Dušan Utinek: Odstraňme problém s biodiverzitou. Zlikvidujme ji!
21.3.2026 | Dušan Utinek |
Ilustrační foto.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Nejprve je potřeba si ujasnit pojmy, jimiž autoři prohlášení mávají nad hlavami neznalé veřejnosti. Druhová rozmanitost, která se skrývá v pojmu biodiverzita znamená soubor všech možných a v naší krajině představitelných druhů. Ty zde žijí a jeden na druhém nějak závisí. Buďto se navzájem využívají jako potrava nebo jako potravu využívají jiný druh, který zase potřebuje z různých důvodů ke svému přežití třetí či pátý nebo osmý druh. Nejde o dva či tři druhy, ale jedná se o nepředstavitelně složitý systém, který navíc má tu ošklivou vlastnost, že je dynamický. Čili početnost různých populací se může v čase vlivem měnících se přirozených podmínek (klima, fyzikální stav půd apod.) docela výrazně měnit. To, že velmi složitý soubor druhů a jejich vzájemných vztahů, jak bychom také mohli biodiverzitu chápat, se bez přestání vyrovnává s měnícími se životními podmínkami, nazýváme ekologickou stabilitou krajiny. Nejde o statický jev, který konzervuje nějaký stav, ale nepřetržitou reakci na měnící se podmínky. Vidíme kolem sebe, že pokud jsou změny způsobeny činností člověka, jeho různým nešetrným a bezohledným užíváním krajiny, stanou se změny nevratnými a populace některých organismů zanikají.
Každý před sebou vidí toho motýlka z dětství, nebo jak se na něj smutně dívalo zatoulané srnče, ale i bojovníci za biodiverzitu, nebo lépe druhovou rozmanitost, si ji představují jako dva či tři nejlépe hospodářsky významné druhy, a pro ně budeme dělat vše. K tomu připojíme boj proti predátorům, protože dokážou zakousnout srnče se smutnýma očima, do toho stříká nějaká ta krev, přitom ta biodiverzita je kromě jiného boj o přežití, kdy jedno požírá druhé, takže i predátor (fuj, to je ošklivé slovo) do ní patří. Protože i ta srnečka pasoucí se na květnaté louce zahubí ubohé květinky a na nich se pak nemohou pást včeličky a jiní opylovači, takže i ty stále omílané neúměrné stavy zvěře, jsou příčinou úbytku naší biodiverzity, protože opylovači se nemají na čem pást. Viz např. hned na Ekolistu. Jsem zvědav, co s tím autoři petice provedou. O intenzivním zemědělství a hektolitrech hnojiv, jedů a jiných chemikálií, zkrápějících naši půdu nemluvě. Připočteme-li alespoň patnáct pojezdů těžké mechanizace ročně po polích, vychází nám, že půdní živáčkové nemají moc možností přežít, neřkuli se rozvíjet a rozmnožovat. Nutíme je k existenci ve sterilním betonu.
Takže se tvůrci Výzvy zmocnili již dlouho zmiňovaného problému, na jehož rozsahu se svou činností přímo podílejí a mají snahu si stoupnout do čela zástupu, který železnou botou udupává naši zem k lepším zítřkům bez znalostí toho jak ty vzdálené zítřky pro naše vnoučata, nikoli jen teď pro nás, mají vypadat. O bodech, které Výzva uvádí, je možné hovořit dlouho a navršit kupu argumentů, proč a jak je potřeba tento problém řešit. Někdy by se ty argumenty docela řezaly. Pokud se v naší společnosti častokrát různými i odborníky zaměňuje biodiverzita a druhová rozmanitost za péči o jeden, dva, či úzkou skupinu druhů, a už se zamlčuje, že musí jít o soubor všech druhů, rostlinných i živočišných, které se mohou na daném stanovišti vyskytovat, nejlépe přirozeně, nepohneme se z místa. Pokud šiřitel této výzvy, ČMMJ, nevidí, že stavy zvěře, které porušují ustanovení zákona o myslivosti, nepůsobí jen vyčíslitelné škody na zemědělské či lesnické produkci, viz. opět např. zde, ale i nevyčíslitelné škody na biodiverzitě tím, že přemnožená spárkatá zvěř dokonale vypase dostupné bylinné patro a opylovači či jiní hmyzáčci pak nemají potravu a kde usednout, a tudíž jejich populace zanikají, opravdu můžeme tvrdit, že biodiverzita jsou smutné oči malého srnčete. Dokud se z naší země nestane neobyvatelná poušť.
Nemá smysl se trápit nad stavem tohoto světa ani státu. Jen je třeba se nějak vyrovnat s pochybnostmi, zda demokracie, kde každý bez jakékoliv odpovědnosti může spolurozhodovat o správě věcí veřejných, je to nejlepší řešení. Pokud je lež základním způsobem komunikace, směřujeme k zániku. Je vlastně jedno kdy to přijde a jaké to bude mít průvodní jevy, ale už jsme rázně vykročili.
reklama
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů. V minulosti působil jako vedoucí oddělení národních parků na MŽP.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Dušan Utinek: A neuvěřitelné se stalo skutkem...
