Viktor Třebický: Ekologická stopa - jak měřit environmentální udržitelnost
Lidská civilizace dlouhodobě využívá tzv. ekologické služby rychleji, než se dokáží obnovovat. Jde například o schopnost asimilace oxidu uhličitého, úrodnost půdy, produkci potravin, dřeva či řady dalších zdrojů a surovin nezbytných pro život. Podle výpočtů organizace Global Footprint Network jsme letos dosáhli vyčerpání přírodních zdrojů již 25. září. Od tohoto dne až do konce roku žijeme na dluh - čerpáme obnovitelné zdroje rychleji, než se dokáží obnovovat a ukládáme do atmosféry nadměrné množství CO2.
Podobně jako každá země, firma či domácnost i příroda má rozpočet. Dokáže za každý rok vytvořit pouze takové množství zdrojů a pohltit takové množství odpadů, které odpovídá tomuto rozpočtu. Problém nastane, když dojde k přečerpání rozpočtu. Indikátorem, který postihuje čerpání přírodních zdrojů a produkci odpadů ve vztahu ke schopnosti přírody tyto zdroje poskytovat, je ekologická stopa. Den, kdy dojde k přečerpání zdrojů pro daný rok, se nazývá den přestřelení Země (Earth Overshoot Day). Jde o analogii dne daňové svobody, který značí rozhraní mezi tím, kdy vyděláváme na stát a kdy vyděláváme na sebe.
Díky globálnímu ekonomickému zpomalení nastal den přestřelení Země letos o den později než v předchozích letech. V průběhu předchozích let se ale posunoval stále blíže k 1. lednu. Indikátor ekologické stopy lze vyjádřit i jiným srozumitelným způsobem, a sice množstvím planet, které bychom potřebovali k zajištění naší spotřeby zdrojů. V roce 2005 (novější data nejsou k dispozici) jsme potřebovali 1,3 planet. Ekologická stopa je o 31 % vyšší než tzv. biokapacita, postihující dostupnost zdrojů. Při zachování současných trendů růstu populace a spotřeby budeme podle projekcí OSN v polovině 30. let 21. století potřebovat 2 planety.
Zatím byla řeč o globálním měřítku. Mezi jednotlivými zeměmi však existují veliké rozdíly z hlediska jejich ekologické stopy. Podle údajů Living Planet Report z roku 2008(1) patří mezi největší ekologické hříšníky Spojené státy, které vytváří ekologickou stopu odpovídající 4,56 planetám. Den přestřelení Země v případě Američanů nastává již 23. března. Obrázek ukazuje den přestřelení země a počet planet pro vybrané země.
Jak si stojí Česká republika? Nikterak lichotivě - vytváří 14 největší ekologickou stopu na obyvatele na světě. Pokud by každý na Zemi žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom 2,52 planety. Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 5,3 gha. Dostupná biologická kapacita v rámci země činí pouze 2,7 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí – ekologických věřitelů.
O šíření informací o ekologické stopě se v České republice snaží neziskové organizace Zelený kruh a TIMUR. Zelený kruh zveřejnil na stránkách www.hraozemi.cz/ekostopa již v roce 2003 kalkulátor osobní ekologické stopy. Možnost tímto způsobem odhadnout svůj ekologický dopad využilo téměř dvě stě tisíc lidí. V letošním roce byly stránky rozšířeny o výpočet ekologické stopy vybraných aktivit a výrobků. Zájemce tak může porovnat například ekostopu cesty do práce různými dopravními prostředky, mytí nádobí pod tekoucí vodou či v myčce nebo nákup českého jablka vs. jablka dovezeného z Nového Zélandu.
TIMUR se zabývá popularizací konceptu na školách a ve městech. Na stránkách www.ekostopa.cz zveřejnil kalkulátory ekologické stopy školy a města a připravil publikaci na dané téma (2). Zájem o tuto problematiku postupně roste - ekologická stopa se ukazuje jako velmi vhodný indikátor z hlediska ekologické výchovy a vzdělávání a na městské úrovni ho lze propojit s procesem místní Agendy 21.
(1) WWF a Global Footprint Network: Living planet report 2008, http://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/living_planet_report/
(2) „Třebický, V. Lupač, M.: Ekologická stopa města školy, TIMUR, Praha 2008.
reklama
Autor se dlouhodobě věnuje výpočtu ekologické stopy, pracuje pro Týmovou iniciativu pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a spolupracuje se Zeleným kruhem, asociací ekologických organizací.
