George C. Wang: Veganstvím pro Zemi?
Studie Organizace pro výživu a zemědělství Spojených států poukazuje na skutečnost, že při chovu dobytka vzniká více emisí skleníkových plynů, než vzniká emisí z dopravy. Produkcí hovězího a jehněčího masa se po přepočtu na gram bílkovin uvolňuje 250krát vyšší množství emisí než při pěstování luštěnin. U vepřového a drůbežího masa je to asi 40krát více emisí. Chov dobytka vede k produkci ohromných množství methanu a oxidu dusného, což jsou skleníkové plyny více než 20krát, resp. 250krát silnější než oxid uhličitý.
Můžete si říct, že problém s emisemi skleníkových plynů nejde nijak zmírnit, natož vyřešit. Žádný smrtelník přece nedokáže ovlivnit, jakým způsobem se lidé k planetě chovají. A když už člověk začne vyvíjet úsilí o řešení ekologických problémů, často zjistí, že mu v cestě stojí politické i ekonomické zájmy druhých. Dobrou zprávou je, že jedna věc zůstává přece jen v naší moci: většinou máme možnost se rozhodnout, co budeme jíst.
Studie v časopise Nature zjistila, že kdyby celé lidstvo žilo na kombinaci středomořské, pescetariánské a vegetariánské stravy, zabránit bychom očekávanému 80% nárůstu v emisích skleníkových plynů. Úvaha je prostá: méně živočišných produktů na talíři rovná se zdravější společnost, příroda a celá planeta. Samotná středomořská strava (která obsahuje živočišné produkty, třebaže v nižším množství) by ale stále vedla k růstu emisí a pescetariánská strava (tj. částečně bezmasý jídelníček, který zahrnuje ryby) by zajistila jen jejich mírný pokles.
Studie také ukázala, že co se týče stravy, největší úbytek emisí skleníkových plynů by nastal, kdyby celé lidstvo přešlo na vegetariánství (studie neodlišovala veganství a vegetariánství). Na takové planetě Zemi by se obdělávalo méně zemědělské půdy a zmírnilo by se i odlesňování.
Produkce masa má zásadní dopady na náš svět. Kromě vysoké uhlíkové stopy, která má za následek globální oteplování a stoupání hladiny oceánu, je tu i ostudná skutečnost, že zatímco skoro osm set milionů lidí trpí chronickou podvýživou a nejistým přístupem k potravinám, 35 % všech vypěstovaných obilovin jde na krmení hospodářských zvířat. Za účelem chovu dobytka se provádí 80 % odlesňování v Amazonii (odlesněná půda slouží pro pastviny, nebo k pěstování krmiv) a živočišná produkce je také jedním z hlavních viníků úpadku celosvětové biodiverzity, které jsme právě svědky a která Zemi nepotkala od poslední doby ledové.
Je nasnadě, že veganská strava, která neobsahuje maso, mléčné výrobky ani vejce, by emise snížila nejvýrazněji, což potvrdila i navazující studie. Přijetí rostlinné stravy je tím pádem jedním z nejvíce pozitivních kroků, které může jedinec udělat v zájmu zmírňování ekologické devastace a vyčerpávání přírodních zdrojů.
Co nám tedy brání v přechodu na rostlinnou stravu? Toto rozhodnutí od nás vyžaduje, abychom překonali vlastní návyky a chutě, naučili se novým způsobům úpravy jídla, pečlivěji se připravovali na cesty a naučili se zvládat společenské situace při společném stolování. Pokud však tyto problémy uvážíme z pohledu budoucnosti naší planety a jejích zdrojů, nezdají se najednou banální a nicotné?
Rostlinná strava může přispět k udržitelnosti našeho života zde na Zemi. Jen vzácně může jediné naše rozhodnutí hrát tak kladnou a významnou roli v boji proti klimatické krizi. Máme před sebou jednoznačný morální imperativ vydat se cestou rostlinné stravy, prosazovat ji a tím chránit přírodu a zajistit blahobyt a přežití pro budoucí generace.
Z článku George C. Wanga Go vegan, save the planet přeložili Ian Mikyska a Áňa Kučerová z redakce portálu Soucitne.cz.
reklama
George C. Wang, M.D., Ph.D. je geriatr, lékař v oblasti integrativní medicíny, odborný asistent na Columbia University Medical Center a Johns Hopkins University School of Medicine.
