Farma Křížov pod Blaníkem: Ekologickou bezovou farmu může zničit přestřik při ošetření sousední pšenice

Je to smutné, když zemědělec nedodrží bezpečnou vzdálenost, příp vítr, a vědomě poškodí ekologický sad. To je na žalobu, neb na "hrubý pytel hrubá záplata". Kdyby si koleják vedle sadu odpustil/vynechal, vůbec nic by se mu nestalo.

Je to vina obou dvou.Pokud eko zemědělec nedodrží doporučený postup a pokud konvenčnímu vítr odfoukne fungicid na bez. Vinni jsou oba dva bez rozdílu.

Ekozemědělec žádný správný postup neporušil, souseda nepoškozuje. Je to tam v ChKO, konvenčáci by měmi brát ohled a lépe volit dobu aplikace (po dohodě s majiteli sadu). Takhle mi to ukazuje na naschválníčky, byl o takových i večerníček, jsme v Česku.

To je asi podobné jako poškození včelařů nevhodným postřikem či v nevhodnou dobu.

Včela lítá "všude", sad má svou konstantně určenou polohu a +- dobu sběru květu. Jenom chtít...

Jeden z častých závěrů/"zjištění" bývá: udělal to sám (majitel), aby se domohl odškodného (nebo se dělal "zajímavý").

Já to chápu, jenže problém to neřeší. Určitě to nikdo neudělal schválně, tohle se prostě stane, stačí trochu termiky či závan větru a je to. Je to nepříjemné, jediný možný způsob je, takové pole ošetřovat za bezvětří a večer, jenže to je teorie a praxe je jiná, častokrát nemáte moc na vybranou. I proto říkám, když na druhou stranu ten eko zemědělec ví, že tam pěstuje takto citlivou plodinu, tak už jen selským rozumem bych si asi tu stranu hraničící s polem oddělil, i kdybych tam měl instalovat nějakou jednoduchou lacinou stěnu z textilie a nasázel třeba rychle rostoucí jilm a pak ji odstranil. Anebo dohodnout s zemědělskou společností širší ochranný pás v šířce 30 m, což už je dostatečná vzdálenost a samozřejmě jim to refundovat. Ony možnosti jsou, jde jen o to, dohodnout se a v těchto případech je dobré vždy ctít zásadu, budiž slyšena i druhá strana.

Když stříkají řepku a nenahlásí to aspoň ráno včelařům, tak to lze chápat jako sabotáž/naschvál. Je to pro obě strany poučení, v minulosti k tomu zřejmě nedošlo. Žádnou stromovou clonu netřeba, jen profesionální přístup postřikovače (domluva, termín, bezvětří).

No, loni jsme při řepce přišli o 2 včelstva ze tří. Ono je to navíc neprůkazné, včelstvo uhyne až na podzim či v zimě.

Tak záleží na tom, čím se ošetřuje. Jistě, osobně řepku ošetřujeme v podvečer, mimo letu včel. Ale když byste chtěl přesně dodržet regule- tak můžete ošetřovat po skončení letu včel, tj. po západu Slunce, který v tuto dobu je zhruba po osmé večer a musíte skončit ve 23.00.
A co za tři hodiny ošetříte? Takže pokud má někdo 300 ha řepky, v podstatě to bude stříkat podle reglemé 3 dny a co když hlásí na další dny déšť? To je těžké rozhodování a to je právě ta praxe, na rozdíl od teorie.

No stříkali to ráno cca 6-9h asi proti blýskáčkovi (černí broučci) v plném květu.

V plném květu je už proti blýskáčkovi zbytečné ošetřovat, leda že by postranní větve měly ještě poupata. A pak jde o to, čím ošetřovali- u něčeho není striktně vyžadováno mimo letu včel, nicméně vždy je to lepší dodržet. A každý tank-mix se posuzuje o stupeň nebezpečí výš, takže ten už zásadně mimo let.

Víte stříkat jeden zemědělec jeden den v době
plné snůšky, tak ten den včely při zasíťovaném
dnu úlů a zasíťovaném stropě mohu nepouštět,
ale Franta stříká dneska, Pepa zítra, Honza
pozítří a Bedřich popozítří. Snůška bude v
háji, když je budu mít zavřené 4 dny a pak
přijde další postřik bez ohlášení a je zcela
vymalováno. Některé postřiky berou včely jako vodu ve formě rosy, když je ve vlhké noci nestačí rostliny vstřebat a ráno se včely
jdou té "rosy" napít. Sladit postřiky na
jeden, či dva dny je u drobných zemědělců
iluzí, když jim to stříká ten, co má ten postřikovač, který oni nevlastní. Takže
ta domluva na ideální počasí a čas je jen
iluzí a východiskem je chovat včely s tím,
že občas dojde k úhynům a nebýt závislý
pouze na příjmech ze včelaření. Kamarád
kdysi sám sobě zlikvidoval včely Roundupem,
kterým postříkal vlastní zahradu. Včely se
napájely "rosou" z postřiku a napájely tím
i plod. Volal mne jako preventistu otrav
a léčení včelstev a když jsem uviděl tu
žlutou trávu, tak mi to bylo hned jasné.
On sice nechtěl mému názoru věřit a tak
jsem mu řekl, ať vezme vzorky uhynulých
včel a dá je vyšetřit. Příčinou byl ten
Roundup a už jiného viníka nehledal. Od
té doby ho nepoužívá a neví co je otrava.
U dalšího včelaře došlo k úhynům pouze
proto, že se náhle zvedl vítr a zavál
postřik na kočovný vůz u pole a zasažen
byl i včelař. Okamžitě se umyl vodou,
kterou přivezl k napájení včel a bylo
mu jasné, že tomu náhlému poryvu větru
nemohl zemědělec předejít. Úhyn byl ale
pouze u zasažených včel a včelstva se
s tím brzo vyrovnala. Posoudili jsme,
že vyšetření a stížnost je k ničemu
vzhledem k dobrým předchozím vztahům
s tím zemědělcem. Ten dokonce slezl z
traktoru a omlouval se, že nepočítal
s tím poryvem větru, který přišel zcela
nečekaně a postřik odnesl od trysek 10 m!
Tak daleko totiž od vozu nestříká, aby
nezasáhl včely při bezvětří. Proto jsem
skeptický k mezím, protože by se nesmělo stříkat pole pro jistotu několik metrů
od nich a kdo zaplatí škody zemědělcům
na neošetřených několikametrových pásech
kolem mezí? Ono dvoumetrová mez, když
je z obou stran postřikované pole, je mez
teoreticky pro hmyz a plevely k ničemu.

Njn, klasika... když nevíš, zeptej se Machačka:-)

Všichni spadli z Marsu, nikdo nemá mobil, o problému postřiků nic neví, navzájem se neznají, jeden den (v katastru/regionu) nejde domluvit...

Když moc nefouká pozoruji, že se dá stříkat s přesností cca 30 cm.

Ano, jenže tomáte na celou postřikovou sezonu tak 3x do roka. A škůdce ani choroba nepočká, v tom je ten problém. Do 4 mvětru se nízkoúletovými tryskami dá ošetřovat, pouze bych se vyhnul problémovým polím. A někdy ani to nejde. Prostě nepracujeme v montážní hale pod střechou.

a pak nám ještě ty špakulády naservírují, abychom o to mohli být "zdravější". Chemie k nezaplacení na naše zdraví...

Ty "šmakulády" se používají v zemědělství po celém světě a v rozvojových zemích ještě mnohem horší.

Chyba se stane. Snad se příště před aplikací přihlédne k povětrnostním podmínkám. A plody by měly být v pořádku, ochranná lhůta těchto prostředků je cca měsíc.

Nejen konvenční zemědělec má povinnost respektovat, že soused chce hospodařit ekologicky, ale i ekozemědělec má povinnost maximálně omezit možnost zasažení své produkce aplikací přípravků od souseda. Neboli respektovat, že soused má právo hospodařit konvenčně. Proto jsou vždycky ekologické pozemky sousedící s konvencí problematické. Osobně bych přímo vedle konvenční orné půdy neriskovala bioprodukci, pokud bych neměla aspoň bariéru z živého plotu. Travnatá souvrať rozhodně úletu postřiku nezabrání. Bohužel, ekologický zemědělec by měl v zájmu udržení své bioprodukce obětovat kus svého pozemku a na něm vysadit bariéru keřů a stromů. Je to jistota, která za to zmenšení pěstební plochy stojí.

Zajímavé je, že koncentrace pesticidů neodpovídaly ani konvenčním produktům a ze materiál byl nehomogenizovaný. Chtělo by to kontrolní analýzu z homogenizovaného materiálu.
Souhlas s p. Zvářalem o domluvě.

To je pochopitelné, protože tímto přípravkem ošetřená obilovina se sklidí za 6 - 8 týdnů, přípravek se tedy částečně smyje a co proniklo dovnitř se časem metabolizuje, nehledě na to, že zrna se nalévají a obsah metabolitu se tedy naředí. Kdežto ten bezový květ trhali 4 dny po postřiku, který na něm ulpěl. Zůstal v droze po usušení i v sirupech, kam se vylouhoval. Proto tento bioprodukt obsahoval vysoké množství pesticidů. Homogenizovat by asi znamenalo ho důkladně promíchat, než se ukládal do balení, což asi dosud neměli důvod dělat (kdo je znalý, ať mě opraví). Vina je půl na půl. Konvenční zemědělec měl nechat větší odstup a ekozemědělec si má zajistit také větší odstup od konvenční plochy nebo zasadit dřeviny jako clonu (4 metry je sakra málo, 12 m je ještě pořád málo). Doteď jim to asi vycházelo, ale holt teď je štěstí opustilo. Vzhledem k tomu, že ekozemědělec dostává na svou produkci dotaci nad rámec dotací pro ostatní zemědělce, měl by se jistit více. Myslím, že tenhle případ bude pro ně dost důrazné poučení, že sázet na absolutní minimum se nevyplácí.

Vzorek by měl být reprezentativní, tzn. promíchaný, směsný, nadrcený, najemno namletý, ne jen z jednoho květu. Ano, živý plot by byl fajn, dřín, švestky...