https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-jak-jsme-si-zadelali-na-kurovcovou-kalamitu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Jak jsme si zadělali na kůrovcovou kalamitu

21.5.2018
Stávající model přístupu k lesům svou neschopností reagovat na neočekávané změny (a že jsou někdy pěkně extrémní!) se evidentně vyčerpal a je překonaný. Ilustrační snímek.
Stávající model přístupu k lesům svou neschopností reagovat na neočekávané změny (a že jsou někdy pěkně extrémní!) se evidentně vyčerpal a je překonaný. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Jsou toho teď plné noviny, je to všude. Skoro jak Lenin zamlada…. Má to i obětního beránka, hledáme další, a hlavně za to může sucho. A taky smrk. Ale není to, jako ostatně vždycky, trochu složitější?
 

Určitě se najdou majetky nebo revíry Lesů ČR, kde následující body neplatí (a těmto lesníkům se omlouvám). Mé mínění plyne z toho, s čím jsem se osobně setkal a rozhodně to není reprezentativní průřezový průzkum celé republiky. Ale několikero dalších příčin současného neutěšeného stavu, se kterým se jistě budeme potýkat ještě několik let, mi z toho vykukuje.

1. Zanedbání průběžné, každoročně dokola opakované a kontinuální ochrany lesa v podobě kontrol a odstraňování napadených, či schnoucích nebo jinak poškozených stromů už od prvního jedince a nečekat až toho bude víc a vyplatí se to.

Zákon o lesích to říká jasně v § 33 – vlastník je povinen přednostně zpracovat nahodilou těžbu a státní správa lesů mu za porušení tohoto ustanovení může udělit pokutu.

Ale dělo se tak? Zpracovávaly se přednostně nahodilé těžby a až po jejich provedení těžby nenahodilé? Lidově řečeno, „nejdřív si udělej v lese pořádek a až potom sklízej“. Šmejdila státní správa všude možně, prováděla kontroly, udělovala opatření a případně sankce za nezpracovanou nahodilou těžbu? Neprobrala se až nyní, kdy hoří chalupa jasným plamenem a je pozdě mluvit o prevenci proti požárům? Neprováděly se s cílem dosažení různě plánovaných skvělých hospodářských výsledků převážně těžby úmyslné – s pěkným dřívím, nejlépe na rovinách a u cesty? Na roztroušenou nahodilou těžbu pak nezbývalo. A ona se utěšeně množila a čekala na svou příležitost. A ta přišla…

2. Zanedbání kontinuální péče o porosty v předmýtním věku po několika letech (nikoli desetiletích) věku v podobě, jak o tom psali staří profesoři lesnictví, nám to na lesnických školách všech stupňů vtloukali do hlavy, a teď to skoro nikde není vidět.

A zapomněli jsme, že pravidelné a řádně prováděné výchovné těžby (předmýtní, probírky, jak chcete) vedou jednak k úpravě druhové skladby, úpravě prostorové struktury, stimulaci přírůstu cílových stromů, ale hlavně mohou posilovat odolnostní potenciál porostů. Prostě pokud stromy nemusí plýtvat energií na zvládání konkurenčního boje s ostatními stromy, mohou tuto energii věnovat odolávání různým extrémům. Ať je to sucho, vítr, sníh a mráz či nedostatek živin.

3. Zanedbání téměř jakékoli péče o lesy malých vlastníků, kde odborného lesního hospodáře dělá osoba pověřená státem, a vlastník o tom ani neví. Nikdo mu nic neřekne, ani ho nijak nenutí k tomu, co řádná péče o jeho lesní majetek vyžaduje a on si pak myslí, že je vlastně všechno v pořádku.

4. Vzdálení venkovních lesníků jejich lesům s iluzí, že péče o lesy (lesní hospodářství) je úplně stejná jako ostatní hospodářská odvětví. Takže zejména ve státních lesích jsme během jednoho roku s cílem dosáhnout co nejlepšího ročního hospodářského výsledku zlikvidovali to, co naši předchůdci budovali po staletí – síť hájoven a lesoven, která venkovním zaměstnancům umožnila bydlení za přijatelně nízkou cenu a za to, ve svém úseku – revíru, který jejich domov na vyhnálově obklopoval, konali strážní a ochrannou službu vlastně nepřetržitě. Dnes vidíme, že to nebyly vyhozené peníze.

A tak jsme nedělali to, co dělat máme, připravili jsme kůrovci prostřený stůl, skoro jako bychom napouštěli do rybníka benzín a pak konečně někdo odhodil nedopalek.

Jak jsem napsal na začátku, domnívám se, že příčin je víc, a že to nelze svádět jen na sucho, případně nevhodnou dřevinnou skladbu. I ta by při vhodném pěstování vydržela víc. Jistě ne všechno, ale víc.

