Zahradníci vysadili strom do kamení

Foto | Hana Pollertová

Celý příběh místa je velkým dílem Ing. arch. Michaely Sinkulové a Ing. Ondřeje Fouse. Bez jejich vytrvalosti a úsilí by se zde realizovala výsadba stromů do vybetonovaných jam podle 15 roků starého projektu. Místo toho se díky ochotě investora (TSK) povedlo vysadit stromy úplně jinak, úplně nově, podle principů modrozelené infrastruktury (MZI).

Stromy se tu vysadili do strukturálního substrátu. Do kamení.

Dobře, ale proč je potřeba pod stromem vysávat?

Protože nechceme v prostoru kořenů žádnou příměs s velikostí částice nula. Substrát by přestal plnit svou funkci.

Tímto chci apelovat na občany, kteří v dobré víře sypou zbytky zeminy ke stromům, tak ke stromům prosím ne. Ideálně třeba pod keře nebo do trávníku. A truhlíkový „ingot“ zkuste rozdrobit a rozházet do slabé vrstvy. Další možnost je bio popelnice. Tedy přeskočila jsem kompost, ten měl být uveden první.

Pod stromy v Branické, ale už i na jiných místech (Václavské náměstí, Čelakovského sady, Smetanovo nábřeží, Na Hutích aj.) je u stromů tzv. strukturální substrát a případně i opatření pro hospodaření s dešťovou vodou.

Na zmíněných výsadbách se musí v celém profilu zamezit výskytu prachových částic, aby nedošlo k zanesení – kolmataci spodních vrstev. Bohatě stačí obyčejný prach, aby poškodil dobré a dlouholeté fungování vodních poměrů v jámě.

Vysypat květník ke stromu není dobrý nápad.

Foto | Hana Pollertová

Co je to ta jáma?

Kubíky ven a kubíky dovnitř, čím víc, tím líp. Nejmíň 5, lépe 10 a nejlíp 50 m³.

Strom nerad zhutněnou antropogenní zem. To je ten letitý nános, co se dává do ulic, s názvy až hanlivými: zásypák, recyklát, podorničí a stavební odpad i čurbes, co láká archeology. Všechno pryč. Strom rád pro kořeny prostupný materiál, vlhko (ne mokro), půdní vzduch a spíš chladno, nějaké živiny (draslík, fosfor, …) a vlastně málo dusíku.

Co je tedy pod dlažbou u nových výsadeb s principy MZI?

Překvapivě, ostrohranný lomový kámen nejlépe frakce 32/64, dovoluje nám obvyklou skladbu chodníku, kámen je zlehka obalený. Čím, to je složité definovat, protože materiály pro substrát musejí korespondovat s místními půdními podmínkami.

Nejlepší variantou je místní zemina, nebo hlinitopísčitá půda, trocha kompostu a materiál s ohromnou schopností poutat živiny, biouhel, který vzniká pyrolýzou bez přístupu vzduchu při t 300-600 °C. V zrnité konzistenci produktu přitom zůstává zachován původní obsah živin a uhlík. Substrát se míchá za mokra, aby došlo k obalení kameniva. Kameniva jsou přitom zhruba 4 díly na 0,5 až 1 díl ostatních přísad.

V případě, že se dlažba v zimním období solí, nesmí složení substrátu obsahovat příměs zemin respektive jílovitých částic, na ty se sůl „navazuje“ a nelze ji odstranit ani větším množstvím vody. Substrát pak obsahuje např. kámen, biouhel a lávu. Skladba materiálů musí být i zde přizpůsobena místním podmínkám, takže nelze použít univerzální recept.

Stromu vysazenému ve strukturálním substrátu to neudělá dobře.

Foto | Hana Pollertová

„Šutr“ má pro strom v ulici mnoho výhod. Kromě mezer, které vzniknou při jeho uložení do jámy a poskytují dostatek půdního vzduchu, se lomový kámen sváže a pevně drží, při ukládání se ve vrstvách snadno hutní dle požadavků vrchní vrstvy, která může být i pojížděná auty.

Co se to vlastně řeší, vždyť strom má kořeny dolů. Nejen dolů.

Kořeny mají různé funkce, některé kotví, postupně tloustnou. Vlivem proudícího větru, případně sklonu si strom umí se statikou poradit sám, tyto kořeny jdou dolů a do stran, jsou dobře viditelné.

Největší objem má kořenové vlášení, které se nachází v hloubce max 30 cm a dosahuje ve volném prostoru i několik metrů za okapovou linii koruny. Pevnost vlášení je žádná, úkolem je příjem živin, vzduchu a vody.

V přirozeném prostředí se stromy nepotřebují vyrovnávat s vibracemi. Nějaké zemětřesení občas nastane, ale pravděpodobnost je nízká, proti tomu strom nemá žádný obranný mechanismus. Byť je obnovovací schopnost vlášení ohromná, cca 3 dny a je zpět, pravidelným narušováním dochází k oslabení stromu. Drobné vibrace vlášení trhají, strom „opravuje“, ale po tu dobu nepřijímá živiny, půdní vzduch ani vodu, oslabuje se. Ve výjimečných případech (těžká doprava, blízkost tramvajového tělesa, …), se využívají půdní buňky, které ochrání kořenový prostor a zamezí přenosu vibrací do substrátu.

Ještě jednu skvělou vlastnost má kámen: na podchlazeném povrchu vzniká kondenzát z půdní vlhkosti. Tedy dostatek vody i za poměrně velkého sucha.

Další prvek, co má dnešní „moderní“ strom ve městě, je opatření HDV – hospodaření s dešťovou vodou. Jáma stromu je vybudovaná jako retenční nádrž sloužící k dočasnému zadržení srážek. Voda postupně zasakuje, v jámě se nesmí dlouho zdržet. Co nezasákne, musí přepadnout do kanalizace, nicméně už je zalito a voda zpomalena, takže nezatěžuje čistírnu, což je zásadní při přívalovém dešti.

Voda se do jam dostává buď zasakováním, přes propustnou dlažbu, nebo uličním vtokem. Tady je nutné kontrolovat a pravidelně čistit technické prvky.

V místech, kde se v zimě solí, se na jaře propustná dlažba propláchne velkým množstvím vody (min 150 l / m2). Dlažba má širší spáry a je uložena ve štěrku. Opět bez nulové frakce a betonu. Vrstvením kameniva se dá dosáhnout parametrů pro pojezd těžké techniky.

A musí se to vysát.

Foto | Hana Pollertová

Vrátím se na začátek. Žádné stromy, žádné kořeny nemají rády nové vrstvy materiálu u báze kmene, ani v celé šířce koruny. Materiálem myslím třeba i parkující auto (ještě hůř pravidelně), dočasně složený stavební materiál, navezenou zeminu, ale i nově zřízený guerilla záhonek plný květinek v už tak stísněném rabátku uličního stromu.

To všechno hutní – snižuje propustnost, zamezuje přístupu vzduchu do vrchních vrstev půdy. Strom nemá rád nic nového, nesnáší vašeho psa, přesněji jeho moč, ani tu vaši.

Vysypat ke stromu truhlík od petúnií je sice dobrý úmysl, který ale škodí.

Přečtěte si také |

Daniel Pitek: Komentář k odbornému stanovisku Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU

Pokud chcete stromu ve svém okolí aktivně pomoci, pak mu v letním období 1 x týdně nanoste 10 kýblů vody (ano, 100 litrů). Nelijte je ke kmeni, ale pěkně po zemi v celé šířce koruny.

Strom nás nepotřebuje, my potřebujeme strom.