https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/edvard-n-sequens-jaderna-energetika-neni-resenim-klimaticke-krize
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Edvard  Sequens: Jaderná energetika není řešením klimatické krize

29.11.2019
Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren.  Pokud by to byla pravda, máme fatální problém
Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren. Pokud by to byla pravda, máme fatální problém
Zástupci České republiky v čele s předsedou vlády odjíždí na výroční konferenci OSN o změně klimatu COP25, která začne 2. prosince v Madridu a má hledat cesty k odvrácení klimatické krize, s prázdnýma rukama. Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren. Pokud by to byla pravda, máme fatální problém. Museli bychom spalovat hnědé uhlí pro výrobu elektřiny přinejmenším do roku 2040, kdy nejdřív by se teoreticky mohlo podařit jeden jaderný blok v Dukovanech postavit.
 

Že by reaktorů snad mohlo být více, to vyvrací i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl: „Postavit 2 bloky do roku 2040 na to prostě ta země sílu ekonomickou ani personální, ani strojírenskou v podstatě nemá."

Případné vládní rozhodnutí o stavbě nového reaktoru znamená rozhodnut o veřejné finanční podpoře pro jím vyráběnou drahou elektřinu, která dorovná rozdíl oproti levnějším zdrojům. Podpoře, kterou by zaplatili spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci a která by mohla být vyšší, než dnešní platba na rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle aktuální studie banky Lazard je nejnižší cena elektřiny z nových jaderných reaktorů 106,2 eur/MWh. Vedle toho cena elektřiny na pražské burze je sotva poloviční - 48,4 eur/MWh [3]. Pro srovnání 54 eur/MWh pak byla průměrná cena 37 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 202,6 MW, které uspěly na poslední německé aukci na začátku měsíce.

Skrývání skutečných nákladů, které by přinesla stavba 5. bloku v Dukovanech, je patrně tím důvodem, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá Calle zpřístupnit ekonomickou Analýzu investorských modelů výstavby nového jaderného zdroje.

Jaderná energetika nemůže být účinný recept pro řešení klimatické krize nejen pro to, že je drahá, staví se velmi dlouhou dobu a pominout nelze ani riziko jaderných havárií. Není to čistý zdroj, pokud nechceme zanedbat problematickou těžbu a zpracování uranové rudy a tisíce tun vysoceradioaktivních odpadů, které budou zatěžovat ještě mnoho dalších generací. Nejde ani o bezemisní zdroj, jak tvrdí ministr Havlíček s odkazem na úředníky v Bruselu, jaderná energetika také zanechává svoji uhlíkovou stopu. V případě České republiky pak i stávající jaderné elektrárny přispívají k vysušování naší krajiny, když pro chlazení každým rokem odpaří stovky milionů hektolitrů vody, kterou vítr odnese. Stanovisko „Nové jaderné reaktory nejsou řešením“, přijala také asociace nevládních ekologických organizací Zelený kruh.

Naši vládní představitelé jedou na klíčová jednání o řešení klimatické krize do Madridu doslova s prázdnýma rukama, pokud chtějí jako podmínku odstavení uhelných elektráren nabízet stavbu nových reaktorů. Ty ale kvůli době stavby a extrémním nákladům přinést skutečnou náhradu nemohou. Ani v takovém objemu nejsou připravovány. A bohužel s dnešními plány ministerstva průmyslu na jen plíživý rozvoj obnovitelných zdrojů energie se potřebný obrat ke snížení našich vysokých emisí udělat nedá.


reklama

foto - Sequens Edvard
Edvard Sequens
Autor je předseda ekologické organizace Calla.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

29.11.2019 20:02
Skrývání skutečných nákladů vidíme především u oze parodií na elektrárny. Nízké ceny elektřiny na burzách je dána výlučně tím, gigantickými dotacemi do oze parodií na elektrárny a tím, že ji operátoři mají povinnost vykupovat. To je samozřejmě dlouhodobě neudržitelný stav nejen proto, že to má katastrofické ekonomické dopady ale také proto, že se nevyplatí stavět stabilní nedotované zdroje, a to nejen jaderné. Postupné zavírání stabilních zdrojů a marné pokusy o jejich nahrazování extrémně drahými ale v této roli nepoužitelnými oze parodiemi jsou nejrychlejší cestou k blackoutu. Řešením jakékoli krize, zcela určitě nejsou z prstů vycucané dojmy zelených fanatiků, kteří se vydávají za odborníky na energetiku.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:36 Reaguje na
Přesně tak.

Křiváci, lháři a demagogové se odkazují údajně na rovný trh, ale ten už dávno v cenách elektřiny neexistuje...
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 15:20 Reaguje na
Když mluvíte o dotacích, měl byste zmínit, že dotace do fosilní i jaderné energetiky jsou vyšší než do obnovitelných zdrojů a to i přepočteno na vyrobenou jednotku elektřiny. Příklad z Německa (kde je přeci jen transparentnější prostředí) mezi roky 1970 a 2010 bylo uhlí subvencováno 421 miliardami euro, jádro 219 a OZE 102 miliardy euro (podle prof.Claudie Kemfert).
Podle World Economic Forum jsou OZE od roku 2016 levnější než z klasických zdrojů.
Banka Lazard uvádí celkové cenové hladiny pro vítr a FV, které jsou nižší než průběžné náklady (marginal costs) jaderné a uhelné elektřiny.
Odpovědět
sv

