Edvard Sequens: Mlha slov halí pravdu o modulárních reaktorech
24.4.2026 | Edvard Sequens |
Na ilustračním snímku vizualizace jaderné elektrárny s malým modulárním reaktorem.
Zdroj | Westinghouse Electric Company
Pokud ČEZ usiluje stavět hned druhý modulární rektor Rolls-Royce SMR po Velké Británii, bude cena jeho elektřiny daleko vyšší, než je cena obvyklá na trhu. Podle zprávy renomované analytické společnosti Wood Mackenzie náklady na elektřinu (LCOE) pro první generaci SMR se pohybují ve výši cca 160 eur/MWh. Studie předpokládá, že k poklesu na úroveň 85 eur/MWh dojde až kolem roku 2030, a to pouze za předpokladu masivního rozvoje této technologie. Zlevnit výstavbu SMR by měla sériová výroba modulů v továrnách a jejich montáž na místě. Tento koncept však u velkých reaktorů AP1000 od Westinghouse selhal a k žádnému skutečnému zlevnění nevedl. Obrovské zdražení pak vedlo ke konci projektu SMR NuScale v USA.
Označovat vyvíjené reaktory Rolls-Royce SMR, se kterým počítá ČEZ pro Temelín, Tušimice a další místa, jako malé je etiketní podvod. Se svojí velikostí 470 MW spadá i podle kategorie Mezinárodní agentury pro atomovou energii mezi reaktory střední a je prakticky stejně velký jako reaktory v Dukovanech a větší než reaktory v havarované japonské elektrárně Fukušima. S tím přímo souvisí i potřeba dostatku vody na jejich chlazení. Plány ČEZ v Tušimicích představené ve zjišťovacím řízení EIA počítají se spotřebou až 45 milionů kubíků vody. V době měnícího se klimatu a vysychání řek je to poměrně zásadní výzva.
Podpisování memorand a úsměvy do kamer mají skrýt, že střední modulární reaktor Rolls-Royce ještě vůbec není připraven ke stavbě ani ve Velké Británii, tím méně pak v Česku. Ke čtyřicátému výročí havárie v Černobylu je pak možná vhodné připomenout, že i kolem takto velkých modulárních reaktorů budou muset být stanovena havarijní pásma, ostraha i bezletové zóny. Zda se vůbec lze kvůli bezpečnosti srovnat s umístěním těchto nových jaderných elektráren namísto teplárenských zdrojů na okraji měst nebo vedle chemiček a rafinerií, je otázkou.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost kvůli dopravnímu napojení nového zdroje v Dukovanech
Nejvyšší správní soud zamítl stížnosti proti umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech
Vědci z AV ČR testují pevnost hornin pro nové bloky elektrárny Dukovany
Další články autora |
Edvard Sequens: Účet za Dukovany roste, výdaje půjdou i na propagandu
Edvard Sequens: Hodnocení neexistujícího modulárního reaktoru v Temelíně? Ministerstvo by tuhle předčasnou hru mělo zastavit
Edvard Sequens: Reaktor jaký svět neviděl a s podporou do roku 2080Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
EN
Emil Novák
24.4.2026 14:311) Koncept "sériové výroba modulů v továrnách a jejich montáž na místě" neselhal, tento koncept jen zatím nebyl realizován v USA, kde k žádné sériové výrobě nedošlo, ale naopak se velmi osvědčil v Číně, která reaktory AP1000 lokalizovala a sériově je staví velmi rychle a za cenu pod tři miliardy dolarů za blok.
2) "Prakticky stejně velké jako reaktory v Dukovanech" jsou co do výkonu, nikoliv co do zastavěné plochy, která má být poloviční až třetinová oproti bloku v Dukovanech.
3) Není pravda že jsou "větší než reaktory v havarované japonské elektrárně Fukušima", jsou výkonově zhruba stejně velké jako první blok ve Fukušimě, ale menší než bloky dva, tři a čtyři, které měly čistý elektrický výkon 760 MW.
4) Dosavadní uhelná elektrárna v Tušimicích taky spotřebovává vodu a výzva to pro ni není, má tam na to vodní nádrž Nechranice.
Odpovědět
2) "Prakticky stejně velké jako reaktory v Dukovanech" jsou co do výkonu, nikoliv co do zastavěné plochy, která má být poloviční až třetinová oproti bloku v Dukovanech.
3) Není pravda že jsou "větší než reaktory v havarované japonské elektrárně Fukušima", jsou výkonově zhruba stejně velké jako první blok ve Fukušimě, ale menší než bloky dva, tři a čtyři, které měly čistý elektrický výkon 760 MW.
4) Dosavadní uhelná elektrárna v Tušimicích taky spotřebovává vodu a výzva to pro ni není, má tam na to vodní nádrž Nechranice.
OV
Oldřich Vašíček
24.4.2026 23:22 Reaguje na Emil NovákVzal jste mi to z klávesnice. Děkuji :)
Vždy mě u těchto pochybných odborníků zaráží např. "spotřeba" vody. Jako by tato elektrárna tu vodu "likvidovala". Přitom má obdobné nároky na chlazení, jako ta tepelná. Technologie výroby elektřiny je stejná (výroba páry - průchod a roztočení turbíny a tím i generátoru - kondenzace páry).
Sice je pravda, že SMR o výkonu Původního Dukovanského reaktoru je již trochu sporné označení, ale je to právě kvůli takovým "aktivistům", kteří ještě jakž takž tolerují "malý" reaktor (alespoň jménem) než efektivnější velký. :)
Odpovědět
Vždy mě u těchto pochybných odborníků zaráží např. "spotřeba" vody. Jako by tato elektrárna tu vodu "likvidovala". Přitom má obdobné nároky na chlazení, jako ta tepelná. Technologie výroby elektřiny je stejná (výroba páry - průchod a roztočení turbíny a tím i generátoru - kondenzace páry).
Sice je pravda, že SMR o výkonu Původního Dukovanského reaktoru je již trochu sporné označení, ale je to právě kvůli takovým "aktivistům", kteří ještě jakž takž tolerují "malý" reaktor (alespoň jménem) než efektivnější velký. :)
PH
Petr Hariprasad Hajič
25.4.2026 05:33 Reaguje na Oldřich VašíčekJaderné reaktory obecně potřebují 1 500–2 700 litrů vody na MWh. Obecné PWR typy potřebují velká množství vody. (Energy Live News) VVER (Dukovany) je typ PWR, takže se pohybuje ve stejném rozsahu. SMR na bázi lehké vody (LWR) jako BWRX-300 nebo NuScale mají srovnatelnou spotřebu. Voda se odpařuje, takže ano, jde o spotřebu vody a při nedostatku vody musí reaktory omezovat výrobu.
Plánované SMR v Temelíně by čerpaly z Vltavy — stejně jako stávající bloky. Vltava má dostatečný průtok, ale v kontextu klimatické změny a opakujících se suchých let je to legitimní otázka. Česká republika patří mezi evropské země nejvíce ohrožené suchem vlivem klimatické změny. To je potřeba při plánování jakékoli vodou chlazené elektrárnybrát vážně, ať už jde o VVER nebo SMR.
Odpovědět
Plánované SMR v Temelíně by čerpaly z Vltavy — stejně jako stávající bloky. Vltava má dostatečný průtok, ale v kontextu klimatické změny a opakujících se suchých let je to legitimní otázka. Česká republika patří mezi evropské země nejvíce ohrožené suchem vlivem klimatické změny. To je potřeba při plánování jakékoli vodou chlazené elektrárnybrát vážně, ať už jde o VVER nebo SMR.
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2026 08:01 Reaguje na Petr Hariprasad HajičAle jděte , 3 m3 na MWh, tendenční polopravda celý blábol. Záleží pouze na typu chlazení za turbínou. Dnes se většina velkých i malých zdrojů staví se suchým chlazením, neb voda odebíraná je docela vysoko zpoplatněná.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
25.4.2026 08:38 Reaguje na Petr Hariprasad HajičLegitimní otázka to je, nicméně to není neřešitelný problém, který by měl výstavbu nových JE eliminovat.
Mimochodem stejný problém musíte řešit u plynových nebo paroplynových bloků, kterých se bude taky hodně budovat.
Odpovědět
Mimochodem stejný problém musíte řešit u plynových nebo paroplynových bloků, kterých se bude taky hodně budovat.
EN
Emil Novák
25.4.2026 09:21 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič1) To je nesmysl, "1 500–2 700 litrů vody na MWh" nepotřebují. Když je dost vody k dispozici, tak ji využívají, když ne, stačí jim zlomek této hodnoty. Viz např. nové bloky v Dukovanech, které jsou díky hybridní technologii schopné ušetřit až 85 % vody: https://www.energeticketrebicsko.cz/aktivity-sdruzeni/uspory-vody-v-ramci-provozu-novych-jadernych-zdroju-v-cesku
2) Omezovat výrobu musí reaktor v případě, že byl navržen s nevhodným chlazením, např. průtočným na řece, což je u několika reaktorů ve Francii, u nás nikoliv, a i v té Francii to nebývá kvůli nedostatku vody ale kvůli její vysoké teplotě, kterou má elektrárna zakázáno víc ohřívat.
3) Na tu "legitimní otázku" přináší legitimní odpověď hydrologické studie, které jsou nezbytnou součástí EIA, a které zohledňují i klmatické změny. Stávající i plánované jaderné elektrárny jsou u velkých vodních nádrží, které zadržují dostatečné množství vody na to, aby nedostatek vody nebyl nějaký zásadní problém.
Odpovědět
2) Omezovat výrobu musí reaktor v případě, že byl navržen s nevhodným chlazením, např. průtočným na řece, což je u několika reaktorů ve Francii, u nás nikoliv, a i v té Francii to nebývá kvůli nedostatku vody ale kvůli její vysoké teplotě, kterou má elektrárna zakázáno víc ohřívat.
3) Na tu "legitimní otázku" přináší legitimní odpověď hydrologické studie, které jsou nezbytnou součástí EIA, a které zohledňují i klmatické změny. Stávající i plánované jaderné elektrárny jsou u velkých vodních nádrží, které zadržují dostatečné množství vody na to, aby nedostatek vody nebyl nějaký zásadní problém.
RP
Radim Polášek
25.4.2026 12:37 Reaguje na Petr Hariprasad HajičProstý výtah informací z AI:
Jaderná elektrárna Temelín spotřebuje pro chlazení (doplňování odpařené vody) přibližně 2 až 3 m3
vody za sekundu. Voda je odebírána z vltavské nádrže Hněvkovice a slouží k cirkulaci v chladicích věžích, odkud se část odpařuje do atmosféry.
1 kubík chladicí vody umožňuje vyrobit tolik elektřiny, kolik spotřebuje jedna průměrná domácnost za měsíc.
Odpovědět
Jaderná elektrárna Temelín spotřebuje pro chlazení (doplňování odpařené vody) přibližně 2 až 3 m3
vody za sekundu. Voda je odebírána z vltavské nádrže Hněvkovice a slouží k cirkulaci v chladicích věžích, odkud se část odpařuje do atmosféry.
1 kubík chladicí vody umožňuje vyrobit tolik elektřiny, kolik spotřebuje jedna průměrná domácnost za měsíc.
JB
Jaroslav Bobr
25.4.2026 11:24 Reaguje na Oldřich VašíčekZajímavý pohled na SMR je zde https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/energetika-syckovani-nad-malymi-modularnimi-reaktory.A260422_201126_p_ekonomika_nef
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
24.4.2026 14:43Prostě klasika. Jakmile se uskuteční nějaký milník směřující k výstavbě nových JE, tak se vyrojí protijaderní aktivisté se svými články.
Ještě se těším na p. Smrže.
Odpovědět
Ještě se těším na p. Smrže.
SV
Slavomil Vinkler
24.4.2026 18:13No a proto je třeba ihned začít a postavit ty 4 bloky. A pak už budou ty seriové.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
24.4.2026 19:24Stačí konečně začít stavět klasické jaderné elektrárny a nečekat ani na SMR a ani na zázraky v dlouhodobé akumulaci pro OZE.
Odpovědět
ad
26.4.2026 08:42 Reaguje na Richard Vacek
Ano, to se také děje už řadu let vlády pracují tímto směrem, bohužel není snad nic těžšího než připravit dokumentaci, povolení atd. pro stavbu JE. Takže to trvá.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.4.2026 14:20 Reaguje naMám pocit, že vlády spíše už řadu let posouvají ten horký brambor tak, aby si s ním pálil ruce někdo jiný.
Bojí se to skutečně řešit - tedy ne jen dělat, že to "řeší" - a pustit se do toho naplno. Protože vědí, jak moc je veřejnost zblblá strachem z jádra; a obávají se, že rázná podpora jádra by jim v příštích volbách uškodila víc než to, že problém neřeší.
Ostatně ty administrativní procesy jsou tak přebujelé taky hlavně proto, že se vyžadují věci, které jdou opravdu daleko za rámec rozumného a střízlivého posuzování možných rizik a smysluplné míry ochrany před nimi. Aby to trvalo co nejdéle, je záměr.
Odpovědět
Bojí se to skutečně řešit - tedy ne jen dělat, že to "řeší" - a pustit se do toho naplno. Protože vědí, jak moc je veřejnost zblblá strachem z jádra; a obávají se, že rázná podpora jádra by jim v příštích volbách uškodila víc než to, že problém neřeší.
Ostatně ty administrativní procesy jsou tak přebujelé taky hlavně proto, že se vyžadují věci, které jdou opravdu daleko za rámec rozumného a střízlivého posuzování možných rizik a smysluplné míry ochrany před nimi. Aby to trvalo co nejdéle, je záměr.
PN
Petr Novotný
24.4.2026 23:38Edvard Sequens, je protijaderný aktivista z organizace Calla, která je placená z Rakouska. Kdybychom poslouchali lidi jako je on, nemáme dnes Temelín ani Dukovany.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
25.4.2026 05:10 Reaguje na Petr NovotnýOdkaz, že by Calla byla "placená z Rakouska" máte? Calla je jihočeské občanské sdružení, které vzniklo v roce 1991 z Českého svazu ochránců přírody a má kolem třiceti členů. (Wastetransportsolutions) Jako nezisková organizace pravděpodobně čerpá granty z různých zdrojů — EU, české nadace, zahraniční ekologické fondy — ale konkrétní tvrzení o přímém financování z Rakouska není doloženo. Pokud takový zdroj máte, rád se na něj podívám.
K Sequensově odbornosti:
Sequens je absolvent vojenské technické školy, od roku 1997 pracuje v Calle jako energetický konzultant, byl členem Nezávislé odborné komise Topolánkovy vlády vedené akademikem Pačesem a je členem pracovní skupiny pro dialog k hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů. (European Parliament) Tedy není to nevzdělanec — má technické vzdělání a pracoval pro vládu.
Odpovědět
K Sequensově odbornosti:
Sequens je absolvent vojenské technické školy, od roku 1997 pracuje v Calle jako energetický konzultant, byl členem Nezávislé odborné komise Topolánkovy vlády vedené akademikem Pačesem a je členem pracovní skupiny pro dialog k hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů. (European Parliament) Tedy není to nevzdělanec — má technické vzdělání a pracoval pro vládu.
EN
Emil Novák
25.4.2026 09:30 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTakže v energetice, natož jaderné, žádné vzdělání nemá. Pro vládu nepracoval, byl tam nominovaný jako zástupce ekologických organizací prostřednictvím tehdy Bursíkova MŽP. Bursík je další celoživotní kritik jaderné energetiky. To z něj opravdu žádného experta na energetiku, natož jadernou, nedělá.
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
25.4.2026 11:21 Reaguje na Petr Hariprasad HajičSequens je absolvent Vysoké vojenské školy v Liptovském Mikuláši, obor radiolokace.Krátký čas působil u vojenského útvaru jako technik radiolokátoru, od armády odešel a škodí jinak. Pro odborníky tohoto typu je typické, že nikdy nic praktického nerealizovali, ale o to sebevědoměji teoretizují.Nechápu, za co dostávají peníze.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 12:40 Reaguje na Jaroslav BobrAsi tady v jeho případě a platí, že radio jako radio.
Ať už se jedná o radiovlny nebo radioaktivitu.
Asi jako holínky a hodinky, obojí se přece natahuje.
A nejvíc peněz se vždy dostane za řeči.
Odpovědět
Ať už se jedná o radiovlny nebo radioaktivitu.
Asi jako holínky a hodinky, obojí se přece natahuje.
A nejvíc peněz se vždy dostane za řeči.
KV
Karel Valenta
25.4.2026 19:21 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTak jestli se motá kolem úložiště, tak ho jen tak nepostavíme. Mezi velké "úspěchy" jeho a podobných lidí patří nepostavení dvou bloků JE Temelín.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.4.2026 14:29 Reaguje na Karel ValentaÚložiště postavit musíme, protože si to EU klade jako podmínku pro rozvoj jaderné energetiky.
Otázka ovšem je, jestli ho opravdu tolik potřebujeme. Pokud ano, tak rozhodně ne především kvůli jaderným elektrárnám. Ty se totiž v současnosti podílí na vzniku radioaktivních odpadů jen cca jednou pětinou (!!!) a navíc jsou schopny skladovat si ho po řadu desetiletí v pohodě samy. Že by se jejich podíl na vzniku odpadu pro jaký je úložiště nezbytné, nějak výrazně zvýšil, tak abychom ho opravdu museli honem stavět, to bohužel nehrozí.
Já se toho nejspíš nedožiju.
Čili požadavek na úložiště je jen dalším kamenem v mozaice zdržovací taktiky.
Odpovědět
Otázka ovšem je, jestli ho opravdu tolik potřebujeme. Pokud ano, tak rozhodně ne především kvůli jaderným elektrárnám. Ty se totiž v současnosti podílí na vzniku radioaktivních odpadů jen cca jednou pětinou (!!!) a navíc jsou schopny skladovat si ho po řadu desetiletí v pohodě samy. Že by se jejich podíl na vzniku odpadu pro jaký je úložiště nezbytné, nějak výrazně zvýšil, tak abychom ho opravdu museli honem stavět, to bohužel nehrozí.
Já se toho nejspíš nedožiju.
Čili požadavek na úložiště je jen dalším kamenem v mozaice zdržovací taktiky.
LP
Libor Petr
25.4.2026 08:29 Reaguje na Petr NovotnýTi stejní aktivisté, co navrhovaly v 90. letech přestavět Temelín na paroplynovou elektrárnu? Ideálně plyn z ruSSka a tvářit se, že chráníme klima.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 00:05V ponorkách, letadlových lodích, v ledoborcích se malé reaktory už dávno používají. Jak jsem četl, fungují tam 20 let. Co tedy brání postavit je někde v JETE či JEDU?
Odpovědět
va
vaber
25.4.2026 08:59 Reaguje na Jaroslav PokornýTo se nedá srovnávat,ani použít.
Nádoba reaktoru v Temelíně má 4m v průměru, což je nic.
Odpovědět
Nádoba reaktoru v Temelíně má 4m v průměru, což je nic.
KP
Karel Ploranský
25.4.2026 12:14 Reaguje na Jaroslav PokornýNefungují tam 20 let - fungují tam 70 (sedmdesát) let! Atomový ledoborec Lenin vyplul v roce 1957.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 13:21 Reaguje na Karel PloranskýDokonce!? A co bezpečnost? Posádky, okolí, životního prostředí?
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.4.2026 14:36 Reaguje na Jaroslav PokornýLetadlová loď s jaderným pohonem je tak obrovská investice, že by do ní určitě nedali reaktor, u kterého jsou důvodné obavy o jeho spolehlivost a bezpečnost jeho provozu. A to i v drsných podmínkách bojového nasazení lodi.
A nejde jen o peníze; to aby letadlová loď spolehlivě fungovala má nedozírný strategický význam.
Takže mně by takový reaktor vůbec nevadil ani kdyby mi ho postavili 50 metrů od baráku.
Odpovědět
A nejde jen o peníze; to aby letadlová loď spolehlivě fungovala má nedozírný strategický význam.
Takže mně by takový reaktor vůbec nevadil ani kdyby mi ho postavili 50 metrů od baráku.
RP
Radim Polášek
25.4.2026 12:48 Reaguje na Jaroslav PokornýTo jsou vojenská zařízení, kde jsou úplně jiné podmínky.
Za prvé výroba energie ve vojenském zařízení nemusí být v tržní konkurenci ekonomická.
Za druhé co se jedná zejména o bezpečnosti. Civilní zařízení musí být o několik řádů bezpečnější, ať už se jedná o úniky radioaktivity při provozu a údržbě nebo zabezpečení proti haváriím.
Taky tam je rozdíl v palivu, vojenské reaktory vesměs využívají vysoce obohacený uran, který sice zmenšuje rozměr reaktoru, ale je výrazně dražší, nebezpečnější a z toho paliva lze obvykle velmi jednoduše udělat atomovku. Na rozdíl od paliva pro civilní JE, kde je obohacení nízké. Tudíž další ekonomika provozu i bezpečnost.
Proto vojenské jaderné reaktory nikdo nechce využívat pro civilní provoz. Snad kromě Rusů, kteří jaderné reaktory vojenského typu na lodích pravděpodobně využívají pro zásobování energií některých odlehlých severských přístavů.
Odpovědět
Za prvé výroba energie ve vojenském zařízení nemusí být v tržní konkurenci ekonomická.
Za druhé co se jedná zejména o bezpečnosti. Civilní zařízení musí být o několik řádů bezpečnější, ať už se jedná o úniky radioaktivity při provozu a údržbě nebo zabezpečení proti haváriím.
Taky tam je rozdíl v palivu, vojenské reaktory vesměs využívají vysoce obohacený uran, který sice zmenšuje rozměr reaktoru, ale je výrazně dražší, nebezpečnější a z toho paliva lze obvykle velmi jednoduše udělat atomovku. Na rozdíl od paliva pro civilní JE, kde je obohacení nízké. Tudíž další ekonomika provozu i bezpečnost.
Proto vojenské jaderné reaktory nikdo nechce využívat pro civilní provoz. Snad kromě Rusů, kteří jaderné reaktory vojenského typu na lodích pravděpodobně využívají pro zásobování energií některých odlehlých severských přístavů.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 13:19 Reaguje na Radim PolášekAno, v Rusku přece (už) mají plovoucí jadernou elektrárnu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 14:05 Reaguje na Jaroslav PokornýRussákům nijak moc nevadí, když pár lidí z posádky nebo i rybářů z okolí dostane rakovinu a zemře. V jiných státech by postižení vysoudili miliardy, v Rusku ne.
A když nastane nějaká jaderná havárie, tak se to v Rusku zatají a tím to bude vyřízeno.
Odpovědět
A když nastane nějaká jaderná havárie, tak se to v Rusku zatají a tím to bude vyřízeno.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 15:51 Reaguje na Radim PolášekKdyž pár lidí z posádky nebo i rybářů z okolí dostane rakovinu a zemře, dá se zcela jednoznačně dokázat, že to je vlivem reaktoru na lodi a ne třebas od nadměrného pití a (či) kouření?
V jiných státech lidé vysoudí statisíce třebas za to, když v návodu není, že v mikrovlnce se nesmí sušit kočky.
Odpovědět
V jiných státech lidé vysoudí statisíce třebas za to, když v návodu není, že v mikrovlnce se nesmí sušit kočky.
PH
Pavel Hanzl
26.4.2026 19:44 Reaguje na Radim PolášekKolik bylo už an Sibiři jaderných havárií za posledních 50 let? Ví to vůbec nikdo? A jaké byly příčiny? Nebyly to hlavně zrovna tyhle malé rektory?
Odpovědět
KP
PH
Petr Hariprasad Hajič
25.4.2026 05:03Autorovi děkuji za dost srozumitelný a objektivně popsaný stav vývoje SMR. Jeden nesoulad. Pokud se povede postavit SMR v ČR až po roce 2035, jak je to s cenou, když uvádí, že po roce 2030, kdy zřejmě ještě nebude SMR ani ve Veké Británii, klesne cena na 85 EUR/MWh? Musely se by jich v té době postavit vyšší desítky.
Do roku 2030 realisticky vznikne 3–5 jednotek v celém světě — nikoliv desítky. Předpoklad Wood Mackenzie o poklesu LCOE na 85–100 USD/MWh do roku 2030 podmíněn scénářem, který je tomto desetiletí nereálný. Skutečné zlevnění díky sériové výrobě přijde nejdříve ve 30. a spíše až 40. letech, pokud se povede naplnit plány.
Odpovědět
Do roku 2030 realisticky vznikne 3–5 jednotek v celém světě — nikoliv desítky. Předpoklad Wood Mackenzie o poklesu LCOE na 85–100 USD/MWh do roku 2030 podmíněn scénářem, který je tomto desetiletí nereálný. Skutečné zlevnění díky sériové výrobě přijde nejdříve ve 30. a spíše až 40. letech, pokud se povede naplnit plány.
EN
Emil Novák
25.4.2026 09:32 Reaguje na Petr Hariprasad HajičŽádné vyšší desítky se stavět nemusí, efekt sériové výstavby se může projevit i při podstatně nižším počtu kusů. Např. v Japonsku se stavěly reaktory ABWR za méně než čtyři roky, při vyšších jednotkách reaktorů, v počtu 1-2 kusy ročně.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 14:00 Reaguje na Emil NovákTam je možná podstatnější stavět modulární JE uvnitř haly ve vnitřním prostředí neovlivněném počasím. Jsou tam mnohem příjemnější podmínky a montážní dělníci tak nemusí věnovat pozornost překonávání nějakého nepříznivého počasí.
A potom taková montáž se dá mnohem precizněji naplánovat i při stavbě prvního produktu. Nejenom více produktů.
JE, i když modulární, se snad nikdy nebudou dělat sériově metodou montážního pásu. Maximálně tak metodou několika hnízd. A to jsou docela zvládnuté metody, které se dají snadno naplánovat i optimalizovat.
Odpovědět
A potom taková montáž se dá mnohem precizněji naplánovat i při stavbě prvního produktu. Nejenom více produktů.
JE, i když modulární, se snad nikdy nebudou dělat sériově metodou montážního pásu. Maximálně tak metodou několika hnízd. A to jsou docela zvládnuté metody, které se dají snadno naplánovat i optimalizovat.
PH
Petr Hariprasad Hajič
25.4.2026 05:04Autorovi děkuji za dost srozumitelný a objektivně popsaný stav vývoje SMR. Jeden nesoulad. Pokud se povede postavit SMR v ČR až po roce 2035, jak je to s cenou, když uvádí, že po roce 2030, kdy zřejmě ještě nebude SMR ani ve Veké Británii, klesne cena na 85 EUR/MWh? Musely se by jich v té době postavit vyšší desítky.
Do roku 2030 realisticky vznikne 3–5 jednotek v celém světě — nikoliv desítky. Předpoklad Wood Mackenzie o poklesu LCOE na 85–100 USD/MWh do roku 2030 podmíněn scénářem, který je tomto desetiletí nereálný. Skutečné zlevnění díky sériové výrobě přijde nejdříve ve 30. a spíše až 40. letech, pokud se povede naplnit plány.
Odpovědět
Do roku 2030 realisticky vznikne 3–5 jednotek v celém světě — nikoliv desítky. Předpoklad Wood Mackenzie o poklesu LCOE na 85–100 USD/MWh do roku 2030 podmíněn scénářem, který je tomto desetiletí nereálný. Skutečné zlevnění díky sériové výrobě přijde nejdříve ve 30. a spíše až 40. letech, pokud se povede naplnit plány.
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2026 07:56 Reaguje na Petr Hariprasad HajičV čem s autorem souhlasím je: SMR je zatím holub na střeše. Je to humbuk, jak zpomalit výstavbu těch, co jsou už odzkoušené. Tyto je třeba začít stavět ihned, ihned, hned. Ne, že by SMR byly špatně, ale až tak za
20 let to bude laciná sériovka, dřív ne i kdyby si lámali...
Odpovědět
20 let to bude laciná sériovka, dřív ne i kdyby si lámali...
LP
Libor Petr
25.4.2026 08:25Zeleným vadí jaderné reaktory, stejně jako Motoristům vadí větrníky.
Další fronta na poli kulturních válek a šíření dezinfomací.
Odpovědět
Další fronta na poli kulturních válek a šíření dezinfomací.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 13:22 Reaguje na Libor PetrZajisté je ale odpor Motoristů podstatně kvalifikovanější.
Odpovědět
va
vaber
25.4.2026 09:11Autor má vyjímečně pravdu, zatím jsme se pasovali na pokusného králíka pro Rolls-Royce a možná investora vývoje tohoto SMR.
Bezpečnost SMR musí být stejná jak u klasických JE , to nelze ošidit ani strčit do nějakého modulu,stejně jako nároky na chlazení .
Myslím ,že se u nás buduje nějaký optimisticko naivní názor na SMR. Což musí narazit na tvrdou realitu.
Na rozdíl od autora já jsem pro výstavbu JE.
Odpovědět
Bezpečnost SMR musí být stejná jak u klasických JE , to nelze ošidit ani strčit do nějakého modulu,stejně jako nároky na chlazení .
Myslím ,že se u nás buduje nějaký optimisticko naivní názor na SMR. Což musí narazit na tvrdou realitu.
Na rozdíl od autora já jsem pro výstavbu JE.
KP
Karel Ploranský
25.4.2026 12:24 Reaguje na vaber"Klasická" JE, tedy JE s velkým výkonem, má jednu zásadní nevýhodu: Lze jen stěží najít odbyt pro tak velké množství odpadního tepla. A pouštět ho do luftu? Ať je zdrojem tepla jádro, uhlí nebo plyn, u každé varianty je to úplně stejná hloupost a stejná škoda.
Čím je elektrárna menší, tím větší je šance to teplo rozumně zužitkovat v jejím okolí.
Odpovědět
Čím je elektrárna menší, tím větší je šance to teplo rozumně zužitkovat v jejím okolí.
RP
Radim Polášek
25.4.2026 13:03 Reaguje na Karel PloranskýOno hlavně to teplo buď jde na úkor výroby elektřiny nebo pokud nejde, je tak nízkopotencionální, na úrovni kolem 35- 50 st C, že jde jenom minimálně využít. S tím je třeba počítat.
Například jde využít na skleníkovou nebo akvaprodukci potravin, která by ale kolem klasické JE musela být v obrovském rozsahu, protože se jedná o tepelný výkon, třeba u Temelína až okolo 4 GW tepelného výkonu.
Odpovědět
Například jde využít na skleníkovou nebo akvaprodukci potravin, která by ale kolem klasické JE musela být v obrovském rozsahu, protože se jedná o tepelný výkon, třeba u Temelína až okolo 4 GW tepelného výkonu.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 13:33 Reaguje na Radim PolášekUž za socialismu byla snaha toto teplo využít. Jako učni jsme byli v Dolní Suché na Ostravsku, kde se budovaly skleníky, které by se odpadním teplem vytápěly zadarmo a pak dodávaly levnou zeleninu na stůl pracujících. O několik let později ve sklenících nebyly levné ředkvičky a salát, ale dražší okurky a rajčata. A o pár dalších let už jen květiny. Proč? Když "cizí" podnik začal odebírat teplo, přestalo být odpadní a zadarmo, ale stalo se průmyslovým a muselo se zaplatit. Tím vize levné zeleniny skončila.
Kterási textilka si obdobně vybudovala skleníky, aby měla zeleninu do kuchyně. Ovšem - podle socialistických zákonů - textilka nesměla provozovat zahradnictví a tak skleníky musela předat místnímu komunálu, odpadní teplo se stalo průmyslovým, placeným, a jídelna zeleninu musela nakupovat opět draze.
Teplo z Temelína by mohlo ohřívat umělou řeku, kde by mohla být koupaliště a akvakultury. Jenže kdo by to financoval a provozoval. A hlavně schválil a povolil. A tak se teplo raději maří, podobně jako nadbytečná elektřina.
Odpovědět
Kterási textilka si obdobně vybudovala skleníky, aby měla zeleninu do kuchyně. Ovšem - podle socialistických zákonů - textilka nesměla provozovat zahradnictví a tak skleníky musela předat místnímu komunálu, odpadní teplo se stalo průmyslovým, placeným, a jídelna zeleninu musela nakupovat opět draze.
Teplo z Temelína by mohlo ohřívat umělou řeku, kde by mohla být koupaliště a akvakultury. Jenže kdo by to financoval a provozoval. A hlavně schválil a povolil. A tak se teplo raději maří, podobně jako nadbytečná elektřina.
RP
Radim Polášek
25.4.2026 13:55 Reaguje na Jaroslav PokornýTo je dost nesmysl. Za komunistů se ceny stanovovaly od stolu a se schválením komunistické strany. Jestli si místní organice Ks prosadily na okrese nebo kraji, podle velikosti firmy, že někde budou skleníky a ty se budou vytápět odpadním teplem, které bude zadarmo nebo za symbolickou platbu, aby byla levná zelenina, tak se to tak buďto stalo nebo se to nepovedlo a potom tam nebylo nic.
Přeměna odpadního produktu na tržní, který se draze platil byla možná až po Sametu 89 v tržním prostředí. Které trvá dodnes.
Stejně tak v tržním prostředí je běžné, že producent přechází z produktu, který mu vydělává málo na produkt, který mu vydělává hodně. Zatímco v netržním socialistickém a dotovaném prostředí by se pěstovala pořád ta levná zelenina.
Odpovědět
Přeměna odpadního produktu na tržní, který se draze platil byla možná až po Sametu 89 v tržním prostředí. Které trvá dodnes.
Stejně tak v tržním prostředí je běžné, že producent přechází z produktu, který mu vydělává málo na produkt, který mu vydělává hodně. Zatímco v netržním socialistickém a dotovaném prostředí by se pěstovala pořád ta levná zelenina.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 15:55 Reaguje na Radim PolášekCo si pamatuji, to si pamatuji. V té Dolní Suché jsem byl během několika let 3x.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 16:36 Reaguje na Jaroslav PokornýZa socialismu bylo všechno v podnicích řízeno okresními a v případě velkých podniků nebo důležitých, třeba s vojenskou výrobou, krajskými výbor KSČ. Stavba takových skleníků v jakémkoliv podniku, pokud to byly skutečné pořádné skleníky, ne malý skleníček, stála a padala se svolením a dozorem těch výborů KSČ.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 16:45 Reaguje na Radim PolášekAle dnes by možná stálo za to zvážit u tepelných elektráren, jaderných i třeba ještě uhelných, kombinaci průtokového a odpařovacího chlazení.
Odpařovací chlazení by šetřilo vodu, ale průtokové chlazení by z části toho odpadního tepla mohlo ohřívat vodu pro nějakou akvakulturu, chov ryb. Ryby jsou studenokrevní živočichové, tudíž jejich metabolismus výrazně závisí na teplotě okolní vody. A zvláště u ryb snášejících vyšší teploty, jako jsou ryby ze subtropů a tropů, se při vyšších teplotách, optimálních pro tu kterou rybu dosahuje velkého zrychlení metabolismu a přírustku. I obyčejný kapr by se tak dal vykrmit do tržní váhy 2 - 3 kila už za jeden rok. Nebo i rychleji. U nás v přírodních rybnících to běžně trvá tři roky.
Odpovědět
Odpařovací chlazení by šetřilo vodu, ale průtokové chlazení by z části toho odpadního tepla mohlo ohřívat vodu pro nějakou akvakulturu, chov ryb. Ryby jsou studenokrevní živočichové, tudíž jejich metabolismus výrazně závisí na teplotě okolní vody. A zvláště u ryb snášejících vyšší teploty, jako jsou ryby ze subtropů a tropů, se při vyšších teplotách, optimálních pro tu kterou rybu dosahuje velkého zrychlení metabolismu a přírustku. I obyčejný kapr by se tak dal vykrmit do tržní váhy 2 - 3 kila už za jeden rok. Nebo i rychleji. U nás v přírodních rybnících to běžně trvá tři roky.
KP
Karel Ploranský
27.4.2026 14:42 Reaguje na Radim PolášekNemáte pravdu.
To co píše pan Pokorný se přesně stalo v Tušimicích. S velkou pompou se tam stavěly skleníky. Ale jakmile stály, najednou už nebylo teplo odpadem, nýbrž zbožím - a elektrárna si ho účtovala tak draze, že tam výroba zeleniny ani pořádně nezačala a už se skleníky zavíraly.
A co na to soudruzi? NIC.
Dnes tam běží výroba rajčat, a úspěšně, přestože už máme to tržní prostředí.
Odpovědět
To co píše pan Pokorný se přesně stalo v Tušimicích. S velkou pompou se tam stavěly skleníky. Ale jakmile stály, najednou už nebylo teplo odpadem, nýbrž zbožím - a elektrárna si ho účtovala tak draze, že tam výroba zeleniny ani pořádně nezačala a už se skleníky zavíraly.
A co na to soudruzi? NIC.
Dnes tam běží výroba rajčat, a úspěšně, přestože už máme to tržní prostředí.
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2026 18:25 Reaguje na Karel PloranskýPlatí základní fyzikální zákon o zachování hmoty a energie. Tedy veškerá energie je zdarma!!! a vytvořil ji velký třesk. No a vždy se platí jen přímé a nepřímé náklady, tedy investice, nikoli energie.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 12:57 Reaguje na vaberMá i nemá pravdu. Velké JE z více důvodů, většinou legislativních , respektive kvůli požadavkům na obrovskou bezpečnost prosazenou z velké části odpůrci jádra nelze stavět v blízkosti míst spotřeby energie.
Zatímco u malých modulárních reaktorů, pokud se pro ně podaří prosadit jinou kategorii předpisů pro výstavbu a provoz, to půjde.
Modulární reaktory mají z tohoto důvodu vysoký ekonomický potenciál, první firma, která ty vývojové dostihy vyhraje, se stane globální technologickou firmou a snadno se může dostat mezi první světovou desítku globálních firem.
Pokud to nevyhrají Číňani, mohl by to být snadno Rols Royce a potom z toho bude mít ČR obrovský benefit. A bude z toho mít slušný benefit i když RR skončí mezi prvními několika producenty jaderných modulárních elektráren.
Odpovědět
Zatímco u malých modulárních reaktorů, pokud se pro ně podaří prosadit jinou kategorii předpisů pro výstavbu a provoz, to půjde.
Modulární reaktory mají z tohoto důvodu vysoký ekonomický potenciál, první firma, která ty vývojové dostihy vyhraje, se stane globální technologickou firmou a snadno se může dostat mezi první světovou desítku globálních firem.
Pokud to nevyhrají Číňani, mohl by to být snadno Rols Royce a potom z toho bude mít ČR obrovský benefit. A bude z toho mít slušný benefit i když RR skončí mezi prvními několika producenty jaderných modulárních elektráren.
JP
Jaroslav Pokorný
25.4.2026 13:35 Reaguje na Radim PolášekJak jsem psal výše, malé modulární reaktory už dávno jsou, tak jenom vyřešit tu bezpečnost. A hle - nikdo se do toho nepouští.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.4.2026 13:46 Reaguje na Jaroslav PokornýNikdo se do toho nepouští, protože by to znamenalo úplně všechno překopat. Je to prostě dražší a technicky složitější než malé modulární reaktory projektovat od úplného začátku.
Odpovědět
va
vaber
26.4.2026 10:25 Reaguje na Radim Polášek,, pokud se pro ně podaří prosadit jinou kategorii předpisů pro výstavbu a provoz,,
Co by to konkétně mohlo být?
Dám příklad: Na JE typu V1 se udělalo tak tlusté primární potrubí ,že prasknutí primáru se neuvažovalo. Na V2 se stavěla barbotáž a na Temelíně kontejnment.
Každá JE potřebovala kromě primáru a sekundáru,řídícího systému a velínu i trojnásobný chladící systém primáru, chlazení SO ,budovu pomocných aktivních provozů, náhradní zdoje energie, čerpací stanice vody , ochranné pásmo a kdo ví co ještě. Co z toho se vypustí?
Sám reaktor je malý i u velkých bloků.
Odpovědět
Co by to konkétně mohlo být?
Dám příklad: Na JE typu V1 se udělalo tak tlusté primární potrubí ,že prasknutí primáru se neuvažovalo. Na V2 se stavěla barbotáž a na Temelíně kontejnment.
Každá JE potřebovala kromě primáru a sekundáru,řídícího systému a velínu i trojnásobný chladící systém primáru, chlazení SO ,budovu pomocných aktivních provozů, náhradní zdoje energie, čerpací stanice vody , ochranné pásmo a kdo ví co ještě. Co z toho se vypustí?
Sám reaktor je malý i u velkých bloků.
RP
Radim Polášek
25.4.2026 12:29Protlačování modulárních reaktorů je v podstatě reakce na obstrukce zelených aktivistů, zelených technických neználků a zeleně poblázněných lidí, kvůli jejichž obstrukcím je velice obtížné až nemožné stavět klasické jaderné elektrárny. Na rozdíl od třeba Číny, kde zelená hloupost nekvete a kde proto aktivně v oblasti jaderné energetiky provádějí jednak masívní vývoj a výzkum, jednak sériovou výstavbu jaderných elektráren. Pokud Čína už není, tak díky tomu a díky zelenému tmářství na Západě brzo bude světovým lídrem v oblasti jádra. A pokud se Západu výzkum a výroba modulárních n jaderných reaktorů nepovede, brzo bude Čína praktiky monopolním dodavatelem jaderných elektráren všude na světě.
Rusko, kde taky byli v provozování jádra na vysoké úrovni, díky současným problémům s Putinem asi brzo upadne i v oblasti jádra.
Modulární jaderné reaktory sice opravdu zatím v komerčním dlouhodobém provozu nefungují, ale Rols Royce má velkou naději být první nebo mezi prvními, komu se to povede. A kdo bude emzi těmi prvními, dosáhne nejen návratu vložených investic, ale i velkého zisku. Naše spolupráce s RR je tak velká investice do budoucna.
Přirozeně pro reálné uplatňování modulárních jaderných reaktorů v produkci energie, elektřiny a tepla, bude ještě v EU nezbytné zlomit moc zelených škodičů lidské společnosti a prosadit jinou kategorii legislativních podmínek odlišných od klasických velkých jaderných elektráren. Aby bylo možné naplno využít jejich potenciál a umožněno modulární JE stavět v těsné blízkosti míst spotřeby elektřiny a tepla, měst či průmyslových provozů s vysokou spotřebou energie.
Odpovědět
Rusko, kde taky byli v provozování jádra na vysoké úrovni, díky současným problémům s Putinem asi brzo upadne i v oblasti jádra.
Modulární jaderné reaktory sice opravdu zatím v komerčním dlouhodobém provozu nefungují, ale Rols Royce má velkou naději být první nebo mezi prvními, komu se to povede. A kdo bude emzi těmi prvními, dosáhne nejen návratu vložených investic, ale i velkého zisku. Naše spolupráce s RR je tak velká investice do budoucna.
Přirozeně pro reálné uplatňování modulárních jaderných reaktorů v produkci energie, elektřiny a tepla, bude ještě v EU nezbytné zlomit moc zelených škodičů lidské společnosti a prosadit jinou kategorii legislativních podmínek odlišných od klasických velkých jaderných elektráren. Aby bylo možné naplno využít jejich potenciál a umožněno modulární JE stavět v těsné blízkosti míst spotřeby elektřiny a tepla, měst či průmyslových provozů s vysokou spotřebou energie.
KP
KV
Karel Valenta
25.4.2026 22:28„Podle zprávy renomované analytické společnosti Wood Mackenzie náklady na elektřinu (LCOE) pro první generaci SMR se pohybují ve výši cca 160 eur/MWh.“
Je zajímavé, že autora děsí cena 160 EUR/MWh za stabilně dodávanou elektřinu bez emisí. Přitom nyní u nás probíhá větrníkově-akcelerační tunel, kdy je stavba větrníků dotována investičně až 65 % a provozní dotací 130 EUR/MWh. K tomu je nutné připočíst cenu záloh PPE (emise) + ZP + kapacitní platby + posílení sítí. Výsledná cena takového mixu bude mnohem vyšší.
Odpovědět
Je zajímavé, že autora děsí cena 160 EUR/MWh za stabilně dodávanou elektřinu bez emisí. Přitom nyní u nás probíhá větrníkově-akcelerační tunel, kdy je stavba větrníků dotována investičně až 65 % a provozní dotací 130 EUR/MWh. K tomu je nutné připočíst cenu záloh PPE (emise) + ZP + kapacitní platby + posílení sítí. Výsledná cena takového mixu bude mnohem vyšší.