Dušan Utinek: Varování všem vlastníkům lesů před Ivanem Brezinou
Dušan Utinek: Mýty a pověry v lesnictvíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
LK
Luděk Králíček
21.3.2026 07:04Opylovači nemají potravu protože všechno vypase zvěř. To je pravděpodobně nový vrchol lži ve veřejném prostoru. Na druhou stranu bych rád věděl kam zmizely ryby z většiny menších toků. Za bolševika byla kvalita vody bídná, ale ryb bylo o hodně víc. Mimochodem, proč je tedy ve většině obor kde je zvěře podstatně více než ve volnosti biodiverzita vyšší a ze Soutoku se stalo CHKO? Argumentujte poctivě a bez nenávisti. Bez odpovědnosti do všeho kecá řada spolků s nálepkou eko, i když se jedná o pouhé aktivisty. Často bez místní příslušnosti a náležitého vzdělání. Máme demokracii, takže si každý může říkat a myslet co chce, i když se to někomu nelíbí a to je rozdíl oproti minulému režimu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.3.2026 07:52 Reaguje na Luděk Králíčeklež to být nemusí. Ono srny a jeleni se neživí okusováním kůry, nevím jak vy, ale pasek, tedy travnatých míst v intravilánech leů jsem zas tak moc neviděl. To, co jsem viděl, je smrková poušť.
V oborách se může přikrmovat, ale taky regulovat populaci. Obory v minulosti se využívali k přezimování zvěře.
Každé CHKO svojí povahou a charakterem je jedinečné.
Odpovědět
V oborách se může přikrmovat, ale taky regulovat populaci. Obory v minulosti se využívali k přezimování zvěře.
Každé CHKO svojí povahou a charakterem je jedinečné.
MU
Michal Ukropec
21.3.2026 09:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSmrkové pouště zbavené od necílových dřevin Utínek celý život vytvářel.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.3.2026 11:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe to samozřejmě absolutní nesmysl. Ano zvěř se pase ale ta její pastva není absolutně nějak destruktívní. Nepase se tak aby vypásla dostupné bilinné patro a pro opylovače nic nezůstalo. Lež jako věž na které se přiživujete. Proboha co to je intravilán lesů? Kecáte a kecáte a nejhorší je, že kecáte blbosti. Samozřejmě, že v oborách což jsou místa s intenzivním chovem zvěře se přiktmovat musí a stejně jako v jiných honitbách se v nich také populace reguluje. Jen vy jste neodpověděl na otázku proč je v těchto oborách , přes intenzivní chov zvěře pořád vysoká biodiverzita? Ty přezimovací oburky, jestli to nevíte, se používají i dnes.
Odpovědět
Vojtěch Maruška
21.3.2026 07:49Krásný článek , děkuji . Jen to bylinné patro často ani ta spárkatá nemá čas sežrat , neb louky se sečou i 4x až 5x za rok . Většina z těch , kteří si říkají zemědělci ," s péčí řádného hospodáře " likvidují vše , kam jejich stroje , i chemie dosáhne . A že je to pěkně daleko , i hluboko . Většina nejen polí a luk by mohla povídat , i ta voda , o vzduchu nemluvě . Šárka
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.3.2026 11:10 Reaguje na Vojtěch MaruškaTak louky se sečou 4 až 5 ? To má být vtip?
Odpovědět
Pe
Petr
21.3.2026 08:05Omyl člověka při ochraně přírody a biodiverzity je, že čím víc se o ni budeme starat a čím víc o ni budeme pečovat, tím víc se jí bude dařit.
Ne, nebude.
Odpovědět
Ne, nebude.
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 12:53 Reaguje na PetrZase váš obvyklý omyl. Pokud se má udržet aspoň někde vzývaná biodiverzita, jaká vznikla v minulosti, je třeba o tyto některé plochy pečovat jako v minulosti. Tj,
Horské lesy smíšené, různověké, protkané loukami a rašeliništi
Světlé rozvolněné lesy listnaté pastevní a pařezené,
pastviny (=stepi) kosené šachovnicově , mírně vypásané + občas vypálené, vyklučené keře,
lužní lesy zaplavované, bez údržby frézou a herbicidem
Atd...
Tedy aspoň někde, zejména chráněná území, tím tedy nemyslím hospodářské lesy.
Odpovědět
Horské lesy smíšené, různověké, protkané loukami a rašeliništi
Světlé rozvolněné lesy listnaté pastevní a pařezené,
pastviny (=stepi) kosené šachovnicově , mírně vypásané + občas vypálené, vyklučené keře,
lužní lesy zaplavované, bez údržby frézou a herbicidem
Atd...
Tedy aspoň někde, zejména chráněná území, tím tedy nemyslím hospodářské lesy.
Karel Zvářal
21.3.2026 13:03 Reaguje na Slavomil VinklerAž na vyklučené keře souhlas. Netuším, který lbl to nakázal, ale spousta druhů ptáků přichází o svůj biotop, např ťuhýk a pěnice, dobytek i zvěř o stinný kout.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.3.2026 13:08 Reaguje na Karel ZvářalKryt (šípek, hloh) pro koroptev, bažanta, chřástala... před kání, jestřábem, pochopem i liškou. To je asi vzor holland - "nic než tráva"...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 16:11 Reaguje na Karel ZvářalJistě že ne všude a úplně všechny.
Odpovědět
Pe
Petr
21.3.2026 13:38 Reaguje na Slavomil Vinkler"Pokud se má udržet aspoň někde vzývaná biodiverzita, jaká vznikla v minulosti"
A proč pořád chcete udržovat něco, co jsme uměle vytvořili včera?
Já myslel že jde o přírodu a biodiverzitu, a ono jde o naše včerejší výtvory? Takže naši potomci budou zase uměle udržovat a vzývat to, co jsme vytvořili my dnes, a to pro ně bude ta správná biodiverzita? Tak to se z toho zblázní úplně, protože budou mít už úplně vše uměle vytvořené, takže neživotaschopné. A jak je tu výstižně popsáno o kousek níž, budou to jen druhy, které se člověku přizpůsobily. Ostatní vyhyne, protože jsme tomu vzali životní prostor. A tohle vy chcete vzývat a udržovat. Nechápu proč. To s přírodou a biodiverzitou nemá nic společného. To už můžeme rovnou vytvořit zoo a fytobanky v podobě umělých uzavřených rezervací a parků, jakési Noemovy archy, kde budou uměle udržovány při životě malé populace všech druhů, a plácat se po ramenou jak jsme ru biodiverzitu krásně zabezpečili.
Jestli chceme udržet přírodu a biodiverzitu, musíme hledět na její nároky a potřeby, ne na svoje (tedy v tomto případě vaše).
Odpovědět
A proč pořád chcete udržovat něco, co jsme uměle vytvořili včera?
Já myslel že jde o přírodu a biodiverzitu, a ono jde o naše včerejší výtvory? Takže naši potomci budou zase uměle udržovat a vzývat to, co jsme vytvořili my dnes, a to pro ně bude ta správná biodiverzita? Tak to se z toho zblázní úplně, protože budou mít už úplně vše uměle vytvořené, takže neživotaschopné. A jak je tu výstižně popsáno o kousek níž, budou to jen druhy, které se člověku přizpůsobily. Ostatní vyhyne, protože jsme tomu vzali životní prostor. A tohle vy chcete vzývat a udržovat. Nechápu proč. To s přírodou a biodiverzitou nemá nic společného. To už můžeme rovnou vytvořit zoo a fytobanky v podobě umělých uzavřených rezervací a parků, jakési Noemovy archy, kde budou uměle udržovány při životě malé populace všech druhů, a plácat se po ramenou jak jsme ru biodiverzitu krásně zabezpečili.
Jestli chceme udržet přírodu a biodiverzitu, musíme hledět na její nároky a potřeby, ne na svoje (tedy v tomto případě vaše).
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 16:10 Reaguje na PetrJestli chceme udržet přírodu a biodiverzitu, musíme hledět na její nároky a potřeby, ne na svoje tedy v tomto případě vaše. Zlatá slova vyrýt do kamene.
Akorát jim nerozumíte. Její nároky není bezzásah, jak vám sdělují poznatky, v podkladech co jsem vám doporučil. V apatice nekoupíte.
Odpovědět
Akorát jim nerozumíte. Její nároky není bezzásah, jak vám sdělují poznatky, v podkladech co jsem vám doporučil. V apatice nekoupíte.
Pe
Petr
21.3.2026 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerVšak taky bezzásah nejsou ničí nároky, ale jen pouhopouhé a zcela prosté ponechání prostoru přírodě.
To je to jediné, co příroda potřebuje - prostor. Jinak vůbec nic. Žádnou naši péči a údržbu... Nic. Vím že to nikdy nepochopíte, ale tak to prostě je.
Vy stále chcete něco měnit k jakémusi obrazu před lety... Ale to zase koukáte jen na svoje potřeby, ne na potřeby přírody. Jak chcete něčemu pomáhat tím, co chcete vy? To přece nejde. Co příroda potřebuje píšu ve druhé větě.
Odpovědět
To je to jediné, co příroda potřebuje - prostor. Jinak vůbec nic. Žádnou naši péči a údržbu... Nic. Vím že to nikdy nepochopíte, ale tak to prostě je.
Vy stále chcete něco měnit k jakémusi obrazu před lety... Ale to zase koukáte jen na svoje potřeby, ne na potřeby přírody. Jak chcete něčemu pomáhat tím, co chcete vy? To přece nejde. Co příroda potřebuje píšu ve druhé větě.
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 18:36 Reaguje na PetrPotřeba přírody není žádná. Ale nějaká bude vždy. Po výbuchu sopky nebo na Bikini je taky příroda.
Jestli chceme udržet přírodu a biodiverzitu, musíme hledět na její nároky a potřeby, ne na svoje tedy v tomto případě vaše. Zlatá slova vyrýt do kamene.
Odpovědět
Jestli chceme udržet přírodu a biodiverzitu, musíme hledět na její nároky a potřeby, ne na svoje tedy v tomto případě vaše. Zlatá slova vyrýt do kamene.
RP
Radim Polášek
21.3.2026 18:42 Reaguje na PetrTo nechápete Vy.
Bezzásah znamená vytvořit prostředí jenom pro některé uzce vymezené druhy zvěře a ptáků. Dlouhodobý bezzásah ploch v krajině v takové nadmořské výšce, vlhkosti a půdě, kde je na jiných plochách v té krajině úspěšně provozována intenzívní produkce potravin zemědělstvím a intenzívní produkce dřeva lesnictvím znamená jejich nekontrolované zarůstání a zahušťování do neprostupného defakto jednotného porostu vysokých plevelů a hustých keřů a stromů. Neboli jednostranného a jednoúčelového nediverzifikovaného biotopu jen pro některé, většinou nežádoucí živočichy.
Zatímco udržování těchto málo produkčních extenzívních ploch drobných krajinných celků lidmi znamená právě vytváření vysoké diverzity, nebo aspoň v minulosti to znamenalo. Protože každý člověk tu plochu udržoval podle svých potřeb, které byly různé. Od dvakrát ročně na seno sekaných kvetoucích trávníků nebo několikrát ročně sekaných trávníků na píci, které byly ideální jako krmení a biotop pro různou lovnou zvěř přes různé kombinace vysekávaných ploch a občasných křovisek a trní zas jako biotopy pro jiná zvířata až nakonec úplně zarostlé málo udržované plochy jako zase úplně jiné biotopy. Dříve se ta diverzita vytvářela v podstatě mimoděk a přirozeně, různým hospodařením hlavně lidí z nižších sociálních venkovských vrstev. Dnes se musí ta diverzita vytvářet uměle konkrétním zadáním nějakými projekty, protože chudší sociální venkovské vrstvy, kteří udržováním těch ploch dobývali pro sebe nuzné živobytí, dnes nejsou a dnešní lidi ruční údržba takových extenzívních ploch neuživí. Musí to být práce, většinou ruční nebo s malou mechanizací, zaplacené jako údržba krajiny.
Odpovědět
Bezzásah znamená vytvořit prostředí jenom pro některé uzce vymezené druhy zvěře a ptáků. Dlouhodobý bezzásah ploch v krajině v takové nadmořské výšce, vlhkosti a půdě, kde je na jiných plochách v té krajině úspěšně provozována intenzívní produkce potravin zemědělstvím a intenzívní produkce dřeva lesnictvím znamená jejich nekontrolované zarůstání a zahušťování do neprostupného defakto jednotného porostu vysokých plevelů a hustých keřů a stromů. Neboli jednostranného a jednoúčelového nediverzifikovaného biotopu jen pro některé, většinou nežádoucí živočichy.
Zatímco udržování těchto málo produkčních extenzívních ploch drobných krajinných celků lidmi znamená právě vytváření vysoké diverzity, nebo aspoň v minulosti to znamenalo. Protože každý člověk tu plochu udržoval podle svých potřeb, které byly různé. Od dvakrát ročně na seno sekaných kvetoucích trávníků nebo několikrát ročně sekaných trávníků na píci, které byly ideální jako krmení a biotop pro různou lovnou zvěř přes různé kombinace vysekávaných ploch a občasných křovisek a trní zas jako biotopy pro jiná zvířata až nakonec úplně zarostlé málo udržované plochy jako zase úplně jiné biotopy. Dříve se ta diverzita vytvářela v podstatě mimoděk a přirozeně, různým hospodařením hlavně lidí z nižších sociálních venkovských vrstev. Dnes se musí ta diverzita vytvářet uměle konkrétním zadáním nějakými projekty, protože chudší sociální venkovské vrstvy, kteří udržováním těch ploch dobývali pro sebe nuzné živobytí, dnes nejsou a dnešní lidi ruční údržba takových extenzívních ploch neuživí. Musí to být práce, většinou ruční nebo s malou mechanizací, zaplacené jako údržba krajiny.
RP
Radim Polášek
21.3.2026 18:46 Reaguje na Radim PolášekNebo práce, dělané jako neziskové nějakým občanským sdružením.
Odpovědět
Pe
Petr
21.3.2026 18:53 Reaguje na Radim PolášekTo co popisujete ale není žádná příroda, to je umělá líheň. A že je tam něčeho víc než by normálně bylo, ještě neznamená že je to správná biodiverzita. Ale lidé si to myslí, to ano. Čím víc sekání, tím víc biodiverzity. Čím víc pruhů, tím víc Adidas. Chorobné nutkání mít něčeho hodně. Čím víc něčeho mám, tím je to lepší :-) Chci všechno a hned :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.3.2026 06:52 Reaguje na PetrKecáte , zcela bez znalosti přírodních dějů.
Prostudujte si celé číslo Živa 1/2026 věnované biodiverzitě CHKO Soutok. A nejde jen o rostliny obratlovce či hmyz .
Horsák zkoumá např vodní měkkýše.
Neobyčejně vysoká boidiverzita. Ovšem na závěr:Z povahy věci jsou tůně nestálé, podléhají přirozené sukcesi směrem k zazemňování, doprovázené úbytkem vody, hloubky, zvyšováním 49 množství živin a poklesem koncentrace kyslíku. Optimální stav je tak časově velmi omezený. Před regulací řek a zkrocením jejich povodňové dynamiky se tyto tůně pravidelně obnovovaly, podléhaly blokované sukcesi. Nové také často vznikaly, vše bylo velmi dynamické a biota tůní při povodních přetékala z jednoho místa na druhé. Dnes je tomu jinak. Lokality mizí a bez pravidelného obnovování nebo vytváření nových ztrácíme jejich unikátní společenstva i jednotlivé, vyhraněné druhy.
Takže pro vás: Je občas třeba poslat bagr protáhnout tůně, protože voda to už neudělá. Nebo zrušit regulace řek a opakovat si Troubky nebo Krnov včetně mrtvých.
Odpovědět
Prostudujte si celé číslo Živa 1/2026 věnované biodiverzitě CHKO Soutok. A nejde jen o rostliny obratlovce či hmyz .
Horsák zkoumá např vodní měkkýše.
Neobyčejně vysoká boidiverzita. Ovšem na závěr:Z povahy věci jsou tůně nestálé, podléhají přirozené sukcesi směrem k zazemňování, doprovázené úbytkem vody, hloubky, zvyšováním 49 množství živin a poklesem koncentrace kyslíku. Optimální stav je tak časově velmi omezený. Před regulací řek a zkrocením jejich povodňové dynamiky se tyto tůně pravidelně obnovovaly, podléhaly blokované sukcesi. Nové také často vznikaly, vše bylo velmi dynamické a biota tůní při povodních přetékala z jednoho místa na druhé. Dnes je tomu jinak. Lokality mizí a bez pravidelného obnovování nebo vytváření nových ztrácíme jejich unikátní společenstva i jednotlivé, vyhraněné druhy.
Takže pro vás: Je občas třeba poslat bagr protáhnout tůně, protože voda to už neudělá. Nebo zrušit regulace řek a opakovat si Troubky nebo Krnov včetně mrtvých.
MS
Miroslav Skuček
22.3.2026 21:22 Reaguje na PetrS p. Vinklerem většinou nesouhlasím..
Ale tady ano..
To, co si vy myslíte - ponechaní prostoru přírodě - znamená, že vůbec nerozumíte tématu..
Bezzásah ano ale pouze na Šumavě ve vrcholových partiích!
Ostatní biotopy - louky, řídké lesy, to vše bylo udržováno velkými spásači!!
Ti udržovali bezlesí!
Nehledě na invazní druhy zavlečené v posledních stoletích, bez pomoci slabším druhům ( kosení, pasení ), by byli vytlačeny.. Takže, když vidíte louku s vysokou trávou, tak je to poušť! Kde jsou byliny? Nejsou, protože byli utlačeny..
Toto nevidíte - to znamená, že vůbec nic nevíte..
Odpovědět
Ale tady ano..
To, co si vy myslíte - ponechaní prostoru přírodě - znamená, že vůbec nerozumíte tématu..
Bezzásah ano ale pouze na Šumavě ve vrcholových partiích!
Ostatní biotopy - louky, řídké lesy, to vše bylo udržováno velkými spásači!!
Ti udržovali bezlesí!
Nehledě na invazní druhy zavlečené v posledních stoletích, bez pomoci slabším druhům ( kosení, pasení ), by byli vytlačeny.. Takže, když vidíte louku s vysokou trávou, tak je to poušť! Kde jsou byliny? Nejsou, protože byli utlačeny..
Toto nevidíte - to znamená, že vůbec nic nevíte..
RP
Radim Polášek
21.3.2026 18:21 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. V minulosti, třeba před združstevňováním nebo za První republiky před 100 lety byla prakticky veškerá krajina lidmi udržována. a přesto i zelení tvrdí, že tehdy byla krajina kvalitní.
Ne jako dnes, kdy je v krajině lidmi defakto udržována pouze produkční část krajiny. zemědělsky využívané plochy pro produkci potravin a lesnicky využívané plochy pro produkci dřeva.
Ostatní plochy jsou dnes v podstatě bezúdržbové, nikdo se o ně nestará, snad kromě jednou za pár desetiletí vykácení příliš zahuštěných stromů. Tyto plochy dnes podléhají přírodnímu dlouhodobému vývoji neboli zarůstají do až kvůli kopřivám, trní, křoví a dalším vzrůstným rostlinám a dřevinám neprostupných porostů. které dokáží využívat pouze divoká prasata a čtyřnozí predátoři.
Odpovědět
Ne jako dnes, kdy je v krajině lidmi defakto udržována pouze produkční část krajiny. zemědělsky využívané plochy pro produkci potravin a lesnicky využívané plochy pro produkci dřeva.
Ostatní plochy jsou dnes v podstatě bezúdržbové, nikdo se o ně nestará, snad kromě jednou za pár desetiletí vykácení příliš zahuštěných stromů. Tyto plochy dnes podléhají přírodnímu dlouhodobému vývoji neboli zarůstají do až kvůli kopřivám, trní, křoví a dalším vzrůstným rostlinám a dřevinám neprostupných porostů. které dokáží využívat pouze divoká prasata a čtyřnozí predátoři.
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 18:38 Reaguje na Radim PolášekNo a to je jak píšete, ono. Chtějí tu hezkou, minulou přírodu, ale bezúdržbově. Aspoň v chráněných územích. Což nejde.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.3.2026 18:43 Reaguje na Slavomil VinklerAno, chtějí tu krajinu tvořit od monitoru počítače psaním článků o ní.
Odpovědět
Ra
Radek
21.3.2026 19:54 Reaguje na Radim PolášekPetrům prostě nedochází že tím bez zasahováním vytvoří něco jiného než po čem volají , protože to co tady po tisíciletí je, je pouze a jen díky člověku , ten sice netušil co vše se kolem něj děje ale jen díky němu a jeho způsobu života to vše vzniklo
Odpovědět
Pe
Petr
21.3.2026 20:28 Reaguje na RadekNo a co má jako být, že je to díky člověku? Copak to něco znamená? Je to kvůli tomu lepší než příroda? Ne. Je to jen umělá líheň, samostatně naprosto neživotaschopná, která nijak přírodě nepomáhá, jen to trochu namnožilo několik druhů, zato to spoustu jiných zase vyhubilo. To je fakt výhra. To opravdu musíme stůj co stůj zachovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.3.2026 20:37 Reaguje na PetrBože!, kdy konečně pochopíte, že člověk je součástí přírody? Proč je tolika lidí ve správách ChKO a NP???, když vše "vytvoří příroda sama"? Proč v Krkonoších sečou mozaikovitě louky, čímž napodobují pastvu zvěře, včetně domácí? Já vím, protože Petroll...
Odpovědět
va
vaber
22.3.2026 08:24 Reaguje na Slavomil VinklerCo je to ochrana přírody, jak ji chránit v prostředí kde žije člověk a jak ji chránit v NP. V tom není shoda mezi plebsem ,ani mezi ,,odborníky,,. Pokud tedy má někdo odvahu pasovat se na odborníka, protože odborník by měl přesně vědět co dělat. Ví vůbec někdo co přesně udělat, co zaručeně přinese zlepšení?
Proč někde člověk vytvořil NP?
Asi proto, že našel neporušenou přírodu a chce ji zachovat, protože neporušená příroda z planety mizí. Když si chce vytvořit nějakou uměle vytvořenou divokou přírodu ,může to udělat kdekoliv a kdykoliv ,ale ať na to nepoužívá NP, ty by měly zachovávat přírodu takovou jaká byla bez člověka, nebo téměř bez člověka.
Odpovědět
Proč někde člověk vytvořil NP?
Asi proto, že našel neporušenou přírodu a chce ji zachovat, protože neporušená příroda z planety mizí. Když si chce vytvořit nějakou uměle vytvořenou divokou přírodu ,může to udělat kdekoliv a kdykoliv ,ale ať na to nepoužívá NP, ty by měly zachovávat přírodu takovou jaká byla bez člověka, nebo téměř bez člověka.
SV
Slavomil Vinkler
23.3.2026 08:08 Reaguje na vaberSranda je, že na tisíce let obhospodařované Šumavě chcete uchovat tu "divokou" přírodu bezzásahem, čímž vznikne jiná. Lepší???
Odpovědět
va
vaber
24.3.2026 08:09 Reaguje na Slavomil VinklerJednou před pár lety jsem vyšel na Čerchov. To není Šumava ,ale Český les ,ale nevadí, je to vedle sebe. Dá se tam pohodlně vyjít za pár hodin, po cestě. Byla tam cedule o výstupu na Čerchov v roce 1900 ,kdy parta turistů tam šla několik dní ,díky tomu ,že tam nebyly žádné cesty a neproniknutelný les.
Tak si můžeš představit jak se dříve pečovalo o lesy na kopcích a jak chceme pečovat nyní.
Naivní představy o minulosti a realita.
Odpovědět
Tak si můžeš představit jak se dříve pečovalo o lesy na kopcích a jak chceme pečovat nyní.
Naivní představy o minulosti a realita.
MU
Michal Ukropec
21.3.2026 09:05Pane Utinek, gratuluji. Toto jsem nečekal od profesionála, který celý život zasvětil devastaci biodiverzity na oltář zisku a ideologie. Jako odborný lesnický hospodář by jste mohl něco vědět o úloze netržních, okusových případně plodonosných dřevin, na jejichš likvidaci jste se celý život podílel. Zatím jen čtu nenávistné ideologistické příspěvky jak z pera Vasila Bilaka.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.3.2026 13:12 Reaguje na Michal Ukropec1* Je třeba rozjet kampáň, aby se to mládeži vrylo pod kůži... Připomíná mi to psí mentalitu: na horním konci se jeden rozštěká a za chvíli láje celá ves-)
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
21.3.2026 19:13 Reaguje na Karel ZvářalPrávě jsem otočil fotopast. Uvidíme jestli něco uvidím. Jinak připomínat mimo tržní dřeviny v lese mi v minulém příspěvku ČSOP připadalo zbytečné. Nikdo z ekologistů o tom nemá ani ánung. Ani Utínek. A ten si to musí pamatovat . Je ode mne starší. A mě bude 61.
Odpovědět
va
vaber
21.3.2026 09:22Jen jsem z článku nepochopil co je lež ,kde je pravda ,ani jak z toho ven. Ale nevadí, řešení stejně neexistuje. Nějaký omezený prostor kde člověk vytvoří podmínky pro několik druhů a potom jásá ,že se zvýšila biodiverzita ,není zvýšení biodiverzity , ani řešení problému. Biodiverzita potřebuje prostor a to velký, do kterého nezasahuje člověk ,jedině tak se mohou vytvořit a udržet vazby v tomto neuvěřitelně složitém a dynamickém systému. Jak to nazval autor a s tím termínem plně souhlasím. A protože systém je opravdu velice složitý a zřejmě ještě nepochopený člověkem, pochybuji, že mohou být nějací odborníci co znají řešení.
Člověk dostatečný prostor na vytvoření biodiverzity přírodě nedá a na omezených prostorech se tyto velice složité vazby nemohou vytvořit a stejně chce člověk i do takových vymezených prostor zasahovat ,protože si myslí ,že je moudřejší než příroda.
S člověkem mohou žít jen některé druhy a ostatní vyhynou. Prostě zmizely vhodné podmínky pro množení.
Odpovědět
Člověk dostatečný prostor na vytvoření biodiverzity přírodě nedá a na omezených prostorech se tyto velice složité vazby nemohou vytvořit a stejně chce člověk i do takových vymezených prostor zasahovat ,protože si myslí ,že je moudřejší než příroda.
S člověkem mohou žít jen některé druhy a ostatní vyhynou. Prostě zmizely vhodné podmínky pro množení.
MU
Michal Ukropec
21.3.2026 12:07 Reaguje na vaberUtínek stejně jako Jan Metzl před ním jsou zahořklí nenávistní aktivisti. Je mi jich líto. Zničit si svůj odkaz ve jménu ideologie.
Odpovědět
Ra
Radek
21.3.2026 14:15To si pan Utinek zase krásně kopnul do myslivců , jako by tak zvaná přemnožená zvěř , na víc když už tak lokálně mohla za mizející motýle …. ti zlí myslivci podle něj chtějí pozabíjet šelmy . To by se to krásně četlo kdyby jeden nevěděl jak to opravdu je . Vím že to nemá cenu ale zopakuji to zas a znovu , myslivcům jde právě o tu vyváženost v krajině , o které vy pane Utinku tak krásně píšete ale nic pro to neděláte . Myslivci na rozdíl od vás ,intenzivně loví spárkatou zvěř , podporují v krajině zvěř drobnou , zpěvné ptactvo …. Bezmeznou ochranou vyvolených druhů a bez zasahováním v krajině to to co se děje půdě a lesům to nezachráníte , kopáním do myslivců už vůbec ne , chápu vy jen potřebujete zblbnout laickou veřejnost
Odpovědět
RP
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2026 18:59 Reaguje na RadekAno. Vzhledem k tomu, že lidé vyhubili megafaunu a narušili potravní pyramidu, (aby mohli žít v takovém množství) musí ji nahradit. Tygra, lva,.. medvěda, vlka... mamuta, nosorožce... musí nahrazovat myslivec.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.3.2026 20:10 Reaguje na Slavomil VinklerNejen velké šelmy nahrazuje myslivec, ale i vzteklinu u menších, velké býložravce nahrazuje harvestor a lakatoš ("fůůj!"-), nebo též vojenská technika.
Odpovědět
Pe
Petr
21.3.2026 21:30 Reaguje na Karel ZvářalTakže je všechno v pořádku, příroda se raduje, všeho živého přibývá a ani budky už věšet nemusíte :-)
Odpovědět
va
vaber
22.3.2026 08:02 Reaguje na Slavomil VinklerJe to jednoduché jak facka, myslivci nahradí megafaunu, národní parky budešme uklízet a řádně v nich pěstovat rostlinky a už je biodiverzita vyřešena.
Kde se takoví nedocenění odborníce berou. Šup s nima na MŽP.
Odpovědět
Kde se takoví nedocenění odborníce berou. Šup s nima na MŽP.
Karel Zvářal
22.3.2026 08:28 Reaguje na vaberOpakovaně píšu, že člověk je ten nejklíčovější ze všech klíčových druhů. Tak jako zahradník má na záhonech různé druhy zeleniny, dokáží lesníci vypěstovat pestrý les, kde je mnohem pestřejší život (flóra, fauna), než v "ikonické" sm/NP plantáži.
A jinak: člověk se učí celý život, ale musí především chtít se něco nového naučit a nelpět na duháckých bezzásahových dogmatech.
Odpovědět
A jinak: člověk se učí celý život, ale musí především chtít se něco nového naučit a nelpět na duháckých bezzásahových dogmatech.
va
vaber
22.3.2026 09:16 Reaguje na Karel ZvářalAle vždyť člověk zasahuje všude, ne že nesmí zasahovat . Spory jsou jen o malá vymezená území. Nikdo člověku nebrání vypěstovat lesy , mít pole a krajinu kde se to bude životem jen hemžit. Proč si na tyto skvělé metody nevezme jiné území ,proč zrovna chce NP ,jen tam se mluví o bezzásahu.
Ochránci zavedli do přírody některé druhy ,někdy špatně ,ale to není důvod klesající biodiverzity,ani myslivci to nezavinili. To je jisté.
Odpovědět
Ochránci zavedli do přírody některé druhy ,někdy špatně ,ale to není důvod klesající biodiverzity,ani myslivci to nezavinili. To je jisté.
Karel Zvářal
22.3.2026 10:13 Reaguje na vaberNjn, vždyť... NPŠ není "malé vymezené území", ale pořádný kus krajiny, kde člověk zařídil sm plantáž. A tu vyhlásit za (okamžitý) bezzásah může jen ***. A právě že u plánovaného NP Křivý klát nedovedli říct, co z těch chráněných maloplošek přibude za "exoty". Vzdělaní hlídači bezzásahu - no neberte to!-)
Odpovědět
va
vaber
23.3.2026 07:49 Reaguje na Karel ZvářalJá bych řekl, že v NP jde hlavně o stavění ,zabírání místa pro ,,rozvoj,, a ti kteří bojují proti bezzásahu, bojují hlavně o ekonomické využívání území NP a vůbec jim nejde o přírodu a bezzásah používají jen jako odstrašující příklad ,aby dostali na svou stranu veřejnost.
Odpovědět
Ra
Radek
23.3.2026 09:02 Reaguje na vaberCo je obdivuhodné na tom že se chválí šumava za to že mají na 1ha 100 000 jedinců smrku , že tam funguje přirozená obnova ….nemají genofond semen jako NP , proč nepomůžou výsadbou , to stejne se děje v NP české švícarsko , tam pozorují z obdivem pionýské dřeviny , nám se tady obnovuje bříza . Ne lidem co jsou proti nezasahování jede o přírodu , jim nejde o rozvoj hotelu a turistického ruchu , mýlíte se .
Odpovědět
va
vaber
24.3.2026 08:15 Reaguje na RadekMožná některým jde o přírodu ,ale mají naivní představu ,že příroda potřebuje pomáhat.
Odpovědět
Ra
Radek
24.3.2026 10:14 Reaguje na vaberAsi se shodneme že je zásah a zásah , pokud rostou stromy 20cm od sebe a já jim probírkou uvolním místo k růstu , podpořím je v podstatě ve všem co potřebují k životu , to je fakt . Nač čekat 100 let než to samé za mě udělá příroda . Tak by se dalo pokračovat …..
Odpovědět
va
vaber
25.3.2026 08:04 Reaguje na RadekJo ,samozřejmě, rozumné zásahy je možno dělat všude, i když kdo ví jaké benefity, pro další generaci stromů, mají pionýrské ryche rostoucí dřeviny.
Jen na té Šumavě se bojovalo o zásahy hlavně proto ,aby se mohlo zpeněžit dřevo a do lesů mohla vtrhnout těžká technika.
Každý kdo mluví o Šumavě jako o opečovávaném Lese by si měl přečíst Klostermannův popis lesů Šumavy.
Odpovědět
Jen na té Šumavě se bojovalo o zásahy hlavně proto ,aby se mohlo zpeněžit dřevo a do lesů mohla vtrhnout těžká technika.
Každý kdo mluví o Šumavě jako o opečovávaném Lese by si měl přečíst Klostermannův popis lesů Šumavy.
MU
MK
Majka Kletečková
21.3.2026 20:26Kdyby myslivci snížili stavy černé zvěře tak na setinu dnešního stavu, brzy bychom v přírodě zaznamenali významný nárůst druhové rozmanitosti.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.3.2026 20:45 Reaguje na Majka KletečkováRozmanitosti ani né, ale početnosti určitě. Ovšem velmi dočasný, neb na nabídku prasaty nesežrané "biomasy" by zareagovali nárůstem početnosti jiní predátoři (liška, jezevec, káně...). Proto naši předkové regulovali všechny predátory (prasátka na nulu), aby ochránili svá políčka a chovy - no a těžila z toho celá příroda. To byl zlatý věk diverzity i denzity. Kdo neviděl, neuvěří...
Odpovědět
ss
ss
MU
Michal Ukropec
22.3.2026 07:45 Reaguje na Karel ZvářalMajka Kletečková nebo Dušan Utínek potřebují někoho nenávidět. O přírodu jim vůbec nejde.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.3.2026 11:28 Reaguje na Majka KletečkováMůžete být konkrétní a říci kolik ta vaše setina vlastně je? Číslo. Jen blbě neurčitě kecáte tak prosím alespoň jednou buďte ve výrazech přesná a adresná. Chci znát jen to vaše číslo o kterém se zmiňujete. Kolik prasat je ta setina dnešního stavu?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.3.2026 10:51Proboha, tento člověk má být odborný lesní hospodář, poradce v oblasti ochrany přírody a soudní znalec v těchto oborech a přitom píše takové nesmysly či spíš vymýšlí si dalši a další lži. Jak jinak se dají nazvat takové nehoráznosti, ako :" i ta srnečka pasoucí se na květnaté louce zahubí ubohé květinky a na nich se pak nemohou pást včeličky a jiní opylovači, takže i ty stále omílané neúměrné stavy zvěře, jsou příčinou úbytku naší biodiverzity, protože opylovači se nemají na čem pást"nebo že" že přemnožená spárkatá zvěř dokonale vypase dostupné bylinné patro" atd. Takový člověk raději podpoří nesmysly o milionu divokých prasat u nás, než by řekl pravdu která mu nepasuje do krámu. Přesně kvůli těmto lidem se nemůže měnit zákon o myslivosti. Dovede si někdo představit, že by takový " nýmand" měl například rozhodovat kolik zvěře má kdo ulovit a jaký postih za nesplnění nesmyslné výše lovu dostane? Dovede si někdo představit, že o myslivosti by měli rozhodovat lidé nenávidící myslivce a myslivost? Já ne.
Odpovědět
Ra
Radek
24.3.2026 20:33 Reaguje na Jarek SchindlerPokud byl opravdu v poradním týmu při tvorbě novele zákona o myslivosti , se nedivím že to byl paskvíl . Jak tohle muže obyčejný myslivec ovlivnit ?
Odpovědět
