https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ekologicke-organizace-resenim-hrabosi-krize-je-ozdraveni-ceske-krajiny-nikoliv-jedy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické organizace: Řešením hraboší krize je ozdravení české krajiny, nikoliv jedy

23.3.2023
Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů.
 
V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho či degradace půdy. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe. Za zcela nepochopitelné potom ČSO považuje rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Stanovisko ČSO podporují ekologické nevládní organizace Hnutí DUHA, WWF (Světový fond na ochranu přírody) a Beleco.

Až 40 milionů korun celkem chce vyplatit ministerstvo životního prostředí (MŽP) na aplikaci jedu do krajiny.

„Konkrétně jde o kompenzační podporu 500 korun na hektar prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Jedná se o naprosto nelogický krok. Požadavky zemědělců na hubení hrabošů chápeme, ale platit trávení z peněz na ochranu přírody, je nepřijatelné. Dojde tím k paradoxní situaci. Zemědělec, který preferuje šetrné hospodaření a rozhodne se jed neaplikovat, odměnu od MŽP nedostane. Naopak odměněni budou ti konvenční zemědělci, kteří budou do krajiny sypat jed. Peníze by rozhodně neměly jít z rozpočtu MŽP, ale z MZe,“ sděluje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

ČSO se zemědělci dlouhodobě spolupracuje na mnoha aktivitách a společně chrání ptáky zemědělské krajiny, kteří v důsledku intenzivního zemědělství patří k nejvíce ubývajícím druhům na české i evropské úrovni. Mezi klíčové aktivity patří ochrana kriticky ohroženého sýčka, kterého v Česku zbývá posledních zhruba 100 párů a populace je kvůli tomu na hranici vyhubení. „S farmáři, v jejichž blízkosti sýčci žijí, domlouváme opatření, aby tam sýčci mohli žít, lovit i hnízdit, aniž by jim hrozilo nebezpečí. K takovým by jistě patřilo pokládání jedu na hraboše, kterými se sýčci přednostně živí. Je proto dobře, že v teritoriích sýčka, kterých už je teď tak málo, se hraboši trávit nesmí. Zemědělci v oblastech výskytu sýčka pak obdrží od státu kompenzace za ušlý zisk způsobený hrabošem,“ vysvětluje Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Berlička pro dravce umístěná na lukách mezi Přešticicemi a Dolní Lukavicí v západních Čechách.
Berlička pro dravce umístěná na lukách mezi Přešticicemi a Dolní Lukavicí v západních Čechách.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Velká část české populace sýčků žije na severozápadě Česka, kde je dosud množství rodinných farem a statků. „Vzhledem k riziku sekundární otravy není možné aplikovat rodenticid v oblasti výskytu a hnízdění sýčků a sov pálených, a to ani do nor. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR bude pro půdní bloky v oblasti sýčků a sov pálených poskytovat kompenzace za zničenou úrodu, a to od 2 tisíc do 20 tisíc korun na hektar podle procenta zničení úrody, bez ohledu na druh plodiny,“ vysvětluje Jarmila Jandová z odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje, který patří k hlavním oblastem výskytu sýčků.

Ornitologové jsou potěšení, že celá řada zemědělců hospodaří šetrně a používání jedu na svých pozemcích odmítají. „Raději než aplikací drahých rodenticidů se snažíme decimovat hraboše dostatečným mechanickým a opakovaným zpracováním půdy, osevním postupem, volbou odrůd a podporou výskytu dravců v krajině. Jed neaplikujeme, protože nechceme dál ničit krajinu a její řád za cenu krátkodobého profitu. Nejsme jen zemědělci, jsme hospodáři, kterým byla pole v krajině svěřena předky a musí být zase předána potomkům,“ říká farmář Antonín Štěpanovský. Patří mezi zemědělce, na jejichž farmě žije sýček.

„Když přijdou extrémy, jako je gradace hrabošů, tak samozřejmě každý zemědělec chce bránit svou úrodu. Ale je otázka, za jakou cenu. Pokud by přišel zloděj do domu, tak taky nebudu bourat dům, aby se mu nepodařilo nic vzít. V českém zemědělství jsme svědky narušených ekosystémů. Jsem přesvědčený, že správnou cestou k rovnováze je podpora sýčka a jeho přežití, stejně jako jiných sov a dravců,“ vysvětluje farmář Antonín Štěpanovský.

