Greenpeace: Náš padesátiletý příběh

Organizace Greenpeace slaví dnes 50 let od svého založení a od vyplutí prvního plavidla Greenpeace proti jaderným testům na ostrově Amčitka v USA. Zároveň byla v roce 1991, tedy před 30 lety, založena kancelář Greenpeace v tehdejším Československu. Tohle je náš příběh ve zkratce. Organizace Greenpeace vznikla v kanadském Vancouveru, kde se uvnitř mírového hnutí začala utvářet skupina lidí, kteří chtěli kromě kampaně proti válkám usilovat i o ochranu životního prostředí. Vznikla iniciativa Don’t Make a Wave Committee (komise Nedělejte vlny), která se stavěla proti plánovanému testu jaderné bomby na ostrově Amčitka v Aljašce. Její členové a členky sehnali starou loď Phyllis Cormack, kterou přejmenovali na Greenpeace a na které vyplula dvanáctičlenná posádka přímo na místo plánovaného výbuchu, aby mu zabránila. Do svého cíle loď Greenpeace nedoplula, protože ji zastavila bitevní loď amerického námořnictva. Po jejím návratu jí však i přesto vítaly tisíce lidí. A příběh lidí, kteří jeli zastavit jadernou explozi, vyvolal celosvětovou debatu, která znamenala začátek konce jaderných testů.

1982: Konec komerčního lovu velryb

I další ikonické kampaně Greenpeace se odehrávaly na mořích. Lodě Greenpeace konfrontovaly velrybářské flotily, které dostaly populace některých druhů velryb na pokraj vyhynutí. Podle odhadů dosahoval počet plejtváků obrovských sotva šesti tisíc kusů. Svět obletěly záběry velrybářů střílejících harpuny přes protestující aktivisty, kteří bránili destruktivnímu lovy vlastními těly. V roce 1982 pak na nátlak Greenpeace Mezinárodní velrybářská komise schválila zákaz komerčního lovu velryb.

1985: Evakuace lidí z atolu Rongelap

Testy amerických jaderných zbraní v Tichomoří v okolí atolu Rongelap měly nezpochybnitelný negativní vliv na místní domorodé obyvatele, na které se snesl radioaktivní spad. Marshallovy ostrovy se obrátily na Greenpeace, aby evakuovala lidi z atolu do bezpečí. Obrovská logistická operace se povedla a loď Greenpeace jménem Rainbow Warrior dokázala během několika měsíců přestěhovat stovky lidí do jejich nového domova v neznečištěné a bezpečné části souostroví.

1985: Potopení Rainbow Warrior

O něco později měla loď Rainbow Warrior vést flotilu plavidel na protest proti francouzským testům jaderných zbraní u atolu Mururoa, ovšem v předvečer odjezdu vybouchly postupně dvě nálože, které na loď kotvící v přístavu v novozélandském Aucklandu připevnili agenti francouzské tajné služby. Posádka loď rychle opustila kromě portugalského fotografa Fernanda Pereiry, který v potápějící se lodi zahynul. Teroristický útok na loď Greenpeace, který měl krycí jméno Operation Satanique, odkrylo rozsáhlé vyšetřování novozélandské policie. Způsobilo tím mezinárodní skandál. Ukázalo se totiž, že bombový útok byl schválen z nejvyšších pater francouzské politiky a věděl o něm i tehdejší prezident Froncois Mitterrand.

1984 a 1987: První akce na českém území

Na území Československa se již v 80. letech odehrály dva protesty Greenpeace. V roce 1984 pronikl mezinárodní lezecký tým Greenpeace na teplárnu u Karlových Varů, aby zde upozornil na znečištění ovzduší a kyselé deště. Na komínu vyvěsili aktivisté písmeno T - na dalších místech v Evropě pak vyvěsili jejich kolegové další písmena, která dávala dohromady nápis STOP. V roce 1987, na první výročí od utajované havárie v jaderné elektrárně Černobyl, pak organizace Greenpeace vyvěsila transparent proti stavbě elektrárny Temelín na balkoně Národního muzea v Praze.

1989: Duhový autobus v Praze

Jen několik dní po listopadových událostech přijel na Václavské náměstí v Praze duhový autobus Greenpeace Rakousko. Bylo to poprvé, co Greenpeace oficiálně působilo za Železnou oponou. Zájem lidí byl obrovský - na nálepky Greenpeace se stály fronty a petici proti elektrárně Temelín podepsalo 80 tisíc lidí. Autobus poté jezdil po republice a mapoval místa s toxickým znečištěním a starou ekologickou zátěží.

1991: Prosazení ochrany Antarktidy

Antarktida je kontintent, který není trvale obydlený a na její území si v minulosti dělalo nároky hned několik sousedních států či světových mocností. Organizace Greenpeace prosazovala, aby byla unikátní panenská příroda Antarktidy přísně chráněna. Vzhledem k tomu, že k budoucnosti Antarktidy se mohly vyjadřovat jen subjekty, které zde prováděly výzkum, organizace Greenpeace zde založila svou vlastní vědeckou stanici World Park Base. Během svého několikaletého působení kromě výzkumu upozorňovala organizace Greenpeace na znečištění pocházející z ostatních stanic a zamezila stavbě francouzského letiště v sousedství hnízdiště tučňáků: V roce 1991 se podařilo prosadit novou smlouvu o Antarktidě, která na 50 let zaručila velmi přísnou ochranu, zákaz těžby nerostů a další průmyslovou činnost na celém kontinentě.

1997: Chladničky Greenfreeze

V 90. letech vědci zjistili, že používání freonů vede k ničení ozonové vrstvy a že je potřeba tyto chemické látky používané ve sprejích a při chlazení nahradit. Kancelář Greenpeace v Německu se spojila s vědci z Dortmundu, s nimiž dala dohromady plán na technické řešení bez freonů. Následně našla starou továrnu na ledničky, která byla před krachem a přesvědčila vedení, aby začalo s výrobou testovacích prototypů. S rozjezdem projektu pomohly příspěvky dárců Greenpeace. Technologie se osvědčila a patent byl dán celosvětově volně k užití. Chladničky s technologií Greenpeace tak začaly vyrábět velké firmy, díky čemuž se stala řešením problémů s ozonovou dírou.

Greenpeace v Česku

V ČR se Greenpeace dlouhodobě věnuje především uhelné energetice, která je největším zdrojem znečištění ovzduší a skleníkových plynů. První polistopadová vláda Petra Pitharta schválila územní ekologické limity povrchové těžby uhlí, které měly ochránit lidská sídla před rozšiřováním dolů. Těžaři se však rozhodli zničit další vesnici - Libkovice - s tím, že zde budou těžit hlubinně. I přes občanské protesty a blokády Greenpeace Libkovice padly a staly se mementem bezohlednosti uhelného průmyslu. Paradoxně se zde ovšem nikdy netěžilo.

Uhelné společnosti chtěly prolomit limity těžby prakticky od chvíle, kdy vešly v platnost. Po dlouholeté kampani Greenpeace, místních lidí a mnoha dalších spojenců se v roce 2015 podařilo zachránit město Horní Jiřetín před rozšířením dolu ČSA. Vláda ovšem posvětila prolomení na dole Bílina. Od té doby se organizace Greenpeace aktivně zapojuje do diskuze o konci uhlí v České republice, například v Uhelné komisi prosazovala nejprogresivnější scénář, který byl na stole. Nyní Greenpeace prosazuje konec těžby a spalování uhlí v Česku v roce 2030.

Dalším velkým tématem Greenpeace v Česku byly toxické látky. Organizace Greenpeace úspěšně usilovala o omezení vypouštění toxických látek do řek a zapojila se do kampaně za evropskou legislativu omezující nebezpečné látky REACH. Několik odebraných vzorků z řeky Labe s výskytem nebezpečných látek pocházející z praní textilu pomohlo nastartovat globální kampaň Detox, která pomohla očistit od problematických chemikálií světový textilní průmysl. I díky Greenpeace jsou dětské hračky bezpečnější, protože neobsahují ftaláty a kojenecké lahve neobsahují nebezpečný bisfenol A.

Organizace upozorňovala také na zamoření chemických továren a jejich nedostatečnou ochranu před úniky toxických látek do životního prostředí. Ukázkovým příkladem byla Spolana Neratovice, kterou organizace Greenpeace tlačila k sanaci objektů zamořených dioxiny a zároveň upozorňovala na nedostatečnou ochranu před přírodními živly. Při povodních v roce 2002 došlo v areálu k ekologické havárii. Firma jakýkoli problém v areálu odmítala, ale organizace Greenpeace přinesla letecké fotografie, které ukazovaly zaplavení areálu vodou, únik chemikálií a výbuchy v areálu. Aktivity Greenpeace výrazně přispěly ke zpřísnění pravidel pro chemický průmysl a k sanaci ekologických zátěží.

Ze svého mezinárodního působení těžila česká pobočka Greenpeace v roce 2013, když Greenpeace Afrika mapovala cestu nelegálně vytěženého dřeva z Konga pomocí GPS lokátorů umístěných do kmenů. Velká zásilka dřeva wenge skončila v dýhárně v Horních Počáplech, aktivisti a aktivistky Greenpeace přímou akcí na přítomnost ilegálního dřeva upozornili. Po této kauze se zpřísnily pravidla pro dovoz dřeva v celé Evropské unii.

V nedávné doby vedla organizace kampaň Plast je past, která pomohla zviditelnit téma plastového odpadu a přispěla k zákazu těch nejzbytečnějších jednorázových plastů, které nejvíce zamořují přírodu.

---

reklama

---