Martin Bursík: Europoslanci versus Václav Klaus
Na závěru europoslanců koneckonců není nic překvapivého, probíhající globální změny klimatu totiž už před časem jednoznačně doložily stovky vědců mezivládního klimatického panelu OSN. A nade vší pochybnost dokázaly, že se na nich podílí svou činností člověk. Důležité ale je, že pro Evropskou unii je změna klimatu i nadále politickou prioritou. Česká republika bude mít s největší pravděpodobností za svého předsednictví za úkol dotáhnout proces schvalování klimaticko-energetického balíčku, který se soustředí právě na zmírnění dopadů změn klimatu, do finále.
Z ekonomického pohledu je klíčové, že evropská sedmadvacítka nejen bere klimatickou změnu za prokázaný fakt, ale hodlá jí také přizpůsobit své hospodářství. Hledá praktická řešení, jak čelit problémům způsobeným klimatickými změnami a zároveň zvyšovat kvalitu života obyvatel. Cestou jsou jednoznačně investice do nových čistých technologií, které také postupně dobývají světové trhy. Česká vláda evropský energetický balíček podpořila mimo jiné proto, že jde o výbornou příležitost, jak rozhýbat tuzemský energeticky neefektivní průmysl. Navrhované snížení emisí totiž neznamená zastavení hospodářského růstu či ztrátu konkurenceschopnosti. Zvýšení energetické efektivnosti hospodářství naopak bude dlouhodobě představovat konkurenční výhodu. Pro analogii nemusíme chodit daleko. V sedmdesátých letech ropná krize přiměla západní svět k tomu, aby investoval do úsporných opatření. Kdo to neudělal, na globálním trhu pro nekonkurenceschopnost skončil.
včera začala v Bonnu další jednání o nové celosvětové dohodě, která by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol. Vzhledem k blížícímu se předsednictví v nich bude Česká republika hrát důležitou úlohu. Prognózy do roku 2050 jasně ukazují, že právě nyní je čas jednat. Příležitost pro zahájení konkrétních kroků na zmírnění změny klimatu a maximálního oteplení o dva stupně Celsia skončí v polovině příštího desetiletí. Pak už bude pozdě. Navzdory tomu, že si jeden český prezident kdysi myslel něco jiného.
reklama
Online diskuse
skutečný problém CO2? - 13. 2. 2009 - Daniel NovýEmise CO2 jsou dnes považovány za úhlavního nepřítele lidstva. Jelikož vedle továren,uhelných elektráren, lidí a většiny živočichů (organismy vydechují do ovzduší CO2) jsou producenty CO2 mimo jiné také automobily, bylo pro bruselského úředníka velmi jednoduché ukázat na „skutečného" viníka prstem. Pravděpodobnost, že dnes uvidím automobil, je pro Evropana mnohonásobně větší než možnost zahlédnout uhelnou elektrárnu. A to už byl jenom krůček k ukázání prstem na výkonné, luxusní a sportovní automobily, neboť pranýři s chutí přihlíží intelektuálně i příjmově průměrný a zmanipulovaný dav s omezenou schopností vytvořit si vlastní názor. Novodobí plánovači trhu chystají automobilové emisní limity CO2 140 g/km. Běžící člověk vyprodukuje emise CO2 v hodnotě 70g/km. Připravme se na to, že trojice rekreačních běžců v parku bude s největší pravděpodobností zakázaná a „přesunuta" do automobilu, který papírově vykazuje nižší emise. Absurdita normy spočívá v jejím absolutním vytržení z reality (stejně jako její ideový tvůrci). Emisní limit je splněn pouze ve zkušebně. Aby tyto „ekologické" automobily dosáhly vzhledem ke svému poddimenzování byť jen podprůměrné dynamiky, je nutné jim neustále stát na plynu a tudíž reálné emise se budou blížit ekology jednou provždy prokletému modelu Porsche Cayenne Turbo. Naopak vozy se silnými, moderními a účinnými benzínovými motory produkují v reálném provozu díky dostatečné rezervě výkonu emise výrazně nižší. Bruselský úředník poučen mediálními experty nemohl označit hned několik viníků najednou. Tříštil by tím pozornost davu. Už se nám asi nepodaří vypátrat, kdo na onen pranýř vytáhl právě nejméně škodlivé CO2. Taktně se mlčí o mnohem více škodlivějším vlivu emisí NOx, které jsou produkovány výhradně dieselovými motory. Navíc bylo dokázáno, že mají přímý vliv na vznik mnoha závažných onemocnění včetně rakoviny. Evropa je tudíž vlivem rozmachu „TDíček" podporovaných všeobecnou imaginární představou o jejich úspornosti a nižších provozních nákladech v bezprostředním ohrožení zvýšené koncentrace těchto jedovatých plynů. Přičteme-li k tomu nižší životnost turbodieselových motorů, jejich přirozenou schopnost „kouřit" a emitovat stejně nebezpečné pevné částice, obludné množství kouřících dieselových motorů v nákladních autech a autobusech, dojdeme k elementárnímu poznatku o absolutní nekompetenci a nedůslednosti celé bruselské regulativy. |