Lesnictví se za posledních snad 20 nebo kolik let zredukovalo na těžbu a následné zalesnění. Že musíme porosty připravovat, pečovat o jejich přírůst, stabilitu, odolnost, prostě je dokázat dopěstovat do předpokládaného obmýtí, na to se zapomnělo. V tom bychom si měli sáhnout do svědomí. Já vím, že to způsobily ekonomické tlaky a pohled na les jako na kterékoli jiné výrobní odvětví, ale v lese by měl být krátkodobý zisk (v řádu let) snad trestný a měla by být zavedena kritéria pro dlouhodobý (v řádu desetiletí prolongováno do nekonečna) trvale udržitelný výnos a trvale udržitelné hospodaření.

Stávající model přístupu k lesům svou neschopností reagovat na neočekávané změny (a že jsou někdy pěkně extrémní!) se evidentně vyčerpal a je překonaný.


reklama

Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zt

Zdeněk třeštík

21.5.2018 12:47
Plně souhlasím s názory pana ing.Utinka a přidám i svůj pohled.Narodil jsem se v Beskydech a vím,že v době mého mládí t.j.koncem 50 a v šedesátých letech lesníci při polomech či kůrovci vše zpracovali,klády zbavili kůry a s klesím tento odpad spálili.Zaměstnali místní obyvatele,lesy byly čisté a zdravé. Mýtiny se následně zalesnily.Dnes jsou lesy skoro neprůchodné a zeorodované i v důsledku těžké techniky.To je múj pohled.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.5.2018 13:59
Jedině souhlas. Panské lesy byly vždy opečovávané. Pak se pomalu od průběžné péče upouštělo a upouštělo, až to skončilo tak jak pan doktor Utinek píše.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.5.2018 21:26
Hezký článek! Práce je obecně čím dál méně a řeší se to bytněním administrativy. Místo toho by mělo být více kvalifikovaných lesníků či např. pracovníků v sociálních službách. Nechť jsou klidně placeni ze státních peněz místo zbytečných úředníků.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.5.2018 23:23
Souhlasím s tím ,že příčin je více.
To co nebylo zmíněno, je výrazná převaha umělé obnovy k přirozené (přibližně 4:1) v kombinaci s holosečným hospodařením.
Stromy, ve kterých se sbírají semena často rostou v odlišných podmínkách, než jsou ve školce a jiných než v místě výsadby. Umělá obnova dává smysl, v případě změny druhové skladby, ale ne pokud se za smrk vysadí opět smrk.
Výsadbou v pravidelném sponu navíc vzniká porost stejnověký, a pokud se vysadí pouze jedna dřevina, tak i stejnorodý (tvořený stejně velkými stromy jednoho druhu). Takový porost není moc odolný a je pravda, že se bez pravidelné předmýtní těžby neobejde. (ještě více než u smrku je to znát u borovice).

Pokud bude mít vývoj počasí pokračující trend, tak můžeme na pěstování stejnověkých porostů s převahou smrku v nižších a středních polohách zapomenout. Takové porosty nebude možné dopěstovat ani při největší snaze do mýtního věku.

Cestou ke zlepšení by mělo být pěstování druhově pestrých lesů, pokud možno věkově a prostorově rozrůzněných s uplatněním přirozené obnovy.


Odpovědět

Jiří Židů

22.5.2018 15:40
Nezbývá než souhlasit. Smrkové porosty se zdály být dlouhá léta jako ekonomicky nejvýnosnější, ale příroda má úplně jinou matematiku. To, že původně byla převážná většina lesů v ČR buko-jedlových mělo jistě svoji přirozenou příčinu. Pokud nevrátíme věcem jejich původní řád, těžko se můžeme dočkat lepších zítřků. Ať už to je obnovou lesních porostů zahrnující původní druhovou skladba, tak využíváním semenného materiálu z míst v kterých bude následně realizována výsadba. Nahodilá těžba odstraňující jednotlivé napadené stromy je pro velké firmy ekonomicky nezajímavá, ale jednotlivce bydlící a pracující v místě by taková práce uživila. Mohli by zasahovat operativně kdykoliv by bylo potřeba. Omezilo by se tak i používání těžkých strojů a obnovilo by se stahování dřeva koňmi nebo jinými prostředky, které neničí lesní komunikace. Ty pak není třeba nákladně opravovat. Probírky, předmýtní těžba a další výchovné zasahy nejen zlepší kondici lesní porostů, ale současně svojí produkcí mohou průběžně zásobit místní zpracovatele dřeva, kteří by jinak holosečnou těžbu nebyli schopni zpracovat. Pokud by byly pily v majektu LČR, tak by se docházelo k zhodnocení dřevní hmoty již v místě její produkce. Cesta od prvního zpracování k cílovému zákazníkovi by se podstatně zkrátila. Nejezdilo by tolik kamiónů - zlepšilo by se ovzduší. Vznikla by pracovní místa v obcích kde to se zaměstnaností nebylo nikdy růžové. Když mají lidí práci, tak nemusí odcházet do měst a zabrání se vylidňování vesnic..... A tak by bylo možné pokrečovat dál a dál. Přemnožení kůrovce můžeme chápat jako katastrofu nebo jako obrovskou příležitost jak obrátit věci správným směrem.
Odpovědět
reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist