Expertní skupina Frank Bold: Těžba uhlí v dole Turów: přes 30 let za sebou, 20 před sebou. A česká voda stále odtéká
Právní kroky pro účinnou obranu proti těžbě, které právničky Frank Bold pro obyvatele i Liberecký kraj připravovaly, se týkaly zveřejňování informací o průběhu řízení včetně těch odehrávajících se v Polsku, podání petice proti těžbě, přípravy stížnosti k Evropské komisi a celé řady dalších aspektů. V roce 2019 už totiž bylo jasné, že spor mezi Českou republikou a Polskem je nutné řešit na nadnárodní úrovni. Odstartovala tak jednání, jejichž výsledkem bylo nesouhlasné stanovisko ČR s rozšířením a prohloubením těžby do roku 2044.
Přelomová žaloba na Polsko
O rok později platnost původní těžební licence vypršela. Ani to ale těžaře nezastavilo. Česko se proto i po tlaku řady organizací včetně expertní skupiny Frank Bold rozhodlo k bezprecedentnímu podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Nikdy předtím nežalovala členská země EU jinou členskou zemi kvůli kauze týkající se ochrany životního prostředí.Ještě před samotným rozhodnutím nařídil soudní dvůr zastavení těžby. Polsko v ní však i přes vysokou pokutu pokračovalo a raději začalo vyjednávat s Českem o dohodě o budoucnosti těžby. Jednání ale probíhala netransparentně a bez klíčových informací o odtékání vody do dolu, které Polsko odmítlo poskytnout. Po volbách v roce 2021 se i přes to vzhledem k partnerství mezi polskou vládní stranou PiS a českou vítěznou stranou ODS stalo rychlé uzavření dohody politickou prioritou.
Bezzubá česko-polská dohoda
K podepsání česko-polské dohody, která byla podmíněna stažením žaloby na Polsko, došlo 3. února 2022. Bez ohledu na to, že obsahovala i povinnost informovat o tom, jak ve skutečnosti důl českou krajinu a úbytek vody ovlivňuje, nebyly důležité údaje veřejné. Kvůli tomuto porušování dohody podaly právničky Frank Bold celkem tři žádosti o informace, požadované údaje však lidé zatím nemají k dispozici.Navzdory tlaku ze strany českého ministerstva životního prostředí polská strana i po více než dvou letech od uzavření dohody stále odmítá zveřejnění některých dat. Na ministerstvo teď kvůli tomu míří správní žaloba Frank Bold, a věc tak posoudí nezávislý soud.
Druhou zásadní podmínkou v dohodě byl vznik podzemní stěny, která měla údajně zabránit odtoku podzemní vody z ČR. Ta vznikla v roce 2022 a její funkčnost se sledovala jeden rok. Z monitoringu podle ministerstva životního prostředí vyplynulo, že funkční je, protože voda neprotéká skrze stěnu, jak stanovuje dohoda. Paradoxně totiž z monitoringu plyne, že voda z Česka odtéká okolo stěny a pod ní.
Mezinárodní kauza z českého pohraničí
Zatímco Češi žijící v pohraničí trpí především masivním odtokem podzemní vody, na německé město Žitava dopadá pokles půdy způsobený těžbou. Kvůli tomu je ve městě navíc narušená statika budov.Problémům státy dlouho čelily samostatně. Obrat přišel, až když se za místní aktivně postavily právní expertky Frank Bold. I přes existenci evropských pravidel pro řešení sporů přerůstajících hranice jednoho státu totiž jejich dodržování do té doby nikdo nepožadoval a vznikající škody byly tolerovány. To se zásadně změnilo v roce 2019.
Posunout kauzu na mezinárodní úroveň bylo možné díky rozsáhlým zkušenostem s evropským právem, detailní znalosti českého práva a spoluprací s polskou pobočkou Frank Bold. Úspěšné koordinaci právních kroků směrem k polským úřadům a evropským institucím zásadně pomohlo také navázání partnerství s klíčovými stakeholdery v Německu. Negativní vliv dolu na Žitavu potvrdila v roce 2020 studie geologa Ralfa E. Kruppa.
Na Polsko zamířily žaloby z Česka i Německa
Bezprecedentním krokem, který v Evropské unii dosud neměl obdoby, bylo podání žaloby na Polsko v roce 2021. Aby se tak stalo, bylo však nutné k podání žaloby nejprve přesvědčit poslance, Ministerstvo životního prostředí a českou vládu. Významně v tom pomohly konkrétní příběhy místních, kteří s nedostatkem vody bojují ve svém každodenním životě. Bez tlaku Frank Bold na české zástupce by však k žalobě pravděpodobně nikdy nedošlo.Následně se Česku povedlo přesvědčit evropské úřady, že původně lokální kauza má mezinárodní význam a je nutné se jí zabývat. Žalobu podanou v únoru 2021 k Soudnímu dvoru Evropské unie následovalo vydání předběžného opatření o okamžitém ukončení těžby v Turówě. To však Polsko ignorovalo a těžilo dál. Žalobu navíc nová vláda ČR po uzavření problematické česko-polské dohody o těžbě v roce 2022 stáhla.
Ve stejném roce rozvířily mezinárodní dění kolem dolu Turów i díky působení Frank Bold v Česku a Polsku další národní žaloby na posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). V říjnu proti němu podala žalobu polská pobočka Frank Bold a v listopadu podala samostatnou žalobu proti rozhodnutí EIA i německá Žitava.
Tlak na využití dostupných kroků
V proměně původně lokálního problému místních na mezinárodní kauzu sehrál zásadní roli tlak Frank Bold na využití veškerých dostupných právních nástrojů. Když to k ochraně před negativním vlivem těžby nestačilo, bylo nutné přesvědčit český stát k tomu, aby proti Polsku zakročil prostřednictvím žaloby k Soudnímu dvoru EU.Přečtěte si také |
Milan Starec: Turów. Časová osa naděje, rozčarování a politického selháníTyto kroky se však neobešly bez právní expertízy v Česku a Polsku a koordinace s dalšími organizacemi napříč všemi třemi státy. To vše přispělo k tomu, že se těžba v dole Turów stala důležitým tématem pro evropské poslance a mezinárodní média.
Co bude dál?
Kauza Turów zdaleka nekončí. Stále je nutné trvat na efektivní ochraně místních obyvatel, české vody a krajiny a upravit podle toho znění česko-polské dohody, která vedla ke stažení žaloby na Polsko. Její aktuální znění je totiž proti negativním dopadům těžby na pitnou vodu zcela bezzubé.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
21.10.2024 07:57Jiří Svoboda
21.10.2024 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Karel
21.10.2024 08:30Slavomil Vinkler
21.10.2024 17:54 Reaguje na Pavel Karelrýpal lesní
27.10.2024 11:19 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
21.10.2024 08:40Jiná otázka je,kdo bude těžit české uhlí a kam se bude dodávat, až bude ČR přinucená zavřít si bez náhrady UE, ocelárny uz ztratila. Bude se dávat, dokonce levně, do oceláren a UE v SRN?
Slavomil Vinkler
21.10.2024 17:55 Reaguje na Jarka O.rýpal lesní
27.10.2024 11:15 Reaguje na Jarka O.Břetislav Machaček
28.10.2024 10:12minimálně do postavení JE nutností. Buďme realisté i v tom, že nějaké
terénní úpravy včetně těsnících stěn nejsou spolehlivou ochranou před
odtokem vody z okolí do dolu a zaměřme se raději na to, co bylo možno
dávno změnit. Uplynuly 3 roky od podpisu dohody a od připsání miliardy
na náš účet určené na stavby vodovodů pro celou postiženou oblast. No
a podívejme se, co náš stát zatím udělal. Vodovody stále nejsou, ty
peníze inflací ztratily pomalu čtvrtinu hodnoty a to nehovořím o tom,
že narostla cena nákladů atd. Povím to slušně. Tu se pouze kecá, nic
se nedělá a čeká na zázrak, který se nestane, Polsko důl nezavře a
když, tak další 30 let se bude plnit vodou z okolí a ta bude stále
chybět ve studních a okolní krajině. Na co se čeká? Hlavně nesmíme
zapomenout na naše máslo na hlavě, když Odrou a Bělou posíláme Polsku
splašky a oni z okolí těch řek ze studní čerpají pitnou vodu pro
miliony občanů. Když vyhlásíme Polsku "bitvu o Turow", tak nám mohou
zase vyhlásit "bitvu o splašky v Odře" a jsem zvědav, která z bitev
bude ekonomicky výhodnější. On ten Turow se týká pár tisíc lidí v
našem pohraničí, ale znečistění Odry se týká milionů v Polsku a taky
v Německu. Já osobně bych za tu miliardu okamžitě postavil vodovody
jak na pitnou, tak i užitkovou vodu a dál neprovokoval, abych se
nedožil odplaty za škody na Odře a Běle. Ty mohou být v řádu desítek
miliard.