Frank Bold Society: Ministr Brabec se chystá prodat českou krajinu Polsku
Ministr Brabec chystá s Poláky dohodu na půdorysech, které by se daly označit jako inspirace z Mnichovské dohody. Výsledkem bude vydrancování českého území Polskem. Za zavřenými dveřmi připravená dohoda nad to bude s největší pravděpodobností porušovat český právní řád. Skutečně chceme našim dětem a vnukům předávat naši zemi zplundrovanou polskou těžbou?” uvedl Pavel Franc, ředitel expertní skupiny Frank Bold. “Z nejnovějších dat vyplývá, že ochranná zeď budovaná Polskem nebrání vysoušení českého území. Poláci kromě toho nemají žádný reálný plán na rekultivaci krajiny, škody budou nenávratné.
Slyšíme spokojenost nad vyjednanou miliardou a detailním monitoringem. Toto ale nejsou konkrétní opatření, které dalšímu vzniku škod na českém území zamezí. U jediného ochranného opatření - podzemní bariéry - už nyní víme, že fungovat nebude. Další opatření ale podle všeho ČR nepožaduje. Česká republika má již nyní zmapováno, že hladiny za poslední rok a půl nelegální těžby klesly na dvojnásobek toho, co mělo nastat k roku 2044. ČR musí na základě těchto zjištění začít konat a požadovat po Polsku, aby bezodkladně významně rozšířilo a zahloubilo stávající podzemní bariéru, která není způsobilá ČR ochránit před úbytkem vody. Do doby, než začnou hladiny českých vod opět stoupat, musí ČR požadovat omezení rozšiřování těžby k české hranici. Jiná dohoda je v rozporu s českými zájmy.
4 důvody, proč není stávající obsah česko-polské dohody dostačující
1. Miliarda na vodovody české území neochráníVodovody před vznikem škod české území neochrání. Řeší situaci, kdy na českém území vznikne environmentální katastrofa a tisícovky českých rodin se ocitnou na suchu. Polsko i ČR ale mají povinnost postupovat tak, aby k takové škodě vůbec nedošlo.
2. Monitorovat škody nestačí, musí se podle toho i konat
Podle letošních dat České geologické služby klesly po roce a půl nelegální těžby hladiny o dvojnásobek toho, co Polsko tvrdilo, že nastane v roce 2044, tedy po skončení těžby. Nejen, že voda odtéká několikanásobně rychleji, ale také více cestami, které ani samo Polsko nepředpokládalo. ČR má dostatek dat o vznikajících škodách, ale nekoná podle nich.
3. Podzemní bariéra v nynější podobě odtoku vody nezabrání
Podle expertů je již nyní jasné, že s ohledem na několikanásobně větší odtok z českého území není stávající podzemní bariéra schopná české území ochránit a je nezbytné, aby se významně rozšířila a zahloubila. Pokud k tomuto zvětšení bariéry dojde, ale i přesto budou hladiny na české straně dál klesat, je nezbytné omezit těžbu. Do doby, než na české straně začnou hladiny vod opět stoupat, musí Polsko důl směrem k české hranici nerozšiřovat.
4. Dohoda je nevynutitelná bez podřízení se Polska Soudnímu dvoru EU
Česká republika může uzavřít pouze takovou dohodu, která je reálně vymahatelná. Dohoda musí zejména upravovat kompletní vynucovací mechanismus, který obsahuje vysoké sankce i deklaraci Polska, že rozhodnutí Soudního dvora EU považuje za závazné. Jak ale vidíme dnes, samotné sankce k vynucení povinností Polska nestačí. Polsko je suverénním státem, pro který žádné sankce nemusí být dost vysoké. Proto je potřeba již nyní ukázat, že Polsko bere rozhodnutí Soudního dvora EU vážně a podřídí se jemu i evropskému právu, které české území ochraňuje. ČR má trvat na uhrazení sankcí a přerušení těžby tak, jak Polsku Soudní dvůr nařídil.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Václav Kain
30.9.2021 18:21Miloš Zahradník
30.9.2021 21:49Radim Polášek
1.10.2021 14:06Cílem této organizace tady v tomto případě je jednak urychlit zastavení těžby v dole Turov, což se rovná urychlit ožebračování Green Dealem zejména poláků. A dále je cílem rozeštvávat Polsko a Českou republiku s cílem rozvrátit a zneutralizovat Visegrad, protože jednotný postup zemí Visegradu v mnoha věcech je trnem v oku Bruseli a jeho zeleným či vítačským plánům.
Krásně to je vidět například na vyjádření některých našich Pirátů, podle kterých by Visegrad měl být co nejrychleji zneutralizován a paralyzován. Jednotlivé státy Visegradu by se potomm měly bezvýhradně podřídit Bruseli a bez odpory příjímat všechno včetně bruselských nesmyslů hrozících ekonomickým kolapsem EU.
rýpal lesní
1.10.2021 15:28 Reaguje na Radim Polášek<rl>
Břetislav Machaček
1.10.2021 19:20 Reaguje na rýpal lesnízasolení a někde se krajina propadla o třicet metrů a více. Bylo to v době, kdy Ostraváci dělali tkzv. Mamulovy soboty,
aby měl zbytek republiky dostatek černého uhlí a ten zbytek
si užíval těch sobot na chatách a kultury. My dobře víme, jak vypadá krajina poškozená těžbou, ale taky víme jedno,
že jednotlivec musí ustoupit, aby šla společnost dopředu.
Bez dolů a energie by tomu tak nebylo a taky jsme nechtěli
opustit poddolované domy a stěhovat se jinam. Stát nám ale
domy vykoupil, mnozí si postavili nové a nebo šli do bytů.
Tam, kde se voda ztratila a nebo znehodnotila, tak zavedli
vodovod a život šel dál. Proč třicet let od sametu, kdy se
těží nepřetržitě v Turově uhlí, nikdo nestavěl ty vodovody
a nenabídl lidem náhradní bydlení? Nyní to chtějí vyřešit
do voleb a po volbách si zase schrupnou. To si někdo opravdu naivně myslí, že po zastavení těžby se vodní režim vrátí do doby před těžbou? Uvažujte logicky. Důl a prameny studní
jsou spojené nádoby a prameny budou mít vodu až tehdy, když se celý důl naplní vodou. Pouhé zastavení těžby to nespraví a tak už nyní nezbývá nic jiného, než zajistit lidem pitnou i užitkovou vodu a smířit se ze změnou přírody i krajiny.
U nás se z kopců staly roviny a z rovin vodou naplněné
propadliny. Zanikly celé vesnice a celá Stará Karviná.
Poplakali jsme si, ale žijeme dál, jako jinde v okolí dolů.
Po ukončení těžby je třeba moudře území rekultivovat, jako
naše vytěžené hnědouhelné doly a propadliny po hlubinné
těžbě. Nynější stav se nezvrátí pouhým zastavením těžby
a pokud mohou lidé dostat jako odpustek pitnou vodu, tak
je to více, než zastavení těžby bez odpustku ve formě
té pitné vody. U nás někteří trucovali, odmítali prodat dolům nemovitosti a když zůstali osamoceni mezi ruinami
okolních domů, bez obchodů, hromadné dopravy atd., tak
nakonec rádi prodali a šli bydlet jinam. Je to jako s
baráky v trasách liniových staveb. Buď prodám a budu
žít někde daleko od dálnice a nebo budu trucovat, od
dálnice mě bude dělit protihluková stěna a do vesnice
budu jezdit oklikou několika kilometrů. Tak dopadl
strýc kamaráda, pak zemřel a dům je neprodejný. Ty lidi
lituji, protože za vodu byl čas kopat třicet let a možná
i déle a nečekat až na její dovážení v cisternách a to,
že se z toho stalo politikum.