Ornitologové dlouhodobě upozorňují, že česká krajina, kde se ve většině hospodaří intenzivně, je náchylnější k problémům. „Jde například o větrnou erozi, extrémní sucho či gradace hlodavců. S tím vším se lépe vypořádá krajina, která je pestrá a členitá. Větrnou erozi sníží větrolamy, extrémní sucho lze řešit mokřady, zelení a dalšími krajinnými prvky. A s hraboši si poradí dravci a sovy, jejichž populace pak budou z dostatku hrabošů profitovat. Je ale potřeba je do krajiny přilákat buď přirozenými posedy v podobě stromů, vyvěšováním vhodných hnízdních budek anebo na pole dávat alespoň berličky. Těch je zatím v české krajině jen minimum,“ sděluje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník.

Sýček obecný je podobně velký jako hrdlička.
Sýček obecný je podobně velký jako hrdlička.

Povolení ministerstva zemědělství trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu platí od 21. února do 21. června 2023. Za všech okolností se ale musí granule vkládat pouze do nor, nikoliv volně rozhazovat po povrchu půdy. „To vnímáme jako posun od poslední velké gradace hrabošů v roce 2019, kdy jsme povrchové rozhazování silně kritizovali kvůli tomu, že by se jedem mohli otrávit i ptáci a další necíloví živočichové, což se nakonec také stalo. Stále zastáváme názor, že jed do krajiny nepatří, ale řešení vkládat ho výhradně do hraboších nor přijímáme jako kompromisní, protože chápeme obavy zemědělců o úrodu,“ vysvětluje Vermouzek.

Stanovisko České společnosti ornitologické podporují další neziskové organizace.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru z Hnutí DUHA upozorňuje, že jed je výhradně krátkodobé řešení. „Dlouhodobým a platným řešením je snažit se ozdravit českou krajinu. Ta je nyní v takovém stavu, že sama se gradaci hrabošů, ale také ani dopadům klimatické změny, nezvládne ubránit. Posílit ji lze opatřeními, jako jsou rozdělení na menší bloky a pestrost. Taková krajina by pak problémům odolávala lépe a nebude potřeba do ní sypat jedy. To je cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Bohužel, nové zemědělské dotace nepodporují taková opatření ani zdaleka tak, jak by bylo potřeba.“

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, poukazuje na nelogické rozhodnutí financovat aplikaci jedu do krajiny z rozpočtu ministerstva životního prostředí. “Podobné kroky devalvují snahy MŽP a pro běžného občana je těžké pochopit, proč takto KDU-ČSL, která stojí ve vedení resortů životního prostředí i zemědělství, postavení MŽP ohrožuje.”

Sýček obecný

Sýček obecný je malá sova velikosti hrdličky. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích a Ústí nad Labem. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky. Ještě na začátku 20. století býval sýček s desítkami tisíc párů naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 párů. Proto byl pro sýčka obecného vyhlášen záchranný program. Jeho cílem je stabilizovat životaschopnou, rozmnožující se a plošně rozšířenou populaci sýčka obecného s pozitivní vývojovou perspektivou, která bude mít početnost minimálně 1 000 párů.

reklama

 
Ekologické organizace

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.3.2023 05:48
Správná cesta by skutečně byla náprava krajiny. Ale zde vůbec nejsem přesvědčen, že to agrolobby dovolí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.3.2023 08:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
aby se stabilizovali populace, tak by si museli nechat 10x sežrat produkci od hraboše....ono totiž platí, kde brát "myšilovy" když jim permanentně zemědělci otráví potravu a tedy zamezují vyšší udržitelnosti populace?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.3.2023 06:12
Berlička pro dravce, je až druhá v pořadí, když chybí stromy ( a ty by mohly nyní být alespoň nějaké, na hranicích mezi těmi 30ha lány ).
Nejdříve, musí být prostory pro hnízdění sov.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.3.2023 06:39
"Léčba" Stutoxem je horší než nemoc sama. Klasický greenwashing, kdy za eko je vydáváno něco, co přírodu ničí. Kdyby z toho nebyl takový fanatický mediální džihád, dalo by se to i přehlédnout. Je mi záhadou, jak vlastně žili, co žili, jak se protloukali zemědělci dříve, když nemohli trávit. Je to každý rok stejná písnička, přesto úroda činí pravidelně +- 11 mil. tun pšenice. Takže ano, chce to v první řadě nápravu krajiny, správnou volbu agrotechniky a plodin, instalaci téček od podzimu do jara na ohrožených porostech a jen skutečně v opodstatněných případech používat trávení. Ani s milionem budek sýčka nezachráníme, budeme-li na poslední hraboše pořádat hon, resp plošně či jinak je trávit.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 08:55
Podle toho co tady dlouhodobě čtu, je každá ozdrava krajiny pro zemědělce nepřípustná a devastační.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.3.2023 10:15
Vzhledem k tomu, že hraboší kalamitu mívají i země s menšími rozlohami polí, tak je označování zemědělců jako "generálních viníků" blbost. On to hraboš díky své biologii zvládne i bez jejich přičinění, přemnožení hrabošů provází zemědělské hospodaření a krajinu už celá tisíciletí.
A pestrost krajiny? Půda má své majitele, oni rozhodnou, jestli na ní bude orná půda, remízek nebo logistické centrum. A český zákazník rozhodne, jestli se bude na polích pěstovat i něco jiného, než obilí a řepka.
Letos se poprvé bude od zemědělců požadovat zvýšení podílu "neprodukčních prvků" na zemědělské půdě. Jsem moc zvědavá, jak se budou spoluobčanům líbit zarostlé plochy na polích. To zas bude řečí, za co že ti zemědělci dostávají dotace, když jsou tak líní, že už ani nesejí a na polích mají binec a k kvůli tomu jsou drahé potraviny. Proč tam raději nezasejí pšenici, aby byl levnější chleba? Na nějakou biodiverzitu, ptáčky, broučky a zviřátka si, věřte mi, nikdo v té souvislosti ani nevzpomene.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 10:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Zemědělci vždy dělají vše správně a ekologisti si vymýšlejí. A ještě k tomu média začnou do zemědělců kopat a občan nebude mít co žrát, protože naši zemědělci nás dodávají to dobré a zdravé jídlo.
A tak je to pořád dokola, ale krajina je čím dál více otrávena různými jedy, zadržování vody u nás je velmi špatné, atd atd.
Tak čím to tedy je, paní?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.3.2023 12:42 Reaguje na Michal Uhrovič
Melete ideologické nesmysly.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 12:51 Reaguje na pavel peregrin
Jen popisuji to, co už nějaké roky čtu na ekolistě.
Nic víc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.3.2023 14:04 Reaguje na Michal Uhrovič
Pokud vedete diskuzi např. s odborníky s VÚRV, Agritecu Šumperk, Zem.univerzity a tím myslím skutečně odborníky zemědělské, tak scénář je stejný- pro veřejnost většinou vystupují krotce a nekonfliktně, což samozřejmě chápu, ale mezi čtyřma očima vám řeknou skutečně pravdu. A ta je diametrálně odlišná od toho, co čtete na Ekolistu.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 14:11 Reaguje na pavel peregrin
Věřejnost se bohužel k takové diskuzi nedostane, proto čte veřejnost ekolist a jiné. A je otázkou, jestli ti odborníci z různých státních a nestátních institucí nehledí pouze na své dobré bydlo a osvědčené postupy naučené po kolektivizaci.
Když chodím po naší krajina, tak nejhorší je krajina kolem velkých lánu nebo velký fabrik. Člověk si lecos domyslí ...
By mě zajímalo, jaká je skutečná pravda.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.3.2023 15:06 Reaguje na Michal Uhrovič
Nejdůležitější životní poznatky jsou židovské (údajně ) anekdoty:
- Všechno je jinak.
- Opakem pravdy je pravda jiná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.3.2023 16:00 Reaguje na Michal Uhrovič
Skuteční zemědělští odborníci- namátkou ing Růžek z VÚRV, ing Seidenglanz ze Šumperka- špičky ve svém oboru, kterým kupř. pan Hruška nesahá ani po kotníky. Bohužel se jim nedává prostor ve veřejných sdělovacích prostředcích, protože jejich názory často nesouzní s mainstreamem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 16:27 Reaguje na pavel peregrin
Tak doufejme, že odborníci dostanou možnost pomáhat zemědělcům lépe hospodařit a chovat se lépe ke krajině tak, aby výnos byl velký a krajina zdravá. Když už je oceňuje i MZ a zemědělci.
Souhlasím s vámi, že v dnešní době se mainstream moc odborniky neřídí, dá spíše na dojmy a veřejné mínění a z toho vzniká hodně problémů.
Při covidu jsme to jasně viděli ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.3.2023 17:13 Reaguje na Michal Uhrovič
Řeknu vám takovou perličku, abyste si udělal obrázek o "odbornících" z ministerstva životního prostředí.
Pokud bych si chtěl přivézt z jiného zemědělského subjektu hnůj, tak převozem toho hnoje se z něj jako mávnutím čarovného proutku stane ODPAD- ano, čtete dobře-odpad a u tohoto "odpadu" musíte doložit rozbory na těžké kovy etc.
A to je jen malinká ukázka velikého množství nesmyslů, které si na zemědělce vymýšlejí.
Divíte se potom snad, že tyto "odborníky" máme za blbce, kteří pouze překážejí a čím dále tím více znesnadňují zemědělskou práci?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.3.2023 14:03
Koukejte dnes večer na zprávy 24 (dopoledne už dvakrát odvysílané), brněnská redaktorka byla kdesi na Vysočině, stojí na louce (prý pole!-), nikde ani berlička... Kolem zelená pole (řepka), tam požerky nevidět, resp neukazují. Na té louce našli pohromadě asi 30 děr (např 2 sestry), po zimě normální a přepočítali to na 7 tis. aktivních děr na ha!-) Ha ha ha! Tak se dělá politika strašení, resp. vypouští poplašné zprávy o kalamitě. Prevenci (berličky) nevidět, ale hned se mluví o aplikaci...
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 14:17 Reaguje na Karel Zvářal
Je otázkou, komu to prospěje?
Zemědělcům, že jim povolí více jedu nebo ekologistům a ornitologům?
Nedokážu si raději ani tipnout.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.3.2023 14:26 Reaguje na Michal Uhrovič
Ten problém mizení/silného úbytku běžných druhů je složitější, není to jen o "změně hospodaření". To je třeba i odvrácená strana "biologické ochrany", která se projeví i tam, kde to propagátoři tohoto "ekologického způsobu ochrany kultur" nepředpokládali. Je to na delší rozbor, tady na to není vhodná platforma.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.3.2023 15:43
Tak hraboši nebudou až tehdy, až se na těch pozemcích nebude pěstovat žádná plodina a tudíž výnos potravin z nich bude nulový. Do té doby všude, kde se pěstuje nějaká plodina, která chutná hrabošům, se budou hraboši vyskytovat a v příznivých letech se budou přemnožovat, protože na tom místě mají v podobě pěstované plodiny dostatek potravy. Predátoři žijící v přírodě přemnožení hrabošů nikdy nezabrání, protože jako jejich predátoři jsou minimálně o jednu svou generaci pozadu. Neboli množství predátrů v přírodě je nastaveno na průměrný až mírně podprůměrný výskyt hrabošů, jinak by predátoři trpěli v průměrných letech hladem. Množství predátorů se zvyšuje až teprve minimálně o jednu svou generaci později než se hraboši začnou přemnožovat, což je obvykle rok nebo v lepším případě půl roku, podle druhu predátora.
Nebol i minimálně půl roku až rok, jsou hraboši přemnožení než teprve predátoři začnou reagovat zvýšením intenzity svého rozmnožování. Skutečně znatelné zvyšování počtu predátorů jejich b zvýšeno intenzitou rozmnožování je až druhý rok hraboší kalamity. A to už hraboši dávno hynou sami přemnožením nedostatkem potravy, protože dávno všechno sežrali a rozšířením nemocí.
Z toho vyplývá, že jediná účinná likvidace hrabošů je pouze zemědělskými opatřeními, které musí být kvůli zásadním úsporám z velikosti a tudíž udržení nízkých cen potravin aplikována na velké souvislé rozlohy, ne an rozkouskovaná pole. neexistuje takové rozkouskované pole, které ještě umožňuje levnou produkci potravin a už omezuje hraboše.
Krajinné celky, jako mokřady, meze, lesíky atd které by měly být v krajině v přiměřeném množství, které udržují stabilitu krajin včetně omezování přemnožování hrabošů vytvářením prostoru pro život predátorů hrabošů musí být umístěny tak, aby nerozsekávaly a nerozdolovaly pole, měly by býtr vyjmuty ze zemědělských ploch a vykoupeny od majitelů a provozovány a udržovány buď přímo m státem nebo státem placeným subjektem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.3.2023 15:45 Reaguje na Radim Polášek
No vidite, vy jste to vše vyřešil. Teď už jenom to aplikovat ...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.3.2023 16:23 Reaguje na Michal Uhrovič
Jasně, stabilizující prvky přírody pro všechny, musí být státní, nikoli soukromé. Pár soukromníků nemůže dotovat přírodu pro převažující populace ve městech.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.3.2023 16:38
Pokud od přírody nic nechci, mohu ji ponechat spontánnímu vývoji. To je však nereálné - 8 miliard lidí chce jíst a uspokojovat své potřeby. Člověk přírodu drasticky změnil a musí do ní při průšvizích radikálně zasahovat. Je otázkou, zda to dělá vždy dost dobře. Někdy dobré řešení vůbec neexistuje.

Přesto jsou tu organizace, které mají patent na rozum a vždy ví, jak co řešit. Nějak ale neberou v potaz existenci těch 8 miliard lidí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.3.2023 17:14 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.3.2023 18:39 Reaguje na Jiří Svoboda
A co by se podle nich stalo, při redukci 10 miliard na 1 tj. na 10%. No ono to tady již mnohokrát v dějinách bylo. Akorát já bych se toho nepřál dožít.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.3.2023 17:31
Pokud nebudeme potřebovat půdu k získávání potravy, tak to bude zajisté občas fungovat.
Ale z historie víme, že před kalamitou škůdců nebyli ochráněni ani naši předkové v době, kdy účinné chemické prostředky neexistovaly. Plísně, hmyz, hlodavci, plevel - to vše představovalo pro lidi podstatně větší problém v té skvělé bio minulosti než dnes.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.3.2023 18:37 Reaguje na Richard Vacek
Já pamatuji v 50. letech hraboší roky a to byly ještě malá pole, sýček kam se podíváš a nebyl stutox.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.3.2023 19:01
Přemnožení hrabošů má mnoho příčin a většina souvisí jednak s počasím a nebo s jejich množstvím v předchozím roce. Z nuly nikdy k přemnožení nedojde a musí mít k přemnožení dostatečně velký základ. Pokud dojde k souběhu zanedbání redukce toho základu, ke vhodnému počasí a potravní nabídce, tak už se asi nelze vyhnout tomu plošnému zásahu. Zanedbání
prevence je základní chybou a to se leckde stále děje. Je zajímavé,
že jsou oblasti bez kalamitních stavů a oblasti doslova děravé jako
Ementál. Spoléhat se v kulturní krajině na samoregulační funkce přírody
je utopické, protože predátoři zasahují s úspěchem se zpožděním. Jeden
pár dravců za zimu už namnožené hraboše nezredukuje tak, jak to zvládnou
tažné druhy dravců( káně rousná), kterých sem letos přiletěl zlomek toho,
co v drsnějších zimách. V mém okolí to místní populace predátorů zvládla
i bez tažných kání rousných a naopak si myslím, že budou mít problém
nakrmit letos mladé. Pro dravce a i jiné predátory je smůlou, že v době
výchovy mláďat už v porostech řepky a ozimů hraboše nevidí a v kukuřici
rovněž. U pícnin a luk tomu bylo jinak, protože po pokosení mohli ty
hraboše lovit. Ukažte mi kolik procent je dnes v místech přemnožení
polí s pícninami a jinými travními porosty? Jak se tam mohou dravci
namnožit, když nemohou ve vzrostlých plodinách hraboše ulovit? Kdysi
bývalo praxí mít na poli jednou za tři roky pícniny a dravci měli na
třetině výměry prostřený stůl. Nyní jsou pícniny nula a nulové možnosti
lovu ve vzrostlých zemědělských plodinách, kde jsou hraboši v bezpečí.
Nač ale pícniny, když schází chovy zvířat a pak se divíme, že dravci
paradoxně v létě hladoví více, než v zimě. Hospodaření na polích se
dostalo do zakletého kruhu tří plodin a prostřeného stolu a úkrytů
pro hraboše. Ono i v bramborách byl hraboš viditelný lépe, než v
kukuřici pro bioplynku a to nehovořím o posečené vojtěšce, či jeteli,
kde je pro dravce snadno ulovitelný. Koukněte se v praxi nad jakými
poli krouží v době rozmnožování například poštolky a káňata. Vidíte
je nad kvetoucí řepkou, kukuřicí, či pšenicí? Nikoliv, ale pouze nad
pastvinou a nebo nad mezí, ale pouze tehdy, když je ta mez udržována.
Pokud je na ní metr vysoká tráva prorůstající přes suchou loňskou
trávu, tak tam nic neuloví. To jsou pak takové meze rezervoárem
a bezpečným obydlím pro hraboše. Schází pícniny a údržba mezí,
protože zbytek plodin je pro hraboše a nikoliv pro dravce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 06:04
Kdysi se mi vryla scénka z demonstarace feťáků proti omezování jejich svobod (NE), když policisté odváděli jednoho z nejaktivnějších do antonu a ten se bránil slovy "Chtěl jsem jen trávu, chtěl jsem jen trávu!"

Úplně obyčejný trávník/louka přitom plně postačí i sejčkovi, ovšem půlhektar či ha nic neřeší, to je jen úlitba. Minimálně 5, lépe 10, aby měl kde lovit celý rok. Management krajiny by měl být alfou a omegou stabilizace posledích mohykánů. Seno majitelé jistě někde prodají, u známého si jezdí s vozíkem z velké dálky pro takový plevel, že... ale prý to koním bohatě stačí...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.3.2023 08:10 Reaguje na Karel Zvářal
To je to, o čem píšu výše. Oni nemají v létě paradoxně kde lovit.
Ve vzrostlých plodinách mají smůlu a když vidím do konce listopadu
pole s kukuřicí, tak si říkám jaký to je ráj pro hraboše. Pak se
pouze přesunou do ozimů a řepky a pole provrtají jako Ementál. Už
jsou namnoženi a na jaře dokonají dílo zkázy. Pár let nazpět jsem
zažil podmítku pšeničného pole, kdy tisíce hrabošů putovaly do
sousední kukuřice přes dálnici D1 a přivaděč. Stovky mrtvolek pouze na úseku cca 300 metrů byly šokující. No a po sklizni kukuřice zase přesun do řepky a do zahrad v okolí. Tehdy jsem musel taky sáhnout po NORATU H a několika pastičkách, protože mi bylo jasné, že kočky sousedů žeroucí Whiskas to neodloví a na zahradě mi dravci hraboše taky lovit nebudou. Pouze v pastech tehdy skončilo cca 70 hrabošů a to už byl slušný základ pro místní kalamitu pro příští rok. Za zimu
zlikvidovali místy lidem pěstěné trávníky a pětinu zasazených brambor mi sežrali dříve, než stačily vylézt z půdy. Tehdy jsem nasadil karbid a síření nor. Jeden s šesti řádků brambor sice "vyčistili" do poslední slupky, ale další rok už bylo po kalamitě pouze díky tomu, že okolní pole zůstaly přes zimu poorány a ladem, což se hrabošům nezamlouvalo, ale dravcům to usnadnilo lov.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 09:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je to složitější, v pár řádcích těžko popsatelné. Ta kuku musí být notně zaplevelená, aby ji hraboš napadl, v chem ošetřené se nevyskytuje. Kromě absence obecních pastvin, luk, sadů (dnes megalány "kam oko dohlédne"), nárůst stavů skalačky, která po brizolitu vyjede jak po žebříku a půdy má dokonale zmapované. Zánik farem ŽV, kde kuvik byl jak doma: vrabci, myši, muší larvy, žížaly, můry... Dřív měl barák jeden komín, dnes běžně 6-8, když majitel v něm najde mumii, myslíte, že to řeší=zamřížkuje? Prostě je to součet vlivů (některé jsem nejmenoval), kdy tento dříve běžný druh byl vyeliminován civilizačním a predačním tlakem, včetně používání jedů - a pozor - nejen na farmách, ale i na dvorcích!
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.3.2023 08:28 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle je hezká teorie, ale vysvětlete mi jednu věc: na mapě výskytu chráněných druhů včetně sýčka nebo sovy pálené se jejich oblasti výskytu přesně kryjí s úrodnou zemědělskou půdou - Polabí a Morava. To znamená, že tyto druhy nejsou vázané na louky, ale na polní hlodavce. Z toho vyplývá, že zvýšení plochy luk v krajině nebude mít pozitivní vliv na zvýšení populace těchto myšilovů, jinak by jich u nás v Podkrkonoší muselo být jako máku, ale není.
https://aopkcr.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=82685927279942ffbae18be948d371d9
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 09:28 Reaguje na Marcela Jezberová
To není teorie, to jsou fakta. On přežívá v teplých oblastech, s minimem sněhové pokrývky. Při výše popsaných faktorech je mírná zima jediným pozitivem, která mu usnadní překonat nejkritičtější období roku. Na farmě plné vrabců a myší přežije i mínus třicet. Pokud je tam dnes brownfield či skladové haly (s BUDKOU), ale myši má pod sněhem či vytrávené, pojde hlady.

Ano, louky jsou od 400-500m běžně, žel, sýček to neakceptuje a zarytě se drží nižších nadm výšek. Proto nezbývá, než toto přijmout jako fakt a přizpůsobit tomu management krajiny v místech současného výskytu. Možná se časem rozšíří i do Podkrkonoší a mor kopanic, kde v minulosti též býval.

Tyto druhy JSOU vázané na louky (vedle pastvin), ale PREFERUJí nižší nadm výšky z výše popsaných důvodů. Jsou to ptáci vázaní na dostatek CELOROČNĚ dostupné potravy. A když vymizelo 90-95% vrabců a kol., nic jiného, než hraboše (rejsek, myšice) v zimě nemá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 09:33 Reaguje na Karel Zvářal
Z pro mě nepochopitelných důvodů se u nás traduje (kopíruje), že sýček potřebuje hmyz. Vůbec ne! Zimu přežije na hlodavcích, hmyz v tu dobu hajá. To samé v době hnízdění: raději doletí na hnízdo s jedním hrabošem, než dvacetkrát s chroustem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2023 09:54 Reaguje na Karel Zvářal
No to je pravda jen občas, Rojení chroustů před 60 lety mu velice svědčilo. Lovit hraboše a nebo sebrat 100 chroustů... A taky zmizely velké žížaly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 09:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Žížaly jsou, viz drozdovití. Dnes je má dokonce nasvícené, takže městské prostředí by mu mělo svědčit, resp někde tomu tak už je. Proto jsem názoru, že je třeba se zaměřit na rozvoj městských populací (viz Šeděnkova Poruba v 80.), kde potravní problém bude menší, než na trávených polích.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2023 17:17 Reaguje na Karel Zvářal
Drobné žížaly jsou občas vidět, ale velké dešťovky? Tu už nevidím ani na zahradě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2023 17:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ve městech se usídluje výreček. Ale sýček? to jsem nezachytil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2023 19:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Výrečkovi pasuje odlesňování zimovišť (abych nejmenoval...), potažmo oteplování E. s tím spojené.

Drobné žížalky jsou mláďátka, prťavé tmavé "hnojky" jsou málokdy na povrchu. Jako málokterému organismu jim časté sečení nevadí, ba naopak, zdá se, že prospívá. Mám zlozvyk koukat při chůzi pod nohy (sobě, slečny bývají zklamané), a po dešti nacházím rozhmožděné i lezoucí rousnice, které zachrańuji odhozením do trávy. Je to jeden z mála druhů, které není nutno vozit do záchranných stanic.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.3.2023 21:24 Reaguje na Karel Zvářal
Drobné žížalky jsou jiné druhy. Pokud najdu na polňačce skutečnou dešťovku tak ji taky hodím do příkopu Ale těch rousnic (žížala obecná) i žížalek je rok od roku méně.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

26.3.2023 23:05
Pěkně napsáno,mne také mrzí jedy v krajině a proto s kolegy /také malí farmáři / vyvěšujem budky pro dutinové dravce a pomalu si tyhle ptáčky hýčkáme a ty se nám odvděčují. Otec projektu ing M. Dusík nám k tomu dodává jak na to.Puste se všichni do toho s námi.Propagujte to. Všichni kdo nechtějí o tom mluvit mi můžou napsat na email : valenta.josef@email.cz Bylo by také dobr= nechat Mírovi prostor v Ekolistu /klině sprostředkuji / Aby svým odborným článkem se vyjádřil . Vždyt jde o naší krajinu o krajiu našich dětí o jídlo pro nás Josef Valenta Něchov
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist