https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-pitek-komentar-k-odbornemu-stanovisku-katedry-myslivosti-a-lesnicke-zoologie-czu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daniel Pitek: Komentář k odbornému stanovisku Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU

15.3.2023
Louka rozrytá od divokých prasat.
Louka rozrytá od divokých prasat.
Foto | Daniel Pitek
Ve čtvrtek jsem se za Asociaci soukromého zemědělství ČR zúčastnil kulatého stolu na MZe k novele zákona o myslivosti. Na tomto jednání došlo k jedné důležité události. Bylo oznámeno vydání odborného stanoviska akademickými pracovníky Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU za zachování současných výměr honiteb v ČR.
 
Toto stanovisko bylo představeno panem Ing. Milošem Ježkem Ph. D. a okamžitě jako důležitý argument použito jak pracovníky MZe, tak také přítomným předsedou ČMMJ panem Ing. Jiřím Janotou.

Odborné stanovisko akademiků z ČZU není možné brát na lehkou váhu, zvláště pokud jej podepsali i prof. Ing. Robert Marušák, PhD., děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze a prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc, děkan Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Odborné stanovisko zpracované panem doc. Ing. Vlastimilem Hartem, PhD. pravděpodobně ve spolupráci s jeho zástupcem panem Milošem Ježkem jsem si pozorně přečetl a byl jsem jeho obsahem zklamán. Samotné prohlášení včetně odůvodnění je podle mého soudu tendenční, zavádějící, velice zjednodušující a příslušnost akademiků z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU k Českomoravské myslivecké jednotě z celého dokumentu čouhá jako sláma ze sedláckých bot. Ostatně s panem Hartem jsme se potkávali již na minulých jednáních k paragrafovému znění Zom, kam byl podle prezentace nominován za ČMMJ, ale vystupoval za univerzitu. Celá záležitost na mne proto oprávněně působí jako dobře připravená a načasovaná akce Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU s ČMMJ. K jejich smůle si však myslím za použití chabých argumentů.

Jako obyčejný sedlák a řadový lesník trávící více času v traktoru než u počítače si dovolím tento dokument okomentovat a popsat jeho slabá místa.

Tvrzení, že snížení výměr honiteb není nástrojem ke snížení početních stavů spárkaté zvěře a škod působených touto zvěří není nijak odůvodněno.

Tvrzení, že 500 ha je minimální výměrou z pohledu zachování biologických potřeb zvěře je zavádějící, protože honitba je organizační jednotkou vzniklou z výsledků jednání vlastníků honebních pozemků. Čím více vlastníků musí k dohodě dojít, tak jsou jednání složitější a dochází často k nespokojenostem a nestabilitě systému. Proto je důležité v případě nemožnosti konsensu mezi velkými a menšími vlastníky umožnit i variantu menší výměry honiteb. Navrhovaná velikost pro naše podmínky je 200-250 ha ( Rakousko 115 ha, Německo 75 ha vlastní honitby, 150 ha společenstevní honitby, Francie 20 ha).

Biologické potřeby spárkaté zvěře má řešit oblast chovu vyhlášená pro konkrétní druh spárkaté zvěře, která je složená z několika různě velkých honiteb s jednotným a závazným managementem pro daný druh spárkaté zvěře, klidně za dozoru státu.

Honitby jsou tvořeny na bázi vlastnictví pozemků, oblasti chovu mají být tvořeny na základě přírodních podmínek a potřeb zvěře.

Akademici ve svém prohlášení nepřípustně zúžili otázku velikosti honiteb pouze na zvěř spárkatou a vlastně nám říkají, že ČZU rezignovala na možnost smysluplného chovu drobné zvěře, přestože z 6 900 000 ha honebních pozemků je zemědělské půdy 4 000 000 ha. Proč neumožnit zemědělci, který se rozhodne na svých pozemcích opatřeními v krajině a přizpůsobením svého hospodaření ve prospěch drobné zvěře (úhory, biopásy, střídání vhodných plodin, krajinné prvky) zřídit si vlastní honitbu zaměřenou na zajíce a bažanta, popřípadě koroptev nebo divokého králíka třeba na tři sta hektarech?

Pokud je v honebním společenstvu v menšině, kde ostatní sousedi hospodaří velkoplošným intenzivním způsobem, tak nemá motivaci.

Řešit velikost honiteb jen podle spárkaté zvěře s většími nároky na teritorium jako je jelen evropský, daněk skvrnitý, muflon, jelen sika japonský a prase divoké je scestné. Pro tyto druhy se normují stavy jen v honitbách, kde je jejich výskyt z přírodních a hospodářských důvodů žádoucí. V České republice je jelen evropský normován na 13,06 % honebních pozemcích z celkové výměry honebních pozemků, prase divoké na 12,37 %,, daněk skvrnitý na 5.05 %, jelen sika japonský na 0,56 %. V ostatních honitbách je jejich výskyt nežádoucí. Ze spárkaté zvěře má jen zvěř srnčí normované stavy pro 90 % honiteb a ta má výrazně nižší nároky na velikost svého teritoria.

V prohlášení je argumentováno sledováním pohybu spárkaté zvěře GPS technologiemi, kdy mimo zvěř srnčí jsou doporučovány pro správný management spárkaté zvěře honitby mezi 1000-3000 ha.

Realita v současnosti je taková, že průměrná velikost honitby v ČR včetně těch polních je 1200 ha. V oblasti Krušných hor jsou velikosti honiteb většinou od 1500 do 3000 i více a podle dat Ústavu hospodářské úpravy lesů jsou tam jedny z největších škod v lesích. Mapka škod v lesích na celém území ČR je na obrázku. Zároveň v Krušných horách jsou velké nadstavy jelena evropského, špatný poměr pohlaví v populaci a málo dospělých jelenů. Vše jen v důsledku špatného hospodaření se zvěří, přestože velikost honiteb odpovídá doporučení akademiků.

Naproti tomu NP Šumava hospodaří v jednotném režimu s jelení zvěří na výměře přes 60 000 ha, provádí se výrazné redukční odlovy u zvěře holé, lov samců jelenů má jasná závazná pravidla, u kvalitních jedinců platí forma ochrany až do doby zpátečnictví. Výsledkem jsou mnohem nižší škody na lesních porostech a kvalitní populace jelena evropského s dobrou věkovou i pohlavní skladbou.

Na těchto příkladech je vidět, že zásadní není velikost honitby, ale přístup toho, kdo v ní myslivecky hospodaří a také, že oblasti chovu by měly zásadní význam ve zlepšení managementu chovu spárkaté zvěře.

Současný systém založený komunisty v období socialismu, kdy zákonem č. 23/ 1962 se zvedla minimální výměra honiteb na 500 ha a ze spárkaté zvěře se stal zlatý grál nefunguje ani v rovině ekonomické, ani v rovině ekologické a česká myslivost potřebuje zásadní změnu.

Pár čísel z dat Českého statistického úřadu jasně nastíní bídu současné situace. Čísla jsou k 31. 3. 2022

Normovaný stav prasete divokého je pro celé území ČR včetně obor 10 936, stav minimální 5219, plán lovu 40 555, reálný odlov 230 905 z toho kňourů 44 615.

Jelen evropský stav normovaný včetně obor 17 720, stav minimální 10 365, plán lovu 22 752, reálný odlov 30 792 z toho jelenů 7 012.

Daněk skvrnitý stav normovaný včetně obor 15 986, stav minimální 7 844, plán lovu 22 057, reálný odlov 33 250 z toho daňků 8 113.

Jelen sika japonský stav normovaný včetně obor 1633, stav minimální 837, plán lovu 11 773, reálný odlov 18 510 z toho jelenů 3 917.

Jen z těchto pár čísel je vidět, že celý systém české myslivosti nefunguje. Odlovy jsou výrazně vyšší než normované stavy a tendence je stále se zvyšující. Největší problém je s prasetem divokým a jelenem sikou japonským. Následuje je daněk skvrnitý.

Daněk skvrnitý není náš původní druh zvěře, je potravním konkurentem zvěře srnčí, kterou vytlačuje. U jelena siky japonského je situace mnohem horší, šíří se po republice ze západních Čech, působí rozsáhlé škody v lesích a kříží se s jelenem evropským. Dnes je již na 30 % území výskytu jelena evropského a hrozí nám, že přijdeme o genofond našeho původního jelena evropského.

Prase divoké je v ohromných nadstavech, působí rozsáhlé hospodářské škody, je zde velký potenciál na rozšíření prasečího moru, který by ohrozil i chovy domácích prasat a v ekologickém kontextu prase divoké negativně ovlivňuje biodiverzitu. Je predátorem pro na zemi hnízdící ptáky od koroptve polní až po vzácné lesní kury jako je jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec a například i pro mladé zajíce. Obrázky z českých měst s pobíhajícími prasaty to je už jen takový folklor.

Nevšiml jsem si, že by akademici z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU vydali prohlášení k neúnosné situaci s jelenem sikou japonským a prasetem divokým.

Argument s nemožností naháněk a používání loveckých psů v honitbách menších než 500 ha je tak směšný, že jej ani nechci komentovat. To stejné je u spojení velikosti honitby s bachorovou disbalancí zvěře. Tu velmi často dnes způsobují uživatelé honiteb špatným přikrmováním a vnaděním.

Důležitá informace ke stavu naší myslivosti je také počet honiteb a počet vlastníků honebních pozemků. V ČR máme 1519 honiteb vlastních, které jsou převážně státní a 4268 honiteb společenstevních. Máme cca 3 000 000 vlastníků honebních pozemků. 755 honiteb se využívá ve vlastní režii držiteli honiteb a 5032 honiteb je pronajato, což ukazuje na malé zapojení vlastníků pozemků.

Držitelů loveckých lístků je 88 793, takže na jednoho držitele loveckého lístku připadá 77,57 ha. Odhaduji, že minimálně polovina držitelů loveckých lístků lovit nechodí, takže poměr je mnohem horší. K tomu věkový průměr lidí věnujících se myslivosti je někde kolem 60 let a myslivci každý rok ubývají.

Snížení minimální výměry honiteb by mohlo pomoci mnoho problémů naší myslivosti vyřešit, jen je potřeba zahodit předsudky a začít myslet s otevřenou myslí.

Jinak vřele doporučuji si přečíst knihu Ungulate Management in Europe, kde jsou shrnuty problémy a okolnosti mysliveckého hospodaření v jednotlivých zemích Evropy a výsledek je jasný, nechat co nejvíce myslivosti v rukou vlastníků pozemků.

Na závěr bych si dovolil jen poznamenat, že kdyby někdy chtěl náš vnuk pokračovat v našem zemědělském a lesnickém hospodaření a náhodou by jej napadlo jít studovat na Katedru myslivosti a lesnické zoologie ČZU, tak bych mu doporučil ať si najde jinou univerzitu, třeba Mendelku v Brně nebo nějakou v zahraničí, kde si akademici uvědomují, že jakoukoliv zvěř můžou řádně chovat jen v co možná nejužší spolupráci s vlastníky pozemků, zemědělci a lesníky.


reklama

 
foto - Pitek Daniel
Daniel Pitek
Autor je lesník a zemědělec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (95)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.3.2023 07:37
Dobrý den přeji pane Pitek. Mozek mi to opět nebere. Pokud jste takový odborník, předpokládal bych, že se k Vám do honebního společenství budou hlásit vlastíci pozemků z širokého okolí a budete bojovat za co největší honební společenstva. Opak je však pravdou. Nikdo z okolí Vás nechce a nevolí, tak bojujete za rozbití toho co je.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 08:40
Dobrý den přeji. Ještě jedna drobnost. Daněk se u nás vyskytoval do poslední doby ledové, a poté ustoupil. Takže by se sem pravděpodobně zase vrátil, jako se nyní vrací třeba vlk. Slované se zde dříve také nevyskytovali. Žádáte také jejich " regulaci"?
Odpovědět
JV

Josef Valenta

16.3.2023 13:51 Reaguje na Michal Ukropec
Preji také dobrý den. Na váš příspěvek se dá jedině reagovat tím ,že v době ledové tu také bylo spousta jiné zvěře/byl by to dlohý seznam,nicméně si je třeba uvědomit ,že daněk do čech byl dovezen někdy za doby Václava 4 a to pouze do obor aby panstvo mělo co zajímavého lovit.Až do století páry ,kdy tu nastaly pro šlechtu horší časy a noví fabrykanti začli bohatnout byli nebo spíše unikali danci z obor,nicméně i za totáče to bylo spíše oborové zvíře .Takže se dá tvrdit,že daněk je invazivní druh /stejně jako medvídek mývala ,želva nádherná ,bolševník atd./ tedy ,že nemáte pravdu.Když to schnu v laboratořích se snaží z kmenových buněk o znovu vytvoření mamuta ,jestli se to povede mohli by se také vrátít na naše území jako původní druh? Josef Valenta Něchov
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 17:32 Reaguje na Josef Valenta
Daněk vymizel, takže nyní je to invazivní druh. Vlk také vymizel, takže je to invazivní druh. A nebo se k tomu postavíme ekologistický,- komunistofašisticky, jako brouka chránit, jelikož je to architekt lesa, a daňka s jelenem vyhladit, jelikož způsobuje škody. Inu ekologista.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.3.2023 18:50 Reaguje na Michal Ukropec
Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. O tom, že by ho na našem území člověk na konci doby ledové vyhubil, nejsou podle mne žádné doklady. Pokud se mýlím a doklady o vyhubení daňků na území ČR existují, dejte sem prosím odkaz na zdroj. Kdyby do Čech nebyl dovezen za účelem chovu v oborách, tak by zde dnes pravděpodobně ve volnosti nežil. Vlk je náš původní druh a nebýt toho, že byl na území ČR člověkem vyhuben, tak by tu žil nepřetržitě. Vlky na naše území nikdo nedovezl, ti se sem vrátili sami. A zatím se jako invazivní druh nechovají. Na rozdíl od druhu Homo sapiens.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 20:05 Reaguje na Majka Kletečková
Při poslední době ledové daněk ustoupil z našeho území až do Mezopotámie. Pokud by mu člověk nepomohl, dostal by se sem stejně, ale později. Jako třeba šakal.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.3.2023 20:08 Reaguje na Michal Ukropec
To je jen Vaše domněnka.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.3.2023 15:49 Reaguje na Majka Kletečková
Ano. Pravdu má je Fürer, strana a ekologisti. Odborníky nejlépe sestěhovat do pracovních táborů bez možnosti návratu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2023 18:40 Reaguje na Majka Kletečková
Když se dostal původní vlk, proč by se nedostal původní daněk? Kdykoliv čtu Vaše názory, uvědomuji si, jak miluji svou inteligentní dceru. Děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 17:33 Reaguje na Josef Valenta
Michal Ukropec Tábor.
Odpovědět
DA

DAG

15.3.2023 09:00
No to je krásně účelové. Tak sedlák z traktoru se zamyslí a shodí názory odborníků. Snížíme výměru honitby, ale zato zavedeme daleko složitější oblasti chovu? Níže píše, že neodpovídají normované stavy odstřelu. No bodejť jo, když máme průměrně tak malé honitby, že lze normovat jen srnčí zvěř.
A nejkouzelnější je, že jediný proklamovaný důvod snížení výměry honiteb kvůli snížení stavu spárkaté zvěře shodí ze stolu tvrzením, že si sedlák přese může chtít chovat zajíce.
Tak tímto článkem se pan Pitek střelil do obou nohou a jeho důvody pro zmenšení honiteb jsou pouze majetnické.
Odpovědět
AP

Arnošt Podhorský

15.3.2023 12:20 Reaguje na DAG
Dobrý den, naprosto s vámi souhlasím. Z menšit honitby a zavádět oblasti chova nemá absolutně žádný smysle. A také ten argument s tím že by si zemědělec choval zajíce jen pokud by měl vlastní honitbu je také zcestné. Věřím že jsou zemědělci co se snaží pří svém hospodaření zlepšit podmínky pro drobnou zvěř a myslím si že tato snaha pramení z osobního přesvědčení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 10:27 Reaguje na Arnošt Podhorský
Jak se chce člověk, v tomto případě pan Pitek domluvit v oblastech chovu když se není schopen domluvit v jedné honitbě? O zařazení do oblasti chovu stejně jako o vypočet normovaných stavů zase stejně žádá jen majitel ( držitel) honitby. Myslivec může hospodařit pouze a jen s tím co mu majitel honitby při pronájmu připraví.
Ano, fůra zemědělců se snaží zlepšit podmínky nejen pro zvěř. Já bych se možnosti, pro takové zemědělce vytvořit honitbu o nižší výměře absolutně nebránil. Pokud budou pole do max pěti hektarů se střidajícími se plodinami, oddělené biopásy , mezemi či větrolamy s remízky a další rozptýlenou zelení a dostatkem vodních zdrojů, proč ne. Takový zemědělec by tu možnost vytvořit honitbu s měnší než minimální výměrou dostat měl. Samozřejmě v pořadí, nejprve podmínky potom honitba. Ne tedy poušálně, ať honitna vypadá jak chce, všem.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

16.3.2023 14:19 Reaguje na DAG
Chápu velkolovce ,co je pro něj důležité do mrazáku,pro trofejní lov .ale je tu také krajina ,v které bych byl rád kdyby žili rádi mé děti ,vnoučata ,pravnoučata atd.A do krajiny by měli patřit koroptve ,křepelky ,zajíci,zkrátka i to malé pěkné co se loví i neloví ,co nejen lahodí oku ale i tvoří biodiverzitu Tu krásnou směsici kdy vše do sebe krásně zapadá krajina funguje nejsou kalamity at již s přemnoženými hlodavci,vysokou,prasaty,kůrovcem atd. A v tom má pan Pitek pravdu,že méně lidí se snáze domluví /ostatně u mne v okolí lépe fungují ty honitby menší a ty větší,kde se nedokáží domluvit dělají svou politikou spíše boří snahu těch menších po vyrovnané krajině /mohu uvést konkrétní příklady ze svého okolí/ a průběh dančí kalamity vypuštěné z farmového chovu v uplynulých 4 letech mi dává za pravduJosef Valenta Nšchov
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.3.2023 08:35 Reaguje na Josef Valenta
Samozřejmě, krajina plná biodiverzity co lahodí oku. Tak mi prosím prozraďte, proč zemědělci ( ne všichni) dělají vše možné i nemožné aby ta krajina tomu oku nelahodila. Procházka polní cestou mezi lánem kukuřice a lánem čerstvě "ošetřené" řepky asi není to pravé ořechové.Až tu budeme mít "tu krásnou směsici kdy vše do sebe krásně zapadá a krajina funguje" tak tu bude i ta koroptev či zajíc. V dnešní krajině se myslivec , pokud tam chce nějakou tu koroptvičku a zajíce a má k tomu alespoň nějaké minimální podmínky, musí hodně otáčet.
Daňci vypuštění z farmového chovu asi úmyslně vypuštěni nebyli. Pokud byli tak někdo porušil zákon. V obou případech mají majitelé honebních pozemků celkem snadné řešení. Ono to ale chce něco dělat a né si jen pořád stěžovat na internetu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.3.2023 09:11
Dobrý den, pane Pitek. S Vaší argumentací ohledně jelena siky a prasete lze souhlasit. Pokud bude rezignováno na srnčí zvěř v polních revírech tak nevím, nicméně škody v polích dělá prase a ne srnčí, tak proč ji vybíjet.
Nicméně s ostatními lesy nemáte pravdu. V hospodářských lesích na těžbu dřeva jakákoli škoda je z peněz vlastníka, ale biodiverzita není úkolem lesa.
No ale v CHKO, NP, a ostatních revírech co mají mít vysokou biodiverzitu je jich setsakra málo. Zvěř musí nahrazovat svou pastvou a "poškozováním" lesa biologickou údržbu na úrovni počáteční sukcese, nikoli klimaxu, aby se vytvořila drobná mozaika různých ekologických nik. Pokud to neudělá tak si své a plošně, velmi plošně, vybere vichřice, brouk a požár. O daňkovi jako "nepůvodním" cha netřeba hovořit, stejně je to s koňmi, dobytkem , zubrem atd., které člověk omezil (sežral) a nebo naopak zavedl před 8 tisíci lety třeba muflona (ovce), kozou bezoárovou (kozu domácí), atd.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
No. A on se někdy Pitek, Metzl, Bláha, Vermouzek, nebo Stýblo vyjádřil k diskuzi? Proč? Argumenty nemají, a bláboly svede i Majka Kletečková.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
No. A on se někdy Pitek, Metzl, Bláha, Vermouzek, nebo Stýblo vyjádřil k diskuzi? Proč? Argumenty nemají, a bláboly svede i Majka Kletečková.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
No. A on se někdy Pitek, Metzl, Bláha, Vermouzek, nebo Stýblo vyjádřil k diskuzi? Proč? Argumenty nemají, a bláboly svede i Majka Kletečková.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 10:01
https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Pitek
Je aktivní. Dá se toho najít dost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2023 10:59
Z komentářů pana Pitka mi je jasné, proč usiluje o vlastní honitbu. Není
schopen se s nikým dohodnout a jako "šéf" na svém majetku chce rozhodovat
pouze on. Opěvuje směšné výměry 20 ha ve Francii, kde už ani nevědí, jak spárkatá vypadá a zajíci a bažanti se k nim vozili na postřílení už před
50 léty(chytali jsme je pro Interlov). Asi si přeje , aby mohl střílet na počkání vše, co mu od sousedů přeběhne na jeho pozemky, jak to funguje v
zahraničí a fungovalo tady před válkou. To podle mne není ale myslivec-
chovatel zvěře, ale lovec, kterému vadí, že tu zvěř může ulovit i někdo
jiný, než on. Pokud se mýlím, tak se mu omlouvám, ale pak argumentuje
své požadavky na zmenšení výměry špatně. Chce mi tedy říci, že je mu
vzorem Francie s 20 ha, kterými je u nás jedno pole? To pole stačí té
zvěři k životu a nechodí se pást, množit a napájet jinam? Až to pole
sklidí a poorá, tak ta zvěř žere hlínu? Nikoliv, protože honitba musí
splňovat všechny potřeby zvěře a ne se na ni pouze momentálně nacházet.
Jsem dokonce pro větší honitby než těch 500 ha zvláště u zvěře migrující
v zimě z hor do podhůří a nebo zvěře v budoucnu putující před vlky. To
bude teprve šrumec, když se panu Pitkovi usadí v honitbě vlčí smečka a
"zreguluje" mu spárkatou tak, že bude chodit střílet pouze na střelnici.
Takovým lidem to ze srdce dokonce přeji, protože se spojil se zastánci
regulace zvěře vlky. To bude asi mluvit jinak, když mu v honitbě zbydou
pouze vlci chodící lovit k sousedům.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Byl jsem na naháňce v kukuřici, kde jedno pole bylo 136 a druhé 164 ha. Cca vedle sebe.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

16.3.2023 14:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak za prvé ve Francii to byly problémy spíše veterinární s nedostatkem zajíců ,né problém velikosti honiteb ,co/nejsem myslivec ale sedlák/tady tvrdíte, mám známé jak ve Francii tak i v Německu i v Rakousku se zvěří to tam není zas tak horké alespon co tvrdí chovatelé masného skotu.Co se týče před válkou ,podle mého dědečka /sedlák z Holovous/ to také nebylo tak jak líčíte. Dále jsem přesvedčen že hranice honiteb jsou lépe pro zvěř prostupné jak hranice šengenu .Takže zmešení minimální výměry honitby je na místě.Josef Valenta Něchov
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.3.2023 09:02 Reaguje na Josef Valenta
Nevím jaké honitby vám popisoval z doby 1. republiky dědeček, ale u nás byly dvojí. Jedny měli hrabě Larisch a Rotschildové a ty druhé měli drobní sedláci. Na těch velkých byly zřízeny bažantnice a doslova přezvěřeno, protože majitele pole neživila. Měli doly a hutě a honitby měli
ke své reprezentaci, kam zvali VIP hosty si zastřílet.
Ti malí se potýkali s "nálety" bažantů a spásáním polí
od bohatých sousedů a náplastí jim byla možnost tu zvěř
lovit. Při lovu se předháněli kdo dříve a více a nebýt
"dotování" honiteb zvěří od sousedů, tak tam nebylo nic.
Po válce to přetrvávalo ve státní režii (bažantnice
Šilheřovice)a nebo se tím zabývaly myslivecká sdružení.
Nyní už nikdo a drobná je vzácností, které navíc zabijí
více auta, než jich střelí do tomboly myslivci( u nás
po jednom zajíci a jednom bažantu). Prostupnost hranic
honiteb je OK, protože bez migrace není zvěř zdravá,
ale jak chcete spočítat kolik zvěře máte ve své 200 ha
honitbě, když putuje za potravou mezi okolníma honitbami?
Dneska je tlupa srnčí u vás, zítra u souseda a když se
vám tam usídlí vlčí smečka, tak utečou do jiného okresu.
V malé honitbě mohu regulovat pouze zvěř, která žije
teritoriálně se stálým přísunem potravy a nikoliv třeba
tu srnčí. Představte si, že po sklizni polí ve vaši 200
hektarové honitbě pole pooráte a to tam bude srnčí žrát
hlínu? Nikoliv, tlupa do kterých se na podzim sdružují
odtáhne k sousedům na ozimy a nebo do lesní honitby. Tam
odloví to, co se u vás v létě na polích vykrmilo a vám
zbude co? Chápejte jedno, že zvěř hranice nezná a jde tam,
kde má potravu a klid. Naopak honitby by měly být daleko
větší, aby se chybovost při sčítání zvěře eliminovala.
Podle vás se tak může stát, že u vás bude "přezvěřeno",
ale u sousedů "podstav" a to pouze díky migraci. Jak to
budete řešit? Vy "přemnoženou" zvěř odlovíte a sousedé
vám nakopou zadek, protože se k nim nebude mít co vrátit.
Ve Francii to bylo u zajíců brucelózou, ale hlavně těmi
malými honitbami. Totéž i v jiných zemích, kde už jim
pak ke střílení zbyli pouze tažní ptáci včetně malých
pěvců. Prostě si závistivě jeden druhému vybouchali zvěř
proto, aby ji náhodou dříve nestřelil soused a to je to,
čeho se obávám. Naopak tu budou stále i ti velcí majitelé,
kteří to budou se zazvěření přehánět a budou škodit nejen
u sebe(kde jim to bude jedno jako kdysi Larischům), ale
i malým sousedům. Rozbít funkční model není umění, ale
vytvořit nový funkční model není jednoduché a cestou není
rozkouskování na pidihonitby.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

24.3.2023 16:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Co vím, tak Daniel neloví, pouze fotografuje. Ale třeba se něco změnilo. Co se týká možností mít vlastní honitbu, tak bych řekl, že chce spíše rozhodovat o lovu na svých pozemcích v kontextu svého celkového hospodaření. Podobně, jako to dělají jiní velcí vlastníci půdy, včetně LČR. Četl jste někdo někdy nájemní smlouvy LČR na pronájem jejich honitby? Podobně bude třeba vypadat i nájemní smlouva na honitbu od Daniela Pitka. Navíc budoucnost české myslivosti záleží spíše na dostatečném množství mladých myslivců. Ne na velikosti honiteb. A ti mladí moc nepřichází. Četl jsem zde ale i jiné články, například jak se v Rakousku a Německu loví mnohem více srnčího na 1000 ha, než u nás a přitom mají minimální plochu honitby hluboce pod 500 ha. Závěr je kupodivu ten, že tam mají více zvěře, která páchá méně škod. Můj závěr je naopak ten, že se tam, na rozdíl od nás, uloví celý přírůstek. Alespoň co se týká srnčí zvěře. Stejné to bude i s dalšími druhy zvěře. Pokud by tedy došlo na zmenšení honiteb, může to mít v kontextu výše uvedeného pozitivní vliv na dlouhodobě udržitelnou vyšší úroveň odlovu a zároveň na vyšší motivaci u mladých vlastníků pozemků, hlavně na venkově, aby se začali věnovat i myslivostí. Jinak tradiční česká myslivost nakonec skončí na kolbišti dějin a zůstane jen lovectví. Za mne má Daniel palec nahoru. Dobrý článek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2023 11:19
Myslím, že panu Pitkovi je zde neprávem křivděno. Lépe jednou vidět, než stokrát slyšet. Proto jsem před pár roky zvedl zadek a zajel se do Českého středohoří podívat jak dotyčný pracuje s krajinou.
Nejsem odborník na myslivost , mám však za to , že prioritní úlohou lesů je zejména udržování biodiverzity, hospodářskou funkci bych dal na místo druhé.
A z tohoto pohledu preferuji i pohled na myslivost, tak je je v článku uvedeno.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 11:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nebyl jsem se podívat. Nemohu soudit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 17:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud myslíte. Já zase myslím, že pan Pitek je lhář překrucující fakta. Jen v tomto jeho článku toho najdu pro své tvrzení dost.Jednou z mála věcí se kterou se dá souhlasit je zvyšování věku myslivců a tím jejich každoroční úbytek. Nejistota o podobě dalšího fungování mysliveckých spolků počet myslivců samozřejmě nezvýší. Nevím z jakého důvodu se pan Pitek zaštiťuje třemi miliony vlastníků? Kolika z nich, pokud chtějí dělat myslivost to není umožněno? Kolik z těchto vlastníků by dosáhlo i v případě snížení minimální výměry na 250 ha na vlastní honitbu?
Jedno je ale jisté. Pan Pitek v článku nezpochybnil současný zákon jako nějaký přetrvávající pozůstatek socialismu či nedemokratický zákon popírající práva vlastníků, což je výrazný posun. Pouze poukázal na nedostatečnou vůli domluvit se. Jinak snad jeho slova, že " honitba je organizační jednotkou vzniklou z výsledků jednání vlastníků honebních pozemků", vyložit nejde.
Odpovědět
BP

Bořivoj Pavlata

15.3.2023 12:05
Přátelé, je mi 45 let a zhruba před 25 lety jsem vystudoval ochranu životního prostředí a jsem si plně vědom škod, které přemnožená zvěř v lesích a na polních kulturách páchá. A nyní, světe div se, studuji dálkově Katedru myslivosti a lesnické zoologie ČZÚ v Praze, kterou pan Daniel Pitek ve svém článku dehonestuje. Jsem zároveň člověk s hlubokým ekologickým cítěním a zároveň myslivec a také nadšený včelař a vůbec v tom nevidím nějaký rozpor. Nejvíce mě mrzí, že diskuse nad novým zákonem o myslivosti, která by měla ze všech stran být maximálně odborná a pokud možno co nejméně konfliktní (v zájmu všech), se pravděpodně přesune do osobní roviny a obrovského boje dvou zcela zdánlivě nesmiřitelných táborů (myslivci vs. vlastníci půdy), které se asi neshodnou, jak jedno přísloví praví: "ani na barvě h..na". Takže nás asi čeká velmi nechutný silový souboj zúčastněných lobby, ve kterém odborná diskuse pravděpodobně zcela zanikne. Velikost honitby bude jako svatý grál, kolem kterého se bude všechno točit. Ale ono to je mnohem více o konkrétních lidech, zemědělcích, myslivcích a lesnících, kteří by se měli snažit nějak rozumně dohodnout v zájmu všech zúčastněných, české krajiny i naší překrásné zvěře. Ale to se asi čekat nedá. Bohužel...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 12:37 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Jsou hráči, kteří utváří hru podle pravidel. A jsou hráči, kteří utváří pravidla podle své hry. Jde jim o vítězství za každou cenu.
Odpovědět
DA

DAG

15.3.2023 12:39 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Dobře, ale je to svatý grál pro majitele a ekologisty. Já tvrdím, že velikost honitby nemá na velikost odlovu vliv. Pořád bude stejně vydaných loveckých lístků.
Je docela smutné, že právě ekoorganizace nebojují, za změnu mysliveckého zákona ve smyslu péče o zvěř. Myslivci mají pozemky a pracovní sílu a spoustu by pro přírodu mohli udělat, kdyby měli možnosti. Zatím jediná změna v tomto směru je že se stížily podmínky pro zakládání biopásů. Nebo proč nebrojí pro ochranu ohrožené zvěře?
Není náhodou důvod ten, že zemědělci biopásy nechtějí, ČSOP nebo ČSO nechce myslivce jako konkurenci v krajině a tak chtějí proto vyřadit chráněná zvířata z kategorie zvěř.
Absolutní lpění těchto organizací na zmenšení velikosti honiteb a ignorace ostatních stránek mysliveckého zákona se mi na nich přímo hnusí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 13:05 Reaguje na DAG
Za totáče jsem se zúčastňoval v Brně akcí třeba Brontosaurů, kde jim samozřejmě pomáhali myslivci z místní JZD ( Mír Tuřany třeba). Po revoluci ochranáři zradikálněli, a stali se ekologisty. Pamatuji si, jak otočili, a najednou třeba zavrhovali stájová hnojiva a začali proti kolchozníkům a myslivcům bojovat. A tak to je už 30 let. Inu komunisti ztratili prapor revoluce a ideové nenávisti, a noví revolucionáři ho oprášili, přebarvili a bojují pod novou ideou.
Odpovědět
BP

Bořivoj Pavlata

15.3.2023 13:15 Reaguje na DAG
Souhlasím s Vámi, že velikost honitby nemá vliv na velikost odlovu. Proto můj soukromý názor je minimální výměru honitby 500 ha zachovat. Na druhou stranu je nepopiratelné, že stavy spárkaté zvěře každoročně narůstají a škody působí. Někde se to projevuje více, někde méně. Je v našich mysliveckých silách tento trend zvrátit nebo alespoň zastavit, aby ubylo stížností od vlastníků půdy na škody způsobené zvěří?? Oni se potom snadno chytnou právě té velikosti honitby, což mylně vidí jako všespásné řešení. Nemyslím tím konkrétně pana Pitka. Jeho ponechme stranou. Bavím se o celorepublikovém problému. Různé ekoteroristické organizace mě také nezajímají. Ony se totiž domnívají, že ekologie je věda o návratu do jeskyň, ale to se hluboce mýlý. Kdyby ale byla situace ideální, nikdo by nevolal po změně Zákona o myslivosti. A tám právě vidím prostor pro odbornou diskusi a smírné hlédání řešení. Ale obávám se, že to skončí strašlivým a nechutným konfliktem a nějakou tragikomickou fraškou v našem parlamentu. Bůh suď, jakého mysliveckého zákona se potom dočkáme...
Odpovědět
DA

DAG

15.3.2023 13:42 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Ano to je přesně můj názor. Fraška, špatný zákon nebo už třetí stažení zákona.
Ano stavy zvěře jsou vysoké a myslivci se zemědělci nesou hlavní vinu tohoto stavu. Změna je samozřejmě v rukou myslivců a myslím, že je to i reálné.
Myslím, že jsou důležité tři věci. Změna mysliveckého plánování, impotentnost státní zprávy a tlak na myslivce po nesplnění odstřelu. Klidně i formou pokut nebo bonusů.
Odpovědět
BP

Bořivoj Pavlata

15.3.2023 14:15 Reaguje na DAG
Naprosto s Vámi souhlasím a dodávám, otevřme se více mladým lidem, novým zájemcům o členství v našich základních organizacích a neházejme jim klacky pod nohy. A věnujme se více dětem. Věkový průměr našich organizací je mnohde strašný. Někde to jde a někde to nejde. Myslím, že různé příběhy na toto téma čteme na stránkách Myslivost všichni.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 14:51 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Od 40 ti čekám alespoň na hostování. Za dva týdny mi bude 58. Nemám honební pozemky, tak mě " Pitkové" do sdružení nevemou.
Odpovědět
BP

Bořivoj Pavlata

15.3.2023 15:15 Reaguje na Michal Ukropec
K tomu nemám, co dodat. A je mi z toho smutno.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:42 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Počkám do důchodu, a pak asi myslivecká tradice u nás skončí. Mladší bráchové k tomu nejsou. Ona myslivost mě asi o moc déle nepřežije.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:42 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Počkám do důchodu, a pak asi myslivecká tradice u nás skončí. Mladší bráchové k tomu nejsou. Ona myslivost mě asi o moc déle nepřežije.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:42 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Počkám do důchodu, a pak asi myslivecká tradice u nás skončí. Mladší bráchové k tomu nejsou. Ona myslivost mě asi o moc déle nepřežije.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.3.2023 20:42 Reaguje na Bořivoj Pavlata
Počkám do důchodu, a pak asi myslivecká tradice u nás skončí. Mladší bráchové k tomu nejsou. Ona myslivost mě asi o moc déle nepřežije.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.3.2023 18:57 Reaguje na Michal Ukropec
Pane Ukropče,
nepřeháníte to s těmi repeticemi? Dvakrát nebo třikrát by přece stačilo, ne?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 20:09 Reaguje na Majka Kletečková
Mazal jsem reklamu na mobilu. Trochu nervně.
Odpovědět
AP

Arnošt Podhorský

17.3.2023 13:26 Reaguje na DAG
Myslivecké plánováni je dáno zákonem a někdy nedopovídá reálné situaci v honitbě. Je to pouze o poctivosti jednotlivých sdružení. Na duhou stanu dávat nějaké penalizace mi nepřipadá správné. Lov zvěře je náročný pokud ho chceme dělat správně myslivecky. A tím padne někdy je obtižte naplánovaný odstřel dodržet na 100%.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 17:21 Reaguje na Bořivoj Pavlata
No já zase tvrdím, že velikost honitby má vliv na vše. Tedy od péče o zvěř přes plánování lovu až po samotné provedení lovu a jeho výši. Pan Pitek má pravdu v tom , že " NP Šumava hospodaří v jednotném režimu s jelení zvěří na výměře přes 60 000 ha, lov samců jelenů má jasná závazná pravidla, u kvalitních jedinců platí forma ochrany až do doby zpátečnictví. Výsledkem je kvalitní populace jelena evropského s dobrou věkovou i pohlavní skladbou". Toto opravdu nejde v malých honitbách. Příkladem může být například honitba VLS Libavá. Šlo by docílit takových výsledků i v třítisícové honitbě?
Odpovědět
VP

Václav Pago

15.3.2023 19:19 Reaguje na DAG
Myslivci a ochránci byli dříve, za socialismu v podstatě stejní lidé. Po revoluci se holt ochránci emancipovali až do absurdna. Mnozí z nich, velká většina zná les jen z nějakého treku nebo z okénka auta. Nejlepší znalci jsou samozřejmě na Facebooku. Přitom máme mnoho společného. Někde tady jsem se i dočetl, že myslivci mají snížení vysokých stavů zvěře ve svých rukách. Není to pravda úplně vždy. Jak mám střílet prasata v 60 ha poli, kde nám zemědělci nenechají žádnou možnost do těch prasat sáhnout? Osejí pšenici, nenechají průseky a pak vyčíslují škody. U nás např většina nemá vlastní pozemky, taháme za kratší konec. O nějakém zakládání biopásů proto nemůže být ani řeč. Dokonce i povinnost nechat 5% výměry pole ladem nebo osetou jinou plodinou nebo směsí , která se zaorá až na jaře jako kryt pro drobné ptactvo a opylovače vydržela pouze první rok. A hodně mě mrzí, že se mluví pouze na škodách působených zvěří, nikdo už ale nemluví o škodách působených zemědělci. Jako každý rok, opět pozoruji spoustu srnčího osraného až na spárky. Ta zvěř se jara nedožije. Pak přijdou postřiky a stav v řepkách se opakuje na postříkané pšenici. Chraň nás ruka páně to zemědělcům připomenout. Pak přijdou senoseče, jediný větší vlastník s námi opradu poctivě spolupracuje, takže na jeho loukách každý rok pravidelně chodíme před traktorem a se psy prošlapáváme louky. Nevím jestli nejsme také jediní. Když jsem tuto možnost nabídl Facebookovým ocháncům, přišly jednou dvě paní, a když zjistily jaká je to dřina tak už nikdy neměly čas.
Pitek mluví o zmenšování výměry jako o jediném možném řešení. Mnohde ale po letech zjistili, že s menšími výměrami přibylo zvěře. V Německu vím o případech, kde jim výměry z původních 500 ha zmenšili na 130 ha a myslivci se po pronajmutí opět spojili. Takže jsou spolky s výměrou 130 ha, ale spolupracují vzájemně a mají tak třeba 600 ha. Vědí dobře, že na tak malé výměře se hospodařit nedá.
Taky by se mi moc líbilo vidět jak se tu honcují zajíci, nebo pobíhají koroptve a bažanti. Ale byl jim sebrán barák, oni nemají kde žít, proto tady nejsou. Tohle opravdu není vina myslivců. Vysoké stavy spárkaté také není možné svádět jen na myslivce. V době růstu kultur se z lesů stáhnou do polí a po žních se vrátí. Mají prakticky neomezené možnosti, tak se množí.Jakým způsobem se dá hospodařit v polní honitbě o výměře třeba těch 200 ha nebo ještě lépe menší, když si tam na jaře a v létě myslivci ušlapou nohy a přez zimu můžou zůstat doma? Tady těch možností opravdu moc není. Také je třeba vzít do úvahy, že každá země má jiné podmínky, a že ne vše, co přijde ze západu, ke kterému Pitek tak vzhlíží musí být nutně dobré. A to opravdu napatřím k těm, kteří s nostalgií vzpomínají na reálný socializmus. Náš zákon o myslivosti je opravdu spíchlý horkou jehlou, to už říkal prof. Hromas v době jeho vydání. Ale to co chce ASZ nebo ČSOP, ČSO a SKOL není cesta.
Odpovědět
DA

DAG

15.3.2023 19:54 Reaguje na Václav Pago
Ano. Všechny Vaše argumenty jsou relevantní. Bohužel zde nejde vůbec o řešení, ale o nějaké pokřivené názory a osobní zájmy některých majitelů půdy. My víme, že ty argumenty jsou nerelevantní, protože se v tom pohybujeme. Bohužel spousta lidí v představě pomocí přírodě stojí za ekoorganizacemi. Domnívají se, že jsou to odborníci.
Samozřejmě, že za situaci můžou i zemědělci. Ovšem myslivci by také měli projít sebereflexi.
Odpovědět
VP

Václav Pago

15.3.2023 18:13
Dobrý den
Ono je to všechno ještě malinko jinak.Pan Pitek nám tady hovořínapř. o chovu zajíců a bažantů na vlastním potenciálního zemědělce nebo prostě vlastníka dostatečně velkého honebního pozemku. To je dobré. Jenže zapomíná říct, že 99% vlastníků honebních pozemků myslivost provozovat nechce. U nás jsme i sedlákům nabídli možnost lovu na vlastním, nemají zájem o myslivost a ti sedláci ani čas. Pan Pitek sám také neloví a já vím, že možnosti má a měl.
Pokud se chce bavit o té jeho proklamované biodiverzitě, tak když u nás v Černčicích skoupil od Pozemkového fondu honební pozemky, nechal je zprvu kompletně zarůst šípky. Takže bývalé louky byly rájem pro divočáky. Teprve po různých stížnostech a dokonce petici, kterou sepsali chalupáři naší obce proti tomuto stavu, ne konkrétně proti Pitkovi, se rozhodl ( nebo byl donucen) s tiímto stavem něco udělat. Tehdy šípky zmulčoval a začal s pastvou ovcí.
A dostali jsme se do druhého extrému. V Černčicích bylo svého času tolik ovcí, že od půli června neměli co spásat, běhaly všude a bečely hlady.
Budeme se bavit o biodiverzitě? Tak proč z Černčic zmizel chřástal, který tam každoročně koncem čevrna začal svůj tok a pravidelně se tam, jakožto na jedno z mála míst vracel? A proč tedy je možno naprosto běžně Pitkovy ovce potkat i v NPR Milešovka a všude tam, kde konkurují volně žijící zvěři. Vždyť právě srnčí je na tom vyjma chřástala bita nejvíce. Jak je možně, že pro pana Pitka zákony neplatí? Ono těch nesrovnalostí je tam spousta. Nedá se vše vypsat do komentáře. Samozřejmě počítám i s tím, že až pana Pitka potkám, tak si to za tento komentář slíznu. Máme ale svobodu slova a bohužel pan Pitek s tímto musí počítat, protože si je těch nesrovnalostí sám velmi dobře vědom.
Nebaví mě číst jeho neodborné články o tom, jak by se a co by se mělo správně dělat a denno denně pozorovat, jak on sice něco říka, ale chová se naprosto jinak.Mlčet pane Pitek opravdu nebudu!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 05:13 Reaguje na Václav Pago
Jasné. Pitek je ekologista.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.3.2023 01:21
Problém není výměra, ale neexistující rovný vztah mezi hospodářem a myslivcem. Řada argumentů v článku pana Pitka mi připadá dobrá, zapadá do odborné diskuse, o situaci také hodně vypovídají předložené statistické údaje. Zmenšení minimální výměry honitby nejspíš může být jedním z možných řešení. Myslivci s malými výměrami mohou vzájemně spolupracovat a mít tak třeba 600 ha (podobně jako v Německu - napsal Václav Pago).

Mám dojem, že myslivecký cech nechce žádnou změnu zákona o myslivosti. Myslivci jako celek by měli projít sebereflexí. Na tom nic nemění ani to, že za některé problémy mohou i konvenční zemědělci. Se současnou situací je značně nespokojeno příliš mnoho lesníků, zemědělců, ochránců přírody, proto je třeba najít řešení.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 05:18 Reaguje na Majka Kletečková
Vážená slečno/paní. Pitkové jsou lidé, se kterými se nemohou domluvit ostatní majitelé honebních pozemků. Proto to rozbití honiteb. Jak je patrné, pan Pitek bude asi trochu gauner, který zastupuje i další. A jako ekologista chce zničit přírodu.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 07:28 Reaguje na Michal Ukropec
vážený pane, kdo Vám vadí ekologové nebo zemědělci používající pesticidy nebo všichni, co zkřiví vlas vaší zalibě střílet? Pitek zastupuje rolníky, se kterými se nedomlouvá nikdo,chápete to už? Oslovit by nás měl myslivec, který využívá naše pozemky bez uplaty a bez smluv. Každý hospodař platí u všech pozemku dan z nemovitosti krom pachtovné a má smlouvy. Je zásadní rozdíl mezi zálibou a povoláním...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 11:24 Reaguje na Fio Srach
Vážený ekologistický soudruhu lžete. Honitbu tvoří souvislé honební pozemky. V honebním společenstvu nejsou žádní myslivci bez pozemku. Honební společenstvo může myslivecký hospodařit samo, nebo může honitbu pronajmout. Za korunu, nebo miliony. Ale pronajímají to majitelé!
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 11:44 Reaguje na Michal Ukropec
co prosím? Chápete, že Pitek zastupuje ty vlastníky/hospodáře, kteří mají své pozemky v honitbě Lpis a jsou užívány bez smluv? asi ne. Soudruhy hledejte ve svých řadách, rozhodně ne u soukromých rolníku, pane...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 12:23 Reaguje na Fio Srach
Vy asi zase nechápete, že na žádný jednotlivý honební pozemek se žádná smlouva mezi majitelem a nájemcem honitby nevystavuje. Smluvní vztah vzniká až mezi vlastníky sdruženými v HS ( HS sdružuje a zastupuje jednotlivé vlastníky a vytváří honitbu které je potom držitelem ) a nájemcem kterému honitbu pronajímají. Nějaký pLPIS ( veřejný registr půdy) slouží snad pouze k identifikaci jednotlivých pozemků a jejich majitelů. Mylivec žádnou honitbu bez smlouvy , kde je určena i výše nájmu nevyužívá.Máte v tom trochu guláš.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 12:32 Reaguje na Jarek Schindler
na mých pozemcích posedy jsou a žádnou smlouvu s nikým nemám, takže to je co za vztah?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 14:05 Reaguje na Fio Srach
Tak vy chcete smlouvu na posedy?Jak ta smlouva asi vypadá? To slyším poprvé. Mezi normálními lidmi to většinou nějak, nebudu vám říkat jak, funguje. Pokud se ale s jednotlivými vlastníky dotčených pozemku nedomluví ani prase, což bude asi váš případ, mechanismus se trochu mění. Základem je asi to, že myslivecké sdružení si nepronajímá honitbu od vás ale od jejího držitele a tím je HS.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 15:35 Reaguje na Jarek Schindler
aha, no ale mne nikdo v HS asi nechce, když me nikdo neoslovil. a mně je to jedno. Doufam ze Pitek neco vyjedná, chci aspon něco z tech stád pro sebe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 17:52 Reaguje na Fio Srach
Členem honebního společentva jste že zákona. To Vám nikdo nemůže vzít. A majitelé honebních pozemků si volí své vedení. Bohužel se hlasuje demokraticky, takže žádná nadvláda menšiny. Pan Pitek nemá důvěru ani u okolních majitelů honebních pozemků a ani spoluobčanů. Proto prosazuje svoje zájmy komunisto-fašisticky prostě ekologistický.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 22:04 Reaguje na Fio Srach
Jaká stáda vám asi běhají v té komplet zemnědělské krajině? Mimo srnčí zvěře tam toho asi moc mít nebudete.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.3.2023 08:47 Reaguje na Fio Srach
V první řadě se naučte zákony ať víte jaké máte možnosti a neplácáte nesmysly. V druhé řadě je potom krásně vidět o co vám hlavně jde. Chcete něco pro sebe. To samozřejmě chce i Pitek. Problém je v tom, že bez vaší snahy a vlastního zapojení vám může být úplně jedno co Pitek vyjedná. Vy z toho pro sebe nic moc mít nebudete.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 14:46 Reaguje na Fio Srach
Je zcela zjevné, že neznáte a nedodržujete zákon. A nebo vůbec nevíte kde máte pozemky. Obraťe se na svého předsedu honebního společenstva. Pokud nevíte kteří myslivci hospodaří na Vašich pozemcích, najeďte na geoportal UHUL.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 15:31 Reaguje na Michal Ukropec
honebni spolecnost = myslivecke sdruzeni, to jsou stejní lidé.smlouva potřeba není, stejně k nim patřím. Ja fakt už nevím. Chápete, že tyhle lidi zastupuje Pitek? ano nedodružuju zákon, jsem likvidátor všeho, týrám zajíčky, vážu jim plechovku na ocásek
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 21:52 Reaguje na Fio Srach
Pokud u vás platí rovnice HS = MS tak je asi vše v tom nejlepším pořádku. Nebo snad ne? Tito lidé určitě nepotřebují Pitka aby je zastupoval.
Je mi celkem jedno ke kterým lidem patříte. Řekl bych, že v první řadě patříte asi mezi ty, co jim neznalost zákona o myslivosti nepřekáží v tom, aby do toho kecali. Ta vaše neznalost je evidentní.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 05:18 Reaguje na Fio Srach
Takže u Vás loví majitelé honebních pozemků. Tak teda nechápu, koho Pitek zastupuje.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 15:52 Reaguje na Michal Ukropec
dekuju za UHUL, my jsme komplet zemědělská krajina, žádný les široko daleko, jen pole.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 20:14 Reaguje na Fio Srach
Na ÚHÚL portál myslivosti jsou hranice honiteb a spol. I kdyby to bylo jen pole.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 21:55 Reaguje na Michal Ukropec
Této osobě je to asi úplně zbytečné vysvětlovat. Ta o myslivosti nic neví.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 05:20 Reaguje na Jarek Schindler
No oni všichni ekologisti jsou dobrej matroš.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 05:15 Reaguje na Fio Srach
Tak se zeptejte svého předsedy kterého jste si zvolili.
Odpovědět
VP

Václav Pago

16.3.2023 11:52 Reaguje na Fio Srach
Mně osobně nevadí ani zemědělec, ani myslivec ( jsem sám). Je jasné, že z oseté plochy musí být nějaký výnos = obživa.
Vadí mi ale dle mě zavádějící informace od lidí, kteří se myslivosti nevěnují, bez dotací by si nevydělali ani na suchý rohlík ( říkám pouze co sám vidím ) a chtějí měnit nějaké zavedené pořádky ( netvrdím, že je všechno správně ). Ale jsem přesvědčený, že tudy cesta opravdu nevede. Zemědělec, myslivec, lesník = nutná symbióza. Jinak bohužel z nového zákona bude možná větší paskvil, než z toho stávajícího.
Odpovědět
AP

Arnošt Podhorský

17.3.2023 13:40 Reaguje na Fio Srach
Majitele pozemku jsou sdruženi v honebním společenstvu (HS) podle stan se majitelům vyplácí pachtovné za to žase na pozemcích HS vykonává myslivost. Bohužel z vlastní zkušenosti vím že většina majitelů pozemků nemá zájem se účastnit valné hromady a rozhodovat o to jak se bude v dané honitbě hospodařit. Důvod je jasný většina lidí své pole pronajímá. Takže zemědělec co si pronajme pole na pěstovaní prodin má od vlastníka pole pronajaté. A stejně tak ti co vykonávají myslivost mají honitbu pronajatou od majitelé pozemků.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 11:47 Reaguje na Majka Kletečková
Opravdu? Tak které argumenty co by měly zapadat do "odborné" diskuze vám připadají dobré? O čem vypovídají ty předložené statistické údaje? Ne, myslivci s malými výměrami mohou spolupracovat pouze v rámci oblasti chovu nebo znovu vytvořit novou větší honitbu. To budeme zmenšovat honitby aby je posléze zase někdo zvětšoval? To je snad drahý nesmysl.Ano, současná situace znepokojuje fůru lidí z různých oborů. Mnohé hlavně znepokojuje zapojování lidí co o myslivosti nic nevědí a chtějí hlavně škodit.
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

16.3.2023 09:28
Oslovit by nás měl myslivec, který využívá naše pozemky bez uplaty a bez smluv.
Toje opravdu úplně mimo. Honitbu využívají vlastníci sami nebo ji mají někdo užívá na základě smlouvy o pronájmu honitby
To že někomu jde v prvé řadě o možnost vytvoření honitby kterou bude ovládat je zřejmé. Jde o lov škody používá jako prostředek k dosažení cíle.
Vnímáte prosím ten divný stav kdy je i připravovanou novelou zákona tlak na snížení stavů spárkaté zvěře. A to jinak než jejich zabitím zvířat nepůjde. A zároveň ten kdo loví je staven do pozice jakéhosi nepřítele , škůdce , vyvrhele společnosti. Pokud je tady společenská potřeba zredukovat
populaci spárkaté zvěře tak jinak než jejím zastřelením to nepůjde . Stát by proto měl vytvořit i klima mezi lidmi. Vysvětlit veřejnosti že je to nutné a realizátory nějak podpořit. Oslovení myslivec začíná být ve společnosti bráno jako společensky neúnosné. Jen sankce dlouhodobě nefungují.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 11:50 Reaguje na Vladimír Nechutný
Spárkaté zvěři asi píská deset dni nonstop v uších, jak je tady přetřásaná. Co má být mimo, požadovat rovny vztah mezi myslivci a hospodáři? Jde o to, že vlastniské právo je velkopansky přehlíženo, protože pro hontibu 1500ha je souhlas nebo nesouhlas menšinových vlastníku s 250ha nepotřebný. asi je to těžky pochopit, no nejen pro Vás. přežitky totality inflagranti
Odpovědět
VP

Václav Pago

16.3.2023 11:55 Reaguje na Fio Srach
Nesmysl
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 12:57 Reaguje na Václav Pago
aha, rekl kdo?
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2023 12:06 Reaguje na Fio Srach
To ale je blbost. Pro nejdůležitější věci v honitbě potřebujete 75% hlasů na schůzi. Ještě jsem nezažil schůzi, kde by bylo víc jak 50% lidí=hlasů. Někdo kdo má 250ha, tak v devadesáti procentech společenstevních honiteb je v podstatě neobejítelný.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2023 12:06 Reaguje na DAG
V honebním společenstvu ne honitbě.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 12:35 Reaguje na DAG
hodinu se počká a jde to.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2023 12:41 Reaguje na Fio Srach
No právě.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.3.2023 12:55 Reaguje na DAG
Pitek zastupuje tech podle Vás 10% podle mne mnohem víc % vlastníku, kteří se smířili s tím, že vykrměj zvěř a někdo jiný ji sní. Neznám v okolí nikoho, kdo by řešil s myslivci cokoli. dva odcizené autonomní subjekty.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2023 14:38 Reaguje na Fio Srach
Osobně si myslím, že pan Pitek zastupuje jen sám sebe, aby mohl mít vlastní honitbu. Jestli to co prosazuje bude někomu vyhovovat, tak těm co mají 100 až 300 ha. Podle toho jaká minimální výměra honitby by byla. A takový určitě není treba nějak chránit. Ti jsou mocní už teď. Jen mají sedlackou mentalitu a chtějí si sedět na své hroudě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 20:18 Reaguje na Fio Srach
No vidím to, že v republice je cca 1,5% zelených jako Pitek, Stach, Kletečková nebo Bláha. Když to čtu, jímá mě hrůza! Tolik lidu takto chytrých!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 14:49 Reaguje na Fio Srach
Hlasování je demokratické podle velikosti pozemku. Samozřejmě že komunisto-fašističtí křiklouni demokracii neuznávají. A opět připomínám: v HS hlasují členové HS. Nikoliv myslivci!
Odpovědět
VP

Václav Pago

16.3.2023 15:41 Reaguje na Michal Ukropec
Na valné hromadě HS hlasují členové HS tedy zemědělci i myslivci i jiní vlastníci honebních pozemků s počtem hlasů podle výměry vlastních započatých ha.Pokud ovšem přijdou. Pokud ne, pak se za hodinu VH usnáší v počtu zúčastněných.Pokud tedy mohou různí vlastníci někde něco změnit je to právě tady. Pak je to v jejich zájmu se VH zůčastnit, pokud se nezůčastní, rozhodne se BOHUŽEL o nich bez nich. A bohužel se většinou, aspoň co já vím, nesejde ani půlka vlastníků honebních pozemků. Na té valné hromadě se dá domluvit spousta věcí.
A bohužel se tam zamotají i lidé, kteří tam nemají co dělat a křičí nejvíc.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.3.2023 17:55 Reaguje na Václav Pago
Fio Stach to stejně nechápe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.3.2023 05:23 Reaguje na Fio Srach
Zcela zjevně jste ekologista, jelikož nevíte co je demokracie. A jste opravdu silný ekologista, jelikož ani nevíte v jakém H.S. jste.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

18.3.2023 07:51 Reaguje na Michal Ukropec
jsem něco horšího - člověk. Tak otec říkal, že se učastnil srazu tech bolsevických ekologistu pred mnoha lety, že se tam křičelo, štvalo proti sobe, neměl na to nervy a šel pryč, tak asi proto jsem mimo a bez smlouvy. Dedictví minulosti. Já teda narozdíl od Pitka, bych honitby zrušila uplne, stejne se v týhle zemi nic nedodržuje a nehlídá, počítá podle potřeby. Ted mám 60 hlavé stádo na poli, na hranici honiteb a nic, Pristi rok bude 100hlavé. a ne, škody fakt nedělá, nežere, neleží, jen dává dobrou auru rostlinám. V jedné honitbě jsou poctivci a myslící myslivci v druhé ruští oligarchové se zálibou a co s tím? prostě zrusit a hotovo. Zvířata vám na ně stejně kašlou.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.3.2023 15:57 Reaguje na Fio Srach
Bohužel máte pravdu. V tomto státě se zákony nedodržují, a nikomu to nevadí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2023 05:11 Reaguje na Fio Srach
Z jednoho extrému do druhého. Už jinde jsem se vás ptal, co za stádo vám tam, v té čistě zemědělské krajině bez lesa asi běhá? Jeden rok 60, druhý sto a za pět let tisíc A zrovna na hranicích honitby?
Jinak si uvědomte, že ti vaši bolševičtí ekologisti jsou v první řadě to samé co vy a například Pitek. Tedy majitelé honebních pozemků. Jak malé by musely být honitby abyste se domluvili bez toho křiku a štvaní?
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

19.3.2023 07:51 Reaguje na Jarek Schindler
spárkatou zvěř, muflony zatím nemám, ale v okolí jsou. v čem extrém do extrém? Od zač. razím retoriku narovnat vztah o vzájemné potřebě mezi honitba a pole/les/hospodářský užitek. Vládnou emoce, což mě překavupuje u myslivcu, by měli mít chladnou hlavu zabíjet. Rozhodně věc chápu líp díky diskusi. Asi se to řešit nedá, když si jeden obejde vlastníky a ti mu podepíšou plné moci, s nimi se za poslušnost vyrovná, tak zbylých 49%, byť třeba složených ze dvou ze tří vlastníků, neexistuje. proč to tak je, já nevím. asi demokracie.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2023 08:48 Reaguje na Fio Srach
Aha , spárkatou zvěř? To je prosím zase co? Nezdá se vám to jako hodně ale hodně široký pojem? No já se ptám protože jste psala něco o čistě zemědělské krajině bez lesa. V takové krajině asi moc spárkaté zvěře včetně muflónů asi nebude. Razíte představu o nějaké potřebě něco narovnat. Já se od začátku ptám jak a co chcete narovnávat. Ano většina je vždy o většině a pokud si vlastníky obejde jeden, proč si je neobejde druhý? Někdo je obejít musí. Jak toto chcete řešit zákonem? Jinak nezabíjím, lovím.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

26.3.2023 15:20 Reaguje na Jarek Schindler
srnec a kanec, jsem myslela, že je ve zdejších luzích a hajích synonymum pro spárkatou zvěř. Ne zákonem, mluvím od zač. o narovnání vztahu vzájemné potřebnosti a ve smyslu vyšších cílu než vlastního požitku a užitku. Mně už bude stačit když mi myslivci přestanou brát berličky a střílet dravce jako pro ně škodnou. děkuji za diskusi
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.3.2023 18:53 Reaguje na Fio Srach
Já emoce mít můžu. Pozemky na Slovensku, a pracuji jako stavbyvedoucí. V MŠ nejsem, a HS musím držet hubu a krok když tam jedu jednou do roku.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist