začaly plodit, byl najednou kávy nadbytek a cena klesala. A navíc - od malých pěstitelů byla nejednotná kvalita - tak tedy srážky - případně nedostatky v ošetřování a při skladování, rozvoj plísní - a tedy odmítání nákupu - a následně větší nuzota něž při tradičních způsobech života. U nás se to projevilo rozvojem Fair Trade. Jste také zapojen?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.8.2025 11:56 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět
sv

s v

9.8.2025 17:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Prozatím, machačku, pole oséváme řepkou, která jde do nádrží a za kterou podepisovč green dealu bureš dostáva miliardové dotace. Pesticid proti jehož zákazu eu zemědělci ještě v roce 2020 vehementně protestovali se v té době docela běžně nacházel v šaržích zeleniny a ovoce konzumované v ČR a dovážené z celé EU. A ano, rusákama neschopnýma dodržovat kontrakty nejen plyn se teď zcela určitě nenecháváme.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.8.2025 18:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Budeme dovážet z Brasilie a jiných tropických zemí, kde vyklučí pralesy a založí plantáže, jako třebas pro olejné palmy, a budou pěstovat cukrovou třtinu a posílat do Evropy, aby si mohla chránit životní prostředí. Brasilie přece už vyvážela, vyváží(?), biolíh do EU aut
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

8.8.2025 10:01
Bioplynový tunel před lety zarazila tehdejší prezidentka ERÚ, Alena Vitásková. Zdá se, že se znovu jedná o tendenci na jeho oživení s tím, že za bioplynkou bude ještě stát úpravna bioplynu na biometan, který budou distributoři plynu ze zákona povinně vykupovat. A všichni spotřebitelé ho pak budou dotovat, ve zvýšené ceně zemního plynu.
Odpovědět
rb

r b

8.8.2025 16:19
1) výroba biometánu je technologicky najjednoduchšia a najlacnejšia (pozor nie lacná) ak sa vyrába z technologických plodín -> možnosť zabezpečiť +- jednotné a stabilné parametre vstupov pre výrobu -> ale samotné pestovanie technologických plodín je energeticky náročnejšie ako konečný výsledok v biometáne, nehovoriac o zábere pôdy, kde by bolo možné pestovať (alebo chovať) niečo prospešnejšie

2) asi druhá (ekonomicky) najvýhodnejšia výroba biometánu je na veľkých farmách, kde sa spracováva "odpad" živočíšnej ci rastlinnej výroby (teraz naivne predpokladáme, že sa nespracovávajú cielene pestované technologické plodiny, ale len zbytky krmiva či inak nepoužiteľný odpad) - stále je ten biometán výrazne drahší ako štandardný plyn (alebo aj LNG a to aj s CO2 odpustkami) a naviac oberáme pôdu o kvalitné hnojivo (ktoré musíme následne dopĺňať umelým z plynu) a celkovo zhoršujeme kvalitu pôdy (keďže umelé hnojivá nezlepšia štrukturálne parametre pôdy)

3) ostatne spracovania na biometán sú ešte drahšie (COV, gastro odpad, tráva z miest, domáci bioodpad, priemyselný odpad, skládky,...) - pretože zvoz, triedenie, premenlivosť/rôznorodosť vstupov... a výsledný "odpad" je prakticky nepoužiteľný (možno ešte na rekultiváciu skládok)

A ešte pre doplnenie - Bioplyn verzus biometán – zásadný rozdiel v spracovaní

Bioplyn (cca 55–65 % CH₄) vzniká anaeróbnym rozkladom organických látok (hnoj, potravinový odpad, siláž).
- Bežne obsahuje aj CO₂, H₂S, vodu, dusík.
- Môže sa lokálne spaľovať (napr. v kogeneračnej jednotke – KVET).

Biometán je vyčistený bioplyn, ktorý:
- musí mať >96 % CH₄ (aby spĺňal normu pre vtláčanie do distribučnej siete),
- vyžaduje náročnú technológiu: adsorpciu, membránovú separáciu, kryogénne oddelenie CO₂,
- potrebuje dodatočnú dehydratáciu, odsírenie, tlakové úpravy a
- meranie, certifikáciu a registráciu záruk pôvodu.

=> Celý tento proces je investične aj prevádzkovo náročný.

=> Bioplyn pre lokálne spracovanie (ideálne v režime KVET) OK, ale ďalšie náročné upravovanie na kvalitu pre vtláčanie do sústavy nie je ekonomicky opodstatnené.

=>Biometán dáva zmysel iba tam, kde nie je lokálna spotreba bioplynu možná (ale je dostupný v stabilnej kvalite a množstve), alebo kde sa výslovne cielia „papierové“ úspory CO₂ („zelený certifikát“ pre ETS, ESG skóre, PR, ...) a aj to len s významnou dotáciou .. alebo ak je cieľom priživiť sa na dotáciách.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.8.2025 18:38 Reaguje na r b
Už jsem psal, zopakuji. Společnost už dávno potřebovala líh. Než se líh začal vyrábět z ropy, tak jediným zdrojem bylo kvašení škrobnatých či cukernatých zemědělských produktů. U nás převážně brambor, z 1 q bylo cca 20 l lihu. Výpalky se pak skrmovaly prasaty a dobytkem. Z pšenice byl líh jemnější, potravinářský, dražší, z 1q bylo cca 40 l lihu.
V USA se líh vyráběl z kukuřice a tam také spočítali náklady na výrobu. Vyšlo jim, že na jednotku energie v (bio)lihu se spotřebuje 2,7 jednotky vstupní energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.8.2025 07:09
U pojmu Akční plán mi vstávají vlasy hrůzou, bo komáři s tím vždy šermovali jak tureckou šavlí.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.8.2025 10:23
Proč biometan, bioplyn, alkohol jakožto syntetické přírodní palivo?
Mám úplně jiný názor než diskutující! Proč vlastně Green Deal, odchod od uhlí, elektrifikace? Od stabilního zdroje energie k rozházené předražené stále kolabující soustavě? No přece pro záchranu všech, abychom se neuvařili, nevyschli, nevznikla neobyvatelná Venuše.
Při všeobecné elektrifikaci, která je nutná, ale zásadně by neměla být násilná, podporovaná dotacemi, zákazy, příkazy, bude hlavní zdroj JE, to ale nestačí, nikdo neodhadne spotřebu elektřiny když i topení, doprava na ní pojede, budou nutné i dorovnávací plyn. elektrárny, kt. ale produkují CO2 a celý systém dekarbonizace je tedy pofidérní: pokud budou jen okrajové, dočasné, nikdo nezaplatí jejich provoz, pokud budou masivní, k žádné efekt. dekarbonizaci a smyslu odchodu od uhlí nedojde.
Zároveň JE provoz neutáhnou i z důvodu nutnosti předimenzování sítě. Proto nutné i FV, nutné i jiné zdroje energie jako místní doplněk, aby se síť nepřetěžovala a nedocházelo k blackoutům. Stejně tak nelze vše házet na elektřinu, i elektroauta mají své hranice použitelnosti. Jediný správný použitelný zdroj dodatečné energie nad elektřinu z JE je tedy dřevo, biolog. materiál, který nepotřebuje žádné doly na lithium, složitou předraženou výrobu (jako vodík), výroba je ekologická, nezatěžuje živ. prostředí a je uhlíkově neutrální.
Proto všeobecně se mluví o diverzifikovaném mixu, skládačce zdroje energií. Jinak by celý Green Deal za miliardy, za hrozby kolapsu průmyslu v EU, použití FV, které jen destabilizují síť (bez úložiště) a nejsou žádný zdroj energie zadarmo, jak se populisticky tvrdí, neměl smysl.
Akční plán vlády v tomto smyslu je zcela správný, je ale třeba vidět priority, priorita není biometan ale JE, modulární JE, a v tomto směru je třeba prioritně jednat.


Odpovědět
HH

Honza Honza

9.8.2025 10:38 Reaguje na Honza Honza
FV je prostě skvělý směr, záchrana přírody, člověka, ale jaksi bez úložiště nemůže nikdy fungovat. Proč hledat úložiště někde v dolech na lithium, výrobě předražených baterií se extrémní ekolog. zátěží z výroby, recyklace, proč ne v lese, na poli. Samozřejmě, že to není náhrada JE, je to jen dočasný přídatný doplněk, součást mixu, aby nám to fungovalo. Stejně takové budou i FV, pokud se jiné efekt. úložiště nenajde, že se už nenašlo?, proč asi? Asi proto, že žádné není!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2025 11:19 Reaguje na Honza Honza
FV v ostrovním systému beru jako vynikající řešení pro chaty, chalupy a jiné sezónní objekty. Kamarád dostal od ČEZu nabídku přípojky, kterou provozoval na černo kabelem
po původním majiteli, kterou kvůli ceně odmítl(500 000).
Uvažoval o FV u které šel pouze do 5 panelů na denní
minimální spotřebu a pro celoroční temperaci teploty
v domě použil Trombeho stěnu. Pro noční a zimní spotřebu
elektřiny šel cestou malé elektrocentrály a uspořené
peníze za přípojku a baterii k FV použil jinak. On je
ale elektrotechnik a ekonom, který umí počítat, co se
vyplatí a co je jen ideologická reklama na FV a baterie.
Už pouhou nezávislostí na síti ušetří ročně pěknou sumu
za distribuční a jiné poplatky. A baterie k FV je k čemu
na pár desítek hodin v létě, protože v zimě není do ní ani
co z FV ukládat. Na víkend mu stačí kanystřík benzínu a
levná kufříková elektrocentrála. Tu navíc používá při
svém podnikání a mimo víkendů nezahálí. A prosím to vše
za své a bez dotací! Takové kombinaci fandím a nikoliv
tomu ostatnímu, co vyžaduje akumulace, zálohy a posílení
sítí pro přenos místy převisů v sítích z FV. Vyprávěl
mi o satelitním městečku s FV na každé střeše a o tom,
že polovinu odmítl distributor připojit do sítě. Ta
investice se jim nevyplatila, když se nemají přebytků
jak efektivně zbavit a takových případů bude přibývat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.8.2025 14:12 Reaguje na Břetislav Machaček
No vidíte, že FV k něčemu je. Ale ostrovní systém je rarita a údajně se nevyplatí (pro jeho složitost, řadu komponentů apod).
Ale je třeba si uvědomit že elektrifikace, tak jako odchod od páry je jediná cesta, jediná budoucnost. Že všeobecná elektrifikace přinese velké nároky na výrobu a distribuci elektřiny - JE vše v žádném případě nezvládnou. FV a baterie budou stále dokonalejší a levnější, a lidi je při drahotě elektřiny, nestabilitě sítě budou sami - bez dotací chtít, regulace= kdy elektřinu spotřebovávat, budou stále efektivnější. Stačí mít elektroauto s vyšším nájezdem v létě, ohřev bojleru v létě a už se vám FV vyplatí. Pro stabilitu sítě bude nutné i úložiště- nejlepší je dřevo, proč nevyužít i biometan bioplyn? - viz tento článek.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.8.2025 18:43 Reaguje na Honza Honza
A hlavně - po příkladu Matky Přírody - (efektivně) šetřit a šetřit. Všímáte si, že když je jen maličká možnost, jak všichni plýtvají jako o závod?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.8.2025 10:26 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ono to plýtvání je leckdy ekonomičtější, než
si pořídit úsporné spotřebiče. Konkrétně já
jsem měl kotel s nulovou emisní třídou, který jsem dle zákona odstavil a o to více topím plynem a občas i v krbu dřívím. Investice do
nového kotle na dřevo je vzhledem k věku
riskem, že dopadnu jako kamarád, který v něm
topil pouze rok a kvůli zdraví topí už pouze
plynem. I kdyby kupoval suchá polena, tak
není schopen chodit co pár hodin do sklepa
přikládat a tak ani já neriskuji, že takový
kotel bude zahálet. Být mladý, zdravý a mít
na to, tak si ten kotel pořídím byť jen
jako zálohu. Ono vše je o rentabilitě každé
investice a i to jsou úspory, ale financí.
Pokud předpokládám 5 let života, tak těch
20 000 ročně za plyn navíc proti dřevu je
za těch 5 let méně, než za moderní kotel
na dřevo s instalací 100 a více tisíc.
Navíc je to bez práce, placení kominíka
za další komín a za revize kotle. Ono je
dobré počítat a nebýt pouze zastáncem
novinek a úspor. Nejvíc mne vždy pobaví p. Hanzl horující pro moderní technologie a
nepočítá s eventualitou, že návratnost je
podmíněna věkem a zdravím. Ve své generaci
mám kamaráda, který zrenovoval starý dům
a po jeho renovaci skončil nemohoucí v
domově důchodců. Domu si neužil, děti dům
prodaly a vše utratily za auta a cestování.
Kdyby se šetřil a nedřel při renovaci, tak
si mohl užívat on a ne jeho děti, které mu
nakonec neudělaly ani pohřeb. Ono pohled
na plýtvání může být různý a konkrétně
mne zákon přinutil plýtvat odstavením dosud
funkčního kotle a topením dovozovým plynem.
Ten kotel mohl dožít bez nuceného odstavení
a nemusel jsem plýtvat plynem, což se mi
ekonomicky vyplácí více, než si pořídit
kotel nový na pár let, kdy se mi investice
ani nemusí nikdy vrátit. Šetřit pro jiné
může být pro někoho taky cíl, ale neměl
by zapomenout nikdy ani na sebe, pokud si
není jistý, že mu za to někdo bude vděčný.
Jinak uvědoměle šetřit energiemi mne už
přešlo, když vidím v sousedství novou
vilu s dvanácti pokoji, zimní zahradou,
celoročně vytápěným bazénem a třemi auty
na dlážděném dvoře se zahradou o 30 arech
oplocenou gabionem a betonovým plotem.
Já mám šetřením zachraňovat planetu, když
ti sousedi plýtvají pouze proto, že mají
vysoké příjmy? Pokud by byla jiní motivace
k šetření, než cena energií, tak by šetřili
i oni. Příkladem by třeba bylo 1 000 m3 plynu
na osobu za základní cenu a každý kubík za
10x tolik. To by možná šetřili i oni, ale
tak budou plýtvat dál.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

10.8.2025 16:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono to plýtvání je leckdy ekonomičtější, než si pořídit úsporné spotřebiče. .......
Napsal jsem - efektivně šetřit - takže s vámi souhlasím.
Také renovuji starou chalupu, ale jen jak mně síly stačí a jak mě to baví. Jsem také starý a vím, že sem děti nepůjdou. Takže si užívám velké zahrady a polosamoty. Na štěstí mám dobré sousedy,ochotně mně tu a tam pomoci. No a vím, že až nebudu možný, tak se odstěhuji buď do důchoďáku, nebo k manželce do Prahy. Pokud budu živý.
Takže navzdory věku se snažím žít optimisticky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.8.2025 17:26 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Váš názor beru jako rozumný, že to
nepřeháníte a berete to jako koníček.
Já to dělám taky tak a nemíním se
finančně a fyzicky vyčerpat kvůli
nějaké zelené ideologii. Býval
jsem kdysi velmi ekologicky aktivní
a dům jsem před 30 roky zateploval
a nikoliv s dotací dotlačen cenou
energií, ale z přesvědčení, že se
má energiemi šetřit. Byl jsem tehdy
okolí k smíchu, že šetřím levnými
energiemi a taky projektantovi, že
jim doporučen´4 cm Isoveru chci
zdvojnásobit na 8 cm. Tehdejší
normy jsem dvojnásobně překročil,
ale dnes je to už považováno za
nedostatečné zateplení. Svět se
mění, mění se taky požadavky na zateplení, na úspornost spotřebičů
a preference jiných energií. Ta
se za 35 let změnila několikrát
a kdo šel s dobou, tak měnil ty
způsoby vytápění co pár let. Už
mne nebaví jít s dobou a zase
zkoušet něco, co bude za pár let
zase zavrženo. Ono tu jde hlavně
o kšefty energetiků, topenářů,
projektantů, ouřadů atd. Kamarád
topenář měnil kvalifikaci z plynu
na peletové automaty, pak zase na
kondenzační plynové kotly a nyní
na tepelná čerpadla. Z legrace mu
říkám, že až nařídí JE do každého
baráku, tak pojede na školení do
Dukovan. Optimismus je fajn, ale
ta určitá míra kritického myšlení
není na škodu, protože si ušetřím
případné zklamání. Jinak znáte to
o těch třech lidech v tunelu před
jedoucím vlakem? Jeden z nich je
optimista, že vlak stačí zastavit,
ale pouze strojvedoucí ví, že je
to idiot.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

11.8.2025 14:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, my dva se hodně shodujeme. Možná je to věkem a nasbíranými zkušenostmi.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist