Orel mořský, kterého našli uvězněného na dně meliorační skruže, se vrátil zpět na oblohu
Ne, nepopálil se na sloupu elektrického vedení, ani nebyl otráven. "Uvízl v ‚díře‛. Z neznámé příčiny spadl do více než dva metry hluboké nezakryté skruže v poli a nemohl se dostat ven," líčí Jan Nový.
Těmito nebezpečnými pozůstatky rozsáhlých melioračních systémů je zemědělská krajina v celé ČR doslova posetá. Původní betonová víka přístupových šachet sebral čas, a na zvířata tu dnes číhají coby pasti.
„Netušíme, kolik nejrůznějších živočichů skončí své životy pomalým a trýznivým způsobem v nezabezpečených šachtách," říká Jan Nový. "Nálezy jsou totiž s ohledem na jejich pozici uprostřed polí a luk skutečně pouze náhodné.“
Zachráněný orel měl neuvěřitelné štěstí, protože jej úplnou náhodou objevili zemědělci při noční orbě a zavolali pomoc.
„Ve světle baterky a za hustého deště bylo třeba slézt po žebříku na dno. Tam marnými pokusy o únik znavený dravec seděl ve vodě,“ líčí Jan Nový.
„Při snaze vyškrábat se ven z betonové pasti si uvězněný orel zcela ubrousil část drápů na nohách a závažně si poranil klouby křídel. Navíc byl v době nálezu úplně vyhublý a prochladlý, musel dole strávit řadu dní. Dlouho tak nebylo jisté, zda přežije," dodává Jan Nový.
Přečtěte si také |
Jak dopadla záchrana orla mořského z hluboké meliorační skruže?Mladý orel se navzdory hrůzným okolnostem nálezu nakonec stal dítětem štěstěny a díky své touze žít a odborné péči zvířecích záchranářů se zcela zotavil. Šest týdnů trvala intenzivní léčba v Třeboňské záchranné stanici ve spolupráci s místní veterinární klinikou Vetpoint. Poté následovalo 18 týdnů rehabilitace v prostorné voliéře.
"Za pomoc patří velký dík i Záchranné stanici Hrachov a Petru Štikovi, neboť třeboňská stanice nemá odpovídajícími prostory pro rozlétání takto velikého dravce," říká Jan Nový.
Ve čtvrtek 16. března 2023 pak konečně nastal s nadějí vyhlížený okamžik, kdy se orel mořský vrátil zpět do přírody. „Radost a zároveň dojetí, které jsme pociťovali při pohledu na majestátního krále oblohy, kroužícího nad našimi hlavami, jako by se chtěl rozloučit a poděkovat za svou záchranu, se ani nedají popsat," říká Jan Nový.
Přečtěte si také |
Zahradníci vysadili strom do kamení"Měli bychom ale myslet na všechny ostatní živé tvory, kteří takové štěstí neměli. Je skutečně nejvyšší čas, začít pro ‚meliorační problém‛ hledat nějaké systémové řešení,“ myslí si ředitel Třeboňské záchranné stanice.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Slavomil Vinkler
21.3.2023 06:45Břetislav Machaček
21.3.2023 08:39 Reaguje na Slavomil Vinklerodsune, aby do šachty hodil balík slámy, kterou ucpe podle něho
škodlivou melioraci. Pak už ale nemá sílu tam ten poklop vrátit
a je vymalováno. Uhlídat každý den ty šachtice je nemožné a je
to vždy pouze o LIDECH, kteří dělají to, co nemají a nesmějí,
ale přesto to dělají.
Slavomil Vinkler
21.3.2023 09:13 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Uhrovič
21.3.2023 13:20 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.3.2023 17:25 Reaguje na Michal Uhrovičproč někdo zasahuje do cizího majetku odsouváním
poklopu. Někdy to je záměr, někdy "klukovina"
a někdy obyčejná lidská blbost, ale vždy to je
zásah do cizího majetku! Novým fenoménem jsou
jámy po "hledačích pokladů" s detektory. Z jedné
jsem na podzim vytahoval žáby a z druhé ježka.
To ekologisté nejsou, ale přímo teroristé, kvůli
kterým se mohou lidé a zvířata zranit a nebo v
jámách uhynout.