3.12.2019 19:21 Reaguje na Milan Smrž
A to jste si vycucal z kterýho prstu? Realita je taková, že v Německu se od počátku tzv. energiewende tedy od roku 2001 oze parodie na elektrárny každoročně dotují 20 miliardami eur, se stoupající tendencí. Za celou dobu to prozatím bylo více než půl bilionu eur. A samozřejmě se zde jedná pouze o přímou dotaci do výroby oze parodie na elektrárny. Vůbec zde není započítáno dotování vývoje oze, nemluvě o gigantických nákladech, které oze parodie generují v souvislosti s nutností postavit tisíce kilometrů nových vedení a s akumulací. Zde se náklady na oze parodie na elektrárny, které žádný vyIízaný oze ideolog do dotací nezahrne, vyšplhají na další stovky miliard eur. Naproti tomu ten samý oze ideolog do hypotetických dotací do klasických zdrojů zahrne každý prd.
A protože jsou "levnější" jsou oze parodie na elektrárny stále dotovány a bez dotací jakékoli investice do oze stojí, že.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2019 20:26
Pane Sequensi, jaké jsou tedy v ČR lepší varianty k dostavbě JE? Vy v článku operujete s čísly, které pro ČR nemusí platit. A myslíte si, že za slíbenou výkupní cenu 106EUR/kWh se někdo u nás bez dalších dotací přetrhne stavět výrobny na bázi OZE? A to ještě bude za nemalé prostředky potřeba zajistit energetickou bezpečnost kvůli fluktuaci výkonu OZE.

Opravdu si myslíte, že v ČR je možné do roku 2040 nainstalovat 10 GW výkonu (náhrada Dukovanské dostavby) ve větru a FV pouze slibem výkupní ceny 106EUR/kWh? Navíc drtivá většina stávajících OZE již v té době bude nefunkčí - problém s likvidací odpadu.

Ano, mohu brojit proti nějaké variantě, musím ale mít v záloze něco lepšího. Prokažte to, prosím, úplnými a pravdivými údaji a nebojte se o tom vést věcnou diskusi!
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tak.

Nejrůznější lobisté za zelenou energii ví naprosto přesně, co nechtějí i co chtějí. Ale nikdy při té příležitosti neřeknou, že jejich cesta je technicky nezrealizovatelná a pro nás nezaplatitelná...
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 15:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Lepší variantou je kombinace OZE: mohu připomenout studii profesora Christiana Breyera z finské univerzity v Lappeeranta, který pro ČR a Slovensko navrhuje následující složení zdrojů: 43 FV, 29 vítr a 18 odpadní biomasa (v %).
Lepším řešením jsou PEB budovy, které vyrábějí více energie než samy spotřebovávají, např. energetická rekonstrukce Vídeňské univerzity, která trvala 2 roky a za 8 let se zaplatí.
Lepším řešením jsou příklady, např. okres Rhein Hunsrueck, který v roce 2020 bude z místních obnovitelných zdrojů vyrábět pětinásobek své vlastní spotřeby.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.12.2019 16:59 Reaguje na Milan Smrž
Tak 43 FV a 29 vítr bych doporučil např. pro Čad nebo Súdán, kde když nepere sluníčko, tak aspoň fouká. U nich v těch písečných pláních to těm potemníkům bude šumák. V české kotlině to jádro je prostě jistota.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 17:13 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, jistota ekonomického kolapsu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.12.2019 17:29 Reaguje na Milan Smrž
Jádro jako jistota před black-outem. Inverze a bezvětří, TO by byl kolaps v ráji větrníků a solárních panelů.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

3.12.2019 05:50 Reaguje na Karel Zvářal
Vážený, Vy nerozumíte tomu, že nejde o FV na plném slunci, ale o FV při zatažené obloze. Ploch na budovách je dost, asi trojnásobně, ale stále jsme raději závislí na drátech vedoucích do našich příbytků.
Exportovaná elektřina z ČEZu (většinový vlastník stát) sice přináší dividendy, ale pokud se započítají i náklady na těžbu a sanace po těžbě, tak uhlí prodělává.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.12.2019 06:45 Reaguje na Katka Pazderů
:-)) Kdyby pánové Bursík a spol. přišli s propagací FV na budovách od začátku, tak je budu podporovat všemi deseti. Ten solární biznis, který rozjeli, má dozvuky ještě dnes, kdy se soudí o legalizaci povolenek... v Česku normální. Nebojte, solární kalkulačku mám od osmdesátek, a běží v bytě, kam slunce nepáchne. Jak jste si ráčila všimnout, o uhlí jsem ani necekl, to je dědictví, které necháváme z ekonomických a sociálních důvodů pomalu doběhnut. A čezu půjdou dividendy z jakéhokoliv zdroje, o to nemějte obavy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2019 11:21 Reaguje na Katka Pazderů
Pak ale elektrárny musíte 10x předimenzovat, aby to stačilo i pří zimním pošmournu a v létě FV vypínat. A na to máte? Zkuste si to sama za své!

Odpovědět
KP

Katka Pazderů

3.12.2019 05:51 Reaguje na Karel Zvářal
To karel Zvářal
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2019 11:16 Reaguje na Milan Smrž
Kolik střech a fasád je třeba pokrýt FV a kolik pozemků zastavět větrníky? Zkuste to spočítat a vraťte se do diskuse. A to vše po 20 letech obnovovat a všechno to regulovat a zálohovat. Až si to spočítáte, sám jistě uznáte, že propagujete nesmysly.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

29.11.2019 21:11
Pan Sequens a zelené organizace se absolutně nepoučili. Stále místo snahy o snížení emisí CO2 bojují proti jednomu z nejdůležitějších nízkoemisních zdrojů. V Evropě produkuje jádro 50 % nízkoemisní elektřiny a mnohem více než fotovoltaika a vítr. A to i přes intenzivní kampaň lidí typu Sequense. Francie, Švýcarsko, Švédsko, Ontário i Slovensko ukázaly, že lze dosáhnout nízkoemisní elektroenergetiky. Německo, právě kvůli kampani boji zelených organizací a lidí jako Sequens má jednu z nejšpinavějších elektroenergetik a mnohonásobně větší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny než Francie.
Jaderná energetika opravdu není bezemisní, je nízkoemisní. Ovšem její emise na jednotku vyrobené jsou srovnatelné nebo nižší než jsou u větru či fotovoltaiky.
Pokud se podíváme na předchozí kampaně organizací, za které vystupují lidé jako Sequens, tak kvůli ním nemáme v Temelíně čtyři reaktory a jen dva. A málem jsme neměli i tyto dva, bylo to jen o chlup a málem se Bursíkovi a spol povedlo výstavbu Temelína zastavit úplně. Stejně tak jsou Bursík, Sequens a jemu podobní za průšvihem s dotacemi na fotovoltaiku.
Celou dobu tvrdí pan Sequens, že se má výstavba jaderných bloků odložit, že je čas a najednou zase, že už je pozdě. Ano, postavení jaderných bloků nějakou dobu potrvá. Ovšem větrníky, které by dokázaly dodat ekvivalentní množství se nepostaví vůbec. Stačí se podívat na zkušenosti z výstavby větrných elektráren v Německu. Tam v Bavorsku, které má podobné geografické podmínky, dodávají větrné elektrárny jen pár procent elektřiny a už nyní je situace, že je obyvatelstvo dramaticky proti další výstavbě. Ono mít vrtule v každém směru pohledu není moc příjemné. V posledních letech se nová výstavba větrníků v Německu téměř zastavila.
Fotovoltaika v Německu dodává pouze okolo 10 % a to je hranice, která se bez vyřešení ukládání elektřiny bude jen velice těžko překonávat.
Čím tedy chce pan Sequens nahradit Dukovany, které doslouží a uhelné elektrárny? Plynem? Pěstováním kukuřice a bioplynem? Spalováním stromů? Budeme je i my vozit s Ameriky?
Nedávno pan Rovenský prohlásil toto: Němci chtějí uzavřít uhelné elektrárny do roku 2038, my můžeme dříve, protože nezavíráme jaderné bloky. I pan Rovenský otevřeně přiznává, že právě kampaň podobných organizací v Německu, jako vede u nás on a pan Sequens způsobila, že Německo musí dlouhodobě těžit, dovážet a spalovat uhlí. Je tak jasné, že v případě pravdivosti oba z antropogenního oxidu uhličité, jsou jedněmi z hlavních viníků toho, že se je nedaří omezovat rychleji právě pan Sequens a jemu podobní. Reálně i teď bojuje hlavně za fosilní paliva.
Odpovědět
ig

29.11.2019 21:51 Reaguje na Vladimír Wagner
V jednom bodě bych s Vámi nesouhlasil a to v tom, že Bursík může za to, že se nepostavily dva bloky Temelína. Za to si můžeme sami a to tím, že dáváme příliš mnoho důvěry falešným věrozvěstům jako jsou pánové Sequens nebo Bursík. Už v dobách kdy se zvažovalo jak dál s Temelínem bylo jasné, že tihle novodobí Hérostratové mají jediný úmysl škodit, ale přesto jim veřejné mínění podlehlo. Doufám, že teď když už jsme zocelení názorovým bahnem na sociálních sítích, tuhle chybu podruhé neuděláme :-)
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

30.11.2019 09:06 Reaguje na Vladimír Wagner
Naprosto s Vámi souhlasím.

Jen malé doplnění:
Kdysi byl jmenován jako vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška - filozof a novinář. Jeho jedinou kvalifikací bylo, že to byl disident. Takže se nemůžeme moc divit současné situaci.

Německo sází na plynové elektrárny. Ale ty také zdaleka nejsou bezuhlíkaté. Výstavba plynových elektráren je jistě rychlejší a levnější než stavba JE, ale samotný provoz plynových elektráren je dražší. Kromě toho, ne každý stát je tak bohatý, aby spoléhal na poměrně drahý plyn. Stále si myslím, že se stane zázrak a že v Německu dostanou jejich politici rozum a nesmyslné uzavření JE si rozmyslí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2019 10:44 Reaguje na Mirek Bárta
Navíc bude Německo ekonomicky a politicky závislé na Rusku (což není úplně špatně).
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 14:59 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane Wagnere, pokud srovnáme německé a české výkupní ceny fotovoltaického proudu, tak zjistíme, že od roku 2006 do roku 2012 byly v ČR tyto ceny vyšší než v Německu, v roce 2010 dokonce o více jak 60%. U velkých FV elektráren byla v ČR diference ještě větší, s ohledem na malý cenový rozdíl mezi malou a velkou fotovoltaikou. To je samozřejmě skandální a poškodilo to celé odvětví. Jestli to bylo takhle cílené je spekulace.
Není to ale vina kohokoli jiného, než parlamentu. Otázka kterou si můžeme položit, může být: jakou měrou se podílely akcie na doručitele?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 15:47 Reaguje na Milan Smrž
Vážený pane Smrži, poměrně velmi přesně je celý průběh fotovoltaického průšvihu popsán v jednom z tehdejších článků. I z něj je jasné, že hlavní podíl na něm mají spolu s panem Bursíkem i další lidé jako on a Vy, kteří masírovali poslance, jak už rychle nahradí Temelín fotovoltaika a jak je třeba ji rychle stavět a hlavně, jak je třeba tomu regulačnímu úřadu zabránit, aby mohl rychle snižovat výkupní cenu a házet klacky pod nohy rychlé výstavbě fotovoltaiky, která měla podle Vás ten Temelín nahradí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 15:47 Reaguje na Vladimír Wagner
Ještě odkaz na ten zmiňovaný článek: https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2019 13:29 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, to ERÚ již v roce 2005 nastavil podporu OZE jiným způsobem a výše než stanovil zákon, porušil tím ústavu a tehdejší vedení ERÚ se dopustilo trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele. Další problém je, že to relevantní orgány státní správy nechtějí vyšetřit, proč asi?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

29.11.2019 21:34
Netřeba se vzrušovat. Dnes EU kryje svoji energ. spotřebu
z cca 54% dovozem zejména z Ruska (34%) a Norska (17%) -ropa,zemní plyn .

Cca 100% el. energie si vyrobí sama , složení podle zdrojů je :

jádro 25,5 %
OZE 28,4 % (solar 4 + wind 12,2 + hydro 11,81+ geotherm. 0,4)
konvenční
(plyn,uhlí) 45,9

cca 100%

OZE jak známo nejsou výkonově stabilní (fouká-nefouká, svítí-nesvítí, teče-neteče)= musí být něčím zálohovány.
Jádro EU nechce rozvíjet .
Na plynu a ropě z Ruska EU nechce zvyšovat svoji závislost(strategická bezpečnost).

Pokud nedojde k zásadnímu průlomu (např. termojaderná fúze, vodíkové hospodářství ) nebo změně náhledu na JE ,potom tato rovnice nemá řešení. OZE z podstaty věci nemohou nahradit energii z jiných sektorů.

A to se navíc požaduje ekonomický růst = zvýšená spotřeba energie!

Takže v Madridu se udělá běžné řečnické cvičení , snad se i něco sepíše , ale v reálu se nic podstatného nezmění .
Pokud změna klimatu nebude mít skutečně razantní dopady na současnou společnost, tak není a nebude společenská vůle skutečně něco měnit.

Odpovědět
VK

Václav Kain

29.11.2019 23:14
Myslím,že s naší fotovoltaiky jsme náležitě poučeni kolik by nás to jejich šílenství stálo.Veškerou půdu zasrat panely a vrtulemi.Vždyť potraviny můžeme dovážet a nebo ne?Zaplať pánu Bohu,že se ještě za komunistů rozjel Temelín kde jsem pracoval jako šéf montér pod firmou Montas H.K.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

30.11.2019 08:44
Pro pobavení uvádím část e-mailu, který jsem E. Sequensovi poslal po jeho rozhlasovém pořadu 16, 10. 2019:

Je hrozné, když se někdo vyjadřuje k něčemu, čemu nerozumí. Ale chápu, že Vaše projevy, pokud jde o jadernou energetiku, rádi poslouchají v organizaci Duha nebo ve Sdružení pro ochranu prostředí a jiní ekologičtí aktivisté. Omlouvá Vás to, že v této oblasti nemáte žádné vzdělání, a jen opakujete názory, které mnoho laiků chce slyšet. I přes ocenění, která uvádíte ve svém životopise, nechápu, jak Vaše názory někdo může brát vážně. ...

Bylo by dobré, kdyby pořadatelé pořadů s Vámi do pořadu pozvali také oponenty Vašich názorů. V ČEZu nebo v pracovní skupině J. Míla, vládního zmocněnce pro dostavbu Dukovan, je kvalifikovaných pracovníků jistě mnoho.

Odpovědět
MM

Milan Milan

30.11.2019 08:58
Přesně tak to je. JE není řešením, rizika a zátěž pro desítky budoucích generací, i pro okolní přírodu jsou snad vyšší než kdy jindy, polyká miliony hl vody jinak nepoužitelné v případě havárie dokonce smrtící, o dolování,dopravě a ukládání paliva ani nemluvě..... A stát dělá vše pro potřebu další elektřiny v domácnostech včetně dotovaných kotlů,elvytápění,čističek,města plné kamerových systémů,měřičů rychlosti, zahraniční montovny na našem území jejichž zisk nelze použít k sananci škod apod., prostě konzum elektřiny, lesy zdevastované, silnice nedostavěné, krajina zabetonovaná ale voda odtéká kvalitními trubkami zbůhdarma krajinou....i to je výsledek "dobré" hospodářské politiky polistopadových vlád. Ale vše souvisí se vším.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

30.11.2019 20:44 Reaguje na Milan Milan
Nic proti - ovšem větrník a solární elektrárny též nejsou řešením.

pregnantně - jaderná elektrárny o výkonu 1GW vyrábí 80 procent času.. větrník při nejlepším 20 procent.

Bude li dodávat tuhle dobu nějakých 2,5MW (průměrná vrtule) tak jich na nahrazení jedného temelínského reaktoru potřebujete 1700. + samozřejmě k tomu akumulaci která těch 20 procent času dokáže požírat 3GW které pak následně bude rychlostí 1GW uvolňovat.

pro pokrytí spotřeby ČR pokud bychom brali dohromady jen elektřinu a teplo - potřebujeme 40GW výkonu. To máme bratru 70000 větrníků.

nebo pokud bychom to chtěli v soláru který má v ideálním poledni v létě tak 250W na metr čtvereční - bychom jich na 1GW potřebovali 16km čtverečních - plus stejnou akumulaci jako na ten větrník.
(v létě to má ten větrník lepší než v zimě tudíž tady by jsme museli akumulovat i půl roku)

Celá čistá plocha střech Prahy nestačí na nahrazení jednoho Temelína i pokud by všechny sklepy Prahy byly plné akumulace.

640km čtverečních solárních panelů + zálohy na celou spotřebu...

Ke všemu tomuhle navíc musíte postavit dráty, vrtule v lesích budou vibracemi otravovat prakticky veškerou faunu co v nich žije (co se mne týká výstavba větrných elektráren by měla být tolerována jen zcela mimo zalesňěné oblasti - ideální by bylo stavět je přímo ve velkých městech kde už tolik škody neudělají)

takže - tzv "OZE" - též nejsou řešením danné situace.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:44 Reaguje na Vaclav Sobr
To si bohužel průměrný zelený maggor nedokáže ani uvědomit, ani představit.

Proto má tak strašně jednoduchou představu, jak zelené technologie spasí svět. Přitom to dnes není ani technicky možné.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 15:46 Reaguje na Vaclav Sobr
Čistá plocha vhodných berlínských střech, podle berlínské studie poskytuje 4400 MW (25% spotřeby),technicky 9000 MW.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 16:47 Reaguje na Milan Smrž
Pokud se podíváme na realitu, tak velká část fotovoltaiky v Německu je mimo střechy už nyní. Je tak vidět, jak realistické jsou tyto odhady.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 17:16 Reaguje na Vladimír Wagner
Gerhard Stryi-Hipp: Solarstrom – ideale Lösung für Großstädte, Erneuerbare Energien 2019/06, s. 102–103
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 18:03 Reaguje na Vladimír Wagner
V současných aukcích pro fotovoltaické zdroje v Německu opravdu nevítězí střešní konstrukce.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:46 Reaguje na Milan Milan
A pročpak nám nic neříkáte o rizicích nejaderných technologií výroby elektřiny. To se Vám nehodí do krámu, že ? To byste se taky mohl dozvědět, že ty zelené technologie mají taky své mouchy...
Odpovědět
MM

Milan Milan

30.11.2019 09:00
Přesně tak to je. JE není řešením, rizika a zátěž pro desítky budoucích generací, i pro okolní přírodu jsou snad vyšší než kdy jindy, polyká miliony hl vody jinak nepoužitelné v případě havárie dokonce smrtící, o dolování,dopravě a ukládání paliva ani nemluvě..... A stát dělá vše pro potřebu další elektřiny v domácnostech včetně dotovaných kotlů,elvytápění,čističek,města plné kamerových systémů,měřičů rychlosti, zahraniční montovny na našem území jejichž zisk nelze použít k sananci škod apod., prostě konzum elektřiny, lesy zdevastované, silnice nedostavěné, krajina zabetonovaná ale voda odtéká kvalitními trubkami zbůhdarma krajinou, s odpadkymi si nevíme rady....i to je výsledek "dobré" hospodářské politiky polistopadových vlád. Ale vše souvisí se vším.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.11.2019 14:29 Reaguje na Milan Milan
Můžete mi prosím objasnit, jaký je (při stejném výkonu) rozdíl mezi jadernou a uhelnou elektrárnou ve spotřebě vody? A proč by voda z parního okruhu, která s radioaktivitou vůbec nepřichází do styku, měla být smrtící? To je smrtící i ta z uhelné či plynové elektrárny?
A jaký vliv mají kotlíkové dotace na zvyšování spotřeby elektřiny v domácnostech?
Vadí vám čističky? Chcete řeky raději bez života a plné ho..n?

Milane, Milane... Nevím, co to hulíte, ale měl byste s tím přestat.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 15:55 Reaguje na Karel Ploranský
Rozdíl zde je. Jádro celkem s výrobou paliva spotřebuje na GJ 0,396-1,017 m3 vody, zatímco uhlí 0,308 - 0,742 m3/GJ. Zde je zdroj:The water consumption of energy production: an international comparison
E.S. Spang, W.R. Moomaw, K.S. Gallagher, P.H. Kirshen and D.H. Marks,8 October, 2014 
A proč, protože JE mají nižší termodynamickou účinnost.
Řeky bez života? Ano, ale v případě jaderných elektráren (pokud nejsou na moři), ale i uhelných. Díky příliš teplé vodě v řekách bylo vypnuto:
červenec 2006: zastavena JE Garoña na řece Ebro ve Španělsku
srpen 2018: zastaven provoz 4 JE ve Francii, 2 JE ve Švédsku, omezen provoz v některých JE ve Finsku, Německu a Švýcarsku
červenec 2019: provoz omezen o 5,2 GW ve Francii na 6 reaktorech
Myslíte si, že se teplé vlny nebudou opakovat?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 16:45 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, tyto problémy lze řešit tím, že se využijí chladící věže. Uváděné příklady odstavování se týkají případů, kdy se jedná o přímé chlazení do řeky nebo moře. Nemusely by se odstavovat v případě , že by měly chladící věže.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 17:17 Reaguje na Vladimír Wagner
Čím pane Wagnere chladí chladící věže? Odparem nebo jinak?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 18:53 Reaguje na Milan Smrž
Podíl odparu závisí, jestli využijete mokré nebo suché chlazení. U mokrého chlazení, které je využito i u našich jaderek a tepelných elektráren se využívá jak ochlazování vzduchem (velký povrch a tím i převod tepla) i využití vypaření, tedy velká ztráta tepelné energie při přeměně skupenského tepla a odpaření malé části vody. U suchého chlazení, které se využívá dominantně v případech velkého nedostatku vody, to je bez vypařování s nuceným oběhem vzduchu. Jsou přitom potřeba větší povrchy. Populárně jsou různe druhy chlazení popsány třeba zde: https://oenergetice.cz/elektrina/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 17:38 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Smrži, chladící věže zvyšují velmi silně efektivitu chlazení a tím i potřebu vody. A dále snižují závislost na teplotě vody v řece a její ohřev.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2019 15:29 Reaguje na Milan Milan
Je to takový chaotický příspěvek...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2019 09:42
Levnější zdroje než jaderné prostě neexistují, v kategorii toho, co skutečně funguje.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.11.2019 14:13
Rád se podepíši pod každé slovo z toho, co zde k těm blábolům píší všichni ostatní - ovšem s výjimkou pana Milana Milana.
Zdůraznit chci zejména to, na co poukazuje ig: že lidé jako pan Sequens, kteří sní nereálné sny o pokrytí veškeré spotřeby energie pomocí OZE, zavinili ztrátu nejméně 15 let, během kterých se mohla výstavba JE v klidu připravovat. Řešení, které nakonec stejně bude tím jediným i pro Němce.
Kdyby byla nějaká spravedlnost, měli by za to pykat, protože národu způsobili větší reálnou škodu než Viktor Kožený, Zdeněk Bakala a další tolik proklínaní darebové dohromady.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.11.2019 20:04 Reaguje na Karel Ploranský
Ono je vůbec signifikantní, že mezi odpůrci jaderné energetiky není snad nikdo, kdo má vzdělání v oboru jaderné fyziky.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:48 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To lze ještě pochopit. Jaderných inženýrů je skutečně hodně málo.

Ale zeleným mamlasům zjevně chybí i jen technicky uvažující lidé s VŠ vzděláním !!!
Odpovědět
ig

30.11.2019 23:07 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Nechybí, oni se jich cíleně zbavují :-) Mám na to i případovou studii - kámoš, technicky vzdělaný a logicky uvažující, se rozhodl vstoupit do strany Zelených, prostě kvůli jeho zájmu o ochranu přírody. Do pár měsíců ho vyloučili, potože nesnesli jeho věcné připomínky k jejich programu a záměrům. Oni chtějí jen snít, v horším případě bojovat a rozvracet, ale jak mají něco budovat, jsou vedle :-)
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 23:53 Reaguje na
Taky mám určitou představu, jak fungují zelené politické strany. Vyrábí záměrně problémy. Obchází kolem nejrůznějších ekologicky problematických konfliktů v zemi a snaží se je nikoli vyřešit, ale politicky se na nich zviditelnit prostřednictvím jednoduchých řešení, které ovšem často nemají nic společného s rozumným řešením a nebo se zákonem...
Odpovědět
j

jan janeček

30.11.2019 20:36
to je typická demagogie autora článku,u té jaderné-samá negativa žárné pozitivum u těch nezmiňovaných? ať taky ukáže negativa , u hlíková stopa u jádra vadí a co větší uhlíková stopa ostatních? větrná? pokud by se měli nahradit jaderné z celého světa , to se rovná 4 větrníky na 1 km2 na celé rozloze evropy , - regulace -problém atd atd
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

30.11.2019 22:35
Těžko může vláda zveřejnit smysluplnou ekonomickou analýzu, když nemá ani cenové návrhy od potenciálních dodavatelů technologie a jednotlivé projekty jaderných elektráren se od sebe výrazně liší.

Stejně tak nemá moc smysl se dívat na současné ceny elektřiny na burze, protože trh je hrubě zmanipulován dotacemi a jednostrannými regulacemi absolutně zvýhodňující zelené zdroje. Ovšem to je naprosto nesmyslný strategie z hlediska základní energetické bezpečnosti, protože stabilní síť je dnes technicky možné stavět pouze na základě základních zdrojů elektřiny jako je jádro a uhlí.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

1.12.2019 00:10
Já si myslím, že pan předseda nepřekvapil. Jadernou energetiku potenciálně prodražuje zkostnatělý a zaostalý systém statní správy. Důležitá je také nálada v evropských zemích, kde se rozholi od JE upustit. Cílem těchto zemí je tak nastavit takové legislativní a technické požadavky, mnohdy úmyslně na hranici možností, aby už nikdo žádnou JE nepostavil. Otázka je, jak dlouho tento stav může vydržet.
Odpovědět
PM

Pavel Mizera

1.12.2019 16:09
Je smutné, když eko-cosi jako je pan autor obracejí naruby informace - co víc - lžou, jako když tiskne. Pak je poslouchají jen další blouznivci. Například "tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu" vyřkne jen idiot nebo neznalec - ani jeden by se k tématu neměl vyjadřovat. Spotřeba paliva jednoho bloku temelína je necelých 20 tun za rok (90 tun v pětiletém cyklu - wiki). V tomto palivu je pouze 4,5% obohaceného uranu 235. Abychom dosáhli prvního tisíce tun, musel by se reaktor provozovat 50 let a za tu dobu bychom dosáhli 2,8tuny odpadu na TeraWathodinu. Počerady II za tu dobu vypustí 275 milionů tun CO2 a při přirozené radioaktivitě uhlíku to dělá asi 40 tun radioaktivního uhlíku čili 2 tuny radioaktivního materiálu na TeraWathodinu. Toto je srovnatelné na rozdíl od nesrovnatelné zátěže skleníkovými plyny. Abychom vyrobili dost hliníku na větrníky a dost mědi na vodiče, je třeba veškerou potřebnou energii nějak vyrobit. Bojuji-li tedy proti oteplování planety, budu jezdit dieselem, neb vypouští polovinu CO2 proti benzínu a ne blábolit o elektromobilech. Zvolím výrobu elektřiny z jádra a budu podporovat výzkum syntézy a rozhodně nebudu podporovat blábolivé zatemněnce, kteří nejsou ochotni brát v úvahu čísla a logiku a zbytečně a bez užitku nám dýchávají kyslík a vydechují CO2.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2019 18:03 Reaguje na Pavel Mizera
Radioaktivní uhlík lítá i z elektrárny na dřevěné pelety nebo na bioplyn. Dokonce ho bude na jednu kWh víc než u elektrárny na uhlí :-)
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

1.12.2019 22:24
Autor těchto blábolů ode mne 10. července obdržel následující mail, na který dodnes nenašel odvahu odpovědět. Ano, jako lidstvo ničíme přírodu, spotřebováváme více (dnešní průměrná ekologická stopa člověka = 3 gha/os), než je biokapacita planety (při 7,7 mld. obyvatel = cca 1,5 gha/os), zákonitě tedy jednou narazíme na dno, ale kvůli těmto pomatencům a jejich fantasmagoriím to ale bude o hodně dříve. Je potřeba nazývat věci a činy správnými jmény. Masová podpora OZE je zločinem na přírodě a zločinem bohatých na chudých. Ty jejich prý "čisté" zdroje jsou ve skutečnosti placeny a vykoupeny krví a bídou jiných. Řekl jsem to i na kulatem stolu k emisním povolenkám ve Sněmovně (zde je audio : http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=158483 - čas 1:35:00 – 1:39:00)a budu to říkat do té doby, dokud to nezakáže soud, jako v Německu.

Vážený pane Sequensi,
na základě našeho dnešního rozhovoru Vám malou ukázku materiálů, o kterých jsem mluvil.

Materiál s názvem „800 slov k problematice klimatických změn“ jsem vytvořil jako podklad pro diskusní fórum, pořádné HK pod patronací předsedy Senátu 20.6. V maximálně koncentrovaném textu a na mnoha grafických přílohách se snažím ukázat, jak utopická a v konečném důsledku dokonce i škodlivá, jsou momentálně prosazovaná opatření o oblasti ochrany klimatu.

Jelikož jsem si byl vědom jeho kontroverznosti, protože všechny a na všech úrovních deklarované přístupy doslova obrací na hlavu, požádal jsem některé významné ekologické kapacity o stanovisko. Od prof. Moldana jsem dostal velice překvapivou odpověď, kde jsou např. tato slova: „Nemyslím si, že ve vašem shrnutí jsou nějaké nesmysly nebo že by se mělo či mohlo něco opravit. Je to prostě velmi konsistentní a dobře vyjádřený názor a určitě dobrý podklad pro diskusi. Ovšem moje vlnová délka to není. Zejména rozhodně mám zcela opačný názor na jadernou energii. Ještě jednou velký dík za všechny materiály, je to obdivuhodná kolekce. Přemýšlím o tom a dospívám k závěru, že věc je opravdu vážnější, než jsem si dosud připouštěl. Seminář by byl výborný. “

Velmi by mne zajímal Váš názor na to, co se v nich dočtete a jak se prizmatem těchto faktů díváte na to, co jsem objevil v publikaci, pod kterou jste podepsán jako jeden z autorů (viz níže).
Jelikož ve zmíněném dokumentu nevidím žádná konkrétní čísla, jak by takový přechod na „čistou energetiku“ opravdu vypadal, co by stál a opravdu přinesl, dovolím si Vám dát takové malé zadání pro zcela jednoduché výpočty. Až se něčeho dopočítáte, tak si ta čísla porovnáme, zda jsme někdo někde neudělal nějakou chybu.

Tady je zadání:

1) Kolik % roční výroby UE (JE, celkové výroby a spotřeby energie) bychom nahradili, kdybychom na každý obydlený RD umístili typickou nabízenou FVE s akumulací do baterií (viz níže)?
2) Jaká by byla celková výše investic na pouhou samotnou instalaci?
3) Jaký výkon JE dostavbou JEDU a JETE by se za tyto investice dal pořídit?
4) Kolik % spotřeby energie by byly schopné pokrýt tyto nové JE?
5) Jaký výkon a kapacitu baterie by musela mít instalace FVE na RD, aby dokázala obden dobít baterii elektromobilu (např. VW e-Golf)?

S pozdravem a očekáváním další plodné spolupráce

Ing. Jaroslav Čížek


Výběr citací se sborníku textů – Klimatická změna, obnovitelné zdroje a občanské aktivity

Také velmi stručná kapitola Energetická účinnost a úspory energie jako by byla napsána s cílem tato klíčová opatření marginalizovat.

Naplánovat takovouto státní energetickou koncepci navzdory ekonomické re-alitě, hrozbě globální změny klimatu i celoevropskému směřování, ukazuje na tragickou úroveň dnešní politiky v České republice

Koncept by neměl být vzpomínkou na minulost jaderného byznysu a centrální ekonomiku, ale měl by mít vetknuté klíčové principy, tedy energetickou bezpečnost, dlouhodobou udržitelnost a konkurenceschopnost. Vše by měl řešit realisticky s vědomím, že Česko není izolovaný ostrov uprostřed oceánu. Naše energetika potřebuje výraznou proměnu a k tomu odvážnou a moderní vizi, pokud chce v proměňujícím se světě obstát.

Ekologické organizace – Hnutí DUHA, Calla, Greenpeace a Veronica - oproti tomu připravily alternativní koncepci naší energetiky nazvanou Chytrá energie: konkrétní a propočtený plán, jak mohou inovace a nová odvětví proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit tak znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Tato koncepce nepovažuje českou energetiku za směsici uhelných dolů a atomových reaktorů doplněnou o pár obnovitelných zdrojů a o špetku lepší využití energie. Naopak: sází hlavně na větší energetickou efektivnost, kdy dokážeme vyrobit víc za menší spotřeby paliv.

Propočet tuzemského potenciálu zelených řešení v reálné ekonomice v Chytré energii vypracoval prestižní Wuppertalský institut. Použil při tom zejména data Pačesovy komise a expertní studie o možnostech úspor energie v průmyslu a budovách od českých renomovaných agentur. Obdobně jako Pačesova komise odhaduje i Chytrá energie, že výkon domácí ekonomiky vzroste do roku 2050 téměř na čtyřnásobek.

Nejprogresivnější scénář Chytré energie,nazvaný Důsledně a chytře, předpoklá-dá, že příští vlády učiní kroky, které rozhýbou investice do energetické efektivnosti a využití čistých zdrojů energie. Propočty potvrdily, že tak lze realisticky snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny do té doby klesne oproti současnosti o 13 %, dovoz ropy a zemního plynu o polovinu. Obnovitelné zdroje mohou pokrýt v polovině století polovinu spotřeby primární energie, v sektoru elektroenergetiky pak vyrobit více než 90 %.

Prvním krokem k naplnění Chytré energie je využití možnosti zvyšování energetické efektivnosti domů a průmyslové výroby. Zajistíme tak větší výkon české ekonomiky – a lepší životní standard – s mnohem menším množstvím energie.

Růst zelené energetiky se promítne i do vzniku nových pracovních míst.




2011
Z toho obydlené
RD 1 901 126 1 554 794
Bytové domy 214 760 211 252

Celkem domů 2 115 886 1 766 046

Výroba a spotřeba elektřiny v ČR v roce 2017
https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/17553-vyroba-a-spotreba-elektriny-v-cr-v-roce-2017


Celková spotřeba v roce 2017: 62 TWh
Celková výroba v roce 2017: 87 TWh
Z toho výroba v UE (cca 40%): 35 TWh

FVE pro RD s akumulací o výkonu 4,55 kWh
Roční výroba: 4 800 kWh
https://www.solidsun.cz/sestavy/elektrarna-s-nabijenim-baterii-468

Celková plocha panelů: 28 m2
Hybridní fotovoltaická elektrárna s nabíjením baterií vyrábí elektrickou energii, která je primárně spotřebována v domě
Celková cena: 400 000,- Kč
14 x panel Sunergy 325Wp (2m2)
Záruka - 25 let na výkon panelů
Baterie LiFePo4 - PylonTech US2000 Plus - 7,2kWh
Záruka - 10 let

Kapacita baterie u elektromobilů
https://www.alza.cz/slovnik/kapacita-baterie-kwh


Elektromobil VW e-Golf VW e-Up Nissan Leaf BMW i3 Tesla S
Kapacita baterie 36 kWh 18,7 kWh 30 kWh 33 kWh 90 kWh

Odpovědět

Jan Šimůnek

2.12.2019 06:20 Reaguje na Jaroslav Čížek
Obávám se, že "Chytrá energie" není nic jiného než totální fantasmagorie, pokud nemáme živořit v nevytápěných domech o hladových přídělech na úrovni koncentráku.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.12.2019 08:42 Reaguje na Jan Šimůnek
jak slyším adjektivum "chytré" (smart) řešení v souvisloti s energií nebo dopravou, hned mi vytane představa idealisty, který je tak ukrutně chytrý, že se nezatěžuje třeba trojčlenkou nebo ohmovým zákonem.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.12.2019 08:22 Reaguje na Jaroslav Čížek
Mně tyto diskuse o jádru silně evokují seriál Na každom kilometri. V září věčně mladí radikálové, v říjnu pohádkový dědeček, nyní "režisér"... Jak praví hrdina ve známé české komedii: Je to marné, je to marné, je to marné!

Nejsem toho názoru, že naše delegace odlétá do Madridu s prázdnýma rukama. Česko má vyvážený mix zdrojů, přičemž jádro je neprávem ostrakizováno. A za to nemohou "prázdné ruce", ale něco, co svého vykupovalo JZD Slušovice:-))
Odpovědět
MD

Marek Drápal

2.12.2019 14:26
Mám pocit, že většina diskutujících panu Sequensovi do značné míry křivdí. Nicméně vybírání toho správného energetického mixu do značné míry připomíná vegetariána v masně. Žádné řešení není dokonalé ani z ekonomického či ekologického hlediska.
Šermování ekonomikou u jádra je asi ze všech zdrojů energie nejošemetnější. Stačí započítat plat jen jediného inženýra, který bude 25.000 let monitorovat hlubinná úložiště a hned rozpočet naroste o desítky miliard a podobných externalit se časem nashromáždí více.
Nerad se spoléhám na nové technologie, ale obávám se že bez nějaké nové metody ukládání energie jako je např. výroba syntetického metanu se neobejdeme. Kdybych mohl směřovat globální tok peněz, směřoval bych ho do výzkumu tímto směrem...
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.12.2019 14:45 Reaguje na Marek Drápal
Ta hůl má dva konce, takže zastánci a odpůrci jádra si tak nějak "křivdí" navzájem. Právě pan Sequens křivdí vládě, že odjela s prázdnýma rukama... Česko má jeden z nejlepších mixů, nenechalo se vybláznit do vrtulománie, stačilo i těch fotovoltarik na černozemi...

Vždycky se směji, když vláda vypočítává, kolik nás stojí ta která akce v zahraničí. Těm vojákům by šel stejně plat i u nás, za pecí by neleželi, technika by se používala, těžko se vyrábí pro deponování do kopřiv. A jestli bude někdo hlídat hlubinné úložiště za 25 tis. let, říkám hurá!, protože lidstvo překoná (přežije) klimatickou změnu, na čemž se jistě bude pozitivně podílet i jaderná energie.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

2.12.2019 16:03
Báječná diskuze. Přispěl jsem do ní některými daty.
Jinak nápad pustit se do stavby JE a otevřít ji 16-19 let poté, co ekonomická a technologická velmoc Německo své poslední jaderné elektrárny uzavře je vskutku "skvostný nápad". Kam si myslíte, že se za tu dobu posunou ceny OZE, především fotovoltaiky (perovskit, uhlíkové nanotrubičky...?) a akumulace a kam se posunou ceny jádra?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.12.2019 17:04 Reaguje na Milan Smrž
Nevím, proč bychom měli kopírovat Němce, kteří mají Severní moře, kam si mohou instalovat tisíce a tisíce vrtulí, aby mohli v případě nadbytku výkonu zásobovat zbytek Evropy. A kromě sousední velmoci jsou takoví "trpaslíci", jako Francie či Finsko, kteří jádro staví vysoko. Slováci jsou už dnes daleko před námi, jenžto jsme minimálně patnáct let zaspali dobu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2019 18:08 Reaguje na Karel Zvářal
Německo není s to tu energii z toho Severního moře odvést tam, kde je jí zapotřebí. Pouští to zčásti přes nás a Polsko. Pokud bychom se od nich odpojili (Poláci jsou na to technicky připraveni, nám by v takovém případě shořely dráty), šlo by Německo do blackoutu, protože by neudrželo synchronizaci elektrické sítě severních a jižních oblastí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

2.12.2019 17:36 Reaguje na Milan Smrž
Ono těm Němcům i s pomocí větrného pobřeží na severu se snižování emisí v energetice moc nedaří. Zde je vidět, jaký je rozdíl mezi realitou a papírovými studiemi, které pan Smrž výše prezentuje.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

3.12.2019 20:06 Reaguje na Vladimír Wagner
Oni potřebují ty plynové elektrárny, aby dorovnávaly rozdíly, když málo fouká. Ale plynová elektrárna, to je zase spalování fosilních paliv, tedy výrazná uhlíková stopa, která vyrovná ten přínos z využití větru.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist