https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/expertni-skupina-frank-bold-tezba-uhli-v-dole-turow-pres-30-let-za-sebou-20-pred-sebou.a-ceska-voda-stale-odteka
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Expertní skupina Frank Bold: Těžba uhlí v dole Turów: přes 30 let za sebou, 20 před sebou. A česká voda stále odtéká

21.10.2024
Radikální úbytek vody ze studen, hluk a nevratné poškozování životního prostředí tvoří už desítky let kulisy života obyvatel příhraničních obcí na Liberecku. Způsobuje ji těžba v polském dole Turów, na který mají mnozí Češi výhled z vlastních zahrad. K nim se rypadla za posledních několik let přiblížila na pouhé stovky metrů.
 
Ačkoliv se v Turówě uhlí už těžilo mnohem dříve, stávající povolení k těžbě získal těžař v roce 1994. V těžbě má ale v plánu pokračovat až do roku 2044. Než se za obyvatele postavily právní expertky Frank Bold, české úřady na žádosti o to, aby zasáhly, nereagovaly. Teprve díky právní pomoci mohou lidé využít všech prostředků, jak se těžbě bránit.

Právní kroky pro účinnou obranu proti těžbě, které právničky Frank Bold pro obyvatele i Liberecký kraj připravovaly, se týkaly zveřejňování informací o průběhu řízení včetně těch odehrávajících se v Polsku, podání petice proti těžbě, přípravy stížnosti k Evropské komisi a celé řady dalších aspektů. V roce 2019 už totiž bylo jasné, že spor mezi Českou republikou a Polskem je nutné řešit na nadnárodní úrovni. Odstartovala tak jednání, jejichž výsledkem bylo nesouhlasné stanovisko ČR s rozšířením a prohloubením těžby do roku 2044.

Přelomová žaloba na Polsko

O rok později platnost původní těžební licence vypršela. Ani to ale těžaře nezastavilo. Česko se proto i po tlaku řady organizací včetně expertní skupiny Frank Bold rozhodlo k bezprecedentnímu podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Nikdy předtím nežalovala členská země EU jinou členskou zemi kvůli kauze týkající se ochrany životního prostředí.

Ještě před samotným rozhodnutím nařídil soudní dvůr zastavení těžby. Polsko v ní však i přes vysokou pokutu pokračovalo a raději začalo vyjednávat s Českem o dohodě o budoucnosti těžby. Jednání ale probíhala netransparentně a bez klíčových informací o odtékání vody do dolu, které Polsko odmítlo poskytnout. Po volbách v roce 2021 se i přes to vzhledem k partnerství mezi polskou vládní stranou PiS a českou vítěznou stranou ODS stalo rychlé uzavření dohody politickou prioritou.

Bezzubá česko-polská dohoda

K podepsání česko-polské dohody, která byla podmíněna stažením žaloby na Polsko, došlo 3. února 2022. Bez ohledu na to, že obsahovala i povinnost informovat o tom, jak ve skutečnosti důl českou krajinu a úbytek vody ovlivňuje, nebyly důležité údaje veřejné. Kvůli tomuto porušování dohody podaly právničky Frank Bold celkem tři žádosti o informace, požadované údaje však lidé zatím nemají k dispozici.

Navzdory tlaku ze strany českého ministerstva životního prostředí polská strana i po více než dvou letech od uzavření dohody stále odmítá zveřejnění některých dat. Na ministerstvo teď kvůli tomu míří správní žaloba Frank Bold, a věc tak posoudí nezávislý soud.

Druhou zásadní podmínkou v dohodě byl vznik podzemní stěny, která měla údajně zabránit odtoku podzemní vody z ČR. Ta vznikla v roce 2022 a její funkčnost se sledovala jeden rok. Z monitoringu podle ministerstva životního prostředí vyplynulo, že funkční je, protože voda neprotéká skrze stěnu, jak stanovuje dohoda. Paradoxně totiž z monitoringu plyne, že voda z Česka odtéká okolo stěny a pod ní.

Mezinárodní kauza z českého pohraničí

Zatímco Češi žijící v pohraničí trpí především masivním odtokem podzemní vody, na německé město Žitava dopadá pokles půdy způsobený těžbou. Kvůli tomu je ve městě navíc narušená statika budov.

Problémům státy dlouho čelily samostatně. Obrat přišel, až když se za místní aktivně postavily právní expertky Frank Bold. I přes existenci evropských pravidel pro řešení sporů přerůstajících hranice jednoho státu totiž jejich dodržování do té doby nikdo nepožadoval a vznikající škody byly tolerovány. To se zásadně změnilo v roce 2019.

Posunout kauzu na mezinárodní úroveň bylo možné díky rozsáhlým zkušenostem s evropským právem, detailní znalosti českého práva a spoluprací s polskou pobočkou Frank Bold. Úspěšné koordinaci právních kroků směrem k polským úřadům a evropským institucím zásadně pomohlo také navázání partnerství s klíčovými stakeholdery v Německu. Negativní vliv dolu na Žitavu potvrdila v roce 2020 studie geologa Ralfa E. Kruppa.

Na Polsko zamířily žaloby z Česka i Německa

Bezprecedentním krokem, který v Evropské unii dosud neměl obdoby, bylo podání žaloby na Polsko v roce 2021. Aby se tak stalo, bylo však nutné k podání žaloby nejprve přesvědčit poslance, Ministerstvo životního prostředí a českou vládu. Významně v tom pomohly konkrétní příběhy místních, kteří s nedostatkem vody bojují ve svém každodenním životě. Bez tlaku Frank Bold na české zástupce by však k žalobě pravděpodobně nikdy nedošlo.

Následně se Česku povedlo přesvědčit evropské úřady, že původně lokální kauza má mezinárodní význam a je nutné se jí zabývat. Žalobu podanou v únoru 2021 k Soudnímu dvoru Evropské unie následovalo vydání předběžného opatření o okamžitém ukončení těžby v Turówě. To však Polsko ignorovalo a těžilo dál. Žalobu navíc nová vláda ČR po uzavření problematické česko-polské dohody o těžbě v roce 2022 stáhla.

Ve stejném roce rozvířily mezinárodní dění kolem dolu Turów i díky působení Frank Bold v Česku a Polsku další národní žaloby na posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). V říjnu proti němu podala žalobu polská pobočka Frank Bold a v listopadu podala samostatnou žalobu proti rozhodnutí EIA i německá Žitava.

Tlak na využití dostupných kroků

V proměně původně lokálního problému místních na mezinárodní kauzu sehrál zásadní roli tlak Frank Bold na využití veškerých dostupných právních nástrojů. Když to k ochraně před negativním vlivem těžby nestačilo, bylo nutné přesvědčit český stát k tomu, aby proti Polsku zakročil prostřednictvím žaloby k Soudnímu dvoru EU.

Tyto kroky se však neobešly bez právní expertízy v Česku a Polsku a koordinace s dalšími organizacemi napříč všemi třemi státy. To vše přispělo k tomu, že se těžba v dole Turów stala důležitým tématem pro evropské poslance a mezinárodní média.

Co bude dál?

Kauza Turów zdaleka nekončí. Stále je nutné trvat na efektivní ochraně místních obyvatel, české vody a krajiny a upravit podle toho znění česko-polské dohody, která vedla ke stažení žaloby na Polsko. Její aktuální znění je totiž proti negativním dopadům těžby na pitnou vodu zcela bezzubé.


reklama

 
Expertní skupina Frank Bold

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

21.10.2024 07:57
Pokládám za fyzikálně a i právně nemožné zastavit odtok vody do jámy hluboké asi 100m pod hladinou moře . Ať už technickým opatřením no a nebo soudním rozhodnutím nejvyššího soudu v Bruselu, vodě tok z kopce nezakáže nikdo. Voda tam poteče i když se těžit přestane. Ale o to netěžit jde.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.10.2024 10:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Také jsem se divil, že bylo vyhodnoceno, že podzemní stěna funguje. Papír snese všechno. To se tu stává standardem.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

21.10.2024 08:30
Pokládám to za důkaz arogance moci a síly lobbingu oligarchie, jakým způsobem byl tento (dokonce mezinárodní) problém do této chvíle řešen. Problémy se s dolem vlečou od počátku těžby za socialismu (viz kvalifikovaný cxa 10 dilný seriál v časopise Argument na www.casopisargument.cz , založený na důkladném šetření v Polsku i Česku).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.10.2024 17:54 Reaguje na Pavel Karel
Ten problém je neřešitelný technicky a i právně jak jsem už psal. Ani Frank Bold neporučí vodě. Ta voda tam poteče aspoň tisíce let, ať se to dotěží a nebo přestanou těžit okamžitě, teď. Jediné co lze je omezit prašnost a zavést vodovody. A na to mají Poláci dát peníze. Jestli dost? To nevím.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

27.10.2024 11:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zásadní chybou bylo stažení žaloby u ESD. Technicky měli ministři za KDU-ČSL (Ambrozek ... ) se starat o to, aby nebyl přetěžen poludňový zlom. A pokud se tak stalo, vymoci komplexní úpravu a zabránění škod. Geologii MŽP mělo. Ale byly politické úlitby. Vodovody nezabrání suchu v krajině. Polsko má mít rezervní fond pro řešení škod a rekultivaci po těžbě. Zákony na to jsou, jen je využít. <rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.10.2024 08:40
Tuto hroznou dohodu velmi narychlo schválil kdo? Byla to trapnost, zbytečnost a jejich 1.ostuda. P. Brabec ten postup kritizoval, protože byl nachystaný na přísnější jednání s Polskem.
Jiná otázka je,kdo bude těžit české uhlí a kam se bude dodávat, až bude ČR přinucená zavřít si bez náhrady UE, ocelárny uz ztratila. Bude se dávat, dokonce levně, do oceláren a UE v SRN?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.10.2024 17:55 Reaguje na Jarka O.
Koksovatelné uhlí je uhlí černé, tady jde o uhlí hnědé.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

27.10.2024 11:15 Reaguje na Jarka O.
Hubáčková udělala špinavou práci pro Hladíka. Fiala pro Tuska. <rl>
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2024 10:12
Buďme realisté. Polsko se bez uhlí z Turova zatím neobejde a je pro něho
minimálně do postavení JE nutností. Buďme realisté i v tom, že nějaké
terénní úpravy včetně těsnících stěn nejsou spolehlivou ochranou před
odtokem vody z okolí do dolu a zaměřme se raději na to, co bylo možno
dávno změnit. Uplynuly 3 roky od podpisu dohody a od připsání miliardy
na náš účet určené na stavby vodovodů pro celou postiženou oblast. No
a podívejme se, co náš stát zatím udělal. Vodovody stále nejsou, ty
peníze inflací ztratily pomalu čtvrtinu hodnoty a to nehovořím o tom,
že narostla cena nákladů atd. Povím to slušně. Tu se pouze kecá, nic
se nedělá a čeká na zázrak, který se nestane, Polsko důl nezavře a
když, tak další 30 let se bude plnit vodou z okolí a ta bude stále
chybět ve studních a okolní krajině. Na co se čeká? Hlavně nesmíme
zapomenout na naše máslo na hlavě, když Odrou a Bělou posíláme Polsku
splašky a oni z okolí těch řek ze studní čerpají pitnou vodu pro
miliony občanů. Když vyhlásíme Polsku "bitvu o Turow", tak nám mohou
zase vyhlásit "bitvu o splašky v Odře" a jsem zvědav, která z bitev
bude ekonomicky výhodnější. On ten Turow se týká pár tisíc lidí v
našem pohraničí, ale znečistění Odry se týká milionů v Polsku a taky
v Německu. Já osobně bych za tu miliardu okamžitě postavil vodovody
jak na pitnou, tak i užitkovou vodu a dál neprovokoval, abych se
nedožil odplaty za škody na Odře a Běle. Ty mohou být v řádu desítek
miliard.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist