https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katedra-myslivosti-a-lesnicke-zoologie-czu-odborne-stanovisko-k-zachovani-vymer-honiteb-v-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Katedra myslivosti a lesnické zoologie ČZU: Odborné stanovisko k zachování výměr honiteb v ČR

11.3.2023
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Maaark / Pixabay
Odborné stanovisko akademických pracovníků Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze nedoporučuje snížení minimální výměry honiteb v ČR. Současná výměra 500 ha, která je stanovena zákonem 449/2001 Sb. o myslivosti, je minimální vhodnou výměrou z pohledu zachování biologických potřeb spárkaté zvěře, jakožto přírodního bohatství státu. Snížení výměr honiteb není nástrojem pro snížení početních stavů této zvěře a škod na zemědělských a lesních pozemcích. Klíčem k řešení problémů je zavedení účinných kontrolních mechanismů odlovu zvěře a změna systému plánování, který by měl být založen na biologických základech potřeb zvěře, hodnocení stavu ekosystému a míře jeho poškození.
 
V souvislosti se snížením minimální výměry honiteb by došlo pouze k významnému narušení biologických potřeb zvěře, nikoliv ke snížení škod zvěří.

Zdůvodnění

Důvodem založení honiteb a stanovení jejich minimálních výměr bylo od začátku motivováno především zachováním biologických potřeb zvěře a dále možnost zodpovědně se zvěří hospodařit. První předpisy, které výměru honiteb upravovaly, stanovily v roce 1849 (Říšským patentem č. 154/1849 z.z.) minimální výměru 200 jiter (tzn. dnešních 115 ha). Úlohou tehdejších uživatelů honiteb bylo udržitelné hospodaření hlavně s drobnou zvěří, tedy se zajícem polním, bažantem obecným či koroptví polní, jejichž prostorové nároky jsou v řádech desítek hektarů. Spárkatá zvěř se tehdy na našem území ve volných honitbách, s výjimkou srnčí zvěře, téměř vůbec nevyskytovala. Ta se začala rozšiřovat až po II. světové válce v souvislosti se změnou systému zemědělského a lesnického hospodaření. S ohledem na tuto skutečnost bylo nutné postupně změnit i přístupy ke zvěři, jejímu chovu, a především k redukci. Tehdy, pokud v honitbě chtěla být chována spárkatá zvěř, bylo požadováno vlastnit min. 400 ha (Zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb.). V roce 1962 pak byla výměra zvýšena jednotně na 500 ha.

Zvyšování minimálních výměr honiteb bylo odrazem potřeby hospodaření se spárkatou zvěří. Právě jelení, daňčí, sičí, mufloní nebo srnčí zvěř jsou dnes těmi druhy, se kterými potřebujeme efektivně hospodařit. Jejich prostorové nároky jsou ovšem násobně vyšší než u zajíců, bažantů nebo koroptví. V posledních deseti letech bylo na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze realizováno několik výzkumů zaměřených na chování zvěře. Jednalo se o více než 300 jedinců jelení, sičí, černé nebo srnčí zvěře, kteří byli sledováni pomocí GPS technologie v několika rozdílných oblastech České republiky. Tento počet označených a monitorovaných jedinců je z vědeckého hlediska dostačující pro získání relevantních informací o chování zvěře a jejich ekologických nárocích. Bylo zjištěno, že průměrná velikost ročního domovské okrsku jelena nebo divočáka se pohybuje mezi 2 až 3 tisíci hektary, jelena siky 1 až 2 tisíci hektary a srnce mezi 300 až 500 hektary. Nicméně pro management zvěře není důležité pouze to, na jak velkém území žijí, ale i to, jakým způsobem se tam chovají. Bylo potvrzeno, že přežvýkavá zvěř (např. jelen, daněk, sika) se pravidelně během večerních hodin přesouvá na otevřené plochy a celou noc se zde intenzivně pase, aby se následně ráno vrátila na denní stávaniště, kde nachází klid. Vzdálenost těchto dvou míst je pak v průměru 500 až 800 metrů. Pokud zvěři znemožníme dodržování pravidelných pastevních cyklů (např. intenzivním lovem na otevřených plochách) a neumožníme ji přístup k přirozené pastvě, dojde velice rychle k bachorové disbalanci, což má za následek snížení zdravotní kondice zvěře, a zásadní zvýšení potenciálu vzniku škod na lesních porostech. Důvodem je skutečnost, že zvěř se pak většinu času ukrytá v hustých porostech, ve kterých jí ale chybí kvalitní pastva a potravinové centrum hypothalamu nutí zvěř přijmout náhradní potravu, kterou alespoň částečně sníží bachorovou disbalanci.

Přiměřený početní stav zvěře v honitbě je zásadní. Nicméně i zvěř v nízkých početních stavech může v důsledku narušení přirozených procesů a jejich biologických potřeb způsobit značné škody, a to zejména loupáním a ohryzem kůry stromů. Proto je nutné k lovu zvěře přistupovat zodpovědně a prostorově ho diferencovat tak, aby se zvěř nesoustředila v místech, kde působí škody a zároveň ji umožnili uspokojení potravních nároků v částech honitby, kde škody nepůsobí či jsou zanedbatelné. Tento management zvěře je možné ale praktikovat pouze ve větších honitbách.

Zároveň efektivní společné lovy v malých honitbách by nebylo možné provádět, protože psi, kteří jsou nezbytnou součásti společných naháněk, proženou i sousední honitby. To potvrzují i historické zkušenosti. Například ve Vládním nařízení č. 127/1941 Sb. o myslivosti bylo zakázáno „vykonávati honbu s brakýři v honebním okrsku pod 1000 ha plochy“. Dnešní praxe potvrzuje, že účinnými se ukazují profesionálně organizované tzv. naháňky se slíděním, které lze ovšem provádět pouze v honitbách, ve kterých lze vytvořit alespoň dvě 300–500 ha velké leče.

Pokud tedy chceme se zvěří dlouhodobě moderně hospodařit a umožnit její existenci s důrazem nejenom na nízkou populační hustotu, ale také na zachování jejich biologických potřeb, není možné toto provádět v honitbách o velikostech nižších stovek hektarů. Moderní management zvěře by měl být provozován na základě vědeckých poznatků a na profesionální úrovni.

Současné strategie mezinárodních úmluv se zaměřují na stabilizaci ekosystémů a snížení fragmentace právě z důvodu efektivního managementu populací a zajištění jejich biologických potřeb. To se týká v plné míře i velikosti honiteb, jako jednotek, na kterých je management prováděn. Problém s početními stavy zvěře a jejich vlivu na lesní a zemědělské pozemky tak souvisí především s rozdílným přístupem jednotlivých vlastníků honiteb (jeden vlastník upřednostňuje zvěř, jiný naopak), který se v případě zmenšení honiteb (tzn. fragmentace) ještě akcentuje, bude tu násobně více subjektů s rozdílnými cíli, které často půjdou proti sobě. Výsledek může přinést pouze koordinovaný a jednotný postup v co nejširším krajinném měřítku.

Z výše uvedených důvodů řešení aktuálního problému spatřujeme především ve zvýšení míry jednotného přístupu. Toho lze dosáhnout především zvýšením pravomocí státní správy myslivosti. Jako zásadní považujeme proto zavedení jednotného systému kontroly lovu a zavedení systému stanovení plánu lovu na základě míry poškození ekosystému. Na základě uvedených argumentů považujeme návrh na zmenšení výměry honiteb za neodborný, nerespektující biologické potřeby zvěře a neřešící problém s vysokými stavy spárkaté zvěře.

Toto odborné stanovisko podporuje děkan Fakulty lesnické a dřevařské a děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.
děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze

prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.
děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze


reklama

 
Katedra myslivosti a lesnické zoologie ČZU

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Pavel Bohuslav

11.3.2023 10:12
Naši otcové a dědové vzpomínají,že byly lesy dříve oplocené a spárkatá zvěř v nich v takových počtech ,aby neškodila.Na zemědělských pozemcích se nevyskytovala a když tak byla hned odlovena.Byli zde zajíci,koroptve,bažanti.
Současný stav s uměle přemnoženou zvěří působí miliardové škody a stále se na něco vymlouváme.Jaký je rozdíl mezi zemědělcem,kterému každoročně zvěř decimuje úrodu přemnoženou zvěří a například včelařem kterému někdo zničí kočovný vůz i se včelstvy.Určitě bude volat policii a bude trvat na vypátrání vandala,bude chtít odškodné.Zemědělec a majitel lesa může jen přihlížet a zoufat.Beznaděj!!!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2023 00:02 Reaguje na Pavel Bohuslav
Ano. někde byly lesy oplocené. Například v Jeseníkách byly pozůstatky takového plotu viditelné ještě na konci minulého století. Je až s podivem kam tenkrát až sahaly pastvniny a pole a co všechno lidé tenkrát zemědělsky obhospodařovali. Od té doby dokázalo zemědělství zlikvidovat drobnou zvěř a vytvořit podmínky pro růst stavů spárkaté zvěře. Jak zvěř každoročně "decimuje" zemědělcům úrodu je krásně vidět například na datech Českého statistického úřadu. Zatím co v roce 2012 byl hektarový výnos například u pšenice 4,32 t/ha, v roce 2022 6,07t/ha. "Zvěř asi málo žrala".
Jaký je rozdíl mezi včelařem a zemědělcem. No asi stejně obrovský jako mezi pojmy "někdo" a zvěř. Pro toho včelaře je ztráta včelstev fatální. Zemědělec bude žvanit o miliardových ztrátách způsobených zvěří a potom vykáže větší hektarové výnosy než v předchozích letech. K tomu je potřeba ještě připočítat mezi zemědělci tolik oblíbené dotace na hektar plochy. Samozřejmě, všichni rozumní ví, že na těch výnosech se podílí spousta jiných vlivů , kdy zvěř je v porovnání s těmi dalšími vlivy pouze marginálním problémem. Jinak ten chudák zemědělec nemusí jen přihlížet. Má úplně stejné možnosti jako za R-U či První republiky.
Jaký je rozdíl mezi srncem či jelenem na straně jedné a vlkem nebo medvědem na straně druhé?
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

13.3.2023 19:20 Reaguje na Jarek Schindler
jste myslivecký odborář? hájíte zájmový spolek lovců vs. rolníci hospodaří na své půdě, přistupující k půdě s pěčí řádného hospodáře. Dotace berou myslivci taky. Co dokázalo zemědělství zlikvidovat? Kdo Vás platí za takovou větu? se podívejte kolem sebe. Buh zaplat za nezastavěnou ornou pudu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2023 23:47 Reaguje na Fio Srach
Že by další anonymní kádrovák? Hájím pouze zdravý rozum. Jak někteří vlastníci půdy či zemědělci přistupují k půdě, je celkem dost jasně vidět. Aby nedošlo k mýlce, říkám někteří protože ani zemědělci se všichni nedají hodit do jednoho pytle. Někteří hospodaří slušně a dobře. Že by myslivci brali dotace na hektar? Pokud vím tak berou příspěvky na vybrané myslivecké činnosti. Proč by mě měl někdo platit, navíc za pravdu? Nebo snad máte pro drastický úbytek drobné zvěře v sedmdesátých letech jiné vysvětlení? No a kde nachází v dnešní době spárkatá zvěř pomalu půl roku bezpečný kryt, Taky jsou v tom zemědělci nevinně?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.3.2023 05:19 Reaguje na Fio Srach
Jsem asi natvrdlý. Ale nepochopil jsem, zda jste pro snížení výměry honiteb, nebo proti a hlavně proč. To, že za vše může Klaus, Kalousek a Americký imperialismus, to víme.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

14.3.2023 07:42 Reaguje na Michal Ukropec
Reaguju na Schindlera, problém není výměra, ale neexistující rovný vztah mezi hospodařem a myslivcem.
Moje zkušenost je, že jsem si na svá políčka dala berličky pro dravce a do druhého dne byly pryč, že dravec je škodná a loví zajičky.
na vaši otázku jsem vám odpoved, dala, mrkněte na silnicni provoz a zvětšující se aglomerace, skladya haly na kvalitni orne pude... Co třeba ježek, jeho rozšmelcované mrtvolky Vás netrápí?? Mužete klidne jit hospodarit, když víte jak líp a k zajičkům vstrícněji. Je svoboda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2023 08:17 Reaguje na Fio Srach
Neexistující rovný vztah mezi hospodářem a myslivcem? V čem není ten vztah rovný? Dám jiný příklad. Po domluvě s majitelem byl zřízen 5 m široký biopás a vysazeny vrby podél zmeliorovaného a napřímeného potůčku. Posléze byl biopás i s vedlejším polem podmítnut a vrby vytrhány. Biopás by udajně přitáhl další darmožrouty živící se na poli zemědělce a vrby by zase opticky snižovaly při leteckém snímkování výměru a tím i výši dotací. Zatímco na vaš problém s berličkami je lék velmi jednoduchý. Obraťte se na policii a ČIŽP. Podruhé vám berličky již nikdo pravděpodobně nezničí. Co ale poradíte vy myslivcům?
Co mají rozrůstající se aglomerace, zábor polí či provoz na komunikacích společného s myslivostí či zákonem o ní? Nepřemýšlela jste náhodou o tom, že tu kvalitní zemědělskou půdu na ty sklady musel někdo těm developerům nejdříve prodat? Takže když jde zemědělci o peníze nebude asi ani ten zábor zemědělské půdy pro něho takovým " srdečním" problémem.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

14.3.2023 08:37 Reaguje na Jarek Schindler
ad aglomerace) byla odpoved na ubývající zajíčky ne zákon.
ad vztah) neni žádný nebo nepřátelský
myslivcum poradim, aby se probudili z totality už tady není. Ale znám i myslivce ze Šumavy a ti jsou osvícenější. Za vším jsou jen lidi a jejich závisti a touhy a nedostatek schopnosti jednat.
ad zábor) Mnoho orné pudy je pacht. Prodává vlastník ne hospodář.
Váš problém mě mrzí, rozhořčení chápu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2023 19:49 Reaguje na Fio Srach
Tak aglomerace a zástavba může mít vliv na úbytek zemědělské půdy a tedy úbytek honebních pozemků. S ubývaním zajíčků to nesouvisí. Zde bylo zásadní zcelování pozemků (velkoplošné zemědělské hospodaření) společně s výrazným nárůstem používání chemie.
S totality by se měli v první řadě probudit majitelé a místo žvanění více využívat práv které jim zákon dává. Takto mohou na totalitu nadávat ještě hodně dlouho.
Ano, mnoho půdy je pacht. I pronájem honitby je smluvním vztahem. Jen je zajímavé, že většina hospodářů mluví o lovu na svém a ne o lovu na propachtovaném.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

14.3.2023 20:47 Reaguje na Jarek Schindler
asi tomu nerozumíte, ono se to nezdá, ale je to fakt složité.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2023 21:42 Reaguje na Fio Srach
Tak v první řadě nevím o čem to vůbec nyní píšete. No a že tomu nerozumím. Asi ne. Jistě mi to ale vysvětlíte.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

15.3.2023 07:57 Reaguje na Jarek Schindler
ad minulý pokřivený režim přivlečený z Ruska) přetrvává v lidech, strukturách, něco snadno získat a ztratit tím lidskou tvář je přítomno pořád.
Ukázka toho jsou i tyhle nepřátelské dikuse, každá strana se cítí být důležitější a mocnější, a z toho plyne arogance.Všechny malicherné lidské spory nám příroda vrátí, ta je nad věcí. Tohle se nechápe ani na ekolistu. chtěla jsem říct asi něco jiného, ale tohle pochopit je ultimativní pro vše další.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 10:15 Reaguje na Fio Srach
Tak to již není ani k smíchu. Mluvít z vás hlad nebo máte nějakou jinou mentální poruchu?
S kádrováním, asi po tom vašem ruském vzoru, jste začala vy.
Co má společného naše myslivost s Ruskem asi také neobjasníte. Takže snad pouze, diskuze je, pokud to nevíte znakem demokracie. Jen na to abyste mohla rozumně diskutovat musíte napřed něco znát. Bohužel to poznání se vám , jak je vidět, obloukem vyhnulo.
Vaše tvrzení o úbytku drobné zvěře z důvodu rozrůstajících se aglomerací je nesmysl který neobhájíte. No a od tohohle nesmyslu se odvíjí vše další.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

15.3.2023 18:53 Reaguje na Jarek Schindler
Vaše reakce mě nepřekvapila, nese atributy vyjadřování jedinců, ve svých očích nadřazených nad druhé. Arogance, útoky na mentální zdraví, ponižování, podsouvání, dehonestace. "Aglomerace nesnižují životní prostor zvěře, zemědělci ano." Vás smysl pro nesmyl už jste si dal patentovat? Předložte zákon srnkám, ony Vám s ním poradí. lovu zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 09:56 Reaguje na Fio Srach
Je zajímavé, že většinou ti, co začnou kádrovat jako první s tím mají nakonec největší problém. Sama, místo diskuze o problému se tady snažíte navodit nějaké zdání nadřazenosti, kdy problém chápete jenom vy a dehonestujete ostatní, že nechápou a neví o čem je řeč. Mluvíte o podsouvání. Jak jinak než že se snažíte podsouvat druhým vlastní nesmysly a potom překrucovat jejich vyjádření jde nazvat styl vaší diskuze, kdy nejprve prohlásíte, že aglomerace mohou za úbytek zajíčků a potom to překroutíte a snažíte se mi podsunout , že " aglomerace nesnižují životní prostor zvěře".
Pokud umím číst,což vy asi nesvedete, tak nutně musím dojít k závěru, že jsem nic takového nenapsal. Právě naopak, napsal jsem :" aglomerace a zástavba může mít vliv na úbytek zemědělské půdy a tedy úbytek honebních pozemků. S ubývaním zajíčků to nesouvisí. Zde bylo zásadní zcelování pozemků (velkoplošné zemědělské hospodaření) společně s výrazným nárůstem používání chemie". Co na tom nechápete? Co je na tom nesprávně?
Proč bych měl předkládat zákon srnkám? Ty srnky a ani ten zákon o myslivosti s rostoucí zastavbou nemají nic společného.
No a něco pro chápavé. Nevšimla jste si náhodou, že právě kolem těchto aglomerací se mnohde vyskytuje podstatně více drobné zvěře než dál v čistě zemnědělské krajině? Čím to asi bude?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.3.2023 08:41 Reaguje na Fio Srach
Musím na ty vaše připomínky reagovat. Víte,
proč je na silnicích tolik přejetých ježků?
No protože teplá noční silnice láká hmyz a
s žížalami za deště jsou pro ně prostřeným
stolem. Myslíte si, že v době rozmnožování
drobné zvěře jsou berličky vhodné? Vám vadí
i ten zbytek zajíců , koroptví a bažantů?
Budiž, berličky mimo tu dobu jsou fajn, ale
ani ty nejsou spásou při přemnožení hrabošů.
Ve vzrostlé zemědělské plodině jsou už pak
zcela k ničemu, protože dravci v ní hraboše
neuvidí. Představte si, že jsem byl svědkem,
jak káně (těm mimochodem fandím) vyrabovala
hnízdo čejkám. Ano čejkám, protože asi chtěla nakrmit mladé a hraboše se jí nedařilo ulovit.
Nestává se to taky skřivanům a jiným na zemi
hnízdícím ptákům? Pokud je schopna ulovit i
dvoutýdenní kuřata slepic, tak asi i malé
koroptve a bažanty. Víte ona ta glorifikace
predátorů pod heslem JE JICH MÁLO, kulhá
na obě nohy. Málo je naopak jejich kořisti
a jeden bažant a jeden zajíc do tomboly není
rabování drobné zvěře myslivci, ale pouhé
připomenutí doby, kdy se drobná prodávala
široké veřejnosti i v obchodech. To ale byli
predátoři vzácností a chemie na polích bylo
poskrovnu. Jinak pozemky na haly neprodávají
myslivci, ale zemědělci, kteří nemají k půdě
a Zemi vztah. Peníze se jim staly modlou a
práci v zemědělství vyměnili za ty peníze.
Já v prvém kole restitucí přenechal pozemky
státu, protože jsem si naivně myslel, že o
ně rozšíří plochu přírodní památky. Bohužel
ty 2 ha rozdělili na 16 ! náhradních parcel
za pozemky nemožné v restitucích vrátit. V druhé vlně jsem podíl přenechal příbuzným, protože nemíním být ŠPATNÝM hospodářem a nebo tolerovat pachtýři půdu huntovat. Příbuzným to nevadí, protože jim záleží na pachtu a pocitu být vlastník.
Dělení 2 ha polí na 16 parcel je podobné,
jako vytvářet ty malé honitby. Nefunkčně
rozdělená honitba nelze dobře obhospodařovat
a lze pouze rychle zbavit veškeré zvěře.
Každý si bude chtít střelit to SVÉ a to bude
to, co je momentálně v jeho honitbě, byť se narodilo a vyrostlo u sousedů. Je to jako když vy zasejete a přijel by vám to sklidit soused. Chce se na to pouze dívat i očima jich a ne je pouze zaujatě kritizovat. Zkuste se stát byť nelovícím členem místních myslivců a asi
pochopíte, že ani oni to nemají jednoduché.
Na závěr vám doporučím, že když vám v přírodě
(to je i na poli) vadí lovná zvěř, tak nechte
práce v zemědělství a věnujte se něčemu jinému. Zvěř je součástí přírody a pohled na
úměrnost škod se může lišit. Pokud nemá srnčí
klid v lese, tak se sdruží do tlupy a zdržuje
se na poli, kde se cítí bezpečně. To pole
ale samozřejmě spase a ušlape. Prostě odněkud byla vypuzena a má být proto vybita, aby vám
nespásla pole? Tak to tu bude krása! Nespasené pole, neokousané stromy a spárkatá pouze v ZOO.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

14.3.2023 08:48 Reaguje na Břetislav Machaček
muzete mi citovat, kde jsem zmínila, že mi vadí zvěř na poli? Mně vadí slepota.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 10:20 Reaguje na Fio Srach
Tak si konešně sundejte ty klapky z očí a odložte tu slepeckou hůlku co ji používáte jako berličku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.3.2023 10:29 Reaguje na Fio Srach
Zastánci dělení honiteb na menší jsou v zásadě těmi, kterým ta zvěř vadí. Chtěli by ji "regulovat" sami po svém a to každou, která se na jejich pozemku objeví. Vzorem jim
jsou bývalé selské honitby, kdy
se předháněli, kdo k sobě naláká
více zvěře, kterou bude moci taky
postřílet. Měsíc před ukončením
hájení se mohli v lákání přetrhnout
a pak bouchali zvěř do úplného
vybití. Nebýt jiných s velkými honitbami ze kterých se ty stavy
doplňovaly, tak vybili zvěř stejně,
jako v některých zemích v západní
Evropě ti, co měli právo lovit na
svých pozemcích. Kritika dosavadního
mysliveckého hospodaření je kritikou
stupně zazvěření a je tu tlak ho
snižovat jakýmikoliv prostředky.
Jedním z nich budou ty malé honitby
a kdo je propaguje, tak mu vadí i
ta zvěř na jeho pozemcích. Mě zase
vadí někdo, kdo má plná ústa kritiky
všeho minulého, které zná často pouze z vyprávění a odsuzuje dobré
věci pouze ideologicky. Novodobé
kádrování je výsadou omezenců, kteří
uznávají pouze zcela opačné věci,
byť by to měly být úplné nesmysly.
(viz návrat k minifarmám v době,
kdy je evidentně jasné, že nemohou
těm velkým konkurovat. Je to pouze
ideologické popírání sdružování do
větších konkurenceschopných celků
a dotovaný návrat o století zpět!)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.3.2023 19:28 Reaguje na Fio Srach
Plně Vás chápu. Ta odporná zvěř ještě někde přežívá, a škodí Vám. Stutox, herbicidy i pesticidy Vám omezují, bez nároku na odškodné. Takže zbývá nekritická podpora všech predátorů. Rád si zde vždy přečtu příspěvky zemědělce a lesníka Daniela Pítka, bývalého místopředsedy S.Z.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

14.3.2023 20:42 Reaguje na Michal Ukropec
dobrá diskuse tady, o voze o koze. Všichni viděj, co chtěj vidět, čtou co, chtěj číst. jak u demagoga
nevím co je S.Z.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 12:40 Reaguje na Pavel Bohuslav
Dřív nebylo třeba k oplocení stavební povolení a kdovíco ještě. Existovaly z dnešního pohledu všelijaké "polobory" a rozsáhlé dlouhé ploty určené k zabraňování každodenního průchodu zvěře za krmením do některých pozemků.
Dneska je svatý volný průchod krajinou pro zvěř a z tohoto pohledu je oplocování pozemků v intravilánu a jakákoliv stavba pro zvěř nepropustného plotu velmi ztížena.
Co se týká dnešního přemnožení spárkaté zvěře z pohledu minulých stavů, mimo prasat jsou dnes stavy spárkaté zvěře podobné. Ale v dnešní době spárkatá zvěř dělá mnohem větší škody, protože kvůli změně obhospodařování lesních a okrajových ploch lesů a polí se velmi zhoršila úživnost pro zvěř. Ve stávající rozloze a oblibě krmení ale zůstaly mladé výsadby, proto se na ně pozornost zvěře při krmení soustřeďuje a jsou tak nyní defakto stejným množstvím zvěře poškozovány mnohem víc než dříve.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2023 08:02 Reaguje na Radim Polášek
Kde jste přišel na to, že by se měla snížit úživnost. Není to právě naopak?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.3.2023 10:50
Je třeba si přiznat situaci, že neexistují lesy universální. Jsou lesy na dřevo-hospodářské, tam je majitelům zvěř na obtíž a lesy zvláštního určení, kde má být vysoká biodiverzita. Ale tam je zvěře k udržení biodiverzity narušováním sukcese málo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 12:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Každý les, bez ohledu na své určení, má určitou niku, kde se bez poškození toho lesa zvěř "vejde". A může se tak tam být a ten les tak může mít svou mysliveckou či loveckou produkci. Akorát že někde v některém lese může té zvěře být určité množství a v jiném lese může být pouze pětina, desetina toho množství. Správná myslivost je tak o tom udržovat ten optimální počet zvěře vzhledem k nice toho lesa. Je akorát diskutabilní, kde třeba vede přes honitbu hodně silnic, jestli z toho myslivec může něco mít, když auta zlikvidují z toho malého počtu zvěře takový počet, že na myslivce už prakticky nic nezbude. Stejné to je s návštěvníky lesa, nejvíc asi s pejskaři nebo motokrosaři a čtyřkolkáři, kteří mohou množství zvěře v tom určitém lese snížit k nule.
Na druhé straně je pak určitý problém zvyk jelení zvěře. Naši původní jeleni, kteří jsou zvyklí se přes zimu sdružovat do menších tlup a sestupovat z hor do nížinných lesů se nejspíš přežijou. Problém je s jelenem SIKA, který se na zimu sdružuje do stohlavých stád. Ty už jsou schopny lesní porost jednoznačně likvidovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.3.2023 12:10
Problém je jinde. Letos se uzavírají nové nájemní smlouvy, a někteří vlastníci honebních pozemků, kteří mají problém se domluvit s ostatními, tak za pomoci podobných nedemokratických spolků žádají rozbití stávajících honiteb. Nebudeme chodit daleko. I zde jeden bývalý místopředseda SZ publikuje. Nemají mandát od lidí, tak to zkouší vydíráním. Jak poslední generace na magistrále.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.3.2023 12:30 Reaguje na Michal Ukropec
1**
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.3.2023 22:04
Podle mého názoru to v jednom ze svých příspěvků dobře vystihla Fio Srach: „Problém není výměra, ale neexistující rovný vztah mezi hospodářem a myslivcem.“
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2023 10:27 Reaguje na Majka Kletečková
Tak proč Pitek a další za to snížení tolik lobují, když to tedy není problém? Naopak, pro tyto lidi je to asi jediný problém. A rovný vztah mezi hospodářem a myslivcem? Jaká práva chcete přidat tomu myslivci aby se ten vztah narovnal?
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

15.3.2023 18:42 Reaguje na Jarek Schindler
Vam musel ten Pitek šlápnout na kuří oko, to už asi nerozchodíte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2023 09:13 Reaguje na Fio Srach
Tak o má "kuří oka" strach mít opravdu nemusíte. Co tak místo vašich zbytečných starostí raději napsat jak chcete ten , podle vás nerovný vztah, narovnat a vysvětlit, v čem je vlastně nerovný? Od paní Kletečkové se nic nového nedovím protože ta umí pouze opisovat prázdná hesla a papouškovat ochranářská moudra.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist