Martin Bursík: Europoslanci versus Václav Klaus
Na závěru europoslanců koneckonců není nic překvapivého, probíhající globální změny klimatu totiž už před časem jednoznačně doložily stovky vědců mezivládního klimatického panelu OSN. A nade vší pochybnost dokázaly, že se na nich podílí svou činností člověk. Důležité ale je, že pro Evropskou unii je změna klimatu i nadále politickou prioritou. Česká republika bude mít s největší pravděpodobností za svého předsednictví za úkol dotáhnout proces schvalování klimaticko-energetického balíčku, který se soustředí právě na zmírnění dopadů změn klimatu, do finále.
Z ekonomického pohledu je klíčové, že evropská sedmadvacítka nejen bere klimatickou změnu za prokázaný fakt, ale hodlá jí také přizpůsobit své hospodářství. Hledá praktická řešení, jak čelit problémům způsobeným klimatickými změnami a zároveň zvyšovat kvalitu života obyvatel. Cestou jsou jednoznačně investice do nových čistých technologií, které také postupně dobývají světové trhy. Česká vláda evropský energetický balíček podpořila mimo jiné proto, že jde o výbornou příležitost, jak rozhýbat tuzemský energeticky neefektivní průmysl. Navrhované snížení emisí totiž neznamená zastavení hospodářského růstu či ztrátu konkurenceschopnosti. Zvýšení energetické efektivnosti hospodářství naopak bude dlouhodobě představovat konkurenční výhodu. Pro analogii nemusíme chodit daleko. V sedmdesátých letech ropná krize přiměla západní svět k tomu, aby investoval do úsporných opatření. Kdo to neudělal, na globálním trhu pro nekonkurenceschopnost skončil.
včera začala v Bonnu další jednání o nové celosvětové dohodě, která by po roce 2012 nahradila Kjótský protokol. Vzhledem k blížícímu se předsednictví v nich bude Česká republika hrát důležitou úlohu. Prognózy do roku 2050 jasně ukazují, že právě nyní je čas jednat. Příležitost pro zahájení konkrétních kroků na zmírnění změny klimatu a maximálního oteplení o dva stupně Celsia skončí v polovině příštího desetiletí. Pak už bude pozdě. Navzdory tomu, že si jeden český prezident kdysi myslel něco jiného.
reklama
Online diskuse
ropná krize v 70. letech - 24. 6. 2008 - Ivan SommerZažil jsem ji jako energetik a pamatuji si, jak se hledaly kdejaké úspory. Dnešní "hledací" úsilí se mi jeví oproti minulosti jako hra pro děti. Jediná metoda, která se nyní masivně uplatňuje, spočívá ve finančním tlaku (zdražit, zdražit a zase zdražit), který usměrňuje "ekologický policajt", postava, uvedená na scénu životního prostředí již zesnulým ekologem Bohuslavem Bláhou. Jakkoli policajt je symbolem jednoznačných příkazů - polcelů, energetická koncepce se po listopadu vyvíjela dosti chaoticky, jakoby téměř každý ministr životního prostředí měl svoji oblíbenou energii a tu prosazoval jako nejvýhodnější.M.Bursík zapomíná, že v 70.letech započal ve světě raketový rozvoj mikrolektroniky, který nahradil energeticky náročné elektronky v elektrospotřebičích, klasické žárovky byly vyměňovány za výbojky, a také se rozběhla rozsáhlá výstavba jaderných elektráren. Bohužel se v současnosti nějaký výrazný pokrok nových technologií s malou energetickou náročností nerýsuje a existují hnutí brzdíci rozvoj jaderné energetiky. Přiznám, že se mi tato situace moc nezamlouvá a někdy mě i rmoutí, tratí se totiž potenciál Strany zelených a následně i místních ochránců životního prostředí. Bohužel čas mi vymezil již jen roli pozorovatele. |