Jakub Graňák
1.10.2021 23:34 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týče vaší "alegorie" s ostravskem, to je poněkud mimo, protože my sami jsme si v rámci vlastních "světlých zítřků" působili škody a sami jsme si je sanovali. Tady však cizí stát, buduje svůj "rozvoj" na úkor našeho státu a až do "dneška" dělá, že se ho to vůbec netýká. Je to jako bych vám naboural buldozerem barák a pak vám s úsměvem na rtech sdělil, ať si ho opravíte sám a za své, protože to přece je váš barák, ne můj.
Mimochodem poláci se kantují, protože odmítají kompenzovat škody po dobu provozu dolu a chtějí to jen na dva roky, což je docela absurdní, nezdá se vám?
Břetislav Machaček
2.10.2021 10:02 Reaguje na Jakub Graňáka nedbá. Je to dáno tím, že dohání to, co jinde
už bylo standardem a prioritou je překotný rozvoj.
Taky je fakt, že na to mohou politici upozorňovat,
ale zároveň musí i konat. Vodu ztrácejí i lidé
mimo jakoukoliv těžbu a dobří komunální politici
se jim snaží pomoci. Pokud je něco kritické, tak
to řeším a nečekám, až to vyřeší soud. K čemu lidem bude zastavení těžby, když se ta voda už
asi nikdy nevrátí? Bude to odplata, ale ne vyřešení problému. I to nabourání buldozeru do baráku musím řešit ihned, aby se nezbořil celý a na soud trvající roky mám čas. Pokud budou politici čekat
na zastavení těžby a na návrat pramenů, tak budou
lidé vodu dovážet dalších 30 let? Postavit
vodovod ihned a na vymáhání škod je čas. Střechu
si taky opravíte před deštěm a nečekáte na to,
až vám pojišťovna škodu uzná a vyplatí pojistku.
Dobrý hospodář koná a nečeká. U důlních škod
na Ostravsku dodám pouze to, že už za socíku tu fungoval podnik Rekultivace, který zahlazoval škody po těžbě. Po sametu šla prvé roky do útlumu nejenom těžba, ale i ty rekultivace. Příroda si vzala ty rekultivaci do své režie a právě tam jsou dnes ty
cenné nové přírodní lokality. Zatopené důlní
propadliny s utopenými stromy jsou rájem pro vodní živočichy a ptáky. Na důlních výsypkách rostou
suchomilné chráněné rostliny a tam, kde došlo
na velkorysé rekultivace, tak je fádní prostředí
kopírující původní krajinu. Nevím, co je lepší, ale
stále slyším volání po biodiverzitě a tou jsou i ty
změny v původní krajině a v původním životním
prostředí. Jinde se vynakládají obrovské prostředky
na údržbu lesostepí a tam, kde nově dílem průmyslu vznikají, se proti nim bojuje. V mém okolí bývala před sto padesáti roky velká rybniční soustava, kterou nechal vysušit na pole hrabě Larisch. Dnes se tu těží štěrkopísek a vodní hladina se paradoxně vrací. Důsledně to rekultivovat, by znamenalo ty propadliny zasypat a nebo je nechat jako vodní
plochy? Nedělat nic, tak nic nezkazím, ale taky nic nevytvořím a zůstanu přešlapovat na místě. Naivní
čekání na zastavení těžby a návrat pramenů je takovým přešlapování na místě.
Břetislav Machaček
2.10.2021 10:12 Reaguje na Břetislav Machačektak malém region ty vodovody postavil sám
a pak se v klidu s Polskem soudil o náhradu
nákladů i s případným vyčíslením ostatních
škod. Když vám vykoupí pozemek u dálnice,
tak to tím končí a nikdo vám nebude celý
život kompenzovat hluk a smog z dálnice.
Nikdo vám nebude kompenzovat náklady za
objíždění dálnice na pole a do vesnice.
Tak samo vám nikdo nebude kompenzovat, že
se z vašeho krásného bydlení na samotě stane
bydlení ve středu satelitního městečka a to,
že vám za humny postaví továrnu. Taková
odškodnění by byla hezká, ale je to utopií.
Nezbývá, než se odstěhovat a nebo se s tím
smířit.
Zaplatili jsme za tuto ztrátovou a neustále dotovanou těžbu totálně zdevastovaným životním prostředím, zdevastovanými životy lidí.
Břetislav Machaček
2.10.2021 19:44 Reaguje nasklepů uhlí z Ostravy a nedělala se pouze ocel na tanky a zbraně, ale i na mosty, Škodovky, koleje
a lokomotivy atd. V energetice tehdejší doby mělo
nezastupitelnou roli každé uhlí a o plynu se v té
době pouze snilo. I ten svítiplyn se dělal z uhlí
a stejně tomu bylo v celém světě. Buď jste mladý
a nebo sklerotik, který si nepamatuje uhelné
prázdniny, kdy se v krutých mrazech šetřilo uhlím.
Dnes bez zásob uhlí ve sklepě stačí na dva dny
zastavit plyn a lidé budou mrznout hůře, než
ve středověku. Slušným lidem to nepřeji, ale
blbům ano. Jinak vlád tu bylo za třicet let
mnoho a žádná se o vodovod nepostarala a ani
nic nevyjednala. Takže nevím proč tuto vládu
vlastně viníte z toho, že alespoň jedná.
Radim Polášek
2.10.2021 08:23 Reaguje na rýpal lesníJasně, že když je to potřeba, tak se to má a musí vytěžit, ale taky je třeba, v rámci možností, nepříznivé vlivy těžby řešit.
Uvědomte si jednu věc, toto není spor o těžbu v dole Turov, ale o zastavení či zmírnění následků těžby, konkrétně zásobování vodou. Nikdo tady u nás nechce a nemluví o zastavení těžby. Jenže co se stalo, když jsme se nemohli s Poláky domluvit a při jsme poslali výš do Brusele? Najednou je místo pouhé kompenzace a místo technických opatření, které by měly odhadem pár stovkám lidí tu vodu zajistit pře o zastavení či nezastavení samotné těžby v celém dole! Přitom zastavení těžby v dole Turov skutečně poláky velmi poškodí. Ale komu to vyhovuje? Fanatickým zeleným, kterým je úplně jedno, zda a jak moc budou lidi ožebračeni, kolik jich přijde o práci a novou tam kolem dolu nejspíš nenajdou, o kolik zdraží energie v Polsku kvůli tomu, že ta z dolu Turov bud chybět a kolika lidem s nízkými příjmy v Polsku budou ty peníze anvíc, které budou muset za tu dražší energi vydat, chybět na něco jiného. Vyhovuje to Frank Bold Society jakožto organizace sloužící zeleným a plnící jejich cíle a možná i rovnou objednávky.
Zelení na naší straně chytře využívají toho, že nás se zastavení dolu Turov v podstatě nijak nedotkne, neovlivní ceny naší energie a tak tlačí klíny mezi nás a jakoby potížistické poláky a všelijací s prominutím užiteční idioti jim to tady u nás žerou.
Jakub Graňák
2.10.2021 08:37 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
2.10.2021 09:05 Reaguje na Jakub GraňákOsobně si myslím, že prostě mají jiné politické priority. A v těchto otázkách zastávají postoj, že dokud to jde, tak to nechávají běžet postaru. My jsme dopady provozování takových dolů taky nechávali, ale před takovými 40 lety. Možná ještě trochu před takovými 20 lety.
Radim Polášek
2.10.2021 08:59 Reaguje na rýpal lesníRadim Polášek
2.10.2021 09:49 Reaguje na Radim PolášekSituaci u vás neznám, tak blíž nemůžu soudit. Studny či respektive voda pro lidi je zajista problém. Co se týká přírody, je tam problém to, že když zmizely podzemní vody, rostlinstvo může být napájeno pouze dešti, to znamená že vodu může mít pouze za deště nebo ze zadržené vlhkosti v povrchové vrstvě půdy krátce potom, odhaduji do dvou tří týdnů, podle typu půdy. Potom, pokud nezačne pršet, to tam uschne. Vzhledem k suchu v minulých letech už asi uschlo. Tady v Beskydech jsou třeba oblasti, kde je les či příroda obecně na takové hospodaření s vodou zvyklé a lidi, co tam přišli, si museli zvyknout, protože bezkydské hory jsou často rozpraskané v masivu a spodní voda z těch hor tak těmi puklinami mizí v jejich hloubce a je pro rostliny nedostupná.
Problém je to, že to nejspíš už žádná opatření v dole nezlepší. Bude tam asi velký výškový rozdíl stovek metrů, takže ta voda bude do dolu prýštit pod velkým tlakem a to bude velmi obtížné a drahé to zastavit. Četl jsem něco o stavbě podzemní stěny, ale... Spíš bych řekl, že se to nepovede , vodu to nevrátí, že to jen pokles spodní vody zpomalí. přirozeným způsobem se to podle mne spraví až tehdy, až bude důl zaplaven, pokud bude. To by bylo 10 - 20 let, kdy se tam má ještě těžit plus údajně nějakých 40 let, kdy se bude důl zaplavovat.
Tyto věci se měly řešit, dokud ještě ta zemina nebyla vytěžená a vody z těch propustných vrstev nevytékala nebo jen málo. Tehdy by stačil na hranicích dolu udělat soustavu vrtů a ty propustné vrstvy těmi vrty utěsnit cementovými nebo bentonitovými injektážemi. Bohužel se tak nestalo.
Dneska by šlo využít toho, že vzhledem k spádu těch vrstev budou ty vodonosné vrstvy těsně před tím, než vytečou do dolu, dost zvodnělé. Mohl by se tam vytvořit jímací vodárenský systém a za přispění energie z dolu by šla ta voda hnát zpět nahoru ve vodovodním systému a aspoń lidem na české straně hranice tak tu vodu přivézt zpět vodovodem. Příroda má pochopitelně smůlu.
Miloš Zahradník
2.10.2021 15:36 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
2.10.2021 23:10 Reaguje na Miloš ZahradníkCo se týká Ostravska, co jsem se dostal k proplástkám , tak to byl vesměs jemný jíl. Tam asi to bylo v podstatně větších rozměrech než hnědé uhlí, protože to černé uhlí vznikalo buď v mělkých pobřežních úsecích moře nebo v nějakých brakických lagunách. A tehdy tam myslím ještě žádné hory nebyly, po Beskydech v karbonu rozhodně nebyla ještě ani památka, ani tehdy ještě nebyl podastatně starší podbeskydský vyvřelinový pás, který se táhne od Hranic na Moravě k Českému Těšínu a potom dál do Polska Tuším ale už tam byly v karbonu tehdejší Jeseníky, ale ty jsou od toho černého uhlí poněkud daleko. Jestli se tam z nich něco dostalo, tak to musely být zase jenom jemné jílovité usazeniny.
Pavel Vihan
1.10.2021 16:43Radim Polášek
2.10.2021 09:15 Reaguje na Pavel VihanJako třeba za socíku, kdy totéž socialistické totalitní zpravodajství bylo v novinách, třeba v Rudém Právu, Práci, Mladé Frontě, možná i Mladém Světě a potom ještě v československé televizi i na stanicích československého rozhlasu. Zatímco třeba Svobodná Evropa měla ty zprávy jiné a byla jediná...
Petr Pekařík
2.10.2021 08:10Jarka O.
2.10.2021 09:22Břetislav Machaček
2.10.2021 09:31 Reaguje na Jarka O.s Poláky dohodnout a to žádný Brusel soudem nezařídí, ale spíše
postaví neproniknutelnou zeď mezi jednající sousedy.